MIES SBZ - Okruh č. 3
|
|
- Oldřich Bezucha
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Spotřebitel a poptávka Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků, individuální poptávka, přebytek spotřebitele, tržní poptávka, cenová elasticita poptávky, elasticita a příjmy Spotřebitel a formování poptávky (ordinalistická verze) podmínka optima spotřebitele. Grafické vyjádření různých preferencí spotřebitele. Učebnice: kapitola 4, kapitola 5 Produkční funkce a náklady Produkční funkce a náklady v krátkém období (celkový, průměrný a mezní produkt, výnosy z variabilního vstupu, zákon klesajících mezních výnosů, odvození nákladové funkce, náklady celkové a jednotkové, náklady explicitní a implicitní) Učebnice: kapitola 6 pouze podkap a 6.2. Příjmy a zisk firmy (příjmy celkové, průměrné, mezní, zisk ekonomický, normální), optimum firmy zlaté pravidlo max. zisku Učebnice: kapitola 7 Firma v podmínkách dokonalé konkurence a DK trh Firma v podmínkách DK, optimum firmy, odvození nabídky DK firmy v krátkém období, tržní situace v krátkém období, optimum DK firmy v dlouhém období, bod zvratu Učebnice: kapitola 8 celá, kromě podkap. 8.5 DK trh tržní rovnováha a její podmínky (výhody ze směny) Dostudovat v učebnici: Faktory ovlivňující tržní rovnováhu délka období, změna nabídky a poptávky, velikost současné změny nabídky a poptávky, elasticita nabídky a poptávky Učebnice: kapitola 9 vynechat teorém pavučiny 4. Chování spotřebitele a formování poptávky Spotřebitel nakupuje statky, uspokojuje potřeby, je omezen svým důchodem KARDINALISTICKÁ VERZE měřitelný užitek Cíl spotřebitele: maximalizace užitku (Utility U) klíčová otázka: jak rozdělit důchod na nákup jednotlivých statků a přitom uspokojit co nejlépe své potřeby? poměřování cíle spotřebitele slouží 2 ukazatele veličin: o uspokojení potřeby z pořízeného statku meří se Utility (U) )= subjektivní pocit uspokojení ze spotřeby urč. statku (je buď měřitelný nebo ne) měřitelnost v CZK, Utilech o náklady (peněžní výdaj (v tržní P) na pořízení statku Celkový užitek (Total Utility- TU ) a mezní užitek (Marginal Utility- MU) předpoklad: užitek je měřitelný užitek je subjektivní, určitý statek může být pro 1 užitečný a pro druhého ne Celkový užitek (Total Utility- TU)- vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení urč. potřeby o závisí hl. na objemu spotřebovávaného statku (přímá úměra) o ovlivněn vlastnostmi a kvalitou statku, subjekt. vztahem spotřebitele ke statku TU= součet všech MU Mezní užitek (Marginal Utility- MU)- udává o kolik vzroste TU, když se spotřebované množství statku zvýší o 1 jednotku TU y MU sklon křivky Q x 1
2 MU závisí na významu a intenzitě potřeby (větší potřeba každá jednotka přináší velký U)a disponibilním množství statku (vzácný statek přináší větší MU) Zákon klesajícího mezního užitku- MU s růstem spotřebovaného objemu klesá ( Q MU) - největší MU 1. jednotka, každá další menší význam (intenzita potřeb ani vzácnost statku se nemění) TU roste stále pomaleji TU x MU (měřeno v peněžních jednotkách): TU= max. pen. částka, kt. je člověk ochoten za statek dát; MU= pen. částka, kt. je čl. ochoten dát za nákup další jednotky Odvození křivky poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku Optimum spotřebitele optimální množství spotřebitel nakoupí když MU=P - pokud MU>P spotřebitel koupí tohoto statku víc ALE protože MU s rostoucím Q spotřeby klesá, tak se to postupně vyrovná (stejně tak MU<P) = optimální kombinace statků, při níž spotřebitel nemůže zvýšit svůj TU nahrazením 1 statku větším množstvím jiného (při daných cenách a rozpočtovém omezení) podmínkou je rovnost MU všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám optimum je, když poslední Kč přinese stejný dodatečný užitek, jako poslední Kč, kterou spotř. utratil na nákup statku Zákon rovnosti mezního užitku je základem pro určení optima spotřebitele MUstatku 1 MUstatku 2 MUstatku X P statku 1 P statku 2 P statku X spotřebitel se snaží vyrovnat mezní užitky poslední vynaložené peněžní jednotky na nákup všech statků - poměr MU k P je vyšší než u ostatních statků zvyšujeme jeho nákup než se poměr vyrovná s ostatním (analogicky když je poměr nižší) MU1 MU2 MU3 ; nákup, ažsevšudebude P1 P 2 P 3 Přebytek spotřebitele = TU výdaj na statek 2
3 Odvození křivky poptávky (za předpokladu, že je měřitelný MU) růst ceny ( P P>MU Q D ): pro udržení optima je třeba snížit poptávané množství pokles ceny ( P P<MU Q D ): pro obnovení optima je třeba zvýšit poptávané množství pro každé P existuje Q odpovídající optimu spotřebitele křivka poptávky je totožná s křivkou MU (měřeného v peněžních jednotkách) 3
4 ORDINALISTICKÁ VERZE neměřitelný užitek Odvození křivky D za předpokladu neměřitelnosti užitku- indiferenční analýza předpoklad: spotřebitel volí mezi různými kombinacemi statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací a podle něj je seřadit- sestavuje preferenční stupnici Indiferenční křivka (IC), indiferenční mapa indiferenční soubor= soubor spotřebitelských kombinací, kt. přináší stejný užitek - žádný prvek ze souboru není preferován indiferenční křivka (Indiference Curve IC)- grafické znázornění indif. souboru - je klesající ( Q x Q y ), protože když roste Q statku X,klesá Q statku Y (a naopak) - zvýšení Q obou statků bod nad křivkou (bod D) tzn.( Q x Q y MU) - menší Q obou statků bod pod křivkou (C) tzn.( Q x Q y MU) indiferenční mapa= soubor indif. křivek každá křivka představuje kombinaci statků, kt. přináší jiný užitek čím vzdálenější křivka od počátku, tím větší užitek- roste zároveň Q X i Q Y křivky se neprotínají A: hodně statku Y, málo X; E: hodně X, málo Y; oba na 1 křivce stejný U D: stejné množství X i Y; větší U než A i E protože je křivka dál od počátku Zákon substituce (Law of Substitution) zákon klesajícího MU konvexní tvar indif. křivky statek, kt. se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce; roste jeho MU ve vztahu k MU statku, kt. se stává hojnějším mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution- MRS)= poměr, v němž je možno nahrazovat statek X statkem Y beze změny TU MRS = kolika jednotek statku X je spotřebitel ochoten se vzdát pro 1 dodatečnou jednotku statku Y, nebo se to dá říci jako: o kolik jednotek se musí změnit Qy pokud se Qx změní o jednotku tak, aby byl zachován stejný TU. Y MU X MRS X MU Y je určena sklonem indif. křivky je s růstem Q Y klesající, protože MU je s růstem Q taky klesající Linie rozpočtu (Budget Line- BL) spotřebitel je omezen svým příjmem a toto omezení zachycuje BL 4
5 zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 statků soubor tržních příležitostí= všechny kombinace statků X a Y dostupné při daném důchodu a cenách I PX X PY Y - vyjádření BL rovnicí Optimum (rovnováha) spotřebitele bod optima je v bodě dotyku BL a indif. Křivky BL vyznačuje všechny kombinace statků, které jsou maximálně dostupné spotřebiteli bez ohledu na jejich užitek. Indiferenční mapa zobrazuje všechny kombinace podle jejich U (užitku) bez ohledu na rozpočtové omezení. Y PX pro BL platí: X PY (sklon BL dán obráceným poměrem cen) v bodě optima dotyk BL a indif. křivky jejich sklony se musí rovnat platí: Y MU X PX MU X MUY X MUY PY PX PY Odvození křivky poptávky pohybujeme se na trhu 1 výrobku odvozujeme křivku individuální D změna P X při neměnné P Y a neměnném důchodu ovlivní sklon BL každá cena- jiná BL jiné optimum jiné poptávané Q X to zjistíme na ose X 5
6 tzn. P x1, P X2 P XX odpovídá i jiná BL a jiný bod Optima 5. Změna ceny, důchodu a cen jiných statků na poptávku D změna ceny statku posun po křivce D a Δ Optima spotřebitele růst ceny posun optima po křivce doleva nahoru, snížení Q D Substituční efekt (SE) a důchodový efekt (DE) při Δ P DE: nominální (v penězích) důchod beze změny, reálný (ve zboží) klesá - DE: při růstu P X pokles reál. důch. Spotřebitele pokles Q X - DE: P X růst reál. důch. Spotřebitele růst Q X SE: růst P X růst relativní ceny statku X pokles Q X a růst popt. po jiném statku SE: pokles P X pokles relativní ceny statku X růst Q X a pokles popt. po jiném statku výsledný efekt cen. změny je jejich součtem (DE + SE) analogicky platí pro pokles ceny Růst nominálního důchodu (ND)a poptávka při konstantních P ND = důchod vyjádřený v pěněžních jednotkách 6
7 při konstantních cenách: růst (pokles) důchodu růst (pokles) poptávky Změna křivky D různé druhy statků různá reakce - normální: platí: růst důchodu růst popt. - nezbytné: málo citlivé na změny důchodu (např. chleba, sůl ) - luxusní: velmi citlivé na změnu důchodu - méněcenné: poptávka s růstem/poklesem příjmu klesá/roste (např. ojetá auta) Vliv změn cen ostatních statků na poptávku a) nezávislé statky- změna P jednoho nemá vliv na popt. po druhém b) substituty- navzájem zaměnitelné (např. houska- rohlík) - růst P jednoho statku růst popt. po druhém statku (celá křivka se posouvá doprava nahoru); analogicky pokles ceny c) komplementární statky- navzájem se doplňují (např. auto- benzín) - růst P jednoho z nich pokles popt. množství tohoto statku i toho komplementárního (celá křivka se posouvá vlevo dolů); analogicky pokles ceny vliv má i necenová konkurence (např. reklama), očekávání změny cen Elasticita poptávky reakce různých spotřebitelů na změny P je různá a je různá i reakce 1 spotřebitele na změnu cen různých výrobků existuje urč. elasticita (citlivost reakce) poptávky cenová elasticita popt. (Price Elasticity of Demand) v % % Q - cenová elasticita poptávky = D % P 7
8 - cenová elasticita poptávky je měřena koeficientem cenové elasticity popt. (E DP )- o kolik % se zvýší/ sníží Q D, když se cena sníží/ zvýší o 1% Q2 Q1 P2 P1 - E DP P 1, Q 1 - počáteční hodnoty; P 2, Q 2 - po změně ( Q1 Q2 ) 2 ( P2 P1 ) 2 - koeficient je záporný pracujeme s absol. Hodnotou - (Q 1 + Q 2 ) 2 = vyjadřuje průměrné množství mezi 2 uvažovanými body na křivce Q - (P 2 + P 1 ) 2 = vyjadřuje průměrnou cenu v daném intervalu neelastická popt.: E DP < 1: % změna ceny vyvolá menší % změnu popt. množství (1) elastická popt.: E DP > 1: % změna ceny vyvolá větší % změnu popt. množství (2) jednotkově elast.: E DP = 1:% změna ceny vyvolá stejnou % změnu popt.množství (3) dokonale elastická: E DP = za urč. P se prodá jakékoli Q statku, Q neovlivní P, směrnice= 0 (4), ΔQ jsou vyvolány jinými faktory než P dokonale neelastická E DP = 0: Q D se s cenou nemění, je konstantní,směrnice= (5) čím větší sklon křivky D, tím méně elastická D Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost ΔQ D na ΔDůchodu Křížová elasticita poptávky vyjadřuje, o kolik % se změní Q Dx, když se změní P y o 1% Faktory ovlivňující elasticitu poptávky - povaha potřeb- u luxusních statků vyšší elasticita než u základních (dovolená Thajsko) - podíl výdajů na urč. statek v rozpoču- vyšší podíl vyšší elast. - existence a dostupnost substitutů- hojnější a dostupnější větší elast. - čas- delší čas. horizont zvýšení elast. Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky 8
9 elast. se může měnit v průběhu křivky D různý objem poptávaného statku- různá elast. poptávka jako přímka elasticita je proměnlivá popt. jako hyperbola elast. je konstantní Pozn. Cenová elasticita D ovlivňuje TR (celk. příjmy) Elastická TR P ( TR P) Neelastická TR P ( TR P) E DP = 1 Množství a elasticita D při malém Q = Elastická, postupně se elasticita snižuje D při velkém Q se pak stává neelastickou. Tržní poptávka model: na trhu pouze 2 spotřebitelé součtem jejich indiv. poptávek vzniká tržní popt.: D= d 1 + d 2 (stejně i křivka- tzn. horizontální součet- na ose X) Faktory ovlivňující tržní poptávku působí na ni stejné vlivy jako na indiv. (hl. změna důchodů, změna P ostat. statků) - graficky: posun křivky změna počtu spotřebitelů posun křivky - zvýšení (jinou příčinou než poklesem P) zvýšení tržní D (posun doprava) 9
10 - velikost trhu změna ceny urč. statku posun po křivce 2 projevy: - změna individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů - změna počtu spotřebitelů - např. růst P pokles D vlivem poklesu d nebo tím, že část spotřebitelů přestane statek kupovat Agregátní poptávka = součet tržních poptávek na všech dílčích trzích = tržní D po všech statcích vyjadřuje Q statků, kt. všechny subjekty (nejen spotřebitele ale i firmy- na trhu investičních statků, stát, zahraniční subjekty) na straně poptávky nakoupí při daných cenách, důchodech a ostatních faktorech konstrukce křivky- třeba makroekonomických veličin 6. Chování výrobce a formování nabídky rozhodování firmy hl. o: Q produkce, P, VF - základem je porovnávání vstupů s výstupem krátké období- možno měnit jen 1 vstup, ostatní jsou konstantní - jde zvětšovat Q produkce ale jen v rozsahu omezení výr. faktory - alespoň 1 VF je fixní (obv. K) dlouhé obd.- všechny vstupy proměnlivé, lze rozšiřovat výrobní kapacity Q produkce lze zvětšit víc než v krátkém velmi krátké obd.- nelze zvýšit žádný vstup ani objem výroby velmi dlouhé obd.- vliv techn. pokroku- dodatečně koupené vstupy mohou být dokonalejší možnosti rozšíření jsou větší cílem firmy je maximalizace zisku - celkový zisk= celkové příjmy celkové náklady rozlišení nákladů - explicitní (účetní hledisko)- firma je reálně vynaloží na VF; jsou v úč. výkazech - implicitní (ekonomické hledisko)- firma reálně neplatí- ušlé zisky z VF patřících majiteli firmy + podnikatelské riziko => alternativní náklady (náklady obětované příležitosti; Oportunity Costs) Výroba a náklady Produkční analýza v krátkém období výše nákladů ovlivněna množstvím a cenou vstupů produkční funkce: Q f F, F,, F ) Q- Q produkce; F 1-n - množství VF ( 1 2 n - vyjadřuje max. Q produkce, kt. je možné vyrobit danou kombinací VF a při dané technologii Celkový (TP), průměrný (AP) a mezní produkt (MP) celkový produkt (Total Product- TP)= celkový Q produkce vyrobený urč. množstvím vstupu průměrný produkt (Average Product- AP)= Q produkce připadající na jednotku vstupu TP (resp. VF); platí: AP F mezní produkt (Marginal Product- MP)= změna Q vyrobené produkce vyvolaná změnou TP množství vstupu o jednotku; MP F 10
11 Pozn.: VF výrobní faktor KO krátké období DO dlouhé období K kapitál F některý z VF L labour, práce Výsl. celého příkladu: QL Q vyrobené pšenice, ale Q půdy, kapitálu a ost. Vstupů jsou konstantní. Přírůstek produktu se bude od určitého bodu. - průběh křivek je důsledkem zákona klesajících mezních výnosů (jde o výnosy z variabilního vstupu, s QVF přírůstky výstupu) - prosazuje se až od urč. bodu x výnosy z rozsahu(důsledkem současného rovnoměrného růstu všech vstupů) Produkční a nákladová fce v KRÁTKÉM období (Náklady v krátkém období) Náklad = peněžně vyjádřená spotřeba VF. Určení velikosti nákladů celkové náklady (Total Costs- TC)- mají 2 složky tzn. TC=FC + VC - variabilní náklady (Variable Costs- VC)- mění se se změnou objemu výroby VC= P F * Q F - fixní náklady (Fixed Costs- FC)- nemění se s objemem výroby, firma je musí platit i když je objem výroby= 0 vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce závislost na Q a P inputů, Q=f(F1,F2 Fn) 11
12 Náklady průměrné (AC) a mezní náklady (MC) průměrné (Average Costs- AC)- náklady na jednotku produkce tzv. jednotkové TC - platí: AC Q - Dělení AC: a) průměrné fixní (AFC) b) průměrné variabilní náklady (AVC) AC= AFC + AVC - AFC s růstem Q výroby klesají; pro malé Q výroby mají FC velký podíl na TC, pro vyšší Q podíl FC klesá a převládají VC; - AVC jsou rostoucí- působí zákon klesajících výnosů + administrativní problémy s řízením křivka AC má tvar U (zpočátku s růstem Q klesají, od urč. bodu stoupají) mezní (Marginal Costs- MC)- náklady potřebné k rozšíření Q výroby o jednotku TC - platí: MC Q - MC nejdříve klesají, od urč. Q produkce rostou ( zákon kles. výnosů) - křivky MP a MC jsou inverzní- od bodu kde začíná MP klesat, MC roste (obdobný vztah mezi AVC a AP) - nejsou ovlivněny fixními náklady (FC se s Q výroby nemění) MC= MVC - křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu platí: MC= AC min je- li MC < AC : výroba další jednotky vyžaduje nižší náklady než ta předchozí AC klesají, křivka je klesající je- li MC > AC : výroba další jednotky vyžaduje vyšší náklady než ta předchozí AC rostou, křivka je rostoucí stejná závislost platí i pro AVC Produkční a nákladová fce v DLOUHÉM období (Náklady v dlouhém období) - více vstupů je variabilních 12
13 - ke znázornění prod. fce se používají izokvanty o představují takové kombinace VF, s nimiž je možno vyrobit stejný Q produkce jedná se o maximálně dostupný Q o mapa izokvant (analogie k indif. křivkám) o izokvanty dál od počátku odpovídají vyššímu Q produkce o jsou klesající vyšším množstvím obou VF je možno vyrobit větší Q o jsou konvexní vzhledem k počátku při nahrazování jednoho VF druhým se mění jejich MP, pro zachování stejného Q musí být poměr nahrazovány roven převrácenému poměru jejich MP K MPL platí: = MRTS K,L L MPK - MRTS (Marginal Rate of Technical Substitution)= mezní míra technické substituce = poměr v němž je možno nahrazovat vzájemně K a L, aniž by se změnil Q produkce o graficky- určuje sklon izokvanty - izokosta- linie stejných celkových nákladů o vyjadřuje všechny kombinace VF max. dostupné vzhledem k daným TC - optimální kombinace (nákladové optimum firmy) je bodě dotyku izokosty a izokvanty o v tomto bodě jsou poměry MP všech VF k jejich cenám shodné - poměr v němž jsou v rámci TC výr. faktory nahrazovány je dán poměrem jejich cen PL MPL MPK MPL o v bodě optima platí: MRTS neboli P MP P P K K K L K Y izokosta K Y K E E Nákl. Opt. fy izokvanta X L L L E X Vliv změn cen vstupů na nákladové optimum - změna cen se projeví ve změně polohy a sklonu linie stejných celkových nákladů K 25 TC= B C A: P L = 10, P K = 10 B: P L = 5, P K = 4 C: P L = 4, P K = 5 5 A L Náklady v dlouhém období - tvar křivky určen výnosy z rozsahu- 3 trendy: 1. konstantní výnosy z rozsahu křivka TC je rostoucí přímka 13
14 K K 3 K 2 K 1 A 2. rostoucí výnosy z rozsahu křivka TC s růstem Q poroste pomalejším tempem 3. klesající výnosy z rozsahu křivka TC poroste rychleji než výstup o při nízkém Q typické rostoucí výnosy z rozsahu, při vyšším klesající o všechny vstupy jsou variabilní, fixní neexistují křivka vychází z počátku, křivky AC a MC stejné jako v krátkém obd. o konstrukce: různé úrovně TC každá linie stejných TC se dotkne jiné izokvanty zjistíme náklady odpovídající různým Q výroby C Q 1 Q 2 Q 3 C 1 C 2 C 3 Kč C 1 C 2 C 3 A C B TC L L 1 L 2 L 3 Q 1 Q 2 Q 3 Q 7. Příjmy, Zisk a optimum (rovnováha) firmy Celkové, průměrné a mezní příjmy celkový příjem (Total Revenue- TR)= celková částka, kt. firma získá z prodeje svých výrobků; platí: TR P* Q - tzn. TR závisí na E D poptávky po produkci firmy určení ceny- 2 možnosti: 1. P je konstantou nezávislou na firmě- fa může prodat celou produkci bez ohledu na výši P, popt. je dokonale elastická, fa nemůže P ovlivnit rozhoduje jen o Q (v dokonalé konkurenci) 2. P závisí na Q- P s růstem Q klesá- fa musí snížit P aby prodala, popt. není dok. elastická; firma rozhodnutím o Q ovlivňuje i P (nedok. kon.) průměrný příjem (Average Revenue- AR)= příjem na jednotku produkce TR P * Q - AR AR P Q Q - křivka AR vyjadřuje závislost mezi P a Q prodané produkce- stejně jako křivka D křivka AR je totožná s křivkou d po produkci firmy křivka poptávky jako klesající přímka: změna produkce změna příjmů křivka poptávky jako klesající hyperbola: TR nezávislé na Q produkce při produkce cena tzn. TR mezní příjem (Marginal Revenue- MR)= změna TR vyvolaná změnou vyrobeného TR množství o jednotku; MR Q Zisk = rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady TR TC 14
15 zisk na jednotku produkce= rozdíl mezi prům. příjmy prům. náklady = (AR AC) TR TC AR AC celkový zisk lze vyjádřit: ( AR AC) Q Q Q Q Q rozlišujeme ekonomický a účetní zisk - ekon. zisk= TR- explicit. náklady- implicite. nákl., ekon. =účetní - implicitní náklady - účet. zisk= TR- explicit. nákl. ekon. zisk je kladný zisk > normální zisk (normální zisk= implicit. nákl.) norm. zisk je implicitní důchod; zhrnuje výnos práce podnikatele, výnos K a jiných VF v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené podnikatel. riziko Optimální výše výstupu firmy (rovnováha firmy) při rozhodování o optimálním Q jsou klíčové MR a MC a jejich vzáj. vztah MR > MC: při zvýšení Q o jednotku, vzrostou TR víc než TC vzroste i zisk tzn. že zisk je možno zvýšit zvýšením Q Q je nižší než optimální MR < MC: zvýšení (snížení) Q o jednotku větší růst (pokles) TC než TR zisk klesne (vzroste); zisk není maximální Q je vyšší než optimální MR = MC: zisk je maximální, protože změnou Q nelze zisk zvýšit; Q, pro kt. to platí je optimální MR > MC zvýší produkci MR < MC sníží produkci MR = MC Zlaté pravidlo max Z + - pouze pokud toto platí, může být Z max a objem výroby optimální. 8. Nabídka dokonale konkurenční firmy (DK) Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy v dok. kon. je popt. dokonale elastická, P je nezávislé na Q d=ar=mr P je konstantní TR závislé pouze na Q a jsou mu přímo úměrné AR také konstantní křivka AR je rovnoběžná s osou x na úrovni P MR = AR křivka MR= křivce AR 15
16 Pozn. Nákladové křivky: TC,AC,MC Příjmové křivky: TR,AR,MR kdyby AR bylo kles. (rostoucí), musely by být MR < (>) AR tvar křivek nákladů není ovlivněn typem konkurence, křivky příjmů ano podmínka optima MR = MC lze zapsat MC = P - nastává maximální zisk- je největší rozdíl mezi TR a TC - nalevo od optima je možno zisk zvyšovat růstem Q výroby, napravo poklesem Bod, kde se MR=MC max tzn. vyšší rozdíl mezi TR a TC a to je v bodě QE = 12 Zobrazení Nákladů, Příjmů a Zisku v optimu Nabídka a bod uzavření firmy v krátkém období pro odvození indiv. nabídky firmy zjistit jak fa reaguje na změny P 16
17 - P je nezávislá na chování 1 firmy ale může se měnit podle trhu - P se změní posune se přímka P=AR=MR posune se bod optima (průsečík s křivkou MC) - pro každou úroveň P je rovnovážný Q produkce- dán průsečíkem MC a MR rostoucí část křivky MC je zároveň křivkou nabídky firmy dok. kon. - tvar křivky určen zákonem kles. výnosů: růst Q vyžaduje růst nákladů, zvýšení Q o jednotku ale vyvolá zvýšení nákladů víc než o jednotku fa proto rozšíří výrobu jen když je k tomu stimulována vyšší cenou při poklesu P tak, že TC > TR ztráta- ale je menší když fa vyrábí než když výrobu zastaví krátkodobě fa pokračuje ve výrobě až do bodu kdy TR = VC - při Q=0 je ztráta rovna FC - když TR < VC je ztráta menší, když fa zastaví výrobu TR VC - fa zastaví výrobu v bodě kdy P=AVC protože když platí TR=TC Q Q P=AVC- splněno v bodě AVC min kde platí AVC=MC=P bod uzavření f. (M) S=MC pro P < AVC bude Q=0; P > AVC bude takový aby platilo MC=MR křivka S firmy je totožná s křivkou MC od bodu, kdy MC=AVC (=P) Bod zvratu (Breakeven Piont) dlouhé obd.- je možný pohyb firem mezi odvětvími musíme tento pohyb uvažovat - nepřijatelné když TC >TR (a tedy P < AC) firmy z odvětví odejdou poklesne nabídka roste P až do bodu kdy P=AC - není možné aby TR > TC (neboli AR > AC)- firmy dosahují kladný ek. zisk to přiláká další firmy do odvětví roste nabízené Q klesá P na úroveň AC - podmínka optima (rovnováhy) firmy v dok. kon.: MR = MC = AC = AR neboli P = MC = AC bod optima= bod zvratu (Breakeven Piont) 17
18 v dok. kon. je odchylka zisku od normálního možná jen krátkodobě a je projevem nerovnováhy ze vztahu AC a MC je zřejmé, že bodu zvratu odpovídá AC min Q výroby je optimální i z hlediska nákladů. Vliv změn nákladů a ostatních faktorů na nabídku změna P změna nabízeného Q (resp. posun po křivce S) posun křivky nabídky daný změnou nabídky- příčiny: - změna nákladů růst nákladů pokles nabídky (posun křivky doleva)- při stejné P menší Q pokles nákladů růst nabídky (posun křivky doprava)- při stejné P větší Q techn. pokrok snížení nákladů (posun křivky doprava) ceny vstupů- růst růst nákladů (posun doleva), pokles pokles nákladů (posun doprava) - změny cen ostatního zboží růst ceny zboží, kt. je možno vyrábět s výrobním zařízením firmy (např. chleba a housky v pekárně) pokles nabídky zkoumaného zboží růst ceny zboží, kt. je výsledkem stejného výr. procesu (např. koks a plyn) růst nabídky všech zboží - další faktory- např. počasí (hl. v zemědělství), očekávání výrobce, cla atd. Elasticita nabídky E s % Q = S % P E S - koeficient cenové elasticity nabídky Q2 Q1 P2 P1 E S = Q 1, P 1- Q a P před změnou; Q 2, P 2- Q a P po změně ( Q2 Q1 ) 2 ( P2 P1 ) 2 - od koeficientu elasticity poptávky se liší znaménkem- E S je kladný; jinak pro ně platí stejné vlastnosti závisí na: - možnosti a náklady skladování- čím obtížnější a dražší, tím menší elasticita - charakter technologie a výr. procesu- čím obtížnější je vyrábět s daným vybavením, tím menší elasticita 18
19 - časový horizont- elasticita se zvyšuje s jeho prodlužováním- jak se zvyšuje možnost zvyšovat Q vyráběné produkce velmi krátké obd.- S zcela neelastická- firmy nemohou zvyšovat výrobu (křivka S rovnoběžná s osou y) Tržní nabídka je součtem objemů urč. zboží, kt. jsou při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží graficky: horizontální součet individuálních nab. křivek Agregátní nabídka = součet všech tržních nabídek na všech trzích = suma veškerého zboží, kt. jsou výrobci ochotni nabízet při různých cenách makroekonomie 9. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu (DK) Tržní rovnováha rovnováha Q D = Q S (P E rovnovážná cena) trž. popt. (nab.) součtem individuálních, indiv. křivka tvořena body optima spotřebitele (firmy) při různých P body na křivce tržní popt. (nab.) jsou také body rovnováhy pro různé P trh je v rovnováze všichni spotřebitelé (všechny firmy) jsou v optimu - D je v rovnováze <=> P= MU - S je v rovnováze <=> P = MC musí být v rovnováze D i S zároveň musí zároveň platit P=MC a P=MU MU=MC (mezní užitek zboží = mezním nákladů na jeho výrobu) Rovnováha a efektivnost (DK) 19
20 efektivní rozdělení VF: není možno zvýšit výrobu jednoho zboží aniž by se snížila výroba jiného; zároveň žádný ek. subjekt nemůže zlepšit svou situaci aniž se zhorší situace jiného MU statku > MC : zboží je vyrobeno (a spotřebováno) málo - efektivnost se zvýší přesunem části VF na výrobu tohoto statku - je-li MU=P > MC firmy jsou v nerovnováze;zvýšení výroby zvýší zisk firem aniž se to projeví na užitku spotřebitelů - je-li MU > P=MC spotřebitelé nejsou v rovnováze, protože mohou zvýšit svůj užitek větší spotřebou: Q D < Q S P i Q vyrobené produkce (a tedy i MC) zvýší se užitek spotřebitelů aniž se sníží zisk firem MU statku < MC: je vyrobeno a spotřebováno více než je optimum - efektivnost se zvýší snížením výroby tohoto statku a zvýšením ostatních alokace VF efektivní <=> MU spotřebitele ze zboží= MC na výrobu zboží - vyrobené spotřebované množství optimální - příjem 1 ek. subjektu= výdajům jiného P (výdaj spotřebitele)= P (příjem výrobce) MU (efekt pro spotř.) = MC (výdaje firmy) Výhody ze směny (DK) 20
21 trh přináší ek. subjektům výhody ze směny TR Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu rovnováha je v realitě výjimečná kvůli neustálým změnám změna S nebo D změna Q E a P E nastolení rovnováhy ovlivněno mnoha faktory Rovnováha z hlediska různých období v dok.konk. velmi krátké období- S zcela neelastická, růst D vyvolá pouze růst P krátké období- elasticita S větší; růst P je nižší než ve velmi krátkém obd. dlouhé období- opět větší elasticita; ještě nižší pohyb P než v krátkém obd. velmi dlouhé období- dochází ke zvýšení Q prodávaného zboží; dopad na P může být různý, protože roste S i D:roste víc S než D pokles P;roste víc D než S růst P bod rovnováhy E se posunuje při přechodu od velmi krátkého k dlouhému obd. směrem vpravo dolů 21
22 Rovnováha a současná změna poptávky i nabídky (DK) vliv na velikost změny P a prodaného Q má i elasticita S a D růst D růst Q i P; růst S růst Q, pokles P současný růst D i S růst Q ale dopad na P nejednoznačný - to co vzroste víc ovlivní cenu (když D růst; S pokles) - D je neelast.: P klesá; elast.: P vzroste, změna Q je výraznější než u neelast. 22
Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie. Užitekje. 2 teorie 1.Kardinalistická teorie-užitek.
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceMikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1
Obsah Podnik Výnosy Zisk Podnik Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní subjekt. Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: - -.. Základní cíl podniku je
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceMikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít
VíceMikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D
Opakování příklad 1 Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Hodnota Edp = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 10% změně ceny bude: a/ 0,2 b/ 2,5 c/ 5,0 d/ 1,0 e/ ze zadaných
VíceMikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5)
1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Poptávka po obuvi je popsána rovnicí: Q D = 300 0,3P, (Q D je poptávané množství za měsíc. Nabídka v průběhu měsíce
VíceFirma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí
VíceVymezení nákladů různá pojetí
Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy
VíceFirma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
Více3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY
3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy
VíceObvyklý tvar produkční funkce v krátkém období
Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé
VícePOPTÁVKA.
POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VícePŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM
1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014
Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat
Vícezákladní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při
3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceMikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele
VíceObsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník
Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
VíceDK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VíceTrh výrobků a služeb teorie firmy
Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceNABÍDKA.
NABÍDKA www.ekofun.cz Agregátní nabídka -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh Individuální nabídka -nabídka jednoho výrobce Dílčí (tržní) nabídka (S) -nabídka jediného
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
VícePříjmové veličiny na trhu VF
Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VíceObsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:
Obsah optávka Nabídka optávka ( - demand) Udává mn. určitého výr či služby, který je spotř. ochoten a schopen si nakoupit při různých cenách Je určena množství (q) pop. výrobků a jejich cenami (p) optávku
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceFAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE Semestrální práce MIE2 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum
VíceLiteratura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str
Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VíceMikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015
1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Při ceně 10 korun se nakupuje 1000 výrobků za 1 den; při ceně 50 korun se nakupuje 500 výrobků za 1 den. Jaký je
Více6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)
6. Teorie výroby Firma vystupuje na trhu finální produkce v pozici nabízejícího a současně na trhu výrobních faktorů v pozici poptávajícího. Firma používá různé vstupy (výrobní faktory), které ve výrobě
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
Více3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
Více5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceM I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceDokonalá konkurence (DK)
Obsah Dokonalá konkurence řebytek výrobce a přebytek spotřebitele Dokonalá konkurence (DK) Je ekonomickou abstrakcí ředpoklad - existuje velký počet kupujících a prodávajících odmínky dokonalé konkurence
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
VíceMikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky
Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé
VíceStruktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej
12. Všeobecná rovnováha Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a její změna Literatura Soukupová
VíceMarginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé
Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté Představitelé Základní charakteristika Subjektivita, subjektivnost rozhodování, náklady obětované příležitosti Problém alokace
Více13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceFunkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.
Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD
Více1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě
VíceMikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň
Více5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Teorie chování spotřebitele Obsah. 1. Měření užitku 2. Indiferenční křivka 3. Indiferenční mapa 4.
VíceVOLBA VÝSTUPU DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMOU
VOLBA VÝSTUPU DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMOU URČENÍ VÝSTUPU, PŘI NĚMŽ FIRMA MAXIMALIZUJE ZISK Ekonomický zisk- Π =TR-TC Π= P.Q-w.L-r.K Π=P.f(K,L)-w.L-r.K Nulový ekonomický zisk-vstupy svým fungováním přinášejí
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový
VíceFORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
VíceMikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
VíceDokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy
opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC řešení opakování
VícePoptávka. Zákon klesající poptávky
Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)
VíceEKONOMIE. Podklady pro výuku. Bakalářské studium. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti
EKONOMIE Podklady pro výuku Bakalářské studium 2014 Kapitola 1: Ekonomické principy, základní kategorie Ekonomie Ekonomie se zabývá hospodářským životem společnosti. Za oblasti tohoto hospodářského života
VíceMinimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34
Minimalizace nákladů a nákladové křivky Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34 Na této přednášce se dozvíte co je
VíceUŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE
UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE PŘEDPOKLADY RACIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Budeme se zabývat jak má spotřebitel rozdělit svůj důchod mezi různé statky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje
VíceMONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKY MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE www.ekofun.cz Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízké substituty produkt je však diferencovaný Velký počet firem způsobuje,
VíceMotivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC
Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady. Příjmy
Více5 FIRMA A SPOTŘEBITEL
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace
VíceMikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,
PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili
Více1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Základní pojmy, principy a zákony Obsah. 1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů
Více7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1
7. Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady.
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceTeorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy)
Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy) Povaha a podstata firmy Co je to firma? zisk Produkční funkce Definice produkční funkce Celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt Vztah mezního
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceVOLBA TECHNOLOGIE.
VOLBA TECHNOLOGIE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ANALÝZY FIRMY Firma je charakterizována jako subjekt specializující se na výrobu, tj, přeměnu zdrojů(vstupů) na statky(výstup) Firma se specializuje na 3 hlavní činnosti-
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceStudijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno
Více2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY
2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY Poptávka charakterizuje chování kupujících. Je to vztah mezi poptávaným množstvím a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní.
VíceQ 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2
Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma cvičení Příklady teorie všeobecné rovnováhy Model 2*2*2*2 Q 1 Q 2 Výrobce 1 Q 1 Spotřebitel
Více