Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)"

Transkript

1 Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)

2 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr 5 Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe 6 Cs Ba Lu Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn 7 Fr Ra Lr Rf Ha La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No

3 Vlastnosti prvků VII. hlavní konfigurace ns 2 np 5 všechny nekovy, typická mocenství -I, +I, +III, +V a +VII, omezeně i +IV a +VI, fluor pouze -I skupiny X t.t. ( C) F 4, Cl 2, Br 2,74-7 I 2,21 At 114 subl.

4 Historie chlorid sodný známý od nepaměti, používán i jako platidlo 900 připravena zředěná HCl 1200 lučavka královská sloučeniny všech halogenů (mimo At) již ve středověku běžně používány 1810 objev chloru, 1811 jodu, 1826 bromu 1886 Moissan připravil fluor (po 70 letech neúspěšných pokusů)

5 Výskyt Fluor V zemské kůře 0,1 hmotn. %, minerály fluorit CaF 2 a apatit Ca 5 (PO 4 ) 3 F Chlor V zemské kůře 0,2 hmotn. %, hlavní minerál halit NaCl (sůl kamenná, velké množství v moři)

6 Výskyt Brom V zemské kůře cca 0,01 hmotn. %, minerály velmi vzácné, příměs v chloridech a hlavně v mořské vodě Jod V zemské kůře pouze cca 0,0001 hmotn. %, minerály velmi vzácné, příměs v chloridech, chilském ledku a hlavně v mořské vodě

7 Vlastnosti prvků Fluor světle zelený plyn, silně toxický a mimořádně reaktivní, přímo reaguje se všemi prvky mimo He, Ne a Ar Chlor Žlutozelený plyn, lehce zkapalnitelný, silně toxický a silně reaktivní, použit i jako bojový plyn

8 Brom Vlastnosti prvků hnědočervená kapalina, nebezpečné páry, velmi reaktivní Jod tmavě fialová ažčerná krystalická látka, lehce sublimující, nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech

9 Vlastnosti halogenů Všechny halogeny mají oxidační vlastnosti a přecházejí na halogenidový aniont, extrémní oxidační schopnost má fluor, směrem k jodu tato schopnost klesá Lehčí halogeny oxidují těžší halogenidy na prvek nebo i na vyšší oxidační stupně

10 Příprava Fluor Tepelný rozklad fluoridů 2 CoF 3 2 CoF 2 + F 2 Chlor 4 HCl + MnO 2 MnCl 2 + Cl H 2 O HCl + HClO Cl 2 + H 2 O

11 Příprava Brom 16 HBr + 2 KMnO 4 2 MnBr Br KBr + 8 H 2 O 5 HBr + HBrO 3 3 Br H 2 O 2 KBr + Cl 2 Br KCl Jod 2 KI + Cl 2 (Br 2 ) I KCl (KBr)

12 Výroba a použití Fluor pouze elektrolýzou směsi KHF 2 + HF použití pro výrobu HF, teflonu a jiných speciálních plastů a chemikálií, UF 6, SF 6, fluoridů pro fluorace v organické chemii a dříve i freonů

13 Výroba a použití Chlor hlavně elektrolýzou solanky použití pro výrobu HCl, PVC a jiných plastů a chemikálií pro organické syntézy, výroba polychlorovaných rozpouštědel

14 Výroba a použití Brom ze zahuštěné mořské nebo mineralizované vody se vytěsňuje chlorem použití pro výrobu HBr, retardačních chemikálií, chemikálií pro organické syntézy, fotografické materiály (AgBr), léčiva, barviva

15 Výroba a použití Jod ze zahuštěné mineralizované vody se vytěsňuje chlorem nebo z jodičnanů (Chile) reakcí se siřičitanem 2 NaIO NaHSO Na 2 SO 3 5 Na 2 SO H 2 O + I 2 použití pro výrobu organických a anorganických chemikálií, fotografické materiály (AgI)

16 Halogenovodíky Plyny (HF lehce těkavá kapalina s b.v. 19,5 C) velmi dobře rozpustné ve vodě, tvoří azeotropy s teplotami varu nad 100 C dodávají se většinou jako koncentrované vodné roztoky (kyseliny fluorovodíková, chlorovodíková, bromovodíková a jodovodíková)

17 Fluorovodík Kapalný HF je důsledkem přítomnosti vodíkové vazby mezi molekulami HF Příprava a výroba CaF 2 + H 2 SO 4 CaSO HF také jako vedlejší produkt při zpracování apatitu na fosforečná hnojiva Ca 5 (PO 4 ) 3 F + 5 H 2 SO 4 5 CaSO 4 + HF + 3 H 3 PO 4

18 Fluorovodík Typická reakce HF s SiO 2 (a jinými silikáty a skly) 4 HF + SiO 2 SiF H 2 O SiF 4 je plyn, reagující v roztoku s HF na H 2 [SiF 6 ] a případně na hexafluorokřemičitany, např. K 2 [SiF 6 ] Použití leptání skla a rozklad silikátů

19 Fluorovodík Kyselina fluorovodíková (vodný roztok HF) je mimořádně nebezpečná, při styku s kůží vznikají hluboké a těžce se hojící popáleniny, protože HF proniká kůží a napadá její vnitřní vrstvy V případě popálení je nutné ihned místo opláchnout a neutralizovat popáleninu roztokem glukonátu vápenatého

20 Chlorovodík Jeden z hlavních chemických produktů s velmi širokým použitím (kyselina solná), dodávána v koncentraci %, nebezpečné páry Příprava a výroba NaCl + H 2 SO 4 NaHSO 4 + HCl spalování chloru ve vodíku Cl 2 + H 2 2 HCl

21 Chlorovodík Použití Velmi široké použití v chemickém průmyslu pro výrobu anorganických i organických látek s chlorem, moření ocelí, úprava ph odpadů

22 Bromovodík Příprava NaBr + H 3 PO 4 NaH 2 PO 4 + HBr nelze použít H 2 SO 4, oxiduje částečně bromid na elementární brom hydrolýza kovalentních bromidů PBr H 2 O H 3 PO HBr

23 Bromovodík Výroba spalováním bromu ve vodíku Br 2 + H 2 2 HBr Použití výroba anorganických bromidů, organické výroby

24 Jodovodík Příprava H 2 S + I 2 S + 2 HI V roztoku je HI téměř stálý, v plynné fázi se částečně rozkládá na směs H 2 a I 2 (typická rovnovážná reakce) H 2 + I 2 HI 2 Použití výroba anorganických jodidů, organické výroby

25 Halogenidy Binární sloučeniny s většinou prvků iontové (s alkalickými kovy, kovy alkalických zemin a lanthanoidy) kovalentní (polární kovalentní vazby, molekulové nebo polymerní s můstkovými halogeny) ostatní kovy a nekovy

26 Příprava Halogenidy Bezvodé přímou reakcí prvků nebo řadou reakcí uvedených u jednotlivých prvků Řadu hydratovaných halogenidů nelze dehydratovat bez rozkladu (vznikají oxidy a oxid-halogenidy), proto speciální postupy s látkami reagujícími s vodou CoCl 2. 6 H 2 O + 6 SOCl 2 CoCl SO HCl

27 Interhalogeny Halogeny mezi sebou tvořířadu interhalových látek (interhalogenidů), které vznikají přímou reakcí prvků, jsou dobře definované a jejich molekulovou strukturu lze odvodit z teorie VSEPR. Příklady ClF, IBr, BrF 3, IF 5, IF 7

28 Polyhalogenidy Jod tvoří polyjodidy I 3- až I 9- rozpustné ve vodě. Méně ochotně se zapojují i další halogeny ve formě interhalogenů. Jod je ve vodě nerozpustný, reaguje však s roztokem jodidu za vzniku polyjodidů (Lugolův roztok hnědé barvy) I 2 + KI KI 3 (I 3 - je lineární)

29 Oxidy halogenů Fluor S kyslíkem tvoří fluorid kyslíku OF 2 (jedovatý plyn, poměrně stálý) reakcí fluoru s vodným roztokem alkalických hydroxidů 2 F KOH 2 KF + OF 2 + H 2 O molekula tvarově odpovídá H 2 O, vazby jsou kovalentní, nemá praktický význam

30 Oxidy halogenů Chlor Chlor tvoří řadu většinou nestálých oxidů bez většího významu, které jsou identifikovatelné jako plynné a kapalné meziprodukty při chemických reakcích Přehled Cl 2 O, Cl 2 O 3, ClO 2 (Cl +IV ), Cl 2 O 6 (Cl +VI ) a Cl 2 O 7 (nejstálejší)

31 Oxidy halogenů Brom Velmi nestálé oxidy Br 2 O a BrO 2 Jod I 2 O 5 nejstálejší oxid halogenů, bílá krystalická látka stálá do 300 C, příprava dehydratací kyseliny jodičné 2 HIO 3 I 2 O 5 + H 2 O

32 Oxokyseliny halogenů Od fluoru oxokyselina neexistuje, od ostatních halogenů jsou známy kyseliny typu HXO, HXO 2 (mimo jodu), HXO 3 a HXO 4 Některé z nich jsou velmi významné

33 Oxokyseliny halogenů kyseliny typu HXO Obecná příprava 2 X HgO + H 2 O HgO. HgX HXO Reakce Cl 2 nebo Br 2 s vodou (ne I 2 ) Cl 2 + H 2 O HCl + HClO Slabé kyseliny, silné oxidační vlastnosti (zvláště v kyselém prostředí)

34 Oxokyseliny halogenů kyseliny typu HXO soli chlornany, bromnany a jodnany, reakce ve vodném roztoku za chladu Cl NaOH NaCl + NaClO + H 2 O Cl 2 + Ca(OH) 2 CaCl(OCl) + H 2 O chlorid-chlornan vápenatý dezinfekční a bělicí činidla (Savo, chlorové vápno)

35 Oxokyseliny halogenů kyseliny typu HXO 2 HClO 2 a HBrO 2, málo významné, středně silné kyseliny, známé pouze v roztoku, soli chloritany a bromitany

36 Oxokyseliny halogenů kyseliny typu HXO 3 silné kyseliny, známé pouze v roztoku 3 Cl KOH 5 KCl + KClO H 2 O reakce za horka kyseliny se ze solí připravují na iontoměničích nebo přes barnaté soli Ba(ClO 3 ) 2 + H 2 SO 4 BaSO HClO 3

37 Oxokyseliny halogenů kyselina jodičná se připraví oxidací jodu kyselinou dusičnou 3 I HNO 3 6 HIO NO + 2 H 2 O Anionty XO 3- mají tvar trojboké pyramidy (odvozené z tetraedru, hybridizace sp 3, 3 vazby X = O a nevazebný elektronový pár na halogenu)

38 Oxokyseliny halogenů Soli chlorečnany, bromičnany a jodičnany, významné zvláště KClO 3 a KBrO 3 Pro KClO 3 je typická disproporcionační reakce za tepla, při příliš vysoké teplotě jde rozklad až na KCl a O 2 4 KClO 3 3 KClO 4 + KCl chlorečnany jsou velmi silná oxidační činidla a s organickými látkami za tepla explodují

39 Oxokyseliny halogenů kyseliny typu HXO 4 HClO 4 nejsilnější minerální kyselina, výroba z chloristanu draselného reakcí s kyselinou sírovou a vakuovou destilací, dodává se jako 70% roztok zředěná se chová jako neoxidující, Zn + 2 HClO 4 Zn(ClO 4 ) H 2 koncentrovaná nebo páry extrémně oxidující

40 Oxokyseliny halogenů HClO 4 Aniont tvar tetraedru, význačnou vlastností je neschopnost tvořit donor akceptorovou vazbu (netvoří žádné komplexy) HBrO 4 a HIO 4 nevýznamné včetně solí

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné)

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné) VZNIK NEROSTŮ A STRUNZŮV MINERALOGICKÝ SYSTÉM Krystalizace z magmatu Vetšina minerálů vzniká v nitru Země za teplot 900-1300 C a vysokého tlaku. Za takových podmínek existuje žhavá silikátová tavenina

Více

Redoxní rovnice Redoxní reakce zdroj(http://cs.wikipedia.org/wiki/redoxn%c3%ad_reakce)

Redoxní rovnice Redoxní reakce zdroj(http://cs.wikipedia.org/wiki/redoxn%c3%ad_reakce) Redoxní rovnice Redoxní reakce (nebo oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce je tvořena dvěma poloreakcemi, které probíhají současně.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY. MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b. 1. Úvod. Obsah

VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY. MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b. 1. Úvod. Obsah VLASTNOSTI A POUŽITÍ SUPERKRITICKÉ VODY MARKÉTA ZYCHOVÁ a,b, MARIANA RŮŽIČ- KOVÁ a, JAN MACÁK b a VÁCLAV JANDA b a Centrum výzkumu Řež s.r.o., Husinec-Řež 130, 25068 Řež, b Ústav energetiky, Fakulta technologie

Více

Hydrobiologie přednáška 2

Hydrobiologie přednáška 2 Hydrobiologie přednáška 2 Abiotické podmínky fyzikální vlastnosti ovlilvňující života ve vodě VODA Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Vlastnosti karboxylových kyselin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně

VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně PŘÍLOHY ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. (rozsáhlé tabulky beze změn nejsou zahrnuty) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 307/2002

Více

6. Elektrochemick zdroje energie. 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj. vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon

6. Elektrochemick zdroje energie. 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj. vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon 6. Elektrochemick zdroje energie 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj Elektrochemick zdroje energie jsou za zen, v nich prob h spont nn i zen konverze chemick energie na energii elektrickou prost ednictv

Více

Vedení elektrického proudu v kapalinách

Vedení elektrického proudu v kapalinách GYMNASIUM F. X. ŠALDY PŘEDMĚTOVÁ KOMISE FYSIKY Vedení elektrického proudu v kapalinách Poznámky & ilustrace Gymnasium F. X. Šaldy Honsoft Verze 2.0 2010 PŘEDZNAMENÁNÍ Tento text slouží jako pomocný, faktografický

Více

MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE

MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE Interaktivní multimediální text pro všechny studijní programy FSI Doc. Ing. Anton

Více

BOZP v chemické laboratoři

BOZP v chemické laboratoři BOZP v chemické laboratoři web kontakt Martin Slavík [KCH TUL] www.kch.tul.cz/bozp 1 Pinen (1S,5S)-2,6,6-trimethylbicyclo[3.1.1]hept- 2-en Chemikové jsou zvláštní třídou smrtelníků, kterou jakýsi nesmyslný

Více

Jiří Maláč: Gumárenská technologie 2. Kaučuky 1 OBSAH

Jiří Maláč: Gumárenská technologie 2. Kaučuky 1 OBSAH Jiří Maláč: Gumárenská technologie 2. Kaučuky 1 OBSAH 2. DRUHY A VLASTNOSTI KAUČUKŮ... 2 Základní informace... 2 Přehled kaučuků... 3 2.1 Přírodní kaučuk (NR)... 5 SYNTETICKÉ KAUČUKY PRO VŠEOBECNÉ POUŽITÍ...

Více

1 Přednáška Konstrukční materiály

1 Přednáška Konstrukční materiály 1 Přednáška Konstrukční materiály Stručný obsah přednášky: Základní skupiny konstrukčních materiálů. Vazby v pevných látkách. Vlastnosti materiálů. Krystalová stavba kovů. Millerovy indexy Motivace k přednášce

Více

Těsnění z expandovaného grafitu ECONGRAPH S ECONGRAPH Fi ECONGRAPH Ti

Těsnění z expandovaného grafitu ECONGRAPH S ECONGRAPH Fi ECONGRAPH Ti P ř e h l e d m a t e r i á l ů p r o v ý r o b u t ě s n ě n í Těsnění z papíru a lepenky Elektrotechnická lepenka Rotěs Z Vulkanfíbr Flesibrex Těsnění z teflonu Flexon Těsnění z plastických hmot Polyethylen

Více

VODIVOST x REZISTIVITA

VODIVOST x REZISTIVITA VODIVOST x REZISTIVITA Ohmův v zákon: z U = I.R = ρ.l.i / S napětí je přímo úměrné proudu, který vodičem prochází drát délky l a průřezu S, mezi jehož konci je napětí U ρ převrácená hodnota měrné ele.

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 16, 566 01 Vysoké Mýto Alkeny Vlastnosti dvojné vazby Hybridizace uhlíku vázaného dvojnou vazbou je sp. Valenční úhel který svírají vazby na uhlíkovém atomu je přibližně

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

2.09 Oxidačně-redukční vlastnosti glukózy. Projekt Trojlístek

2.09 Oxidačně-redukční vlastnosti glukózy. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.09 Oxidačně-redukční vlastnosti glukózy. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová

Více

SEPARACE ŽLUTÝCH VOD MOŽNOST MINIMALIZACE ODTOKU NUTRIENTŮ NA ODTOKU Z ČOV

SEPARACE ŽLUTÝCH VOD MOŽNOST MINIMALIZACE ODTOKU NUTRIENTŮ NA ODTOKU Z ČOV SEPARACE ŽLUTÝCH VOD MOŽNOST MINIMALIZACE ODTOKU NUTRIENTŮ NA ODTOKU Z ČOV Abstrakt Jakub Vrána 2, Darina Vinklárková 3, Karel Plotěný 4 Z hlediska obsahu využitelných nutrientů jsou komunální odpadní

Více

Antioxidační vlastnosti naklíčených semen. Bc. Silvie Zerzáňová, DiS.

Antioxidační vlastnosti naklíčených semen. Bc. Silvie Zerzáňová, DiS. Antioxidační vlastnosti naklíčených semen Bc. Silvie Zerzáňová, DiS. Diplomová práce 2011/2012 ABSTRAKT Diplomová práce se v teoretické části zabývá charakteristikou a vlastnostmi luštěnin a olejnin.

Více

Obsah 3 Geologické, inž.geologické a hydrogeologické hodnocení jednotlivých báňských oblastí. 3 3.1 Sokolovská pánev západní a východní část..

Obsah 3 Geologické, inž.geologické a hydrogeologické hodnocení jednotlivých báňských oblastí. 3 3.1 Sokolovská pánev západní a východní část.. strana ៧匷. ydr d í j d t vý áň ý tí.. 匷 匷 v á 匷á v 匷á 匷 d í vý d í თ呗á t.. 3.1.1 Přehled geologie sokolovské pánve. 3 3.1.2 Formování sokolovské pánve (stratigrafie, petrografie) 4 3.1.3 Všeobecná hydrogeologická

Více

TECHNICKÉ MATERIÁLY II

TECHNICKÉ MATERIÁLY II Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TECHNICKÉ MATERIÁLY II učební text Zdeněk Jonšta Ostrava 2012 Recenze: Doc. Ing. Miroslav Greger, CSc. Mgr. Tomáš Fismol Název: Technické materiály II Autor:

Více

SOUTĚŽNÍ ÚLOHY STUDIJNÍ ČÁSTI

SOUTĚŽNÍ ÚLOHY STUDIJNÍ ČÁSTI Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 45. ročník 2008 2009 ŠKOLNÍ KOLO kategorie B SOUTĚŽNÍ ÚLOHY STUDIJNÍ ČÁSTI Národní institut

Více

Elektrický perkolační práh a dielektrické vlastnosti elastomerních nanokompozitů

Elektrický perkolační práh a dielektrické vlastnosti elastomerních nanokompozitů Elektrický perkolační práh a dielektrické vlastnosti elastomerních nanokompozitů Electric percolation treshold and dielectric properties Bc. Martin Winkler Diplomová práce 2008 ***nascannované zadání s.

Více

kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, produkuje v cel ad proveden p ibli n 50 v robc a technologie jejich

kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, produkuje v cel ad proveden p ibli n 50 v robc a technologie jejich 6.2.2. Lithiov l nky Lithium pat k lehk m kov m ( =0:534 kg/dm 3 ) a jeho m rn kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, e jeho oxida n potenci l je rovn dosti vysok (typick lithiov

Více

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Středoškolská odborná činnost 2006/2007 Obor 5 geologie, geografie Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Autor: Jakub Výravský Gymnázium Brno-Řečkovice Terezy Novákové 2, 621 00

Více

Děje ovlivňující vznik oxidických vrstev s dobrými ochrannými vlastnostmi na ocelích v parovodním prostředí energetických okruhů.

Děje ovlivňující vznik oxidických vrstev s dobrými ochrannými vlastnostmi na ocelích v parovodním prostředí energetických okruhů. Děje ovlivňující vznik oxidických vrstev s dobrými ochrannými vlastnostmi na ocelích v parovodním prostředí energetických okruhů. Conditions required for growth of oxide layers with protective properties

Více

Hnojiva, pomocné půdní látky a živiny podle čl. 3 odst. 1 a čl. 6d odst. 2

Hnojiva, pomocné půdní látky a živiny podle čl. 3 odst. 1 a čl. 6d odst. 2 Ú p l n é z n ě n í NAŘÍZENÍ K O M I S E ( E S ) č. 8 8 9 / 2 0 0 8 9 9 PŘÍLOHA I Hnojiva, pomocné půdní látky a živiny podle čl. 3 odst. 1 a čl. 6d odst. 2 Poznámky: A: povoleno nařízením (EHS) č. 2092/91

Více