Další vzdělávání pedagogických pracovníků na PedF UK Praha. (CZ.1.07/1.3.00/ ) individuální projekt ostatní.

Transkript

1 Další vzdělávání pedagogických pracovníků na PedF UK Praha (CZ.1.07/1.3.00/ ) individuální projekt ostatní Evaluační zpráva vzdělávacích programů: Učitelství odborného výcviku Učitelství praktického vyučování Učitelství odborných předmětů

2 1 ÚVOD Jedním z hlavních cílů Klíčové aktivity 4 (dále jen KA 4) s názvem Vyhodnocení dopadů vzdělávání v pedagogické praxi na vzorku účastníků vzdělávání je vysledovat a vyhodnotit, jaký praktický dopad má vzdělávání nabízené pedagogickým pracovníkům v rámci projektu OP VK v jejich každodenní pedagogické praxi na základních a středních školách. Věříme, že informace získané v průběhu šetření budou sloužit jako zpětná vazba pro koncipování vzdělávacích programů v rámci celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV) určených pedagogickým pracovníkům tak, aby byly tyto programy vytvářeny s maximálním ohledem na jejich praktickou využitelnost a potřeby každodenní pedagogické praxe na základních a středních školách. Abychom naplnili cíle KA 4, budeme v průběhu projektu realizovat řadu kvantitativních a kvalitativních šetření. Většinu kvantitativních šetření se budeme snažit realizovat na celé skupině přijatých pedagogických pracovníků, čímž zvýšíme výpovědní hodnotu získaných informací a umožníme statistické zpracování dat. Naopak kvalitativní šetření budeme realizovat na menším vzorku respondentů, kteří budou vybrání na základě předem stanovených kritérií. Abychom získali, co objektivnější informace o možných dopadech nabízeného vzdělává v konkrétní pedagogické praxi účastníků vzdělávání, zapojíme do šetření také ředitele základních a středních škol, ve kterých naše cílová skupina působí. Věříme, že pohled ředitelů škol na problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP) a jeho možné dopady v pedagogické praxi, přinese řadu zajímavých informací, zjištění a inspiraci. V průběhu realizace projektu budou zájemcům o studium nabízeny tyto vzdělávací programy: 1. Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. Učitelství uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOS a konzervatoři 3. Vychovatelství 4. Pedagog volného času 5. Učitelství odborných předmětů 6. Učitelství praktického vyučování 7. Učitelství odborného výcviku Všechny vzdělávací programy byly nabízeny celkem dvakrát (byly realizovány dva běhy vzdělávání). V prvním běhu, který byl započat v akademickém roce 2011/2012, bylo v projektu otevřeno pouze pět z nabízených sedmi kvalifikačních vzdělávacích programů. Dva vzdělávací programy (Učitelství uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOS a konzervatoři a Vychovatelství) sice byly zájemcům nabízeny, ale nakonec nebyly otevřeny z důvodu nedostatku zájemců, kteří by splňovali jak kvalifikační, tak projektové podmínky. Z tohoto důvodu byly v prvním běhu realizovány pouze tyto vzdělávací programy: 1. Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. Vychovatelství 3. Učitelství odborných předmětů 4. Učitelství praktického vyučování 5. Učitelství odborného výcviku 2

3 Dva z programů se začátkem realizace v akademickém roce 2011/2012 byly třísemestrální, a to Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů a Vychovatelství. Z tohoto důvodu bude první běh těchto programů ukončen až po zimním semestru akademického roku 2012/2013. Tři zbylé vzdělávací programy byly pouze dvousemestrální: Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku. Jejich realizace byla ukončena v letním semestru 2011/2012. Celkově bylo do těchto programů přijato 214 posluchačů. Posluchači všech vzdělávacích programů budou zapojeni do šetření realizovaných v rámci KA 4. Při vyhodnocení dopadu vzdělávání byly a budou brány v potaz specifika jednotlivých programů a jejich účastníků. Většina dat tak bude vyhodnocena po jednotlivých programech, aby bylo možno zohlednit a zmapovat jejich zvláštnosti a východiska pro jejich specifickou pedagogickou praxi. 2 Hodnocení dopadu vzdělávání na základě kvantitativních metod Primární data pro provedení kvantitativní analýzy byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření mezi účastníky studijních programů Učitelství praktického vyučování, Učitelství odborných předmětů a Učitelství odborného výcviku realizovaného na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v rámci individuálního projektu národního Další vzdělávání pedagogických pracovníků na PedF UK reg. č. CZ.1.07/1.3.00/ Operačního programu Vzdělávání pro Konkurenceschopnost. Dotazníky byly vypracovány ve dvou variantách a to vstupní a výstupní. Vstupní dotazník byl cílený na získání základních informací o účastnících studijních programů (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání), informací o současném působení a délce pedagogické praxe informací o motivaci pro vstup do DVPP kurzů a informací o očekávaném přínosu DVPP kurzů do praxe a dalšího pedagogického působení. Výstupní dotazník byl zaměřený na získání zpětné vazby z hlediska zkušeností se studiem identifikování silných a slabých stránek studia v prezenční i distanční formě studia za podpory elektronického systému Moodle využitelnosti získaných znalostí pro pedagogickou praxi účastníků studijních programů. Sběr dat proběhl na začátku a na konci každého běhu studia s výjimkou prvního běhu studia, kdy ke sběru primárních dat v rámci vstupních dotazníků došlo až v únoru 2011 z důvodu předchozí přípravy a zpracování formy dotazníku. Konkrétně dotazníkové šetření proběhlo pro 1. běh studia studijních programů Učitelství odborného výcviku, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborných předmětů v březnu 2012 a v květnu 2012, pro druhý běh studia pak v prosinci 2012 a v květnu

4 Tabulka č. 1: Počty respondentů a návratnost dotazníkového šetření vstupní dotazník 1. běh studia 2. běh studia předáno vráceno návratnost předáno vráceno návratnost Učit. odborného výcviku ,21% ,00% Učit. praktického vyučování ,00% ,71% Učit. odborných předmětů ,41% ,00% celkem ,88% ,57% Tabulka č. 2: Počty respondentů a návratnost dotazníkového šetření výstupní dotazník 1. běh studia 2. běh studia předáno vráceno návratnost předáno vráceno návratnost Učit. odborného výcviku ,16% ,00% Učit. praktického vyučování ,00% ,43% Učit. odborných předmětů ,66% ,67% celkem ,27% ,03% 2.1 Vyhodnocení vstupních dotazníků první skupina Základní charakteristika cílové skupiny Prvotní otázka vstupního dotazníku byla cílená na zjištění poměru žen a mužů mezi účastníky DVPP kurzů. Graf č. 1 ukazuje převahu žen, v procentuálním vyjádření se jedná o 65% žen. Struktura účastníků studijních programů Učitelství praktického vyučování (UPV) a Učitelství odborného výcviku (UOV) koresponduje s celkovým poměrem, naopak Učitelství odborných předmětů (UOP) je z hlediska poměru žen k mužům vyrovnaný. Graf č. 1: Struktura účastníků 1. běhu studia dle pohlaví UOV UPV UOP žena muž 4

5 Otázka: Věk Věk respondentů všech vzdělávacích programů ukazuje Graf 2. Z grafu je patrné, že věk respondentů do určité míry odpovídá běžnému rozložení populace. Skupina respondentů je věkově velmi různorodá. Zahrnuje jak posluchače, kteří se hlásí ke studiu nedlouho po absolvování střední školy, tak posluchače, kteří jsou těsně před ukončením aktivní kariéry a je jim více než 50 let. Nejvíce posluchačů se nachází kolem třicetipěti let věku (největší podíl 67% v rámci Učitelství praktického výcviku), druhou početnou skupinu tvoří posluchači, kterým je mezi lety (největší podíl 35% v rámci Učitelství odborných předmětů). Nejmladšímu účastníku 1. běhu studia bylo 22 let, nejstaršímu 59, což představuje více než generační rozdíl mezi účastníky. Graf č. 2: Věkové složení účastníků 1. běhu studia % % % % Otázka: Délka Vaší pedagogické praxe. Podstatným zdrojem vstupních informací byla též délka pedagogické praxe. Jak ukazuje graf č. 3, pak ve všech studijních programech pedagogická praxe většiny účastníků nepřekročila hranici pěti let. Poměr respondentů s méně než pěti letou praxí ku respondentům s více než dvacetiletou praxí je za všechny studijní programy 36:4, tedy 9:1. Z tohoto údaje lze usuzovat, že si kvalifikaci doplňují noví zájemci o pedagogické uplatnění, naopak pracovníci, kteří dlouhodobě pracují ve školství a na základě povinnosti dle zákona xxx si doplňují kvalifikaci, jsou spíše ojedinělou záležitostí. 5

6 Graf č. 3: Struktura účastníků kurzů 1. běhu studia dle délky pedagogické praxe UOV UPV UOP Otázka: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Předpoklad: Nejvyšším dosaženým vzděláním se budou lišit především posluchači jednotlivých studijních programů, zatímco uvnitř jednotlivých skupin, mezi spolužáky, budou rozdíly ve vzdělání minimální. Do úvodní části vstupního dotazníku byla také zařazena otázka na nejvyšší dosažené vzdělání. I přes vysokou míru jistoty získaných údajů, vyplývajících z požadavků kladených na účastníky studia již při příjímacím řízení do daného studijního programu (např. Učitelství odborných předmětů se může účastnit pouze vysokoškolsky vzdělaný účastník), bylo záměrem této otázky získat informace, zda neexistují výjimky. Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil (viz Graf č. 4). 96% účastníků studia disponuje nejvyšším vzděláním potřebným pro daný studijní program. Vyskytly se však 2 případy, kdy ve studijním programu Učitelství odborného výcviku 1 respondent uvedl SŠ s maturitou a 1 respondent ve studijním programu Učitelství praktického vyučování uvedl VŠ bakalářské. Graf č. 4: Struktura účastníků 1. běhu studia dle nejvyššího vzdělání UOV UPV UOP ZŠ vyučen SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší odborné VŠ bc. VŠ mgr. 6

7 Otázka: Na jaké pracovní pozici ve škole momentálně působíte? Struktura účastníků 1. běhu studia podle současné zastávané pracovní pozice vykazuje jistou nesourodost. Nejčastěji uváděnými pracovními pozicemi byly učitel odborného výcviku (33%), učitel odborných předmětů (29%) a učitel na 2. stupni SŠ (21%). V rámci šetření se vyskytl také např. jeden asistent pedagoga, vychovatelka či ředitel školy. Většina účastníků (96%) při zpracování této otázky vybrala pouze jednu odpověď, tedy jednu pracovní pozici, vyskytly se však také výjimky, kdy respondent zaškrtl více odpovědí. Otázka: Změní se po absolvování tohoto studia Vaše pracovní pozice? Předpoklad: Absolvování studia bude mít pozitivní a motivující efekt na změnu pracovní pozice. Na danou otázku odpovědělo 47 respondentů. V celkovém hodnocení 86% respondentů neočekává změnu ve své pracovní pozici. Pouze 14% uvedlo, že změnu očekává. Při hodnocení dat dle studijních programů je poměr odpovědí následující: UOV 81% neočekává změnu, 19% očekává změnu, UPV 71% neočekává změnu, 29% očekává změnu a UOP 92% neočekává změnu, 8% očekává změnu. Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Většina absolventů studia neočekává pozitivní změnu své současné pracovní pozice. Tato informace je celkem udivující, neboť poukazuje na skutečnost, že účastníci studia se chtějí na dané pozici ve školství pouze udržet nikoliv studium využít k profesnímu růstu. Otázka: Jaký je Váš pracovní úvazek? Předpoklad: Pracovníci ve školství mají úzké specializace, které zakládají předpoklad pro vyšší výskyt částečných úvazků. Jednotlivé částečné úvazky kompenzují dalšími částečnými úvazky na jiných školách. Na danou otázku odpovědělo 47 respondentů. V celkovém hodnocení 64% respondentů pracuje na plný pracovní úvazek, 36% uvádí částečný pracovní úvazek. Průměrná výše částečného úvazku je 0,49. V zastoupení dle jednotlivých studijních programů je procentuální složení následující: UOV 56% plný úvazek, 46% částečný úvazek (průměrná výše částečného úvazku 0,47), UPV 71% plný úvazek, 29% částečný úvazek (průměrná výše částečného úvazku 0,5) a UOP 67% plný úvazek, 33% částečný úvazek (průměrná výše částečného úvazku 0,51). Nejnižší úvazek byl uveden 4 hodiny za týden, tj. 0,1, nejvyšší pak 0,8, tj. 32 hodin za týden. Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Dvě třetiny respondentů pracují na plný pracovní úvazek. Tato skutečnost v návaznosti na odpovědi v otázce související s vyučovanými předměty evokuje myšlenku využívání jednoho učitele pro zajištění výuky více předmětů. Toto vede k nižší úrovni specializace a k vyšší možnosti zastupitelnosti učitelů navzájem. 7

8 2.1.2 Okolnosti související s podáním přihlášky ke studiu na PedF UK Otázka: Z jakého důvodu jste se rozhodl/a ke studiu? Předpoklad: Vzhledem k blížícímu se ukončení termínu pro získání pedagogického vzdělání je předpokládán zvýšený zájem o studium z důvodu podmínky pro setrvání ve školství. Na otázku bylo získáno 51 odpovědí, neboť tato otázka umožňovala výběr několika odpovědí současně. Shodné procentuální zastoupení (39%) získaly odpovědi zájem o vzdělávání a nutná podmínka pro setrvání ve školství. 5% respondentů (tj. 1 respondent) zvolilo variantu žádné z uvedeného, neboť rozhodnutí o studiu bylo stanoveno ze strany vedení školy zájem vedení školy Tabulka č. 3: Důvody pro rozhodnutí ke studiu vlastní snaha o zvýšení kvalifikace zájem o vzdělávání nutná podmínka pro setrvání ve školství žádné z uvedeného UOV 50% 45% 25% 0% UPV 40% 15% 5% 0% UOP 10% 40% 70% 5% celkem 20% 39% 39% 2% Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Ve srovnání s celkovými 59% respondentů, které k zahájení studia vedly vlastní snaha o zvýšení kvalifikace a zájem o vzdělávání, jich pouze 39% uvedlo, že zahájení studia cítí jako nutnou podmínku pro setrvání ve školství. Rozdílnost poměrů sice působí částečně vyrovnaným dojmem, není zde výrazná převaha jednoho či druhého, přes to, lze tuto skutečnost hodnotit kladně, neboť poukazuje na to, že učitelé získání své pedagogické kvalifikace realizují ze své vůle a mají zájem o vzdělávání. Otázka: Kdy jste se rozhodl/a, že budete studovat Vámi vybraný vzdělávací program? Předpoklad: Účastníci studia svůj profesní rozvoj plánují dlouhodobě, zahájení studia není spontánním rozhodnutím. Na otázku bylo získáno 47 odpovědí. 62% respondentů z celkového počtu studentů zvolilo jako variantu odpověď několik měsíců před zahájením studia. Odpověď rok a více před zahájením studia byla pouze výjimečná, konkrétně ve 4 případech. 8

9 Graf. č. 5: Termín rozhodnutí o zahájení studia rok a více před 8% krátce před 30% několik měsíců před 62% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Nadpoloviční většina respondentů dosažení pedagogického vzdělávání řešila dlouhodobě před zahájením studia na PedF UK. 70% respondentů bylo o zahájení studia rozhodnuto měsíce popř. i rok a více před samotným zahájením studia. Hodnota 30%, která poukazuje na krátkodobé spontánní rozhodnutí, koreluje s délkou pedagogické praxe, neboť na 20 respondentů s pedagogickou praxí kratší než 5 let (kde je 60% zastoupení učitelů s praxí menší než 1 rok), připadá 15 respondentů s odpovědí krátce před. Otázka: Jakým způsobem jste získal/a informace o možnostech studia na PedF UK? Předpoklad: V rámci titulu celoživotního vzdělávání mají učitelé zájem o zvyšování či doplňování pedagogické kvalifikace a sami si aktivně zjišťují možnosti další profesní progrese. Vzhledem k blížícímu se konci roku 2014 je předpoklad vyšší osobní snahy a zájmu o studium pro získání pedagogické kvalifikace. Na otázku bylo získáno 70 odpovědí. Tato otázka umožňovala výběr více odpovědí současně. Zvolené odpovědi je možno rozdělit do dvou skupin a to aktivní přístup (webové stránky PedF UK, webové stránky MŠMT, inzerát v Učitelských novinách) a pasivní přístup (vedení školy, informační vedení školy, spoluzaměstnanec/blízká osoba). Tyto kategorie představují vzájemný podíl 1:3 s převahou pasivního získávání informací o možnostech studia na PedF. V procentuálním vyjádření 78% respondentů informaci získalo pasivním přístupem, pouze 22% aktivním. Nejvíce frekventovanou odpovědí s 59% bylo o možnostech studia mě informovalo vedení školy, druhou nejčastější (ale s velikým odstupem) pak s 18% odpověď informace jsem získal/a prostřednictvím webových stránek PedF UK. Naopak možnost informaci jsem získal/a z inzerátů v Učitelských novinách nevybral žádný z respondentů. 9

10 Graf. č. 6: Způsoby získání informací o studiu www PedF UK 18% jiné 0% www MŠMT 5% informační 13% vedení školy 59% spoluzaměstnanec/ blízká osoba 5% inzeráty v Učitelských novinách 0% Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. V získání informací o možnostech studia pro získání pedagogické kvalifikace převažuje pasivní přístup k získávání informací. Pozitivním zjištěním je fakt, že informační kampaň ze strany PedF o možnostech studia prostřednictvím informačního u vedení školy a publikování informací na webu fakulty má významný podíl (31%) na získávání nových účastníků kurzů. Otázka: Podal/a byste si přihlášku ke studiu na PedF UK, kdyby neexistovala možnost vzdělávání zdarma (spolufinancování studia z Evropských sociálních fondů)? Předpoklad: Získání pedagogické kvalifikace do roku 2014 je nutnou podmínkou pro setrvání ve školství, z tohoto důvodu lze předpokládat, že by účastníci přihlášku podali, ale nelze předpokládat, že by zvolili právě Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Doplňující pedagogické studium nabízí i další vzdělávací instituce a lze předpokládat, že by jim tamní studium poskytovalo určité výhody (snadnější doprava, bližší vzdálenost, nižší poplatek za studium ) Graf. č. 7: Možnost podání přihlášky ke studiu i bez zapojení do ESF projektu nevím 2% ne 39% ano 59% Na otázku odpovědělo 49 respondentů. V převažující většině (59%, tj. u 29 respondentů) byla odpověď kladná, 19 uvedlo, že by v případě neexistence možnosti vzdělávání zdarma v rámci ESF projektů přihlášku na PedF UK nepodalo. 1 respondent jasný 10

11 názor neměl a uvedl variantu nevím, která ve standardních odpovědích k této otázce nebyla nabídnuta, ale dohodnocení je zahrnuta, neb jde také o vyjádření názoru. Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Většina účastníků by přihlášku podala i v případě, že by studium pro získání pedagogické kvalifikace bylo realizováno v placené formě. Z tohoto lze usuzovat, že získání pedagogické kvalifikace je pro ně důležité (ať již z hlediska možnosti setrvání ve školství či z hlediska osobního růstu) bez ohledu na podmínky jeho získání. Otázka: Setkával/a jste se s nějakými problémy při podávání přihlášky na Vámi zvolený vzdělávací program? Pokud ano, s jakými? Předpoklad: Organizačně-administrativní zajištění přijímacího řízení je na Pedagogické fakultě zajišťováno dlouhodobě a opakovaně samostatným oddělením s dostatečným personálním zajištěním. Informace s informacemi potřebnými pro podání přihlášky jsou dostupné např. na webových stránkách PedF či v Učitelských novinách. Lze předpokládat, že podání přihlášky není spojeno s většími obtížemi. Na tuto otázku bylo získáno 50 odpovědí, nikdo z účastníků neuvedl potíže při podávání přihlášky. Zhodnocení: Předpoklad se naplnil Přístup domovské školy ke vzdělávání respondentů Otázka: Je vedení školy informováno o Vašem studiu? Předpoklad: Vzhledem k realizaci výuky v průběhu pracovního, resp. vyučovacího týdne je třeba informovat vedení školy o studiu z důvodu následného uvolňování pro získání pedagogického vzdělání. Na danou otázku odpovědělo 47 respondentů. Odpověď byla jednoznačná pro všechny studijní programy, a to 100% pro informování vedení školy o studiu. Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Všichni respondenti vedení školy o svém studiu informovali a studium absolvují legálně. Otázka: Máte problémy s tím, aby Vás vedení školy uvolňovalo na studium? Předpoklad: Výuka probíhá v průběhu pracovního, resp. vyučovacího týdne. Z tohoto důvodu může být uvolňování na studium problematické. Přesto by vedení školy mělo mít zájem o přístup ke studiu z důvodu zvýšení a následného udržení pedagogického pracovníka na své škole. Na danou otázku odpovědělo 47 respondentů. 82% respondentů uvedlo, že nemají problémy s uvolňováním na studium, 1 respondent (tj. 2%) uvedl, že o uvolnění nežádá, neboť studuje ve svém volném čase. 16% respondentů uvádí, že je vedení školy na studium uvolňuje pouze za určitých podmínek. 11

12 Ukázky z odpovědí: vybírám si dovolenou, čas strávený ve studiu si nahradím v rámci družiny a akcí školy, nutnost odučit celý úvazek ve zbylých čtyřech dnech, mi středy, kdy studuji, neplatí, i když mám plný úvazek Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Pro většinu respondentů uvolňování na studium od vedení školy nepředstavuje zásadní problém. Žádný respondent nezaškrtl variantu odpovědi Ano, vedení školy mě nechce uvolňovat, což je pozitivní zjištění, ale i přesto existují účastníci studia, kteří pro účast ve výuce musí obětovat svou dovolenou či prodloužit svůj čas strávený na pracovišti Dosavadní zkušenosti posluchačů se studiem Otázka: Jak Vám vyhovuje kombinovaná forma vzdělávání, kdy část výuky probíhá prezenční formou a část distanční formou prostřednictvím samostudia? Předpoklad: Účastníci při studiu plné své běžné pracovní povinnosti, na přednášky přijíždí z různých krajů ČR a na prezenční výuku mají vyhrazený pouze jeden den v týdnu. Z těchto důvodů lze předpokládat, že distanční forma studia bude vítána a více preferována. Na tuto otázku bylo získáno 59 odpovědí, neboť někteří účastníci zvolili i dvě odpovědi současně. Nejčastější zvolenou odpovědí se 66% byla odpověď tato forma mi vyhovuje. 15 respondentů by posílilo prezenční část studia a 2 účastníci by posílili distanční část. Pouze 3 účastníkům kurzů kombinovaná forma výuky nevyhovuje. Jako důvod uvádí málo soukromého času na výuku, učení doma a délka studia, na to, že toto studium mi platí pouze ve školství, třetí respondent důvod neuvedl. Tyto odpovědi ne zcela přesně korespondují se zněním otázky, ale do zpracovávaných dat byly z hlediska objektivnosti šetření zařazeny. Graf. č. 8: Vhodnost kombinované formy studia vyhovuje, posílit prezenční část 26% nevyhovuje 5% vyhovuje, posílit distanční část 3% vyhovuje 66% 12

13 Zhodnocení: Předpoklad se ve větší míře potvrdil. 2/3 účastníků jsou s kombinovanou formou výuky spokojeni, překvapením je, že každý čtvrtý respondent by ještě navýšil prezenční část studia, tedy i přes své pracovní a osobní povinnosti by byl ochotný strávit více času v přímém kontaktu s přednášejícím při výuce. Otázka: Jak Vám vyhovuje délka studia? Předpoklad: Současná délka studijních programů Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku jsou realizována jako třísemestrová. Tato časová dotace dává prostor pro dostatečné probrání a ukotvení látky a současně také umožňuje výběr a dostatek času pro zpracování závěrečné práce. Předpokladem je, že současná délka studia je optimální. Graf. č. 9: Vhodnost délky studia příliš dlouhé 2% příliš krátké 0% vyhovuje 98% Na otázku bylo získáno 50 odpovědí. S drtivou většinou 98% byla délka studia hodnocena jako přijatelná, pouze 1 respondent uvedl, že studium je z jeho pohledu příliš dlouhé. Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Rozložení studia do tří semestrů je pro účastníky kurzů vyhovující. Otázka: Jak Vám vyhovuje organizace studia? Předpoklad: Prezenční výuka je realizována v rámci jednoho stanoveného dne v týdnu. Z hlediska probrání nové látky, jejího ukotvení a procvičování je organizace studia s pravidelným rozložením výuky v rámci celého školního roku optimální varianta. Předpokladem je, že studenti budou preferovat dlouhodobé studium oproti nárazové blokové výuce. Na otázku odpovědělo 50 respondentů. Reakce jsou smíšené a nejednoznačné. 52% současná organizace studiu vyhovuje, zbylým 48% naopak nevyhovuje. Ze záporných 13

14 odpovědí by 83% preferovalo blokovou výuku o víkendech, 25% pak o prázdninách. 1 účastník navrhl vlastní organizaci studia a to přes internet, dojíždět pouze na zkoušky. Graf. č. 10: Organizace studia preference blokové výuky o prázdninách 6% jiné 2% preference blokové výuky o víkendech 40% vyhovuje 52% Zhodnocení: Předpoklad nelze potvrdit ani vyvrátit. Rozložení reakcí respondentů je hraniční. Rozhoduje zde individualita respondentů. Pro vedoucí pracovníci PedF UK a následnou organizaci studia toto zjištění nedává jasnou cestu, jak studium organizovat. Otázka: Jste spokojeni s on-line podporou kurzů, které v distanční formě tuto podporu nabízejí? Předpoklad: On-line podporu doplňující prezenční výuku nabízí několik kurzů. Pro kombinovanou formu studia je on-line podpora v rámci prostředí Moodle zásadní pro komunikaci s lektorem, odevzdání úkolů, opakování studia. Z těchto důvodů je důležité, aby studenti byli s on-line podporou spokojeni. Na otázku odpovědělo 50 respondentů. Téměř ¾ uvádí, že jsou s podporou on-line kurzů spokojeni. Důvody nespokojenosti v této otázce nebyli zkoumány. Zajímavou odpovědí je reakce 1 účastníka, který je s podporou on-line kurzů spokojení, ale v poznámce uvedl ale nevyužívám je. Jde o trochu zarážející kombinaci odpovědí, protože v on-line kurzech účastníci mají studijní opory a také zde odevzdávají své úkoly či plní testy. Důvodem této odpovědi může být to, že jde o vstupní dotazník a daný účastník ještě všechny možnosti podpory studia nevyžil. Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. On-line podpora výuky má v doplnění prezenční výuky opodstatnění a využití. 14

15 Otázka: Jak hodnotíte náročnost studia? Předpoklad: Vzhledem ke skutečnosti, že většina respondentů toto studium plní v rámci svých profesních i osobních povinností a současně se znovu vrátila do školních lavic je zde velká pravděpodobnost, že studium bude hodnoceno jako náročné. Na otázku bylo získáno 50 odpovědí. Reakce jsou rovnoměrně rozděleny na třetiny. 1/3 respondentů uvedla, že studium vyhovuje mým schopnostem, 1/3 uvedla, že studium vyhovuje mým potřebám a zbylá třetina uvedla, že studium je příliš náročné. V celkovém měřítku lze konstatovat, že pro 66% respondentů studium náročné není. Ukázky hledisek z hodnocení u respondentů, kteří studium kvalifikovali jako náročné: na to, že je to bez titulu, tak zbytečně náročné, občas nejasné požadavky na zápočty a zkoušky, jinak vyhovuje, obsahová náročnost, časové hledisko, závěrečná práce, náročně srovnatelné s bakalářskou či diplomovou prací, velké množství zadaných úkolů, nedostatek informací, občas nejasné požadavky, studium je příliš teoretické, téměř 100% zaměřené na učitele odb. předmětů a nikoli na učitele praktického vyučování Graf. č. 11: Hodnocení náročnosti studia příliš náročné 34% vyhovuje schopnostem 34% vyhovuje potřebám 32% Zhodnocení: Předpoklad se nenaplnil. 2/3 účastníků studium hodnotí jaké nenáročné. Přes to je třeba vzít v úvahu i připomínky zbylé třetiny respondentů, kteří jistou náročnost studia pociťují. Je jisté, že v případě rodinného, profesního a studijního života bude skloubení vždy problematické, ovlivnit však lze způsob vedení výuky a předávání informací účastníkům. 15

16 2.1.5 Jak posluchači hodnotí erudovanost vyučujících a jejich vztah ke vzdělávání Otázka: Jak hodnotíte odbornou úroveň a vyváženost studia? Předpoklad: Přednášejícími jednotlivých kurzů jsou vysokoškolští pracovníci s dlouholetou praxí ve vzdělávání. Lze předpokládat velmi dobrou odbornou úroveň i vyváženost studia. Na otázku bylo získáno 50 odpovědí. Nejčastěji respondenti uvedli odpověď odborná úroveň vyučujících je na srovnatelné úrovni. Tuto odpověď vybralo 56% respondentů, druhou nejčastější odpovědí byla se 20% Eviduji velké rozdíly mezi vyučujícími, převažují učitelé s velkou odbornou a teoretickou erudicí v daném oboru. Uvedené procentuální rozdělení koresponduje s procentuálním rozdělením odpovědí studentů studijních programů Učitelství odborného výcviku a učitelství odborných předmětů. Naopak výrazně se odlišují odpovědi účastníků studijního programu Učitelství praktického vyučování, kde všichni na 100% uvedli, že odborná úroveň vyučujících je na srovnatelné úrovni. Shodně (12%) byly hodnoceny odpovědi Odborná úroveň vyučujících je na stejné úrovni a Jiné. Ukázky z odpovědí respondentů, kteří zvolili variantu Jiné: někteří pedagogové jsou evidentně odtrženi od reality českého školství. Když vysvětlují, jak máme učit, měli by to sami umět a dodržovat didaktické zásady, uvítal bych zjednodušení a vzájemné propojení předmětů, dále se cíleně věnovat praktické části vyučování. Z některých odpovědí je zřejmá obliba určitých pedagogů velké rozdíly mezi odbornou a komunikační úrovní vyučujících, výborná je dr. Pávková, osobně cítím, že odbornost různých vyučujících je velmi rozdílná (směrem dobrým - dr. Pávková, i špatným), vyučující, kteří skutečně prošli praxí a jsou seznámeni s problematikou středního školství, jsou přínosem (dr. Pávková), jinak ne Graf. č. 12: Odborná úroveň vyučujících jiné 12% velké rozdíly, převažují teoretici 20% srovnatelná úroveň 56% velké rozdíly, převažují praktici 12% Zhodnocení: Předpoklad se z větší části potvrdil, většina účastníků rozdíly mezi odbornou úrovní vyučujících nepociťuje. Přesto je třeba vzít v úvahu i subjektivní názory a reakce účastníků studia, kteří rozdíly mezi vyučujícími i vyváženost studia cítí, ať již 16

17 kladným či záporným směrem. Současně je třeba také uvážit individualitu účastníků kurzů i vyučujících či skutečnost, že dotazník je zadáván v první polovině studia a existuje předpoklad, že u subjektivního hodnocení dojde k vývoji. Otázka: Jak hodnotíte práci s literaturou? Předpoklad: Pedagogická fakulta disponuje vlastní knihovnou s odbornou literaturou, nachází se v centru hlavního města s velkým množstvím dalších knihoven a knihkupectví a zároveň existuje on-line podpora kurzů, takže lze předpokládat, že literatura a další studijní opory jsou posluchačům studia dostupné a tištěnou literaturu lze bez obtíží zakoupit či zapůjčit. Na otázku bylo získáno 60 odpovědí, někteří z respondentů zvolili více odpovědí současně. Z grafu č. 13 vyplývá, že z 95% jsou účastníci kurzů s dostupností a přiměřeností literatury pro dané kurzy spokojeni. Z toho každý čtvrtý pozitivně hodnotil odkazy na vyhledávání elektronických zdrojů k samostudiu. Pouze 3 účastníci studia (tj. zbylých 5%) využili možnosti uvést Jiné hodnocení práce s literaturou. Zajímavé je, že všichni tři účastníci, kteří negativně hodnotí práci s literaturou, jsou ze studijního programu Učitelství odborného výcviku, ve zbylých studijních programech je spokojenost s literaturou 100%. Ukázky z odpovědí studentů, kteří zvolili variantu odpovědi Jiné: literatura je drahá, špatně dostupná, informace se opakují, literatura je hůře dostupná, špatně dostupná literatura. I přes uvedenou skutečnost, že další účastníci studia práci s literaturou hodnotili kladně, objevily se ještě dvě reakce, a to problém při zajištění konkrétní literatury a příliš rozsáhlé nepraktické publikace. Graf. č. 13: Hodnocení práce s literaturou odkazy na el. Zdroje 25% jiné 5% přiměřená tématům 40% je dostupná 30% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Práce s literaturou byla hodnocena výrazně kladně. Potvrdil se tedy předpoklad, že literatura je přiměřená tématům a dostupná věcně i cenově. Studium literatury či elektronických zdrojů je neoddělitelnou součástí každého studia a v případě studia kombinovaného má ještě výraznější úlohu, neboť v rámci samostudia doplňuje prezenční část studia a osobní výklad vyučujícího. 17

18 2.2 Vyhodnocení vstupních dotazníků druhé skupiny Prvotní otázka vstupního dotazníku 2. běhu studia byla opět cílená na zjištění poměru žen a mužů mezi účastníky DVPP kurzů. Graf č. 14 ukazuje změnu v poměru, v procentuálním vyjádření měli muži mírnou převahu, a to 54% oproti 46% žen. Velmi silné zastoupení mužů bylo v rámci studijního programu Učitelství odborného výcviku. Studenti Učitelství odborných předmětů přesně kopírovali celkový poměr. Graf č. 14: Struktura účastníků 2. běhu studia dle pohlaví UOV UPV UOP žena muž Otázka: Věk Věková struktura účastníků 2. běhu studia obdobně jako u prvního běhu studia koresponduje s obrazem populace. Největší podíl představují respondenti ve věkovém rozmezí let, následováni jsou čerstvými absolventy škol a respondenty ve věkovém rozmezí let. Naopak účastníci kurzů nad věkovou hranici 50+ v rámci studijních programů Učitelství odborných předmětů a Učitelství praktického vyučování tvoří v průměru pětinu účastníků, na opak v rámci Učitelství odborného výcviku nebyl žádný zástupce skupiny 50+. Nejmladšímu účastníku 2. běhu studia bylo 25 let, nejstaršímu 60, což opět představuje více než generační rozdíl mezi účastníky. Graf č. 15: Věkové složení účastníků 2. běhu studia % % % %

19 Otázka: Délka Vaší pedagogické praxe. Jak ukazuje graf č. 16, pak ani ve druhém běhu ve všech studijních programech pedagogická praxe většiny účastníků nepřekročila hranici pěti let. Poměr respondentů s méně než pěti letou praxí ku respondentům s více než dvacetiletou praxí je za všechny studijní programy 34:2, tedy 17:1. Pomyslné nůžky délky pedagogické praxe nováčci : zkušeným se v rámci druhého běhu studia ještě více prohloubily. 74% účastníků studijních programů mělo pedagogickou praxi kratší než 5 let, pouze 5 procent více než 20 let. Převážnou část respondentů s -5 praxí tvořili učitelé s pouze několikaměsíční praxí. Graf č. 16: Struktura účastníků kurzů 2. běhu studia dle délky pedagogické praxe UOV UPV UOP Otázka: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? I v rámci druhého běhu studia byl předpoklad o odlišnosti nejvyššího dosaženého vzdělání zejména mezi jednotlivými studijními programy potvrzen (100% účastníků Učitelství odborného výcviku vyplnilo jako nejvyšší dosažené vzdělání SŠ s maturitou, 100% účastníků Učitelství odborných předmětů uvedlo VŠ magisterské). Oproti tomu Učitelství praktického vyučování působí nekonzistentním dojmem, kdy účastníci studia uvedli jako nejvyšší dosažené vzdělání hned tři různé možnosti SŠ s maturou, vyšší odborné vzdělání a VŠ bakalářského stupně. Graf č. 17 : Struktura účastníků 2. běhu studia dle nejvyššího vzdělání UOV UPV UOP ZŠ vyučen SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší odborné VŠ bc. VŠ mgr. 19

20 Otázka: Na jaké pracovní pozici ve škole momentálně působíte? Struktura účastníků 2. běhu studia podle současné zastávané pracovní pozice vykazuje jistou nesourodost zejména u účastníků vzdělávacího programu Učitelství praktického vyučování naopak Učitelství odborného výcviku je zcela kompaktní. Nejčastěji uváděnými pracovními pozicemi byly učitel odborných předmětů (40%) a učitel odborného výcviku (25).. V rámci šetření se vyskytl také např. jeden asistent pedagoga. Vedoucí pozici (vedoucí vychovatelka či ředitel školy) nezvolil žádný účastník. Nadpoloviční většina účastníků (56%) při zpracování této otázky vybrala pouze jednu odpověď, tedy jednu pracovní pozici, v ostatních případech respondenti zaškrtli více odpovědí současně, max. však čtyři pracovní pozice. Otázka: Změní se po absolvování tohoto studia Vaše pracovní pozice? Předpoklad: Absolvování studia bude mít pozitivní a motivující efekt na změnu pracovní pozice. Na otázku odpovědělo 48 respondentů. V rámci odpovědi na tuto otázku 87% z nich (tj. 42 respondentů) uvedlo, že změnu pracovní pozice neočekává. Pouze 6 respondentů změnu pozice očekává. Respondenti očekávající změnu byli zejména studenti vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů (4 respondenti), dle vzdělávacího programu Učitelství praktického vyučování (2 respondenti), naopak u vzdělávacího programu Učitelství odborného výcviku s tímto očekáváním studium nikdo nezahajoval. Ukázky z odpovědí u respondentů, kteří očekávají změnu v rámci svého pracovního umístění: má být otevřena nová škola, kde bych měl být ve vedoucí pozici, ráda bych učila jazyky, učitel na plný úvazek, věřím, že po absolvování studia bude uzavřena smlouva na dobu neurčitou Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Více než tříčtvrteční většina studentů změnu pracovního umístění nepředpokládá. Dá se předpokládat, že hlavní přínos a motivace k zahájení studia spočívá v doplnění pedagogického minima a možnosti setrvání ve školství. Otázka: Jaký je Váš pracovní úvazek? Předpoklad: Pracovníci ve školství mají úzké specializace, které zakládají předpoklad pro vyšší výskyt částečných úvazků. Jednotlivé částečné úvazky kompenzují dalšími částečnými úvazky na jiných školách. Předpoklad: Na částečný úvazek budou zaměstnány spíše ženy vzhledem k nárokům kladeným na zajištění péče o děti a domácnost. Na otázku odpovědělo 48 respondentů. 74% z nich je zaměstnaných na plný úvazek, zbylých 26% na částečný úvazek. Nejčastěji uváděným částečným úvazkem je 0,3 (tj. 12 hodin/týden), nejnižším úvazkem 0,1, (tj. 4 hodiny/týden), nejvyšším částečným úvazkem pak 0,875 (tj. 35 hodin/týden), průměrná výše částečného úvazku dosahuje hodnoty 0,46, tj. 18,4 20

21 hodiny/týden. Jeden respondent, kterých vybral variantu plného úvazku, dokonce uvedl, že v rámci své školy pracuje na dva pracovní poměry. Zajímavé srovnání přineslo porovnání zastoupení částečných úvazků ve vztahu k pohlaví. Předpoklad vyššího poměru částečných úvazků u žen se nepotvrdil, naopak ženy jsou dle získaných dat zaměstnány více na plný úvazek než muži (82% žen uvedlo, že pracuje na celý úvazek, u mužů tuto variantu úvazku vybralo 65% mužů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili) viz. Tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Srovnání výše úvazku dle pohlaví výše úvazku v absolutních hodnotách v % celý částečný celý částečný muž % 35% žena % 19% Zhodnocení: Oba předpoklady se nepotvrdily. Téměř dvě třetiny pracovníků ve školství jsou zaměstnány na plný úvazek, z toho více než 82% žen Okolnosti související s podáním přihlášky ke studiu na PedF UK Otázka: Z jakého důvodu jste se rozhodl/a ke studiu? Předpoklad: Vzhledem k blížícímu se ukončení termínu pro získání pedagogického vzdělání je předpokládán zvýšený zájem o studium z důvodu podmínky pro setrvání ve školství. Na otázku bylo získáno 57 odpovědí, respondenti mohli uvést více variant současně. Z uvedeného grafu č. 18 vyplývá, že 62% respondentů studium zahájilo z důvodu nutné podmínky setrvání ve školství. Necelá pětina pak projevila snahu o zvýšení kvalifikaci a další necelá pětina uvedla jako důvod zájem o vzdělávání. 21

22 Graf č. 18: Důvod pro zahájení doplňujícího pedagogického studia vlastní snaha o zvýšení kvalifikace 19% Nutná podmínka pro setrvání ve školství 62% zájem o vzdělávání 19% Ve srovnání v rámci jednotlivých vzdělávacích programů pak jako důvod ke studiu možnost nutná podmínka pro setrvání ve školství uvedlo nejvíce studentů Učitelství odborného výcviku (70%), obdobně na tom byli i studenti Učitelství odborných předmětů (65%), naopak studenti Učitelství praktického vyučování tuto odpověď vybrali pouze ve 30%. Zajímavým zjištěním je také skutečnost, že v rámci Učitelství odborného výcviku nikdo z dotazovaných neuvedl odpověď zájem o vzdělávání. Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Více než tři pětiny respondentů studium zahájili z důvodu nutné podmínky setrvání ve školství. Což může být pozitivní zprávou, neboť za těchto podmínek počet kvalifikovaných pracovníků ve školství neklesne a ve školství zůstanou učitelé se zájmem o vzdělávání. Neuvedení možnosti zájem o vzdělávání ani u jednoho ze studentů Učitelství odborného výcviku může být zapříčiněno vyšší aktuálností získání pedagogické kvalifikace než opravdovým nezájmem o vzdělávání. Ve prospěch tohoto závěru hovoří i vysoké procento odpovědi nutná podmínka pro setrvání ve školství. Otázka: Kdy jste se rozhodl/a, že budete studovat Vámi vybraný vzdělávací program? Předpoklad: Účastníci studia svůj profesní rozvoj plánují dlouhodobě, zahájení studia není spontánním rozhodnutím. Na otázku odpovědělo 48 respondentů. Z tohoto celkového počtu se rovná polovina respondentů pro studium rozhodla několik měsíců před přijímacím řízením, 37% pak krátce před přijímacím řízením, pouze 13% uvedlo možnost rok a více. V kontextu s délkou pedagogickou praxe se k podání přihlášky krátce před přijímacím řízením rozhodlo 41% respondentů, kteří v oblasti školství působí méně než 5 let, v drtivé většině dokonce méně než 1 rok. Z respondentů, kteří v oblasti školství působí 6-10 let se pak krátce před podáním přihlášky rozhodlo 38%. Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. V celkovém kontextu 87% účastníků studia plánovalo podání přihlášky a zahájení doplňujícího pedagogického studia dlouhodobě, nešlo o krátkodobé impulsivní rozhodnutí. I vzhledem k délce pedagogické praxe nedošlo 22

23 k výraznému výkyvu, pro studium se v horizontu měsíců rozhodlo 59% respondentů s praxí kratší než rok a 62% respondentů s praxí v rozmezí 6-10 let. Otázka: Proč jste se rozhodl/a studovat na PedF UK Praha? Předpoklad: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy je v oblasti vzdělávání prestižní institucí s dobrou dopravní dostupností. Z tohoto lze předpokládat preferenci prestiže a dopravní dostupnosti. Na otázku bylo získáno 95 odpovědí, protože respondenti mohli vybrat více odpovědí současně. Z grafu č. 19 je patrné, že největší motivací byla možnost vzdělání zdarma v rámci ESF projektu, tuto odpověď zvolilo 46% respondentů. Druhá nejčastější odpověď dopravní dostupnost získala pouhých 16%. Naopak prestiž instituce je zastoupena s pouhými 9% na druhém konci spektra odpovědí. Graf č. 19: Důvody pro výběr PedF UK pro studium nabídka vzdělávání zdarma v rámci ESF 46% jiné 0% prestiž instituce 9% reference od přátel 6% dopravní dostupnost 16% vyhovující podmínky studia 12% otevřený požadovaný vzdělávací program 11% Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Největším lákadlem pro zahájení studia na PedF byla možnost vzdělávání zdarma v rámci projektu ESF. Otázka: Jakým způsobem jste získal/a informace o možnostech studia na PedF UK? Předpoklad: V rámci titulu celoživotního vzdělávání mají učitelé zájem o zvyšování či doplňování pedagogické kvalifikace a sami si aktivně zjišťují možnosti další profesní progrese. Vzhledem k blížícímu se konci roku 2014 je předpoklad vyšší osobní snahy a zájmu o studium pro získání pedagogické kvalifikace. 23

24 Na otázku odpovědělo 51 respondentů, tato otázka opět umožňovala výběr více odpovědí. Téměř polovina respondentů (47%) uvedla, že se o možnostech studia na PedF UK dozvěděla od vedení školy. Tuto odpověď lze sloučit se 14% odpovědi informační , který byl cíleně rozeslán na ové adresy škol, resp. vedení škol. Ze součtu výskytů odpovědí je zřejmé, že 61% studentů se o studiu dozvědělo o vedení školy, tedy spíše pasivní cestou. Druhou nejčastější odpovědí s 25% byly www stránky PedF UK. Naopak nikdo neuvedl odpověď inzerát v Učitelských novinách. Odpovědi je možno rozdělit do dvou skupin a to aktivní přístup (webové stránky PedF UK, webové stránky MŠMT, inzerát v Učitelských novinách) a pasivní přístup (vedení školy, informační vedení školy, spoluzaměstnanec/blízká osoba). Tyto kategorie představují vzájemný podíl 29 : 71 s výraznou převahou pasivního přístupu. Do aktivního přístupu lze také zařadit odpověď jednoho respondenta, který do položky jiné uvedl odpověď internetový vyhledávač Google záměrně Graf. č. 20: Způsoby získání informací o možnosti studia na PedF UK www PedF UK 25% jiné 2% vedení školy 47% www MŠMT 2% informační 14% inzeráty v Učitelských spoluzaměstnane novinách c/blízká osoba 0% 10% Zhodnocení: Předpoklad se nenaplnil. Respondenti se o možnosti studia na PedF dozvěděli s téměř 2/3 převahou pasivní cestou, tedy informace jim byla předána. Pouze 1/3 získala informace aktivní cestou vyhledáváním na webu. Otázka: Podal/a byste si přihlášku ke studiu na PedF UK, kdyby neexistovala možnost vzdělávání zdarma (spolufinancování studia z Evropských sociálních fondů)? Předpoklad: Získání pedagogické kvalifikace do roku 2014 je nutnou podmínkou pro setrvání ve školství, z tohoto důvodu lze předpokládat, že by účastníci přihlášku podali, ale nelze předpokládat, že by zvolili právě Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Doplňující pedagogické studium nabízí i další instituce a lze předpokládat, že by jim tamní studium poskytovalo určité výhody (snadnější doprava, bližší vzdálenost, nižší poplatek za studium ) 24

25 Na otázku odpovědělo 43 respondentů. Výsledek není zcela jednoznačný, neboť 58% uvedlo, že by přihlášku podalo i bez možnosti studia zdarma, 42% uvádí, že by přihlášku v tomto případě nepodalo. V absolutním vyjádření by přihlášku podalo 25 respondentů, 18 respondentů by ji nepodalo. Otázka: Setkával/a jste se s nějakými problémy při podávání přihlášky na Vámi zvolený vzdělávací program? Pokud ano, s jakými? Předpoklad: Organizačně-administrativní zajištění přijímacího řízení je na Pedagogické fakultě zajišťováno dlouhodobě a opakovaně samostatným oddělením s dostatečným personálním zajištěním. Informace s informacemi potřebnými pro podání přihlášky jsou dostupné např. na webových stránkách PedF či v Učitelských novinách. Lze předpokládat, že podání přihlášky není spojeno s většími obtížemi. Zhodnocení: V rámci této otázky se žádný ze studentů nesetkal s problémy při podávání přihlášky Přístup domovské školy ke vzdělávání respondentů Otázka: Je vedení školy informováno o Vašem studiu? Předpoklad: Účastníci studia studium navštěvují v rámci své běžné pracovní doby a z tohoto důvodu by zaměstnavatel, tedy vedení školy, měl být o studiu informován. Na otázku odpovědělo 49 respondentů. Všichni uvedli, že vedení školy je o studiu informováno. Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Nikdo z účastníků studia zvolený vzdělávací program nestuduje bez vědomí vedení školy. Otázka: Máte problémy s tím, aby Vás vedení školy uvolňovalo na studium? Předpoklad: Výuka probíhá v průběhu pracovního, resp. vyučovacího týdne. Z tohoto důvodu může být uvolňování na studium problematické. Přesto by vedení školy mělo mít zájem o přístup ke studiu z důvodu zvýšení kvalifikace a následného udržení pedagogického pracovníka na své škole. Na otázku odpovědělo 48 respondentů. 39 z nich (tj. 81%) uvedlo, že problémy s uvolňováním na studium nemá, 1 respondent (tj. 2%) zvolil odpověď, že jej vedení školy uvolňovat nechce, bohužel blíže nespecifikoval, jak danou situaci řeší, neboť na studium docházel. Zbylých 17% (tj. 8 respondentů) může studovat za určitých podmínek stanovených vedením školy. 25

26 Graf č. 21: Problémy s uvolňováním na studium ze strany vedení školy ano 2% ano s podmínkoou 17% ne, bez problémů 81% Ukázky z odpovědí u respondentů, kteří uvedli, že mohou studovat pouze za podmínky: úvazek si odučím ve zbývajících čtyřech dnech (mám takto upravený rozvrh), jsem na dovolené, pravidelná výměna hodin, ve středy nevyučuji. Práci musím odvést, problém je pro mne distanční část výuky (časově náročné), splnění úkolů, příprava pro dozor, čerpání dovolené Hodnoceno dle jednotlivých vzdělávacích programů byly na výuku úplně bez problémů uvolňováni studenti Učitelství praktického vyučování (100%), v rámci Učitelství odborného výcviku již 30% respondentů již bylo na studium uvolňováno za určité podmínky a u vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů procento uvolňování za určitých podmínek tvořilo 19%. Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Více než čtyři pětiny účastníků jsou na výuku uvolňováni bez výrazných problémů. Zbylá pětina je na studium uvolňována za splnění podmínky, 1 účastníka dokonce vedení školy na studium uvolňovat nechtělo. Z uvedeného plyne, že vedení školy má zájem o kvalifikační růst pracovníků a o setrvání pedagogických pracovníků ve školství, zároveň však chce mít jistotu zajištění své pravidelné výuky. Celkové shrnutí: Všichni respondenti uvedli, že vedení školy je informováno o jejich studiu. 26

27 2.2.3 Dosavadní zkušenosti posluchačů se studiem Otázka: Jak Vám vyhovuje kombinovaná forma vzdělávání, kdy část výuky probíhá prezenční formou a část distanční formou prostřednictvím samostudia? Předpoklad: Účastníci při studiu plné své běžné pracovní povinnosti, na přednášky přijíždí z různých krajů ČR a na prezenční výuku mají vyhrazený pouze jeden den v týdnu. Z těchto důvodů lze předpokládat, že distanční forma studia bude vítána a více preferována. Na otázku odpovědělo 45 respondentů. 84% z nich uvedlo, že kombinovaná forma výuky jim vyhovuje. Pouze necelá pětina respondentů by přivítala změnu, a to jak směrem k většímu posílení distanční formy, tak i směrem k posílení prezenční formy. Žádný respondent neuvedl, že by mu kombinovaná forma vzdělávání vůbec nevyhovovala. Graf. č. 22 : Hodnocení kombinované formy studia vyhovuje, ale vyhovuje, ale nevyhovuje posílit distanční posílit prezenční 0% formu formu 11% 5% vyhovuje 84% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Kombinovaná forma výuky je vyhledávanou a vyhovující formou organizace studia. Otázka: Jak Vám vyhovuje délka studia? Předpoklad: Současná délka studijních programů Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku jsou realizována jako třísemestrová. Tato časová dotace dává prostor pro dostatečné probrání a ukotvení látky a současně také umožňuje výběr a dostatek času pro zpracování závěrečné práce. Předpokladem je, že současná délka studia je optimální. Na otázku odpovědělo 43 respondentů. V drtivé většině je současná třísemestrová délka studia vyhovující, tuto odpověď zvolilo 88% respondentů. 3 respondenti uvedli, že 27

28 studium je příliš dlouhé, 2 respondenti naopak uvedli, že studium je příliš krátké. Všech 5 respondentů bylo ze vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů. Graf. č. 23: Hodnocení délky studia příliš dlouhé příliš krátké 7% 5% vyhovuje 88% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil, třísemestrové studium je výraznou většinou respondentů hodnoceno pozitivně. Je zřejmé, že potřeby a očekávání studentů jsou rozdílné, výrazné zastoupení spokojených studentů však ukazuje, že současně nastavená délka studia na tři semestry je z celkového hlediska optimální. Otázka: Jak Vám vyhovuje organizace studia? Předpoklad: Prezenční výuka je realizována v rámci jednoho stanoveného dne v týdnu. Z hlediska probrání nové látky, jejího ukotvení a procvičování je organizace studia s pravidelným rozložením výuky v rámci celého školního roku optimální varianta. Předpokladem je, že studenti budou preferovat dlouhodobé studium oproti nárazové blokové výuce. Na otázku odpovědělo 44 respondentů. 86% respondentů je se současnou organizací studia spokojeno, zbylých 14% by preferovalo blokovou výuku o víkendech (5%) či o prázdninách (9%). Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. I přes náročnost související s nutností zástupu či odučení svých předmětů ve zbývajících dnech (viz str. xx) účastníci kurzů preferují dlouhodobé studium v průběhu celého roku oproti nárazové blokové výuce. 28

29 Otázka: Které předměty ze studijního plánu považujete pro svou profesi za nejvíce přínosné? Předpoklad: Ze zkušeností z minulých běhů kurzů lze předpokládat, že nejvíce přínosné budou předměty Pedagogika, Psychologie a Didaktika. Na otázku odpovědělo 47 respondentů. 6% z nich uvedlo, že pro ně byly přínosem všechny předměty, 11% naopak uvedlo, že žádné předměty pro ně nebyly přínosné. Zbylých 83% v rámci odpovědi na tuto otázku specifikovalo konkrétní předměty, které v nich zanechaly pozitivní účinek. Nejčastěji uváděnými předměty byly Didaktiky, Psychologie pro pedagogy, Pedagogika a Technologie ve vzdělávání. Graf. č. 24: Nejvíce přínosné předměty pro pedagogickou praxi pedagogika 16% TEVZ 16% psychologie 44% didaktika 24% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Otázka: Jste spokojeni s on-line podporou kurzů, které v distanční formě tuto podporu nabízejí? Předpoklad: On-line podporu doplňující prezenční výuku nabízí několik kurzů. Pro kombinovanou formu studia je on-line podpora v rámci prostředí Moodle zásadní pro komunikaci s lektorem, odevzdání úkolů, opakování studia. Z těchto důvodů je důležité, aby studenti byli s on-line podporou spokojeni. Na otázku odpovědělo 43 respondentů. 86% z nich uvedlo, že je s podporou on-line kurzů spokojeno, zbylých 14% uvedlo, že je nespokojeno. 29

30 Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. On-line podpora kurzů je důležitou součástí distanční formy studia. A spokojenost studentů je kvalitním ukazatelem zpracování on-line podpory v prostředí Moodle. Otázka: Jak hodnotíte náročnost studia? Předpoklad: Vzhledem ke skutečnosti, že většina respondentů toto studium plní v rámci svých profesních i osobních povinností a současně se znovu vrátila do školních lavic je zde velká pravděpodobnost, že studium bude hodnoceno jako náročné. Na tuto otázku bylo získáno 44 odpovědí. Nadpoloviční většina respondentů (52%) uvedla, že náročnost studia vyhovuje jejich schopnostem a dalších 25% respondentů uvedlo, že studium vyhovuje jejich potřebám. Pouze 5 respondentů hodnotí studium jako příliš triviální či naopak další 4 respondenti jako příliš náročné. Graf č. 25: Hodnocení náročnosti studia triviální poznatky 12% příliš náročné 11% vyhovuje mým potřebám 25% vyhovuje mým schopnostem 52% Zhodnocení: Předpoklad se nenaplnil. I přes skutečnost, že účastníci studia plné své studijní povinnosti nad rámec svého profesního a osobního života, je toto studium hodnoceno pozitivně a jako náročné jej hodnotí pouze 11% z nich Jak posluchači hodnotí erudovanost vyučujících a jejich vztah ke vzdělávání Otázka: Jak hodnotíte odbornou úroveň a vyváženost studia? Předpoklad: Přednášejícími jednotlivých kurzů jsou vysokoškolští pracovníci s dlouholetou praxí ve vzdělávání. Lze předpokládat velmi dobrou odbornou úroveň i vyváženost studia. 30

31 Na otázku bylo získáno 36 odpovědí. 58% respondentů uvedlo, že odborná úroveň vyučujících je na srovnatelné úrovni. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že existují rozdíly mezi vyučujícími převažují učitelé s teoretickými znalostmi. Zajímavým zjištěním je třetí nejčastější odpověď jiné, která dle připomínek respondentů ukazuje na chybějící propojení teorie s praxí, popř. na využívání didaktických prostředků ve výuce. Ukázky z odpovědí: více propojit teorii s praxí, pro vzdělávání pedagogů z praxe vnímám potřebu aplikace teorie v praxi, odborná úroveň vyučujících, přišlo mi, že vždy se setkávám s odborníky, každý mě rozšířil mé znalosti a názory, nedokážu posoudit odb. úroveň, ale je velmi rozdílný způsob výuky (předčítání textů, nepřipravenost na hodinu) Graf. č. 26: Hodnocení odborné úrovně vyučujících jiné 17% rozdíly mezi vyučující - převažují teoretici 22% odb. úroveň je na srovnatelné úrovni 58% rozdíly mezi vyučujcímipřevažují praktici 3% Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Téměř 3/5 respondentů jsou s odbornou úrovní vyučujících a vyvážeností studia spokojeni. Připomínky zbylé části respondentů by však měly vést k zamyšlení nad přístupem k vedení výuky, který je rozdílný dle pedagogů. 31

32 Otázka: Hodnocení vyučujících po stránce spolupráce se studenty. Předpoklad: Vzhledem k on-line podpoře kurzů s možností komunikace studentů s vyučujícím i s možností elektronické komunikace a současně také nabídce osobních konzultací lze předpokládat kladné hodnocení přístupu vyučujících ke studentům. Na otázku bylo získáno 49 odpovědí (někteří respondenti zvolili více variant odpovědí současně). V drtivé většině jsou respondenti s přístupem vyučujících spokojeni. Nejvíce kladně hodnotí ochotu ke komunikaci (78%), pouze jeden respondent (odpověď je začleněna v kolonce jiné ) uvedl, že je nespokojen, protože vyučující mají málo času na konzultace. Druhým výskytem odpovědi v kategorii jiné byla kladná odpověď jsem velmi spokojen s lidským přístupem vyučujících, na vyučování se těším. Graf č. 27: Hodnocení vyučujících po stránce spolupráce se studenty ochota konzultací 10% ochota odborné podpory 8% jiné 4% ochota ke komunikaci 78% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. 32

33 2.3 Vyhodnocení výstupních dotazníků - první skupiny Organizační pojetí formy výuky Otázka: Jak Vám vyhovovala kombinovaná forma vzdělávání, kdy část výuky probíhala prezenční formou a část distanční formou prostřednictvím samostudia? Předpoklad: Účastníci při studiu plné své běžné pracovní povinnosti, na přednášky přijíždí z různých krajů ČR a na prezenční výuku mají vyhrazený pouze jeden den v týdnu. Z těchto důvodů lze předpokládat, že kombinovaná forma studia, která obsahuje i časovou dotaci distančního studia pro domácí samostudium a přípravu na výuku, bude vítána a preferována. Na otázku odpovědělo 38 účastníků. V rámci nabízených odpovědí současné pojetí formy výuky vyhovuje 97% účastníkům studia, dvě třetiny z nich jsou zcela spokojeny se současným rozdělením výuky, další třetina by však volila jiný poměr mezi rozložením prezenční a distanční formy vzdělávání (10 : 2 studentům). Překvapivě by tito studenti (i přes své pracovní vytížení) s převahou volili variantu rozšíření prezenční části studia. Pouze 1 student uvedl, že mu současné pojetí výuky nevyhovuje, své důvody však neuvedl. Ukázky z odpovědí pro zdůvodnění posílení prezenční části studia: jednou týdně byla pro mě výuka dostatečná, měla jsem dostatek času na to vzdělávat se doma, lepší objasnění výukových témat mi usnadňuje učení, více si pamatuji z přednášek, naučím se více, když to slyším Ukázky z odpovědí studentů, kterým výuka vyhovovala: z časových důvodů, protože jsem měla dost volna a tím dost času na přípravu, jednou týdně byla výuka dostatečná. Měla jsem dostatek času vzdělávat se doma. Zdůvodnění posílení distanční části uvedl pouze jeden účastník kurzu a to: protože z časových důvodů mi zaměstnavatel neumožňoval tolik jezdit na prezenční výuku 33

34 Graf č. 28 : Vhodnost kombinované výuky studia posílit prezenční formu 26% nevyhovovala 3% posílit distanční formu 5% vyhovovala 66% Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Rozdělení výuky mezi prezenční a distanční část je studenty vítána, přes to by někteří účastníci uvítali rozšíření prezenční části na úkor distanční části studia. Pedagogická fakulta mi mohla zvážit rozšíření výuky tímto směrem, ale je třeba také zvážit kapacitní, personální a další aspekty výuky. Otázka: Na základě vlastní zkušenosti se studiem v kombinované formě vzdělávání, uveďte prosím přednosti a nedostatky jeho jednotlivých forem. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nejčastěji zmiňované druhové typy odpovědí. Tabulka č. 5: Přednosti a nedostatky prezenční a distanční části výuky přednosti Nedostatky Osobní kontakt okamžitá Časová náročnost - velký rozsah komunikace/konzultace informací v krátké době, nedostatek s lektorem, objasnění pojmu vlastního času vyučujícím Pojetí studia velký počet Přístup k informacím osobní frekventantů - hluk, nedůstojné kontakt, možnost zakoupení prostory, nedostatek studijních prezenční část literatury v obchodě, konzultace materiálů s kolegy Přístup vyučujících chaotický výstup či nevhodné chování některých lektorů, nepoužívání techniky distanční část Časové důvody samostudium doma, možnost pracovat doma, úspora času, možnost lépe si studium rozvrhnout, klid domova 34 Časová náročnost málo času na studium početných titulů, časová náročnost vzhledem k rodině a zaměstnání Studijní opory málo materiálů ke studiu, chybějící skripta, velké množství titulů k prostudování Komunikace s lektorem nemohu

35 konzultovat nedostatky, nedostatečná (nebo žádná) el. komunikace s lektorem Zhodnocení: Každá forma studia má své klady i zápory a každý účastník studia je individualita. Co je pro jednoho účastníka pozitivem může být pro jiného negativem (např. málo materiálů je studiu x velké množství titulů k prostudování, či časové důvody v rámci distanční části studia, které některým vyhovují pro lepší organizaci studia, jsou pro jiné překážkou v osobním či profesním životě) Studijní opory Otázka: Které z nabízených studijních opor jste v průběhu vzdělávání využil/a? Předpoklad: V rámci odpovědi byly uvedeny tyto možnosti: studijní materiály zadávané prostřednictvím aplikace Moodle, distanční texty speciálně upravené pro toto studium, studium doporučené odborné literatury, konzultace s lektorem prostřednictvím e- mailu či skypu, osobní konzultace s lektorem. V návaznosti na první otázku, kdy studium probíhá kombinovanou formou a studenti na PedF UK dojíždí pouze ve stanovený den, lze předpokládat, že studenti budou spíše preferovat distanční možnosti studijních opor, které jim jsou neustále k dispozici. Na otázku bylo získáno 93 odpovědí, neboť zde mohli respondenti zvolit více odpovědí současně. Dvěma nejčastějšími odpovědmi byly doporučená odborná literatura a studijní materiály v Moodle. Tyto odpovědi zvolilo 24 a 22 respondentů. Dále byly vybrány distanční texty, a osobní konzultace s lektorem. (19 a 18 odpovědí), nejméně využívanou studijní oporou byla elektronická komunikace s lektorem, kterou uvedlo pouze 9 respondentů. 1 respondent dokonce překvapivě uvedl, že během svého třísemestrového studia nevyužil ani jednu studijní oporu. Graf č. 29: Využití jednotlivých studijních opor během studia osobní konzultace s lektorem 19% žádnou 1% stud. Mat. v Moodle 24% el. konzultace s lektorem 10% distanční texty 20% doporučená odb. literatura 26% 35

36 Zhodnocení: Předpoklad vyššího využívání distančních opor studia se potvrdil. Nejčastěji byly využívány studijní materiály v Moodle, doporučená odborná literatura či distanční texty. Prezenční forma studijní opory (osobní konzultace s lektorem) byla uváděna až na čtvrtém místě. Otázka: Ohodnoťte pomocí pěti stupňovité škály, jakou důležitost jednotlivým oporám přisuzujete. Předpoklad: Nejvyšší důležitost budou mít on-line studijní opory, naopak studijní opory, u kterých se předpokládá prezenční přítomnost na PedF budou hodnoceny méně. (blíže viz předpoklady předchozích dvou otázek). Poznámka: Hodnotící škála měla pět stupňů, kdy stupně byly řazeny sestupně od 1 nejvyšší důležitost do 5 nejnižší důležitost. Studijní opory s nejnižším počtem bodů jsou tedy těmi nejlépe hodnocenými studijního oporami. Pro srovnání jednotlivých hodnocení byly odpovědi zpracovány celkově za všechny tři studijní programy i jednotlivě dle daného studijního programu. Na otázku odpovědělo všech 41 respondentů. Nejvýrazněji (v negativním slova smyslu) byla hodnocena elektronická komunikace s lektorem, která v souhrnném hodnocení dosáhla průměrné hodnoty 3,53. Všechny ostatní studijní opory byly hodnoceny v rozmezí 2,01 až 2,27. Výrazné negativní hodnocení elektronické komunikace s lektorem v rámci jednotlivých studijních programů je patrné u studentů Učitelství odborného vzdělávání a Učitelství odborných předmětů (viz graf č. 31). Studenti Učitelství odborných předmětů byli všeobecně nejvíce kritičtí ke všem formám studijních opor (kromě doporučené odborné literatury). Graf č. 30: Hodnocení studijních opor celkově 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 stud. Mat. v Moodle distanční texty doporučená odb. literatura el. konzultace s lektorem osobní konzultace s lektorem 36

37 Graf č. 31: Hodnocení studijních opor dle jednotlivých studijních programů stud. Mat. v Moodle distanční texty doporučená odb. literatura el. konzultace s lektorem osobní konzultace s lektorem UOV UPV UOP Zhodnocení: Hodnocení studijních opor koresponduje s odpověďmi studentů na předchozí otázky, kdy i v předešlých otázkách (napříč studijními programy i prezenční či distanční formou studia) výrazně negativně hodnotili elektronickou komunikaci s lektory. Tato oblast se jeví jako nejslabší část studia a bude třeba ji vylepšit. Předpoklad lepšího hodnocení distančních studijních opor výuky se potvrdil pouze částečně, neboť hodnota prezenční studijní opory osobní konzultace s lektorem nevybočuje z hodnocení ve srovnání s distančními studijními oporami (studijní materiály v Moodle, distanční texty, odb. literatura). Naopak elektronická komunikace s lektorem v hodnocení zcela propadla. Otázka: Charakterizujte, na základě Vašich osobních zkušeností, v čem vidíte přednosti a nedostatky nabízených komponent/studijních opor distančního vzdělávání. V případě negativního hodnocení navrhněte možnosti zlepšení. Tabulka č. 6: Přednosti a nedostatky studijních opor distančního vzdělávání přednosti Nedostatky Aplikace Moodle Nevyužívají jej všichni lektoři, Názornost, přehlednost, výborné není hned zpětná vazba, kdykoli a kdekoli, dosažitelnost nepřehlednost, přístup materiálů, rychlost přístupu k k internetu, změna hesla a informacím Distanční texty Odborná literatura Elektronická komunikace s lektorem Přesné požadavky kantora, přehlednost Zpravidla přesné vyjádření problematiky, kvalita informací, srozumitelnost Bez nutnosti osobních schůzek, rychlost (ale jak u koho), časově nenáročné 37 přístupu v průběhu studia Akademický text bez formy života, ne každý vyučující je dává k dispozici, většinou je ještě třeba doporučená literatura Cenová nedostupnost, některé tituly nelze sehnat, velké množství literatury, časová náročnost na studium literatury Časová vytíženost lektora mnoho studentů, nelze vyjádřit vše jen psaním, neosobní,

38 Osobní komunikace s lektorem Osobní kontakt, okamžitá reakce, přesnější předání informací a domluva nevyhovuje mi, nevyužívali všichni kantoři Lektoři jsou těžko k sehnání, nejsou tu, když tu jsme my, malá časová dotace na konzultační hodiny, dlouhé čekací doby jak u lékaře Tabulka č. 7: Návrhy účastníků na zlepšení: Aplikace Moodle Spolupráce všech vyučujících, více studijních materiálů, informace a materiály pro všechny účastnky výuky by měly být v aplikace Moodle ve všech předmětech Distanční texty Odborná literatura Elektronická komunikace s lektorem Osobní komunikace s lektorem navrhuju vytvořit jednotná skripta k DPS dostupná všem studentům, očekávala bych více materiálů vzhledem k tomu, že je kurz financován z Evropského fondu Vytvořte skripta, zajistit větší počet výtisků i v knihovně, vybírat podstatné části publikace, přehled všech titulů na Moodle, Zapojit všechny lektory, lektoři by si měli najít čas na elektronické otázky Dodržovat schválený pořadník, více času na konzultace, mít přesný a pravidelný rozvrh konzultací, mít povinnost být dostupný on-line Dopad studia do praxe Otázka: Jak hodnotíte obsahovou náplň studia vzhledem k využitelnosti získaných poznatků ve Vaší pedagogické praxi. Odpověď zdůvodněte. Předpoklad: Účastníci studia dosud působili ve školství jako nekvalifikovaní pracovníci, z praktického hlediska tedy již získali jisté zkušenosti. V rámci doplňujícího pedagogického studia získali teoretické znalosti potřebné pro kvalifikované působení ve školství. Lze předpokládat pozitivní dopad do praxe. Na otázku bylo získáno 40 odpovědí. 97% respondentů uvedlo, že jim obsah studia vyhovoval. Z toho 37% uvedlo, že jim obsah vyhovoval bez připomínek, největší podíl studentů (57%), kterým obsahová náplň studia také vyhovovala, by však posílila praktickou část studia cílenou na pedagogickou praxi. Pouze 3% respondentů uvedli, že jim obsah studia zcela nevyhovoval. Ukázky z odpovědí: jsem připraven učit, jsem spokojen, nic bych neměnila, většina naučených informací stejně vyprchá, zbyde jen základ, potřebuju znát konkrétní příklady a řešení problémů, ne historii, dozvěděla jsem se jen teoretické poznatky, žádné praktické ukázky 38

39 Graf č. 32 Hodnocení obsahu studia vyhovoval, ale zacílit na teorii 3% nevyhovoval mi 3% vyhovoval mi 37% vyhovoval, ale zacílit na ped.praxi 57% Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Účastníci studijních programů so doplňujícího pedagogického studia vstupovali s představou interaktivního kurzu, ve kterém získají praktické zkušenosti. S teoretickou rovinou vysokoškolského studia byli nespokojeni. Lze předpokládat, že očekávání studentů souvisí s délkou pedagogické praxe, kdy téměř 90% z nich uvedlo, že ve školství působí méně než 5 let. Otázka: Které předměty z Vašeho studijního programu považujete za nejpřínosnější pro Váš profesní růst a pedagogickou praxi? Která témata probíraná v uvedených předmětech Vás nejvíce oslovila? Z toho 5 nejvýznamnějších. Předpoklad: Ze zkušeností z minulých běhů kurzů lze předpokládat, že z obsahového hlediska budou nejvíce přínosné předměty Pedagogika, Psychologie a Didaktika. Na otázku bylo získáno 40 odpovědí. Respondenti měli u uvedených studijních předmětů na pětistupňové škále zhodnotit přínos daného předmětu pro svou pedagogickou praxi. Hodnotící škála měla pět stupňů, kdy stupně byly řazeny sestupně od 1 nejvyšší důležitost do 5 nejnižší důležitost. Studijní předměty s nejnižším počtem bodů jsou tedy těmi nejlépe hodnocenými předměty. Nejlépe hodnocenými předměty byla psychologie pro pedagogy (průměrné hodnocení 1,48) a didaktika odborného vzdělávání (průměrné hodnocení 1,74). Nejhůře hodnocený byl předmět společnost a vzdělávání, který dosáhl průměrného hodnocení 2,7. Ostatní předměty dosahovaly vyrovnané průměrné úrovně 2,15-2,3. Průměrné výsledky za jednotlivé studijní programy korespondovaly s celkovým hodnocením, samostatný graf zde tedy není uváděn. V rámci návazné otázky mohli respondenti uvádět formou volných odpovědí jednotlivá témata, která je oslovila. Většina témat byla zastoupena pouze ojedinělými samostatnými výskyty (např. osobnost učitele, statistické metody v kvalifikaci, tématický plán ). Témata, která účastníky studia nejvíce oslovila, byla dvě, a to didaktické zásady vyučování (uváděna ve 28%) a powerpoint, excel a word (uváděna ve 21%). Další nejčastěji uváděná témata vývoj osobnosti, motivace a myšlenkové mapy, tvorba www 39

40 byly zastoupeny v 16, 13 a 10 procentech. Tyto uváděná témata se řadí mezi pět nejvýznamnějších. Kromě témat někteří účastníci dobrovolně ohodnotili i vyučující: Hodiny s ing. Fialovou byly nejlepší!, Vynikající ing. Fialová - srozumitelnost, přívětivost, ochota, vstřícnost, nelíbil se mi přístup některých vyučujících v TEVZ (arogantní jednání, zaměřenost na svoji profesní stránku osobnosti) Psychologie a Didaktika byly Psychologie pro pedagogy a Didaktika odborného vzdělávání hodnoceny jako nejpřínosnější. Pedagogika (ani Sociální pedagogika) se mezi nejlépe hodnocené předměty nedostala, ale průměrné hodnocení 2,15, resp. 2,43 svědčí také o spokojenosti studentů s obsahem tohoto studia. Nejlépe hodnocená témata, resp. témata, která účastníky nejvíce oslovila, s těmito předměty částečně korespondují. Mezi pěti nejvíce hodnocenými tématy se objevila 1x didaktika, 2x psychologie a 2x technologie ve vzdělávání. Otázka: Kterým tématům, jež považujete ve své praxi za velmi významná, nebyl při vzdělávání věnován dostatečný prostor, případně nebyla probírána vůbec? Odpovědi na tuto otázku byly opět spíše ojedinělými záležitostmi. Studenti uváděli, že v rámci studia postrádali např. tato témata: obecná práva studentů a učitelů ve školním procesu, vzdělávání studentů s mentální retardací, ukázky práce v hodinách s LMD, klima školy, školní inspekce, soukromé školství. Více zastoupená opět byla témata spojená s propojením teorie a praxe: konkrétní navození situace ze třídy či jak jednat s problémovými žáky, krizové situace. Paradoxně se mezi tématy, která nebyl v rámci studia probírána objevila i tato témata: psychologie, pedagogická praxe či vyučovací metody, která jistě probírána byla je však otázkou, zda se daní studenti řádně účastnili výuky a připravovali se na studium. Pouze jeden respondent uvedl, že mu žádné téma nechybělo. Otázka: Ovlivnilo studium, které nyní studujete, Vaši praxi? Pokud ano, jak? Pokud neovlivnilo, uveďte doporučení ke zvýšení využitelnosti tohoto vzdělávání pro Vaši konkrétní pedagogickou praxi. Předpoklad: Doplňující pedagogické studium bude mít pozitivní dopad do praxe. Studenti v rámci studia získali teoretické znalosti, které mohou uplatnit ve své praxi. Na otázku odpovědělo 38 účastníků. 57% z nich uvedlo, že studium jejich praxi ovlivnilo, třetina účastníků zatím neví, zda studium bude mít dopad do jejich pedagogické praxe. Pouze 5 účastníků uvedlo, že studium jejich pedagogickou praxi vůbec neovlivnilo. Z uvedených 57% respondentů, kteří uvedli, že dopad do praxe pocítí, resp. pocítili, všichni dopad do praxe hodnotili kladně. Ukázky z odpovědí: budu moci s klidným svědomím působit na škole jako dosud plnohodnotné vzdělání pro mou profesi, mohu vyučovat odborný předmět, 40

41 věnuji více času přípravě, vím, jak jednat se žáky. Naučila jsem se nové metody a jak zorganizovat výuku, vystupování vůči studentům, skladba vyučovacího dne, práce se studenty, určitě vyžujici získané poznatky v pedagogické praxi, ale poznatky z psychologie i ve výchově a v rodině, didakticky upravuji průběh pracovního dne Ukázky odpovědí respondentů, kteří dopad studia na praxi nepocítili: nevím, jak přimět studenty k větší aktivitě, když je zajímá jen chlast, drogy a sex, větší orientace na praxi, více videí, prezentací, rozborů doporučení a praktického vyzkoušení Graf č. 33: Vliv studia na pedagogickou praxi zatím nevím 29% ne 14% ano 57% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Je však třeba brát v úvahu, že posouzení dopadu do pedagogické praxe je dlouhodobá záležitost, která se v rámci pedagogické praxe projeví až v průběhu delšího časového období. Absolvování studia však jistě poskytlo stabilní základ pro další pedagogické působení. 41

42 2.4 Vyhodnocení výstupních dotazníků - druhé skupiny Organizační pojetí formy výuky Otázka: Jak Vám vyhovovala kombinovaná forma vzdělávání, kdy část výuky probíhala prezenční formou a část distanční formou prostřednictvím samostudia? Předpoklad: Účastníci při studiu plné své běžné pracovní povinnosti, na přednášky přijíždí z různých krajů ČR a na prezenční výuku mají vyhrazený pouze jeden den v týdnu. Z těchto důvodů lze předpokládat, že kombinovaná forma studia, která obsahuje i časovou dotaci distančního studia pro domácí samostudium a přípravu na výuku, bude vítána a preferována. Na otázku odpovědělo 39 respondentů. 95% z nich kombinovanou formu vzdělávání hodnotí jako vyhovující, z toho největší podíl (85%) tvoří spokojení účastníci studia, kteří by studium zachovali v současné podobě. Posílení prezenční i kombinované části by shodně uvítalo 5% respondentů (tj. po 2 respondentech). Dva respondenti byli s kombinovanou formou výuky nespokojeni. Ukázky z odpovědí kladného hodnocení výuky: tato forma studia byla vhodným způsobem začleněna do mého pracovního i soukromého života, výuka probíhala 1x týdně přizpůsobil jsem se v zaměstnání, je obtížné skloubit pracovní, rodinné a jiné povinnosti se studiem, přednášky a výklad umožňují ihned reagovat na nepochopené a nejasné Ukázky z odpovědí negativního hodnocení výuky: některé přednášky jsou bezvýznamné, chybí studijní materiály Graf č. 34: Vyhovovala Vám kombinovaná forma výuky? posílit prezenční formu 5% nevyhovovala 5% posílit distanční formu 5% vyhovovala 85% Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Současné kombinované pojetí výuky je studenty vítáno a hodnoceno výraznou měrou pozitivně. 42

43 Otázka: Na základě vlastní zkušenosti se studiem v kombinované formě vzdělávání, uveďte prosím přednosti a nedostatky jeho jednotlivých forem. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nejčastěji zmiňované druhové typy odpovědí: Tabulka č. 8: Přednosti a nedostatky přednosti Osobní kontakt okamžitá komunikace/konzultace s lektorem, objasnění pojmu prezenční část vyučujícím Přístup k informacím osobní kontakt, přehledné Nedostatky Časová náročnost - velký rozsah informací v krátké době, nedostatek vlastního času Pojetí studia nedůstojné prostory a organizace studia, nedostatek studijních materiálů distanční část Časové důvody samostudium doma, doma se lépe soustředím, úspora času, možnost lépe si studium rozvrhnout, pohoda domova Časová náročnost málo času na studium početných titulů, časová náročnost vzhledem k rodině a zaměstnání Studijní opory málo materiálů ke studiu, chybějící skripta, velké množství titulů k prostudování Zhodnocení: V rámci této otázky byla prezenční i distanční část hodnocena v rámci prvního i druhého běhu studia obdobně. Opět se ukázalo, že každá forma studia má své klady i zápory a každý účastník studia je individualita. Co je pro jednoho účastníka pozitivem může být pro jiného negativem Studijní opory Otázka: Které z nabízených studijních opor jste v průběhu vzdělávání využil/a? Předpoklad: V rámci odpovědi byly uvedeny tyto možnosti: studijní materiály zadávané prostřednictvím aplikace Moodle, distanční texty speciálně upravené pro toto studium, studium doporučené odborné literatury, konzultace s lektorem prostřednictvím e- mailu či skypu, osobní konzultace s lektorem. V návaznosti na první otázku, kdy studium probíhá kombinovanou formou a studenti na PedF UK dojíždí pouze ve stanovený den, lze předpokládat, že studenti budou spíše preferovat distanční (dálkové) možnosti studijních opor (moodle, ), které jim jsou neustále k dispozici. Na otázku bylo získáno 81 odpovědí, neboť zde mohli respondenti zvolit více odpovědí současně. Nejčastěji účastníci studia využívali studijní materiály v Moodle, tuto odpověď zvolilo 23 respondentů. Dále byly vybrány možnosti doporučená odb. literatura a distanční texty (19 a 17 odpovědí), nejméně využívanou studijní oporou byla elektronická komunikace s lektorem, kterou uvedlo pouze 7 respondentů. 2 respondenti dokonce překvapivě uvedl, že během svého třísemestrového studia nevyužil ani jednu studijní oporu. 43

44 Graf č. 35: Využití studijních opor během studia el. konzultace s lektorem 9% osobní konzultace s lektorem 16% žádnou 3% stud. Mat. v Moodle 28% doporučená odb. literatura 23% distanční texty 21% Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Distanční studijní opory účastníci studia využili v 81%. Obdobně jako v prvním běhu studia mělo nejnižší zastoupení osobní konzultace s lektorem, kde je již zřejmá časová náročnost pro osobní kontakt s lektorem. Otázka: Ohodnoťte pomocí pěti stupňovité škály, jakou důležitost jednotlivým oporám přisuzujete. Předpoklad: Nejvyšší důležitost budou mít on-line studijní opory, naopak studijní opory, u kterých se předpokládá prezenční přítomnost na PedF budou hodnoceny méně. (blíže viz předpoklady předchozích dvou otázek) Poznámka: Hodnotící škála měla pět stupňů, kdy stupně byly řazeny sestupně od 1 nejvyšší důležitost do 5 nejnižší důležitost. Studijní opory s nejnižším počtem bodů jsou tedy těmi nejlépe hodnocenými studijního oporami. Pro srovnání jednotlivých hodnocení byly odpovědi zpracovány celkově za všechny tři studijní programy i jednotlivě dle daného studijního programu. Na otázku odpovědělo všech 39 respondentů. Nejvýrazněji (v negativním slova smyslu) byla hodnocena elektronická komunikace s lektorem, která v souhrnném hodnocení dosáhla průměrné hodnoty 3,40. Nejlépe byly hodnoceny studijní opory studijní materiály v Moodle a distanční texty, které obdržely průměrné hodnocení 1,76 a 1,79. Grafy hodnocení studijních opor v rámci jednotlivých vzdělávacích programů korespondovaly s celkovým grafem, žádné hodnoty nevybočovaly a graf zde proto není uváděn. 44

45 Graf č. 36 : Hodnocení studijních opor celkově 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 stud. Mat. v Moodle distanční texty doporučená odb. literatura el. konzultace s lektorem osobní konzultace s lektorem Zhodnocení: Předpoklad se naplnil. Distanční studijní opory umožňující přípravu a samostudium doma byly hodnoceny nejlépe. Ve srovnání v prvním během studia dosáhly dokonce nižších, tedy lepších hodnot (v rámci prvního běhu akcelerovaly kolem hodnoty 2,1, elektronická komunikace na 3,53). Otázka: Charakterizujte, na základě Vašich osobních zkušeností, v čem vidíte přednosti a nedostatky nabízených komponent/studijních opor distančního vzdělávání. V případě negativního hodnocení navrhněte možnosti zlepšení. Tabulka č. 9: Přednosti a nedostatky jednotlivých opor studia Aplikace Moodle Nevyužívají jej všichni lektoři, Názornost, přehlednost, pozdní aktualizace, dosažitelnost materiálů i z nepřehlednost, přístup domova, rychlost zdroj k internetu, není pro všechny informacím Distanční texty Odborná literatura Elektronická komunikace s lektorem Osobní komunikace s lektorem Velmi ulehčí čas, souhrn toho podstatného přesné požadavky kantora, přehlednost Zpravidla přesné vyjádření problematiky, kvalita informací, srozumitelnost Snadnější komunikace, rychlé reakce (Fuglík a Reitmayer skvělá komunikce), časově nenáročné Osobní kontakt, okamžitá reakce, přesnější předání informací a předměty Akademický text bez formy života, ne každý vyučující je dává k dispozici, většinou je ještě třeba doporučená literatura Cenová nedostupnost, některé tituly nelze sehnat, velké množství materiálů Časová vytíženost lektora ne vždy odpoví, nelze vyjádřit vše jen psaním, chybí osobní kontakt, nevyhovuje mi, nevyužívali všichni kantoři Lektoři jsou těžko k sehnání, nejsou tu, když tu jsme my, malá 45

46 domluva časová dotace na konzultační hodiny, dlouhé čekací doby jak u lékaře Tabulka č. 10: Návrhy účastníků na zlepšení: Aplikace Moodle Spolupráce všech vyučujících, více studijních materiálů, informace a materiály pro všechny účastnky výuky by měly být v aplikace Moodle ve všech předmětech Distanční texty navrhuju vytvořit jednotná skripta k DPS dostupná všem studentům, Odborná literatura Vytvořte skripta, zajistit větší počet výtisků i v knihovně, přehled všech titulů na Moodle, Elektronická Zapojit všechny lektory, lektoři by si měli najít čas na elektronické otázky komunikace s lektorem Osobní komunikace Více času na konzultace, mít přesný a pravidelný rozvrh konzultací s lektorem Dopad studia do praxe Otázka: Jak hodnotíte obsahovou náplň studia vzhledem k využitelnosti získaných poznatků ve Vaší pedagogické praxi. Odpověď zdůvodněte. Předpoklad: Účastníci studia dosud působili ve školství jako nekvalifikovaní pracovníci, z praktického hlediska tedy již získali jisté zkušenosti. V rámci doplňujícího pedagogického studia získali teoretické znalosti potřebné pro kvalifikované působení ve školství. Lze předpokládat pozitivní dopad do praxe. Na otázku odpovědělo všech 39 respondentů. 86% respondentů (tj. 34 účastníků) uvedlo, že jim obsah studia vyhovoval, většina z nich by jej však více zacílila na praktické ukázky z pedagogické praxe. Žádný respondent by již nechtěl prohloubit teoretickou oblast, naopak 5 respondentů uvedlo, že aktuálně zvolený obsah studia jim v pedagogické praxi nebude prospěšný. Ukázky z odpovědí kladného hodnocení: přiměřený podíl teorie a praxe, myslím, že v daném čase jsem získala základy pro práci učitele. Další rozvoj je na mé osobě Ukázky z odpovědí negativního hodnocení: konkrétní věci nám nikdo neříkal. Samé teorie. Nic moc co použiju při řešení problémů, nemá napojení na skutečnou praxi na školách, teorie se vůbec neshoduje s praxí, potřebuju věci pro praxi, teorie se dá dohledat 46

47 Graf č. 37: Hodnocení vlivu obsahu studia na pedagogickou praxi vyhovoval, ale zacílit na teorii 0% nevyhovoval mi 13% vyhovoval mi 31% vyhovoval, ale zacílit na ped.praxi 56% Zhodnocení: Předpoklad se nepotvrdil. Účastníci studijních programů so doplňujícího pedagogického studia vstupovali s představou interaktivního kurzu, ve kterém získají praktické zkušenosti. S teoretickou rovinou vysokoškolského studia byli nespokojeni. Lze předpokládat, že očekávání studentů souvisí s délkou pedagogické praxe, kdy téměř 90% z nich uvedlo, že ve školství působí méně než 5 let. (toto hodnocení je shodné s hodnocením prvního běhu studia, studenti druhého běhu však byli více kritičtí). Otázka: Které předměty z Vašeho studijního programu považujete za nejpřínosnější pro Váš profesní růst a pedagogickou praxi? Která témata probíraná v uvedených předmětech Vás nejvíce oslovila? Z toho 5 nejvýznamnějších. Předpoklad: Ze zkušeností z minulých běhů kurzů lze předpokládat, že z obsahového hlediska budou nejvíce přínosné předměty Pedagogika, Psychologie a Didaktika. Na otázku bylo získáno 39 odpovědí. Respondenti měli u uvedených studijních předmětů na pětistupňové škále zhodnotit přínos daného předmětu pro svou pedagogickou praxi. Hodnotící škála měla pět stupňů, kdy stupně byly řazeny sestupně od 1 nejvyšší důležitost do 5 nejnižší důležitost. Studijní předměty s nejnižším počtem bodů jsou tedy těmi nejlépe hodnocenými předměty. Nejlépe hodnoceným předmětem byla s průměrnou hodnotou 1,63 Psychologie pro pedagogy. S výrazným odstupem za ní následovaly obě Didaktiky (2,13 a 2,27). Naopak nejhůře hodnoceným předmětem se stal Úvod do studia, který dosáhl průměrné hodnoty 2,85. Studenti druhého běhu studia byli v rámci této otázky opět kritičtější než studenti předchozího běhu. 47

48 Graf č. 38: Hodnocení studijních předmětů 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 V rámci návazné otázky mohli respondenti uvádět formou volných odpovědí jednotlivá témata, která je oslovila. Většina témat byla zastoupena pouze ojedinělými samostatnými výskyty (např. ústava ČR ve světě, hospitace, ), více se již vyskytovala témata spojená s organizací vyučovací hodiny (např. učivo, styly učení, příprava na výuku, organizace vyučovací hodiny, výchovné cíle ). Nejvýraznějším tématem, které účastníky studia nejvíce oslovilo, byly powerpoint, excel, word a myšlenkové mapy (uváděna ve 18%). Další nejčastěji uváděná témata obecná psychologie, sociální skupiny, a myšlenkové mapy, tvorba www byly zastoupeny ve 13 a 10 procentech. Tyto uváděná témata se řadí mezi pět nejvýznamnějších. Psychologie pro pedagogy a Didaktika odborného vzdělávání byly v rámci druhého běhu opět hodnoceny jako nejpřínosnější. Pedagogika (ani Sociální pedagogika) se mezi nejlépe hodnocené předměty nedostala, naopak oproti prvnímu běhu studia dosáhly vyššího, tedy horšího průměrného hodnocení 2,6, resp. 2,7. Nejlépe hodnocená témata, resp. témata, která účastníky nejvíce oslovila, s těmito uvedenými předměty vůbec nekorespondují. I přes skutečnost, že Technologie ve vzdělávání byly třetím nejhůře hodnoceným předmětem, jeho témata přesto na účastníky studia, resp. na jejich využití v pedagogické praxi, nejvíce zapůsobila. Otázka: Kterým tématům, jež považujete ve své praxi za velmi významná, nebyl při vzdělávání věnován dostatečný prostor, případně nebyla probírána vůbec? Odpovědi na tuto otázku byly opět spíše ojedinělými záležitostmi. Studenti uváděli, že v rámci studia postrádali např. tato témata: pravomoci učitele, protidrogovou osvětu. Více zastoupená opět byla témata spojená s propojením teorie a praxe: konkrétní navození situace ze třídy či jak jednat s problémovými žáky, krizové situace. 48

49 Stejně jako v prvním běhu studia se paradoxně mezi tématy, která nebyl v rámci studia probírána objevila i tato témata: psychologie, pedagogická praxe či vyučovací metody, která jistě probírána byla. Otázka: Ovlivnilo studium, které nyní studujete, Vaši praxi? Pokud ano, jak? Pokud neovlivnilo, uveďte doporučení ke zvýšení využitelnosti tohoto vzdělávání pro Vaši konkrétní pedagogickou praxi. Předpoklad: Doplňující pedagogické studium bude mít pozitivní dopad do praxe. Studenti v rámci studia získali teoretické znalosti, které mohou uplatnit ve své praxi. Na otázku bylo získáno 39 odpovědí. Nadpoloviční většina respondentů cítí, že studium bude mít pozitivní dopad do jejich pedagogické praxe. 10 respondentů rovnou uvedlo, že dopad do praxe nebude žádný. 8 respondentů zatím neumí posoudit, zda se vliv studia na praxi nějakým způsobem projeví. Graf č. 39: Vliv studia na pedagogickou praxi zatím nevím 20% ne 26% ano 54% Ukázky z odpovědí (kladný vliv): pomohlo mi při přípravě na vyučování metodické listy, šance pracovat jako stálý zaměstnanec v oboru, který mě baví, získal jsem větší sebevědomí a nadhled nad studenty při výuce, více se orientuji v oboru pedagogika a didaktika, některé info použiji při vedení výuky nebo při osobním jednání se studenty, ujasnil jsem si své každodenní postupy v roli učitele, zejména didaktika a psychologie zpětná vazba a pohled na vlastní výkon Ukázky z odpovědí (žádný vliv): chybělo mi řešení konkrétních situací, které mohou při výuce nastat (problémoví studenti, šikana, hyperaktivní děti), probírání více reality než dějin Někteří respondenti zde hodnotili i současný vliv na své zaměstnání: přečerpání dovolené a vysoký pracovní stres, poškození žáků zástupy a suplováním 49

50 Zhodnocení: Předpoklad se potvrdil. Je však třeba brát v úvahu, že posouzení dopadu do pedagogické praxe je dlouhodobá záležitost, která se v rámci pedagogické praxe projeví až v průběhu delšího časového období. Absolvování studia však jistě poskytlo stabilní základ pro další pedagogické působení. Přes veškeré výtky a možnosti zlepšení vzdělávání se zdá, že vzdělávání posluchači hodnotí pozitivně a je možné předpokládat, že se pozitivním způsobem odrazí nejen v každodenní pedagogické praxi učitelů, ale bude mít i kladný dopad na jejich profesní růst a rozvoj. 2.5 Vyhodnocení dotazníků pro ředitele škol Cílem dotazníkového šetření mezi řediteli škol bylo zjistit, zda lze již nyní sledovat pozitivní dopad vzdělávání poskytovaného v rámci projektu DVPP na PedF UK v konkrétní pedagogické praxi posluchačů a absolventů. Dotazníky ředitelům škol byly anonymní a získané informace byly využity pouze pro potřeby evaluace realizovaného projektu. Dotazníkové šetření bylo cíleno na všechny školy, ve kterých byli zaměstnávání posluchači obou běhů vzdělávání. První vlna dotazníkové šetření zaměřená na absolventy prvního běhu studia byla realizována v březnu 2013, druhá vlna poté v červnu Dotazníky mohli ředitelé škol vyplňovat on-line na webových stránkách projektu na adrese Obrázek č. 1: Ukázka www stránek s on-line dotazníkem pro ředitele škol Dotazník obsahoval celkem 8 otázek různého charakteru. Některé otázky obecnějšího charakteru byly pouze s výběrem odpovědi (typ školy, studovaný vzdělávací program), otázky zaměřené na reflexi dopadu a přínosu studia do pedagogické praxe daného studenta byly kombinovaného charakteru (možnost volby z dvojice odpovědí ano, ne včetně možnosti 50

51 doplnění vlastního názoru), poslední typ otázek byl směřován spíše k budoucímu charakteru studia k doplňování odborné kvalifikace, kde šlo o otázky pouze s volně tvořenou odpovědí Vyhodnocení dotazníků pro ředitele škol 1. běh Celkem bylo získáno zpět 43 vyplněných dotazníků (viz tabulka č. 12). Nejvíce na prosbu o spolupráci reagovali ředitelé, jejichž zaměstnanci u nás studovali program Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ, mezi respondenty jich bylo 15. Druhou nejpočetnější skupinou byli ředitelé posluchačů programu Učitelé odborných předmětů, kterých bylo v šetření zastoupeno 9. Přestože se zpět vrátilo 43 dotazníků, zaměstnanci škol studovali ve 44 vzdělávacích programech. Tato skutečnost je způsobená tím, že dva posluchači byli paralelně vzdělávání ve dvou studijních programech a jeden z ředitelů škol studovaný vzdělávací program svého zaměstnance v dotazníku neuvedl. Tabulka č. 11: Počty posluchačů vzdělávacích programů, jejichž ředitelé se zapojili do šetření Vzdělávací program zaměstnance Počet Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ 6 Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ 15 Učitelství uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOŠ a konzervatoři 0 Učitelství odborných předmětů 9 Učitelství praktického vyučování 5 Učitelství odborného výcviku 2 Vychovatelství 7 Pedagog volného času 0 Celkem Vliv studia na pedagogickou činnost Otázka: Odráží se podle vašeho názoru v práci pedagoga pozitivním způsobem skutečnost, že má požadované pedagogické vzdělání?. Předpoklad: Ředitelé škol byli do výzkumu přizváni proto, aby nám pomohli lépe ohodnotit vliv vzdělávání, kterého se jejich zaměstnancům na Pedagogické fakultě v rámci projektu OP VK dostává, na jejich každodenní pedagogickou praxi. Předpoklad je, že doplnění pedagogického vzdělání se v praxi projeví pozitivně. Na otázku 36 ředitelů odpovědělo, že se podle jejich názoru vzdělávání odráží v pedagogické praxi jejich zaměstnanců pozitivně. Pouze šest ředitelů tento názor nesdílelo. Jeden ředitel tuto otázku nevyplnil, neboť pracovník, který se účastnil studia na Pedagogické fakultě, již na jejich škole nepůsobí. 51

52 Graf č. 40: Má vzdělávání nabízené PedF UK pozitivní vliv na pedagogickou praxi absolventů? - všichni ředitelé ne 14% nevyplněno 2% ano 84% Ukázky z odpovědí (kladný vliv): Ujasňuje si spoustu věcí a konfrontuje s praxí, větší jistota ve výuce, lepší organizace práce, Získal lepší teoretické znalosti, zvládnutí didaktické stránky výuky umí lépe než učitel s jiným vzděláním, získání větší jistoty v postoji a reakcích vůči žákům, Ihned aplikuje své poznatky a ověřuje si je v praxi, Obě paní vychovatelky, které absolvovaly studium v tomto vzdělávacím programu, využívají získané poznatky a zkušenosti ve své každodenní praxi ve školní družině a přispělo to i ke zlepšení klimatu na škole, protože získaly jistotu dalšího působení na škole po , získá potřebné pedagogické znalosti v oblasti přípravy, komunikace, psychologie, využití prostředků a forem vzdělávání. Ukázky z odpovědí (vliv nelze jednoznačně určit): Odpověď by zněla ano i ne. Ne každý kvalifikovaný pedagog je kvalitní, ne každý nekvalifikovaný je nekvalitní. V současné době při nedostatku pracovních míst v jiných oborech přicházejí do škol nekvalifikovaní a domnívají se, že učit může každý. Vystudovaný pedagog přicházející do školy se na tuto práci připravoval několik let a většina z nich ho má i jako svoje životní poslání., Paní učitelka je na škole zaměstnána již dlouhá léta a za tu dobu projevila velkou erudovanost při práci s dětmi. Studium pro ni bylo jen nutností s ohledem na její dosavadní "nekvalifikovanost", Možnost ano-ne není pro dotazník vyhovující. Velmi záleží na osobnosti daného člověka. Volila bych spíše ano, kromě pedagogického působení ze strany vysokoškolských učitelů vidím přínos i v kontaktu s dalšími studenty a sdílení zkušeností.. Ukázky z odpovědí (negativní či žádný vliv):. Pedagog byl s úrovní studia hodně nespokojen., I učitel-začátečník ví alespoň teoreticky, jak si v hodinách počínat.. 52

53 Graf č. 41: Má vzdělávání nabízené PedF UK pozitivní vliv na pedagogickou praxi absolventů? ředitelé, jejichž zaměstnanci studovali jeden z programů Učitelství praktického vyučování, Učitelství odborných předmětů či Učitelství odborného výcviku. ne 13% nevyplněno 6% ano 81% Z grafu č. 41 je zřejmé, že názory ředitelů zaměstnanců studujících na PedF UK pouze ve studijních programech Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování či Učitelství odborného výcviku jsou totožné s názory všech oslovených, resp. zapojených ředitelů do výzkumu. Shrnutí: Předpoklad se naplnil: Z grafu vyplývá, že se drtivá většina ředitelů domnívala, že poskytované vzdělávání má pozitivní dopad na jejich zaměstnance pedagogické pracovníky 2. stupně základních škol a středních škol. Přesto reakce části ředitelů byly spíše vyhýbavé, z některých odpovědí je také zřejmé, že pracovníci s dlouholetou praxí ve školství studium plnili pouze z povinnosti, aby mohli dále setrvat ve školství na své pozici. Někteří z respondentů nás ovšem upozornili, že na základě jejich zkušeností je pro kvalitní působení ve škole důležitější osobnost jedince, které v praxi hraje významnější roli, než schopnosti a dovednosti ovlivnitelné vzděláním Potřebnost vzdělávání pro absolventy nepedagogických oborů Otázka: Domníváte se, že mají učitelé přicházející do školství bez pedagogické kvalifikace obecně větší problémy? Předpoklad: Stejně jako v jiných oblastech, resp. zaměstnáních platí, že i mezi učiteli existují pracovníci s tzv. darem od Boha, kdy jsou již od svého narození předurčeni a talentově nadáni pro svůj obor. Procentuálně jde však o zanedbatelnou hodnotu. Proto bylo cílem této otázky zjistit, jestli je vzdělávání absolventů nepedagogických oborů opravdu nutné a zda mají učitelé přicházející do školství bez pedagogické kvalifikace obecně větší problémy spojené s výukou. Předpokladem je, že vzdělání je nutné a učitelé bez kvalifikace mohou mít problémy s výukou. Na otázku bylo získáno 43 odpovědí. Zhruba dvě třetiny ředitelů (31) se domnívají, že problémy spojené s výukou jsou v případě nekvalifikovaných pedagogů možné, zbylá třetina (12 ředitelů) byla opačného názoru. 53

54 Graf č. 42: Existuje potřeba pedagogického vzdělání pro absolventy nepedagogických oborů? - všichni respondenti ne 28% ano 72% Ukázky z kladných odpovědí: Nemají didaktické návyky, Chybí znalost pedagogicko-psychologických principů a zásad, někdy mají problémy s využíváním audioviz. techniky a neovládají didaktiku výuky, Pracně si vytvářejí zkušenosti přímo během výuky, některé situace může řešit až po konzultaci se zkušeným kolegou nebo prostě reaguje špatně, Učí tak, jak byli sami učeni, chybí zkušenost s přípravou do hodin, organizačním rozvržením během výuky, většinou přicházejí vyřešit si svou nezaměstnanost v jiných oborech, Nemají zkušenost s řešením nestandardních situací, chybí jim znalosti v oblasti metodiky výuky, neznalost práce se žáky s SPU, Chybí jim zkušenost v práci se žáky, často vstupují do pedagogické práce jen s ideály a pohledem "člověka z venku", kde školství každý rozumí, protože do školy chodil. Každodenní školní realita je pak "semele. Ukázky ze záporných odpovědí: záleží na osobnosti.., Problémy sice mají, ale podobné problémy mají i absolventi PF, dle mého názoru je úroveň přípravy budoucích pedagogů velmi špatná, Tato otázka se nedá zobecňovat. Záleží na každém člověku zvlášť, mají stejné problémy jako absolventi pedagogické fakulty, ta totiž své studenty pro praktickou práci ve školství nepřipraví, Na SHŠ Kladno převážná část pedagogického sboru splňuje pedagogickou kvalifikaci; u pedagogů, kteří příslušnou kvalifikaci nemají, nebyly zaznamenány větší problémy Zajímalo nás, zda se v tomto ohledu nějakým způsobem lišili respondenti, jejichž zaměstnanci studovali program Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku. Z grafu č. 43 je také patrný převažující názor ředitelů, že pedagogicky vzdělaný pracovník se ve své praxi potýká s menšími problémy než nepedagogicky vzdělaný pracovník. Poměr mezi variantami odpovědí ano a ne však klesl (po mírném zaokrouhlení) na 60:40. 54

55 Graf č. 43: Existuje potřeba pedagogického vzdělání pro absolventy nepedagogických oborů? ředitelé UOP, UPV a UOV ne 38% ano 62% Shrnutí: Z odpovědí ředitelů škol (ať již všech ředitelů či pouze ředitelů vybraných vzdělávacích programů) jednoznačně vyplývá, že rozdíly mezi pedagogicky vzdělanými a pedagogicky nevzdělanými pracovníky ve školství existují a jsou zřejmé. Z odpovědí jsou patrné zkušenosti a názory jednotlivých ředitelů, kteří v rámci své praxe zdůrazňují individualitu každého jedince a nemožnost jednoznačného zařazení do kategorie ano či ne. Přesto dvě třetiny respondentů považují pedagogické vzdělání pro absolventy nepedagogických oboru za potřebné Problémy absolventů nepedagogických oborů Otázka: Můžete prosím identifikovat problémy, se kterými se při výuce setkávají absolventi nepedagogických oborů? Ředitelé mohli vybrat více variant odpovědi současně. Položená otázka nabízela tyto varianty odpovědi: Obsahová stránka předmětů Didaktická stránka výuky Pedagogicko-psychologické aspekty výuky Nemívají problémy v žádné z nabízených oblastí Jiné problémy (uveďte jaké): Předpoklad: Nepedagogicky vzdělaní pracovníci budou mít výrazně problémové oblasti didaktiky a pedagogicko-psychologické oblasti výuky. Naopak je nízká pravděpodobnost, že by se se žádnými problémy nepotýkali. 55

56 Na otázku bylo získáno celkem 72 odpovědi od všech respondentů. Jako nejvíce problematickou oblast označilo 36 ředitelů didaktickou stránku výuky, v těsném závěsu ji následovaly pedagogicko-psychologické aspekty výuky, tuto odpověď zvolilo 28 ředitelů škol. Jako nejméně problematické oblasti (s celkovými 8 odpovědmi) byly vyhodnoceny odpovědi obsahová stránka předmětů a nemívají problémy v žádné z nabízených oblastí. Graf č. 44: Problémy, se kterými se při výuce setkávají absolventi nepedagogických oborů všichni ředitelé nemívají problémy 6% obsahová stránka předmětů 5% pedagogickopsychologické aspekty výuky 39% didaktická stránka výuky 50% Graf č. 45: Problémy, se kterými se při výuce setkávají absolventi nepedagogických oborů ředitelé UOP, UPV a UOV nemívají problémy 13% obsahová stránka předmětů 0% pedagogickopsychologické aspekty výuky 30% didaktická stránka výuky 57% 56

57 Ukázky ze slovních doplnění odpovědí ředitelů, kteří vybrali odpověď nemívají problémy v žádné z uvedených oblastí, popř. jiné problémy : Mohou mít na děti neúměrné nároky, neznají některé metody práce, Chybí jim znalosti v oblasti metodiky výuky, neznalost práce se žáky s SPU, přístup rodičovské veřejnosti k těmto učitelům... Shrnutí: Předpoklad se potvrdil. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že se ředitelé škol domnívají, že absolventi nepedagogických oborů mívají problémy především s didaktickou stránkou výuky a s pedagogicko-psychologickými aspekty výuky. Ředitelé posluchačů programu Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku byli ve shodě s řediteli ostatních vzdělávacích programů. Jako nejvíce problematickou oblast určili chybějící znalosti v didaktické stránce výuky. Naproti obsahová stránka výuky téměř nebyla považována za problém. Jako problém ji vidělo pouze minimální procento respondentů Vliv kvalifikačního studia na pedagogickou praxi Otázka: Myslíte si, že kvalifikační studium v rámci CŽV v oblasti pedagogických věd může mít pozitivní dopad na konkrétní pedagogickou praxi absolventů Předpoklad: Je vůbec v možnostech kvalifikačního studia obecně, aby mělo pozitivní dopad na pedagogickou praxi absolventů? Předpoklad zní, že ano. Předpokladem kvalitního kvalifikačního studia je rozšíření popř. doplnění znalostí, schopností a dovedností účastníků studia, tak aby mohli svoje pracovní povinnosti plnit ve vyšší kvalitě. Na otázku odpověděli všichni respondenti, bylo tedy získáno 43 odpovědí, z toho 38 zvolilo variantu ano, 5 variantu ne. Z grafu č. 46 je zřejmé, že naprostá převaha ředitelů (88%) se domnívá, že kvalifikační studium má pozitivní dopad do praxe absolventů. Při separaci odpovědí na vzdělávací programy Učitelství praktického vyučování, Učitelství odborných předmětů a Učitelství odborného výcviku je situace naprosto identická, proto u této otázky u uváděn pouze jeden graf. 57

58 Graf č. 46: Myslíte si, že kvalifikační studium v rámci CŽV v oblasti pedagogických věd může mít pozitivní dopad na konkrétní pedagogickou praxi absolventů všichni ředitelé. ne 12% ano 88% Ukázky z kladných odpovědí: Zkvalitnění práce, motivovanost učitele se přenáší na žáky., Více rozmýšlí přípravu na vyučování., lepší orientace v přípravách do výuky, didaktické zkušenosti, nové postupy výuky, širší rozhled v problematice pracovního vyučování, k lepšímu se změnily názory žáků na výuku, mírně pozitivnější dopad vzdělání je sice jen částečný, ale je předpoklad, že bude časem naplněn více, a to v profesionálnějším přístupu k žákům a v komunikačních dovednostech učitele,.. Po metodické stránce a ve využívání moderní didaktické techniky, v tvorbě učebních materiálů pro obor cukrář a potravinářská výroba, Rozšiřování metod výuky, uvědomování si psychologických aspektů, Obě paní vychovatelky již studium dokončily a jejich pracovní aktivita a chuť do práce výrazně stouply, příprava na výuku, využívání správných prostředků a metod. Ředitelé, kteří zvolili odpověď ne bohužel svůj názor nijak nerozvedli. Nelze tedy stanovit, na čem se jejich negativní hodnocení zakládá. Shrnutí: Předpoklad se naplnil. Názory ředitelů potvrdily, že mezi odbornou pedagogickou veřejností panuje vysoké očekávání ohledně dopadu kvalifikačních kurzů na konkrétní pedagogickou praxi učitelů bez učitelské způsobilosti. Téměř 90 % respondentů vyjádřilo očekávaný pozitivní dopad vzdělávání na pedagogickou praxi respondentů. Z odpovědí je zřejmé, že změnu kladně hodnotí také studenti, kteří absolvují výuky u pracovníka účastnícího se kvalifikačního studia. Tuto skutečnost je potřeba brát v potaz a je potřeba si uvědomit, že ředitelé škol mají od tohoto typu vzdělávání vysoká očekávání. 58

59 2.5.6 Profesní kompetence Otázka: Které profesní kompetence by měly být v rámci kvalifikačního studia v rámci CŽV rozvíjeny nejvíce? Tato otázka byla koncipována jako otázka s volně tvořenou odpovědí. Nebyly zde ředitelům nabízené žádné varianty odpovědí. Na tuto otázku také ne všichni ředitelé odpověděli. Získáno bylo 28 odpovědí. Jeden z respondentů se domníval, že by měly být v rámci vzdělávání rozvíjeny všechny potřebné kompetence. Jiní respondenti byli konkrétnější. Nejčastěji ředitelé zmiňovali didaktiku, kompetenci k učení, řešení problémů se žáky, kázeňské otázky, prospěchové otázky, diagnostické a intervenční otázky, práce s dětmi s SPUCH. Ředitelé by také uvítali, pokud by se v rámci kvalifikačních programů řešila také otázka komunikace se žáky a rodiči a moderní pedagogické koncepce a trendy: Vzhledem k tomu, že "nekvalifikovaní" pedagogové jsou odborníky ve svém oboru a schází jim způsobilost pedagogická, je obecně prospěšné zaměřovat se na oblasti, které souvisí s oblastí didaktiky a pedagogicko-psychologické Lze sledovat pozitivní dopad již teď? Otázka: Domníváte se, že již dnes lze vysledovat pozitivní dopad vzdělávání, které Váš zaměstnanec absolvoval, případně dokončuje v rámci CŽV na Pedagogické fakultě UK? Předpoklad: V návaznosti na otázku č. 5, která byla zaměřena na pozitivní dopad kvalifikačního studia do pedagogické praxe obecně, lze předpokládat, že i v případě konkrétního studia CŽV na Pedagogické fakultě bude pozitivní vliv patrný. Na otázku bylo získáno 42 odpovědí. Jeden ředitel odpověď nezvolil z důvodu ukončení pracovního poměru pracovníka, který studoval na Pedagogické fakultě doplňující studium. 30 respondentů již v průběhu studia na svých zaměstnancích vidělo pozitivní dopad vzdělávání, 12 respondentů tento názor nesdíleli, popř. nebyly schopni stanovit. Z grafu č. 47 je vidět procentuální vyjádření tohoto poměru názorů, a to 70:30 ve prospěch pozitivního vlivu. 59

60 Graf č. 47: Domníváte se, že již dnes lze vysledovat pozitivní dopad vzdělávání, které Váš zaměstnanec absolvoval, případně dokončuje v rámci CŽV na Pedagogické fakultě UK všichni ředitelé. ne 28% nevyplněno 2% ano 70% 2.6 Vyhodnocení dotazníků pro ředitele škol 2. běh Druhý běh dotazníkového šetření mezi řediteli, jejichž zaměstnanci na Pedagogické fakultě studovali některých ze vzdělávacích programů CŽV proběhl v červnu Opět prostřednictvím on-line dotazníku dostupného na stránkách projektu. Celkem bylo získáno zpět 58 vyplněných dotazníků (viz tabulka č. 13). Nejvíce na prosbu o spolupráci reagovali ředitelé, jejichž zaměstnanci na PedF UK studovali program Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ, mezi respondenty jich bylo 13. Druhou nejpočetnější skupinou byli shodně ředitelé posluchačů programu Učitelé odborných předmětů a Vychovatelství, kterých bylo v každé skupině šetření zastoupeno 12. Přestože se zpět vrátilo 58 dotazníků, zaměstnanci škol studovali v 60 vzdělávacích programech. Tato skutečnost je způsobená tím, že dva posluchači byli paralelně vzdělávání ve dvou studijních programech. Tabulka č. 12: Počty posluchačů vzdělávacích programů, jejichž ředitelé se zapojili do šetření Vzdělávací program zaměstnance Počet Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ 9 Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ 13 Učitelství uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOŠ a konzervatoři 1 Učitelství odborných předmětů 12 Učitelství praktického vyučování 6 Učitelství odborného výcviku 5 Vychovatelství 12 Pedagog volného času 2 Celkem 60 60

61 2.6.1 Vliv studia na pedagogickou činnost Otázka: Odráží se podle vašeho názoru v práci pedagoga pozitivním způsobem skutečnost, že má požadované pedagogické vzdělání?. Předpoklad: Ředitelé škol byli do výzkumu přizváni proto, aby nám pomohli lépe ohodnotit vliv vzdělávání, kterého se jejich zaměstnancům na Pedagogické fakultě v rámci projektu OP VK dostává, na jejich každodenní pedagogickou praxi. Předpoklad je, že doplnění pedagogického vzdělání se v praxi projeví pozitivně. Na otázku 49 ředitelů odpovědělo, že se podle jejich názoru vzdělávání odráží v pedagogické praxi jejich zaměstnanců pozitivně. Pouze 8 ředitelů tento názor nesdílelo. Jeden ředitel tuto otázku nevyplnil, neboť pracovník, který se účastnil studia na Pedagogické fakultě, již na jejich škole nepůsobí. Graf č. 48: Má vzdělávání nabízené PedF UK pozitivní vliv na pedagogickou praxi absolventů? - všichni ředitelé ne 14% nevyplněno 2% ano 84% Ukázky z odpovědí (kladný vliv): Kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci mají možnost získat především znalosti z oblasti didaktické stránky výuky, Ihned aplikuje své poznatky a ověřuje si je v praxi, zlepšení rozhledu v rámci metodiky výuky, V širších znalostech, uplatňování nových metod a forem výuky, v plánování obsahu hodiny i její realizaci, získá potřebné pedagogické znalosti v oblasti přípravy,.komunikace, psychologie, využití prostředků a forem vzdělávání, V práci s dětmi uplatňuje získané znalosti zejména v oblasti metod práce a psychologii, Praxe je sice praxe, ale musí být postavena na odborných základech, Používání odborné terminologie, kvalitnější dovednosti v oblasti ICT, Uplatňuje ve výuce aktivizující metody výuky; samostatně zpracovává webové stránky, Dokáže lépe rozvrhnout hodinu. Práce s dětmi je systematičtější,... Zvýšené sebevědomí, pedagogické zásady, Kvalifikovanější přístup k žákům. Zvládání stresových situací, Problematiku výchovy a vzdělávání poté vidí v širších souvislostech, práce se žáky je vedena a stavěna na znalostech z teorie i praxe, Zdravé sebevědomí, klid na práci z důvodu splnění kvalifikačních předpokladů pro práci pedagoga, lepší orientace v pedagogickém procesu 61

62 Ukázky z odpovědí (vliv nelze jednoznačně určit): Kvalitním pedagogem byla kolegyně i před studiem, Záleží na osobnosti, Záleží i na osobnosti pedagoga, příslušné vzdělání dobrého pedagoga nezaručí, byl dobrým vychovatelem i před tím Graf č. 49: Má vzdělávání nabízené PedF UK pozitivní vliv na pedagogickou praxi absolventů? ředitelé, jejichž zaměstnanci studovali jeden z programů Učitelství praktického vyučování, Učitelství odborných předmětů či Učitelství odborného výcviku. ne 9% ano 91% Z grafu č. 49 je zřejmé, že názory ředitelů zaměstnanců studujících na PedF UK pouze ve studijních programech Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování či Učitelství odborného výcviku jsou totožné s názory všech oslovených, resp. zapojených ředitelů do výzkumu. Výrazněji je zde vidět převaha souhlasného názoru na pozitivní vliv studia na pedagogickou praxi. Shrnutí: Předpoklad se naplnil: Z grafu vyplývá, že se drtivá většina ředitelů domnívala, že poskytované vzdělávání má pozitivní dopad na jejich zaměstnance pedagogické pracovníky 2. stupně základních škol a středních škol. Přesto reakce části ředitelů byly spíše vyhýbavé, z některých odpovědí je také zřejmé, že pracovníci s dlouholetou praxí ve školství studium plnili pouze z povinnosti, aby mohli dále setrvat ve školství na své pozici. Někteří z respondentů nás ovšem upozornili, že na základě jejich zkušeností je pro kvalitní působení ve škole důležitější osobnost jedince, které v praxi hraje významnější roli, než schopnosti a dovednosti ovlivnitelné vzděláním Potřebnost vzdělávání pro absolventy nepedagogických oborů Otázka: Domníváte se, že mají učitelé přicházející do školství bez pedagogické kvalifikace obecně větší problémy? Předpoklad: Stejně jako v jiných oblastech, resp. zaměstnáních platí, že i mezi učiteli existují pracovníci s tzv. darem od Boha, kdy jsou již od svého narození předurčeni a talentově nadáni pro svůj obor. Procentuálně jde však o zanedbatelnou hodnotu. Proto bylo cílem této otázky zjistit, jestli je vzdělávání absolventů nepedagogických oborů opravdu 62

63 nutné a zda mají učitelé přicházející do školství bez pedagogické kvalifikace obecně větší problémy spojené s výukou. Předpokladem je, že vzdělání je nutné a učitelé bez kvalifikace mohou mít problémy s výukou. Na otázku bylo získáno 58 odpovědí. Názory ředitelů jsou na tuto otázku víceméně srovnatelné (viz graf č. 50). S mírnou převahou 6 hlasů zvítězil odpověď ano, tedy že potřeba pedagogického vzdělávání pro eliminaci a minimalizaci problémů ve výuce existuje. Toto je změna oproti prvnímu běhu výzkumu, kdy se dvě třetiny ředitelů domnívaly, že problémy spojené s výukou jsou v případě nekvalifikovaných pedagogů možné, zbylá třetina byla opačného názoru. Graf č. 50: Existuje potřeba pedagogického vzdělání pro absolventy nepedagogických oborů? - všichni respondenti ne 45% ano 55% Ukázky z kladných odpovědí: Nutno zajistit uvádění učitele bez kvalifikace zkušeným pedagogickým pracovníkem, příprava a realizace učební látky, komunikace, využití prostředků k výchově a vzdělávání, hodnocení, Chybí znalosti z psychologie, pedagogiky - vztah učitel- žák a naopak., neznají problematiku školství, nemají osvojeny postupy práce, chybí znalost pedagogického procesu, Zejména chybí didaktické základy ve vyučování, používání různých metod výuky a multidisciplinární přesah, Bývá to individuální, někteří neznají pedagogickou terminologii, neorientují se v RVP, Dětský kolektiv velmi rychle vypozoruje jestli má před sebou fungovaného pedagoga. Ukázky ze záporných odpovědí: Pokud potřebujete učitele pro odborný výcvik, jde spíše o profesní zdatnost, pak si dodělává pedagogické vzdělání. Projekt byl velmi přínosný, protože to školu nestálo žádné finanční prostředky, kterých se nedostává, Pokud správně rozumím položené otázce, větší problémy než ti, kteří přicházejí do praxe z PF, pak rozdíl příliš nevidím. Čerství absolventi mají rovněž rezervy ve zvládání praktických činností - vedení pedagogické dokumentace, odhadu přiměřeného množství učiva, odhadu tempa výuky atd., Pokud má učitel kvalifikaci, ale nemá "talent" pro práci s dětmi, může nekvalifikovaný, ale talentovaný učitel podávat lepší výsledky, Zvládnutí výuky žáků záleží na jejich zkušenostech v práci s lidmi. Je to individuální, Z mé praxe je podstatná odbornost a přirozený talent k práci s žáky, Má-li člověk přirozenou autoritu, zájem o učení a podá-li žákům učivo vhodnou formou. nezáleží na tom, zda má odpovídající 63

64 vzdělání, Jsou učitelé bez pedagogické kvalifikace, kteří dosahují vynikajících výsledků ve vzdělávání žáků, odborné znalosti získávají samostudiem, v kurzech, na odborných seminářích Zajímalo nás, zda se v tomto ohledu nějakým způsobem lišili respondenti, jejichž zaměstnanci studovali program Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku. Z grafu č. 51 je také patrný převažující názor ředitelů, že pedagogicky vzdělaný pracovník se ve své praxi potýká s menšími problémy než nepedagogicky vzdělaný pracovník. Poměr mezi variantami odpovědí ano a ne je v těchto studijních programech markantnější a to 2/3 : 1/3. Graf č. 51: Existuje potřeba pedagogického vzdělání pro absolventy nepedagogických oborů? ředitelé UOP, UPV a UOV ne 22% ano 78% Shrnutí: Z odpovědí ředitelů škol (ať již všech ředitelů či pouze ředitelů vybraných vzdělávacích programů) jednoznačně vyplývá, že rozdíly mezi pedagogicky vzdělanými a pedagogicky nevzdělanými pracovníky ve školství existují a jsou zřejmé. Z odpovědí jsou patrné zkušenosti a názory jednotlivých ředitelů, kteří v rámci své praxe zdůrazňují individualitu a přirozený talent každého jedince a nemožnost jednoznačného zařazení do kategorie ano či ne. Přesto většina respondentů považuje pedagogické vzdělání pro absolventy nepedagogických oboru za potřebné Problémy absolventů nepedagogických oborů Otázka: Můžete prosím identifikovat problémy, se kterými se při výuce setkávají absolventi nepedagogických oborů? Ředitelé mohli vybrat více variant odpovědi současně. Položená otázka nabízela tyto varianty odpovědi: Obsahová stránka předmětů Didaktická stránka výuky 64

65 Pedagogicko-psychologické aspekty výuky Nemívají problémy v žádné z nabízených oblastí Jiné problémy (uveďte jaké): Předpoklad: Nepedagogicky vzdělaní pracovníci budou mít výrazně problémové oblasti didaktiky a pedagogicko-psychologické oblasti výuky. Naopak je nízká pravděpodobnost, že by se se žádnými problémy nepotýkali. Na otázku bylo získáno celkem 83 odpovědi od všech respondentů. Jako nejvíce problematickou oblast označilo 41 ředitelů didaktickou stránku výuky, v těsném závěsu ji následovaly pedagogicko-psychologické aspekty výuky, tuto odpověď zvolilo 31 ředitelů škol. Jako nejméně problematické oblasti (s celkovými 11 odpověďmi) byly vyhodnoceny odpovědi obsahová stránka předmětů a nemívají problémy v žádné z nabízených oblastí. Pořadí jednotlivých odpovědí je obdobné jako v případě prvního běhu výzkumného šetření. Procentuální podíl jednotlivých vnímaných problémových oblastí znázorňuje graf č. 52. Graf č. 52: Problémy, se kterými se při výuce setkávají absolventi nepedagogických oborů všichni ředitelé nemívají problémy 9% obsahová stránka předmětů 5% pedagogickopsychologické aspekty výuky 37% didaktická stránka výuky 49% Graf specializovaný na odpovědi ředitelů, jejichž zaměstnanci studovali v jednom ze studijních programů Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování či Učitelství odborného výcviku, koresponduje s grafem za všechny ředitele škol a tudíž není ve zprávě explicitně uváděn. Ukázky ze slovních doplnění odpovědí ředitelů, kteří vybrali odpověď nemívají problémy v žádné z uvedených oblastí, popř. jiné problémy : Zodpovědný člověk se řádně připraví a diskutuje s kolegy, Chybí ucelený náhled na žáka jako osobnost, která je ovlivňována prostředím, výchovou, genetickou dispozicí, Všichni mají 65

66 problémy v komunikaci s rodiči, všem chybí dostatek praxe a absolutorium praktických předmětů. (zato filosofických otázek mají prostudováno bezpočet) Shrnutí: Předpoklad se potvrdil. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že se ředitelé škol domnívají, že absolventi nepedagogických oborů mívají problémy především s didaktickou stránkou výuky a s pedagogicko-psychologickými aspekty výuky. Ředitelé posluchačů programu Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku byli ve shodě s řediteli ostatních vzdělávacích programů. Jako nejvíce problematickou oblast určili chybějící znalosti v didaktické stránce výuky. Naproti obsahová stránka výuky téměř nebyla považována za problém. Jako problém ji vidělo pouze minimální procento respondentů Vliv kvalifikačního studia na pedagogickou praxi Otázka: Myslíte si, že kvalifikační studium v rámci CŽV v oblasti pedagogických věd může mít pozitivní dopad na konkrétní pedagogickou praxi absolventů Předpoklad: Je vůbec v možnostech kvalifikačního studia obecně, aby mělo pozitivní dopad na pedagogickou praxi absolventů? Předpoklad zní, že ano. Předpokladem kvalitního kvalifikačního studia je rozšíření popř. doplnění znalostí, schopností a dovedností účastníků studia, tak aby mohli svoje pracovní povinnosti plnit ve vyšší kvalitě. Na otázku odpověděli všichni respondenti, bylo tedy získáno 58 odpovědí, z toho 52 zvolilo variantu ano, 6 variantu ne. Z grafu č. 53 je zřejmé, že naprostá převaha ředitelů (90%) se domnívá, že kvalifikační studium má pozitivní dopad do praxe absolventů. Při seperaci odpovědí na vzdělávací programy Učitelství praktického vyučování, Učitelství odborných předmětů a Učitelství odborného výcviku je situace naprosto identická, proto u této otázky u uváděn pouze jeden graf. Vnímání pozitivního dopadu pedagogického studia v rámci CŽV opět koresponduje se závěry z prvního běhu dotazníkového šetření mezi řediteli v březnu

67 Graf č. 53: Myslíte si, že kvalifikační studium v rámci CŽV v oblasti pedagogických věd může mít pozitivní dopad na konkrétní pedagogickou praxi absolventů všichni ředitelé. ne 10% ano 90% Ukázky z kladných odpovědí: Přijdou z praxe a mají určité návyk, které směřují k dosažení, co největšího zisku, tady musí upřednostnit pedagogickou práci, zisk je vedlejší, to změnit je někdy těžké, studium je hodně nápomocné, Min. v základní orientaci v pojmech, v systému vzdělávání, v didaktice a psychologii jednání, Člověk, který ve školství nikdy nepůsobil, zde může získat cenné informace., Získání dalších znalostí a zkušeností. Předávání zkušeností mezi učiteli., Pokud umí své studium přenést do praxe., Jak již bylo uvedeno výše, záleží na osobnosti učitele psychologie a pedagogika je nutná pro pochopení jednotlivců, práce s dětmi je v tomto ohledu velmi specifická, Doplnění znalostí a aktualizace znalostí Ředitelé, kteří zvolili odpověď ne bohužel (stejně jako v prvním běhu šetření) svůj názor nijak nerozvedli. Nelze tedy stanovit, na čem se jejich negativní hodnocení zakládá. Shrnutí: Předpoklad se naplnil. Názory ředitelů potvrdily, že mezi odbornou pedagogickou veřejností panuje vysoké očekávání ohledně dopadu kvalifikačních kurzů na konkrétní pedagogickou praxi učitelů bez učitelské způsobilosti. 90 % respondentů vyjádřilo očekávaný pozitivní dopad vzdělávání na pedagogickou praxi respondentů. Tuto skutečnost je potřeba brát v potaz a je potřeba si uvědomit, že ředitelé škol mají od tohoto typu vzdělávání vysoká očekávání Profesní kompetence Otázka: Které profesní kompetence by měly být v rámci kvalifikačního studia v rámci CŽV rozvíjeny nejvíce? Tato otázka byla koncipována jako otázka s volně tvořenou odpovědí. Nebyly zde ředitelům nabízené žádné varianty odpovědí. Na tuto otázku také ne všichni ředitelé odpověděli. Získáno bylo 44 odpovědí. 67

68 Respondenti, kteří odpověděli na tuto otázku, byli velmi konkrétní. Nejčastěji ředitelé zmiňovali didaktiku, kompetenci k učení, řešení problémů se žáky, kázeňské otázky, prospěchové otázky, diagnostické a intervenční otázky, práce s dětmi s SPUCH. Ředitelé by také uvítali, pokud by se v rámci kvalifikačních programů řešila také otázka komunikace se žáky a rodiči a moderní pedagogické koncepce a trendy: komunikace s rodiči, komunikace s dítětem a dětským kolektivem (hlavně v případě řešení konfliktů a problémů - výchovných a z oblasti metodika prevence.., profesionalita, jednání s rodiči, vztah k žákovi, bezpečnost či kompetence sociální a personální Lze sledovat pozitivní dopad již teď? Otázka: Domníváte se, že již dnes lze vysledovat pozitivní dopad vzdělávání, které Váš zaměstnanec absolvoval, případně dokončuje v rámci CŽV na Pedagogické fakultě UK? Předpoklad: V návaznosti na otázku č. 5, která byla zaměřena na pozitivní dopad kvalifikačního studia do pedagogické praxe obecně, lze předpokládat, že i v případě konkrétního studia CŽV na Pedagogické fakultě bude pozitivní vliv patrný. Na otázku bylo získáno 58 odpovědí. Jeden ředitel odpověď nezvolil z důvodu ukončení pracovního poměru pracovníka, který studoval na Pedagogické fakultě doplňující studium. 41 ředitelů již v průběhu studia na svých zaměstnancích vidělo pozitivní dopad vzdělávání, 17 respondentů tento názor nesdíleli, popř. nebyli schopni stanovit. Z grafu č. 54 je vidět procentuální vyjádření tohoto poměru názorů, a to 70:30 ve prospěch pozitivního vlivu. Uvedený poměr 70:30 naprosto shodně koresponduje s výsledky prvního běhu dotazníkového šetření mezi řediteli. Také při separaci odpovědí na vzdělávací programy Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku byl získán stejný poměr odpovědí, a proto samostatný graf pro tuto oblast není v práci uváděn. Graf č. 54: Domníváte se, že již dnes lze vysledovat pozitivní dopad vzdělávání, které Váš zaměstnanec absolvoval, případně dokončuje v rámci CŽV na Pedagogické fakultě UK všichni ředitelé. ne 29% nevyplněno 2% ano 69% 68

69 Celkové shrnutí dotazníkového šetření mezi řediteli: V celkovém hodnocení obou běhu dotazníkového šetření mezi řediteli ZS a SŠ lze dopad studia do praxe hodnotit velmi kladně. Ředitelé už v průběhu studia u svých zaměstnanců viděli změny v pojetí jejich přípravy na výuku, přístupu ke studentům i vedení výuky. Objevily se však také odpovědi ředitelů, které pozitivní vliv doplnění pedagogického studia neviděly, popř. uváděly, že již před zahájením studia byl dotčený pracovník kvalitní pedagog a doplnění pedagogické kvalifikace si plnil pouze z povinnosti, aby mohl setrvat na své současné pozici. Velmi často byla také zdůrazňována individualita každého jedince a nemožnost unifikování výsledků. 69

70 3 Hodnocení dopadu vzdělávání na základě kvalitativních metod 3.1 Studijní programy Vzdělávací program Učitelství odborných předmětů Studijní plány struktura předmětů, jejich hodinová dotace Vzdělávací program Učitelství odborných předmětů je organizován formou kombinovaného dvousemestrálního studia. Vzdělávací program je koncipován tak, aby poznatky, které jsou v rámci programu posluchačům předkládány, rozvíjely jejich pedagogické kompetence a byly užitečné pro jejich každodenní pedagogickou praxi. Harmonogram vzdělávání je vytvořen tak, aby v průběhu vzdělávání výuka postupně gradovala směrem od obecných poznatků k poznatkům specializovanějším a od převažujících teoretických poznatků k poznatkům praktičtěji orientovaným. Konzultace probíhají ve stanovený den v týdnu v rozsahu 8 vyučovacích hodin. Studium je zakončeno obhajobou písemné závěrečné práce a ústní zkouškou před komisí. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy v Praze o absolvování programu celoživotního vzdělávání a kvalifikaci pro vykonávání přímé pedagogické činnosti. Hodinová dotace dvousemestrálního studia vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů je 304 vyučovacích hodin, z toho 180 připadá na přímou výuku a 124 na distanční výuku. Rozdělení přímé a nepřímé výuky v jednotlivých semestrech studia přibližuje tabulka č. 14 Tabulka č. 13: Učební plán vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů 1. semestr 2. semestr Předmět přímá distanční přímá distanční forma ukončení forma ukončení Úvod do studia 4 0 zápočet Společnost a vzdělávání 16 8 zápočet, zkouška Sociální pedagogika 12 8 zápočet, zkouška Psychologie pro pedagogy zápočet zápočet, zkouška Pedagogika zápočet zápočet, zkouška Didaktika odborného vzdělávání

71 Technologie ve vzdělávání Seminář ke zpracování závěrečné práce Pedagogická praxe s reflexí celkem zápočet zápočet, zkouška klasifikovaný zápočet zápočet, zkouška zápočet zápočet, zkouška 20 0 zápočet hodin 152 hodin Sylaby předmětů, obsahová analýza Program Učitelství vzdělávacích předmětů obsahuje předměty všeobecné přípravy i předměty zaměřené na psychologii, didaktiku a pedagogiku. Níže jsou uvedené obsahy jednotlivých vyučovaných předmětů. Úvod do studia Tento předmět představuje jakési prvotní seznámení posluchačů se studijním programem, formě a organizaci studia, obsahu a požadavcích na studenty a uvede posluchače do metod distanční formy studia. Kurz je ve studijním plánu zařazen do prvního semestru studia s časovou dotací 4 hodin přímé výuky. Kurz je zakončen zápočtem. V rámci předmětu jsou probírána tato témata: 1. Úvodní informace, legislativní vymezení studia, základní informace o Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě UK a katedře informačních technologií a technické výchovy 2. Cíle studia 3. Podmínky a forma studia, nároky spojené s kombinovanou formou studia 4. Informace týkající se elektronické podpory studia v prostředí Moodle Shrnutí: Předmět má informativní charakter. Seznamuje posluchače se specifiky studijního programu, jeho formou, organizací, obsahem. Jeho přínosem je nejen orientace v daném vzdělávacím programu, ale může mít pozitivní dopad na kariérní růst učitele: informuje posluchače o možnosti sebe rozvoje a dalšího sebe vzdělávání. Společnost a vzdělávání Cílem předmětu je seznámit studenty se základními i specifickými teoretickými a praktickými problémy demokracie a právního státu, se zvláštním zřetelem na školskou 71

72 politiku státu a výchovu demokratického občana. Předmět je zařazen do prvního semestru studia s časovou dotací 16 hodin přímé výuky a 8 hodin distanční výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. V předmětu jsou probírána tato témata: 1. Demokracie 2. Formy a typy demokracie 3. Nedemokratické systémy 4. Tranzitologie přechody k demokracii 5. Právní stát 6. Vázanost státu právem 7. Školská politika státu 8. Lidská a občanská práva Sociální pedagogika Předmět seznamuje studenty/studentky se systémovým pojetím výchovy z hlediska cílů-podmínek-prostředků-výsledků v širokém sociálním prostředí, které pozitivně i negativně ovlivňuje výchovu jedince i celých sociálních skupin. Zaměřuje se nejen na problémy patologického charakteru, části populace ohrožených skupin ve svém rozvoji, ale na celou populaci a vytváření souladu mezi potřebami jedince a společností, na utváření optimálního způsobu života dané společnosti. Zdůrazňuje sociální aspekty v edukační realitě. Předmět je zařazen do druhého semestru studia s časovou dotací 12 hodin přímé výuky, 8 hodin nepřímé výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Předmět je rozdělen do tří oblastí: a) metodologické, b) proxylace a c) kompenzace. Jednotlivé oblasti sociální pedagogiku se zabývají a) vymezením soc. pedagogiky jako vědní disciplíny, b) teoretickou analýzou faktorů působících na rozvoj osobnosti, c) výchovným působením s cílem vyrovnat negativní účinky prostředí. V předmětu jsou probírána tato témata: Oblast metodolická: 1. Vývoj sociální pedagogiky jako vědní disciplíny, vymezení oboru a jeho definice 2. Charakteristika sociální pedagogiky, pojetí a úkoly sociální pedagogiky v současnosti. 3. Vztah sociální pedagogiky k jiným vědám, úzký vztah pedagogiky a speciální pedagogiky. 4. Jakými metodami je předmět sociální pedagogiky zkoumán, sociologický výzkum. 5. Úloha a poslání sociální pedagogiky ve společnosti celospolečenský kontext výchovy a vzdělávání. 6. Vývoj sociální pedagogiky řešení problémů ve výchově v moderní společnosti. 72

73 Oblast proxylace 1. Výchova jako součást socializace. 2. Prostředí a výchova, typologie prostředí, jeho funkce ve výchově. 3. Charakteristika rodinného prostředí a typu rodiny. 4. Charakteristika prostředí výchovných institucí. 5. Sociální skupiny, skupinové prostředí. 6. Zdravý životní způsob. 7. Preventivně-výchovné působení. 8. Oblast kompenzace 1. Sociální a pedagogická komunikace. 2. Média a masová komunikace. 3. Subkultury, specifika výchovného působení. 4. Životní, výchovné a krizové situace, krizová intervence. 5. Problematika sociální deviace a sociálně patologických jevů. 6. Závislostní a návykové chování. 7. Problematika týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. 8. Multikulturalismus a problematika sociokulturního klimatu. 9. Sociální vyloučení, příčiny a důsledky. Integrace a inkluze. Psychologie pro pedagogy Studijní předmět poskytuje základní orientaci v oboru sociální psychologie s přihlédnutím k zaměření studia. Studující se seznámí se základními otázkami obecné psychologie, psychologie osobnosti, sociální a pedagogické psychologie Důraz je kladen na rozvíjení schopnosti aplikovat získané poznatky v učitelské praxi. Předmět je zařazen do prvního i druhého semestru studia s celkovou časovou dotací 28 hodin přímé výuky a 30 hodin nepřímé výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Předmět je rozdělen na tři oblasti: obecnou psychologii, psychologii osobnosti a sociální a pedagogickou psychologii. Oblast obecné psychologie 1. Psychologie jako vědní obor předmět psychologie; obory psychologie; metody psychologie, historie a současnost psychologie. 2. Psychika, přehled psychických jevů biologická a sociální podmíněnost psychiky; psychické procesy poznávací (vnímání, představy, fantazie, myšlení, řeč); psychické procesy paměťové (zapamatování, uchování, vybavování); 4. 73

74 psychické procesy motivační (citové, volní). 3. Psychické stavy, vlastnosti přehled psychických stavů, charakteristika; psychické jevy (polarita, ambivalence, projevy, druhy, individuální zvláštnosti); stavy aktivace (aktivační úroveň, stupně aktivace); stavy vědomí; dílčí získané předpoklady (vědomosti, dovednosti, návyky; zájmy, postoje; vlastnosti osobnosti, problematika vrozeného a získaného; Oblast psychologie osobnosti 1. Pojem osobnost, složky osobnosti typologie osobnosti podle různých hledisek, temperamentu, schopností, tělesné konstituce, způsobů jednání; ontogenetický vývoj osobnosti, etapy vývoje, periodizace, hlavní znaky období s důrazem na období pubescence a adolescence. 2. Motivace lidského jednání pojmy motiv, motivace; druhy motivů; motivace v činnosti učitele a žáka. 5. Sociální a pedagogická psychologie 1. Socializace, sociální interakce, percepce, komunikace proces socializace, interiorizace, akulturace; změny v průběhu socializace, významná období, významní jedinci; 2. sociální prostředí mikro, exo, mezo, makroprostředí, adaptace na změny prostředí; 3. sociální interakce, percepce, komunikace; vzájemné poznávání a ovlivňování mezi lidmi, možné chyby v sociální percepci; 4. sociální komunikace, druhy, průběh, složky; verbální a neverbální komunikace, formy verbální a neverbální komunikace, možné chyby, využití v práci učitele. 5. Sociální skupiny a sociální učení, výchovné styly vymezení pojmu skupina, znaky, klasifikace skupin; vliv primární a sekundární skupiny na vývoj osobnosti; struktura a dynamika skupiny (role, postavení); školní třída jako sociální skupina; 6. sociální učení formy sociálního učení, nápodoba, identifikace, učení rolím, observační učení, učení anticipací, sociální zpevňování a tlumení odměny a tresty 7. výchovné styly styly výchovy podle síly řízení a kvality vztahu mezi vychovávajícím a vychovávaným; znaky a působení autoritativního, liberálního a demokratického pedagoga. Psychohygiena, normalita, odchylky 1. vysvětlení pojmu psychohygiena; stres, frustrace, deprivace, konflikty; antistresové programy; 2. psychohygiena v práci učitele, duševní zdraví žáků i učitelů; 74

75 3. normalita a patologie osobnosti; nejčastější odchylky ve vývoji osobnosti, jejich příčiny, možnosti nápravy, vliv výchovy při vzniku i nápravě poruch. Pedagogika Předmět seznamuje studenty s významem pedagogiky v systému výchovy a vzdělávání, s jejími historickými východisky, jejím využitím v práci učitele a vychovatele a vybranými metodami pedagogického výzkumu. Předmět je zařazen do prvního i druhého semestru výuky (Pedagogika I a Pedagogika II) s celkovou časovou dotací 28 hodin přímé výuky a 26 hodin distanční výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. 1. Dějiny pedagogiky 2. Obecná pedagogika 3. Didaktika pedagogiky, cíle, obsahy, podmínky a prostředky výchovy 4. Funkce výchovy při rozvoji jedince. Složky výchovy, jejich charakteristika a význam pro vývoj 5. Činitelé a podmínky fungující ve výchově 6. Principy řízení výchovy, styly vedení, pedagogická komunikace, autorita, kázeň 7. Organizace výchovy ve společnosti, pedagogické směry a jejich pojetí výchovy a vzdělávání Didaktika odborného vzdělávání Studijní předmět Didaktika odborného vzdělávání I vede studenty k pochopení teoretických základů a k snazší orientaci v předmětu. Seznamuje a soustřeďuje pozornost studentů na zákonitosti vzdělávání a vyučování odborných předmětů, prakticky zaměřených předmětů a odborného výcviku. Aplikuje a rozvíjí problematiku vzdělávacího a vyučovacího procesu pro specifické potřeby odborných předmětů, prakticky zaměřených předmětů a odborného výcviku, spojuje obecné teoretické pedagogicko-psychologické základy s pedagogickou praxí, objasňuje, za jakých podmínek lze co nejefektivněji dosáhnout stanovených výchovně vzdělávacích cílů. Předmět připravuje studenty pro tvůrčí přístup ve výuce, vede studenty k jejich samostatné a tvůrčí práci. Vysvětluje a uplatňuje využití didaktických zásad, metod, organizačních forem a metod ve výuce odborného vzdělávání. Vysvětluje význam vztahů mezi vyučovacími předměty. Předmět je zařazen do prvního i druhého semestru výuky s celkovou časovou dotací 36 hodin přímé výuky a 36 hodin nepřímé výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. 75

76 V předmětu jsou probírána tato témata: 1. Předmět a úkoly didaktiky odborného vzdělávání 2. Cíle výchovně vzdělávacího procesu 3. Nemateriální a materiální prostředky ve výuce 4. Vyučovací metody technicky zaměřených předmětů 5. Didaktické principy a zásady výchovně vzdělávací práce v technicky zaměřených předmětech 6. Organizační formy vyučování v technicky zaměřených předmětech 7. Didaktické prostředky 8. Pedagogická komunikace a interakce ve výuce 9. Projektování výuky 10. Pedagogická tvořivost a její projevy v práci učitele Technologie ve vzdělávání Předmět je rozdělen do dvou částí (technologie ve vzdělávání I a Technologie ve vzdělávání II), kdy první část si klade za cíl vybavit studenty základní počítačovou gramotností. Ve druhé části se studující seznamují s obecnými podmínkami výuky podporované technologiemi, resp. technologickou podstatou aplikace ICT ve výuce, informačním pojetím práce učitele s důrazem na využití moderní techniky a technologií. Předmět je v učebním plánu zařazen do prvního i druhého semestru studia v celkové hodinové dotaci 32 hodin přímé výuky a 16 nepřímé. Předmět je zakončen v prvním semestru zakončen klasifikovaným zápočtem, ve druhém pak zápočtem a zkouškou. V předmětu jsou probírána následující témata: 1. Souborový systém, WWW, e-komunikace 2. Textový editor 3. Prezentace powerpoint 4. Tabulkový kalkulátor 5. ICT a edukace 6. Kriteriální hodnocení. 7. Pojmové mapy 8. Od školy 1.0 ke škole Webové technologie a tvorba webových stránek 76

77 Svým obsahovým zaměřením a charakterem studium tohoto předmětu studenty vybavuje kompetencemi, resp. způsobilostí být schopen pro přípravu a podporu výuky ve výuce teoretických odborných předmětů na středních školách vhodně využít moderních technologií. Seminář ke zpracování závěrečné práce Studijní předmět Seminář ke zpracování závěrečné práce je určen pro studenty učitelství odborných předmětů, učitelství praktického vyučování a učitelství odborného výcviku studia ke splnění kvalifikačních předpokladů - studia v oblasti pedagogických věd zařazeného do programu celoživotního vzdělávání. Předmět sleduje po teoretické i praktické stránce logickou linii zpracování závěrečné práce výběr tématu, postup po zadání závěrečné práce, formulace cílů, zpracování metodiky, práce s informačními zdroji, metody vhodné pro realizaci praktické části práce, řešení modelových příkladů, zpracování práce, zpracování výsledků a jejich interpretace, požadavky na formální uspořádání a prezentace vybraných úseků práce. Předmět je v modelovém učebním plánu daného studia zařazen do 1. semestru studia s hodinovou dotací 4 hodiny přímé výuky. Předmět Seminář ke zpracování závěrečné práce je uzavřen zápočtem. V rámci předmětu jsou probírána tato témata: 1. Zaměření závěrečné práce 2. Vypracování závěrečné práce struktura, rozsah, formální náležitosti 3. Informační zdroje 4. Proces odevzdání závěrečné práce 5. Proces přípravy obhajoby a obhajoba závěrečné práce Pedagogická praxe s reflexí Studijní předmět vede studenty k ověření teoretických vědomostí v konfrontaci s přímým pedagogicko-didaktickým působením učitele ve výuce způsobem, který mu umožní postihnout a odlišit specifické zvláštnosti výuky konkrétních odborných předmětů. Předmět je v rámci učebního plánu zařazen do druhého semestru studia s hodinovou dotací 20 hodin přímé výuky. Předmět je zakončen zápočtem. V rámci předmětu jsou realizovány tyto činnosti a témata: 1. Prezentace a následný rozbor vybraného tematického celku před posluchači 2. Náslechy u zkušených učitelů odborných předmětů 3. Hospitační činnost ve výuce technicky zaměřených předmětů, hospitační záznam hospitační pozorování 77

78 4. Rozbor hospitační činnosti, analýza pozorovaných jevů, pedagogickopsychologická a didaktická analýza 5. Realizace vlastních vyučovacích výstupů 6. Exkurze do školských zařízení 7. Realizace vlastního výzkumného úkolu Charakter studijní literatury Všechny vzdělávací programy Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučování a Učitelství odborného výcviku jsou realizovány v kombinované formě. Pro účastníky kurzů je tedy práce s literaturou a řízené samostudiem povinné a doporučené literatury stěžejní. Součásti této kapitoly je kvalitativní a kvantitativní analýza povinné a doporučené literatury. V rámci kapitoly bude analyzován počet posluchačům předepsané povinné literatury, doporučené literatury a internetových zdrojů, zda je počet doporučených studijních zdrojů přiměřený, poddimenzovaný, nebo přehnaně naddimenzovaný. Bude nás také zajímat, zda vyučující posluchačům doporučují studium celých knih, studijních oporu, učebnic, nebo jim doporučují studium kapitol v knihách, jednotlivých článků. V neposlední bude také posuzováno, zda je posluchačům nabízena literatura, jejichž autory jsou samotní vzdělavatele a nejnovější cizojazyčné zdroje. Analýza povinné a doporučené literatury a internetových zdrojů v rámci vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů se týkala všech vyučovacích předmětů. Informace o počtu povinné a doporučené literatury jsou zobrazeny v tabulce 15. V rámci analýzy povinné literatury nejsou započítány studijní opory, které vzniky v průběhu projektu OP VK, a to téměř ke všem vyučovaným předmětům. Informace o tomto informačním zdroji nejsou součásti analýzy. Pokud bychom s tímto informačním zdrojem chtěli pracovat, museli bychom ke každému předmětu přičíst navíc jeden zdroj povinné literatury, danou studijní oporu. Tabulka č. 14: Studijní literatura počty doporučené a základní studijní literatury (absolutní hodnoty) Předmět Základní literatura Doporučená literatura Sociální pedagogika Pedagogická praxe Didaktika odborného vzdělávání Psychologie pro pedagogy Společnost a vzdělávání Pedagogika I Pedagogika II Technologie ve vzdělávání Internetové zdroje 78

79 V průběhu vzdělávání bylo posluchačům doporučeno velké množství literatury, celkem 123 zdrojů. Z tohoto počtu bylo 29 titulů povinné literatury, 41 zdrojů doporučené literatury a 53 titulů internetových zdrojů. Mezi jednotlivými předměty však existovaly rozdíly. Všechny předměty obsahovaly základní neboli povinnou literaturu a doporučenou literaturu, pouze tři (Pedagogika I, Pedagogika II a Technologie ve vzdělávání) obsahovaly i internetové zdroje s odkazem na zajímavé studijní doplňující texty či materiály k procvičení. Nejvíce těchto zdrojů se vyskytovalo v předmětu Technologie ve vzdělávání, který je svým obsahem předdefinován k tomuto většímu zastoupení on-line elektronických materiálů. Toto je přehledně zobrazeno v grafu č. X, který ukazuje procentuální poměru povinné literatury : doporučené literatury : internetových zdrojů. Graf jednoznačně ukazuje na převahu titulů doporučené literatury před literaturou povinnou a internetovými zdroji, což je v pořádku. U tří předmětů (Pedagogika II, Psychologie pro pedagogy a Pedagogická praxe) je poměr povinné literatury vyšší než poměr doporučené literatury, u ostatních předmětů je poměr opačný. I když je povinné literatury méně než jedna čtvrtina doporučené literatury, její objem je přesto velmi vysoký, jde celkem o 29 zdrojů, které by posluchači kurzů měli během dvousemestrálního studia prostudovat. I reakce některých účastníků získané v rámci dotazníkového šetření ukázaly, že množství povinné literatury je značné a možnosti jejího prostudování pravděpodobně přesahují časové možnosti posluchačů. Někteří posluchači hodnotí množství literatury určené k prostudování jako nadměrné a neúměrné jejich časovým možnostech a délce vzdělávacího programu. Další častou výtkou byla nedostupnost titulů v knihovnách a vysoká cena titulů povinné literatury. Ke zvýšení kvality a efektivity kurzu by jistě přispělo, pokud by posluchačům vyučující nedoporučovali celé publikace a tituly knih, ale vybírali pro ně vhodné kapitoly z knih, jednotlivé články. Toto se ovšem děje pouze v ojedinělých případech. Graf č. 55: Studijní literatura počty doporučené a základní studijní literatury (procentuální vyjádření) Technologie ve vzdělávání Pedagogika II Pedagogika I Společnost a vzdělávání Psychologie pro pedagogy Didaktika odborného vzdělávání Pedagogická praxe Sociální pedagogika Základní literatura Doporučená literatura Internetové zdroje Další samostatnou kapitolou vhodnou k analýze je zjištění, zda jsou studentům v rámci studia doporučovány jako povinná a doporučená literatura aktuální tituly či tituly staršího data 79

80 vydání. Absolutní hodnoty uvádí tabulka č. 16, ze které je zřejmé, že tituly předkládané studentům že lektoři posluchačům doporučuji studium relativně nových informačních zdrojů. Nejnovější zdroje (za období ) nebyly doporučovány vůbec, ale to je způsobeno faktem, že se v dané oblasti nová literatura nevyskytuje. Uspokojivé zjištění je také fakt, že pouze jeden titul spadal do období staršího než rok Tímto titulem je Průvodce dějinami výchovy od Miroslava Cipra z roku Tabulka č. 15: Povinná a doporučená literatura dle data vydání rok vydání celkem počet děl % 1% 53% 46% 0% 100% Graf č. 56: Povinná a doporučená literatura dle data vydání % % % % Další sledovanou charakteristikou bylo, zda je posluchači v rámci kurzů nabízeno studium zahraniční literatury, která by se touto problematikou zabývala, Analýzu této sledované charakteristiky zobrazuje graf č. 57. Z grafu jednoznačně vyplývá, že drtivá většina doporučované a povinné odborné literatury je publikována v českém jazyce (65 titulů). Pouze v rámci 4 předmětů (Sociální pedagogika, Pedagogická praxe, Didaktika odborného vzdělávání a Pedagogika II) je vyučujícímu doporučována k prostudování alespoň jeden zahraniční titul. V této oblasti by bylo vhodné doporučit zařazení více zahraničních titulů i do zbylých vyučovaných předmětů. 80

81 Graf č. 57: Povinná a doporučovaná literatura dle původu (zahraniční, tuzemská) zahraniční 6% tuzemská 94% Obdobná, resp. horší situace je v otázce doporučování autorských publikací lektorů, tedy zjištění zda lektoři, kteří v daném kurzu vyučují v dané problematice, i publikují a svoje autorské díla posluchačům nabízejí k prostudování. Žádný z uvedených lektorů. Při analýze této oblasti vyplynulo, že žádný z lektorů nenabízí svá díla. Studentům je doporučovaná povinná a doporučená literatura výlučně od cizích autorů. (Jak již bylo uvedeno výše, nejsou do těchto údajů zanesena skripta vytvořená v rámci tohoto OP VK projektu, zde by již k průniku kategorií lektor a autor došlo ve větším měřítku.) Je tedy zřejmé, že toto je oblast, která zasluhuje pozornost vyučujících a která je vhodná k doplnění potřebné literatury. K pozitivnějšímu vývoji bychom však dospěli v případě začlenění internetových zdrojů do sledovaných kategorií (viz tabulka č. 17). Z tabulky je patrné, že tři předměty mají začleněné odkazy na vlastní informační zdroje, které byly vytvořeny lektory daného kurzu. Tabulka č. 16: Studijní opory dle odkazu na vlastní autorská díla předmět odkaz na zahr. literaturu odkaz na vlastní literaturu odkaz na vlastní informační zdroje Sociální pedagogika ANO NE NE Pedagogická praxe ANO NE NE Didaktika odborného vzdělávání ANO NE NE Psychologie pro pedagogy NE NE NE Společnost a vzdělávání NE NE NE Pedagogika II ANO NE ANO Pedagogika I NE NE ANO Technologie ve vzdělávání NE NE ANO Shrnutí Z analýzy studijní literatury vyplývá, že jednotlivé studijní předměty jsou dostatečně saturovány povinnou i doporučenou literaturou, ve které jsou v převažující většině nabízeny české tituly. Velmi často je také studentům nabízena literatura zahraniční, u vybraných předmětů je také nabízeno dostatečné množství vlastních informačních zdrojů. Bohužel je zde 81

82 absence odkazu na vlastní literaturu. Toto je oblast, na kterou by měl být brán zřetel a která by se měla změnit Vzdělávací program Učitelství praktického vyučování Studijní plány struktura předmětů, jejich hodinová dotace Vzdělávací program Učitelství praktického vyučování je organizován formou kombinovaného dvousemestrálního studia. Vzdělávací program je koncipován tak, aby poznatky, které jsou v rámci programu posluchačům předkládány, rozvíjely jejich pedagogické kompetence a byly užitečné pro jejich každodenní pedagogickou praxi. Harmonogram vzdělávání je vytvořen tak, aby v průběhu vzdělávání výuka postupně gradovala směrem od obecných poznatků k poznatkům specializovanějším a od převažujících teoretických poznatků k poznatkům praktičtěji orientovaným. Na rozdíl od vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů je studijní plán tohoto vzdělávacího programu směřován více na problematiku metodiky rozvoje senzomotorických dovedností žáků, elementárních pracovních postupů, tvořivosti a další relevantní aspekty související s výukou praktických předmětů, včetně metodik experimentování, laboratorních cvičení a exkurzí. Konzultace probíhají ve stanovený den v týdnu v rozsahu 8 vyučovacích hodin. Studium je zakončeno obhajobou písemné závěrečné práce a ústní zkouškou před komisí. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy v Praze o absolvování programu celoživotního vzdělávání a kvalifikaci pro vykonávání přímé pedagogické činnosti. Hodinová dotace dvousemestrálního studia vzdělávacího programu Učitelství praktického vyučování je 306 vyučovacích hodin, z toho 180 připadá na přímou výuku a 126 na distanční výuku. Rozdělení přímé a nepřímé výuky v jednotlivých semestrech studia přibližuje tabulka č. 18. Tabulka č. 17: Učební plán vzdělávacího programu Učitelství praktického vyučování 1. semestr 2. semestr Předmět přímá řízená přímá řízená forma ukončení forma ukončení Úvod do studia 4 0 zápočet Společnost a vzdělávání 8 8 zápočet, zkouška Sociální pedagogika 12 8 zápočet, zkouška Psychologie pro pedagogy zápočet zápočet, zkouška Pedagogika

83 Didaktika odborného vzdělávání Didaktika odborného výcviku Technologie ve vzdělávání Seminář ke zpracování závěrečné práce Pedagogická praxe s reflexí celkem zápočet zápočet, zkouška zápočet, zkouška zápočet 12 4 zápočet klasifikovaný zápočet zápočet, zkouška 4 0 zápočet 20 0 zápočet hodin 150 hodin Sylaby předmětů, obsahová analýza V rámci studijního programu Učitelství praktického vyučování jsou vyučovány předměty obdobného charakteru jako v rámci studijního programu Učitelství odborných předmětů (Úvod do studia, Společnost a vzdělávání, Sociální pedagogika, Psychologie pro pedagogy, Pedagogika, Didaktika odborného vzdělávání, Technologie ve vzdělávání, Seminář ke zpracování závěrečné práce a Pedagogická praxe s reflexí). Odlišnosti lze vysledovat v rozdílné hodinové dotaci přímé a nepřímé výuky u předmětů Společnost a vzdělávání (podíl přímé výuky snížen o 8 vyučovacích hodin), Pedagogika (snížen podíl nepřímé výuky o 2 hodiny), Didaktika odborného vzdělávání (snížen podíl přímé výuky o 4 hodiny). V rámci studijního plánu Učitelství praktického vyučování je nově zařazen předmět Didaktika odborného výcviku. Z důvodu shody vyučovaných předmětů ve studijních programech Učitelství odborných předmětů a Učitelství odborného výcviku nebudou tyto předměty znovu popisovány. Analýza vyučovaných předmětů je obsažena v kapitole Nově je analyzován pouze předmět Didaktika odborného výcviku. Didaktika odborného výcviku Studijní předmět Didaktika odborného výcviku vede studenty k pochopení teoretických základů a k snazší orientaci v předmětu. Seznamuje studenty se zákonitostmi vzdělávání a vyučování v odborném výcviku. Aplikuje a rozvíjí problematiku vzdělávacího a vyučovacího procesu pro specifické potřeby odborného výcviku, spojuje obecné teoretické pedagogicko- 83

84 psychologické základy s pedagogickou praxí, objasňuje, za jakých podmínek lze co nejefektivněji dosáhnout stanovených výchovně vzdělávacích cílů. Seznamuje studenty s efektivním projektováním výchovně vzdělávacího procesu, který budou muset samostatně řešit. Předmět je v modelovém studijním plánu zařazen do prvního semestru studia s hodinovou dotací 12 hodin přímé a 4 hodiny nepřímé výuky. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. V rámci předmětu jsou probírána tato témata: 1. východiska vyučování v odborném výcviku; 2. pedagogické dokumenty, cíle, fáze učení, organizační formy;- vyučovací metody, charakteristika, třídění, volba metody k cíli vyučovací jednotky odborného výcviku; 3. principy a podmínky vyučovacího procesu; 4. vztahy mezi vědou a vyučovacím předmětem, mezipředmětové vztahy; 5. vnitřní podmínky vyučování a učení v odborném výcviku; 6. osvojování pracovních dovedností a vytváření jejich soustav; 7. využívání problémových úloh a situací v odborném výcviku; 8. příprava učitele na vyučování odborného výcviku - teoretická a materiálně technická příprava; 9. hospitační činnost; 10. základní požadavky na bezpečnost a hygienu práce při výuce odborného výcviku Charakter studijní literatury V rámci kapitoly bude analyzován počet posluchačům předepsané povinné literatury, doporučené literatury a internetových zdrojů, zda je počet doporučených studijních zdrojů přiměřený, poddimenzovaný, nebo přehnaně naddimenzovaný obdobně jako v kapitole xxx Analýza povinné a doporučené literatury a internetových zdrojů v rámci vzdělávacího programu Učitelství praktického vyučování se týkala všech vyučovacích předmětů. Informace o počtu povinné a doporučené literatury jsou zobrazeny v tabulce č. 19. V rámci analýzy povinné literatury nejsou započítány studijní opory, které vzniky v průběhu projektu OP VK, a to téměř ke všem vyučovaným předmětům. Informace o tomto informačním zdroji nejsou součásti analýzy. Pokud bychom s tímto informačním zdrojem chtěli pracovat, museli bychom ke každému předmětu přičíst navíc jeden zdroj povinné literatury, danou studijní oporu. 84

85 Tabulka č. 18: Studijní literatura počty doporučené a základní studijní literatury (absolutní hodnoty) Předmět Základní literatura Doporučená literatura Sociální pedagogika Pedagogická praxe Didaktika odborného 4 vzdělávání 11 0 Psychologie pedagogy pro Společnost a 3 vzdělávání 6 0 Pedagogika I Pedagogika II Technologie ve 5 vzdělávání 4 53 Didaktika odborného výcviku Internetové zdroje V průběhu vzdělávání bylo posluchačům doporučeno velké množství literatury, celkem 131 zdrojů. Z tohoto počtu bylo 33 titulů povinné literatury, 46 zdrojů doporučené literatury a 56 titulů internetových zdrojů. Mezi jednotlivými předměty však existovaly rozdíly. Všechny předměty obsahovaly základní neboli povinnou literaturu a doporučenou literaturu, pouze tři (Pedagogika I, Pedagogika II a Technologie ve vzdělávání) obsahovaly i internetové zdroje s odkazem na zajímavé studijní doplňující texty či materiály k procvičení. Nejvíce těchto zdrojů se vyskytovalo v předmětu Technologie ve vzdělávání, který je svým obsahem předdefinován k tomuto většímu zastoupení on-line elektronických materiálů. Toto je přehledně zobrazeno v grafu č. 58, který ukazuje procentuální poměru povinné literatury : doporučené literatury : internetových zdrojů. 85

86 Graf č. 58: Studijní literatura počty doporučené a základní studijní literatury (procentuální vyjádření) Didaktika odborného výcviku Technologie ve vzdělávání Pedagogika II Pedagogika I Společnost a vzdělávání Psychologie pro pedagogy Didaktika odborného vzdělávání Pedagogická praxe Sociální pedagogika Základní literatura Doporučená literatura Internetové zdroje Graf jednoznačně ukazuje na převahu titulů doporučené literatury před literaturou povinnou a internetovými zdroji, což je v pořádku. U tří předmětů (Pedagogika II, Psychologie pro pedagogy a Pedagogická praxe) je poměr povinné literatury vyšší než poměr doporučené literatury, u ostatních předmětů je poměr opačný. I když je povinné literatury méně než jedna čtvrtina doporučené literatury, její objem je přesto velmi vysoký, jde celkem o 33 zdrojů, které by posluchači kurzů měli během dvousemestrálního studia prostudovat. I reakce některých účastníků získané v rámci dotazníkového šetření ukázaly, že množství povinné literatury je značné a možnosti jejího prostudování pravděpodobně přesahují časové možnosti posluchačů. Někteří posluchači hodnotí množství literatury určené k prostudování jako nadměrné a neúměrné jejich časovým možnostech a délce vzdělávacího programu. Další častou výtkou byla nedostupnost titulů v knihovnách a vysoká cena titulů povinné literatury. Ke zvýšení kvality a efektivity kurzu by jistě přispělo, pokud by posluchačům vyučující nedoporučovali celé publikace a tituly knih, ale vybírali pro ně vhodné kapitoly z knih, jednotlivé články. Toto se ovšem děje pouze v ojedinělých případech. Další samostatnou kapitolou vhodnou k analýze je zjištění, zda jsou studentům v rámci studia doporučovány jako povinná a doporučená literatura aktuální tituly či tituly staršího data vydání. Absolutní hodnoty uvádí tabulka č. 16, ze které je zřejmé, že tituly předkládané studentům že lektoři posluchačům doporučuji studium relativně nových informačních zdrojů. Nejnovější zdroje (za období ) nebyly doporučovány vůbec, ale to je způsobeno faktem, že se v dané oblasti nová literatura nevyskytuje. Uspokojivé zjištění je také fakt, že pouze jeden titul spadal do období staršího než rok Tímto titulem je Průvodce dějinami výchovy od Miroslava Cipra z roku

87 Tabulka č. 19: Povinná a doporučená literatura dle data vydání rok vydání celkem počet děl % 1% 53% 46% 0% 100% Graf č. 56: Povinná a doporučená literatura dle data vydání % % % % Další sledovanou charakteristikou bylo, zda je posluchači v rámci kurzů nabízeno studium zahraniční literatury, která by se touto problematikou zabývala, Analýzu této sledované charakteristiky zobrazuje graf č. 57. Z grafu jednoznačně vyplývá, že drtivá většina doporučované a povinné odborné literatury je publikována v českém jazyce (73 titulů). Pouze v rámci 4 předmětů (Sociální pedagogika, Pedagogická praxe, Didaktika odborného vzdělávání a Pedagogika II) je vyučujícímu doporučována k prostudování alespoň jeden zahraniční titul. V této oblasti by bylo vhodné doporučit zařazení více zahraničních titulů i do zbylých vyučovaných předmětů. Graf č. 57: Povinná a doporučovaná literatura dle původu (zahraniční, tuzemská) zahraniční 6% tuzemská 94% 87

88 Obdobná, resp. horší situace je v otázce doporučování autorských publikací lektorů, tedy zjištění zda lektoři, kteří v daném kurzu vyučují v dané problematice, i publikují a svoje autorské díla posluchačům nabízejí k prostudování. Žádný z uvedených lektorů. Při analýze této oblasti vyplynulo, že žádný z lektorů nenabízí svá díla. Studentům je doporučovaná povinná a doporučená literatura výlučně od cizích autorů. (Jak již bylo uvedeno výše, nejsou do těchto údajů zanesena skripta vytvořená v rámci tohoto OP VK projektu, zde by již k průniku kategorií lektor a autor došlo ve větším měřítku.) Je tedy zřejmé, že toto je oblast, která zasluhuje pozornost vyučujících a která je vhodná k doplnění potřebné literatury. K pozitivnějšímu vývoji bychom však dospěli v případě začlenění internetových zdrojů do sledovaných kategorií (viz tabulka č. 17). Z tabulky je patrné, že tři předměty mají začleněné odkazy na vlastní informační zdroje, které byly vytvořeny lektory daného kurzu. Tabulka č. 20: Studijní opory dle odkazu na vlastní autorská díla předmět odkaz na zahr. literaturu odkaz na vlastní literaturu odkaz na vlastní informační zdroje Sociální pedagogika ANO NE NE Pedagogická praxe ANO NE NE Didaktika odborného vzdělávání ANO NE NE Psychologie pro pedagogy NE NE NE Společnost a vzdělávání NE NE NE Pedagogika II ANO NE ANO Pedagogika I NE NE ANO Technologie ve vzdělávání NE NE ANO Didaktika odborného výcviku ANO NE NE Shrnutí Z analýzy studijní literatury vyplývá, že jednotlivé studijní předměty jsou dostatečně saturovány povinnou i doporučenou literaturou, ve které jsou v převažující většině nabízeny české tituly. Velmi často je také studentům nabízena literatura zahraniční, u vybraných předmětů je také nabízeno dostatečné množství vlastních informačních zdrojů. Bohužel je zde absence odkazu na vlastní literaturu. Toto je oblast, na kterou by měl být brán zřetel a která by se měla změnit Vzdělávací program Učitelství odborného výcviku Studijní plány struktura předmětů, jejich hodinová dotace Vzdělávací program Učitelství odborného výcviku je obdobně jako předchozí dva vzdělávací programy organizován formou kombinovaného dvousemestrálního studia. Vzdělávací program je koncipován tak, aby poznatky, které jsou v rámci programu posluchačům předkládány, rozvíjely jejich pedagogické kompetence a byly užitečné pro jejich každodenní pedagogickou praxi. Harmonogram vzdělávání je vytvořen tak, aby v průběhu vzdělávání výuka postupně gradovala směrem od obecných poznatků k poznatkům 88

89 specializovanějším a od převažujících teoretických poznatků k poznatkům praktičtěji orientovaným. Na rozdíl od vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů je studijní plán tohoto vzdělávacího programu směřován více na problematiku metodiky jednotlivých etap procesu osvojování pracovních a výrobních postupů, osvojování senzomotorických dovedností a vytváření návyků. Konzultace probíhají ve stanovený den v týdnu v rozsahu 8 vyučovacích hodin. Studium je zakončeno obhajobou písemné závěrečné práce a ústní zkouškou před komisí. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy v Praze o absolvování programu celoživotního vzdělávání a kvalifikaci pro vykonávání přímé pedagogické činnosti. Hodinová dotace dvousemestrálního studia vzdělávacího programu Učitelství odborných předmětů je 306 vyučovacích hodin, z toho 180 připadá na přímou výuku a 126 na distanční výuku. Rozdělení přímé a nepřímé výuky v jednotlivých semestrech studia přibližuje tabulka č. 19. Tabulka 21: Učební plán vzdělávacího programu Učitelství odborného výcviku 1. semestr 2. semestr Předmět přímá řízená přímá řízená forma ukončení forma ukončení Úvod do studia 4 0 zápočet Společnost a vzdělávání 8 8 zápočet, zkouška Sociální pedagogika 12 8 zápočet, zkouška Psychologie pro pedagogy zápočet zápočet, zkouška Pedagogika zápočet zápočet, zkouška Didaktika odborného vzdělávání zápočet zápočet, zkouška Didaktika odborného výcviku 12 4 zápočet, zkouška Technologie ve vzdělávání klasifikovaný zápočet zápočet, zkouška Seminář ke zpracování závěrečné práce 4 0 zápočet 89

90 Pedagogická praxe s reflexí celkem 20 0 zápočet hodin 150 hodin Sylaby předmětů, obsahová analýza V rámci studijního programu Učitelství odborného výcviku jsou vyučovány předměty obdobného charakteru jako v rámci studijního programu Učitelství odborných předmětů (Úvod do studia, Společnost a vzdělávání, Sociální pedagogika, Psychologie pro pedagogy, Pedagogika, Didaktika odborného vzdělávání, Technologie ve vzdělávání, Seminář ke zpracování závěrečné práce a Pedagogická praxe s reflexí). Odlišnosti lze vysledovat v rozdílné hodinové dotaci přímé a nepřímé výuky u předmětů Společnost a vzdělávání (podíl přímé výuky snížen o 8 vyučovacích hodin), Pedagogika (snížen podíl nepřímé výuky o 2 hodiny), Didaktika odborného vzdělávání (snížen podíl přímé výuky o 4 hodiny). V rámci studijního plánu Učitelství odborného výcviku je obdobně jako ve studijním plánu Učitelství praktického vyučování zařazen předmět Didaktika odborného výcviku. Z důvodu shody vyučovaných předmětů ve studijních programech Učitelství odborných předmětů a Učitelství praktického vyučování nebudou tyto předměty znovu popisovány. Analýza vyučovaných předmětů je obsažena v kapitole Charakter studijní literatury Analýza povinné a doporučené literatury a internetových zdrojů v rámci vzdělávacího programu Učitelství odborného výcviku je zcela shodná jako v rámci vzdělávacího programu učitelství praktického vyučování (viz kapitola ) a není tudíž v této práci samostatně zpracovávána. 90

91 3.2 Studijní portfolio Studijní povinnosti v průběhu výuky předmětu V rámci některých předmětů, např. Technologie ve vzdělávání, bylo kromě povinné účasti na výuce také průběžné plnění zadaných úkolů, jejichž úspěšné splnění bylo předpokladem pro postup k závěrečné zkoušce daného předmětu a také předpokladem úspěšného průchodu studiem. Obrázek č. 2: Ukázka úkolů ke zpracování v rámci předmětu Technologie ve vzdělávání Studijní povinnosti na konci předmětu Zatímco u závěrečných zkoušek vyučující upřednostňovali ověřování vědomostí a dovedností ústně, u dílčích zkoušek tomu bylo naopak. Nejčastěji byly ověřovány znalosti posluchačů po absolvování jednotlivých předmětů testem. Obdobně jako u ústních zkoušek, i u písemných testů posluchači před testováním obdrželi seznam tematických okruhů k dílčí písemné zkoušce, didaktickému testu. Tento způsob ověřování dovedností měl určité klady, ale i nedostatky. Jedním z pozitiv byla možnost objektivnějšího srovnání vědomostí jednotlivých posluchačů, ale také možnost otestovat více různých úseků učiva za relativně krátký časový úsek. Obecně se používání didaktických testů považuje za objektivnější a časově úspornější metodu ověřování vědomostí, oproti ústnímu zkoušení. Didaktické testy se v jednotlivých předmětech značně odlišovaly, a to jak do rozsahu, tak typu zvolených úloh (úlohy s otevřenou odpovědí, uzavřenou odpovědí, nejpřesnější odpovědí ). V některých případech je součásti přípravy na výuku po posluchačích požadováno, aby vypracovali seminární práci. Seminární práce posluchači vypracovávají na aktuální témata z dané předmětové oblasti. 91

92 3.3 Závěrečná práce Témata závěrečných prací Vzdělávací programy Učitelství odborných předmětů, Učitelství praktického vyučován a Učitelství odborného výcviku jsou všechny zakončeny zpracováním závěrečné práce na zvolené téma a její obhajobou před komisí v rámci závěrečných zkoušek. Téma závěrečné práce mohou studenti zvolit z nabídky témat závěrečných prací vypsané jednotlivými kantory, popř. mohou zvolit své vlastní téma a s učitelem jej následně dopracovat do finální podoby vhodné pro daný předmět, resp. vzdělávací program. Níže je uveden přehled témat závěrečných prací vypsaných jednotlivými vyučujícími. Tento přehled je tvořen celkem 93 vypsanými tématy z různých předmětů, resp. oblastí vzdělávacího programu, jmenujme např. informační a komunikační technologie, pedagogiku, didaktiku. Zahraniční odborná praxe studentů Počítač a žák Počítač jako pracovní nástroj v aprobačním oboru Výukový software v aprobačním oboru Hodnocení výukového softwaru pro aprobační předměty. Počítačové hry (teoretické zpracování tématu, praktická realizace, evaluace, ověření). Elektronické informační zdroje ve škole Ověřování efektivity didaktických metod ve výuce německého jazyka Tvorba a využití souboru výukových materiálů s podporou IT z předmětu Stroje a zařízení Učební text k předmětu Výpočetní technika Vybrané kapitoly učebního textu k předmětu sociální péče Výuka IT na SIŠ Vybrané kapitoly učebního textu k předmětu Mechanika na střední průmyslové škole Systém managementu kvality Analýza a zhodnocení přístupu využití LMS Moodle při výuce na střední škole Využití ICT při výuce předmětu Řízení motorových vozidel Textová studijní opora pro studenty a pedagogy učebního oboru Pekař" Metody problémového vyučování v odborném předmětu Management Vytvoření alternativního ŠVP pro 3. ročník studijního oboru Cestovní ruch Zpracování tématu do výuky marketingu na obchodní akademii s využitím interaktivní výuky Využití informačních a komunikačních technologií v předmětu Účetnictví 92

93 Založení fiktivní firmy studijní materiál pro předmět Chod podniku DiNaMit - nefomálne vzdelávaci program pre stredoškolákov Aplikace odborných předmětů Ovocnictví a Zelinářství do studijního oboru Zahradnictví Jan Bosco a salesiánská pedagogika Výuka staré řečtiny na počátku 21. století České pokusné školy a jejich proměna ve 20. století Komunikace mezi učitelem a žákem Sbírka problémových úloh středoškolské elektrotechniky Předmět Praxe s využitím živých zvířat v rámci ŠVP pro obor Veterinární technik Využití dataprojektoru ve výuce odborných technických předmětů na SOU Pracovní listy k tématu finanční gramotnosti pro výuku v SOU Výuka témat finanční gramotnosti na SOU Výuka vybraných témat výtvarné výchovy na ZUŠ Hodnocení studentů střední odborné školy Finanční toky z pohledu ředitele školy Učební texty k předmětu Profesní a etická výchova Návrh učebního textu pro výuku Květinářství Zpracování tematického celku v předmětu Komunikace vzdělávacího oboru Zdravotnický asistent Vzdělávání žáků a dětí v oblasti historie s důrazem na činnosti mimo školní prostředí Vzdělávání tématu Management rodinných financí Návrh programu zájmového útvaru s technickým zaměřením. Návrh souboru pokusů s kovovými materiály Návrh souboru učebních pomůcek pro výuku odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování. Využití metod her ve výuce. Uplatňování aktivizujících metod ve výuce. Návrh využití vybraných vyučovacích metod používaných při výuce. Praxe s žáky při neprospěchu ve výuce odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování. Uplatňování aktivizujících metod ve výuce anglického jazyka Učební text pro předmět 4. ročníku SOŠT Automatizace" Učební text pro odborný předmět Motorová vozidla Učební text pro výuku předmětu Technické kreslení oboru Silniční doprava Soubor didakticko-odborných materiálů pro výuku v praktickém vyučování 93

94 Didakticko odborná příprava na výuku odborného výcviku oboru letecký mechanik Didakticko-odborné materiály pro výuku v zubní laboratoři Uplatňování projektové výuky na SOŠ Soubor didakticko-odborných materiálů Soubor didakticko-odborných příprav pro výuku odborného výcviku oboru malíř Didakticko-odborné zpracování učiva odborného výcviku Vybrané kapitoly učebního textu pro výuku odborného výcviku oboru řezbářství Soubor didakticko-odborných materiálů pro přípravu žáků kadeřnických oborů na soutěže Soubor metodických a pracovních listů s využitím problémových úloh vybraného tematického celku Alternativní školní vzdělávací program kosmetických služeb Didakticko-odborná příprava na výuku odborného výcviku oboru kadeřník - kadeřnice Soubor didakticko-odborných příprav pro výuku oboru kosmetické služby Proces učení a zpětná vazba mezi učitelem a žákem Soubor didakticko-odborných materiálů pro výuku zubních techniků ve školní laboratoři Didakticko odborné zpracování výuky učiva zhotovování oděvů Didakticko odborná příprava na výuku odborného výcviku oboru kadeřník - kadeřnice Didakticko odborné zpracování tematického celku oboru kadeřník kadeřnice Vzdělávací obor Příprava pokrmů - metodika předmětu a vytvoření pracovních listů pro praktickou školu dvouletou Komunikace mezi učiteli a rodiči žáků středních škol Osoby s mentálním postižením ve vztahu k rodině a společnosti Integrace žáka s lehkým mentálním postižením do základní školy Návrh metodických postupů pro práci se dřevem na praktických školách jednoletých Možnosti využití technik textilního průmyslu ve výuce na základní škole Didaktické zpracování témat odborného výcviku oboru pomocné kuchařské práce Odborný výcvik podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) Metodický soubor pracovních postupů odborného výcviku oboru květinářské a floristické práce Odborný výcvik žáků na externích pracovištích ve spolupráci školy s podniky a firmami Využití kompenzačních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením při výuce předmětu Sociální práce Komunikace slyšícího učitele s neslyšícími studenty v předmětu zhotovování stomatologických náhrad Uplatnění absolventů se sluchovým postižením na trhu práce 94

95 Využití zájmové přírodovědné a technické činnosti pro pedagogickou diagnózu jako předpoklad individuálního přístupu k účastníkům zájmové činnosti. Zpracování a ověření programu zájmové přírodovědné a technické činnosti. Hodnocení vhodnosti vybrané skupiny rostlin nebo materiálů a pracovních technik pro cílovou skupinu účastníků zájmové činnosti. Návrh a ověření možností výchovy dětí ke správným stravovacím návykům při zájmové činnosti. Návrh (výběr) vhodných her, pokusnické činnosti aj. metod použitelných při zájmové činnosti a jejich ověření při práci s účastníky zájmové činnosti. Návrh a ověření výukových projektů (krátkodobých, střednědobých) pro vyučované předměty. Zpracování a ověření výukového programu pro vybrané téma Analýza možností rozvoje významných témat současné pedagogiky v předmětech, které studenti DPS vyučují Příprava stolů pro slavnostní příležitosti Historie a tradice stolování v Evropě Témata závěrečných prací zpracovávaná studenty Zařazení nového studijního oboru do nabídky střední školy Vzdělávací potřeby žáků s artismem a jejich řešeí Drogová problematika u dospívající mládeže z pohledu školního metodika prevence 1) Profilace Praktických škol dvouletých a její odraz ve ŠVP 2) Mezipředmětové vztahy při realizaci Odborných činností, konkrétně EV a Odborné činnosti. Výchovné a vzdělávací problémy a jejich řešení. Případová studie - specifika a problémy výchovného působení učitele a výuky odborných předmětů v podmínkách SOU Jiřice (školského zařízení umístěného v objektu věznice Jiřice) Třídní prostředí, motivace žáků Komunikace mezi učiteli a žáky Školní třída jako sociální skupina. (sociometrický průzkum) Návrh a zhodnocení programu zájmového útvaru s technickým zaměřením ve srovnání s nabízenými učebnicemi Výchovné a vzdělávací problémy a jejich řešení. Případové studie. Problémy výchovného a vzdělávacího charakteru při odborném výcviku v podmínkách SOU Jiřice (školského zařízení umístěného v objektu věznice Jiřice) Metodika přípravy učitele odborných předmětů na výuku předmětu opravárenství a diagnostika motorových vozidel 95

96 Didaktické zpracování tématického celku vyučovacího předmětu "Bezpečnostní příprava". Syndrom vyhoření učitele střední školy (Průzkum stresových faktorů ) Vliv zábavního využití IT na formování světonázoru dětí a dospívajících lidí Problematika ŠVP v souvislosti s přestupem žáků Základních škol na školu jinou. Hlavní téma: Moderní vyučovací metody vhodné pro výuku odborných předmětů. Záložní téma: Využití počítače a didaktické techniky ve výuce. Specifika výuky dálkového studia oboru H/02 Včelař a možnosti řešení z nich vyplývajících problémů Současná zdravotní rizika u dětí a mládeže, výchova ke zdravému životnímu stylu Návrh souboru učebních pomůcek a výukových listů pro učební obor "Mechanik opravář motorových vozidel" pro předmět automobily - 2. ročník Návrh učebních pomůcek (měřících vzorků) a didaktické zpracování postupu k provedení a vyhodnocení měřené úlohy při výuce odborného předmětu a praktického vyučování Vedení předmětu odborná praxe v oboru Sociální činnost 1) Stravování studentů Střední zdravotnické školy 2) Mentální anorexie, její příčiny, léčba a prevence v rámci školní výuky Možnosti využití počítačů, tabletů a chytrých telefonů jako osobní učební pomůcky studenta v předmětech odborné výuky Informační technologie na ZŠ současné a moderní trendy v informačních technologiích na základní škole s rozšířenou výukou informatiky Uplatňování projektové výuky Návrh programu zájmového útvaru s technickým zaměřením. Stavba CNC strojů pro volný čas Finanční gramotnosti žáků ZŠ, popř. i MŠ Boj o žáka - reklama a public relations školy a jejich vliv na žáka při jejím výběru Možnosti využití moderních metod výuky v předmětech cestovního ruchu Možnosti využití elektronických informačních zdrojů ve vzdělávacím procesu střední zemědělské školy Výuka informačních a komunikačních technologií na střední zemědělské škole s důrazem na mezipředmětové vazby. Obsah a formy výuky informačních a komunikačních technologií na střední zemědělské škole v následujícím období Využití EIZ a rozšíření mezipředmětových vazeb ve výuce zeměpisu na střední zemědělské škole Výukový materiál k výškové stupňovitosti Využití GPS při výuce ekologie, 3- Ekologická exkurze do okolí Chrudimi při výuce praxe Užití naučných stezek jako učební pomůcky při výuce 96

97 Zpracování a ověření výukového programu pro vybrané téma Šikana a možnosti její prevence na základní škole (výchovná činnost třídního učitele z hlediska prevence možnosti vzniku šikany na základní škole) Didaktické zpracování tematického celku vyučovacího předmětu Odborné exkurze pro obor cestovní ruch Integrace žáků s poruchami učení Program prevence drogové závislosti na SOŠ a SOU Návrh souboru učebních pomůcek pro výuku praktického vyučování Organizace výuky žadatelů o řidičské oprávnění v autoškole z hlediska teorie a praxe, význam a využití řidičského oprávnění. Historie a současnost sportu a jeho vliv na výchovu mládeže Současná zdravotní rizika u dětí a mládeže, výchova ke zdravému životnímu stylu Srovnání písemné a elektronické formy vedení pedagogické dokumentace Motivace v učení oboru zahradnictví na střední zemědělské škole Porovnání odborného výcviku a závěrečných zkoušek v civilní střední škole a ve střední škole ve výchovně nápravném ústavu Didaktika ve výuce svářečů Návrh souboru učebních pomůcek pro výuku odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování. DŮM (digitální učební materiál) zpracování tématu, realizace, ověření v praxi (obor: cukrář cukrářka výroba) Didaktický materiál pro praktické vyučování oboru kominík, tematický celek čištění a kontrola spalinových cest na plynná, pevná a kapalná paliva Ženy v nápravném zařízení a práce s nimi s ohledem na výuku oděvní výroby Výcvik mladých koní se studenty III. ročníku střední školy Mentální anorexie, její příčiny, léčba a prevence v rámci školní výuky Příprava studentů odborných předmětů pro praxi v oboru autoservis - pneuservis Motivace žáků v odborném výcviku, metoda výuky, příprava materiálu a učebních pomůcek se zaměřením na svářečský kurz, který je součástí odborného výcviku Didaktický materiál pro praktické vyučování oboru instalatér, tematický celek,, Svařování plamenem Návrh souboru učebních pomůcek pro výuku odborného výcviku Výuka na pracovišti učebního oboru kadeřník - kadeřnice Výcvik jezdce na koni Praktická výuka jinak 97

98 Z porovnání témat vypisovaných a skutečně realizovaných (zpracovaných) je zřejmé, že témata vypisovaná jednotlivými učiteli slouží spíše jako odrazový můstek či prostředek inspirace pro zvolení tématu vlastního. Shodná témata lze najít pouze v ojedinělých případech (např. Komunikace mezi učiteli a žáky), spíše je tendence navržené téma uzpůsobit na podmínky školy, zkušenosti a dostupné informace daného studenta a tím dochází k modifikaci a větší specifikaci jednotlivých témat (např. Výuka témat finanční gramotnosti na SOU x Finanční gramotnost žáků ZŠ, popř. i MŠ ). Témata zpracovávaných závěrečných prací se svým spektrem dotýkají všech vyučovaných kmenových předmětů, a to Pedagogiky, Psychologie, Didaktiky odborných předmětů, Didaktiky odborného výcviku, Didaktiky praktického vyučování a Technologií ve vzdělávání. Poměr závěrečných prací zpracovávaných v daném studijním předmětu přibližuje graf č. 58. Graf č. 58: Rozložení témat závěrečných prací dle studijního předmětu technologie ve vzdělávání 17% didaktika 39% psychologie 19% pedagogika 25% Metodické pokyny pro vypracování ZP Metodické pokyny pro vypracování závěrečné práce byla publikována na webových stránkách Katedry informačních technologií a technické výchovy a v rámci elektronické podpory studia Moodle v kurzu Seminář ke zpracování závěrečné práce. Níže uvedené kapitoly jsou informace, které jsou prezentovány na webových stránkách pracoviště a slouží studentům jako podklad pro vypracování závěrečné práce, a to mnohdy v doslovném znění. Témata závěrečných prací, termíny zadání a odevzdání Téma závěrečné práce zadává vedoucí závěrečné práce. Student vyplní Formulář pro zadání závěrečné práce, který odevzdá v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku na podatelnu Pedagogické fakulty. Závěrečnou práci je nutné odevzdat ve dvou tištěných výtiscích a jedné elektronické verzi. Témata závěrečných prací vždy schvaluje vedoucí katedry. Témata navržená studenty musí souviset se zaměřením pedagogické činnosti autora. 98

99 Požadavky na odbornou úroveň závěrečné práce Závěrečná práce je odbornou studií, kterou má student prokázat schopnost zpracovat odborné téma na odpovídající úrovni po stránce obsahové i metodologické, prokázat schopnost řešit samostatně odborné problémy, pracovat s odbornými informacemi, má prokázat schopnost aplikace svých teoretických poznatků, schopnost analýzy a komparace. Požadavky na obsah závěrečné práce Závěrečná práce má mít jasně vymezený cíl, popis řešení problému má být přehledný a systematický. Užité pojmy je třeba definovat nejen autorem, ale také uvedením definic z odborné literatury. Autor musí respektovat povinnost odkazů na zdroje uváděných myšlenek, teorií a formulací. Požadavky na rozsah a strukturu závěrečné práce rozsah: učitelé odborných předmětů na SOŠ min. 35 normostran, učitelé praktického vyučování min. 30 normostran, učitelé odborného výcviku min. 25 normostran. struktura (obsah) se může lišit podle typu práce; příklady jsou uvedeny níže; vnější úprava: ZP se píše, resp. tiskne po jedné straně listu, stránky se číslují arabskými číslicemi na dolním okraji. Při psaní standardního textového dokumentu se vychází z požadavku asi 1800 znaků na stránce, což odpovídá obvykle 30 řádkům s 60 znaky - tomu se přizpůsobí velikost písma, vzhled stránky a velikost okrajů (podrobnější údaje jsou uvedeny v textu Metodické pokyny pro diplomové práce a Metodické pokyny pro závěrečné práce, kde jsou uvedeny i vzory grafické úpravy úvodních stránek); o ZP musí mít titulní list, prohlášení autora, že ZP vypracoval samostatně pod vedením vedoucího práce; o ZP musí tvořit pevný svazek (vyhovuje práce knihařsky vázaná); o ZP se předkládá ve dvou vyhotoveních spolu s elektronickou verzí na nepřepisovatelném médiu; o obrázky, grafy a tabulky jsou v přiměřeném množství zařazeny přímo do textu nebo jsou součástí přílohy; průběžně se číslují a opařují názvem. Příklady struktury závěrečné práce: Příklad č. 1) Obsah (s čísly stránek - platí i pro další příklady ) Úvod (uvést problematiku, důvody výběru tématu, případně hlavní cíle práce) 1 Stav poznatků o řešené problematice (s uvedením odkazů na použité zdroje ) Cíl praktické části práce a úkoly 2.1 Cíl práce 2.2 Úkoly 99

100 3 Metodika, charakteristika podmínek, materiálu 3.1 Metodika praktické části práce 3.2 Charakteristika podmínek Charakteristika výběrového vzorku Charakteristika školy (zařízení) 4 Výsledky a jejich hodnocení Souhrn nebo Závěr Přehled použitých informačních zdrojů Přílohy Příklad č. 2) Obsah Úvod 1 Stav poznatků o řešené problematice (nebo Teoretická východiska) Problematika, cíl ZP a pracovní hypotéza 2.1 Problematika řešená v ZP 2.2 Cíl práce 2.3 Pracovní hypotézy 3 Metodika práce a použitý materiál 3.1 Metodika práce 3.2 Použitý materiál 4 Výsledky práce a jejich hodnocení Závěr Přehled použitých informačních zdrojů Přílohy 100

101 Příklad č. 3) Obsah Úvod 1 Teoretická východiska (teoretická část práce) Vlastní průzkum (praktická část práce) 2.1 Cíl průzkumu 2.2 Charakteristika zkoumaného vzorku 2.3 Metody průzkumu 2..4 Výsledky Diskuse Závěry Použité informační zdroje Přílohy Náležitosti a teoretické podklady pro zpracování závěrečné práce byly studentům všech vzdělávacích programů předávány v rámci předmětů Seminář ke zpracování závěrečné práce. Obrázek č. 3: Ukázka struktury předmětu Seminář ke zpracování závěrečné práce 101

102 Obrázek č. 4: Ukázka struktury předmětu Seminář ke zpracování závěrečné práce Hodnocení závěrečných prací Každá závěrečná práce předkládaná k závěrečné obhajobě byla vedoucím závěrečné práce posuzována ze 14 různých hledisek, tak aby byla zachycena komplexnost hodnocení. Jednotlivá hlediska byla hodnocena prostřednictvím číselné škály 1-4, kdy 1 znamenala nejlepší a 4 nejhorší. Na škále se vyskytovala i 0, která značila, že dané hledisko bylo neposuzováno. Posuzovaná hlediska byla tato: 1. Formulace cílů 2. Vhodnost použitých metod 3. Postup řešení 4. Splnění cílů 5. Interpretace výsledků 6. Přínos pro pedagogickou praxi 7. Originalita 8. Orientace autora ve zpracovávané problematice 9. Práce s literárními zdroji (průběžná citace, norma) 10. Využití dalších informačních zdrojů 11. Úroveň jazykového zpracování 102