HARTOERAFIE. 5.t Mapa a gltibus. 5.2 Hartogralicki zohrazeni geogralickfch map

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HARTOERAFIE. 5.t Mapa a gltibus. 5.2 Hartogralicki zohrazeni geogralickfch map"

Transkript

1 HARTOERAFIE 5.t Mapa a gltibus Mapu mriieme deffnovat Jako zmensenf rovinnf obraz zerne, nebo jin ho vesmirn6ho t6lisa. Mapa je sestrojena na zdklad matematicky de{inovanlich vztahri. zhledem k tomu, Ze tvar TEne zvans; $eoid nelze matematic\y definovat, byly pro mapovou tvorbu r,'lpodteny tzv. refereneni elip"oiay (,rir. t pitolu 4.3). l/pocty na elipsoidechjsou sozite, proto sev kartogralii nahrazuje elipsoid refereneni kouli, kterd md s elipsoidem bud stejnf powch, nebo objem. Zmensenlim trojrozmernlfm kuloq/m modelem ZetnE je gl6bus. ProtoZe rnezi gl6bern ^ Tnmi existuje geometricke podobnost, nedochdzi na globu ke zlrresleni. Oisetne -efitt o globu je pom r mezi polom rem $16bu r a polomdrem referendni koule R. ladiuje s".\re t,r".., i:m, kde meiitkove dislo m- ukazuje, kolikrdt je polomer gl6bu mensi nez polomdr referendni koule. Ddlkov6 meiitko I udiivri pomdr delky na globu a delky na I; referendni kouri, plosn meiitko udeivd pomdr mezi velikosti plochy na gl6bu a plochy m- na referendni kouli. Uhly na gl6bu jsou stejn6 jako rihly na referendni kouli. Hlarmi piednosti gl6bu je, Ze znazorilwje zemslgi powch bez zkresleni. Neq/hodou globu je, Ze se mohou lyrebet jen v mall/ch m iitkdch a 2e se s nimi Spatne manipuluje. Z toho drivodu se zemslgi powch zndzoriuje v rovin mapy. 5.2 Hartogralicki zohrazeni geogralickfch map Kartogralick6 zobrazeni jsou p0ietni a k0nstrukenimetody, ieiichi pomoci lze sestroilt zem6pisn0 sit' v rovine mapy. Jestlize se pfi sestrojeni zemdpisne sit pouzivri promitini, zobr azeni jako proj ekce. oznaauji se kartografickd Pti zobrazerri vetsiho rizemi do roviny mapy je nutno bnit vzdy v fvahu zakiiveni zemsk6ho powchu. Kulovou nebo elipsoidickou plochu nelze rozvinout do roviny mapy bez zkresleni, proto musime pii pouzivdni mapy pocitat vzdy s deformacemi ddlek, ploch i tihlti. Zobrazeni referendni koule nebo elipsoidu do roviny mapy ie5i matematlck6 kartogralle. Podstatou kartografic$ch zobrazeni je zobrazit kulovou plochu gl6busu v rovin mapy tak, aby se nutne zkresleni omezilo na miru co nejmensi' Kartografickd zobrazeni se rozddluji podle n:isledujicich kriterii: podle zkresleni, podle polohy konstrukdni osy a podle druhu zobrazovaci plochy. l) Podle vlastnosti kartografic$ch zkresleni se rozlisuji kartografickd zobrazeni na plo' chojevnd (stejnoplochzi), rihlojevn6 (stejnorlht6), d6lkojevni (stejnodelndr) a v5rrown6vaci (kompenzadni). a) Plochojevn 6, zobrazeni zachovdvaji v kazd dristi mapy nezkreslen6 plochy, ale zkresluji uhly a delky. (Toto zobrazeni je vhodne pro moznost srolndvdli velikosti niznl/ch ruzerlri. b) Uhlojevnd zobrazeni nezkresluji uhly a zachovdvaji tvar, ale zkresluji plochy a d \' (fato zobrazeni se lyuzivaji v geodezii a v ns.moini plavbd). 26

2 KARTOGRAFIE c) D6lkojevnd zobrazeni zachovdvaji nezkreslen d6lkl - ne na cel mape, a1e jen v uriitfch sm rech (podel polednikfi nebo podel romobdzek). d) vyrovnlivaci zobrazeni umi zkresleni ploch i rihhi. Tato zobrazeni jsou \.5.poetena tak, aby zkr-esleni rlhhi a ploch bylo pokud mozno v rovnovaze. 2) Podle polohy konstrukdni osy se kartografick 6, zobrazeni rozddluii na: al zobtazeni v poloze normrf,rni (polov ) tj. konstrukini osa roiiny, vdlce. nebo kuzere je shodnri s osou globu. b) Zobrazeni v poloze pii6n6 (transve rz tnl) - konstrukdni osa lezi v rovind rormiku. c) zobtazeni v poloze obecn (sikme) - konstrukdni osa prochdzi stiedem grobu v libovoln m sm6ru (iin m nez u polohy piidn6 nebo normdlni) 3) Podle druhu zobrazovaci plochy se kartografick a zobrazeni rozddluii: Azimutdlnf zobrazeni v poloze normdlni Azimutalni zobrazeni v poloze piidn6 Azimutelni zobrazen( v poloze obecn6 74 Azimu6lni zobrazeni (podle. Nov,ka: Kartagratie a typogratie) 27

3 b) ZEMEPIS KO STC E a) Azimutdlni zob tazeni- znbrazovaci plochouj e rovina. Kulovd plocha globu se pieviidi piimo do roviny mapy (napi. stereograficki projekce). JestliZeje azirnttt6jnizobrazenivpoloze normdlni - tedn6 rovina se dolfke globu v oblasti p6lw6 - zobrazi se polednikyj ako svazek paprskri r,ychdzejicich ze stiedu mapy a rovnob Zkyj ako soustiedne kruznice se stiedem v obrazu polu (ve stiedu mapy). Zobrazeni je vhodn6 pro mapovdni pol6mich oblasti. rilcovd zobtazelri - zobrazovaci plochou je ptist vdlce. KulovA plocha globu se pievddi do plsrstd vdlce, kteq/ se potom rozvine do roviny mapy (na pi. plochojermii Lambertova projekce). JestliZe je vdlcovd zobrazeni v poloze normdlni (plii5t vdlce se dotl/kd gl6bu pod6l rovniku), potom se poledniky zobrazi jako ro\.nobezn6 piimky a rovnobdzky se zobrazi jakot; soustava piimek rovnob Znfch s rovnikem, kolmlfch na obrazy polednikri. Rolrnikje delkojevni a rovnobdzkyjsou zkresleny tim vice, dim vdtsi zemdpisn6 Siice odpovidaj i. 7-nbraz,eni je vhodn pro mapy fzemi, ktere je protdhli ood l hlarrni kruznice. elcov6 zobrazeni v poloze normelni Lambertova projekce v poloze normdlnl (Plochojevn6 zobrazeni) elcov6 zobrazenf v poloze pifdne 6lcov6 zobrazenl v poloze obecn6 Obr. 15 ebove zobnzeni (Podle. Noveka: Kaftografie a typogrufie) c) KuZelovd zobrazerri - zobrazovaci plochou je pldst kuzele. Kulovd plocha globu se piev6di do pld5t kuzele, kte4; se potom rozvine do roviny mapy (napi. Ptolemaiovo zobrazent). JestliZe je kuzelov zobrazeni v normdlni poloze (plslst kuzele se doq/kd gl6bu pod6l zvolen dotykov romob6zky) obrazy polednikri tvoii svazek paprski rychiizejicich z obrazu lrcholu kuzele. Romob ZkyvdetnE polu se zobrazuji jako kruhovd oblouky. 1/slednd. mapa je ddlkojerrul podel dotykov6 rowrobezky a pod6l polednikfi. Neni dhlojermd, ani plochojevnd. Zkresleni v obou smdrech je zmirn no, jednri se o mapu vyrovnfvaci. Zobrazeni je vhodn pro mapovdni rizemi, ktere je protrihl podel vedlei5i kruznice. ^l. 28

4 KARTOGRAFIE KuZelov6 zobrazeni v poloze normdlnf Ptofemaiovo zob'azenl (yrovnavac f zobr azenf) KuZelov6 zobrdzeni v potoze piidn6 KuZefov6 zobrazeni v poloze obecn6 Abr, 16 Ku2elovd zobrazeni (podte. Noveka: Kartografie a typografje) d) Obecnd zobrazeni - jsou zob:y.li, " kterjrch je geograjickri sit odvozena ticky podle formulovanfch pozadavki. matema_ obecnd iobrlelni i vctsinou pouzivaji najednom pro listu. mapy ve svcta skoteim-adasu sveta se dasto pouzivri (mnohokuzelovd) obecrre -,oti-'.rr'il-po-rvr.o.ri"te CNIIGAiK rgeo Abtdzek 17 Polyk6nick6 zobtazeni GNttAiK1950 l. 29

5 ZEN/EPIS KOSTC E 5.5 Uznik mapy Podle vzniku rozd lujeme mapy na mapy pivodni (origindlni), vznikl z piim ho m ieni v terdnu nebo na zdklade fotogrammetrick ho vyhodnoceni (vyhodnoceni letec$ch snimkri -viz. kapitola 4.8) a na mapy odvozen zpracovan z map privodnich obvykle v tiriho mdiitka s pouzitim kartografick generalizace (viz. kapitola 5.5). Fotogrammetrie je geodetic\f obor, kteq/ se zab'ivtt rekonstrukci tvaru, velikosti a polohy piedm tfr z leteclq;ch snimkfi. TORBU IT{AP MTZEME ROZELEMT (PODLE DRT'HtI PRACi) DO 5 ETAP: 1) Prdce astronomlck - rnaji za fkol stanovit astronomicklirn m ienim piesnou polohu (zem pisnou Siiku a d6lku) zdkladnich bodtl mapovan6 oblasti. 2) Pr6ce geodetick - dva hlavni Okoly: a) ]'tvofit na mapovdn m uzemi sousta!'u trojlihelnikri - trigonometrickou sid, jejiz vrcholy zvane trigonometricke body jsou v ter6nu zaji3teny (stabilizovdny) kamennjmi hranoly a nejdrilezit jsi bodyjsou vytydeny (signalizovdny) mcfichitni vazemi. Zekladni body astronomicky zam iend dophuji geodeti o dalsi body a q'tvdieji podle drilezitosti body I. az. fadu. Ohly na trigonometrich/ch bodech se mdii teodolitem. eesk6 re. publice je qfchozim bodem trigonometrich/ bod Pecnf (lelt na J od Prahy). Trigonometrickd sit je podkladem pro polohopis mapy. b) y'tvoiit na mapovan m uzemi nivela6ni sid, kter6 je podkladem pro \,ft5kopis mapy, Nivelaani sit tvofi soubor q/skov piesn zameienl/ch niveladnich bodri. Pro meieni qfsko{ch rozdilt se pouzivd niveladni piistroj. tsky, niveladnich bodrijsou vztazeny k z:ikladni nulove hladine moiskd. Do roku 1955 se v Ceskoslovensk republice pouzi val,,1/skoqi systdm jadrans$". (Nula na vododtu na Molo Sartorio v Terstu) od roku 1955 se pouzivd 'lfskolt system balts\i". (Nula na vododtu v Kron5tadtu u Petrohradu). Zdkladni niveladni bod d. I v iesk republiceje LiSov u Cesl$tch Budejovic s nad. moiskou qlskou vrici Baltu 564,7597 m a vtdi Jadranu 565,1483 m. 3) Prdce topogralickd jsou dvojiho druhu: a) Prace v ter nu (podrobnd polohopisne a qiskopisne m ieni). b) yhodnocovdni letec\ich snimkri (viz. kapitola 4.8). Podrobnf topografic$ obsah si zand5i do mapoq/ch listfi. 4) Pnice kartograficke Kartografove zpracovdvaji qisledky topogra{iclgich praci do formy kartografick6ho dila ytviiieii tzv. distokresbu vysledne mapy. 5) Prdce reprodukdni oboru zvandm kartograllckd polygralie pracuji specialist, kteii se zabfvaji reprodukci a tiskem map. fsledkem jejich prdce je rozmnozenl. mapov dito. znik topografick6 mapy (vdtsiho mdiitka) je spojen s pracemi ve vsech 5 etapiich. pi1 tvorb geografic$ch map (mensiho m iitka) se podklady praci astronomic\fch, geodetic kllch a topografic$ch piebiraji a vlastni prdce se soustiedi na prdce kartograficlis) a reprodukdni. Na vzniku map se stdle vice podili moderni vjpo6etni technika, 5.4 MEiitka plinri a map?nm mist Tnbrazeni krajiny na mapa nemrize b};t provedeno nezmensend. jakdm pom ru se toto zmenseni provede, udave mefitko. Z odli3n6ho vzniku pldnri a geografic\ich map rypllfriglzl i odlisna funkce jejich m fitka. Pii zn6z,orneni mal6 dristi zemskdho powchu - kulovdho vrcha) T liku o prrim ru maximriln6 30 km- nat\l,elr'e zakiiveni zemskeho povrchu zanedbat. Zmenseb) T n57 rovinnl/ obraz kolmeho prrim6tu mal6ho uzemi, na kterem se neprojevuje zkresleni, s hr nazyv6, pl6n. Mdiitko pldnu se uvddi ve form6 I : m, kde rn znaei, kolikrrit je delka (ploch{ ^, 30 T I r P zl ni ni P( M ta r) 2) I I I j a

6 KARTOGRAFIE na pldnu zmensena vzhledem ke sv6mu horizontdlnimu prirm tu v ter6nu. Na przinech piesnd lze odmdiovat potiebne prvky (ddjky, plochy a uhly). M- iitko na mape je mdiitiem globu, ze ktereho byla mapa odvozena. Delkov6 m6iiiko t :-m plati jen na aettve nezlesrenltch mistech mapy. Plo5n mdiitko l: m2 plati jen v plosnd nezkreslen5j.ch mistech mapy. Na nekterjtch maprich je disern6 mdritko l:m doprneno jest grafic$rn mdiitkem. Grafickd meiitkoje zndzorn no dsedkou se stejnd vel\imi dilky _ uvedi, jak6 skutean d lce 1v m v km) nebo odpovid6 d lka jednoho dilku na prislusne map6. M ienim na mapdch se zabl.,oit kartografic\i obor - kartometrie. Kartogralick6 generalizace Pii_tvorh6 mapy se vsechny *j.xty mapovan6 oblasti zmensuji. Aby nedoslo k tomu, zndzoriovane Ze by zmensene objekty,pieplniry mapu,le nutno vybiat objekty hrawri a podstatn na rikor podruznl/ch. v1ib6r a cilevedomi zevseoiecneni objektt znlzorfiovanlch nazj,vame na mapd kartoggalickou generalizaci. PIOLOHOPIS, WSXOPTS A POPIS MAPr. Mapa obsahuje vedle matematiclgich prvkri (zemdpisn souiadnice, mdiitko a mapow ram) tak6 polohopis, q/skopis a poprs mapy. l) Polohop_is znitzori.'ie vzajemnou polohu objektri zemsk6ho povrchu v smdru' horizontdrnim Hlavnimi srozkami polohopisujsou pob'i"zrri d,iry,.rodstvt, doprawri sidla, linie, vegetadni hranice, porosty atd. znazirnolani iechtojevtje na m"pe p.oi"j.rro kresbami ft oory".ryr.ri a smluventmi znadkami. z) J$topi1 ryjadiuje wst-ol" qomgrr a tvary reli6fu, to znamend. q/skove rozdlendni wajiny. Znio,ori,uje se r,jskoqimi body (k6t;i), wste',nicemi, stinovlnim a barevnjmi wstvami fbarer"nou hypsometrii). vfskove body (trigonometrick body, niveradni body) f. e jsou podkladem pro obsah mapy. "pojnice -t1"a":ti":. mist ste.jn6 nadiroiske nejrozsiiendjsim lyjridienim neromosti WSky kraliny na map:ich v6t5ich jsou jsou m6iitek. zakresleny rstevnice v z.vislosti na m.frtku map! a elenitosti powchu - 25 nelcastcji nebo po 50 metrech. pro 2, s, ro, zq/.eni prostoro#ho dojmu se wste!-nic pouzivilve sunovdnim. spojeni stinovdni se prisobi prasticky, proviidi se2a piedpokradu, l. m"ii.r.f o"v6uena od severozdpadu - zastin nd jsou jiho4;chodni svahy. ZnfuzornEni terdnu barvami _ barevnd bypsometrie je obvyklll rp,i"ou r,yjridieni nero'nosti krajiny mapdch. na geografich/ch Jednd se o lybaweni ploch mezi.rieity-i vrstevnicemi. pro odstiny niziny bany se pouzivaji hndde, pro vod,ni plochy se pouzivali odstiny barvy m"ij. a p.i wchoviny p"rr.rkatiny odstinv barvy-ziur. a pio hornatinj oo"u.ry barvy modre. hlubsi, tim je cim.ie vodsrvo sytdjsi modrri barva. 3) Popis mapy popisuie a "ysvefluje ostatni obsah mapy. Jednouiv6 ndzv1r osad, hor, iek atd. jsou v map6 uvedeny s mluveryim, vzdjemnd odlisnl# pismem (nirrre ai.rrrv,,r-.riiost, st<ion a tvar pisma). Studiem zem pisnlich jmen se zab5;vi vidni obor zvany tolono-""tit.. zcm6plsn6 jm6na jsou jednak" rristni {nrizvy obydlenlch mist) a pomistni (neobydlend mista - ndzvy piirodnich objektri, pozemkri, voa, hor ata.). Clzi nazw n.a fesklic! mapaich jsou uviid ny trojim zprisobem: a, rranspozici tj. v ptrvodnim zneni (u ja4rkri pgicich latinkou) b) Transliteraci tj. prepisem z neratinsie abe""ay Jo iutirty (napi. z azbrr<ynebo arabskeho pisma) o l

7 ZEMEPIS KO STC E Y c)transkripcitj.fonetic\imprepisemzeslabikov honebopojmov hopisma-napi'z'instiny. v n-ett&ycrr mapach, na-pr. ve Skolnich atlasech, se poltzivaji vzite desk6 nazvy tzv.*orry-", vedie privodniho lmena se uviiddji v z vorce - napi' Londfn' PaiiZ' idei' Benatky. KARTOGRAFICKE YJADN'OACi PNOSTRPOTT Obsah mapy se vfadiuje pomoci tzv' kartografic$ch vfadiovacich p-rostiedkfr - prido'.v""ltj #"""t"-i " grari"qlm svrnbolv, ktel -s: ryaz^vvaii T"p"'6.'1":11:Y1Fo"t "uuts isou uvedenv u geograticlgilh map ve r'ysvetlivkdch (iegende mapy) a u lopograficlqicti map i;;; ;;;l; " riiei?""e"l. podle tvaru se znaiky deti na bodov6. i5:rove a plosne. a) Bodov6 znaiky (geometricke obtazce a symboly) - slouzi ke znfnorneni objektfr, iejichi delkuanisiikunelzevm iitkumapyvyjddiit_'(yjadrujisejiminapr.q/skov body dilezit budory, tovdrny, myslivny' pomniky' prameny atd') b) e6rovd znaeky (souvisl ddry, piemsovan ddry a uspoiridan iady obrazctr) se pouziva.;i ke znazorndni dlouhlich otlet<ti, ielicfrz sfka ji zanedbatelnii - vodni toky' komunikace hranice, elektrick6 vedetri "ta. f"t6 "" jimi znaci lzollnie - spojnice mist o stejn hodnoti "ej"f.en":""- (napi. tlak vzduchu, teplota, salinita nebo nadmoiskd r1iska atd') c) pl;5n6 z;a6ky (na mape vymezen plochy odlisene barvou nebo rastrem - siti, soustavol -' g."i-hi"tt p*f.il ovj"ar";i zniu;orieni obj ektu na plo5e (plosqimi znadkan -rozlozenfch 3" ;;p; ziazorn4i2ahr,^ay, t""y, pastviny, raseliniste, modiily, vinice, chmelnice atd.l o! a) Bodov6 znadky #a n m ds [=J rc I T P o 2 b) Cdrov6 znadky f,:;"'-"m fi"t.-i.l Fs:r"l ntl N Etr,.r.-q.,ffii T ltm rfifl w,,7n re-ffi t!*""-tfffffffff,7n c) PloSn6 znadky Obrezek 18 Rozddleni mapovych znaiek podle tvaru (ukazky znaiek) Kplosnl/mmetoddmkartografic$chvyjadiovacichprostiedkritak6patiikartogr a kartodiagram. 1) Kartogram - obrysovd kartografickdr kresba fzemni jednotlry (sprd"ni' socioek nomicke nebi 4rzickogeografick ), ni kter jsou plo5nl/mi znadkami zndzotneny statisticl udaje tfkajici s" r,ir.tlich g"ografic\ichjevu (napi. n6rodnostni slozeni oblwatelstva, husto zalidn ni. zalesn ni atd.). ot A 32

8 ^, 33 KARTOGRAFIE Lesni plochy v okrese f---loo I:=.:l es z od25do35% Nod 35 do 4s % W nad 4s o/" Obftzek 19 Karlogrcm - Zalesneni v Ceskd republice 2f xartodiagram - kartogralicky zl:izorr:en g lzemni celek (vdtsinou administrativni jednotka), v jehoz centru je umistdn diagram, vyjadiujici kvantitu nebo kvalitu urditdho Jevu (napi. skladba obyvatel podle zamdstndni, v kov6 slozeni obyvatelstva atd.). Podet obyvatel v okresech tr1mm' = 1O OOO obyvatel dkov6 slozeni l0-14 let I let [ 60 a vice let )brazek 20 Kartodiagram - dkove slozeni obyvatelstva v Ceskd republice

9 5.6 llruhy map ZEMEPIS KOSTCE Mapyjsou ryjadiovacim prostiedkem nejen v geografii, ale tak6 v iad6 dal5ich oborri. se podle niznfch krit rii. Nejvice uzivand je tiid ni map podle m6iitka, obsahu a podle u 1) PODLE ttdfritxe se mapy d6li na mapy velkdho, stiedniho a maldho mefitka. hranice mezi nimi nejsou ustdleny. Z geografickeho hlediska jsou v t5inou uvdd ny hranice a) Mapy velk6ho m6iitka (pldny a topografick mapy) - do I : 200 0OO b) Mapy stiednlho mefftka - od 1:2OO OOO do l: I OOOOOO c) Mapy mal6ho m iitka - nad I : I ) PODLE OBSAIIU se mapy rozddluji na mapy s topografic\fon obsahem a mapy temati - mapy s topogralickim obs abem zn{zorilujivzitjemne vyvitzen pfirodni a jery. Do t6to skupiny ndlezi: a) Podrobn6 mapy vel$ch m iitek do I : 5OOO (mapy katastriillni zachycujici vlastnicm). b) Topogralickd mapy - piesnd mapy vel$ch a stiednich meiitek od I : l0 OOO 1:5OO OOO (rliedni mapy pro potieby stiitu a arm:idy). c) Obecn geograllcke mapy - piehledn mapy pieviizne mal ho mdiitka velk uzemni cellry. Obecnd geografick mapy tvoii hlarmi nd.pli atlasfi sv ta. - mapy tematlck - nejpoaetndjsi skupina map. U t chto map je topografic\i obsah dukovdn a hlavni naipli tvoii obsah tematiclq/. Do t to skupiny n6lezi: a) Mapy piirodnich Jevri (mapy fyzickogeografickd, geologickd, meteorologick, logick6 at). b) Mapy spoledenskfch Jevt (mapy ekonomickogeografick, silnidni, Zelezrri(rri, obyvetalstva atd). c) Ostatnl tematlck mapy (mapy Zivotniho prostiedi, turistick6, d6jepisn6 atd). 3) PODLE Uepr,U: a) Mapy pro hospoddiskou vfetavbu (mapy pldnovaci, projekdni atd.) b) Mapy vedeckd (mapy vedeck ho b6ddni) c) Mapy vojensk6 (tematick mapy lyuzivan6 v arm6d ) d) Skolni mapy (v tsinou niistenne obecne geografickd mapy) e) Atlasy (soubory map zpracovan jako celek) ^. 34

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

Geodézie a pozemková evidence

Geodézie a pozemková evidence 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.2 - Kartografická zobrazení, souřadnicové soustavy Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské

Více

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení Kartografie přednáška 1 Kartografie obor zabývající se zobrazováním zakřivené části Zemského povrchu do rovinné

Více

KARTOGRAFIE. Vývoj kartografie. Mapa a glóbus. Vznik mapy. Kapitola 3

KARTOGRAFIE. Vývoj kartografie. Mapa a glóbus. Vznik mapy. Kapitola 3 Kapitola 3 KARTOGRAFIE Vývoj kartografie Kartografie je vědní obor, který se zabývá tvorbou a zpracování map, technikou jejich výroby a jejich využíváním. Tvorba map provází člověka odpradávna. Z prehistorické

Více

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.) Matematické metody v kartografii Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.) 1. Členění kartografických zobrazení: Existuje velkémnožstvíkarografických zobrazení. Lze je členit

Více

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.04 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi 6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky od Ing. Magdaleny Čepičkové

Více

Sada 2 Geodezie II. 18. Státní mapy

Sada 2 Geodezie II. 18. Státní mapy S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Geodezie II 18. Státní mapy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Zobrazení. Geografická kartografie Přednáška 4

Zobrazení. Geografická kartografie Přednáška 4 Zobrazení Geografická kartografie Přednáška 4 kartografické zobrazení způsob, který každému bodu na referenční ploše přiřazuje právě jeden bod na zobrazovací ploše (výjimkou jsou ovšem singulární body)

Více

Geografické informační systémy #10

Geografické informační systémy #10 Geografické informační systémy #10 Aplikovaná kartografie Tematické mapy (použity materiály V. Voženílka: Aplikovaná kartografie I.) http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php Mapa MAPA je

Více

5. Mapy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

5. Mapy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země Planeta Země - Mapy Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového předmětu

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 1 Mapové podklady

Více

Základy Kartografie. Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz

Základy Kartografie. Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz Základy Kartografie Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz 1 Definice KARTOGRAFIE je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování

Více

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Kartografie přednáška 2 Mapy a jejich měřítka, plán výsledkem většiny mapovacích prací je mapa nebo plán Mapa zmenšený generalizovaný

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015 Kartografie 1 - přednáška 8 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Nepravá zobrazení zachovávají některé charakteristiky jednoduchých zobrazení (tvar rovnoběžek) některé

Více

Téma: Geografické a kartografické základy map

Téma: Geografické a kartografické základy map Topografická příprava Téma: Geografické a kartografické základy map Osnova : 1. Topografické mapy, měřítko mapy 2. Mapové značky 3. Souřadnicové systémy 2 3 1. Topografické mapy, měřítko mapy Topografická

Více

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy Závazné referenční systémy dle 430/2006 Sb. Souřadnicov adnicové systémy na území Nařízen zení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státn tních mapových děl d l závazných z na území státu

Více

10. SOUDOBÉ TOPOGRAFICKÉ MAPY

10. SOUDOBÉ TOPOGRAFICKÉ MAPY 102 10. Soudobé topografické mapy 10. SOUDOBÉ TOPOGRAFICKÉ MAPY V této kapitole se seznámíme se dvěmi soudobými státními mapovými díly topografické povahy. Bude se jednat o vojenskou topografickou mapu

Více

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu Luděk Krtička, Jan Langr Workshop Příprava mapových podkladů chata Junior, Kunčice u Starého Města pod Sněžníkem 24.-25. 1. 2015 Upozornění Tato prezentace

Více

6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu

6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu 6.17. Mapování - MAP Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 6 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího předmětu a)

Více

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu.

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 6.1 Mapa, plán. 6.2 Rozdělení map. 6.3 Metody kartografického vyjadřování na mapách. 6.3.1 Polohopis. 6.3.2 Výškopis. 6.3.3 Popis.

Více

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数 A absolutní člen 常 量 成 员 absolutní hodnota čísla 绝 对 值 algebraický výraz 代 数 表 达 式 ar 公 亩 aritmetický průměr 算 术 均 数 aritmetika 算 术, 算 法 B boční hrana 侧 棱 boční hrany jehlanu 角 锥 的 侧 棱 boční stěny jehlanu

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE - 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE - 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9. 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo M9101 provádí početní operace

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P Ř ÍRODOVĚ DECKÁ FAKULTA ÚVOD DO KARTOGRAFIE LUDĚ K KRTIČ KA

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P Ř ÍRODOVĚ DECKÁ FAKULTA ÚVOD DO KARTOGRAFIE LUDĚ K KRTIČ KA OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P Ř ÍRODOVĚ DECKÁ FAKULTA ÚVOD DO KARTOGRAFIE LUDĚ K KRTIČ KA OSTRAVA 2007 2 Název: Úvod do kartografie Autor: Mgr. Luděk Krtička Vydání: první, 2007 Počet stran: 87 Recenzovali: Ing.

Více

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) Petr Dvořáček Zeměměřický úřad ecognition Day 2013 26. 9. 2013, Praha Poskytované produkty z LLS Digitální model reliéfu České republiky 4.

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy SRS (Spatial reference system) CRS (Coordinate Reference system) Kapitola 1: Základní pojmy Základní prostorové pojmy Geografický prostor Prostorové vztahy (geometrie,

Více

Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby

Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby Pavel SEEMANN 22. října 2013 Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a dálkovém průzkumu Země, Praha Úvod AAČD shrnutí poznatků

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Mapa zdroj informací. Měřítko mapy, obsah map. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045

Mapa zdroj informací. Měřítko mapy, obsah map. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Mapa zdroj informací Měřítko mapy, obsah map Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Mapa zdroj informací K čemu slouží mapa? Jaké znáte druhy map? 2 1 http://commons.wikimedia.org/wiki/file:worldmap_landandpolitical.jpg?uselang=cs

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Měřítko mapy, obsah map Mapa zdroj informací 1) Vzdálenost dvou míst je na mapě v měřítku 1 : 100 000 zobrazena úsečkou o délce 4cm. Doplňte: a) Jak dlouhou úsečkou se zobrazí vzdálenost stejných míst

Více

Znázornění Země. Mapy, glóby, zobrazení

Znázornění Země. Mapy, glóby, zobrazení Znázornění Země Mapy, glóby, zobrazení Glóbus Proč znát mapy? nepostradatelná pomůcka pro všechny lidské činnosti zabývající se prostorem geografie, geologie, geomorfologie, meteorologie, historie, cestování

Více

Historie. Zlomek mamutího klu s rytinou mapy (krajiny), nalezeno pod Pálavskými vrchy, stáří 25-27 tis. let

Historie. Zlomek mamutího klu s rytinou mapy (krajiny), nalezeno pod Pálavskými vrchy, stáří 25-27 tis. let Brno, 2014 Ing. Miloš Cibulka, Ph.D. Přednáška č. 1 Digitální kartografie Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Základy geodézie a kartografie. Státní mapová díla

Základy geodézie a kartografie. Státní mapová díla Základy geodézie a kartografie Státní mapová díla Státní mapová díla Mapy velkých měřítek Základní mapy středních měřítek Mapy územních celků Mapy správního rozložení Tématická státní mapová díla Digitální

Více

Správa na úseku katastru nemovitosti

Správa na úseku katastru nemovitosti Správa na úseku katastru nemovitosti Vysvětlení pojmů nejčastěji používaných v katastru nemovitostí POJEM BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA (BPEJ) BUDOVA BUDOVA ROZESTAVĚNÁ BYT BYT ROZESTAVĚNÝ základní

Více

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení), Učební osnova předmětu Geodézie Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Forma vzdělávání: Pozemní stavitelství denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho

Více

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D. Geodetické základy ČR Ing. Hana Staňková, Ph.D. 1 Geodetické základy ČR polohopisné výškopisné tíhové Geodetické základy Bodová pole Polohové Výškové Tíhové 2 Polohové bodové pole Množina pevných bodů

Více

A Konstrukce mapy 15,00. 1. Mapová osnova ODPO CÍL OTÁZKA VÁHA SKÓRE VĚĎ

A Konstrukce mapy 15,00. 1. Mapová osnova ODPO CÍL OTÁZKA VÁHA SKÓRE VĚĎ A Konstrukce mapy P CÍL 1. Mapová osnova OTÁZKA VÁHA SKÓRE 15,00 1 G: Variabilnost tvorby mapové osnovy (max. 10 %) Q: Lze nastavit mapovou osnovu? 1 0,10 0,10 2 G: Kartografická mapová osnova (max. 80

Více

TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1

TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1 TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1 převzato z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Cesta ke správné mapě Náhlé osvícení Mapa Kartograf Cesta ke správné mapě Design

Více

Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. Karlovy Vary nám. Karla Sabiny 16 Karlovy Vary

Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. Karlovy Vary nám. Karla Sabiny 16 Karlovy Vary Prioritní osa: 1 Počáteční vzdělávání Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34. 1077 Název projektu: Zkvalitnění výuky SOŠ

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Plzeňský kraj převzal v rámci realizace projektu Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje první část hotového díla Účelovou katastrální mapu.

Plzeňský kraj převzal v rámci realizace projektu Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje první část hotového díla Účelovou katastrální mapu. Plzeňský kraj převzal v rámci realizace projektu Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje první část hotového díla Účelovou katastrální mapu. Jedná se o digitalizovanou katastrální mapu v místech,

Více

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky 1 Učební osnovy 1.1 Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TD.21.1 Autor Petr Škapa Datum vytvoření 01.09.2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2014 Sandra PÁNKOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE STUDIJNÍ OBOR

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

Teorie sférické trigonometrie

Teorie sférické trigonometrie Teorie sférické trigonometrie Trigonometrie (z řeckého trigónon = trojúhelník a metrein= měřit) je oblast goniometrie zabývající se praktickým užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.

Více

Souřadnicové systémy na území ČR. Státní mapové dílo ČR

Souřadnicové systémy na území ČR. Státní mapové dílo ČR Souřadnicové systémy na území ČR Státní mapové dílo ČR 1 Závazné referenční systémy dle 430/2006 Sb. Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území

Více

Mapa je tedy zmenšeným a zjednodušeným obrazem zemského povrchu ve zvoleném měřítku za pomoci smluvených mapových značek.

Mapa je tedy zmenšeným a zjednodušeným obrazem zemského povrchu ve zvoleném měřítku za pomoci smluvených mapových značek. Lesnické mapy Nedílnou součástí každodenní práce lesního hospodáře je použití některé z lesnických map. Mapy zobrazují samozřejmě prostorové rozdělení lesa, ale mimo to ještě poskytují obeznámenému jedinci

Více

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA Přednáška č.8 Mapy, rozdělení map, státní mapové dílo Mapa výsledkem většiny mapovacích prací je mapa, plán případně mapové dílo zmenšený generalizovaný

Více

OBSAH 1. ÚVOD...9 2. ÚČELOVÉ MAPY...10 2.1 TVORBA A VZHLED ÚČELOVÝCH MAP...10 2.2 DĚLENÍ ÚČELOVÝCH MAP...12 2.2.1 Základní účelové mapy...12 2.2.2 Mapy podzemních prostor...19 2.2.3 Ostatní účelové mapy...21

Více

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrammetrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném

Více

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl 82736-250px-coronelli_celestial_globe Geografie=Zeměpis geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl a posud do jisté míry jest sporný Topografie

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

'fifi, n6ch a 1. TLAK. rro geh Bailttou vpfsu I VZAD. spgcrdlni cu0ov. 1.1 Tlakovd sila a tlak

'fifi, n6ch a 1. TLAK. rro geh Bailttou vpfsu I VZAD. spgcrdlni cu0ov. 1.1 Tlakovd sila a tlak n6ch a 1. TLAK spgcrdlni cu0ov rro geh Bailttou vpfsu I VZAD 'fifi, 1.1 Tlakovd sila a tlak Slovo tlak velmi dasto sly5ime v pledpovedi podasi. Tlak vzduchu je jednim z velmi dtlezitich fdajt o stavu zemskd

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK

DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2007 Ing. Magdalena Maršíková, Prof. Ing. Zbyněk Maršík,

Více

Geodézie a pozemková evidence

Geodézie a pozemková evidence 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.1 - Úvod do geodézie a kartografie Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady.

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady. Číslo projektu Z.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium rno s.r.o. utor Tematická oblast Mgr. Marie hadimová Mgr. Věra Jeřábková Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady. Ročník

Více

Perspektiva jako matematický model objektivu

Perspektiva jako matematický model objektivu Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra informatiky a výpočetní techniky Semestrální práce z předmětu KMA/MM Perspektiva jako matematický model objektivu Martin Tichota mtichota@students.zcu.cz

Více

1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII

1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII 1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII BOD 1.1. ZÁKLADNÍ GEOMETRICKÉ POJMY základní geometrický prvek, je bezrozměrný, např.: průsečík dvou přímek. Stabilizační značky geodetických bodů však bezrozměrné

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu EKONOMIKA V ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU číslo úlohy 2. název úlohy NEMOVITOSTÍ Tvorba

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Jednotná trigonometrická

Více

VYUŽITÍ TÉMATU DIPLOMOVÉ PRÁCE V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE VE VAZBĚ NA RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

VYUŽITÍ TÉMATU DIPLOMOVÉ PRÁCE V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE VE VAZBĚ NA RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VYUŽITÍ TÉMATU DIPLOMOVÉ PRÁCE V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE VE VAZBĚ NA RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Protože s odbornou geografií a kartografií současně studuji obor

Více

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie? Co je vlastně geodézie? Doslovný význam řeckého slova GEODESIE je dělení půdy, země. Geodesie se zabývá měřením, výpočtem a zobrazením částí povrchu zemského, určením tvaru a velikosti země. Základní úlohou

Více

Digitalizace starých glóbů

Digitalizace starých glóbů Milan Talich, Klára Ambrožová, Jan Havrlant, Ondřej Böhm Milan.Talich@vugtk.cz 21. kartografická konference, 3. 9. - 4. 9. 2015, Lednice Cíle Vytvoření věrného 3D modelu, umožnění studia online, možnost

Více

Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady

Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady Státní maturita 0 Maturitní testy a zadání jaro 0 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZDC0T0 e²ené p íklady Autor e²ení: Jitka Vachtová 0. srpna 0 http://www.vachtova.cz/ Obsah Úloha

Více

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky provádí pamětné a písemné početní Čísla přirozená Opakování září, říjen operace v oboru přirozených čísel porovnává a uspořádává čísla celá a Čísla celá, racionální racionální, provádí početní operace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola ZŠ Dělnická žáky 6. a 7. ročníků

Více

KARTOGRAFIE. Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH. Ing. Hana Lebedová

KARTOGRAFIE. Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH. Ing. Hana Lebedová KARTOGRAFIE Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Ing. Hana Lebedová POČÁTKY TOPOGRAFICKÉHO MAPOVÁNÍ počátek 18. století další vývojová etapa kartografie vzájemné propojování geodézie

Více

Státní mapová díla (1)

Státní mapová díla (1) Státní mapová díla (1) Státní mapová díla Přednáška pro úředníky státní správy a samosprávy Dne 25.11.2014, 9:00-9:45 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí

Více

Mapy ČR Literatura: VOGTOVA MAPA Vydána 1712 Měřítko 1:396 000 neměla velkého rozšíření

Mapy ČR Literatura: VOGTOVA MAPA Vydána 1712 Měřítko 1:396 000 neměla velkého rozšíření Mapy ČR Literatura: Murdych, Z., Novák, V. (1988): Kartografie a topografie. Praha, SPN, 320 s. Čapek, R. a kol. (1992): Geografická kartografie. Praha, SPN, 373 s. Staré mapy - zdroj informací Nejsou

Více

Souřadnicové soustavy (systémy) na území naší republiky Klady a rozměry mapových listů velkých a středních měřítek. Kartografie.

Souřadnicové soustavy (systémy) na území naší republiky Klady a rozměry mapových listů velkých a středních měřítek. Kartografie. Souřadnicové soustavy (systémy) na území naší republiky Klady a rozměry mapových listů velkých a středních měřítek Kartografie přednáška 4 Souřadnicové systémy na území ČR každý stát nebo skupina států

Více

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz. 7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,

Více

14 KARTOGRAFIE. 14.1 Tvar a rozměry zemského povrchu

14 KARTOGRAFIE. 14.1 Tvar a rozměry zemského povrchu 14 KARTOGRAFIE Kartografie je vědní a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu a kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů, jejich výzkumem a poznáním prostřednictvím

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna Předmět: Matematika Náplň: Stereometrie, Analytická geometrie, Komplexní čísla Třída: 3. ročník Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: PC a dataprojektor Volné rovnoběžné promítání Zobrazí ve volném rovnoběžném

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání rozvíjející

Více

5.2.1 Matematika povinný předmět

5.2.1 Matematika povinný předmět 5.2.1 Matematika povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 4 4+1 4+1 4+1 4+1 4 4 3+1 4+1 Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v

Více

Průvodní dokumentace IP-420

Průvodní dokumentace IP-420 Průvodní dokumentace IP-420 I&TS, spol. s r.o. Havlíčkova 215 280 02 Kolín4 tel: +420-321-723555 e-mail: info@iats.cz http://www.iats.cz 1 TECHNICKÉ PODMÍNKY... 2 1.1 ÚVOD... 2 1.2 VŠEOBECNĚ... 2 1.2.1

Více

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Geodézie 3 (154GD3) Přednášející: Místnost: Email: www 1: www 2: doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. B912 martin.stroner@fsv.cvut.cz http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie/gd3.php http://sgeo.fsv.cvut.cz/~stroner/

Více

1 Měrové jednotky používané v geodézii

1 Měrové jednotky používané v geodézii 1 Měrové jednotky používané v geodézii Ke stanovení vzájemné polohy jednotlivých bodů zemského povrchu, je nutno měřit různé fyzikální veličiny. Jsou to zejména délky, úhly, plošné obsahy, čas, teplota,

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Karel Benda Petr Soukup ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Hotel Flora, Olomouc, 16. a 17 října 2012 Kdo jsme Kat. mapování

Více

Geodézie. přednáška 3. Nepřímé měření délek. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.

Geodézie. přednáška 3. Nepřímé měření délek. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel. Geodézie přednáška 3 Nepřímé měření délek Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Nepřímé měření délek při nepřímém měření délek se neměří přímo žádaná

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Matematika 3. období 7. ročník J.Coufalová : Matematika pro 7.ročník ZŠ (Fortuna) O.Odvárko, J.Kadleček : Sbírka úloh z matematiky pro 7.ročník ZŠ (Prometheus)

Více

Kótování na strojnických výkresech 1.část

Kótování na strojnických výkresech 1.část Kótování na strojnických výkresech 1.část Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických

Více

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 19. letní geografická škola 25.8.2011, Brno, Obsah prezentace Rezort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Více

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah  Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí " 1. GEOGRAFICKÉ Kompetence k učení 1. Geografie - pojem INFORMACE, Kompetence k řešení problémů dělení oboru,

Více

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ Aplikace Statistické vyhodnocení nehodovosti v silničním provozu ve vybraných lokalitách METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ říjen 15 Obsah ÚVOD 3 UŽIVATELÉ 4 OPERÁTOR 4 VIEWER 4 PŘÍSTUP DO APLIKACE 5 FUNKCE

Více

Tvorba technická dokumentace

Tvorba technická dokumentace Tvorba technická dokumentace Základy zobrazování na technických výkresech Zobrazování na technických výkresech se provádí dle normy ČSN 01 3121. Promítací metoda - je soubor pravidel, pro dvourozměrné

Více

Tematické mapy na podkladě státního mapového díla. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Tematické mapy na podkladě státního mapového díla. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Tematické mapy na podkladě státního mapového díla Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Poslední aktualizace: 14. 11.

Více

Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů".

Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů. Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů". KVALITA, PŘESNOST A ROZSAH DAT STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL VE VZTAHU K POTŘEBÁM INFORMAČNÍCH

Více

Možnosti využití. Možnosti využití leteckého laserového skenování pro vodohospodářské účely. pro vodohospodářské účely. 17.6.2010 Odborný seminář VÚV

Možnosti využití. Možnosti využití leteckého laserového skenování pro vodohospodářské účely. pro vodohospodářské účely. 17.6.2010 Odborný seminář VÚV Možnosti využití Možnosti využití leteckého laserového skenování pro vodohospodářské účely pro vodohospodářské účely 17.6.2010 Odborný seminář VÚV Ing. Kateřina Uhlířová, Ph. D., uhlirova@vuv.cz, 220 197

Více

Zeměměřické a katastrální orgány:

Zeměměřické a katastrální orgány: Zeměměřické a katastrální orgány: Český úřad zeměměřický a katastrální Správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí s celorepublikovou působností podle zákona č.359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních

Více

Praktická geometrie. 1. Úkol a rozsah geodesie a praktické geometrie

Praktická geometrie. 1. Úkol a rozsah geodesie a praktické geometrie Praktická geometrie 1. Úkol a rozsah geodesie a praktické geometrie In: Pavel Potužák (author): Praktická geometrie. Část první. (Czech). Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1945. pp. 5 10. Persistent

Více

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce MATEMATIKA 5. TŘÍDA 1 - Přirozená čísla a číslo nula a číselná osa, porovnávání b zaokrouhlování c zápis čísla v desítkové soustavě d součet, rozdíl e násobek, činitel, součin f dělení, dělení se zbytkem

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Se zvýšeným zájmem

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Se zvýšeným zájmem Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ Se

Více