Princip činnosti a pracovní režimy světelného mikroskopu
|
|
- Miroslav Vopička
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Princip činnosti a pracovní režimy světelného mikroskopu A. ZADÁNÍ 1. Seznamte se důkladně s jednotlivými prvky a s ovládáním světelného mikroskopu (Amplival pol. U).. Prostudujte sestavu osvětlovací soustavy a proveďte její nastavení podle Köhlerova schématu. 3. Vycentrujte tento mikroskop. 4. Proveďte kalibraci příčného zvětšení mikroskopu pomocí měrného okuláru a objektivního měřítka. 5. Pomocí okalibrovaného mikroskopu změřte rozměry buněk listu mechu, chloroplastů a celých lístků. Změřte průměrnou plochu buněk a zjistěte počet chloroplastů v buňce. 6. Seznamte se s prvky mikroskopu pro fázový kontrast. Seřiďte mikroskop pro práci v režimu fázového kontrastu. Ověřte tento režim na umělém preparátu (mikroskop Meopta). B. SEZNAM POMŮCEK 1. Přístrojové vybavení: mikroskopy Amplival pol. U, Carl Zeiss, Jena, Německo a Meopta, Československo. Měrný okulár, objektivní měřítko, sestava pro fázový kontrast.. Ostatní potřeby: zrcátko, podložní a krycí sklíčka, kádinka a tyčinka, mech, glycerin, imersní olej. C. TEORIE 1. Osvětlovací soustava podle Köhlerova schématu Princip: mléčné sklo filtr S K Cl(K) Cl(C) C P O Obr. 1. Schéma Köhlerova uspořádání osvětlovací soustavy světelného mikroskopu 65
2 Osvětlovací soustava se skládá ze zdroje S, kolektoru K, clonky kolektoru Cl(K), kondenzoru C a clonky kondenzoru Cl(C). Clonka Cl(K) je v ohniskové rovině K (primární obraz S ), Cl(C) je v ohniskové rovině C. Správné nastavení: S je zobrazen kolektorem na Cl(C), Cl(K) je zobrazena kondenzorem na P. Pak Cl(K) omezuje osvětlené pole preparátu P a Cl(C) ovlivňuje osvětlení P a aperturní úhel osvětlovací soustavy (nazývá se proto také aperturní clonka). Je dosaženo optimálního využití světla zdroje a homogenní osvětlení preparátu.. Postup nastavení Köhlerova schématu pro Amplival pol. U 1) Vybereme vhodný preparát a při malém zvětšení zaostříme mikroskop na preparát (vertikální pohyb stolku ). ) Zaostříme C tak, aby obrys uzavřené Cl(K) byl na preparátu ostře vidět (lze nyní vycentrovat daný objektiv ). 3) Sledujeme obraz vlákna S na Cl(C) zrcátkem a posuneme podél optické osy S tak, aby tento obraz byl ostrý. 4) Vycentrujeme S pomocí třech stavěcích šroubů tak, aby jeho obraz na Cl(C) byl ve středu. 5) Vycentrujeme daný objektiv pomocí dvou stavěcích šroubů tak, aby obraz přivřené Cl(K) byl ve středu zorného pole. 6) Zlepšíme homogennost pole zařazením mléčného skla. Intenzitu světla a jeho spektrální složení lze regulovat také pomocí filtru, vkládaného do optické osy. 3. Centrování mikroskopu (Amplival pol. U.) Cílem je seřídit mikroskop tak, aby všechny kruhové prvky měly střed na optické ose. Centrování lze provádět vůči opěrným (pevným) prvkům. U našeho mikroskopu jsou pevnými prvky kolektorová clonka, clonka zorného pole v okuláru a Amiciho-Bertrandova čočka. Centrovatelné prvky jsou: zdroj světla S, aperturní (kondenzorová) clonka Cl(K), stolek a objektiv (O). Postup centrování: 1) Zaostříme mikroskop na preparát, kolektorovou clonku na preparát a zmenšíme clonku zorného pole Cl (z.p.) tak, aby měla stejný průměr jako zobrazená kolektorová clonka. ) Vycentrujeme dvěma nasouvacími klíči objektiv tak, aby obrazy Cl(K) a Cl (z.p.) byly vycentrované. 3) Zařadíme Amici-Bertrandovu čočku jako pomocný objektiv (sklopení páčky dolů) a zaostříme ho na obrazovou ohniskovou rovinu objektivu. V této rovině je obraz aperturní clonky a ten stavěcími šrouby této clonky vycentrujeme. 4) Obraz zdroje vycentrujeme stavěcími šrouby zdroje na zavřenou aperturní clonku. 5) Stavěcími šrouby vycentrujeme otočný stolek tak, aby při jeho otáčení zůstával střed otáčení ve středu nitkového kříže okuláru. 6) Při výměně objektivu je třeba zkontrolovat jeho vycentrování. 66
3 4. Měření příčných rozměrů v mikroskopu (např. buněk, chloroplastů a celých lístků mechu) K měření příčných rozměrů objektů, které jsou celé vidět v mikroskopu využijeme měřící okulár a okalibrovaný mikroskop. Jeden z okulárů nahradíme měřícím okulárem firmy Carl Zeiss, Jena (zvětšení 15 x). Zorné pole zaostřené oční čočkou okuláru je znázorněné na obr.. V horní polovině je pevná stupnice osmi stejně vzdálených očíslovaných dílků. Je to hrubé okulárové měřítko (tzv. mikrometr). Pevný střed pole je vyznačen jako vrchol pravého úhlu svíraného dvěma přerušovanými polopřímkami v pravé části zorného pole. Vodorovná přerušovaná přímka, zrcadlový obraz dvou pevných polopřímek, krátká vertikální linie na střední přímce a dvojice pevných linií částečně se překrývající s pevnou stupnicí se současně pohybují při otáčení mikrometrického šroubu. Vzdálenost dvojice linií odpovídá deseti a vzdálenost sousedních pevných linií měřítka stu dílků na bubínku mikrometrického šroubu měrného okuláru. Splývá-li střed pohyblivé dvojice linií s pevnou linií, je na stupnici mikrometrického šroubu nula. Pevné měřítko slouží k přibližnému odhadu rozměrů a k zápisu počáteční a koncové hodnoty měřeného rozměru. Pokud zvolíme jako jednotku jeden dílek stupnice mikrometrického šroubu, udává stupnice mikrometrického šroubu jednotky a desítky a čísla u linií pevného měřítka stovky těchto jednotek (např. 365 až 78 apod.). Měřící okulár lze pomocí stavěcích šroubů vycentrovat vůči ose mikroskopu Obr.. Zorné pole měřícího okuláru Carl Zeiss, Jena Pro kalibraci máme k dispozici kromě měřícího okuláru ještě objektivní měřítko (tzv. objektivový mikrometr), ve kterém je jeden centimetr rozdělen přesně liniemi na sto dílků (označení 10 : 100). Vložíme objektivní měřítko jako preparát do mikroskopu a zaostříme mikroskop na tuto stupnici. Otočíme stolek tak, aby linie měřítka byly přesně rovnoběžné s liniemi stupnice v okuláru. Linie objektivního měřítka jsou při větším zvětšení poměrně široké, a proto při kalibračním postupu nastavujeme střed pohyblivé části okuláru nebo jednu z dvojice pohyblivých linií na stejný okraj či střed obrazu linie objektivního měřítka. 67
4 Otáčením mikrometrického šroubu okuláru zjistíme, kolik dílků šroubu připadá na vzdálenost sousedních linií obrazu objektivního měřítka. Měření provádíme statisticky. Připadá-li v průměru na vzdálenost sousedních linií objektivního měřítka D dílků, je charakteristická konstanta uspořádání objektiv-okulár: k = 0,1/D (mm). Chceme-li nyní měřit příčné rozměry objektů v preparátu, posuneme pomocí křížového posuvu objekt do středu zorného pole a natočíme preparát pomocí otočného stolku do takové polohy, aby měřený rozměr splýval s vodorovnou linií zorného pole, nebo byl s ní alespoň rovnoběžný. Druhou možností dosažení této rovnoběžnosti je otočení měrného okuláru. Tento postup je méně praktický a u polarizačního mikroskopu využíváme s výhodou vycentrovaného otočného stolku. Nyní nastavíme pomocí mikrometrického šroubu pohyblivý střed nitkového kříže na levý krajní bod měřené úsečky a odečteme hodnotu polohy m A a totéž provedeme pro pravý krajní bod ( hodnota m B ). Délka měřené úsečky je d = k. (m B - m A ). Tímto způsobem změříme příčné rozměry buněk a chloroplastů např. listů mechu. K měření příčných rozměrů objektů, jejichž obraz je větší než zorné pole mikroskopu lze použít křížových posuvů preparátu (x, y), které jsou nastavitelné s přesností na 0,1 mm za použití nonia obdobně jako u posuvného měřítka. Měřící okulár nastavíme nejlépe tak, aby vznikl nitkový kříž (střední poloha). Křížovým posunem preparátu nastavíme jeden krajní bod měřené úsečky (A) tak, aby splýval se středem nitkového kříže a odečteme polohy na křížových posuvech (x A, y A ). Totéž provedeme pro druhý krajní bod B (x B, y B ). Vzdálenost bodů je dána vztahem ( odvoďte) d = (x B - x A ) + (y B - y A ) Změřte délku a šířku zvoleného listu mechu tímto způsobem. Některé další možnosti měření na mikroskopu Plošná hustota objektů Zjistíme celkovou plochu zorného pole (P) např. tím, že změříme jeho průměr. Pokud se jedná o objekty, které zcela pokrývají zorné pole a navzájem se nepřekrývají (např. buňky listu mechu nebo buňky pokožky cibule), lze průměrnou plochu jednoho objektu vypočítat ze vztahu p = P / j, kde j je počet objektů v zorném poli. Počet objektů připadajících na jednotkovou plochu je pak dán vztahem i = j / P. 68
5 U větších objektů, z nichž některé zasahují do zorného pole jen částečně, je třeba zvolit pravidlo jejich počítání. Jedna možnost je jako příklad pro buňky uvedena na obr. 3. počítáme nepočítáme Obr.3. Pravidlo počítání buněk Rozdělíme zorné pole na pravou a levou část a do počtu zahrneme jen buňky zcela uvnitř zorného pole a ty buňky, které částečně zasahují do levé části zorného pole. Ty, které zasahují do pravé části zorného pole do celkového počtu nezahrnujeme. Tato metoda není příliš přesná. Je třeba volit takové zvětšení, při němž je v zorném poli alespoň několik desítek objektů. Určete tímto způsobem průměrnou plochu buněk vybrané části listu mechu a průměrný počet buněk na jeden čtvereční mm. Tloušťka objektů v preparátu Zde se využívá mikrometricky dělený šroub vertikálního posuvu stolku. Objekt při větším zvětšení zaostříme na jeho svrchní část a odečteme hodnotu m A, pak na spodní část a odečteme m B. Při určování tloušťky objektu musíme brát v úvahu indexy lomu médií u objektivu (n o ) a média obklopujícího vzorek v preparátu (n p ). Tloušťka objektu se pak vypočte ze vzorce T = n p /n o. (m A - m B ). U suchých objektivů je n = 1, u imersních n = n i (index lomu imersní kapaliny). V naší úloze se pokuste změřit tloušťku krycího sklíčka. 5. Fázový kontrast 5.1. Metoda fázového kontrastu Při studiu bezbarvých buněk a tkání se i v nejnovějších pracích v biologii a v biofyzice používá metoda fázového kontrastu. Princip této metody lze vysvětlit několika způsoby, např. vektorově 5 nebo vlnově 3. Zde využijeme odvození pomocí zápisu harmonických vlnění, které umožní matematické zdůvodnění jevu. Kontrastem budeme v tomto textu rozumět veličinu K = (I 1 - I )/(I 1 + I ) 69
6 kde I 1, I jsou jasy prostředí (pozadí) a objektu na obrazu v mikroskopu. Je-li pozadí jasnější než objekt, hovoříme o pozitivním kontrastu (K 0), je-li pozadí tmavší než objekt, jedná se o negativní kontrast (K 0). Jsou-li jasy stejné, obraz je bez kontrastu (K = 0). Při metodě fázového kontrastu se studují velmi malé objekty, které nevykazují amplitudový kontrast, tj. nemají jinou absorpci než pozadí. Mohou mít ale jiný index lomu. Nechť je index lomu prostředí n 1, objektu n a geometrická tloušťka objektu ve směru průchodu světla h (viz obr. 4). n n h (a) (b) Obr. 4. K definice kontrastu (a) a fázového rozdílu (b) Rozdíl fází paprsků procházejících objektem a prostředím je = - 1 = / 0 (n - n 1 )h, kde 0 je vlnová délka světla ve vakuu (zdůvodněte). Uvažujme dvě harmonické vlny procházejícího světla: vlna prošlá pozadím a vlna prošlá objektem v 1 = a 1 sin t v = a sin ( t + ) = a cos sin t + a sin cos t = ai sin t + a II sin ( t + /) kde a I = a cos ; a II = a sin Protože předpokládáme malý objekt, je 1 a platí přibližně a I a ; a II 0 (diskutujte, kdy je objekt "malý"). Rozklad vlny procházející objektem na dvě dílčí vlny má i fyzikální opodstatnění. Vlna I prochází objektem přímo, zatímco vlna II se rozptyluje, tj. odchyluje se od přímého směru. Vypočítáme-li intenzity těchto vln (zářivé toky energie) jako veličiny úměrné časovým středním hodnotám kvadrátů amplitud, platí 70
7 T I 1 = A/T 0 a 1 sin ( t )dt = A a 1 T I = A/T 0 a sin ( t + )dt = A a Protože náš objekt je fázový, nedochází ke změně amplitudy a tudíž a 1 = a I 1 = I a kontrast K = 0. obrazová ohnisková rovina rovina obrazu 1 v II v II v I F o Q v I fázová destička C P O Obr. 5. Princip metody fázového kontrastu Protože vlny v I a v II opouštějí objekt v různých směrech, procházejí po zobrazení objektivem různými body obrazové ohniskové roviny objektivu. Vlna v I prochází ohniskem. Obě vlny se setkají v rovině obrazu a vytvářejí obraz objektu. Vložíme-li do ohniska F o čtvrtvlnovou destičku (jaká je její tloušťka?), způsobující posuv vlny ve fázi o (+ /), bude intenzita nové složené vlny I dána výrazem I T = A/T 0 a cos sin ( t + /) + a sin sin ( t + /) dt = = A a 1 + cos sin. a obraz získá kontrast K = (I 1 - I ) / (I 1 + I ) = (- cos. sin )/(1 + cos. sin ). Z tohoto odvození vyplývá, že pro případ n n 1 kdy 0 vznikne při použití čtvrtvlnové destičky negativní kontrast, objekt je světlejší než pozadí. Ověřte experimentálně. Při použití třičtvrtěvlnné destičky, tj. při posunu o 3/ vznikne pozitivní kontrast 71
8 K = (I 1 - I ) / (I 1 + I ) = (+ cos. sin )/(1 - cos.sin ). (Dokažte). V praktickém provedení fázového kontrastu je nejčastěji používána /4 destička. 5.. Praktické provedení fázového kontrastu Protože principiální uspořádání uvedené na obr. 5 je málo světelné, používá se v praxi zařízení s prstencovými elementy (fázová clonka a fázová destička). V ohniskové rovině kondenzoru je umístěna prstencová fázová clonka a v obrazové ohniskové rovině objektivu je fázová destička. Při správném seřízení mikroskopu na fázový kontrast splývá obraz fázové clonky s fázovou destičkou. U různých typů mikroskopů se může postup seřizování lišit. Některé typy mikroskopů mají revolverově výměnné fázové clonky tak, že každému fázovému objektivu přísluší fázová clonka. U našeho mikroskopu je jediná fázová clonka a lze měnit parametry kondenzoru (ohniskovou vzdálenost) tak, aby se osvětlovací systém přizpůsobil danému fázovému objektivu. fázová clonka C P O ohnisková rovina Q fázová destička obrazová rovina Obr. 6. Praktické provedení fázového kontrastu Postup při seřizování mikroskopu pro fázový kontrast 1) Zašroubujeme příslušný objektiv pro fázový kontrast (červená značka Ph). Zaostříme mikroskop na preparát, nejlépe na oblast bez struktur. Místo jednoho okuláru umístíme pomocný mikroskop a zaostříme jej na fázovou destičku (tmavý prstenec na světlém poli). ) Do osvětlovací soustavy umístíme fázovou clonku, aperturní clonku otevřeme na maximum. V pomocném mikroskopu vidíme obraz clonky jako světlý prstenec na tmavém pozadí. 3) Měníme postupně polohu kondenzoru (vertikální posuv), ohniskovou vzdálenost kondenzoru (otáčením prstence na kondenzoru) a polohu clonky (otáčení a příčný posuv) tak, aby obraz clonky zcela splynul s fázovou destičkou. V tomto okamžiku je seřízen fázový kontrast. 7
9 obraz fázové clonky různé poloměry fázová destička (a) neseřízeno (b) vycentrováno (c) seřízeno Obr. 7. Postup při seřizování fázového kontrastu (shodné poloměry) D. LITERATURA [ 1 ] J. Pazourek: Pracujeme s mikroskopem, SNTL, Praha [ ] J. Brož a kol.: Základy fyzikálních měření I, SPN, Praha [ 3 ] J. Brož a kol.: Základy fyzikálních měření IIA, SPN, Praha [ 4 ] J. Nauš: Experimentální metody biofyziky I (skripta) UP Olomouc [ 5 ] J. Fuka, B. Havelka: Optika a atomová fyzika, I. Optika, SPN, Praha
10 74
Světelná mikroskopie 1. 1. Zadání
Světelná mikroskopie 1 1. Zadání 1) Seznamte se důkladně s jednotlivými prvky a s ovládáním světelného mikroskopu 2) Prostudujte sestavu osvětlovací soustavy a proveďte její nastavení podle Köhlerova schématu
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceMikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze
Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceZákladní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 1. SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE A PREPARÁTY V MIKROSKOPII TEORETICKÝ ÚVOD: Mikroskopie je základní metoda, která nám umožňuje pozorovat velmi malé biologické objekty. Díky
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
VíceAbstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky
Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
Více1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
Více1 Základní pojmy a vztahy
1 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení optických přístrojů Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU. A.Mikš 1, V.Obr 2
EXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU A.Mikš, V.Obr Katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT, Praha Katedra vyšší geodézie, Fakulta stavební ČVUT, Praha Abstrakt:
VíceZáklady mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10
Úloha č. 10 Základy mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se základní obsluhou třech typů laboratorních mikroskopů: - biologického - metalografického - stereoskopického 2. Na výše jmenovaných mikroskopech
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková
II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího
VíceHistorie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie
Historie světelné mikroskopie Světelná mikroskopie Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie 1 Historie světelné mikroskopie Světelná mikroskopie Robert Hook
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceMěření pevnosti slupky dužnatých plodin
35 Kapitola 5 Měření pevnosti slupky dužnatých plodin 5.1 Úvod Měření pevnosti slupky dužnatých plodin se provádí na penetrometrickém přístroji statickou metodou. Princip statického měření spočívá v postupném
Více1. Teorie mikroskopových metod
1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno
VíceÚkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop
Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro
Více4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru
4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu Pomůcky: 1) Generátor normálové frekvence 2) Tónový generátor 3) Digitální osciloskop 4) Zesilovač 5) Trubice s reproduktorem a posuvným mikrofonem 6) Konektory A)
VíceLMF 2. Optická aktivita látek. Postup :
LMF 2 Optická aktivita látek Úkoly : 1. Určete specifickou otáčivost látky měřením pro známou koncentraci roztoku 2. Měření opakujte pro různé koncentrace a vyneste závislost úhlu stočení polarizační roviny
Víceh n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k
h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceZákladní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru
Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceOptická (světelná) Mikroskopie pro TM I
Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Typy klasických biologických a polarizačních mikroskopů Přehled součástí
Více~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice
Veletrh nápadů učitelů fyziky Souprava pro pokusy z : optiky opliky Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Seznam součástí číslo kusů název obr.č. 1 1 kyveta 1 2
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceMikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu
Mikroskopické metody Přednáška č. 3 Základy mikroskopie Kontrast ve světelném mikroskopu Nízký kontrast biologických objektů Nízký kontrast biologických objektů Metodika přípravy objektů pro světelnou
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
VíceMěření. Uživatelská příručka
Měření Uživatelská příručka Příslušenství pro úlohy měření Objektivový mikrometr (1) pro kalibrování Rastry s různým dělením (2) v mm a v palcích Síťový rastr (3) Rastr s nitkovým křížem Délky Počítání
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceIf\=l/fl. Optické levy netradifně netradičně - vyuiltf využití iákovské žákovské soupravy pro pokusy. f=f!..
Veletrh nápad" nápadd učitelll učiteld fyziky Optické levy netradifně netradičně - vyuiltf využití iákovské žákovské soupravy pro pokusy I z optiky Pavel Kf{ž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 6 Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 10.3.2014
Více3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU
3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU Měřicí potřeby 1) spektrometr ) optická mřížka 3) sodíková výbojka 4) Balmerova lampa Teorie Optická mřížka na průchod světla je skleněná destička, na níž
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Jaké měřidlo je vhodné zvolit? Pravidla: Přesnost měřidla má být pětkrát až desetkrát vyšší, než je požadovaná přesnost měření. Např. chceme-li
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
Vícevede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
4. cvičení Metody zvýšení kontrastu obrazu (1. část) 1. Přivření kondenzorové clony nebo snížení kondenzoru vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VícePRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu
PRÁCE S MIKROSKOPEM 1. Praktická příprava mikroskopického preparátu 2. a) Z objektu, jehož část, chceme pozorovat pomocí mikroskopu, musíme nejprve vytvořit mikroskopický preparát. Obr. č. 1 b) Pozorovaný
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceNabídka mikroskopů 2018
Nabídka mikroskopů 2018 ZM 1 - Školní mikroskop Velmi oblíbený žákovský mikroskop. Náklopné rameno umožní pohodlné pozorování. Zvětšení se provádí výměnou objektivů pomocí revolverového měniče, zaostřování
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Změřte ohniskovou vzdálenost tenké ploskovypuklé (plankonvexní) čočky jednak Besselovou metodou, jednak metodou dvojího zvětšení. 2. Z následujících možností vyberte jednu: a. Změřte
Více2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem
2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceFyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr
Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková
Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula
VíceMěření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy
Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VícePraktické cvičení č. 1.
Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceZáklady mikroskopování
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VíceLupa a mikroskop příručka pro učitele
Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina
Více1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul
VíceVEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární
VEKTOR Úvod Vektor je abstraktní pojem sloužící k vyjádření jistého směru a velikosti. S vektorovými veličinami se setkáváme například ve fyzice. Jde o veličiny, u nichž je rozhodující nejen velikost,
VíceČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných
VícePříloha C. zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013. TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace)
Příloha C zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013 TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace) 1. část VZ: Laboratorní mikroskop s digitální kamerou a PC Položka č.1
VíceZM 1 BOX - Školní mikroskop včetně plastového kufříku
ZM 1 BOX - Školní mikroskop včetně plastového kufříku Velmi oblíbený žákovský mikroskop. Náklopné rameno umožní pohodlné pozorování. Zvětšení se provádí výměnou objektivů pomocí revolverového měniče, zaostřování
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Viz oskenovaný text ze skript Sprušil, Zieleniecová: Úvod do teorie fyzikálních měření http://physics.ujep.cz/~ehejnova/utm/materialy_studium/chyby_meridel.pdf
VíceSoftware Dynamická geometrie v optice. Andreas Ulovec Andreas.Ulovec@univie.ac.at
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZIKA 4 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Software Dynamická geometrie v optice Optika Andreas Ulovec Andreas.Ulovec@univie.ac.at Užití
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceII. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.
Ukázky typových maturitních příkladů z matematiky..reálná čísla. 3} x R; I. Zobrazte množiny A = {x є 3} < + x R; B = {x є II. Zapište ve tvaru zlomku číslo, 486.Komplexní čísla. I. Určete a + b, a - b,
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VíceFabry Perotův interferometr
Fabry Perotův interferometr Princip Dvě zrcadla jsou sestavena tak aby tvořila tzv. Fabry Perotův interferometr, s jehož pomocí je vyšetřován svazek paprsků vycházejících z laseru. Při experimentu se pohybuje
Vícepříjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum:
příjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum: obr. 1: lokalizace nejčastějších parazitů skotu obr. 2: propagační stadia parazitů skotu 1 obr. 3: lokalizace nejčastějších parazitů malých přežvýkavců obr.
Více11. Měření závitů. Profil metrického závitu je určen jmenovitými rozměry:
11. Měření závitů Závit je geometricky určen závitovou plochou. Rozeznáváme závit matice (vnitřní) a závit šroubu (vnější). Závitová plocha vznikne pohybem profilu závitu tak, že každý jeho bod opisuje
Více1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem
Analytická geometrie - kružnice Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A = ; 5 [ ] Napište středový i obecný tvar rovnice kružnice, která má střed
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VíceCvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie
Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE Teodolit a měření úhlů ještě doplnění k výškovému systému jadranský systém udává pro stejný bod hodnotu výšky o cca 0,40 m větší než systém Bpv Potřebujeme vědět
Více5 Geometrická optika
5 Geometrická optika 27. března 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 22.března 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí 13:30 Spolupracoval
VícePodle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako
Úkoly 1. Změřte divergenci laserového svazku. 2. Z optické stavebnice sestavte Michelsonův interferometr. K rozšíření svazku sestavte Galileův teleskop. Ze známých ohniskových délek použitých čoček spočtěte,
Více