Souhrnná teritoriální informace Malajsie

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu 1.2. Rozloha celkem: km 2 z toho: poloostrovní část km 2 ostrovní část km Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: , 80 procent obyvatelstva žije na poloostrovní části Průměrná hustota osídlení: 86 obyvatel/km 2 Počet práceschopného obyvatelstva: 12,1 mil. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 11,6 mil Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Přírůstek obyvatelstva má sestupnou tendenci: v roce 2005 byl na úrovni 2,1%, v roce ,95%, v roce ,76% a v roce 2008 jen 1,74% a pro rok 2012 se očekává dokonce pouze 1,542%. Malajsijská vláda přesto jako cíl stanovila populaci čítající 70 milionů obyvatel. Skladba obyvatelstva podle věku: do 15 roků - 29,6 % od 15 do 64 roků - 65,4 % od 65 roků a více - 5 % 1.5. Národnostní složení celkově: Malajci 5,4% malajsijští Číňané 23,7% 2/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

3 původní obyvatleé 11% malajsijští Indové (větš. Tamilové) 7,1% ostatní národnosti 10 % poloostrovní část: Malajci 56,8 % Číňané 32,7 % Indové 10,0 % ostatní 0,5 % stát Sabah: 22 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (86 %) stát Sarawak: 24 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (70 %) 1.6. Náboženské složení muslimové 60,4 % buddhisté 19,2 % křesťané 9,1 % hinduisté 6,3 % konfuciáni, taoisté 2,6 % ostatní 2,4 % 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je malajština (Bahasa Melayu). Ostatními nejpoužívanější jazyky: angličtina, čínština a tamilština Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Malajská federace vznikla dne z Malajské unie. Na Velké Británii získala nezávislost 31. srpna V roce 1963 byla zformována federace států pod názvem (Malaysia), která se stala součástí Commonwealthu. Z ní vystoupil 9. srpna 1965 Singapur. Malajsii tvoří 13 států a 3 federální území. Na Malajském poloostrově leží jedenáct států (Johor, Kedah, Kelantan, Melaka, Negeri Sembilan, Pahang, Penang, Perak, Perlis, Selangor, Terengganu) a dvě federální území Kuala Lumpur a Putrajaya (od ). Zbývající dva státy federace leží na ostrově Borneo (Sabah, Sarawak). Ostrov Labuan spadá do kategorie federálních oblastí. V čele čtyř států (Melaka, Penang, Sabah a Sarawak) stojí guvernéři (malaj. Yang Dipertuan Negeri), jmenovaní králem na dobu 4 let, v čele ostatních států stojí sultáni. Výkonnou moc na úrovni jednotlivých států však mají místní vlády sestavené podle výsledků voleb do státních zákonodárných shromáždění. Předsedové státních vlád jsou označováni jako Chief Ministers v angličtině a Menteri Besar v malajštině. Hlavním městem je Kuala Lumpur (1,493 mil. obyvatel). Administrativním hlavním městem je Putrajaya (od ). V pořadí dalšími největšími městy na poloostrovní části jsou: Aglomerace Klang ( ) Johor Bahru ( ) Ipoh ( ) 3/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

4 Georgetown ( ) Petaling Jaya ( ) Kuala Terengganu ( ) Kota Bharu ( ) Taiping ( ) Seremban ( ) Kuantan ( ) Největšími a zároveň hlavními městy států Sarawak a Sabah v ostrovní části jsou Kuching (90 000) a Kota Kinabalu (70 000) Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Malajsijský ringgit (RM) se dělí na 100 senů. V oběhu jsou mince v hodnotách 1 sen, 5, 10, 20, 50 senů a bankovky v hodnotách 1, 2, 5, 10, 50 a 100 ringgitů. Mince v hodnotě 1RM byly jako zákonné platidlo zrušeny k Z ostatních měn se nejvíce používá americký dolar (USD), euro (EUR), singapurský dolar (SGD), thajský baht (THB) a japonský jen (JPY) Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Počet pracovních dnů se liší v závislosti na příslušnosti organizace k soukromému nebo státnímu sektoru. Od byly pracovní soboty pro státní sektor zcela zrušeny. Obvyklá pracovní doba je od 8:30 hod. resp. 9:00 hod. do 17:00 hod. s polední přestávkou od 12:30 resp. 13:00 hod. do 14:00 hod. Každý pátek v odpoledních hodinách se konají v mešitách hlavní modlitby a muslimové v tuto dobu přeruší práci a opouštějí pracoviště. S tím je třeba počítat při plánování obchodních jednání a schůzek. Prodejní doba se liší v závislosti na typu obchodů. Obchody ve velkých nákupních střediscích jsou otevřeny denně od 10 do hod. Některé obchody mají zavřeno v neděli a většina je zavřena během svátků. Prodlouženou otevírací dobu mají obchody u čerpacích stanic a řetězec obchodů 7-ELEVEN. Oficiální federální svátky a dny pracovního volna pro rok leden -Nový rok, 14. a 15. únor - Čínský Nový rok, 26. únor - narození proroka Mohameda, 1. květen - Svátek práce, 28. květen - Wesak Day, 5. červen - narozeniny krále, 31. srpen - Den vyhlášení nezávislosti, 10. a 11. září - Hari Raya Puasa, 5. listopad - Deepavali, 17. listopad - Hari Raya Qurban, 7. prosinec - Awal Muharam, 25. prosinec - Vánoce. Kromě federálních svátků slaví některé státy nebo skupiny států i svátky další Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Oblečení, pracovní jednání Je vhodné lehké a vzdušné oblečení do tropů, pro muže někdy stačí košile s dlouhým rukávem a tmavší kravata s decentním vzorem a tmavé kalhoty. Pro formálnější a důležitá jednání je samozřejmostí vždy tmavý oblek. Malajsijci velmi dbají na formální zdvořilost, respektují starší osoby a společenské postavení partnerů. Podává se zásadně pravá ruka, nicméně není vhodné si tento druh pozdravu vynucovat u muslimských žen, zejména pokud jde o ženy zahalené v šátku. V takových případech stačí se při pozdravu lehce uklonit. Není vhodné se točit k partnerům zády. Nejsou obvyklé projevy důvěrného chování (poplácávání po zádech, objímání, líbání ap.). Je dobré se vyvarovat dvojsmyslných žertů a žertování na náboženská témata. V jednání je třeba nenechat se vyvést z míry, naopak se doporučuje zachovat zdrženlivost, být trpělivý, avšak důsledný. Je třeba připravit se na poměrně častou nedochvilnost, která souvisí s neutěšenou dopravní situací v hlavním městě v době dopravních špiček. Na jednání/schůzku je vhodné 4/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

5 mít malý dárek a samozřejmě dostatečné množství reprezentativních profilů firmy a nabízené výrobní produkce Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU ZÚ doporučuje všem cestovatelům do sjednat si standardní zdravotní cestovní pojištění. Zdravotní péče je v Malajsii na dobré úrovni, především pokud jde o soukromá zdravotnická zařízení. Všechny poplatky je třeba hradit ihned po ošetření či zákroku. ZÚ má dobré zkušenosti s nemocnicí Gleneagles na ulici Jalan Ampang v Kuala Lumpur. Očkování Při dlouhodobějších pobytech se doporučuje očkování proti žloutence (hepatitidě) typu A i B a proti břišnímu tyfu. Pro pobyt v tropických deštných pralesech se doporučuje, po předchozí konzultaci s odborným lékařem, vybavení antimalariky. Pro krátkodobé pobyty se prakticky doporučuje pouze platné očkování/přeočkování proti tetanu a používání repelentů Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Mezi ČR a Malajsií je od v platnosti Dohoda o částečném odstranění vízové povinnosti, umožňující občanům bezvízový pobyt na území druhého státu po dobu nepřesahující 3 měsíce (tj. 90 dnů). Dohoda je platná pro držitele všech druhů pasů. Při vstupu na území je místními imigračními úřady požadována platnost pasu minimálně 6 měsíců nad dobu povoleného pobytu. V Malajsii není zavedena přihlašovací povinnost. Z hlediska pobytu a cestování představuje standardní a bezpečnou zemi. ZÚ Kuala Lumpur je v pravidelném kontaktu s místními úřady i cizími zastupitelskými úřady v Malajsii. Bezpečnostní a zdravotní rizika nepředstavují hrozbu, která by se vymykala situaci v okolních zemích regionu. naopak představuje relativně vyspělejší stát v regionu jihovýchodní Asie. Nejaktuálnější cestovní doporučení pro Malajsii je na webové stránce MZV ČR ( Cestovatelům doporučujeme dbát na dodržování základních hygienických pravidel. Je vhodné dodržovat několika základních zásad: - pít pouze balenou pitnou vodu - ovoce a zeleninu před jídlem omýt tekoucí vodou - stravovat se v zařízeních od střední cenové úrovně výše Zároveň je vhodné dodržovat základní bezpečnostní pravidla: - neukazovat nepovolaným osobám obsah peněženky - nenosit všechny finanční prostředky u sebe nebo je neukládat na jednom místě - ve večerních a nočních hodinách se vyhýbat temným a neosvětleným místům - neponechávat zavazadla bez dozoru - být obezřetnější při výběru hotovosti z bankovních automatů a při cestování v prostředcích hromadné dopravy Doporučuje se pořídit si fotokopii cestovního pasu, letenek a cestovních šeků a uschovávat je odděleně.v případě ztráty nebo odcizení toto opatření výrazně usnadňuje veškerá další řízení a postupy. V poslední době stoupl počet krádeží příručních zavazadel nesených volně přes rameno pachateli jedoucími na motocyklu (zejména dámské kabelky). Tato přepadení nezřídka končí vážným poraněním oběti, která je vlečena i několik metrů za jedoucím motocyklem. Doporučuje se nenosit kabelku na rameně směrem do vozovky, chodit na vzdálenější straně chodníku od silnice a proti směru provozu, aby pachatelé nemohli oběť překvapit zezadu. 5/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

6 Čeští občané se mohou (v případě zájmu) před cestou do registrovat na Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur na výše uvedeném telefonním nebo faxovém čísle, popřípadě mohou na ovou adresu kualalumpur@embassy.mzv.cz zaslat krátkou informaci o jejich plánovaném pobytu. Celní prohlídka Celní prohlídka je zpravidla důkladná, ale korektní. Je přísně zakázáno přechovávat, dovážet a vyvážet drogy a jiné omamné prostředky. Porušení těchto předpisů má za následek velmi tvrdé postihy, včetně trestu smrti. nerozlišuje mezi měkkými a tvrdými drogami. Výše trestu je závislá pouze na množství použitelné omamné látky v zadržené zásilce. Malajsijské zákony přísně zakazují dovážet a vyvážet následující druhy zboží: Drogy a jiné omamné látky; pornografické materiály a časopisy s touto tematikou; předměty se židovskou symbolikou; výrobky pocházející z Izraele; předměty s reprodukcí koránu; střelné a sečné zbraně; zboží, podobající se injekčním stříkačkám; mořské korály; želví vejce, atd. Pravidla dovozu a vývozu hotovosti Do je povoleno přivážet a z odvážet malajsijskou měnu - Malaysian Ringgit (MYR) - do celkové hodnoty nepřesahující 1 000,- MYR na osobu. Pozn.: ČNB užívá zkratku pro malajsijský ringgit MYR, zatímco malajsijská centrální banka zkratku RM, tak jak je uvedeno v dalších kapitolách této zprávy. Cestující s trvalým pobytem v Malajsii mohou vyvážet cizí měnu (včetně cestovních šeků) v celkové hodnotě nepřesahující ekvivalent ,- MYR na osobu. (1 USD = cca 3,50 MYR) Cestující, kteří nemají trvalý pobyt v Malajsii, mohou vyvážet cizí měnu (včetně cestovních šeků) v celkové výši nepřesahující částku, kterou sami přivezli do země. Při příjezdu jsou povinni uvést vyšší částky cizí měny, které přesahují ekvivalent 1 000,- MYR (cca. 300 USD) v deklaračním formuláři (TDF - travel declaration form). Osoby, které chtějí vyvážet malajsijskou měnu, zahraniční měnu, nebo cestovní šeky ve vyšší hodnotě, než je uvedeno výše, jsou povinni si obstarat písemné povolení Centrální banky. (Head of Department, Exchange Control Department, Bank Negara Malaysia, Jalan Dato`Onn, Kuala Lumpur, tel: , fax: ) Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Malajsijská vláda ve snaze přilákat co nejvíce zahraničních turistů udržuje pořádek a bezpečnost na celém území. Z bezpečnostního hlediska patří k poměrně bezproblémovým zemím v regionu Jihovýchodní Asie. Muslimská zůstala i po standardní bezpečnou zemí. Malajsijským bezpečnostním složkám se daří vést úspěšný boj proti skupinám potenciálních teroristů a islámských militantů, kteří působí na území. Přesto trvá zvýšené riziko únosů ve východní části státu Sabah v okolí města Semporna, Kudat a Sandokan a přilehlých ostrovů (zvláště Sipadan aj.). Riziko horečky dengue V některých oblastech byl v průběhu roku zaznamenán vysoký výskyt případů onemocnění horečkou dengue. Před cestou do je proto vhodné zjistit aktuální doporučení na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR ( Horečka dengue je virové onemocnění, které přenášejí komáři. Hlavním preventivním opatřením je proto ochrana před komářím bodnutím. Více informací o horečce dengue naleznete na internetových stránkách Světové zdravotnické organizace 6/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

7 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví České republiky v Malajsii: Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 182 Jalan Tun Razak Kuala Lumpur Telefonní spojení: / Faxové spojení: / kualalumpur@embassy.mzv.cz commerce_kualalumpur@mzv.cz internetové stránky: Spojení z letiště a z centra města: Doporučujeme využít KLIA Express k rychlé přepravě na hlavní nádraží KL Sentral a poté pokračovat taxi. Velvyslanectví se nachází na křižovatce ulic Jalan Ampang a Jalan Tun Razak v budově The Intermark. Honorární konzulát České republiky v Johor Bahru byl dočasně uzavřen Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Zastoupení českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest) se v Malajsii nenacházejí a ani se o jejich zřízení zatím neuvažuje Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) záchranka: 03/ (Kuala Lumpur) nebo 999 Nemocnice Gleneagles: 03/ (Kuala Lumpur) policie: 03/ (Kuala Lumpur) nebo 999 hasiči: (Kuala Lumpur) nebo 994 informace o telefonních číslech: Internetové informační zdroje - Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu - Malajsijská agentura na podporu zahraničního obchodu - Malajsijská agentura na podporu investic - Ministerstvo zahraničních věcí - Úřad předsedy vlády - Malaysia Technology Development Corporation - rozvojová agentura - Multimediální Superkoridor - technologický park ICT - Malajsijská centrální banka - Malajsijské aerolinie - oficiální stránky veletrhu Defence Services Asia - navigační portál 7/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

8 - portál s odkazy na další informační zdroje o Malajsii - deník New Straits Times - deník The Star - adresář firem - adresář firem Adresy významných institucí Ministerstvo zahraničních věcí Kementerian Luar Negeri Wisma Putra Federal Government Administrative Center Putrajaya Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu (MITI) Kementerian Perdagangan Antarabangsa dan Industri Blok 10, Kompleks Pejabat Kerajaan Jalan Duta Kuala Lumpur Ministerstvo financí Kementerian Kewangan Khazanah Malaysia Block Utama, Prime Minister`s Office Complex Federal Government Administrative Centre Putrajaya Ministerstvo obrany Kementerian Pertahanan Jalan Padang Tembak Kuala Lumpur Úřad předsedy vlády Jabatan Perdana Menteri Block Utama, Prime Minister`s Office Complex Federal Government Administrative Centre Putrajaya Centrální banka Bank Negara Malaysia (BNM) Jalan Dato` Onn Kuala Lumpur The National Chamber of Commerce and Industry of Malaysia (NCCIM) 37 Jalan Kia Peng, Kuala Lumpur. Tel : Fax : , nccim@po.jaring.my, adnan@nccim2.org.my Malay Chamber of Commerce Malaysia (MCCM) Dewan Perniagaan Melayu Malaysia (DPMM) Tingkat16, Plaza Pekeliling No. 2, Jalan Tun Razak Kuala Lumpur Tel.: Fax: wmaster@dpmm.org.my Website: The Associated Chinese Chambers of Commerce and Industry of Malaysia (ACCCIM) 8/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

9 Suite 6.05 & 6.06, 6th Floor, Menara Promet Jalan Sultan Ismail Kuala Lumpur Tel.: /2653 Fax.: accim@accim.org.my Website: (ACCIM Business Directory) Malaysian Associated Indian Chambers of Commerce and Industry (MAICCI) 116, 2nd Floor Jalan Tuanku Abdul Rahman Kuala Lumpur Tel: Fax: info@maicci.org.my, maicci@klsicci.com.my, enquiry@klsicci.com.my Website: Malaysian International Chamber of Commerce and Industry (MICCI) C-8-8, 8th Floor, Block C, Plaza Mont Kiara 2, Jalan Kiara, Mont Kiara Kuala Lumpur Poštovní adresa: P O Box 12921, Kuala Lumpur Tel.: Fax: /06 micci@micci.com Website: EU-Malaysia Chamber of Commerce and Industry Suite 15.02, Level 15, Menara Kemayan 160 Jalan Ampang Kuala Lumpur Tel.: Fax: eumcci@eumcci.com Federation of Malaysian Manufacturers Wisma FMM, No. 3 Persiaran Dagang, PJU 9, Bandar Sri Damansara Kuala Lumpur Tel: Fax: webmaster@fmm.org.my Website: 9/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

10 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Státní zřízení je federativní konstituční monarchií v čele s králem, kterého mezi sebou volí dědiční sultáni na pětileté funkční období (viz níže - bod 2.2.). Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament (222 poslanců, 69 senátorů). Nejvyšším orgánem výkonné moci je federální vláda, jejímiž členy mohou být jen členové parlamentu. Vláda skládá slib věrnosti do rukou krále, avšak kolektivně se zodpovídá parlamentu. Na úrovni jednotlivých států federace jsou voleni členové Státního shromáždění (State Assembly) a vítězná uskupení politických stran sestavují lokální vlády v čele s premiérem daného státu (Chief Minister). Fiskální autonomie jednotlivých států federace je však poměrně malá. Exekutiva je v Malajsii navzdory federálnímu zřízení do velké míry centralizovaná. Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice Politické strany v Malajsii jsou založeny na etnickém klíči. Největší vládní strany reprezentují tři hlavní etnika: Malajce, Číňany a Indy. Vládní koalice, jejíž základ tvoří tři největší strany reprezentující hlavní etnické skupiny, je u moci v prakticky stejném složení od vyhlášení nezávislosti v roce Vládní strany jsou sdružené v koalici Národní fronty (Barisan National). Nejsilnější stranou Barisan Nasional je UMNO (United Malay`s National Organization) reprezentující malajskou většinu. Společně s druhou nejsilnější stranou, čínskou MCA (Malaysian Chinese Association) a s indickou MIC (Malaysian Indian Congress) tvoří UMNO jádro vládní koalice, která je od vyhlášení nezávislosti nepřetržitě u moci. V Národní frontě jsou dále zastoupeny: hnutí Gerakan, PBB (Parti Pesaka Bumiputera Bersatu Sarawak), PBDS (Parti Bangsa Dayah Sarawak), SUPP (Sarawak United People`s Party) a SNAP (Sarawak National Party). Hlavními opozičními stranami jsou: DAP (Democratic Action Party) orientovaná na čínské voliče, konzervativní islamistická strana PAS (Parti Islam Semalaysia) a z UMNO odštěpená PKN (Parti Keadilan Nasional). V Malajsii působí přes 20 opozičních stran, většina z nichž však má nepatrný politický význam. Vnitropolitický vývoj v Malajsii Vnitropolitická situace je vcelku stabilní. Po parlamentních volbách v březnu 2008 došlo k výraznému oslabení vládní koalice. Ta ztratila v parlamentu ztratila ústavní většinu a prohrála v pěti státech federace, nadále však disponuje většinou ve federálním parlamentu. Na oslabení Národní fronty se podíleli voliči všech etnik, kteří jako projev nesouhlasu s politikou vlády, rostoucími cenami, zhoršující se sociální situací alternativně volili opoziční Stranu lidové spravedlnosti, islamistickou PAS a levicově orientovanou čínskou Stranu demokratické akce. Kromě neúspěchu UMNO ve volbách propadly zejména další strany koalice - Malajsijská čínská asociace a Malajsijský indický kongres. Neúspěch ve volbách postupně vyvolal personální změny v hlavních stranách koalice. Tlak na předsedu vlády Národní fronty i strany UMNO Badawiho vyvrcholil jeho rozhodnutím odstoupit z funkcí v březnu Jeho nástupcem se stal jeho dosavadní místopředseda Najib. Ten byl počátkem dubna jmenován novým premiérem. Nedlouho poté provedl změny v složení vlády. Své vedení zcela obměnila čínská MCA, dlouholetý předseda indického MIC naopak nadále zůstává ve funkci. Opozice se opírá zejména o vůdčí osobnost PKN Anwara Ibrahima. Přes výrazný volební úspěch v parlamentních volbách zůstává charakterizujícím prvkem opozice především její různorodost (etnická, religiózní, ideová). Na základě výsledku voleb jejich představitelé vytvořili koalice na regionální úrovni a vládnou v pěti státech federace. 10/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

11 Struktura ústředních orgánů státní správy Parlament Nejvyšším zákonodárným orgánem federace je dvoukomorový parlament. Sestává se ze Senátu (Dewan Negara) a Poslanecké sněmovny (Dewan Rakyat). Funkční období poslanců je dlouhé 4 roky. Poslední (předčasné) volby do parlamentu proběhly 8. března Každý stát federace má vlastní jednokomorový sněm. Volby do státních sněmů se obvykle konají paralelně s parlamentními volbami. Senát - Dewan Negara má celkem 69 senátorů, z nichž 40 je jmenováno králem, 26 je voleno státními sněmy (po 2 z každého státu) a 3 členové reprezentují federální teritoria Kuala Lumpur a Labuan. Poslanci dolní komory Dewan Rakyat jsou voleni přímou volbou. Poslanecká sněmovna má 222 poslanců. Poslancem se mohou stát pouze osoby starší 21 let a osoby, které nejsou zastoupeny v Senátu Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je král (Yang di-pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace (tzv. Conference of Rulers). Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté. Dne 13. prosince 2011 usedl na trůn sultán státu Kedah, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur v listopadu Sultán Tuanku Abdul HALIM Mu'adzam Shah je v pořadí 14. králem od vyhlášení nezávislosti v roce V předchozím období vykonával funkci vicekrále a je historicky prvním panovníkem, který na trůn usedl dvakrát. Funkci krále již vykonával v letech Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán. Protokolární oslovení panovníka v angličtině a jeho celé jméno s titulem: His Majesty Al-Wathiqu Billah Tuanku Mizan Zainal Abidin ibni Al-Marhum Sultan Mahmud Al-Muktafi Billah Shah, The Yang di-pertuan Agong XIII Pozn.: v hovorové řeči běžně pouze - Agong" je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí Složení vlády Složení vlády (březen 2012) Premiér 11/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

12 Najib Razak Místopředseda vlády Muhyiddin Yassin Ministři v úřadu vlády Dr Koh Tsu Koon Mohamed Nazri Abdul Aziz Nor Mohamed Yakcop Jamil Khir Baharom Idris Jala Ministr financí Najib Razak Druhý ministr financí Ahmad Husni Mohamad Hanadzlah Ministr obrany Dr Ahmad Zahid Hamidi Ministr bydlení a místních vlád Chor Chee Heung Ministr veřejných prací Shaziman Abu Mansor Ministr energetiky, ekologických technologií a vodního hospodářství Peter Chin Fah Kui Ministr zemědělství a agrární výroby Noh Omar Ministr zahraničního obchodu a průmyslu Mustapa Mohamed Ministr zahraničních věcí Anifah Aman Ministr školství Muhyiddin Yassin Ministr dopravy Seri Kong Cho Ha Ministr zdravotnictví Liow Tiong Lai Ministr lidských zdrojů S Subramaniam Ministr vnitra Hishammuddin Tun Hussein Ministryně záležitostí žen, rodiny rozvoje komunit místo neobsazeno Ministr vědy, techniky a inovací 12/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

13 Maximum Ongkili Ministr vyššího školství Khaled Nordin Ministr informací, komunikací, umění a kultury Dr Rais Yatim Ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Douglas Uggah Embas Ministr rozvoje venkova a regionů Shafie Apdal Ministr vnitřního obchodu a spotřebitelských záležitostí Ismail Sabri Yaakob Ministr plantážní výroby a plodin Bernard Dompok Ministr mládeže a sportu Ahmad Shabery Cheek Ministryně turistiky Ng Yen Yen Ministr federálních oblastí Zainal Abidin 13/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

14 3. Zahraničně-politická orientace Priority zahraniční politiky ASEAN Islámské země Mezinárodní organizace a sdružení (OSN, Commonwealth, HNZ) Regionální a subregionální organizace (ASEAN, ASEM, ARF, APEC) 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních je členem OSN. je zakládajícím členem Sdružení států jihovýchodní Asie ASEAN, členem asijsko-evropského dialogu ASEM, ekonomického sdružení APEC, skupiny G-15, D-8, Hnutí nezúčastněných (NAM), Organizace islámské konference (OIC) a mezinárodních organizací IATA, ICAO, MMF, Světové obchodní organizace (WTO) a Asian Development Bank (ADB). Z agentur OSN a dalších mezinárodních organizací je v Malajsii např. zastoupení UNDP, UNICEF, UNESCO, z dalších mezinárodních organizací mají zastoupení WHO, AIBD - Asia-Pacific Broadcasting Development, APDC - Asian and Pacific Development center, INRO - International Rubber Organization, a IPPF - International Planned Parenthood Federation, IDB - Islamic Development Bank a další Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách ASEAN Prioritní pozornost věnuje vztahům v oblasti jihovýchodní Asie, jak z hlediska rozvoje regionálního sdružení ASEAN, tak i bilaterálních vztahů se svými sousedy. Podporuje úsilí ASEAN vytvořit do r společnou komunitu, podpořila Chartu ASEAN a patřila mezi iniciátory začlenění Barmy, Laosu a Kambodže do sdružení. ASEM Považuje za důležitý prostředek komunikace s EU o zásadních otázkách současnosti. vítá shodu v rámci ASEM o potřebě posílit obchodně-ekonomickou dimenzi dialogu, o potřebě úspěšného pokračování jednání v rámci WTO a na plnění úkolů vyplývajících z agendy přijaté na schůzce v Doha. Má zájem na mezikulturním dialogu v rámci ASEM na základě přijaté Kulturní a civilizační deklarace a slibuje si od dialogu zejména napravení poškozeného image islámu spojovaného s terorismem. APEC je aktivním účastníkem a zakládajícím členem tohoto poradního ekonomického fóra, které dnes zahrnuje 21 zemí z Asie a Tichomoří Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda o letecké dopravě mezi Československem a Malajsií byla podepsána dne Dohoda o částečném odstranění vízové povinnosti, podepsaná v květnu 1991, umožňuje volné cestování občanům obou zemí na dobu nepřesahující 90 dnů. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou o sukcesi do dvoustranných smluv, /67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

15 4. Ekonomická charakteristika země je rychle se modernizující zemí s vyššími středními příjmy, do značné míry vyřešenými kritickými momenty rozvojového světa, země s reálnou vizí zařadit se do r mezi vyspělé ekonomiky. je dle indexu globální konkurenceschopnosti ( ) na 21. místě (oproti období vzestup o 5 příček z 26. místa) ze 142 zemí. Sektor služeb se podílí na tvorbě HDP 57,4 % a sektor zpracovatelského průmyslu 27,7 % Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Ekonomika se v r vyrovnávala s kolísavým vývojem světového hospodářství a přes značné výzvy v tomto směru se jí podařilo udržel relativně vysoké tempo růstu HDP. Celkově za rok 2011 byl zaznamenán 5,1% růst HDP, což je sice níže než předloňských (2010) 7,2 %, ale v kontextu řady nepříznivých faktorů (výkyvy ve světové ekonomice, události na blízkém východě a severní Africe) se jedná o překvapivý údaj. Růst HDP byl relativně pomalejší v první polovině r zejména ve druhém kvartálu vlivem katastrofy v Japonsku. V druhé polovině pak došlo k jeho zrychlení, a to díky masivní domácí poptávce. Za celý rok 2011 byl zaznamenán růst domácí poptávky ve výši 8,2 %, zatímco v předchozím roce (2010) to bylo jen 6,3 %. K silné domácí poptávce přispěly výdaje jak domácností tak podniků a také výdaje z veřejných rozpočtů. Sektor zpracovatelského průmyslu rostl tempem 4,5 %, růst sektoru služeb činil stejně jako v předchozím roce 6,8 % a podílel se 3,9 procentními body na celkovém růstu HDP. Stavebnictví rostlo v r tempem 3,5 %. Pokud jde o růst HDP ve výdajovém vyjádření jeho struktury, pak objem soukromých investic vzrostl v roce 2011 o 14,4 %, soukromé spotřeby o 6,9 % a exportu o 8,7 %. Uvedený ekonomický růst byl nadále tažen zejména silnou domácí poptávkou a pokud jde o zahraniční obchod, tak stabilní regionální poptávkou (ASEAN). Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové poptávky: Spotřeba domácností vzrostla v r o 6,9 %. (r ,5 %). mj. v důsledku příznivého vývoje trhu práce, který je z hlediska vývoje nezaměstnanosti nejlepší od r (pokles míry nezaměstnanosti z 3,3 % v r na 3,1 % v r. 2011) a růstu disponibilních příjmů. Určitou roli hrál také přístup k úvěrům. Větší objem tak zaznamenal prodej automobilů, maloobchod a dovoz spotřebního zboží. (Soukromé) investice vzrostly v r o 14,4 % (v r ,7 %) a to průřezově ve většině sektorů, i když ve druhé polovině zvláště v případě zpracovatelského průmyslu jejich růst v kontextu globálních nejistot zpomalil. V r se o 5,4 % zvýšil dovoz investičního zboží (v r o 23 %). Pokles v této oblasti byl do jisté míry způsoben zemětřesením v Japonsku a povodněmi v Thajsku (narušení dodavatelských řetězců). Vládní výdaje investičního charakteru poklesly o -2,4 % (v r o -2,8 %), což je mj. důsledek ukončení protikrizového fiskálního balíčku v r Příspěvek nefinančních státních podniků k veřejným projektům byl nadále vysoký. Hospodářská politika opřená o aktualizované ETP a NEM se nadále v r přikláněla k podpoře soukromých investic, přičemž vládní výdaje se zaměřovaly na podporu vytipovaných klíčových projektů (rozvoj dopravní infrastruktury, vzdělání, zdravotnictví apod.). Vládní výdaje neinvestičního (spotřebního) charakteru vzrostly o 16,8 % (v r o 0,5 %) v důsledku zvýšených nákladů na externí dodávky zboží a služeb a mzdových nákladů. Růst hrubého vývozu zpomalil v r na 8,7 % (v r ,6 %). Zpomalení bylo důsledkem slábnoucího exportu tradiční elektrotechniky a elektroniky (zatímco neelektronický a neelektrotechnický zpracovatelský průmysl a primární komodity si tempo růstu udržely). Hrubý dovoz vzrostl o 8,6 % (v r poklesl o 21,7 %). Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové nabídky: 15/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

16 Většina sektorů malajsijského hospodářství zaznamenaly v r růst. Sektor služeb vrostl o 6,8 % (stejně jako v r. 2010) a nejvíce tak přispěl k celkovému růstu (3,9 procentními body). Zpracovatelský průmysl zaznamenal růst 4,5 % (v r pokles 11,4 %). Oslabující zahraniční poptávka po malajsijských produktech (ve vyspělých tržních ekonomikách zasažených krizí) byla částečně vykompenzována jejich uplatněním na domácím trhu. Rozvoj zaznamenaly jak produkce pro domácí trh, tak pro zahraniční (zejména elektrický a elektronický průmysl). Stavebnictví vzrostlo v r o 3,5 % (v r o 5,1 %), zejména v důsledku méně nových projektů v oblasti stavby nerezidenčních/průmyslových objektů (zejména obava převisu nabídky kancelářských prostor v aglomeraci Klang Valley) a také již byla v předchozích letech (v rámci 2. fiskálního balíčku) úspěšně ukončena výstavba hlavních dálnic a opravy a modernizace veřejných budov. Naopak ceny domů a bytů vzrostly, až o 8,6 % (za 3 kvartály r. 2011). Zemědělství, lesnictví a rybolov vzrostly o 5,6 % (v r ,7 %). Hlavním faktorem růstu byla obnovené tempo růstu objemu produkce surového palmového oleje (růst 11,3 % na 18,9 milionů tun, díky dobrým klimatickým podmínkám a příznivým cenám na světových trzích). Další zemědělské produkty jako kaučuk a plodiny si udržely silnou domácí a regionální poptávku. Těžba poklesla o -5,7 % (v r poklesla o -0,2 %). K poklesu došlo zejména v důsledku výpadku produkce ropy a jejích derivátů (odstávka a údržba kapacit, nedostatečná výtěžnost starých i nových polí apod.). K zavírání kapacit došlo i v oblasti těžby zemního plynu, a to zejména v poloostrovní části. Hlavním tahounem produkce zemního plynu byla poptávka z Japonska, zasaženého zemětřesením. Zahraniční obchod r vykázal i přes nepříznivý vývoj na mnohých zahraničních trzích pozitivní výsledky. Hrubý export vzrostl v r o 8,7 %. Celkový zahraniční obchod v roce 2010 dosáhl objemu 1.465,5 mld. RM (cca 489 mld. USD), z toho vývoz 803,3 mld. RM (cca 268 mld. USD) a dovoz 662,2 mld. RM (220,7 mld. USD). Pozitivní obrat v závěru r.2009 a v průběhu celého r je dán prudkým růstem průmyslové výroby (13% růst v r. 2010) a domácí poptávky (naprostá většina dovozů slouží jako vstup do průmyslové výroby, která je z 80 % exportně orientovaná). Aktivní saldo obchodní bilance, které je s železnou pravidelností dosahováno od roku 1997, činilo za r celkem 141 mld. RM (74 mld. USD). Největším obchodním partnerem podle obratu byla v r Čína (167 mld RM), následovaná Japonskem (145 mld RM), EU! (132 mld RM) a USA (113 mld RM). Pořadí ČLR, Japonsko, EU a USA je stejné i v případě vývozu a dovozu. Největší vývozní i dovozní komoditou jsou tradičně elektrické a elektronické výrobky s podílem 34 % na celkové exportu a 31 % na celkovém dovozu. Platební bilance skončila s mírným deficitem -2,6 mld. RM, běžný účet zaznamenal výrazný přebytek (97,9 mld. RM/11,8 % HNP). a finanční účet skončil v r po zaznamenaných deficitech v minulých letech aktivní saldo (čistý příliv zahraničního kapitálu ve výši 15,5 mld. RM mj. v důsledku rostoucích investic zahraničních firem do ). byla v r atraktivní investiční destinací v důsledku očekávání pozitivního makroekonomického vývoje, posilující domácí poptávky a posilující měny RM. Významnými byly také přímé investice malajsijských firem v zahraničí (rozšiřování své distribuční sítě apod.). Deficit státního rozpočtu r dosáhl 5,6 % HDP. Devizové rezervy činily k 31. prosinci ,3 mld. RM/133,6 mld. USD, což pokryje 9,6-ti měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení. 29. února 2012 úroveň devizových rezerv dále vzrostla na 426,7 mld. RM/134,7 mld. USD, což pokryje 9,4 měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení. Zahraniční zadluženost na konci roku 2011 ve srovnání s předchozím rokem vzrostla na úroveň 257,2 mld. RM/80,4 mld. USD a představovala na konci roku 31 % HNP. V červenci 2011 úspěšně vydala 5letý/10letý Sukuk (dluhopis globálního islámského finančního trhu deminovaný v USD) v hodnotě 2 mld. USD. Krátkodobé dluhy činily v r ,5 % HNP; 24,5 % devizových rezerv a 12,9 % exportu zboží a služeb. V portfoliu dluhů s podílem 59,6 % převažovaly středně a dlouhodobé dluhy. 79,4 16/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

17 mld. RM/25,5 mld. USD. Dluhová služba se zvýšila na 7,6 % z 6,5 % v roce předchozím. Investice malajsijských firem do zahraničí v r činily 42,6 mld. RM (a v r ,9 mld. RM). Inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za celý rok 2011 dosáhla výše 3,2 % v r Po předchozím údaji v r (1,7 %) se jedná o vysokou úroveň. V první polovině r se na zvýšené inflaci podílely vysoké ceny potravin na světových trzích a odbourávání subvencí. Vrcholu inflace dosáhla v červnu (3,5 %). Nárůst inflace je dán růstem cen potravin a komodit a snižování subvencí u řady produktů. Nezaměstnanost poklesla z 3,7 % na 3,2 %. V roce 2011 se očekává zejména v důsledku vyšších cen potravin na světových trzích zvýšení inflace (měřené indexem spotřebitelských cen CPI) na úroveň 2,5 3,5 %. Součástí výše uvedené vládní strategie je i liberalizace malaj. ekonomiky ve smyslu plánovaného odbourání subvencí (pohonných hmot, energií a některých potravin) a proto inflace za celý rok 2011 bude velmi pravděpodobně vyšší než současných 3,4 % (říjen 2011), tím jak se zvýšení energií promítne do všech výrobních vstupů a následně cen výrobků a služeb. Nezaměstnanost by se měla letos (2011) snížit z loňských 3,7 % na 3,1 %. Spotřebitelské ceny vzrostly u položky potraviny a nealkoholické nápoje, a to o 4,3 % již v 1. kvartálu r Ve 4. kvartálu r ceny u této položky vzrostly o 2,9 %. Jenom za půl roku říjen 2010 březen 2011 tak ceny u této kategorie vzrostly o 7,2 %. Tato nepříznivá skutečnost již tehdy začala být hlavním diskutovaným tématem v Malajsii a příčinou jistého sociálního napětí před připravovanými všeobecnými volbami. Výhled na r. 2012: Domácí ekonomika je nadále výrazně ovlivňována globální ekonomickou situací a růst malajsijské ekonomiky tak do značné míry koreluje s růstem světové ekonomiky a růstem asijského regionu jako celku. Podle předpovědí malajsijské vlády a odhadů MMF dojde v roce 2012 k relativně pomalejšímu růstu HDP v intervalu 4 až 5 %, v kontextu nejistot ve světové ekonomice a světovém finančním systému. Horní mez bude dosažena v případě optimistického (ekonomického, zejména fiskálního) vývoje hlavních obchodních partnerů. Růst bude nadále tažen silnou domácí poptávkou (při zpomalené vnější poptávce) a růstem spotřeby domácností. Klíčovou roli budou na základě premiérem vyhlášeného rozpočtu pro r hrát opatření ve prospěch spotřeby domácností (zvýšení platů ve státní správě a přímá finanční podpora nižším a středním příjmovým skupinám obyvatelstva). Soukromé investice budou podpořeny rozvojem domácích průmyslových odvětví a realizace projektů v rámci ETP. Očekává se rozvoj většiny sektorů malajsijské ekonomiky. Nicméně slabý růst zahraniční poptávky negativně ovlivní úrovně výstupů proexportně orientovaného zpracovatelského průmyslu a obchodně zaměřené služby. Na domácí trh zaměřená odvětví s největší pravděpodobností zaznamenají další růst, týká se to stavebnictví, očekává se obnovení těžebního průmyslu. Naopak v případě zemědělství nejsou vyhlídky (v návaznosti na vývoj v r. 2011) nijak zvlášť pozitivní, vzhledem k pomalejšímu růstu produkce palmového oleje, kaučuku apod. Očekávaná inflace pro rok 2011 by se měla pohybovat v rozmezí 2,5 až 3,0 %; předpověď zpomalené inflace vychází ze zpomaleného růstu cen na globálních trzích a pomalejšího předpokládaného růstu domácí poptávky. Rizika, že se inflace dostane nad tyto meze však zůstává, neboť ceny surovin na světových trzích mohou vzrůst výrazněji, může dojít k další vlně liberalizačních opatření (další odbourávání dotací po předpokládaných volbách). Malajsijská centrální banka je připravena v rámci své monetární politiky zmíněná rizika flexibilně sterilizovat a rovněž bude posilovat bilaterální spolupráci s centrálními bankami regionu a mezinárodními institucemi v oblasti islámských financí. Centrální banka bude dále konsolidovat právní rámec malajsijského finančního trhu. Nezaměstnanost by měla po dosaženém dnu mírně vzrůst na 3,2 %. Hlavními zdroji pracovních míst by měly být domácí sektor služeb, stavebnictví. Zaměstnanost v proexportních odvětvích naopak může v důsledku vývoje na zahraničních trzích kolísat. Současně se plánuje snížení deficitu státního rozpočtu na 4,7 %. Hlavním cílem rozpočtu pro r je maximálně (i když v mezích udržitelnosti) podpořit domácí poptávku (spotřebu a soukromé investice), sektor zahraničního obchodu, rozvoj lidského kapitálu a rozvoj venkova. Na zahraniční frontě se očekává přetrvání přebytku běžného účtu platební bilance ve výši 109,5 mld. RM (tj. 12,2 % HNP). U hrubého exportu se očekává zpomalení, přesto by přebytek obchodní bilance měl zůstat (odpovídající zpomalení importu) na stejné úrovni jako v minulém roce. Nejvíce dynamickým proexportní obory budou mimo tradiční elektroniku&elektrotechniku. Rysem finančního trhu bude v r nadále vysoká volatilita ve světle globálního vývoje. Hlavní výzvou pro Malajsii bude zajistit i přes současné nejistoty ve světové ekonomice dlouhodobě udržitelná tempa růstu HDP. 17/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

18 Obchodní režim zůstala nadále zemí relativně otevřenou obchodu a zahraničním investicím. Cla jsou stále hlavním nástrojem regulujícím dovoz zboží. Přes 30 % celních sazeb zůstává stále neomezeno závazky země vůči WTO. Výrazný rozdíl mezi závaznými tarifními stropy (bound tariffs) a reálně uplatňovanými tarify (applied tariffs) vytváří faktor nejistoty pro podnikatele a úřadům poskytuje značný prostor pro zvyšování cel. Je však též možno konstatovat, že reálně uplatňované tarify byly k roku 2005 postupně sníženy na 8,9 % (2001:9,1 %). Při zveřejnění rozpočtu na r se zavázala zrušit nebo snížit celkem 494 tarifních linek. Ve vzájemném obchodě se státy ASEAN k 1. lednu 2010 zrušila tarifů v souladu s CEPT a sníží 66 tarifních sazeb ze seznamu citlivých a velmi citlivých položek v rámci AFTA. K 1. dubnu 2008 zavedla harmonizovaný systém HS Průměrná cla pro obchod se stáry ASEAN se v r snížila na 1,95%. Pokud jde o spotřební daně, je na dovážené zboží v zásadě pohlíženo stejně, jako na zboží domácí výroby; výjimka se týká snížení spotřební daně pro národní výrobce automobilů. Přibližně 27 % skupin zboží je předmětem dovozních povolení (licencí), z nichž podstatnou část tvoří licence neautomatické. To nepochybně též dává orgánům státní správy prostor pro administrativní rozhodování ve prospěch či neprospěch určitých druhů činností. Zejména se jedná o Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu (MITI), které dohlíží na systém zvláštních povolení (tzv. Approved Permits - APs), které umožňují držiteli dovážet zahraniční automobily a prodávat je na místním trhu. Tento systém byl uveden do života v roce 1970 jako forma pomoci etnickým Malajcům, kteří v obchodní oblasti zaostávali ze menšinovými Číňany. V návaznosti na novou automobilovou politiku (New Automotive Policy - NAP), kterou vláda zveřejnila dne , však budou tyto výjimky postupně odbourány. poměrně aktivně používá obchodní ochranná opatření, kdy v uplynulých 4 letech iniciovala 17 antidumpingových řízení na půdě WTO; sama byla ve stejné době předmětem 26 obdobných řízení. Na konci r vedla proti druhým zemím 6 antidumpingových řízení. Dále připravuje legislativu pro dočasná opatření na ochranu domácího trhu před náhlými nárůsty dovozů, které by mohly způsobit komplikace pro domácího výrobce stejného druhu zboží (safeguards). Všechna další investičně-obchodní opatření již postupně odbourala. Vláda zůstává významným odběratelem zboží a služeb; v roce 2007 tvořil celkový objem vládních nákupů zhruba 23 % HDP, v r jen 11,9%, což reprezentuje 23 mld. USD. Při veřejných zakázkách je i nadále poskytováno preferenční zacházení místním firmám, zejména pokud se jedná o menší objemy. Mezinárodní tendry jsou vypisovány pouze v případě, že zboží není dostupné z místních zdrojů. Vláda též prostřednictvím rozsáhlého vlastnictví v podnicích ovlivňuje poptávku i nabídku po zboží a službách. není účastníkem Mnohostranné dohody o vládních zakázkách WTO (WTO Plurilateral Agreement on Government Procurment). Významnou roli v malajsijské průmyslové politice hrají vývozní cla a licence. Ta jsou uplatňována zejména v případě vývozu určitých komodit, jako je dřevo, což má za následek omezení jejich vývozu a snížení jejich cen na domácím trhu. Cílem těchto opatření je podle vládních úřadů podpora zpracovatelského průmyslu, který je zdrojem přidané hodnoty. V roce 2001 podléhalo 36 % malajsijských zbožových skupin požadavkům na vývozní licence a v roce 2009 situace zůstala prakticky nezměněna. Současně je různými způsoby podporován export. Jedná se například o výjimky/úlevy z dovozních cel, daňové úlevy, zvýhodněné exportní úvěry, státem podporované exportní pojištění a záruky, nebo podporu propagace a marketingu. K prioritám, které mají Malajsii dovést ke získání statutu vyspělé země v roce 2020 patří zavádění mezinárodních standardů a v tomto směru vyvíjí značné úsilí. Z 372 nových standardů, přijatých v roce 2005, bylo celkem 294 (79 %) dáno do souladu s mezinárodními standardy. Malajsijská standardizační komise (SIRIM) si vybrala mezinárodní standardy jako primární volbu při revidování existujících a tvorbě nových standardů. Ke konci roku 2005 bylo ustanoveno celkem 4085 Malajsijských standardů. Z tohoto počtu bylo do souladu s mezinárodními uvedeno 2111 standardů (51,7 %) a 122 standardů bylo prohlášeno za povinné. 18/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

19 Úsilí při tvorbě certifikátů pro potraviny odpovídající muslimským dietárním pravidlům halal vynesly zemi pověst celosvětově nejlepšího příkladu pro výrobu potravin tohoto typu. To je v souladu se snahou vlády o přeměnu v mezinárodní centrum výroby potravin halal. Dlouhodobým nástrojem strategie ekonomického rozvoje malajsijského hospodářství jsou daňová zvýhodnění. Používají se pro podporu investic do zpracovatelského průmyslu, zemědělství, turismu, služeb, stejně jako aktivit v oblasti výzkumu a vývoje a ochrany životního prostředí. Pokud jde o celkové daňové prostředky, věnované na realizaci těchto pobídek, nejsou k dispozici žádné odhady. Zveřejňování takových údajů by však nepochybně vedlo k větší fiskální transparentnosti a přispělo by k zefektivnění daňového systému země. Za posledních několik let posílila vláda režim v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména z důvodu porušování autorských práv a používání obchodních značek. Malajsijské úřady tvrdí, že dosáhly výrazného pokroku při eliminaci výroby pirátských kopií optických disků, nicméně tato oblast spolu s paděláním značkových výrobků zůstává i nadále problémem. Velké úsilí je vynakládáno na zlepšování způsobů a metod řízení firem, které je základem pro efektivní fungování kapitálového trhu jako prostředku pro mobilizaci a přesun úspor do nejproduktivnějších investic. Požadavky na firmy pro kotaci na burze byly revidovány, již v roce 2001 byl vytvořen koncept reformy kapitálového trhu (tzv. Capital Markets Master Plan) a v současné době probíhá první etapa programu restrukturalizace podniků se státní účastí, tzv. government-linked companies (GLCs). Stát si udržuje silnou přítomnost ve většině sektorů ekonomiky, především prostřednictvím více než 40 kotovaných i nekotovaných GLCs, jejichž celková aktiva představují přes polovinu HDP. K největším patří firmy Petronas (ropa a plyn), Tenaga (výroba a distribuce elektrické energie), Malajské aerolinie, Proton (výroba automobilů) a Telekom Malaysia. Nedávno zahájené kroky směrem k reformě těchto společností jsou součástí rozsáhlejšího úsilí o zlepšení transparentnosti a výkonnosti GLCs, mimo jiné pomocí stanovení výkonnostních ukazatelů a systému odměňování manažerů ve vazbě na ekonomické výsledky firmy. Těmito opatřeními chce vláda též poněkud rozvolnit dnešní těsné vazby s těmito společnostmi tak aby byly méně závislé na jejím rozhodování, byly více komerčně orientované a tím atraktivnější pro soukromé investory Perspektiva dalšího vývoje Predikce ekonomického vývoje v r je popsána v kapitole 4.1. Pro další rozvoj země bude mít rozhodující význam realizace projektů rozepsaných v Ekonomickém transformačním programu a další předpokládaná liberalizace (služeb apod.). Opatření vycházejí také z Nového ekonomického modelu a 10. malajsijského plánu, který byl pro období zveřejněn v červnu r Oba dokumenty budou směřovat k dosažení hlavního cíle, kterým je stát se do r rozvinutou zemí. Podrobněji viz kapitola a Panující rizika: Silná proexportní orientace a to zejména na sektor elektrotechnického a elektronického průmyslu, jehož výrobky tvoří 41% vývozu a 37% dovozu (malá diverzifikace průmyslu) a dále na vývoz komodit a souvisejících výrobků. Případné další ekonomické otřesy u největších odběratelů těchto výrobků (USA, Japonsko a EU) mohou přinést zvrat v pozitivním vývoji malajsijské ekonomiky z posledních měsíců. Dalším nebezpečím je kolísání cen komodit na světových trzích, zejména u ropy, plynu, palmového oleje a kaučuku, které tvoří další podstatnou část vývozů a příjmů do státní pokladny. jakožto otevřená ekonomika je vystavena vnějším výkyvům a náznakům zpomalení světové ekonomiky, nepříznivému vývoji trhu práce v rozvinutých tržních ekonomik apod. Důležité je nadále udržet domácí poptávku (soukromou spotřebu a investice) a příznivé spotřebitelské klima. Rizikem je také zvýšená inflace (3,4 %), nejvíce v kategoriích potraviny a doprava (v dopravě již došlo ke zpomalení inflace) rozvojový plán na léta Devátý malajsijský plán (9MP) zahrnuje období let a je základním plánovacím dokumentem, který předurčuje alokaci prostředků státního rozpočtu ve střednědobém horizontu. Parlamentu byl představen k rozpravě v březnu V obecné rovině je deklarovaným záměrem plánu realizace strategií, které zemi umožní obstát a prosperovat v prostředí narůstající mezinárodní konkurence. V 19/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()

20 tomto ohledu půjde zejména o posílení zdravých ekonomických principů fungování ekonomiky, současně s hledáním nových zdrojů hospodářského růstu. Zatímco během prvních 15 let Vize 2020 byl důraz kladen především na materiální rozvoj a technickou infrastrukturu, druhá etapa bude zaměřena více na aspekty rozvoje lidských zdrojů a optimalizaci využití disponibilního fyzického potenciálu tak, aby v daném čase dosáhla svého cíle a získala statut rozvinuté země. Při již existující infrastruktuře světové úrovně je 9MP zaměřen na přípravu lidských zdrojů světově srovnatelné úrovně ve všech oborech, které uspokojí budoucí poptávku ze strany jednotlivých odvětví ekonomiky a předejdou vzniku výrazné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce rozvojový plán (10MP) na roky Dne 11. června t.r. premiér Najib přednesl v parlamentu návrh 10. malajsijského plánu (10MP), který si klade za cíl zvýšit kvalitu života a příjmů všech Malajsijců a posílit konkurenceschopnost země. K tomu má přispět široká reforma zahrnující novou strategii i regulatorní procesy, které podpoří privátní sektor, povzbudí investování a zajistí rozvoj lidského potenciálu. Zvláštní důraz bude kladen na 12 klíčových ekonomických oblast, na které se soustředí pozornost i podpora vlády: olej a plyn, palmový olej a návazná výroba, finanční služby, velkoobchod a maloobchod, turistika, informační a komunikační technologie, vzdělání, elektrotechnický a elektronický průmysl, obchodní služby, privátní zdravotnictví, zemědělství, rozvoj Kuala Lumpur a okolí. K posílení globální konkurenceschopnosti přispěje silná podpora malých a středních firem, důraz na rozvoj inovací, výzkumu a vývoje včetně vyčlenění potřebných fondů, nový zákon o konkurenci, snižování cenových subvencí a liberalizace, zvláště pak v sektoru služeb. Vláda současně bude usilovat o změnu bumiputera politiky směrem k podpoře 40 % domácností s nejnižšími příjmy bez rozdílu etnik; 30%-ní podíl bumiputera kapitálu ve strategických oborech však zůstává nedotčen. 10MP je v souladu s dlouhodobým programem vlády Vize 2020, který má za cíl povýšit Malajsii do roku 2020 do kategorie zemí s vysokými příjmy. 10MP konkretizuje již prezentovaná opatření vlády na rozvoj společnosti a hospodářství jako je Vládní transformační program z ledna t.r., Nový ekonomický program z března t.r. a vize 1Malaysia z dubna t.r., která má za cíl sjednotit národ. Záměry 10MP předpokládají průměrný roční přírůstek HDP ve výši 6%, zvýšení hrubého příjmu na obyvatele na USD z dnešních USD a snížení deficitu státního rozpočtu v r na 2,8% ze současných 5,3%. Z celkových výdajů v objemu 230 mld. RM/72 mld. USD bude vyčleněno pro hospodářství 55%, na sociální výdaje 30%, na bezpečnost 10% a na administrativu 5%. Oproti minulé pětiletce byl zvýšen objem prostředků určených na rozvoj lidského potenciálu a zlepšení kvalifikace pracujících na 40% z celkového rozpočtu (21,8% v 9MP). Zvýšený důraz bude kladen na rozvoj privátních investic, které by měly v průměru ročně růst o 12,8% a dosáhnout ročního objemu 115 mld. RM. Uvedená dislokace prostředků má za cíl posílit konkurenceschopnost země, zvýšit atraktivnost pro zahraniční i místní investory a zajistit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, která je stěžejní pro zvýšení produktivity práce a služby s vyšší přidanou hodnotou. 10MP pro období vytyčil k dosažení svých cílů pět strategických záměrů: /1/ prosazovat vládní filosofii a přístup k transformaci s využitím metodologie pro národní klíčové ekonomické oblasti, /2/ vytvořit prostředí podporující ekonomický růst, /3/ podpořit komplexní sociálně-ekonomický rozvoj, /4/ vytvořit a udržet základnu talentů a odborníků na světové úrovni, /5/ budovat prostředí, které zvýší kvalitu života. Z hlediska českých zájmů v teritoriu jsou důležité informace o podporovaných klíčových ekonomických oblastech, kde se nachází řada oborů s dlouholetou a úspěšnou exportní tradicí českých firem (energetika, environmentální technologie, zdravotnická technika a prostředky, výstavba dopravní infrastruktury aj.). Proklamovaná podpora inovací, výzkumu a vývoje může mít zásadní význam pro české firmy z oblasti nových progresivních a inovativních technologií (biotechnologie, nanotechnologie, ICT, letecký průmysl aj.), které mají zájem pronikat na trhy v regionu JV Asie, protože řada malajsijských vládních pobídek se týká i zahraničních firem. 20/67 Zastupitelský úřad Kuala Lumpur ()