MIES SBZ - Okruh č. 3

Transkript

1 Spotřebitel a poptávka Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků, individuální poptávka, přebytek spotřebitele, tržní poptávka, cenová elasticita poptávky, elasticita a příjmy Spotřebitel a formování poptávky (ordinalistická verze) podmínka optima spotřebitele. Grafické vyjádření různých preferencí spotřebitele. Učebnice: kapitola 4, kapitola 5 Produkční funkce a náklady Produkční funkce a náklady v krátkém období (celkový, průměrný a mezní produkt, výnosy z variabilního vstupu, zákon klesajících mezních výnosů, odvození nákladové funkce, náklady celkové a jednotkové, náklady explicitní a implicitní) Učebnice: kapitola 6 pouze podkap a 6.2. Příjmy a zisk firmy (příjmy celkové, průměrné, mezní, zisk ekonomický, normální), optimum firmy zlaté pravidlo max. zisku Učebnice: kapitola 7 Firma v podmínkách dokonalé konkurence a DK trh Firma v podmínkách DK, optimum firmy, odvození nabídky DK firmy v krátkém období, tržní situace v krátkém období, optimum DK firmy v dlouhém období, bod zvratu Učebnice: kapitola 8 celá, kromě podkap. 8.5 DK trh tržní rovnováha a její podmínky (výhody ze směny) Dostudovat v učebnici: Faktory ovlivňující tržní rovnováhu délka období, změna nabídky a poptávky, velikost současné změny nabídky a poptávky, elasticita nabídky a poptávky Učebnice: kapitola 9 vynechat teorém pavučiny 4. Chování spotřebitele a formování poptávky Spotřebitel nakupuje statky, uspokojuje potřeby, je omezen svým důchodem KARDINALISTICKÁ VERZE měřitelný užitek Cíl spotřebitele: maximalizace užitku (Utility U) klíčová otázka: jak rozdělit důchod na nákup jednotlivých statků a přitom uspokojit co nejlépe své potřeby? poměřování cíle spotřebitele slouží 2 ukazatele veličin: o uspokojení potřeby z pořízeného statku meří se Utility (U) )= subjektivní pocit uspokojení ze spotřeby urč. statku (je buď měřitelný nebo ne) měřitelnost v CZK, Utilech o náklady (peněžní výdaj (v tržní P) na pořízení statku Celkový užitek (Total Utility- TU ) a mezní užitek (Marginal Utility- MU) předpoklad: užitek je měřitelný užitek je subjektivní, určitý statek může být pro 1 užitečný a pro druhého ne Celkový užitek (Total Utility- TU)- vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení urč. potřeby o závisí hl. na objemu spotřebovávaného statku (přímá úměra) o ovlivněn vlastnostmi a kvalitou statku, subjekt. vztahem spotřebitele ke statku TU= součet všech MU Mezní užitek (Marginal Utility- MU)- udává o kolik vzroste TU, když se spotřebované množství statku zvýší o 1 jednotku TU y MU sklon křivky Q x 1

2 MU závisí na významu a intenzitě potřeby (větší potřeba každá jednotka přináší velký U)a disponibilním množství statku (vzácný statek přináší větší MU) Zákon klesajícího mezního užitku- MU s růstem spotřebovaného objemu klesá ( Q MU) - největší MU 1. jednotka, každá další menší význam (intenzita potřeb ani vzácnost statku se nemění) TU roste stále pomaleji TU x MU (měřeno v peněžních jednotkách): TU= max. pen. částka, kt. je člověk ochoten za statek dát; MU= pen. částka, kt. je čl. ochoten dát za nákup další jednotky Odvození křivky poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku Optimum spotřebitele optimální množství spotřebitel nakoupí když MU=P - pokud MU>P spotřebitel koupí tohoto statku víc ALE protože MU s rostoucím Q spotřeby klesá, tak se to postupně vyrovná (stejně tak MU<P) = optimální kombinace statků, při níž spotřebitel nemůže zvýšit svůj TU nahrazením 1 statku větším množstvím jiného (při daných cenách a rozpočtovém omezení) podmínkou je rovnost MU všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám optimum je, když poslední Kč přinese stejný dodatečný užitek, jako poslední Kč, kterou spotř. utratil na nákup statku Zákon rovnosti mezního užitku je základem pro určení optima spotřebitele MUstatku 1 MUstatku 2 MUstatku X P statku 1 P statku 2 P statku X spotřebitel se snaží vyrovnat mezní užitky poslední vynaložené peněžní jednotky na nákup všech statků - poměr MU k P je vyšší než u ostatních statků zvyšujeme jeho nákup než se poměr vyrovná s ostatním (analogicky když je poměr nižší) MU1 MU2 MU3 ; nákup, ažsevšudebude P1 P 2 P 3 Přebytek spotřebitele = TU výdaj na statek 2

3 Odvození křivky poptávky (za předpokladu, že je měřitelný MU) růst ceny ( P P>MU Q D ): pro udržení optima je třeba snížit poptávané množství pokles ceny ( P P<MU Q D ): pro obnovení optima je třeba zvýšit poptávané množství pro každé P existuje Q odpovídající optimu spotřebitele křivka poptávky je totožná s křivkou MU (měřeného v peněžních jednotkách) 3

4 ORDINALISTICKÁ VERZE neměřitelný užitek Odvození křivky D za předpokladu neměřitelnosti užitku- indiferenční analýza předpoklad: spotřebitel volí mezi různými kombinacemi statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací a podle něj je seřadit- sestavuje preferenční stupnici Indiferenční křivka (IC), indiferenční mapa indiferenční soubor= soubor spotřebitelských kombinací, kt. přináší stejný užitek - žádný prvek ze souboru není preferován indiferenční křivka (Indiference Curve IC)- grafické znázornění indif. souboru - je klesající ( Q x Q y ), protože když roste Q statku X,klesá Q statku Y (a naopak) - zvýšení Q obou statků bod nad křivkou (bod D) tzn.( Q x Q y MU) - menší Q obou statků bod pod křivkou (C) tzn.( Q x Q y MU) indiferenční mapa= soubor indif. křivek každá křivka představuje kombinaci statků, kt. přináší jiný užitek čím vzdálenější křivka od počátku, tím větší užitek- roste zároveň Q X i Q Y křivky se neprotínají A: hodně statku Y, málo X; E: hodně X, málo Y; oba na 1 křivce stejný U D: stejné množství X i Y; větší U než A i E protože je křivka dál od počátku Zákon substituce (Law of Substitution) zákon klesajícího MU konvexní tvar indif. křivky statek, kt. se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce; roste jeho MU ve vztahu k MU statku, kt. se stává hojnějším mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution- MRS)= poměr, v němž je možno nahrazovat statek X statkem Y beze změny TU MRS = kolika jednotek statku X je spotřebitel ochoten se vzdát pro 1 dodatečnou jednotku statku Y, nebo se to dá říci jako: o kolik jednotek se musí změnit Qy pokud se Qx změní o jednotku tak, aby byl zachován stejný TU. Y MU X MRS X MU Y je určena sklonem indif. křivky je s růstem Q Y klesající, protože MU je s růstem Q taky klesající Linie rozpočtu (Budget Line- BL) spotřebitel je omezen svým příjmem a toto omezení zachycuje BL 4

5 zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 statků soubor tržních příležitostí= všechny kombinace statků X a Y dostupné při daném důchodu a cenách I PX X PY Y - vyjádření BL rovnicí Optimum (rovnováha) spotřebitele bod optima je v bodě dotyku BL a indif. Křivky BL vyznačuje všechny kombinace statků, které jsou maximálně dostupné spotřebiteli bez ohledu na jejich užitek. Indiferenční mapa zobrazuje všechny kombinace podle jejich U (užitku) bez ohledu na rozpočtové omezení. Y PX pro BL platí: X PY (sklon BL dán obráceným poměrem cen) v bodě optima dotyk BL a indif. křivky jejich sklony se musí rovnat platí: Y MU X PX MU X MUY X MUY PY PX PY Odvození křivky poptávky pohybujeme se na trhu 1 výrobku odvozujeme křivku individuální D změna P X při neměnné P Y a neměnném důchodu ovlivní sklon BL každá cena- jiná BL jiné optimum jiné poptávané Q X to zjistíme na ose X 5

6 tzn. P x1, P X2 P XX odpovídá i jiná BL a jiný bod Optima 5. Změna ceny, důchodu a cen jiných statků na poptávku D změna ceny statku posun po křivce D a Δ Optima spotřebitele růst ceny posun optima po křivce doleva nahoru, snížení Q D Substituční efekt (SE) a důchodový efekt (DE) při Δ P DE: nominální (v penězích) důchod beze změny, reálný (ve zboží) klesá - DE: při růstu P X pokles reál. důch. Spotřebitele pokles Q X - DE: P X růst reál. důch. Spotřebitele růst Q X SE: růst P X růst relativní ceny statku X pokles Q X a růst popt. po jiném statku SE: pokles P X pokles relativní ceny statku X růst Q X a pokles popt. po jiném statku výsledný efekt cen. změny je jejich součtem (DE + SE) analogicky platí pro pokles ceny Růst nominálního důchodu (ND)a poptávka při konstantních P ND = důchod vyjádřený v pěněžních jednotkách 6

7 při konstantních cenách: růst (pokles) důchodu růst (pokles) poptávky Změna křivky D různé druhy statků různá reakce - normální: platí: růst důchodu růst popt. - nezbytné: málo citlivé na změny důchodu (např. chleba, sůl ) - luxusní: velmi citlivé na změnu důchodu - méněcenné: poptávka s růstem/poklesem příjmu klesá/roste (např. ojetá auta) Vliv změn cen ostatních statků na poptávku a) nezávislé statky- změna P jednoho nemá vliv na popt. po druhém b) substituty- navzájem zaměnitelné (např. houska- rohlík) - růst P jednoho statku růst popt. po druhém statku (celá křivka se posouvá doprava nahoru); analogicky pokles ceny c) komplementární statky- navzájem se doplňují (např. auto- benzín) - růst P jednoho z nich pokles popt. množství tohoto statku i toho komplementárního (celá křivka se posouvá vlevo dolů); analogicky pokles ceny vliv má i necenová konkurence (např. reklama), očekávání změny cen Elasticita poptávky reakce různých spotřebitelů na změny P je různá a je různá i reakce 1 spotřebitele na změnu cen různých výrobků existuje urč. elasticita (citlivost reakce) poptávky cenová elasticita popt. (Price Elasticity of Demand) v % % Q - cenová elasticita poptávky = D % P 7

8 - cenová elasticita poptávky je měřena koeficientem cenové elasticity popt. (E DP )- o kolik % se zvýší/ sníží Q D, když se cena sníží/ zvýší o 1% Q2 Q1 P2 P1 - E DP P 1, Q 1 - počáteční hodnoty; P 2, Q 2 - po změně ( Q1 Q2 ) 2 ( P2 P1 ) 2 - koeficient je záporný pracujeme s absol. Hodnotou - (Q 1 + Q 2 ) 2 = vyjadřuje průměrné množství mezi 2 uvažovanými body na křivce Q - (P 2 + P 1 ) 2 = vyjadřuje průměrnou cenu v daném intervalu neelastická popt.: E DP < 1: % změna ceny vyvolá menší % změnu popt. množství (1) elastická popt.: E DP > 1: % změna ceny vyvolá větší % změnu popt. množství (2) jednotkově elast.: E DP = 1:% změna ceny vyvolá stejnou % změnu popt.množství (3) dokonale elastická: E DP = za urč. P se prodá jakékoli Q statku, Q neovlivní P, směrnice= 0 (4), ΔQ jsou vyvolány jinými faktory než P dokonale neelastická E DP = 0: Q D se s cenou nemění, je konstantní,směrnice= (5) čím větší sklon křivky D, tím méně elastická D Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost ΔQ D na ΔDůchodu Křížová elasticita poptávky vyjadřuje, o kolik % se změní Q Dx, když se změní P y o 1% Faktory ovlivňující elasticitu poptávky - povaha potřeb- u luxusních statků vyšší elasticita než u základních (dovolená Thajsko) - podíl výdajů na urč. statek v rozpoču- vyšší podíl vyšší elast. - existence a dostupnost substitutů- hojnější a dostupnější větší elast. - čas- delší čas. horizont zvýšení elast. Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky 8

9 elast. se může měnit v průběhu křivky D různý objem poptávaného statku- různá elast. poptávka jako přímka elasticita je proměnlivá popt. jako hyperbola elast. je konstantní Pozn. Cenová elasticita D ovlivňuje TR (celk. příjmy) Elastická TR P ( TR P) Neelastická TR P ( TR P) E DP = 1 Množství a elasticita D při malém Q = Elastická, postupně se elasticita snižuje D při velkém Q se pak stává neelastickou. Tržní poptávka model: na trhu pouze 2 spotřebitelé součtem jejich indiv. poptávek vzniká tržní popt.: D= d 1 + d 2 (stejně i křivka- tzn. horizontální součet- na ose X) Faktory ovlivňující tržní poptávku působí na ni stejné vlivy jako na indiv. (hl. změna důchodů, změna P ostat. statků) - graficky: posun křivky změna počtu spotřebitelů posun křivky - zvýšení (jinou příčinou než poklesem P) zvýšení tržní D (posun doprava) 9

10 - velikost trhu změna ceny urč. statku posun po křivce 2 projevy: - změna individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů - změna počtu spotřebitelů - např. růst P pokles D vlivem poklesu d nebo tím, že část spotřebitelů přestane statek kupovat Agregátní poptávka = součet tržních poptávek na všech dílčích trzích = tržní D po všech statcích vyjadřuje Q statků, kt. všechny subjekty (nejen spotřebitele ale i firmy- na trhu investičních statků, stát, zahraniční subjekty) na straně poptávky nakoupí při daných cenách, důchodech a ostatních faktorech konstrukce křivky- třeba makroekonomických veličin 6. Chování výrobce a formování nabídky rozhodování firmy hl. o: Q produkce, P, VF - základem je porovnávání vstupů s výstupem krátké období- možno měnit jen 1 vstup, ostatní jsou konstantní - jde zvětšovat Q produkce ale jen v rozsahu omezení výr. faktory - alespoň 1 VF je fixní (obv. K) dlouhé obd.- všechny vstupy proměnlivé, lze rozšiřovat výrobní kapacity Q produkce lze zvětšit víc než v krátkém velmi krátké obd.- nelze zvýšit žádný vstup ani objem výroby velmi dlouhé obd.- vliv techn. pokroku- dodatečně koupené vstupy mohou být dokonalejší možnosti rozšíření jsou větší cílem firmy je maximalizace zisku - celkový zisk= celkové příjmy celkové náklady rozlišení nákladů - explicitní (účetní hledisko)- firma je reálně vynaloží na VF; jsou v úč. výkazech - implicitní (ekonomické hledisko)- firma reálně neplatí- ušlé zisky z VF patřících majiteli firmy + podnikatelské riziko => alternativní náklady (náklady obětované příležitosti; Oportunity Costs) Výroba a náklady Produkční analýza v krátkém období výše nákladů ovlivněna množstvím a cenou vstupů produkční funkce: Q f F, F,, F ) Q- Q produkce; F 1-n - množství VF ( 1 2 n - vyjadřuje max. Q produkce, kt. je možné vyrobit danou kombinací VF a při dané technologii Celkový (TP), průměrný (AP) a mezní produkt (MP) celkový produkt (Total Product- TP)= celkový Q produkce vyrobený urč. množstvím vstupu průměrný produkt (Average Product- AP)= Q produkce připadající na jednotku vstupu TP (resp. VF); platí: AP F mezní produkt (Marginal Product- MP)= změna Q vyrobené produkce vyvolaná změnou TP množství vstupu o jednotku; MP F 10

11 Pozn.: VF výrobní faktor KO krátké období DO dlouhé období K kapitál F některý z VF L labour, práce Výsl. celého příkladu: QL Q vyrobené pšenice, ale Q půdy, kapitálu a ost. Vstupů jsou konstantní. Přírůstek produktu se bude od určitého bodu. - průběh křivek je důsledkem zákona klesajících mezních výnosů (jde o výnosy z variabilního vstupu, s QVF přírůstky výstupu) - prosazuje se až od urč. bodu x výnosy z rozsahu(důsledkem současného rovnoměrného růstu všech vstupů) Produkční a nákladová fce v KRÁTKÉM období (Náklady v krátkém období) Náklad = peněžně vyjádřená spotřeba VF. Určení velikosti nákladů celkové náklady (Total Costs- TC)- mají 2 složky tzn. TC=FC + VC - variabilní náklady (Variable Costs- VC)- mění se se změnou objemu výroby VC= P F * Q F - fixní náklady (Fixed Costs- FC)- nemění se s objemem výroby, firma je musí platit i když je objem výroby= 0 vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce závislost na Q a P inputů, Q=f(F1,F2 Fn) 11

12 Náklady průměrné (AC) a mezní náklady (MC) průměrné (Average Costs- AC)- náklady na jednotku produkce tzv. jednotkové TC - platí: AC Q - Dělení AC: a) průměrné fixní (AFC) b) průměrné variabilní náklady (AVC) AC= AFC + AVC - AFC s růstem Q výroby klesají; pro malé Q výroby mají FC velký podíl na TC, pro vyšší Q podíl FC klesá a převládají VC; - AVC jsou rostoucí- působí zákon klesajících výnosů + administrativní problémy s řízením křivka AC má tvar U (zpočátku s růstem Q klesají, od urč. bodu stoupají) mezní (Marginal Costs- MC)- náklady potřebné k rozšíření Q výroby o jednotku TC - platí: MC Q - MC nejdříve klesají, od urč. Q produkce rostou ( zákon kles. výnosů) - křivky MP a MC jsou inverzní- od bodu kde začíná MP klesat, MC roste (obdobný vztah mezi AVC a AP) - nejsou ovlivněny fixními náklady (FC se s Q výroby nemění) MC= MVC - křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu platí: MC= AC min je- li MC < AC : výroba další jednotky vyžaduje nižší náklady než ta předchozí AC klesají, křivka je klesající je- li MC > AC : výroba další jednotky vyžaduje vyšší náklady než ta předchozí AC rostou, křivka je rostoucí stejná závislost platí i pro AVC Produkční a nákladová fce v DLOUHÉM období (Náklady v dlouhém období) - více vstupů je variabilních 12

13 - ke znázornění prod. fce se používají izokvanty o představují takové kombinace VF, s nimiž je možno vyrobit stejný Q produkce jedná se o maximálně dostupný Q o mapa izokvant (analogie k indif. křivkám) o izokvanty dál od počátku odpovídají vyššímu Q produkce o jsou klesající vyšším množstvím obou VF je možno vyrobit větší Q o jsou konvexní vzhledem k počátku při nahrazování jednoho VF druhým se mění jejich MP, pro zachování stejného Q musí být poměr nahrazovány roven převrácenému poměru jejich MP K MPL platí: = MRTS K,L L MPK - MRTS (Marginal Rate of Technical Substitution)= mezní míra technické substituce = poměr v němž je možno nahrazovat vzájemně K a L, aniž by se změnil Q produkce o graficky- určuje sklon izokvanty - izokosta- linie stejných celkových nákladů o vyjadřuje všechny kombinace VF max. dostupné vzhledem k daným TC - optimální kombinace (nákladové optimum firmy) je bodě dotyku izokosty a izokvanty o v tomto bodě jsou poměry MP všech VF k jejich cenám shodné - poměr v němž jsou v rámci TC výr. faktory nahrazovány je dán poměrem jejich cen PL MPL MPK MPL o v bodě optima platí: MRTS neboli P MP P P K K K L K Y izokosta K Y K E E Nákl. Opt. fy izokvanta X L L L E X Vliv změn cen vstupů na nákladové optimum - změna cen se projeví ve změně polohy a sklonu linie stejných celkových nákladů K 25 TC= B C A: P L = 10, P K = 10 B: P L = 5, P K = 4 C: P L = 4, P K = 5 5 A L Náklady v dlouhém období - tvar křivky určen výnosy z rozsahu- 3 trendy: 1. konstantní výnosy z rozsahu křivka TC je rostoucí přímka 13

14 K K 3 K 2 K 1 A 2. rostoucí výnosy z rozsahu křivka TC s růstem Q poroste pomalejším tempem 3. klesající výnosy z rozsahu křivka TC poroste rychleji než výstup o při nízkém Q typické rostoucí výnosy z rozsahu, při vyšším klesající o všechny vstupy jsou variabilní, fixní neexistují křivka vychází z počátku, křivky AC a MC stejné jako v krátkém obd. o konstrukce: různé úrovně TC každá linie stejných TC se dotkne jiné izokvanty zjistíme náklady odpovídající různým Q výroby C Q 1 Q 2 Q 3 C 1 C 2 C 3 Kč C 1 C 2 C 3 A C B TC L L 1 L 2 L 3 Q 1 Q 2 Q 3 Q 7. Příjmy, Zisk a optimum (rovnováha) firmy Celkové, průměrné a mezní příjmy celkový příjem (Total Revenue- TR)= celková částka, kt. firma získá z prodeje svých výrobků; platí: TR P* Q - tzn. TR závisí na E D poptávky po produkci firmy určení ceny- 2 možnosti: 1. P je konstantou nezávislou na firmě- fa může prodat celou produkci bez ohledu na výši P, popt. je dokonale elastická, fa nemůže P ovlivnit rozhoduje jen o Q (v dokonalé konkurenci) 2. P závisí na Q- P s růstem Q klesá- fa musí snížit P aby prodala, popt. není dok. elastická; firma rozhodnutím o Q ovlivňuje i P (nedok. kon.) průměrný příjem (Average Revenue- AR)= příjem na jednotku produkce TR P * Q - AR AR P Q Q - křivka AR vyjadřuje závislost mezi P a Q prodané produkce- stejně jako křivka D křivka AR je totožná s křivkou d po produkci firmy křivka poptávky jako klesající přímka: změna produkce změna příjmů křivka poptávky jako klesající hyperbola: TR nezávislé na Q produkce při produkce cena tzn. TR mezní příjem (Marginal Revenue- MR)= změna TR vyvolaná změnou vyrobeného TR množství o jednotku; MR Q Zisk = rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady TR TC 14

15 zisk na jednotku produkce= rozdíl mezi prům. příjmy prům. náklady = (AR AC) TR TC AR AC celkový zisk lze vyjádřit: ( AR AC) Q Q Q Q Q rozlišujeme ekonomický a účetní zisk - ekon. zisk= TR- explicit. náklady- implicite. nákl., ekon. =účetní - implicitní náklady - účet. zisk= TR- explicit. nákl. ekon. zisk je kladný zisk > normální zisk (normální zisk= implicit. nákl.) norm. zisk je implicitní důchod; zhrnuje výnos práce podnikatele, výnos K a jiných VF v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené podnikatel. riziko Optimální výše výstupu firmy (rovnováha firmy) při rozhodování o optimálním Q jsou klíčové MR a MC a jejich vzáj. vztah MR > MC: při zvýšení Q o jednotku, vzrostou TR víc než TC vzroste i zisk tzn. že zisk je možno zvýšit zvýšením Q Q je nižší než optimální MR < MC: zvýšení (snížení) Q o jednotku větší růst (pokles) TC než TR zisk klesne (vzroste); zisk není maximální Q je vyšší než optimální MR = MC: zisk je maximální, protože změnou Q nelze zisk zvýšit; Q, pro kt. to platí je optimální MR > MC zvýší produkci MR < MC sníží produkci MR = MC Zlaté pravidlo max Z + - pouze pokud toto platí, může být Z max a objem výroby optimální. 8. Nabídka dokonale konkurenční firmy (DK) Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy v dok. kon. je popt. dokonale elastická, P je nezávislé na Q d=ar=mr P je konstantní TR závislé pouze na Q a jsou mu přímo úměrné AR také konstantní křivka AR je rovnoběžná s osou x na úrovni P MR = AR křivka MR= křivce AR 15

16 Pozn. Nákladové křivky: TC,AC,MC Příjmové křivky: TR,AR,MR kdyby AR bylo kles. (rostoucí), musely by být MR < (>) AR tvar křivek nákladů není ovlivněn typem konkurence, křivky příjmů ano podmínka optima MR = MC lze zapsat MC = P - nastává maximální zisk- je největší rozdíl mezi TR a TC - nalevo od optima je možno zisk zvyšovat růstem Q výroby, napravo poklesem Bod, kde se MR=MC max tzn. vyšší rozdíl mezi TR a TC a to je v bodě QE = 12 Zobrazení Nákladů, Příjmů a Zisku v optimu Nabídka a bod uzavření firmy v krátkém období pro odvození indiv. nabídky firmy zjistit jak fa reaguje na změny P 16

17 - P je nezávislá na chování 1 firmy ale může se měnit podle trhu - P se změní posune se přímka P=AR=MR posune se bod optima (průsečík s křivkou MC) - pro každou úroveň P je rovnovážný Q produkce- dán průsečíkem MC a MR rostoucí část křivky MC je zároveň křivkou nabídky firmy dok. kon. - tvar křivky určen zákonem kles. výnosů: růst Q vyžaduje růst nákladů, zvýšení Q o jednotku ale vyvolá zvýšení nákladů víc než o jednotku fa proto rozšíří výrobu jen když je k tomu stimulována vyšší cenou při poklesu P tak, že TC > TR ztráta- ale je menší když fa vyrábí než když výrobu zastaví krátkodobě fa pokračuje ve výrobě až do bodu kdy TR = VC - při Q=0 je ztráta rovna FC - když TR < VC je ztráta menší, když fa zastaví výrobu TR VC - fa zastaví výrobu v bodě kdy P=AVC protože když platí TR=TC Q Q P=AVC- splněno v bodě AVC min kde platí AVC=MC=P bod uzavření f. (M) S=MC pro P < AVC bude Q=0; P > AVC bude takový aby platilo MC=MR křivka S firmy je totožná s křivkou MC od bodu, kdy MC=AVC (=P) Bod zvratu (Breakeven Piont) dlouhé obd.- je možný pohyb firem mezi odvětvími musíme tento pohyb uvažovat - nepřijatelné když TC >TR (a tedy P < AC) firmy z odvětví odejdou poklesne nabídka roste P až do bodu kdy P=AC - není možné aby TR > TC (neboli AR > AC)- firmy dosahují kladný ek. zisk to přiláká další firmy do odvětví roste nabízené Q klesá P na úroveň AC - podmínka optima (rovnováhy) firmy v dok. kon.: MR = MC = AC = AR neboli P = MC = AC bod optima= bod zvratu (Breakeven Piont) 17

18 v dok. kon. je odchylka zisku od normálního možná jen krátkodobě a je projevem nerovnováhy ze vztahu AC a MC je zřejmé, že bodu zvratu odpovídá AC min Q výroby je optimální i z hlediska nákladů. Vliv změn nákladů a ostatních faktorů na nabídku změna P změna nabízeného Q (resp. posun po křivce S) posun křivky nabídky daný změnou nabídky- příčiny: - změna nákladů růst nákladů pokles nabídky (posun křivky doleva)- při stejné P menší Q pokles nákladů růst nabídky (posun křivky doprava)- při stejné P větší Q techn. pokrok snížení nákladů (posun křivky doprava) ceny vstupů- růst růst nákladů (posun doleva), pokles pokles nákladů (posun doprava) - změny cen ostatního zboží růst ceny zboží, kt. je možno vyrábět s výrobním zařízením firmy (např. chleba a housky v pekárně) pokles nabídky zkoumaného zboží růst ceny zboží, kt. je výsledkem stejného výr. procesu (např. koks a plyn) růst nabídky všech zboží - další faktory- např. počasí (hl. v zemědělství), očekávání výrobce, cla atd. Elasticita nabídky E s % Q = S % P E S - koeficient cenové elasticity nabídky Q2 Q1 P2 P1 E S = Q 1, P 1- Q a P před změnou; Q 2, P 2- Q a P po změně ( Q2 Q1 ) 2 ( P2 P1 ) 2 - od koeficientu elasticity poptávky se liší znaménkem- E S je kladný; jinak pro ně platí stejné vlastnosti závisí na: - možnosti a náklady skladování- čím obtížnější a dražší, tím menší elasticita - charakter technologie a výr. procesu- čím obtížnější je vyrábět s daným vybavením, tím menší elasticita 18

19 - časový horizont- elasticita se zvyšuje s jeho prodlužováním- jak se zvyšuje možnost zvyšovat Q vyráběné produkce velmi krátké obd.- S zcela neelastická- firmy nemohou zvyšovat výrobu (křivka S rovnoběžná s osou y) Tržní nabídka je součtem objemů urč. zboží, kt. jsou při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží graficky: horizontální součet individuálních nab. křivek Agregátní nabídka = součet všech tržních nabídek na všech trzích = suma veškerého zboží, kt. jsou výrobci ochotni nabízet při různých cenách makroekonomie 9. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu (DK) Tržní rovnováha rovnováha Q D = Q S (P E rovnovážná cena) trž. popt. (nab.) součtem individuálních, indiv. křivka tvořena body optima spotřebitele (firmy) při různých P body na křivce tržní popt. (nab.) jsou také body rovnováhy pro různé P trh je v rovnováze všichni spotřebitelé (všechny firmy) jsou v optimu - D je v rovnováze <=> P= MU - S je v rovnováze <=> P = MC musí být v rovnováze D i S zároveň musí zároveň platit P=MC a P=MU MU=MC (mezní užitek zboží = mezním nákladů na jeho výrobu) Rovnováha a efektivnost (DK) 19

20 efektivní rozdělení VF: není možno zvýšit výrobu jednoho zboží aniž by se snížila výroba jiného; zároveň žádný ek. subjekt nemůže zlepšit svou situaci aniž se zhorší situace jiného MU statku > MC : zboží je vyrobeno (a spotřebováno) málo - efektivnost se zvýší přesunem části VF na výrobu tohoto statku - je-li MU=P > MC firmy jsou v nerovnováze;zvýšení výroby zvýší zisk firem aniž se to projeví na užitku spotřebitelů - je-li MU > P=MC spotřebitelé nejsou v rovnováze, protože mohou zvýšit svůj užitek větší spotřebou: Q D < Q S P i Q vyrobené produkce (a tedy i MC) zvýší se užitek spotřebitelů aniž se sníží zisk firem MU statku < MC: je vyrobeno a spotřebováno více než je optimum - efektivnost se zvýší snížením výroby tohoto statku a zvýšením ostatních alokace VF efektivní <=> MU spotřebitele ze zboží= MC na výrobu zboží - vyrobené spotřebované množství optimální - příjem 1 ek. subjektu= výdajům jiného P (výdaj spotřebitele)= P (příjem výrobce) MU (efekt pro spotř.) = MC (výdaje firmy) Výhody ze směny (DK) 20

21 trh přináší ek. subjektům výhody ze směny TR Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu rovnováha je v realitě výjimečná kvůli neustálým změnám změna S nebo D změna Q E a P E nastolení rovnováhy ovlivněno mnoha faktory Rovnováha z hlediska různých období v dok.konk. velmi krátké období- S zcela neelastická, růst D vyvolá pouze růst P krátké období- elasticita S větší; růst P je nižší než ve velmi krátkém obd. dlouhé období- opět větší elasticita; ještě nižší pohyb P než v krátkém obd. velmi dlouhé období- dochází ke zvýšení Q prodávaného zboží; dopad na P může být různý, protože roste S i D:roste víc S než D pokles P;roste víc D než S růst P bod rovnováhy E se posunuje při přechodu od velmi krátkého k dlouhému obd. směrem vpravo dolů 21

22 Rovnováha a současná změna poptávky i nabídky (DK) vliv na velikost změny P a prodaného Q má i elasticita S a D růst D růst Q i P; růst S růst Q, pokles P současný růst D i S růst Q ale dopad na P nejednoznačný - to co vzroste víc ovlivní cenu (když D růst; S pokles) - D je neelast.: P klesá; elast.: P vzroste, změna Q je výraznější než u neelast. 22