Přímé daně EU. Nina Sanandaji Listopad České vydání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přímé daně EU. Nina Sanandaji Listopad 2012. České vydání"

Transkript

1 Přímé daně EU Nina Sanandaji Listopad 2012 České vydání

2

3 Přímé daně EU budou evropským ekonomikám brzdou, nikoliv pomocí Nima Sanandaji, Captus

4 New Direction The Foundation for European Reform je eurorealistický think-tank se sídlem v Bruselu, založený na myšlence volného trhu. Je zasvěcený k přeměně Evropské unie. Je přidružený k frakci Evropských konzervativců a reformistů (EKR). New Direction se snaží prosazovat politiky a hodnoty v souladu s Pražskou deklarací EKR z roku 2009, aby pomohl řídit Evropskou unii na vyšší úrovni a aby ovlivňoval názory vlád a klíčových rozhodovatelů členských zemí EU a ostatních. Byl založen v roce 2010 pod patronací baronky Thatcherové, aby zpochybnil převládající ortodoxii EU a podpořil reformní úsilí v Evropě. Klade zvláštní důraz na transatlantické vztahy, vztahy s Indií a ostatními demokraciemi. New Direction nenese žádnou odpovědnost za fakta či názory vyjádřené v této publikaci nebo za jejich následné využití. Veškerou odpovědnost nese autor této publikace. Captus je nezávislý švédský think-tank založený na myšlence volného trhu, který podporuje myšlenky svobody a pravidelně publikuje o celé řadě témat. Nima Sanandaji je člen správní rady Captusu. Napsal sedm knih zabývajících se tématy jako je podnikání, kariérní příležitosti žen a inovace v IT sektoru. Tato publikace byla vydána za finanční podpory Evropského parlamentu. Evropský parlament neodpovídá za obsah této publikace. Listopad 2012 České vydání: estat.cz 2013 ISBN: Vydavatel a držitel autorských práv: New Direction Foundation Rue d Arlon 40, 1000 Brusel, Belgie Telefon: Strana 4 NEW DIRECTION

5 Obsah Shrnutí Úvod Daně a snižování dluhu Daně a ekonomický výstup Vliv přímých daní EU na ministerstva financí členských zemí EU Vliv daně z letectví na podnikání a zaměstnanost Přesun ekonomické aktivity mimo Evropu z důvodu CO 2 daní Přesun finančních transakcí mimo Evropu z důvodu Tobinových daní Závěry Použitá literatura Knihy a studie Články v médiích Poznámky NEW DIRECTION Strana 5

6 Shrnutí Tak jako je mnoho členských států EU nuceno snížit veřejné výdaje, aby vyrovnaly své rozpočty, vysocí evropští politici navrhují zavést nové přímé daně EU, aby zajistili zvýšení příjmů Evropské unie. Německá a francouzská vláda se spojily na podporu společné daně z finančních transkací. Tato zpráva způsobila pád evropského bankovnictví a burz. Následně přišla v září 2011 Evropská komise s návrhem nové daně z finančních transakcí, navzdory opozici mnohých členských států EU a navzdory skutečnosti, že zbytek světa odolává tomuto evropskému modelu formou globální daně. V říjnu 2012 Evropská komise navrhla, že skupina jedenácti členských států pokročí kupředu společnou daní z finančních transakcí, poté co se nepodařilo dosáhnout dohody se všemi členskými státy. Ostatní oblasti, které byly již dříve vytipovány pro případné zavedení daně EU, jsou: emise oxidu uhličitého, domácí letectví a široká škála finančních aktivit Podle komisaře pro rozpočet Janusze Lewandovského, by tyto daně neměly žádný vliv na ministerstva financí členských zemí EU. Tato studie tvrdí, že nové daně na úrovni EU by významně zatížily křehké evropské ekomoniky, a proto by mělo být od těchto návrhů upuštěno a měl by být zachován současný systém financování EU prostřednictvím příspěvků od členských zemí EU. Toto jsou konkrétní argumenty proti zavedení nových daní na evropské občany: Celková daňová zátěž je v mnoha členských státech EU už tak vysoká, že výrazně snižuje pobídky pro práci, vzdělávání a podnikání. Studie Evropské centrální banky zjistila, že 14 zemí EU mají daňové sazby v blízkosti vrcholu Lafferovy křivky, což je bod, za nímž vyšší daně snižují hospodářský výkon natolik, že dochází i ke snížení daňových příjmů. Znamená to, že každé další euro vybrané na daních by mělo na hospodářství velmi výrazný dopad. Všechna odvětví, na která by se měly přímé daně EU vztahovat, jsou vysoce mobilní. Čím více je základ daně mobilní, tím víc příjmů se ztratí, pokud se daň zvyšuje. Důvodem je to, že mobilní daňové základy, jako jsou investice nebo finanční transakce, opouštějí země s vysokými daněmi. I když se jen malá část finančních služeb odstěhuje do center jako je New York nebo Singapur, následky mohou být drastické. Například ve Velké Británii a Irsku představují finanční služby 10% HDP. Zavedení některých z těchto typů daní se v minulosti prokázalo jako likvidační. Když byla zavedena transakční daň na obchody na burze v roce 1984 ve Švédsku, výsledkem bylo přesunutí velkého objemu obchodů do New Yorku a Londýna. Tato nákladná politika byla opuštěna v roce Daně z letectví byly nedávno zrušeny po jejich zavedení v Nizozemí a Dánsku, protože měly nepříznivý vliv na jejich hospodářství. Cestující jsou samozřejmě velmi mobilní. Proč by si spotřebitel zvolil let s mezipřistáním v zemi EU s daní z letectví, pokud by měl možnost podobné volby v zemi bez této daně? Strana 6 NEW DIRECTION

7 Závěr Výzkumy a zkušenosti ukazují, že nejlepší způsob, jak dosáhnout snížení dluhu, je politika rozhodných a trvalých snížení výdajů a vymanutí hospodářství z dluhů. Zvýšení daní nejenom že nepřispěje ke snížení dluhů, ale bude také překážkou dlouhodobého hospodářského růstu, který nyní čelí hrozbě dalšího poklesu. Zavedení navržených přímých daní v EU by přišlo členské státy EU na vysokou cenu v době, kdy nižší, ne vyšší zdanění je zapotřebí k podpoře růstu v mnohých členských státech EU. NEW DIRECTION Strana 7

8 1. Úvod V době, kdy mnohé členské státy EU chtějí snížit veřejné výdaje, Evropská komise přichází s myšlenkou přímých daní v EU. Plány na zavedení daně v celé EU navrhnul také Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady. 1 V současné době představují vnitrostátní bezhotovostní převody ze členských států EU drtivou většinu příjmů Unie. 12% příjmů pochází z DPH a cel, ale tyto daně jsou vybírány nepřímo prostřednictvím národních vlád, protože EU v současnosti nemá formální pravomoc k výběru daní. 2 Nicméně komisař EU pro rozpočet Janusz Lewandowski se toto snaží změnit. Věří, že je správná doba k zavedení přímých daní EU. Tvrdí, že národním vládám by se ulevilo. Lewandowski řekl, že: dveře se otevřely, abychom přemýšleli o příjmech, které by si nenárokovala ministerstva financí. K tomu řekl, že vedoucí představitelé v několika hlavních městech, jako je Berlín, tento záměr podporují. 3 Lewandowski přišel s představou přímých Nejenom že jsou přímé daně EU nepopulární mezi národními přestaviteli, ale jsou rovněž nesmyslné, protože by poškodily perspektivu hospodářského rozvoje v Evropě. Daně by uškodily volnému pohybu zboží, kapitálu a osob, což je základní pilíř daní EU v srpnu 2010, jež byla za- měřena na emise oxidu uhličitého, finanční transakce a vnitrostátní leteckou přepravu, což jsou oblasti, ze kterých by mohla EU zvýšit své příjmy. 4 Během několika hodin poté, co byly Lewandowského poznámky zveřejněny ve Financial Times spolupráce EU. Deutschland 5, kritizoval tuto myšlenku mluvčí německého ministerstva financí. Zdůvodnil, že požadavek na zavedení daně EU je v rozporu s pozicí zdůrazněnou německou vládou v její koaliční smlouvě 6. Lewandowského mluvčí pak poznamenal, že komisař se chystá odjet na cestu po hlavních evropských městech, aby tuto myšlenku prodiskutoval i s národními lídry. Mluvčí dodal, že by byl překvapen, pokud by měl někdo námitky. 7 Netrvalo však dlouho a ozvala se kritika z dalších členských států EU. Britský ministr financí lord Sassoon vyjádřil názor, že zdanění je v působnosti členských států a mělo by se stanovit na národní úrovni, zatímco Pierre Lellouche, francouzský ministr pro evropské záležitosti, řekl, že tato myšlenka evropské daně je naprosto nemístná. 8 Polsko a Belgie byly jediné země, které otevřeně podpořily novou daň EU, zatímco švédský předseda vlády se připojil ke svému britskému protějšku, k silné opozici vůči přímým daním EU. 9 Evropská komise se zřejmě rozhodla zavést daň EU tak či onak. V říjnu 2010 navrhnul evropský komisař pro finanční plánování a rozpočet Algirdas Šemeta ještě další novou daň tentokrát se zaměřením na finanční činnosti. Spíše než zdanění všech druhů kapitálových pohybů (jakou by daň z finančních transakcí byla), tato daň by měla být vyměřena jen ze zisku a z odměn finančních institucí. 10 V létě roku 2011 předseda Evropské komise José Manuel Barroso požadoval, aby větší část rozpočtu EU byla pokrývána z vlastních zdrojů, tj. z daní placených přímo do Bruselu. Hlavní důraz byl kladen na finanční sektor. Barroso šel tak daleko, že napadl vlády EU, které se postavily proti těmto opatřením, pro předsudky a Pavlovův reflex. 11 V srpnu 2011 změnila německá vláda svůj postoj a spolu s francouzskou vládou podpořila daně z finančních transakcí. 12 Tato zpráva způsobila pád evropského bankovnictví a burz cenných papírů. 13 Strana 8 NEW DIRECTION

9 Už před létem 2011 přišla Komise s plánem na zavedení daně EU na CO 2 v roce Nová daň by měla být ve shodě s legislativou, která dává Komisi větší pravomoc nad zdaněním energie a snižuje možnosti členských států EU, aby prováděly svoji vlastní politiku. 14 V průběhu roku 2012 tlak na zavedení přímých daní EU pokračoval. Nedávno, v říjnu 2012 Evropská komise navrhla, aby skupina 11 členských zemí pokročila se zavedením společné daně z transakcí. Poté co se nepodařilo získat podporu na zavedení daně v celé EU, přesunula se pozornost směrem do těch částí Unie, kde k tomu není tak velký odpor. 15 Jak ukazuje tato zpráva, nejen že jsou přímé daně EU nepopulární u mnoha národních lídrů, ale jsou i nesmyslné, protože by poškodily vyhlídky hospodářského rozvoje v Evropě. Daně by poškodily volný pohyb zboží, kapitálu a osob, což je pilíř spolupráce v EU. 2. Daně a snižování dluhu V současné době sužují členské země EU, jako jsou Řecko, Španělsko a Velká Británie, rekordní úrovně vládního dluhu. Jak se zvyšují míry zadlužení, klesá důvěra investorů ve vládní bonitu. Vzhledem k tomu, že věřitelé požadují vyšší rizikové prémie, dochází k tlaku na zvýšení úrokových sazeb, což zhoršuje dluhovou zátěž. Jak potom mohou evropské národy dosáhnout snížení dluhů? V nedávné publikaci Evropské centrální banky byla tato problematika rozebrána za pomocí dat za období Vědci identifikovali faktory, které velkou měrou výrazně rozhodují o snížení veřejných dluhů, které byly inciovány v zemích EU. Zjistili, že hlavní snížení veřejných dluhů jsou poháněny rozhodným a trvalým (spíše než nevýrazným a krátkodobým) úsilím o fiskální konsolidaci zaměřeným na snižování vládních výdajů a že stabilní reálný HDP také zvyšuje pravděpodobnost zásadního snížení zadluženosti tím, že napomůže zemím najít jejich cestu ven ze zadlužení. 16 Naopak bylo zjištěno, že zvyšování daní spíše nepřispěje k výraznému a trvalému snížení zadlužení. Vědci zjistili, že existuje pozitivní zpětná vazba na snižování výdajů, které samo o sobě pomáhá dosáhnout dlouhodobého růstu. 17 Další nedávná studie, Velké změny Úspěšné pokusy o vyrovnání rozpočtu jsou ve fiskální politice: Daně versus utrácení, zkoumá fiskální stimuly a fiskální založeny téměř výhradně na snížení vládních úpravy v zemích OECD v leteech 1970 až výdajů, zatímco ty neúspěšné značně spoléhají Studie ukazuje, že fiskální stimuly na zvyšování daní. postavené na daňových škrtech s větší pravděpodobností zvýší růst než ty, které jsou postaveny na zvyšování výdajů. Úpravy založené na výdajových škrtech (spíše než na zvyšování daní) spíš snižují dluhy ve srovnání s těmi, založenými na daňových škrtech. Navíc, úpravy na výdajové straně s menší pravděpodobností přispějí k recesi ve srovnání s úpravami na straně daní. 18 Ekomomové v American Enterprise Institut došli k podobným závěrům v analýze 21 OECD zemí za období 37 let. Píší, že úspěšné pokusy o vyrovnání rozpočtů záleží téměř výhradně na snížení veřejných výdajů, zatímco ty neúspěšné do značné míry závisí na zvyšování daní. 19 NEW DIRECTION Strana 9

10 Moderní ekonomická literatura jasně ukazuje, že nejlepší strategií k řešení krize je snižování výdajů spíše než zvyšování daní. Vysoké daně narušují ekonomické chování tím, že vytvoří rozkol mezi nabídkou a poptávkou; transakce, které by se jindy uskutečnily, jsou znehodnoceny uloženou daní. Zejména v otevřených ekonomikách s významnou mobilitou kapitálu vedou vysoké daně ke stagnaci, zatímco příznivá daňová polita může podpořit rychlý růst. Daně mění motivace jednotlivců ke kumulaci kapitálu (jak fyzického, tak v lidské formě) a tím ovlivňují růst sazeb. 20 Daně a zvýšené veřejné výdaje vytlačují soukromé investice. Na druhou stranu nižší daně podporují soukromé investice. 21 Zvláště daně a úroveň veřejných výdajů mají vliv na ekonomické chování v dlouhodobém horizontu jak jednotlivců, tak firem. Pracovní etika a osobní stimuly snaha o kariérní rozvoj, vysokoškolské vzdělání nebo podnikání může být ovlivněna daňovými sazbami (v kombinaci s veřejnými prostředky). 22 I v krátkodobém horizontu může zvýšení daní vést v ekonomice ke snížení pracovní doby. K tomu může dojít snížením motivací k pracovním přesčasům anebo snížením motivací nezaměstnaných k hledání pracovních příležitostí. Existují však další dopady, které lze očekávat, avšak nejsou zřejmé okamžitě. Fyzická osoba, která podepsala smlouvu a pracuje 40 hodin týdně, ve většině případů smlouvu nezruší, i když dojde ke zvýšení daní. Tento efekt obvykle vyjde najevo, když je obnovována smlouva. Vyšší daně ovlivní zaměstnance a odbory tím, že mají tendenci ke snížení pracovní doby na úkor vyšších mezd. Daně rovněž mohou ovlivnit průměrný věk pro vstup a výstup z trhu práce, což opět potvrzuje vliv na dlouhodobá rozhodnutí jednotlivců. Vzhledem k tomu, že dopady se projevují v dlouhodobém horizontu, vykazují studie, ve kterých jsou různé země porovnávány na základě odlišných daňových politik, větší vliv míry zdanění ve srovnání s krátkodobými studiemi zaměřenými na stejné země. 23 Například analýza zaměřená na vývoj v OECD zemích v letech 1956 až 2004 zjistila, že většina změn pracovní doby se dá vysvětlit daňovými sazbami v různých zemích. 24 Aby se evropské ekonomiky vymanily z dluhů, musí se vyhnout vysokým daním, které snižují odměnu za práci, vzdělání a podnikání. Nicméně v hledáčku Evropské komise je v současné době snižování daňové konkurenceschopnosti v rámci EU a posílení pravomoci EU ve formě přímých daní. Tyto přístupy nejsou správné, obě tato opatření by vedla k vyšším daňovým sazbám. Tak jako už má řada evropských zemí velmi vysoké daňové zatížení, další zvyšování daní výrazně sníží hospodářskou aktivitu a globální konkurenceschopnost evropských zemí. 3. Daně a ekonomický výstup Na efekt daňových sazeb na daňové výnosy lze nahlížet ze dvou různých perspektiv. Aritmetický efekt jednoduše říká, že když se zvýší daňové sazby, zvýší se stejnou měrou daňové výnosy; pří snížení daňových sazeb to samozřejmě platí stejně. Ekonomický efekt nicméně uznává, že nízké sazby daně mají pozitivní vliv na práci, zaměstnanost a ekonomický výstup. Když se zvyšují daňové sazby, mizí daňová základna kvůli nízkým pobídkám k ekonomické aktivitě. Když je daňové zatížení nízké, dominuje aritmetický efekt: zvýšení daně z příjmů z 5% na 10% pravděpodobně povede ke zdvojnásobení výnosů, protože jednotlivci mají stále silnou motivaci pracovat, pokud si mohou ponechat 90% svých příjmů. Strana 10 NEW DIRECTION

11 Pokud se ovšem daň z příjmů zvedne ze 40% na 80%, nedá se čekat zdvojnásobení výnosů, protože tato změna podstatně sníží motivaci pracovat. V případě takovéto změny se mnozí rozhodnou pracovat méně hodin, budou pracovat méně usilovně kvůli rozvoji své kariéry, budou se méně soustřeďovat na studia, která vedou k dobře placeným zaměstnáním v budoucnu někteří se dokonce rozhodnou pracovat na černém trhu, kde se dá daním zcela vyhnout. Lafferova křivka pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi říká, že daňové výnosy budou nulové jak při nulové sazbě daně, tak při sazbě daně 100%; důvodem je, že při stoprocentním zdanění nezbývá žádná motivace k práci. Daňová základna aktivita, která se dá zdanit je hluboce ovlivněna daněmi. V určitém bodě mezi těmito dvěma extrémy začne být daňová sazba natolik vysoká, že každé další vybrané euro povede k nulové nebo negativní změně v daňových výnosech. Tento bod představuje vrchol teoretické Lafferovy křivky 25. Je obtížné kvantifikovat, kde přesně se vrchol Lafferovy křivky nachází. Studie, nedávno publikovaná Evropskou centrální bankou, se pokouší najít tento bod pro národy EU-14. Studie zjistila, že tyto národy mohou zvýšit výnosy z příjmových daní v průměru o 8% a z kapitálových daní o 1% před dosažením vrcholu Lafferovy křivky 26. V Dánsku a ve Švédsku které mají nejvyšší daně z průmyslových národů bylo zjištěno, že veřejný sektor by mohl ve skutečnosti zvýšit příjmy snížením spíše než zvýšením daní. U výnosů z daně z příjmů se dá očekávat, že je změny v daňových sazbách neovlivní v obou zemích. 27 Jak by se měly tyto závěry interpretovat? Cílem ekonomické politiky by neměla být pouze maximalizace daní, protože se tak děje na úkor občanů a firem platících daně. Vrchol Lafferovy křivky přichází, když mají daně velmi významný vliv na ekonomický výstup. Příkladem toho je výzkum, který zkoumal, jak zvýšení daňových sazeb ovlivňuje švédskou ekonomiku, a který prokázal, že na každou dodatečně vybranou švédskou korunu mohou připadat ztráty efektivity až ve výši 1 3 další koruny. 28 Abychom ilustrovali efekt daní a Lafferovy křivky předpokládejme, že daně v dané zemi činí 50% a dodatečné zvýšení daní o 1 euro povede ke ztrátám v efektivitě odpovídajícím 2 eurům. Jednoduchý aritmetický efekt je, že bylo vybráno jedno euro navíc. Nicméně protože se ekonomika zmenšila o 2 eura a daňová sazba je 50%, vede to ke snížení daňových výnosů o 1 euro, což vyruší původní navýšení daňových výnosu. Příjmy veřejného sektoru se v tomto případě, který reprezentuje vrchol Lafferovy křivky, nezmění a zároveň vyšší daně podstatně zmenší ekonomický výstup. Fakt, že ekonomiky EU-14 se nacházejí blízko vrcholu Lafferovy křivky, ukazuje, že dosáhly bodu, kde další zvýšení daní povede k významnému omezení ekonomického výstupu. Je zde dostatečný důvod ke snižování spíše než ke zvyšování daní. Nyní předpokládejme, že daně jsou místo toho ve výši 45% a že dodatečně vybrané 1 euro povede k souvisejícím ztrátám efektivity ve výši 1,5 eura. Pokud byly daně zvýšeny o 1 euro, výnosy veřejného sektoru se zvýší pouze o 0,325 eura. Je to způsobeno tím, že se ekonomický výstup snížil o 1,5 eura, z čehož 45% odpovídá 0,675 eura. Pokud by jediným důvodem ekonomické politiky byla maximalizace daní, dalo by se zvýšení daní obhájit. Nicméně je nutno podotknout, že při zvýšení příjmů veřejného sektoru o 0,325 eura přišel soukromý sektor o 1,825 eura (1 euro dodatečného zdanění plus 55% z 1,5 eura, což se rovná 0,825 eura). Zvýšení daní by bylo rozumnou politikou, jen kdyby každé euro vydané veřejným sektorem mělo hodnotu téměř 6 eur vydaných soukromým sektorem. NEW DIRECTION Strana 11

12 Fakt, že ekonomiky EU-14 se nacházejí blízko vrcholu Lafferovy křivky, ukazuje, že dosáhly bodu, kde další zvýšení daní povede k významnému omezení ekonomického výstupu. Je zde dostatečný důvod ke snižování spíše než ke zvyšování daní. Zpráva Evropské centrální banky o Lafferově křivce dochází k závěru, že snížení daní z příjmů v ekonomikách EU-14 by v průměru bylo samofinancováno až do výše 54%. To znamená, že pokud by se daně snížily o 1 euro, klesly by příjmy veřejného sektoru jen o 0,46 euro. Snížení kapitálových daní by bylo samofinancováno ze 79%, což znamená, že snížení daní o 1 euro by vedlo ke snížení daňových příjmů jen o 0,21 eura. Výzkumníci vysvětlují, že snížení daní není zadarmo, ale podstatná část by byla zaplacena zvýšením výkonnosti ekonomiky v důsledku tohoto snížení daní. 29 Závěr tedy zní, že evropské ekonomiky se nacházejí v bodě, kde snížení daní povede k významnému zvýšení ekonomické výkonnosti, kdežto zvýšení daní by vedlo k významným ztrátám výkonnosti. Závěr tedy zní, že evropské ekonomiky se nacházejí v bodě, kde snížení daní povede k významnému zvýšení ekonomické výkonnosti, kdežto zvýšení daní by vedlo k významným ztrátám výkonnosti. Dá se tedy očekávat, že růstový potenciál se sníží, pokud by byly nové přímé daně EU zavedeny navíc ke stávajícím daním. 4. Vliv přímých daní EU na ministerstva financí členských zemí EU Lewandowski prohlásil, že zvažované přímé daně EU by neměly vliv na ministerstva financí. 30 Je zajímavé, že je důraz kladen na to, jaký vliv to bude mít na ministersva financí (a veřejný sektor), nikoliv na ekonomiku jako celek (včetně privátního sektoru). Je pro Evropskou komisi nepodstatné, jak by byli novými daněmi dotčeni občané a podniky? Komisař by pravděpodobně nepoužil stejnou poznámku, pokud by se snažil o zvýšení současných daní z práce a kapitálu. Tak proč by mělo zůstat bez odezvy, pokud prosazuje přidání dodatečné úrovně zdanění EU? Za prvé, je jasné, že alternativa existuje: členské země EU by vybíraly zvýšené daně namísto EU. Vzhledem k tomu, že alternativa ke zdanění EU je zdanění členskými zeměmi EU, je tvrzení že daně EU nebudou mít vliv na ministerstva financí očividně nepravdivé. Za druhé, jak již bylo zmíněno, daně z kapitálu a práce jsou v mnoha členských zemích EU již tak vysoké, že další jejich zvýšení by bylo za cenu nižší hospodářské produkce. Zmíněná studie Evropské centrální banky odhaduje, že daně z kapitálu ve 14 zemích EU jsou v průměru 33% a že snížení by bylo financováno z vlastních zdrojů v míře 79%. Jednoduchý výpočet ukazuje, že každé další státem vybrané euro v rámci zvýšených daní by stálo přibližně 2,4 eura v privátním sektoru. 31 Toto snížení daňového základu ve svém důsledku sníží daňové příjmy o 0,79 eura za každé navíc vybrané, takže stát v čistém vybral pouze 0,21 eura. Pokud by se měly čisté příjmy zvýšit o 1 euro, musela by se zvýšit daň z kapitálu o 4,8 eura, což by zlikvidovalo bohatství v hodnotě 11,5 eur. 32 Zdanění práce se ve 14 zemích EU odhaduje v průměru ve výši 41% a samofinancování na úrovni zhruba 54%. Jednoduchý výpočet ukazuje, že zvýšení daňové sazby o 1 euro by znehodnotilo majetek privátního sektoru Strana 12 NEW DIRECTION

13 v ekonomické hodnotě 1,3 eura. 33 Pokud bychom zvýšili čisté příjmy o 1 euro, daň z práce by se musela zvýšit o 2,2 eura, čímž by se zlikvidovala ekonomická hodnova ve výši 2,9 eur, jak by se zmenšil základ daně. 34 Spíše než o zvýšení existujících typů zdanění kapitálu a práce se Evropská komise snaží zavést nové a neobvyklé daně, možná proto, že by v případě zvyšování tradičních typů daní musela čelit mnohem větší kritice. Finanční transakce vezměme jen jeden příklad v současné době nejsou v Evropě zdaněny. Vzhledem k tomu, že je zde relativně málo mezinárodních precedensů, na základě kterých by bylo možné odhadnout dopad těchto daní, je poměrně obtížné odhadnout jejich možné dopady. Daně s delší historií umožňují ekonomům propočítat, do jaké míry může být snížení daně financováno vlastními zdroji. Toto není případ žádné z nových daní, které navrhuje Evropská komise. Různé daně mají různé dopady na ekonomiku. Například není náhoda, že několika evropským zemím se nedaří zvýšit příjmy zvýšením daně z kapitálu, přestože jejich daně z příjmů stále ještě nedosáhly vrcholu Lafferovy křivky. 35 Práce je často zdaněna mnohem více než kapitál, avšak kapitál je mobilnější, protože se dá snadno přesunout do jiných zemí. Čím víc je základ daně mobilnější, tím větší vliv na něj budou daně mít. Nicméně i když různé daně ovlivní ekonomiku různými způsoby, jejich dopady se pořád sčítají. Pro výzkumné pracovníky je snazší prověřit, jak zvýšení daně A (která je již zavedena) ovlivní ekonomiku. Ale je mylné se domnívat, že ekonomika zůstane nedotčena, pokud nové příjmy budou dosaženy zavedením nové daně B, pokud je daň A na svém horním limitu. Daň z letectví, kterou Lewandowski uvedl jako možnou přímou daň EU, je toho dobrým příkladem. Letecké společnosti v Evropě již podléhají korporátním daním, daním z energií, kapitálu a daním z příjmu. 36 Navrhované daně z letectví by se přidaly ke všem ostatním daním, a protože jako další možné přímé daně EU, které Komise navrhla, jsou daně z emisí oxidu uhličitého, daně z finančních transakcí a finančních aktivit, všechny tyto daně by také zatížily letecké společnosti jak přímo, tak i nepřímo. Pokud by daně takto neměly negativní kumulativní dopady, byla by to pro politické činitele jednoduchá cesta, jak se vyvarovat problémům s vysokým zdaněním. Celková daňová zátěž by se mohla jednoduše zvýšit zavedením škály různých daní. Ve skutečnosti není možné zabránit negativním dopadům daní pouhým zavedením různých daní v jejich horní úrovni. Dokazuje to skutečnost, že existuje silná korelace mezi velikostí vlády a ekonomickým růstem. V nově zveřejněném průzkumu Andrease Bergha a Magnuse Henreksona byl tento jev podrobně prozkoumán. Dokázali, že když se zvýší velikost vlády o 10%, poklesne meziroční tempo růstu v rozsahu 0,5% až 1%. 37 I když se to na první pohled jeví jako malý úbytek, je potřeba si uvědomit, co reálně snížení meziročního tempa růstu o 0,75% znamená. Vezměme například imaginární ekonomiku se 100 eury a s 30% úrovni zdanění: pokud se zvýší daňová sazba na 40%, roční tempo růstu by se snížilo řekněme ze 2,5% na 1,75%, během 30 letého období by nastalo toto: Namísto ekonomického růstu v hodnotě 210 eur po 30 letech (jak by tomu bylo v nižší sazbě daně) by byl růst pouze 168 eur. Celá ekonomika by byla o 25% výše v případě nižší daňové sazby. Kromě toho, daňové příjmy by byly jen nepatrně vyšší při sazbě daně 40% (vygenerovala by 67 eur) ve srovnání s 30% sazbou (63 eur). Jak již bylo zmíněno, tvrzení komisaře pro rozpočet, že nově navržené daně EU by neměly vliv na ministerstva financí nemá příliš velkou logiku. Toto tvrzení je nepravdivé v neposlední řadě proto, že všechny návrhy se vztahují na relativně mobilní základy daně což je fakt, který vytvoří dodatečné související problémy. NEW DIRECTION Strana 13

14 5. Vliv daně z letectví na podnikání a zaměstnanost Nyní se zaměříme na otázku, jak navržená daň z letectví ovlivní ekonomiku a životní prostředí. Chceme-li najít odpověď, musíme se zaměřit na Velkou Británii, kde tato daň existuje od roku Když byla tato daňová povinnost zavedena, šlo o stejnou sazbu pro všechny cestující odlétající z britských letišť, bez ohledu na cestovní třídy. Postupem času se daň zvýšila a byla strukturována na čtyři pásma, představující délku cesty. 38 Před zavedením čtyřpásmového systému predikovala výzkumná publikace, že zdvojnásobení daně by mělo neblahý dopad na zvýšení emisí oxidu uhličitého, i když jen v menší míře, protože jsou redukovány relativními cenovými rozdíly podle doby do prázdnin. Daň rovněž snížila cestovní ruch z a do Velké Británie. Zdvojnásobení daně by snížilo počet příletů o osob v roce Autoři studie došli k závěru, že je nepravděpodobné, že by daň z letectví mohla podstatně změnit emise z letectví. 39 Když byl čtyřpásmový systém zaveden, zazněla kritika faktu, že systém diskriminuje některé turistické destinace ve srovnání s jinými. Lety z Londýna do Karibiku jsou zdaněny více než lety na Havaj, přestože jde o mnohem delší let. Politické aspekty zdá se vytvořily tuto asymetrickou daňovou politiku. 40 Po prostudování důkazů, že daň z letectví narušila ekonomiku Velké Británie, stojí za povšimnutí, že některé další evropské země, jako je Francie, Německo, Nizozemsko a Dánsko, také zavedly daně z letectví. V Nizozemsku a Dánsku byly daně zrušeny krátce po jejich zavedení, částečně z důvodu jejich nepříznivých dopadů na ekonomiku. 41 Existují některé argumenty, které hovoří ve prospěch daní z letectví, jako je vytvoření daňové neutrality vůči ostatním formám transportu či kompenzace externalit, které letectví vytváří, jako je hluk a znečištění ovzduší. 42 Ale zároveň omezení cestování zvýšením daní zdá se zpomalilo hospodářský rozvoj. Rozvoj a vzestup informačních technologií a globalizace vedla spíše ke zvýšení než ke snížení poptávky po osobních jednáních. Důvodem zdá se je, že klíčové aspekty obchodních transakcí se stále musí dojednávat tváří v tvář, informační technologie zůstávají jako doplněk než jako náhrada osobních jednání. To vysvětluje, proč se službám postavených převážně na znalostech daří ve velkých městech, kde existuje velký trh pro experty z různých oblastí. 43 Velikost trhu částečně závisí na tom, jak snadno lze cestovat; dvě města, která jsou blízko sebe a jsou propojena rychlou a efektivní dopravou, můžeme považovat za jednotný trh. Pokud je však doprava obtížná, budou obě města nadále fungovat jako samostatné trhy. Doprava má také vliv na to, jak snadně lze vést obchody mezi jedním a druhým městem. To je důležité nejen pro přepravu zboží (která by sama o sobě mohla být ovlivněna daní EU na letectví), ale také pro lidi tj. spotřebitele. Čím snazší je pro odborníky v celé Evropě se osobně setkávat, tím více lze očekávat, že evropská ekonomika bude vzkvétat. Bylo by proto dobré zavést daňovou neutralitu snížením celkových daní na cestování a pracovat na zvýšení konkurenceschopnosti spíše než jí být překážkou systémem regulací a komplikovaným daňovým systémem, který diskriminuje jednu destinaci vůči druhé. Cestující, již z jejich definice, patří mezi nejmobilnější základy daně. Pokud některé země zavedou daň z letectví a jiné nikoliv, letecká přeprava se odstěhuje ze země s vysokým zdaněním do sousedství s nízkou daní. Proč volit mezipřistání v zemi s daní z letectví, když je možné mezipřistání provést v zemi bez daně? Strana 14 NEW DIRECTION

15 Pohyb turistů a dalších návštěvníků je také velmi mobilní a citlivý na politiku, která má na svědomí zvyšování cen. Letečtí dopravci a letiště sama o sobě vytvářejí mnoho pracovních míst, z nichž některá by mohla zaniknout v případě zavedení daní z letectví. Nejen návštěvníci, ale také dopravci by si mohli snadno zvolit zemi mimo EU, aby se vyhnuli dani z letectví. V tomto kontextu se není třeba divit, že Dánsko zrušilo daň z letectví. Letiště v Kodani je pracoviště pro většinu zaměstnanců v Dánsku. Kromě zaměstnanců, kteří jsou na letišti zaměstnáni, dalších jednotlivců a 500 společností zde pracují a poskytují různé služby. 44 Vláda má proto mnoho důvodů pro podporu rozvoje letiště, v neposlední řadě tato ekonomická aktivita vytváří podstatný daňový příjem. Cestovní ruch v EU má roční obrat téměř 600 miliard eur, odhadem 5% z celkového HDP Unie. Také zaměstnává okolo deseti milionů lidí, což reprezentuje 5% celkové zaměstnanosti. 45 Navíc mnoho ze zaměstnanců v cestovním ruchu jsou relativně mladí, což naznačuje, že zaměstnání v tomto odvětví je důležitým vstupním bodem na trh práce. Průmysl rychle roste a zároveň čelí silné konkurenci ze zemí mimo EU. 46 Neexistují žádné aktuální odhady, jak moc by daň EU na letectví omezila cestovní ruch. Ale i kdyby se cestovní ruch snížil v důsledku daně z letectví jen o 0,5%, dopad by byl významný. Jednoduchý výpočet ukazuje, že by to mělo za následek ztrátu 3 miliard eur obratu a ztrátu pracovních míst. Protože cestování je nedílnou součástí ekonomických aktivit, je zřejmé, že přímá daň EU z letectví by měla skutečně negativní vliv na ministerstva financí členských států EU, v neposlední řadě tím, že by snížila konkurenceschopnost důležitých odvětví cestovního ruchu. 6. Odsun ekonomické aktivity z Evropy kvůli daním z emisí CO 2 Jako u letectví byly předneseny environmentalistické argumenty na podporu daní z emisí oxidu uhličitého. Je nicméně jasné, že daně z emisí oxidu uhličitého zasáhnou konkurenceschopnost evropských ekonomik a evropští výrobci a dopravní firmy budou čelit ještě vyšší daňové zátěži než v současnosti. Bylo prokázáno, že daně z CO 2 vedou k přesunu výroby pryč ze zemí, které je zavedly. To vede nejen ke snížení ekonomické aktivity, ale také k selhání této politiky z environmentálního hlediska. V posledních letech zkoumali výzkumníci mnoho mechanismů zpětné vazby, které kompenzovaly efekt klimatických politik, jako je daň z oxidu uhličitého. Občas se dokonce ukazuje, že tyto politiky vedou ke zvýšení emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, místo k jejich snížení. Jeden z takových mechanismů je přelévání uhlíku, kdy striktní daně nebo regulace v jedné zemi vedou k přesunu emisí do jiné země s méně tvrdou regulací. OECD odhaduje, že zvýšení nákladů o jedno procento v určitých odvětvích může vést ke snížení výroby v Evropě v rozsahu 3 4%. 47 Přelévání uhlíku může také nastat v důsledku takových faktorů, jako jsou zahraniční dovolené, pomocí nichž přesouvají lidé svou spotřebu do zemí s nižšími environmentálními daněmi. Studie stanovily emise oxidu uhliči- NEW DIRECTION Strana 15

16 tého ve Švédsku přibližně na šest tun na obyvatele a rok. Nicméně když započítáme efekt mezinárodního obchodu a spotřeby, může se toto číslo až zdvojnásobit v závislosti na použitých předpokladech. 48 Další zaznamenaný fenomén je efekt odrazu, kdy energetické úspory v Evropě vedly k nižším cenám za energie a tím ke zvýšené spotřebě v zemích jako je Čína. Tvůrci politik, kteří se snaží redukovat emise skleníkových plynů jako je oxid uhličitý, se snaží vyhnout efektu odrazu za pomoci uzavírání mezinárodních dohod. V praxi se však mnoho zemí zdráhá zavádět politiky tak přísné, nebo alespoň blížící se politikám diskutovaným a zaváděným v Evropě. Proto silný efekt odrazu přetrvává. Odhaduje se, že efekt odrazu může do roku 2030 vyrovnat většinu vlivu potenciálních úspor energií. 49 Průzkum, který se snaží sumarizovat efekty přelévání, efekty odrazu a další mechanismy zpětné vazby, dochází k závěru, že agregátní mechanismus reakce na politiky způsobuje, že současné klimatické politiky jsou mnohem méně efektivní, než se obecně předpokládá. Ve skutečnosti různá opatření obsahují jisté riziko opačného účinku a ve skutečnosti mohou emise oxidu uhličitého zvýšit. 50 Bezpochyby budou také podniky v Evropě již tak zatížené vysokými daněmi čelit obzvláště těžkým časům v globální konkurenci, pokud budou ještě muset platit vyšší daně z oxidu uhličitého než ostatní národy. Daně se zcela jistě sčítají. Nemůžeme s jistotou říci, zda mechanismy zpětné vazby, jako jsou daně z oxidu uhličitého, ve svých cílech kompletně selžou, nebo budou prostě jen méně účinné, protože výsledek pravděpodobně závisí na tom, jaké politiky budou realizovat národy mimo Evropu jako je Írán, Čína nebo Venezuela; národy, které nejsou tolik ochotné snížit své emise a mohou soutěžit s Evropou tím, že nezavenou environmentální daně. Nicméně je jasné, že daně z oxidu uhličitého, stejně jako ostatní, kterými jsme se zabývali, mají také mobilní daňový základ, kde se produkce i spotřeba mohou přesunout mimo Evropu kvůli vysokým daním. To nejen že snižuje účinnost environmentální daně, ale také osvětluje ekonomické náklady takové daně. Stejně jako u daně z letectví by přímé daně EU z oxidu uhličitého měly negativní vliv na ministerstva financí a ekomomiky členských zemí EU. Existuje tady také pochybnost o tom, že by podniky v evropských zemích již zatížené vysokými daňovými sazbami byly schopné čelit v mimořádně drsné době globální konkurenci, a to zejména pokud mají platit vyšší daně z oxidu uhličitého než v jiných zemích. Daně se skutečně sčítají. 7. Přesun finančních transakcí mimo Evropu z důvodu Tobinových daní Lewandowski poukázal na to, že daň z transakcí může přinést velké množství peněz, zatímco ostatní navrhované přímé daně EU přispějí pouze menší částí ke 140 miliardám eur, které ročně utratíme. 51 To jsou další signály, že nadnárodní transakční daň je zvažována zákonodárci EU. Na konci roku 2009 vyzvala Evropská rada Mezinárodní měnový fond, aby zvážil plnou škálu možností pro obnovení ekonomické a sociální spolupráce mezi finančními institucemi a společností, včetně pojistného, fondů Strana 16 NEW DIRECTION

17 pro řešení problémů, kontingentního kapitálu a globální daně z finančních transakcí. 52 Zavedení globální daně se zdá být jako velmi nereálné, ale je zde stále možnost, že přímá daň EU bude uvalena na zdanění finančních transakcí. Jaké dopady by taková daň měla? Myšlenka daně z transakcí byla poprvé Daň z finančních transakcí, která by nebyla představena laureátem Nobelovy ceny za ekonomii Jamesem Tobinem v roce implementována celosvětově, by jednoduše Tobin věřil, že zavedením daně přesunula obchodování ze země, které daň zavedla. na měnové obchody by se snížilo spekulativní obchodování, což by vedlo k větší stabilitě měnového kurzu. Tato daň má však několik nedostatků. Její zavedení je velmi obtížně proveditelné a investory by vedla k hledání daňových úniků, vytvořila by ekonomickou nerovnováhu. Navíc by pokles měnových toků mohl poškodit fungování trhů, což by vedlo ke špatné likviditě na některých měnových trzích. Daň by také mohla snížit hedging cenný nástroj firem jako pojistka proti pohybu měn. Jak nedávno zdůraznil The Economist, daň z finančních transakcí, která by nebyla implementována celosvětově, by jednoduše přesunula obchodování ze země, která ji zavedla. 53 Neexistuje žádný silný empirický důkaz, že daň z finančních transakcí by dosáhla svého cíle omezení volatility. Když byla daň z transakcí zavedena ve Švédsku na burze v letech , ve skutečnosti vedla ke zvýšení volatility a ke dramatickému snížení likvidity domácího trhu, poté co se obchod přestěhoval do New Yorku a Londýna. 54 Ve skutečnosti může být teoretický předpoklad, že by daň z finančních transakcí Finanční transakce jsou především mobilní základ snížila volatilitu zvýšením transakčních daně. Pokud by EU zavedla daň z finančních nákladů, dost dobře mylný. V USA bylo transakcí, finanční transakce by se jednoduše snížení provizí v roce 1975 které vedlo přesunuly mimo evropská centra jako je Londýn. ke snížení spíš než ke zvýšení transakčních nákladů spojeno se snížením volatility akciových výnosů. 55 Obecný pokles transakčních nákladů, který byl pozorován na trzích zahraničních měn od 70. let, byl také spojen s výrazným poklesem volatility a zvýšením objemu obchodů. 56 Kromě toho, jak poukázal ekonom Ingrid New York a Singapur by těžily z daně EU z transakcí, Werner, účastníci finančních trhů jsou geniální, pokud jde o vytváření nových přičemž Evropa by ztrácela. nástrojů pro obcházení daní. Proto musí být daňová legislativa neustále aktualizována, aby udržela krok s inovacemi finančního trhu, a já předpokládám, že výsledkem bude, že se efektivní daňový základ v průběhu času pravděpodobně ještě sníží. 57 NEW DIRECTION Strana 17

18 I kdyby byla daň z finančních transakcí zavedena globálně a politikům by se ji podařilo zcela prosadit a vyhnuli by se tím přesunům daňového základu, neexistuje žádný způsob, jak zjistit, zda-li by to snížilo nebo zvýšilo volatilitu na finančím trhu. Náklady by byly přeneseny na podniky, které již nyní platí vysoké daně a nízká likvidita na finančních trzích by narušila růst úspěšných firem. Ve skutečnosti si musíme uvědomit, že finanční transakce jsou obzvlášť mobilní daňové základy. Pokud by EU zavedla daň z finančních transakcí, finanční transakce by se jednoduše přesunuly mimo evropská centra jako je Londýn. Stejná logika platí pro daň z finančních aktivit, která by mnohem bezprostředněji než daň z finančích transakcí měla dopad na finanční instituce, jako jsou banky, tím, že by zdanila jejich zisky a provize spíše než obchod. Londýn a další evropská finanční centra nemají velké přirozené konkurenční výhody ve finančních vypořádáních, které by přetrvávaly dlouho po zavedení daně EU na finanční aktivity či transakce. Obchod by se rychle přesunul do finančních center nezatížených takovými překážkami, případně by mohlo hrozit v budoucnu ještě větší množství právních předpisů a zdanění. Vzhledem k tomu, že finanční aktivity a transakce se mohou snadno přesunout do alternativních lokalit, dlouhodobý globální růst by byl pravděpodobně silně ovlivněn daní EU z finančních transakcí. Transakce by se jednoduše přesunuly z Londýna například do Singapuru nebo do New Yorku. Nicméně Evropa by čelila významnému snížení ekonomické aktivity, poklesu dobře placených pracovních míst a poklesu daňových příjmů. Kromě toho by museli evropští politici zatížit finanční činnosti a transakce celou řadou dalších regulací a daní, aby zabránili obchodníkům obcházet finanční daně. Není třeba zmiňovat, že tyto regulace a daně by pravděpodobně dodatečně způsobily další deformace. V letech těžil Londýn z transakční daně uložené na burze cenných pa- Zavedením přímé daně EU by byly členské státy EU pírů ve Švédsku, jelikož se velká část obchodních aktivit přesunula do zámoří. 58 ekonomicky znevýhodněny. Takový krok by neomezil pouze ekonomický růst a nezrušil Stejným způsobem by New York a Singapur těžil z daně EU z transakcí nebo daně pracovní místa, ale rovněž by ovlivnil schopnost EU z aktivit, zatímco by Evropa tratila. Finančí služby tvoří 6% HDP EU, téměř čty- ministerstev financí vybírat daně. řikrát více než zemědělství. Ve Velké Británii a Irsku tvoří podíl služeb 10% HDP a v Lucembursku plných 26% HDP. 59 I když jen malý podíl finančních služeb migruje do zámoří mimo EU, ekonomický dopad může být výrazný. Opět, zavedení přímé daně EU by ekonomicky znevýhodnilo členské země EU. Takový krok by neomezil pouze ekonomický růst a nezlikvidoval pracovní místa, ale také by měl vliv na schopnost ministerstev financí vybírat daně. 8. Závěry Zavedení přímých daní v EU by drasticky zvýšilo daňové zatížení členských zemí EU a jejich občanů. Ověřili jsme mnoho relevantních důvodů, abychom zabránili takové politice. A jak vyplývá z moderních výzkumů založených na základě evropských a OECD zkušeností snížení dluhu lze nejlépe dosáhnout rozhodnými a trvalými Strana 18 NEW DIRECTION

19 škrty ve výdajích a vyvedením ekonomiky z dluhu za pomocí růstu. Bylo zjištěno, že zvýšení daní je překážkou výrazného a trvalého snížení dluhů. Vzhledem k tomu, že snížení veřejného sektoru může zvýšit dlouhodobý růst, zvýšení daní vede k opačnému efektu. Daňové škrty mohou spíš zvýšit růst než nárůst výdajů, protože daně mají na ekonomiku mnohem hlubší vliv. Nejen že sníží pobídky pro produktivní aktivity, jako je práce, vzdělání a podnikání, ale také vytěsní soukromé investice. Bylo prokázáno, že daňové sazby v některých členských zemích EU jsou již tak vysoké, že by další zvyšování zlikvidovalo značnou část jejich hospodářských hodnot. V některých případech by mohl být jejich dopad tak silný, že by zvýšení daní dokonce ani nezvýšilo veřejné výnosy. Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski tvrdí, že zvažované přímé daně EU by neměly žádný vliv na ministerstva financí. Toto tvrzení je prokazatelně nesprávné, protože bylo dokázáno, že daně se sčítají. Pokud je např. letecká společnost již zatížena velmi vysokými korporátními, energetickými, kapitálovými daněmi a daněmi z příjmů, pak nová daň z letectví by měla extrémně škodlivé účinky. Čím mobilnější je základ daně, tím větší ztráty na daňových příjmech budou, pokud se daně zvýší. To platí zejména pro otevřené ekonomiky, které zavádějí vyšší daně než jejich globální konkurenti, a proto je to relevantní i pro evropské ekonomiky. Jak je uvedeno v této zprávě, finanční transakce, finanční aktivity, letectví a dokonce emise oxidu uhličitého reprezentují mobilní daňové základy. To jsme viděli u Švédska, které přišlo o velký podíl svého obchodu poté, co zavedlo daň z obchodování na burze v letech ; a bylo vidět, jak daň z letectví snížila cestování z a do Velké Británie; a bylo vidět, jak různé mechanismy zpětné vazby snižují účinnost daní z oxidu uhličitého. Je tedy očividně nesprávné tvrdit, že navrhované daně EU z finančních transakcí, letectví a oxidu uhličitého by neměly vliv na ministerstva financí. Všechny navrhované daně budou mít významný vliv na hospodářskou činnost, zlikvidovaly by pracovní místa a poškodily by evropské podniky. Nejen že by měly vliv na ministerstva financí, ale také by ovlivnily občany členských zemí EU. Opět, zavedení přímé daně EU by ekonomicky znevýhodnilo členské země EU. Takový krok by neomezil pouze ekonomický růst a nezlikvidoval pracovní místa, ale také by měl vliv na schopnost ministerstev financí vybírat daně. volatilitu na finančních trzích. Zatímco daň z letectví a emisí oxidu uhličitého by mohly vést k přínosům pro životní prostředí, zkušenost ukázala, že daň z finančních transakcí by se mohla zcela minout účinkem. Nejen že by daň z finančních transakcí mohla zapříčinit ztráty v obchodování a pracovních příležitostí a špatnou úvěrovou likviditu Evropy, ale možná by spíš zvýšila než snížila Vlády členských zemí EU tak mají dostatek důvodů, aby kritizovaly myšlenku přímých daní EU. EU v současné době potřebuje nižší daně, nikoli zavedení nových daní na mobilní daňové základy. Evropská komise by měla jít příkladem členským zemím EU tím, že se rozhodne ke snižování výdajů EU, než aby usilovala o zavedení nových daní. NEW DIRECTION Strana 19

20 Použitá literatura Knihy a studie Alesina, AF, Ardagna, S, Perotti, R & Schiantarelli, F 2002, Fiscal Policy, Profits, and Investment, American Economic Review, vol. 92, pp. 571ff. Alesina, AF & Ardagna, S 2010, Large Changes in Fiscal Policy: Taxes Versus Spending, NBER Working Paper No Aliber, RZ, Chowdhury, B & Yan, S 2003, Some evidence that a Tobin tax on foreign exchange transactions may increase volatility, European Finance Review, vol. 7, pp. 481ff. Barker, T, Dagoumas, A & Rubin, J 2009, The macroeconomic rebound effect and the world economy, Journal Energy Efficiency, vol. 2, no. 4, pp. 411ff. Bergh, A & Henrekson, M 2010, Government Size and Implications for Economic Growth, American Enterprise Institute Press. Blanchard, O & Perotti, R 2002, An Empirical Characterisation of the Dynamic Effects of Changes in Government Spending and Taxes on Output, The Quarterly Journal of Economics, vol. 117, no. 4, pp. 1329ff. Carlsson-Kanyama, A, Getachew, A, Peters G & Wadeskog, A 2007, Koldioxidutsläpp till följd av Sveriges import och konsumtion beräkningar med olika metoder, KTH, TRITA-IM 11. Ecorys, Teknologisk Institut, Cambridge Econometrics, CES info and Idea Consult 2009, Study on the Competitiveness of the EU tourism industry with specific focus on the accommodation and tour operator & travel agent industries, Within the Framework Contract of Sectoral Competitiveness Studies ENTR/06/054. Freshfields Bruckhaus Deringer 2011, European Commission proposes a new CO2 tax and an amended energy tax, April. Fölster, S & Nyström, J 2010, Climate policy to defeat the green paradox, Ambio, vol. 39, no. 3, pp. 223ff. Hansson, Å 2009, Vad kostar beskattning analys av den samhällsekonomiska kostnaden av beskattning, Confederation of Swedish Enterprise. Heinemann, F 2008, Is the Welfare State Self-destructive? A study of Government Benefit Morale, Kyklos, vol. 61, no. 2, pp. 237ff. Jones, C & Seguin, P 1997, Transaction costs and price volatility: Evidence from commission deregulation, American Economic Review, vol. 87, pp. 728ff. Keen, M & Strand, J 2006, Indirect Taxes on International Aviation, IMF Working Paper WP/06/124. King, RG & Rebelo, S 1990, Public Policy and Economic Growth; Developing Neoclassical Implications, Journal of Political Economy, vol. 98, no. 5, pp. 126ff. Mayor, K & Tol, RSJ 2007, The impact of the UK aviation tax on carbon dioxide emissions and visitor numbers, Economic and Social Research Institute Dublin, working paper FNU-131. Nickel, C, Rother, P & Zimmermann, L 2010, Major public debt reductions: Lessons from the past, lessons for the future, European Central Bank Working Paper Series, Ohanian, L, Raffo, A & Rogerson, R 2008, Long-term changes in labor supply and taxes: Evidence from OECD countries, , Journal of Monetary Economics, vol. 55, no. 8, pp. 1353ff. OECD 2008, The economics of climate change mitigation: Policies and options for the future. Strana 20 NEW DIRECTION

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

Očekávaný vývoj světové ekonomiky Očekávaný vývoj světové ekonomiky Jan Frait člen bankovní rady ČNB Brno, Holiday Inn, 4. října 2006 Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu" Centráln lní banka a cestovní ruch? Co má společného

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu z března 2016 sestavené pracovníky ECB 1

Makroekonomické projekce pro eurozónu z března 2016 sestavené pracovníky ECB 1 Makroekonomické projekce pro eurozónu z března 2016 sestavené pracovníky ECB 1 1 Výhled eurozóny: přehled a hlavní rysy Očekává se, že hospodářské oživení v eurozóně bude pokračovat, byť s menší dynamikou,

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Opatření v oblasti fiskální politiky jsou kroky schválené vládou opravdu správné a reálné?

Opatření v oblasti fiskální politiky jsou kroky schválené vládou opravdu správné a reálné? Mgr. Jaroslava Nováková Opatření v oblasti fiskální politiky jsou kroky schválené vládou opravdu správné a reálné? Anotace Nacházíme se v době, kdy svět prochází krizí ekonomickou (hospodářskou), finanční,

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Finanční krize a česká ekonomika

Finanční krize a česká ekonomika Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny

Více

INFORMACE O RIZICÍCH

INFORMACE O RIZICÍCH INFORMACE O RIZICÍCH PPF banka a.s. se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ: 160 41, IČ: 47116129, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1834 (dále jen Obchodník)

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 20. květnu 2005 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Měnová politika ČNB v roce 2017

Měnová politika ČNB v roce 2017 Snídaně s Treasury Erste Corporate Banking Měnová politika ČNB v roce 2017 Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB Praha, 10.1.2017 Klíčové otázky pro měnovou politiku i podnikatele Kdy se česká inflace udržitelně

Více

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 Makropredikce 2/2012 Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 POSLEDNÍ UPDATE 7.8. 2012 VILÉM SEMERÁK Ukazatel 2012 2013 Změna predikce pro rok 2012 proti červenci 2012 (p.b.) Reálný růst HDP (%) -0.8

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU Z PROSINCE 2013 SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU 1

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU Z PROSINCE 2013 SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU 1 MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU Z PROSINCE 2013 SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU 1 Podle projekcí by měl počínaje čtvrtým čtvrtletím tohoto roku růst reálného HDP do určité míry posílit a ke konci

Více

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Přijetí eura Českou republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Obsah O čem vypovídají analýzy sladěnosti Vybrané

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

ské politiky v současn asné ekonomické situaci Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Hrozí eurozóně zánik?

Hrozí eurozóně zánik? Fórum Hospodářských novin Hrozí eurozóně zánik? Vyroste eurozóna z problémů? Lubomír Lízal, PhD. Fórum Hospodářských novin, Praha, 11.10.2011 Základní otázky Jakou budoucnost má euro a eurozóna a jaké

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 25. listopadu 2011 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Hospodářská

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Fiskální politika. předpoklady fiskální politiky: limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a

Fiskální politika. předpoklady fiskální politiky: limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a předpoklady fiskální politiky: Fiskální politika makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění:

Více

Soustava veřejných rozpočtů

Soustava veřejných rozpočtů 1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet

Více

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Polska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Polska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 270 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Polska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2015

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl

Více

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky.

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Praha, 26. července 2013 Tisková zpráva Prodejce nemovitosti v Česku platí nadprůměrné daně Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Jak ukazuje průzkum

Více