HARTOERAFIE. 5.t Mapa a gltibus. 5.2 Hartogralicki zohrazeni geogralickfch map

Transkript

1 HARTOERAFIE 5.t Mapa a gltibus Mapu mriieme deffnovat Jako zmensenf rovinnf obraz zerne, nebo jin ho vesmirn6ho t6lisa. Mapa je sestrojena na zdklad matematicky de{inovanlich vztahri. zhledem k tomu, Ze tvar TEne zvans; $eoid nelze matematic\y definovat, byly pro mapovou tvorbu r,'lpodteny tzv. refereneni elip"oiay (,rir. t pitolu 4.3). l/pocty na elipsoidechjsou sozite, proto sev kartogralii nahrazuje elipsoid refereneni kouli, kterd md s elipsoidem bud stejnf powch, nebo objem. Zmensenlim trojrozmernlfm kuloq/m modelem ZetnE je gl6bus. ProtoZe rnezi gl6bern ^ Tnmi existuje geometricke podobnost, nedochdzi na globu ke zlrresleni. Oisetne -efitt o globu je pom r mezi polom rem $16bu r a polomdrem referendni koule R. ladiuje s".\re t,r".., i:m, kde meiitkove dislo m- ukazuje, kolikrdt je polomer gl6bu mensi nez polomdr referendni koule. Ddlkov6 meiitko I udiivri pomdr delky na globu a delky na I; referendni kouri, plosn meiitko udeivd pomdr mezi velikosti plochy na gl6bu a plochy m- na referendni kouli. Uhly na gl6bu jsou stejn6 jako rihly na referendni kouli. Hlarmi piednosti gl6bu je, Ze znazorilwje zemslgi powch bez zkresleni. Neq/hodou globu je, Ze se mohou lyrebet jen v mall/ch m iitkdch a 2e se s nimi Spatne manipuluje. Z toho drivodu se zemslgi powch zndzoriuje v rovin mapy. 5.2 Hartogralicki zohrazeni geogralickfch map Kartogralick6 zobrazeni jsou p0ietni a k0nstrukenimetody, ieiichi pomoci lze sestroilt zem6pisn0 sit' v rovine mapy. Jestlize se pfi sestrojeni zemdpisne sit pouzivri promitini, zobr azeni jako proj ekce. oznaauji se kartografickd Pti zobrazerri vetsiho rizemi do roviny mapy je nutno bnit vzdy v fvahu zakiiveni zemsk6ho powchu. Kulovou nebo elipsoidickou plochu nelze rozvinout do roviny mapy bez zkresleni, proto musime pii pouzivdni mapy pocitat vzdy s deformacemi ddlek, ploch i tihlti. Zobrazeni referendni koule nebo elipsoidu do roviny mapy ie5i matematlck6 kartogralle. Podstatou kartografic$ch zobrazeni je zobrazit kulovou plochu gl6busu v rovin mapy tak, aby se nutne zkresleni omezilo na miru co nejmensi' Kartografickd zobrazeni se rozddluji podle n:isledujicich kriterii: podle zkresleni, podle polohy konstrukdni osy a podle druhu zobrazovaci plochy. l) Podle vlastnosti kartografic$ch zkresleni se rozlisuji kartografickd zobrazeni na plo' chojevnd (stejnoplochzi), rihlojevn6 (stejnorlht6), d6lkojevni (stejnodelndr) a v5rrown6vaci (kompenzadni). a) Plochojevn 6, zobrazeni zachovdvaji v kazd dristi mapy nezkreslen6 plochy, ale zkresluji uhly a delky. (Toto zobrazeni je vhodne pro moznost srolndvdli velikosti niznl/ch ruzerlri. b) Uhlojevnd zobrazeni nezkresluji uhly a zachovdvaji tvar, ale zkresluji plochy a d \' (fato zobrazeni se lyuzivaji v geodezii a v ns.moini plavbd). 26

2 KARTOGRAFIE c) D6lkojevnd zobrazeni zachovdvaji nezkreslen d6lkl - ne na cel mape, a1e jen v uriitfch sm rech (podel polednikfi nebo podel romobdzek). d) vyrovnlivaci zobrazeni umi zkresleni ploch i rihhi. Tato zobrazeni jsou \.5.poetena tak, aby zkr-esleni rlhhi a ploch bylo pokud mozno v rovnovaze. 2) Podle polohy konstrukdni osy se kartografick 6, zobrazeni rozddluii na: al zobtazeni v poloze normrf,rni (polov ) tj. konstrukini osa roiiny, vdlce. nebo kuzere je shodnri s osou globu. b) Zobrazeni v poloze pii6n6 (transve rz tnl) - konstrukdni osa lezi v rovind rormiku. c) zobtazeni v poloze obecn (sikme) - konstrukdni osa prochdzi stiedem grobu v libovoln m sm6ru (iin m nez u polohy piidn6 nebo normdlni) 3) Podle druhu zobrazovaci plochy se kartografick a zobrazeni rozddluii: Azimutdlnf zobrazeni v poloze normdlni Azimutalni zobrazeni v poloze piidn6 Azimutelni zobrazen( v poloze obecn6 74 Azimu6lni zobrazeni (podle. Nov,ka: Kartagratie a typogratie) 27

3 b) ZEMEPIS KO STC E a) Azimutdlni zob tazeni- znbrazovaci plochouj e rovina. Kulovd plocha globu se pieviidi piimo do roviny mapy (napi. stereograficki projekce). JestliZeje azirnttt6jnizobrazenivpoloze normdlni - tedn6 rovina se dolfke globu v oblasti p6lw6 - zobrazi se polednikyj ako svazek paprskri r,ychdzejicich ze stiedu mapy a rovnob Zkyj ako soustiedne kruznice se stiedem v obrazu polu (ve stiedu mapy). Zobrazeni je vhodn6 pro mapovdni pol6mich oblasti. rilcovd zobtazelri - zobrazovaci plochou je ptist vdlce. KulovA plocha globu se pievddi do plsrstd vdlce, kteq/ se potom rozvine do roviny mapy (na pi. plochojermii Lambertova projekce). JestliZe je vdlcovd zobrazeni v poloze normdlni (plii5t vdlce se dotl/kd gl6bu pod6l rovniku), potom se poledniky zobrazi jako ro\.nobezn6 piimky a rovnobdzky se zobrazi jakot; soustava piimek rovnob Znfch s rovnikem, kolmlfch na obrazy polednikri. Rolrnikje delkojevni a rovnobdzkyjsou zkresleny tim vice, dim vdtsi zemdpisn6 Siice odpovidaj i. 7-nbraz,eni je vhodn pro mapy fzemi, ktere je protdhli ood l hlarrni kruznice. elcov6 zobrazeni v poloze normelni Lambertova projekce v poloze normdlnl (Plochojevn6 zobrazeni) elcov6 zobrazenf v poloze pifdne 6lcov6 zobrazenl v poloze obecn6 Obr. 15 ebove zobnzeni (Podle. Noveka: Kaftografie a typogrufie) c) KuZelovd zobrazerri - zobrazovaci plochou je pldst kuzele. Kulovd plocha globu se piev6di do pld5t kuzele, kte4; se potom rozvine do roviny mapy (napi. Ptolemaiovo zobrazent). JestliZe je kuzelov zobrazeni v normdlni poloze (plslst kuzele se doq/kd gl6bu pod6l zvolen dotykov romob6zky) obrazy polednikri tvoii svazek paprski rychiizejicich z obrazu lrcholu kuzele. Romob ZkyvdetnE polu se zobrazuji jako kruhovd oblouky. 1/slednd. mapa je ddlkojerrul podel dotykov6 rowrobezky a pod6l polednikfi. Neni dhlojermd, ani plochojevnd. Zkresleni v obou smdrech je zmirn no, jednri se o mapu vyrovnfvaci. Zobrazeni je vhodn pro mapovdni rizemi, ktere je protrihl podel vedlei5i kruznice. ^l. 28

4 KARTOGRAFIE KuZelov6 zobrazeni v poloze normdlnf Ptofemaiovo zob'azenl (yrovnavac f zobr azenf) KuZelov6 zobrdzeni v potoze piidn6 KuZefov6 zobrazeni v poloze obecn6 Abr, 16 Ku2elovd zobrazeni (podte. Noveka: Kartografie a typografje) d) Obecnd zobrazeni - jsou zob:y.li, " kterjrch je geograjickri sit odvozena ticky podle formulovanfch pozadavki. matema_ obecnd iobrlelni i vctsinou pouzivaji najednom pro listu. mapy ve svcta skoteim-adasu sveta se dasto pouzivri (mnohokuzelovd) obecrre -,oti-'.rr'il-po-rvr.o.ri"te CNIIGAiK rgeo Abtdzek 17 Polyk6nick6 zobtazeni GNttAiK1950 l. 29

5 ZEN/EPIS KOSTC E 5.5 Uznik mapy Podle vzniku rozd lujeme mapy na mapy pivodni (origindlni), vznikl z piim ho m ieni v terdnu nebo na zdklade fotogrammetrick ho vyhodnoceni (vyhodnoceni letec$ch snimkri -viz. kapitola 4.8) a na mapy odvozen zpracovan z map privodnich obvykle v tiriho mdiitka s pouzitim kartografick generalizace (viz. kapitola 5.5). Fotogrammetrie je geodetic\f obor, kteq/ se zab'ivtt rekonstrukci tvaru, velikosti a polohy piedm tfr z leteclq;ch snimkfi. TORBU IT{AP MTZEME ROZELEMT (PODLE DRT'HtI PRACi) DO 5 ETAP: 1) Prdce astronomlck - rnaji za fkol stanovit astronomicklirn m ienim piesnou polohu (zem pisnou Siiku a d6lku) zdkladnich bodtl mapovan6 oblasti. 2) Pr6ce geodetick - dva hlavni Okoly: a) ]'tvofit na mapovdn m uzemi sousta!'u trojlihelnikri - trigonometrickou sid, jejiz vrcholy zvane trigonometricke body jsou v ter6nu zaji3teny (stabilizovdny) kamennjmi hranoly a nejdrilezit jsi bodyjsou vytydeny (signalizovdny) mcfichitni vazemi. Zekladni body astronomicky zam iend dophuji geodeti o dalsi body a q'tvdieji podle drilezitosti body I. az. fadu. Ohly na trigonometrich/ch bodech se mdii teodolitem. eesk6 re. publice je qfchozim bodem trigonometrich/ bod Pecnf (lelt na J od Prahy). Trigonometrickd sit je podkladem pro polohopis mapy. b) y'tvoiit na mapovan m uzemi nivela6ni sid, kter6 je podkladem pro \,ft5kopis mapy, Nivelaani sit tvofi soubor q/skov piesn zameienl/ch niveladnich bodri. Pro meieni qfsko{ch rozdilt se pouzivd niveladni piistroj. tsky, niveladnich bodrijsou vztazeny k z:ikladni nulove hladine moiskd. Do roku 1955 se v Ceskoslovensk republice pouzi val,,1/skoqi systdm jadrans$". (Nula na vododtu na Molo Sartorio v Terstu) od roku 1955 se pouzivd 'lfskolt system balts\i". (Nula na vododtu v Kron5tadtu u Petrohradu). Zdkladni niveladni bod d. I v iesk republiceje LiSov u Cesl$tch Budejovic s nad. moiskou qlskou vrici Baltu 564,7597 m a vtdi Jadranu 565,1483 m. 3) Prdce topogralickd jsou dvojiho druhu: a) Prace v ter nu (podrobnd polohopisne a qiskopisne m ieni). b) yhodnocovdni letec\ich snimkri (viz. kapitola 4.8). Podrobnf topografic$ obsah si zand5i do mapoq/ch listfi. 4) Pnice kartograficke Kartografove zpracovdvaji qisledky topogra{iclgich praci do formy kartografick6ho dila ytviiieii tzv. distokresbu vysledne mapy. 5) Prdce reprodukdni oboru zvandm kartograllckd polygralie pracuji specialist, kteii se zabfvaji reprodukci a tiskem map. fsledkem jejich prdce je rozmnozenl. mapov dito. znik topografick6 mapy (vdtsiho mdiitka) je spojen s pracemi ve vsech 5 etapiich. pi1 tvorb geografic$ch map (mensiho m iitka) se podklady praci astronomic\fch, geodetic kllch a topografic$ch piebiraji a vlastni prdce se soustiedi na prdce kartograficlis) a reprodukdni. Na vzniku map se stdle vice podili moderni vjpo6etni technika, 5.4 MEiitka plinri a map?nm mist Tnbrazeni krajiny na mapa nemrize b};t provedeno nezmensend. jakdm pom ru se toto zmenseni provede, udave mefitko. Z odli3n6ho vzniku pldnri a geografic\ich map rypllfriglzl i odlisna funkce jejich m fitka. Pii zn6z,orneni mal6 dristi zemskdho powchu - kulovdho vrcha) T liku o prrim ru maximriln6 30 km- nat\l,elr'e zakiiveni zemskeho povrchu zanedbat. Zmenseb) T n57 rovinnl/ obraz kolmeho prrim6tu mal6ho uzemi, na kterem se neprojevuje zkresleni, s hr nazyv6, pl6n. Mdiitko pldnu se uvddi ve form6 I : m, kde rn znaei, kolikrrit je delka (ploch{ ^, 30 T I r P zl ni ni P( M ta r) 2) I I I j a

6 KARTOGRAFIE na pldnu zmensena vzhledem ke sv6mu horizontdlnimu prirm tu v ter6nu. Na przinech piesnd lze odmdiovat potiebne prvky (ddjky, plochy a uhly). M- iitko na mape je mdiitiem globu, ze ktereho byla mapa odvozena. Delkov6 m6iiiko t :-m plati jen na aettve nezlesrenltch mistech mapy. Plo5n mdiitko l: m2 plati jen v plosnd nezkreslen5j.ch mistech mapy. Na nekterjtch maprich je disern6 mdritko l:m doprneno jest grafic$rn mdiitkem. Grafickd meiitkoje zndzorn no dsedkou se stejnd vel\imi dilky _ uvedi, jak6 skutean d lce 1v m v km) nebo odpovid6 d lka jednoho dilku na prislusne map6. M ienim na mapdch se zabl.,oit kartografic\i obor - kartometrie. Kartogralick6 generalizace Pii_tvorh6 mapy se vsechny *j.xty mapovan6 oblasti zmensuji. Aby nedoslo k tomu, zndzoriovane Ze by zmensene objekty,pieplniry mapu,le nutno vybiat objekty hrawri a podstatn na rikor podruznl/ch. v1ib6r a cilevedomi zevseoiecneni objektt znlzorfiovanlch nazj,vame na mapd kartoggalickou generalizaci. PIOLOHOPIS, WSXOPTS A POPIS MAPr. Mapa obsahuje vedle matematiclgich prvkri (zemdpisn souiadnice, mdiitko a mapow ram) tak6 polohopis, q/skopis a poprs mapy. l) Polohop_is znitzori.'ie vzajemnou polohu objektri zemsk6ho povrchu v smdru' horizontdrnim Hlavnimi srozkami polohopisujsou pob'i"zrri d,iry,.rodstvt, doprawri sidla, linie, vegetadni hranice, porosty atd. znazirnolani iechtojevtje na m"pe p.oi"j.rro kresbami ft oory".ryr.ri a smluventmi znadkami. z) J$topi1 ryjadiuje wst-ol" qomgrr a tvary reli6fu, to znamend. q/skove rozdlendni wajiny. Znio,ori,uje se r,jskoqimi body (k6t;i), wste',nicemi, stinovlnim a barevnjmi wstvami fbarer"nou hypsometrii). vfskove body (trigonometrick body, niveradni body) f. e jsou podkladem pro obsah mapy. "pojnice -t1"a":ti":. mist ste.jn6 nadiroiske nejrozsiiendjsim lyjridienim neromosti WSky kraliny na map:ich v6t5ich jsou jsou m6iitek. zakresleny rstevnice v z.vislosti na m.frtku map! a elenitosti powchu - 25 nelcastcji nebo po 50 metrech. pro 2, s, ro, zq/.eni prostoro#ho dojmu se wste!-nic pouzivilve sunovdnim. spojeni stinovdni se prisobi prasticky, proviidi se2a piedpokradu, l. m"ii.r.f o"v6uena od severozdpadu - zastin nd jsou jiho4;chodni svahy. ZnfuzornEni terdnu barvami _ barevnd bypsometrie je obvyklll rp,i"ou r,yjridieni nero'nosti krajiny mapdch. na geografich/ch Jednd se o lybaweni ploch mezi.rieity-i vrstevnicemi. pro odstiny niziny bany se pouzivaji hndde, pro vod,ni plochy se pouzivali odstiny barvy m"ij. a p.i wchoviny p"rr.rkatiny odstinv barvy-ziur. a pio hornatinj oo"u.ry barvy modre. hlubsi, tim je cim.ie vodsrvo sytdjsi modrri barva. 3) Popis mapy popisuie a "ysvefluje ostatni obsah mapy. Jednouiv6 ndzv1r osad, hor, iek atd. jsou v map6 uvedeny s mluveryim, vzdjemnd odlisnl# pismem (nirrre ai.rrrv,,r-.riiost, st<ion a tvar pisma). Studiem zem pisnlich jmen se zab5;vi vidni obor zvany tolono-""tit.. zcm6plsn6 jm6na jsou jednak" rristni {nrizvy obydlenlch mist) a pomistni (neobydlend mista - ndzvy piirodnich objektri, pozemkri, voa, hor ata.). Clzi nazw n.a fesklic! mapaich jsou uviid ny trojim zprisobem: a, rranspozici tj. v ptrvodnim zneni (u ja4rkri pgicich latinkou) b) Transliteraci tj. prepisem z neratinsie abe""ay Jo iutirty (napi. z azbrr<ynebo arabskeho pisma) o l

7 ZEMEPIS KO STC E Y c)transkripcitj.fonetic\imprepisemzeslabikov honebopojmov hopisma-napi'z'instiny. v n-ett&ycrr mapach, na-pr. ve Skolnich atlasech, se poltzivaji vzite desk6 nazvy tzv.*orry-", vedie privodniho lmena se uviiddji v z vorce - napi' Londfn' PaiiZ' idei' Benatky. KARTOGRAFICKE YJADN'OACi PNOSTRPOTT Obsah mapy se vfadiuje pomoci tzv' kartografic$ch vfadiovacich p-rostiedkfr - prido'.v""ltj #"""t"-i " grari"qlm svrnbolv, ktel -s: ryaz^vvaii T"p"'6.'1":11:Y1Fo"t "uuts isou uvedenv u geograticlgilh map ve r'ysvetlivkdch (iegende mapy) a u lopograficlqicti map i;;; ;;;l; " riiei?""e"l. podle tvaru se znaiky deti na bodov6. i5:rove a plosne. a) Bodov6 znaiky (geometricke obtazce a symboly) - slouzi ke znfnorneni objektfr, iejichi delkuanisiikunelzevm iitkumapyvyjddiit_'(yjadrujisejiminapr.q/skov body dilezit budory, tovdrny, myslivny' pomniky' prameny atd') b) e6rovd znaeky (souvisl ddry, piemsovan ddry a uspoiridan iady obrazctr) se pouziva.;i ke znazorndni dlouhlich otlet<ti, ielicfrz sfka ji zanedbatelnii - vodni toky' komunikace hranice, elektrick6 vedetri "ta. f"t6 "" jimi znaci lzollnie - spojnice mist o stejn hodnoti "ej"f.en":""- (napi. tlak vzduchu, teplota, salinita nebo nadmoiskd r1iska atd') c) pl;5n6 z;a6ky (na mape vymezen plochy odlisene barvou nebo rastrem - siti, soustavol -' g."i-hi"tt p*f.il ovj"ar";i zniu;orieni obj ektu na plo5e (plosqimi znadkan -rozlozenfch 3" ;;p; ziazorn4i2ahr,^ay, t""y, pastviny, raseliniste, modiily, vinice, chmelnice atd.l o! a) Bodov6 znadky #a n m ds [=J rc I T P o 2 b) Cdrov6 znadky f,:;"'-"m fi"t.-i.l Fs:r"l ntl N Etr,.r.-q.,ffii T ltm rfifl w,,7n re-ffi t!*""-tfffffffff,7n c) PloSn6 znadky Obrezek 18 Rozddleni mapovych znaiek podle tvaru (ukazky znaiek) Kplosnl/mmetoddmkartografic$chvyjadiovacichprostiedkritak6patiikartogr a kartodiagram. 1) Kartogram - obrysovd kartografickdr kresba fzemni jednotlry (sprd"ni' socioek nomicke nebi 4rzickogeografick ), ni kter jsou plo5nl/mi znadkami zndzotneny statisticl udaje tfkajici s" r,ir.tlich g"ografic\ichjevu (napi. n6rodnostni slozeni oblwatelstva, husto zalidn ni. zalesn ni atd.). ot A 32

8 ^, 33 KARTOGRAFIE Lesni plochy v okrese f---loo I:=.:l es z od25do35% Nod 35 do 4s % W nad 4s o/" Obftzek 19 Karlogrcm - Zalesneni v Ceskd republice 2f xartodiagram - kartogralicky zl:izorr:en g lzemni celek (vdtsinou administrativni jednotka), v jehoz centru je umistdn diagram, vyjadiujici kvantitu nebo kvalitu urditdho Jevu (napi. skladba obyvatel podle zamdstndni, v kov6 slozeni obyvatelstva atd.). Podet obyvatel v okresech tr1mm' = 1O OOO obyvatel dkov6 slozeni l0-14 let I let [ 60 a vice let )brazek 20 Kartodiagram - dkove slozeni obyvatelstva v Ceskd republice

9 5.6 llruhy map ZEMEPIS KOSTCE Mapyjsou ryjadiovacim prostiedkem nejen v geografii, ale tak6 v iad6 dal5ich oborri. se podle niznfch krit rii. Nejvice uzivand je tiid ni map podle m6iitka, obsahu a podle u 1) PODLE ttdfritxe se mapy d6li na mapy velkdho, stiedniho a maldho mefitka. hranice mezi nimi nejsou ustdleny. Z geografickeho hlediska jsou v t5inou uvdd ny hranice a) Mapy velk6ho m6iitka (pldny a topografick mapy) - do I : 200 0OO b) Mapy stiednlho mefftka - od 1:2OO OOO do l: I OOOOOO c) Mapy mal6ho m iitka - nad I : I ) PODLE OBSAIIU se mapy rozddluji na mapy s topografic\fon obsahem a mapy temati - mapy s topogralickim obs abem zn{zorilujivzitjemne vyvitzen pfirodni a jery. Do t6to skupiny ndlezi: a) Podrobn6 mapy vel$ch m iitek do I : 5OOO (mapy katastriillni zachycujici vlastnicm). b) Topogralickd mapy - piesnd mapy vel$ch a stiednich meiitek od I : l0 OOO 1:5OO OOO (rliedni mapy pro potieby stiitu a arm:idy). c) Obecn geograllcke mapy - piehledn mapy pieviizne mal ho mdiitka velk uzemni cellry. Obecnd geografick mapy tvoii hlarmi nd.pli atlasfi sv ta. - mapy tematlck - nejpoaetndjsi skupina map. U t chto map je topografic\i obsah dukovdn a hlavni naipli tvoii obsah tematiclq/. Do t to skupiny n6lezi: a) Mapy piirodnich Jevri (mapy fyzickogeografickd, geologickd, meteorologick, logick6 at). b) Mapy spoledenskfch Jevt (mapy ekonomickogeografick, silnidni, Zelezrri(rri, obyvetalstva atd). c) Ostatnl tematlck mapy (mapy Zivotniho prostiedi, turistick6, d6jepisn6 atd). 3) PODLE Uepr,U: a) Mapy pro hospoddiskou vfetavbu (mapy pldnovaci, projekdni atd.) b) Mapy vedeckd (mapy vedeck ho b6ddni) c) Mapy vojensk6 (tematick mapy lyuzivan6 v arm6d ) d) Skolni mapy (v tsinou niistenne obecne geografickd mapy) e) Atlasy (soubory map zpracovan jako celek) ^. 34