Inovační záměr. Pilotní výzva OP LZZ na podporu sociálních inovací. Příloha č. 1. Mladí filantropové. Filip Smoljak

Transkript

1 Inovační záměr Příloha č. 1 Pilotní výzva OP LZZ na podporu sociálních inovací Hledáme sociální inovace, tedy nová řešení přetrvávajícího problému v sociální oblasti. Prvním krokem k vypracování inovačního projektu je vytvoření inovačního záměru, tedy zpracování základní informace o Vámi zamýšlené inovaci. Inovační záměr bude expertně posouzen a případně budou ve formě konzultace doporučena jeho doplnění. Na základě konzultace žadatel vypracuje inovační přílohu k projektové žádosti v aplikaci Benefit. Inovační příloha má stejnou strukturu jako inovační záměr, ale díky konzultaci by měla představovat kvalitativní posun odpovídající potřebám hodnocení inovačních projektových charakteristik (jejich přehled zahrnuje text výzvy). Sociální inovace je z definice nové, dosud nerealizované řešení spojené s riziky a nejistotami. Inovační záměr představuje pouze výchozí krok. Inovátor by nicméně už v této fázi měl vědět, jaký problém chce řešit, v čem je toto řešení potřebné, nové a lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou základní charakteristiky inovace zejména zahrnuté inovační fáze, zapojení cílové skupiny jako spolutvůrce inovace, rozsah inovace (sektorový, územní, časový), předpokládaný dopad a jeho evaluace, podmínky zavedení a šíření inovace. Základní pojmy v oblasti sociálních inovací a jejich projektové realizace jsou objasněny v Příručce pro tvorbu a realizaci inovačních projektů, která je uložena u výzvy na Pozn.: celkový rozsah inovačního záměru je omezen na max. 6 stran. Název inovačního záměru: Mladí filantropové Jméno navrhovatele: Filip Smoljak Organizace: Creative Bazaar, s.r.o. E- mail: smoljak@creativebazaar.cz 1. Stručné shrnutí záměru Podstata Vaší inovace: jaký problém chcete řešit, proč je toto řešení důležité (společensky potřebné), v čem spočívá novost Vašeho řešení a v čem je toto řešení lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení a jak budete hodnotit jeho impakt. Chceme řešit problém ohrožení mládeže sociálně nežádoucími jevy a ranou nezaměstnaností tím, že cca 40 osobám z CS ročně netradičním způsobem umožníme odhalit, získat či rozvinout dovednosti potřebné pro jejich budoucí profesní kariéru. Motivací pro účastníky je soutěž o to, kdo dosáhne nejlepších výsledků v dobrovolnickém fundraisingu, včetně hmotných cen. Mladí lidé budou zapojeni do vlastních fundraisingových mikroprojektů, v kterých budou dle instrukcí vyhledávat a vyjednávat podporu pro poskytovatele sociálních a společensky prospěšných služeb v regionu svého bydliště či školy. Tím dojde k posílení financování těchto služeb ze soukromých zdrojů. Dárci (živnostníci, malé firmy) jako třetí strana této sociální inovace budou mít možnost seznámit se se schopnostmi mladých aktivistů - budoucích zájemců o práci, a to zcela neobvyklým, a proto dobře zapamatovatelným způsobem. Stávající postupy: Naším velkým vzorem jsou projekty Kinderstadt, nebo Mini- Stadt v německy mluvících zemích zaměřené na aktivní trávení volného času v rámci simulovaného prostředí města s fiktivními firmami, obchody penězi, pracovními úřady, volbami městské rady, policií, novinami atd. Na rozdíl od těchto projektů (celkem se jedná o cca 70 existujících projektů) zaměřených nespecificky na celou populaci dětí a mládeže se v našem projektu chceme zaměřit na mladé lidi ohrožené sociálním vyloučením a vtáhnout je do reálné, nikoliv inscenované situace, v které budou vyjednávat o skutečné peníze od skutečných firem a pro skutečně potřebné služby. Klíčovými kroky budou výběr vhodných účastníků formou soutěže, obecné zadání, vytvoření vlastních mikroprojektů, zadání instrukcí k realizaci, průběžný sběr dat, kontrola, připomínkování, modifikace, vyhodnocování, odměňování a akvizice pracovních míst. Hodnocení impaktu viz fáze inov. cyklu. 1

2 2. Popis problému, který inovace řeší Problém, jeho příčiny, dosavadní řešení a jeho nedostatečnost: identifikujte problém, jeho příčiny a důsledky (stávající, předpokládané), objasněte, jak byl nebo je problém dosud řešen, proč se nepodařilo problém zatím vyřešit, proč je potřebné inovační řešení; rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj se pokuste kvantifikovat. 1) Problém ohrožení mládeže sociálně patologickými jevy a ranou nezaměstnaností můžeme pouze zmírňovat tím, že mladým lidem (viz CS) nabídneme produktivní způsob využití volného času, při kterém získají zkušenosti a dovednosti využitelné v budoucí pracovní kariéře, včetně vazeb na jejich potenciální zaměstnavatele. Toto řešení je potřebné především z toho důvodu, že k útěku k drogám, alkoholu, gamblerství nebo např. životu na ulici dochází u řady inteligentních a schopných mladých, kteří ze sociálně zdravotních příčin nedokážou plnohodnotně uplatnit svůj potenciál (kreativitu, komunikační/improvizační schopnosti, schopnost rychlého rozhodování apod.). Problém je nedostatečně řešen především z toho důvodu, že je velice obtížné diagnostikovat a zejména odhalovat příčiny poruch učení a dalších selhání v profesní přípravě (viz Ostatní informace rozbor CS). Rozsah problému je značný, podle MŠMT se jen samotná porucha učení týká zhruba 3-4 % dětí ve všech vrstvách IQ, k tomu potřeba připočíst další problémy při profesní přípravě. Výrazné zlepšení nelze v budoucnu očekávat m.j. proto, že je obtížné problém diagnostikovat, natož řešit. 2) Sekundárně tato inovace pomáhá zmírňovat nedostatek financí pro sociální a společensky prospěšné služby. PSS tento problém řeší buď zvýšeným tlakem na veřejné zdroje nebo fundraisingovými metodami bez potřebné inovativnosti a efektivity. Vedlejším efektem naší inovace je také pomoc zaměstnavatelům při vyhledávání pracovníků. Dosavadních řešení jsou desítky, naše inovace je však unikátní v tom, že řeší hned tři zdánlivě nesourodé problémy na rozhraní tří odlišných skupin aktérů (mladí lidé občanský sektor, PSS grantová ekonomika a trh živnostníci, firmy). 3. Změna dosažená sociální inovací Cíle a cílové skupiny inovace: v návaznosti na bod 2 objasněte cíle, kterých má být dosaženo díky Vaší inovaci a způsob hodnocení úspěšnosti jejich dosažení; na koho je sociální inovace zaměřena a jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení (jako spolutvůrce inovačního řešení). Cílem SI je odhalení a rozvoj vhodných kompetencí CS, jejich pracovní uplatnění a získání finančních prostředků pro PSS. Určitou míru podpory získá nejméně 90 mladých účastníků projektu, úspěšně projde celým projektem a nejméně 10 získá díky projektu pracovní uplatnění buď u spolupracujících firem, v PSS nebo přímo u žadatele. Přínos pro PSS: nejméně 20 darovacích a jiných smluv mezi firmami a PSS nebo smluv o spolupráci o podpoře mezi jednotlivými firmami a PSS. (Počet darovacích smluv ale nevyjadřuje počet úspěšných filantropů, neboť na jednom miniprojektu může spolupracovat více aktérů). Celkem bude nejméně Kč vybráno ve prospěch poskytovatelů služeb. Toto bude hodnoceno analýzou nákladů a výnosů. Hodnocení sociálního impaktu bude provedeno m.j. metodou měření veřejné hodnoty (vynaložení času účastníků v dobrovolnické práci). Počet pracovních uplatnění lze měřit metodou ověřování investic nebo určitou kombinací benchmarkingu a měřením odchylky od průměru (bude velice náročné identifikovat účastníky, kteří by místo bez účasti v projektu nenašli např. do 12 měsíců). Primární cílová skupina: Děti, mládež a mladí dospělí v kombinaci se skupinou OZP (podrobně v bodě Ostatní informace). Tato cílová skupina bude zapojena jako hlavní aktér inovačního řešení, neboť každý účastník projektu sám vytvoří návrh na fundraisingový mikroprojekt, ten bude následně diskutován a připomínkován instruktorem, realizován a vyhodnocován v postupných krocích, následně předávány zkušenosti a sebraná data. Region: severovýchodní části Středočeského kraje (typickým městem jsou Čelákovice s vysokým výskytem drogových uživatelů a další menší města v regionu). Sekundární cílová skupina: PSS a poskytovatelé společensky prospěšných služeb. 2

3 4. Novost a jedinečnost inovace Srovnání se stávajícím řešením: objasněte, v čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům a v jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.); uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem. Námi navrhované inovační řešení kombinuje řadu metod, cílů a cílových skupin, skládá se z mnoha komponent, z nichž každá samostatně je vlastně celkem obvyklá a konzervativní. Avšak takto komplexní řešení jako celek je v ČR a pravděpodobně i v zahraničí zcela nové. 1) Můžeme srovnávat se vzdáleně podobnými projekty, např. v německy mluvících zemích jsou již přes 20 let vyvíjeny projekty typu Kinderstadt, např. Kitrazza v Drážďanech ( nebo připravovaný projekt v ČR ( 2) Již dnes jsou mladí lidé zapojováni např. do sbírkových kampaní na bázi dobrovolnosti. Primárním cílem naší inovace však není naplňování sbírkových kont, ale získávání pracovních kompetencí a kontaktů pro CS. 3) Srovnání nabízejí také desítky dobrovolnických projektů, jejichž cílem je vedle posíléní společensky prospěšných cílů také trénink mladých dobrovolníků pro sociální a obdobnou práci (praxe, stáže). Ani to není naším primárním cílem, přestože u ěnkterých účastníků může dojít ke změně profesního rozhodnutí směrem do neziskového sektoru. 4) Máme též zkušenosti s pořádáním zážitkových sbírkových akcí v oblasti Galway (Irsko). Mladý fundraiser v místních médiích vyhlásí svůj mikroprojekt, např., vylezu bez bot na nejvyšší horu naší vesnice. Shromážděné publikum je pak na místě vyzváno k drobnému daru na dobročinné účely (např. útulek pro opuštěné domácí mazlíčky). Jedná se často o živelné akce s cílem pobavit svoje přátele, ale také podpořit určitý smysluplný projekt. V naší inovaci může být tohoto principu využito pouze pro obohacení některých fundraisingových miniprojektů s aktivní účastní např. zaměstnanců dárcovské firmy (tzv. eventy pro donory). 5. Zlepšení a dopad inovace Zlepšení a hodnocení účinku (dopadu)inovace: objasněte, proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu a jak jeho přínos prokážete (jde o vyjádření rozdílu oproti stávajícímu a inovačnímu řešení a o volbu metody hodnocení dopadu); uveďte podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), případně jeho omezení (vnitřními nebo vnějšími faktory). Vzhledem k tomu, že naše řešení z hlediska celkového dopadu nelze porovnávat s žádným jiným známým řešením. Lze však hodnotit zlepšení a účinky inovace některými způsoby měření. Dopad inovace - přínosy: 1) Snížení ohrožení mládeže s problémy v profesní přípravě z hlediska rizika sociálně nežádoucích jevů a nezaměstnanosti a zvýšení procenta umístění mladých osob z CS na pracovním trhu. Prokážeme porovnáním účastníků projektu s procentem úspěšnosti škol, z kterých pocházejí. Index může být nižší (menší úspěšnost než je průměr na daných školách), roven nebo vyšší než jedna (vyšší úspěšnost). Lze též porovnávat se statistickými daty v obdobných regionech. 2) Přínos pro financování sociálních a obdobných služeb v daném regionu: Za každý měsíc plnění mikroprojektu by měl každý mladý filantrop být schopen zajistit finanční prostředky nebo odpovídající zboží a služby v hodnotě nejméně Kč/měs.). Prokážeme prostým sečtením výsledků mikroprojektů (finančních prostředků nebo zboží a služeb v jejich aktuální ceníkové ceně). Při hodnocení inovace bude však potřeba detailněji nastavit přesné parametry hodnocení a použít srovnávací metody. Při 10 aktivních filantropech lze zajistit průměrně Kč měsíčně. 3) Vedlejší osvětový přínos: V rámci celé společnosti je přínosem zjištění, že mladí nezkušení lidé s určitým zdravotně sociálním znevýhodněním dokáží pomáhat lépe než mnozí lidé bez handicapu. Úspěšní účastníci projektu při vhodné medializaci mohou být dobrým příkladem v rámci celé společnosti. 3

4 6. Nároky inovačního řešení Přímé a nepřímé: uveďte zdroje (finanční, personální ad.), které vyžaduje Vaše inovační řešení, a to přímé (nárokované v projektové žádosti) a případně nepřímé (další náklady např. pro realizaci navazujících fází inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.). K realizaci projektu je potřeba 12 měsíců, základní realizační tým sestávající z manažera projektu a instruktora fundraisingu v jedné osobě (úvazek 0,75 = Kč), dvou dalších instruktorů fundraisingu (celkem 1,0 = Kč), psychologa (0,1 = Kč) a dvou hodnotitelů (intravize a supervize celkem 0,2 = Kč), celkem náklady osobní: Kč. Přímá podpora: odměňování CS (cca Kč), stravování, jízdné a drobné výdaje CS (cca Kč) Vybavení: 2 x Notebook ( Kč). Další služby: AV záznam, videotrénink aj. ( Kč), evaluace sociální inovace - služba ( Kč). Celkem přímé nároky finanční, včetně nepřímých nákladů: Kč x 1,18 = Kč. Pro udržení a šíření inovace je potřeba zajistit pokrytí ročních nákladů ve výši cca 50 % výše uvedených, tj. cca Kč/rok (na další provoz projektu postačí polovina nákladů na RT a minimální náklady na vybavení a služby). Zdrojem na pokrytí ročních nákladů pak budou provize z vyjednaných podpor pro PSS, které v rámci dotovaného období nebudou vyžadovány (cca 10 % ročních nákladů), odměny za headhunting pro zaměstnavatele (cca 40 % ročních nákladů) a dotace (cca 50 % ročních nákladů). Veřejné zdroje by však bez inovace musely být vynaloženy jiným způsobem, buď na podporu v nezaměstnanosti a/nebo na odstraňování důsledků sociálně patologických jevů, kterým je díky inovaci předcházeno (to je součást hodnocení SI). 7. Fáze inovačního řešení (inovačního cyklu) Objasněte, jakou fázi nebo fáze inovačního cyklu zahrnuje Vaše inovační řešení a jaké budou (hodnotitelné) milníky těchto fází; pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu, objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty), resp. předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do systémových změn). Fáze inovačního řešení (členění může být podrobnější): 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení) 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant, příprava pilotu) 3. Demonstrace a zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) 4. Rozvoj a udržení (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi) Naše inovační řešení zahrnuje zejména 2. a 3. fázi inovačního cyklu. První fázi, identifikaci problému jsme již svěřili dlouhodobým výzkumům a jejich závěrům. Za všechny např. projekt RAMPS VIP III zaměřený m.j. na studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci tohoto projektu byly sledovány také problémy s učením a chováním na SŠ. Další znalosti problému získala naše organizace v předchozích projektech při práci s problémovou mládeží. Na řešení problému je věnováno hodně prostředků a času, což dokládá poptávku. 2a) Vytvoříme detailní postup řešení, které bude doplněno o nově získané poznatky, výsledky průzkumu a testu, provedených v období mezi podáním žádosti a jejím schválení (4 6 měsíců). 2b) Vytvoříme pilotní výběr účastníků v daném regionu na čtyřech typech škol (střední odborné technického a ekonomického zaměření, SŠ humanitního zaměření, gymnázium a jiný typ školy). Osloveno až 200 osob. 2c) Rozdělení vybraných účastníků do pracovních skupin, které budou instruovány, monitorovány a vyhodnocovány po užším výběru cca osob. 3a) Prokázání nebo neprokázání vhodnosti výběru účastníků a jejich mikroprojektů, následně úprava navrhovaného řešení: úpravy mikroprojektů z hlediska jejich zaměření na dárce velikost a obor činnosti firem i na příjemce typ PSS a obdobných služeb, přerozdělení účastníků mezi pracovními skupinami nebo jejich slučování, změna instruktora, slučování účastníků v rámci mikroprojektů atd. U některých účastníků opakování procesu. 3b) Vyhodnocení výběru účastníků (doplnění účastníků ze škol určitého původního typu nebo změna typu školy, případně lokality na základě hodnocení, opakování ověřování výsledků a následná úprava výběru). 3c) Realizace nových mikroprojektů s původními účastníky i novými účastníky opakované ověřování + výměna zkušeností mezi původními a novými účastníky. 3d) Vyhodnocení celého procesu a příprava replikace. Dokončení metodik, případně manuálu pro fázi 4, která bude pokračovat po ukončení dotace. 4

5 8. Zapojení inovačních aktérů Objasněte, jak budou do Vašeho inovačního řešení zapojeni jeho aktéři (tvůrci a uživatelé inovace) z hlediska intenzity a formy, toto zapojení specifikujte podle jednotlivých fází inovačního cyklu; pozornost věnujte vytváření interakcí a spolupráce mezi inovačními aktéry jako součásti inovačního řešení. Aktéři jsou z principu SI všichni mladí účastníci projektu autoři fundraisingových mikroprojektů. Budou vytvořeny cca 3 pracovní skupinky pod vedením instruktorů, kde bude vedle sběru dat a vyhodnocování jednotlivých kroků docházet k předávání zkušeností nejen mezi instruktory a účastníky, ale také mezi jednotlivými účastníky navzájem. O nových nápadech se bude polemizovat a případně hlasovat (aktéři budou např. samostaně rozhodovat o typu služeb, kterým je potřeba pomoci nejvíce apod.). Zapojení dalších aktérů: A) Poskytovatelé sociálních a společensky prospěšných služeb. Konkrétně se jedná o koordinátory těchto služeb, kteří je přímo realizují (nikoliv např. finanční manažeři organizací), neboť je užitečné, aby se CS dostala do přímého kontaktu s prostředím sociální práce a podíleli se na jejich podpoře. Tito koordinátoři služeb jako experti se budou podílet na doporučeních a modifikacích konkrétního studentského mikroprojektu, včetně jeho vyhodnocování (zejména formou řízených rozhovorů a dotazníků). Lze očekávat dobré možnosti ve sběru dat, neboť tito aktéři jsou přímo motivováni na úspěších projektu (jsou jeho beneficienty). B) Řídicí pracovníci malých a středních firem, živnostníci, experti a další fyzické osoby. V jejich případě je aktivní zapojení do projektu velice obtížné, budou však např. mapovány jejich zájmy, preference a hlediska, nebo např. změny názorů při pozorování prezentací mladých účastníků. Tyto informace budou využity při dalším jednání s potenciálními zaměstnavateli o přijetí mladých zájemců na volná pracovní místa a jinak. C) Vnější experti zapojení do hodnocení sociální inovace v rámci povinné klíčové aktivity. 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení Objasněte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení v jednotlivých fázích cyklu a možnosti jejich managementu, a to včetně fází následujících po ukončení Vašeho projektu (např. při zavedení, udržení a šíření inovace); soustřeďte se na rizika samotného inovačního řešení (tedy dosažení změny oproti stávajícímu přístupu). Rizika: Největší riziko je zapojení vhodných účastníků projektu. V době podávání inovačního záměru máme vybrané konkrétní školy, v kterých provedeme výběr účastníků s prokazatelnými problémy s učením (na základě konzultace s ředitelem, učiteli a pedagogicko psychologickými poradci). Vstupní úkol jako selekce vhodnosti účastníků bude spočívat v orientačním ověření předpokladů pro vypracování a realizaci fundraisingového mikroprojektu. Vzhledem k tomu, že se jedná o mládež s problémy v učení, je třeba přihlížet k nedostatkům v plnění vstupního úkolu, které jsou předpovídatelné, např. porucha čtení nebo psaní (dyslexie, dysgrafie) a zároveň by neměly samy o sobě být překážkou úspěšné účasti v projektu. Je však potřeba přísně filtrovat negativní vlastnosti, které by zdárný průběh mohly narušit (např. již rozvinuté sociálně patologické jevy, např. násilné chování, užívání drog apod.) Z toho důvodu je v realizačním týmu specializovaný psycholog. Další možnotí je zvýšení počtu oslovených kandidátů účasti v projektu. V projektu Zrcadlová pomoc jsme nastavili parametr úspěšnosti vytipované osoby na %, tzn. že ze 70 přímo oslovených osob bylo 7 14 osob takových, které úspěšně zvládnou všechny fáze projektu a konečný výsledek. To se také podařilo. Nyní se však jedná o mnohem rizikovější skupinu s menší spolehlivostí, trpělivostí (problémy v učení). Je tedy potřeba snížit předpokládanou úspěšnost maximálně na 5 10 %. To znamená oslovit nejméně 200 osob a na výstupu očekávat úspěšných absolventů projektu. Druhým rizikem je udržitelnost sociální inovace, která je po skončení podpory financovatelná z alternativních zdrojů pouze z 50 %. Toto riziko lze zmírnit tím, že součástí hodnocení inovace bude podrobná analýza nákladů a výnosů, aby mohlo dojít k jejich optimalizaci, a dalšímu snížení nároků na veřejné zdroje. Další podporou pro udržení inovace je zlepšení postavení žadatele. V rámci marketingu se bude organizace žadatele prezentovat jako mladá firma (na rozhodování se podílejí velice mladí lidé). To posílí její postavení na trhu a udržitelnost inovace. Možné šíření inovace mimo její působnost to ovšem neovlivní. 5

6 10. Inovační kapacity organizace Předpoklady pro realizaci inovačního řešení: uveďte konkrétní zkušenosti s realizovanými nebo projektovanými inovacemi (vlastními nebo spoluvytvářenými), znalosti inovačních přístupů a jejich šíření (inovační transfer), účasti v domácích nebo zahraničních inovačních sítích nebo jejich aktivní (spolu)vytváření. Organizace žadatele a autor nápadu mají zkušenosti 1) s inovativními projekty (nikoliv komplexní sociální inovací) 2) s mainstreamingem (zde je určitá podobnost se sociální inovací, neboť se jedná o změnu systému nebo vytváření nových systémů, provádí se také analýza dopadu atd.) autor je tvůrcem odborné literatury Metodika mainstreamingu. Organizace se účastnila mainstreamingové tematické sítě. 3) s cílovou skupinou nebo obdobnou cílovou skupinou: Kampaň na prevenci domácího násilí v roce 2003, cílová skupina mladí lidé v prvních partnerských vztazích (15 20 let) Vládní kampaň proti rasismu v roce 2004, jejíž součástí byl monitoring komunity pravicových extremistů, sociální prevence a šíření poznatků směrem k cílové skupině problémové mládeže ohrožené sociálně patologickými jevy (15 25 let), zejména extremismem, násilným chováním apod. Projekt Jiná realita (IS EQUAL/ESF) v roce 2007 na podporu podnikání sociálně nebo zdravotně znevýhodněných skupin, včetně dětí a mládeže (podnikatelská škola). Autor nápadu má také zkušenosti s budováním fundraisingových strategií pro neziskové organizace (založení a řízení organizace Muži a ženy, o.p.s. poskytovatele sociálních služeb, která sama funguje na bázi sociální inovace: Pracovníci v sociálních službách byly původně klienty služeb OZP), dále podpora a podíl na strategickém řízení, marketingu a fundraisingu organizace La Strada poskytovatele sociálních služeb aj.) 11. Ostatní informace Uveďte jakékoli další informace a odkazy (ve formě přílohy nebo linku) k Vašemu inovačnímu záměru, které považujete za důležité o problému, který chcete řešit, o Vaší kompetenci k inovačnímu řešení, o inspiraci k Vašemu inovačnímu řešení ad. Proč jsme se zaměřili na kombinovaně definovanou cílovou skupinu? Jedním z důvodu je dostupnost cílové skupiny (statistická i v námi vybraném regionu). Druhým důvodem je naše znalost cílové skupiny (z předchozích projektů). Třetím důvodem je potřebnost. Tato cílová skupina je velice specifická v tom, že problém, s kterým se potýká je velice těžké diagnostifikovat a odhalovat jeho příčiny, a proto je nedostatečně řešen (viz bod 2 tohoto inovačního záměru). Zvolili jsme skupinu dětí a mladých lidí ohrožených sociálním vyloučením, které mají problémy s učením, selhávají v profesní přípravě. Jedná se o relativně velké procento dětí a mládeže v populaci, problémy mohou být ale různé, vrozené, vzniklé jako následek úrazu, nemoci (příčiny zdravotní), ale také získané prostředím (příčiny sociální) nebo smíšené. Z výzkumů víme, že se může jednat o lehkou mozkovou dysfunkci (výjimečně též o poruchu autistického spektra, či jiné, zpravidla lehčí formy zdravotního postižení). V některý případech se jde o poruchu osobnosti spojenou s poruchou chování. Může se též jednat o konflikt se sociálním prostředím, prostou absenci motivace k učení nebo cokoliv jiného. Naším cílem ale není přesně odhalit příčiny poruch, naším cílem je tuto skupinu zachytit a pomáhat jí v integraci. Cílová skupina je tedy definována na základě typických problémů s učením, jehož příčiny mohou být: 1) sociální (získané prostředím, např. původ v dysfunkční rodině, konfliktu se sociálním okolím aj.). 2) zdravotní (lehká mozková dysfunkce, případně lehká forma autismu, afektivní poruchy apod.). 3) smíšené (kombinace obou předchozích) Z hlediska přísného pojetí zaměření priority OP LZZ se jedná o kombinaci dvou cílových skupin sociálně vyloučených nebo osob sociálním vyloučením ohrožených, a to: 1. Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku let) a 2. osoby se zdravotním postižením. 6