Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM. Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM. Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD."

Transkript

1 Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD.

2 OBSAH 1. Anotace 1.1. Cíle modulu 1.2. Potřebné vstupní znalosti 1.3. Autoři modulu 2. Podnikání v České republice Charakter malých a středních podniků (MSP) Význam podnikání MSP Motivace k podnikání Předpoklady k podnikání Rozhodnutí o podnikání 12 Shrnutí kapitoly Inovační podnikání Co to je inovační podnikání Výhody a nevýhody oproti běžným formám podnikání Komercializace inovací Řízení malých inovačních firem Proč je důležitá orientace na zákazníka Zdroje inovací jaké jsou a kde je vzít Zajištění úspěšnosti inovační firmy Pravidlo 4T pro úspěch Technologie Trh Tým Termínování 25 Shrnutí kapitoly Podnikání v akademickém prostředí Specifika akademického prostředí Možnosti podnikání v akademickém prostředí Spin-out společnost Nezávislá společnost s licencí Vytvoření spin-out společnosti Pomoc při podnikání v akademickém prostředí Centra pro transfer technologií Regionální inovační centra Svazy, asociace a sítě 31 Shrnutí kapitoly Externí financování podnikatelského záměru Přehled možností financování 32 3

3 Podpora z veřejných zdrojů Technologické inkubátory Seed fond Soukromí investoři Náhradní možnosti řešení problémů s financováním Nefinanční podpory Soukromí investoři Kdo jsou Co zajímá soukromé investory Podpora z veřejných zdrojů Typy podpory Nevýhody čerpání veřejné podpory 3 Shrnutí kapitoly 3 6. Význam a formy business plánu Účel business plánu Formy business plánu Elevator Pitch výtahová verze Executive Summary stručné shrnutí Plný business plán Zkrácený business plán 41 Shrnutí kapitoly 41. Příprava business plánu Základní postup Cíle a shoda spolutvůrců Shromáždění a analýza informací Plánovací proces Organizace přípravy business plánu Struktura a hlavní body business plánu Úvod Základní údaje Vize a mise Stručné shrnutí Executive Summary Informace o podniku Strategické cíle společnosti Historie a současnost společnosti Lidé a organizace 4.5. Představení produktu Produkt a služby Ochrana duševního vlastnictví Interní analýza Analýza podnikových zdrojů Analýza marketingového mixu Analýza hodnotového řetězce 54 4

4 .. Externí analýza Analýza trhu Obecné okolí Konkurence Dodavatelé Odběratelé a distribuce Shrnutí analýz SWOT Návrhy realizace záměru Cíle a harmonogram záměru Příjmový model Rozvoj a získávání podnikových zdrojů Výrobní strategie Marketingová strategie Obchodní strategie Hodnocení a eliminace rizik Finance Finanční výsledky Finanční plány Přílohy business plánu 64 Shrnutí kapitoly Finanční plánování Kapitálová a majetková struktura Náklady a výnosy Příjmy a výdaje Postup a metody finančního plánování Zakladatelský rozpočet Operativní finanční plán Strategický plán Vyhodnocení finančního plánu Analýza bodu zvratu Rentabilita Čistá současná hodnota Shrnutí kapitoly 9. Použitá a doporučená literatura 8 5

5 6

6 1. Anotace 1.1. Cíle modulu Modul je určen pro posluchače vzdělávacího projektu Chempoint vědci pro chemickou praxi. Po absolvování tohoto e-learningového kurzu a doplňujících přednášek v celkovém rozsahu 2 výukových dnů by měl absolvent chápat základní atributy podnikání a znát specifika podnikání v prostředí univerzit a institucí produkujících výzkum a vývoj. Měl by být schopen samostatně, příp. s asistencí příslušného útvaru pro transfer technologií nebo regionálního inovačního centra naplánovat, připravit a spustit realizaci podnikatelského záměru. Modul je zaměřen především na podnikání inovačního charakteru, ať už realizované nezávislým podnikatelem nebo v úzké spolupráci s univerzitou či vědecko-výzkumnou institucí. Hlavní cíle modulu jsou: Seznámení se s problematikou inovačního podnikání, business plánu a podnikání v akademickém prostředí Zvýšení schopnosti zhodnotit své předpoklady pro podnikání a provést rozhodnutí o vlastním podnikání Zvýšení schopnosti zabezpečit plánování a přípravu spuštění inovačního podnikání Připravenost na možnost podnikání v akademickém prostředí Získání dovedností v přípravě a prezentaci business plánu Potřebné vstupní znalosti Na posluchače nejsou pro zvládnutí tohoto modulu kladeny žádné speciální nároky, co se týče potřebných vstupních znalostí. Předpokládá se však alespoň všeobecný přehled o ekonomickém a podnikatelském prostředí ČR, na úrovni běžného absolventa střední školy, průběžně sledujícího denní tisk a běžné zpravodajství. Výhodnými (ne však nezbytnými) vstupními znalostmi, které zvýší užitek z učební látky, je základní povědomí o principech ekonomiky, marketingu a aspektech přípravy podnikatelského záměru. Výhodou je také znalost procesů fungujících v akademickém prostředí; na univerzitách a ve vědecko-výzkumných organizacích Autoři modulu Textové a metodologické podklady k tomuto modulu byly vytvořeny (za využití citovaných zdrojů) těmito autory: Kamil Krč, MBA kapitola 1 Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD. kapitola 8

7 2. Podnikání v České republice Průvodce V této kapitole se dozvíte o významu podnikání a speciálně malého a středního podnikání v České republice. Zároveň budete vedeni k úvahám, zda by Vás samotné mohlo podnikání motivovat. Načrtneme si i oblasti, na které je třeba se ve svých úvahách zaměřit před tím, než se pro podnikání rozhodnete Charakter malých a středních podniků (MSP) Definici malých a středních podniků (MSP) platnou od data určila Evropská komise. Podle této definice je malým a středním podnikem firma, která má: Méně než 250 zaměstnanců Obrat do 50 mil. Euro/rok Aktiva do 43 mil. Euro Význam podnikání MSP Malé a střední podniky (MSP) představují pro každou demokratickou zemi páteř ekonomiky. Význam a přínosy malých a středních podnikatelů pro prostředí, v němž působí, pro zdravou ekonomiku regionu i životní úroveň společnosti je mnohem větší, než si někdy veřejnost a její volení zástupci uvědomují či přiznávají. Jsou důležitým faktorem ekonomického rozvoje a sociální stability i životní úrovně obyvatelstva. Přes svou funkční nezávislost na státu a regionu, v němž působí, mají významný podíl na jeho budování. Význam MSP v České republice: zaměstnávají 62,2 % všech ekonomicky aktivních osob 99,8% podíl počtu malých a středních podniků na celkovém počtu podniků v ČR 35 % na exportu ČR 50 % na dovozu 33,5 % na HDP Kromě toho jsou to především malé a střední podniky, kdo zavádí inovační procesy a vytváří nová odvětví a pomáhá tak zvyšovat konkurenceschopnost svého regionu. MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst, pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Malí a střední podnikatelé jsou obvykle motivováni k vysokým výkonům a proto mají tyto podniky poměrně vysokou produktivitu. Dokážou pružně reagovat na měnící se požadavky trhu a využívat tržní trendy, což pomáhá jejich růstu a tím i zvyšování významu přínosů pro celou společnost, v níž působí. 8

8 Malí a střední podnikatelé ve skutečnosti nepotřebují stát stát potřebuje je. Bez vlastních podnikatelů by se naše země stala jen manufakturou a tržištěm pro nadnárodní společnosti. Ve výsledku by se tak z vyspělé země mohla stát země rozvojová Motivace k podnikání Motivy k podnikání bývají různé. Pro mnohé je impulsem ke startu podnikání např. propuštění ze zaměstnání. První, co nás u takových lidí napadne, že v tom případě nemohou být v podnikání úspěšní, neboť si jej dobrovolně nevybrali. Často však tito lidé měli k podnikání mnoho předpokladů i podnikatelský nápad a v podstatě jediné, co jim bránilo v jeho rozběhu, byla pochybná jistota zaměstnání. Pozitivní motivy, které stimulují start podnikání: Rozeznání tržních příležitostí Chuť komerčně využít své potenciální a stávající podnikové zdroje Snaha o seberealizaci Zájem živit se tím, co mě baví Chuť k nezávislosti a být svým pánem Přání vydělávat peníze v teoreticky neomezené výši Přání zaujmout význačné místo ve společnosti Snaha vybudovat něco pro společnost Negativní motivy, které stimulují start podnikání: Propuštění ze zaměstnání Ztráta motivace v zaměstnání Nedostatek volných pracovních míst v odpovídající profesi a za přijatelných podmínek Tlak a očekávání okolí nebo rodiny (zejména u rodinných firem) Pravidlo změny a akce: 1. Když to nechceš změnit miluj to! 2. Když to chceš změnit a můžeš změň to! 3. Když to chceš změnit a nemůžeš opusť to! Podstatu motivace člověka k tomu, aby se stal podnikatelem nebo dokonce budovatelem, je možné znázornit ve vztahu k Maslowově pyramidě potřeb, přestože zde neplatí vše absolutně. Obr. 2-1: Motivace k podnikání a Maslowova pyramida potřeb BUDOVATEL SEBEREALIZACE MĚNÍ A TVOŘÍ ÚSPĚŠNÝ PODNIKATEL ÚSPĚŠNÝ ZAMĚSTNANEC POTŘEBA UZNÁNÍ SPOLEČENSKÉ POTŘEBY VYDĚLÁVÁ BAVÍ SE BĚŽNÝ ZAMĚSTNANEC SPOKOJENÝ NEZAMĚSTNANÝ POTŘEBA BEZPEČÍ A JISTOTY ZÁKLADNÍ FIZIOLOGICKÉ POTŘEBY ŽIVÍ SE PŘEŽÍVÁ 9

9 Obr. 2-2: Motivační a demotivační vlivy na start podnikání Motivační a demotivační faktory Osobní motivace Vládní politika a legislativní prostředí Podnikatelská kultura Financování Fyzická infrastruktura Vzdělávání Vliv + vnímání tržních příležitostí + snaha o seberealizaci a stát se vlastním pánem strach z neúspěchu v podnikání nízká míra sebejistoty vnímání velké míry rizik spojených s podnikáním + realizace programů podpory pro podnikání + veřejné organizace pomáhající podnikatelům velká míra byrokracie složité a měnící se zákony a předpisy malá nápomocnost a efektivita některých úřadů korupční prostředí pomalá a nedůvěryhodná justice zákony snižující podnikatelský potenciál (Zák. práce aj.) složité daňové předpisy množství různých daní + zlepšení statusu podnikatele oproti nedávné minulosti rozšířená závistivost ve společnosti nízká image podnikatelů + možnost získání financování z veřejných zdrojů a programů podpory problematická dostupnost veřejného financování a s tím spojené vysoké transakční náklady a byrokracie obavy z procesu získávání financování + zlepšování přístupu bankovního sektoru + vyspělá IT a komunikační infrastruktura + dostatek vhodných nemovitostí + rozsáhlá silniční a dálniční síť špatný stav silnic malá mobilita obyvatelstva + kvalitní vzdělávání v technických oborech + dobrá úroveň všeobecného vzdělávání vzdělávání zaměřeno na teorii, málo na praxi zahrnování množstvím nepotřebných znalostí na úkor znalostí a dovedností využitelných v praxi nízká schopnost v zacházení s informacemi nedostatek absolventů s technickým zaměřením příprava ve školách je nedostatečně zaměřena a podnikání + motivující k podnikání odrazující od podnikání 10

10 2.4. Předpoklady k podnikání K tomu, aby bylo možné (a moudré) pustit se do jakéhokoliv podnikání, měly by být splněny alespoň základní předpoklady. Zmiňme tři: osobnost podnikatele, okno příležitosti a disponibilní (podnikové) zdroje. Ne každý má vlastnosti, náturu a motivaci nutnou pro roli podnikatele. Každé podnikání představuje určitou míru rizika a s tím souvisí nutnost toto riziko akceptovat. Důležitými vlastnostmi podnikatele jsou také např. sebedůvěra, víra v projekt a systematičnost. A hlavně silná motivace, která podnikatele bude stimulovat k překonávání překážek. Příležitost je omezena jak časově, tak i předmětně, proto je okno vhodným přirovnáním. Oken příležitostí však může být i víc současně. A tam, kde se překrývají a vytváří možnost společného průniku, tam se nachází o to zajímavější a nadějnější příležitost k podnikání. Obr. 2-3: Předpoklady k podnikání OSOBNOST PODNIKATELE OKNO PŘÍLEŽITOSTI CHCI TO VŮBEC? motivace KAM CHCI DOJÍT? cíle a vize JAK TAM DOJDU? strategie UMÍM TO? znalosti a dovednosti ZVLÁDUNU TO? vlastnosti podnikatele SOULAD JAKÉ JSOU A KDE? hledání / vytváření STOJÍ TO ZA TO? ekonomický potenciál PŮJDE TO? zhodnocení rizik KDY JE VYUŽÍT? načasování S KÝM SOUPEŘÍM? dosažení konkurenčních výhod DISPONIBILNÍ ZDROJE KDO TO UDĚLÁ? lidské zdroje / spolupracovníci ZA CO TO UDĚLÁME? fi nanční zdroje NA ČEM TO UDĚLÁME? hmotné zdroje PROČ TO UDĚLÁME SPRÁVNĚ? nehmotné zdroje CO NÁM JEŠTĚ POMŮŽE? ostatní zdroje 11

11 Obr. 2-4: Průnik příležitostmi MOJE PŘÍLEŽITOST! Příklad: 1. okno Univerzita nabídne licenci k unikátnímu výsledku VaV (technologie výsledky VaV) 2. okno Víte o konkrétních zákaznících, kteří mají aktuální potřebu uspokojitelnou touto technologií (tržní příležitost) 3. okno Je aktuálně vyhlášená výzva k programu podpory, jehož kritéria splňujete (disponibilní zdroje) 2.5. Rozhodnutí o podnikání Před rozhodnutím o rozběhu podnikání by si měl tvůrce podnikatelského záměru zjistit, zda jeho hypotéza o tom, s čím by mohl na trhu uspět, odpovídá realitě. Pokud s daným trhem již nemá zkušenosti, je nezbytné provést si alespoň nějakou formu tržního průzkumu: Internet Oborové svazy, hospodářské komory, inovační centra Konkurenti i nekonkurující firmy se stejným zákazníkem Interview se znalci trhu a zákazníků Interview se zákazníky Profesionální průzkum Zájemce o podnikání dále zhodnotí, zda má všechny potřebné informace, a může si položit otázku, na niž příslušná odpověď pomůže učinit konečné rozhodnutí, zda se pustit do podnikání. Jsou splněny všechny předpoklady k mému podnikání? Při odpovědi je třeba podrobně sledovat všechny předpoklady: Osobnost podnikatele 12

12 Okno příležitosti Disponibilní podnikové zdroje Nakonec je třeba si odpovědět na tyto otázky: Půjdu do toho? S kým do toho půjdu? Kdy to spustím? Co teď musím udělat? Shrnutí kapitoly Malí a střední podnikatelé a firmy mají pro každou zemi naprosto stěžejní význam. Ne každý je však motivován pro přijetí role podnikatele; stimuly mohou mít jak pozitivní, tak i negativní charakter. Pokud už někdo uvažuje o svém podnikání, měl by především prověřit, zda k tomu má potřebné předpoklady a podmínky. Jsou to zejména: Osobnost podnikatele Okno příležitosti Disponibilní podnikové zdroje. 13

13 3. Inovační podnikání Průvodce Zde se dozvíte, čím se liší inovační podnikání od běžného a pro koho může být jeho charakter výzvou. Podíváme se na výhody a nevýhody a dostanete základní informace o podstatě smyslu a komercializaci inovací i zásadách pro dosažení úspěchu v inovačním podnikání. Dozvíte se také, jaké mohou být zdroje pro vznik inovace, která je základem každé inovační firmy Co to je inovační podnikání Inovačním podnikáním rozumíme podnikání s takovým hlavním předmětem (službami či výrobky) podnikatelské činnosti, které vznikly jako produkt aktivit výzkumu a vývoje. Nositelem inovačního podnikání může být buď jakákoliv firma nebo podnikatel, která usiluje o přeměnu výsledků výzkumu a vývoje na inovace tedy nově pojatý výrobek nebo službu, která má ve výsledku komerční dopad. Zároveň je typické, že zakladateli inovačních firem jsou původci vynálezů, na nichž je podnikání založeno. Inovační podnikání však není podmíněno vlastnictvím patentů apod. Inovační podnikání je také možné jako samostatné podnikatelské zaměření provádět s výhodou ve firmě s jinou dominantní činností, která firmě zabezpečuje příjem do doby, než je inovační produkt vyvinut a v dostatečné míře uplatněn na trhu. Inovačním podnikatelem se stává obvykle člověk, který je plný nápadů a invence a nespokojí se s děláním věcí starým způsobem. Snaží se vyřešit různé technické či procesní problémy nebo potřeby zákazníků novým, často neotřelým a originálním způsobem. Podobně jako pro samotné podnikání musí mít člověk motivaci a předpoklady, ještě silněji to platí u inovačního podnikání. inovační podnikání je rizikovější, na druhou stranu v případě úspěchu má úspěch vyšší hodnotu; nejen finanční, ale i z hlediska výsledného vlivu na trh a průmyslové odvětví. Neboť inovační podnikatelé jsou hybateli společenských a průmyslových změn Výhody a nevýhody oproti běžným formám podnikání Inovační podnikání je obvykle složitější a méně jistou cestou k podnikatelskému úspěchu, než je tomu u běžných a osvědčených forem podnikání. Zakladatelé a management inovačních firem jsou tedy většinou motivováni i jinak, než jen očekáváním finančního profitu. To jim na jednu stranu dává výhodu ve větší iniciativě a aktivnosti i nadšení, které jim pomohou překonat mnoho překážek. Na druhou stranu je odlišné motivační faktory často brzdí v realizaci jejich podnikatelských záměrů jediným možným způsobem, který skutečně determinuje podnikatelský úspěch dosažení zisku. Tabulky uvedené na str. 16 prezentují srovnání výhod a nevýhod inovačního a konvenčního podniku (při podobné velikosti a síle zdrojů). 14

14 Obr. 3-1: Předpoklady k inovačnímu podnikání VÝSLEDKY TECHNICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE TRŽNÍ PŘÍLEŽITOST Máme výsledky aplikovaného výzkumu? Existují nutné vstupy pro vývoj a výrobu? Je možná integrace vynálezu do externího technologického prostředí? Podporují produkt stávající technologie? SOULAD Existuje zákazník? Má skutečnou nebo latentní potřebu? Jak nyní uspokojuje svou potřebu? Má důvody k nákupu našeho produktu? Je pro nás zákazník dosažitelný? Je zákázníků dostatek? DISPONIBILNÍ ZDROJE Máme lidi? Máme fi nanční prostředky? Máme vývojové a výrobní zázemí? Máme patent? Máme přístup do distribučních kanálů? Máme dobrou pověst? Víme jak na to? DLE TYPU VÝSTUPU: Obr. 3-2: Základní rozdělení typů inovací Produktové inovace Procesní inovace DLE ZDROJE PRO VZNIK INOVACE: DLE DIMENZE INOVACE A ÚROVNĚ NOVOSTI: DLE POMĚRU SPECIALIZACE A KOMPEXNOSTI: DLE TYPU PŘÍMÉHO ZÁKAZNÍKA: DLE PŮVODCE INOVACE: Tah tržní poptávky Tlak vědecko-technického rozvoje Průběžné (inkrementální) inovace Zásadni (diskontinuální) inovace Inovace komponent Inovace systému Průmyslový (korporátní) zákazník Spotřební zákazník Vlastní inovace Převzatá / koupená inovace (licence) 15

15 Obr. 3-3: Výhody inovačního podnikání VÝHODY INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ + Možnost zablokování konkurence + Zvýšená podpora státu a EU + Možnost vytvoření nových trhů + Významný vliv na trh, odvětví a společnost + Průkopnictví a originalita + Možnost finančně velmi zajímavého exitu + Možná pomoc technologických inkubátorů BĚŽNÉ PODNIKÁNÍ Vliv konkurenčního prostředí Omezená podpora státu a EU Vyčerpávání starých trhů Zanedbatelný vliv na trh, odvětví a společnost Napodobování a kopírování Ukončení podnikání obvykle jen vynucené Většinou nesplňuje kritéria pro inkubaci Obr. 3-4: Nevýhody inovačního podnikání NEVÝHODY INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ Nevyzkoušený koncept produktu Neexistující informace pro analýzy Nejistý odhad chování zákazníka Nutnost primárních tržních průzkumů Komplikovaná výroba produktu Problém s dosažením stabilní kvality výroby Problematické finanční plánování Neexistující nebo nerozvinutá infrastruktura BĚŽNÉ PODNIKÁNÍ + Mnohokrát ověřený koncept produktu + Dostupnost informací pro analýzy + Známost chování zákazníka + Možnost sekundárních tržních průzkumů + Snadná výroba produktu + Standardní cesty k dosažení kvality výroby + Snadnější finanční plánování + Rozvinutá infrastruktura Obr. 3-5: Ansoffova matice STÁVAJÍCÍ STÁVAJÍCÍ NOVÝ ROZVOJ TRHU KOMERČNÍ RIZIKO TRŽNÍ PENETRACE DIVERSIFIKACE KOMERČNÍ RIZIKO + TECHNICKÉ RIZIKO ROZVOJ PRODUKTU TECHNICKÉ RIZIKO STÁVAJÍCÍ NOVÝ 16

16 Problémem malých inovačních firem také je, že z podstaty inovačního podnikání často vstupují do nejrizikovější růstové strategie diverzifikace (viz Ansoffova matice). Přitom nedisponují přebytkem podnikových zdrojů, který by jim pomohl překonat související rizika. 1 Jak vyplývá z Ansoffovy matice 2, obecné poučky a teorie často vůbec nedávají doporučení k některým typům záměrů, jako je plně inovační zaměření malé či dokonce začínající firmy. Přitom nejen výzkumné organizace a velké společnosti s vědeckotechnickým a vývojovým zázemím, ale i nově vznikající inovační firmy mají společně významný vliv na rozvoj průmyslových odvětví a trhů. Pokud by se však všichni potenciální inovační podnikatelé nechali odradit Ansoffovou maticí, nevzniklo by mnoho nových technologií a inovačních produktů, které svou existencí stimulovaly změny ve svém odvětví a ve společnosti. Společnost i průmyslové obory by tedy byly mnohem zaostalejší a vědeckotechnický pokrok by nebyl na dnešní úrovni. Přitom existuje relativně mnoho malých inovačních firem, jejichž přežití závisí na realizaci koncepčně nového produktu na trhu, který je pro management této firmy nový. A některé z nich se i přes tyto standardně znevýhodňující podmínky dokážou na trhu prosadit a komerčně uspět. Je to i příklad společnosti Y Soft z České republiky, která jako nově založená firma rozpoznala tržní příležitost, pak během několika málo let vyvinula unikátní produkt a prosadila se s ním i na mezinárodních trzích a zaujala význačnou pozici na trhu. Obr. 3-6: Srovnání malých fi rem s velkými SROVNÁNÍ MALÝCH FIREM S VELKÝMI VÝHODY Snadnost a neformálnost komunikace Univerzalita klíčových pracovníků Pružnost a rychlost rozhodování Snadná změna či zavádění procesů Schopnost rychlých změn strategie a firemní kultury Snadnější koordinace pracovníků a činností Homogennost firemní kultury a sounáležitost zaměstnanců Vysoká likvidita a schopnost rychlého přizpůsobení trendům NEVÝHODY Nedostatečně široká základna různých kompetencí a specialistů Pouze úzké technologické kompetence Problémy s dlouhodobým a předsunutým financováním Velmi omezené disponibilní zdroje Vyšší dopad rizika jednotlivých neúspěchů Nekoncepčnost výzkumu a vývoje Podceňování významu marketingu Orientace na krátkodobé cíle Nedostatečná úroveň delegování Neschopnost vytvořit a řídit rozsáhlé a složité funkční systémy Nekomplexní manažerské kompetence 21 ) Ansoff, I.: Strategies for Diversifi cation, Harvard Business Review, 195 1

17 Je také velký rozdíl také v tom, zda se inovačnímu podnikání věnuje malá nebo velká firma. Inovující malé a střední firmy mají oproti velkým společnostem určité obvyklé odlišnosti. Z těch je některé zvýhodňují, jiné naopak. Odlišnost předpokladů se projevuje i tím, že malé firmy se prosazují svými inovacemi v jiných průmyslových sektorech než velké 2. Malé a střední inovační firmy se dobře prosazují v odvětvích, jako je vývoj softwaru, biotechnologie, strojírenství či výroba přístrojů. Naopak obory jako farmacie, automotive, chemie a spotřební elektronika jsou doménou velkých firem Komercializace inovací Předmět inovace není inovací, pokud nedojde k jeho komercializaci pak je to ve skutečnosti jen (v praxi / tržně) nevyužitý výsledek výzkumu a vývoje. Co to je komercializace inovací? Přeměna nápadu na peníze! Důvody ke komercializaci inovací: Ve fyzice vzniká užitek z přeměny jednoho druhu energie na jinou ve vynálezectví vzniká člověku užitek až při přeměně nápadu na peníze! Podmínkou úspěšnosti investic je návratnost a zhodnocení; u inovací je to komercializace a zisk! Vynález, který není ve výsledku komerčně využit, NENÍ INOVACE! Výzkumník, který neusiluje o komercializaci svých vynálezů, se připravuje o prostředky na další výzkum! Možné způsoby komercializace: A. Prodejem licencí nebo práv k inovaci (výlučné a nevýlučné licence) B. Výrobou a prodejem inovačního produktu Komercializace formou prodeje licencí je vhodná zejména u vynálezů, které splní všechny nebo většinu z těchto podmínek: Vynález je výsledkem náročného a nákladného výzkumu Vynález má vysoký inovační řád Vynález má uplatnění na významných trzích Vynález má zajištěnou kvalitní patentovou ochranu U vynálezů, které nesplňují některou z výše uvedených podmínek, je obvykle rychlejší a spolehlivější cestou ke komercializaci jejich uplatnění prostřednictvím inovačního podnikání. Důvody obtíží nabídky a prodeje licencí: Složitý a zdlouhavý proces nalezení zájemce o licenci Efekt Nebylo vynalezeno u nás! Velké firmy schopné proniknout na trh s vynálezem mají své inovační strategie není snadné se trefit. Velké firmy, které chtějí využít vynálezy vzniklé jinde, využívají jiných postupů k jejich získání: Průzkumy patentových knihoven a scouting v terénu 2 ) Tidd, J.; Bessant, J.; Pavitt, K.: Řízení inovací, Computer Press,

18 Snaha obejít patent Sofistikovanost rozhodnutí, zda koupit licenci, patent nebo celou firmu vlastnící patent. Podobně jako trh, i konkrétní výrobek má svůj životní cyklus, který je nutné monitorovat. Aktuální fázi životního cyklu produktu je pak nutné přizpůsobovat strategie vedoucí ke komercializaci inovace. FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU PRODUKTU Obr. 3-: S-křivka životního cyklu produktu 3 ZAVÁDĚNÍ NA TRHU RŮST ZRALOST POKLES OBJEM PRODEJŮ Při vstupu na trh s novým inovačním produktem je třeba respektovat postupné přijetí produktu mezi zákazníky. Zákazníci se dělí do několika skupin podle ochoty uskutečnit nákup nového produktu, v závislosti na době od uvedení produktu na trh: Obr. 3-8: Tržní adopce nového produktu Typ zákazníků Inovátoři Časní adaptéři Časná majorita Pozdní majorita Opozdilci Poměr výskytu v populaci (%) 2,5 13, ) Kotler, P.; Gary, A.: Marketing, Grada Publishing,

19 3.4. Řízení malých inovačních firem Řízení malých inovačních firem má svá specifika. Jednak je třeba usilovat o originální přístupy nejen v otázce vývoje a tvorby produktu, ale při dalších firemních procesech. Při volbě firemních strategií mají přednost takové, které vedou k odlišení od konkurence, zvýšení zákazníkem vnímané hodnoty produktů a dosažení komerčního úspěchu i při nižších vynaložených nákladech. Je ale také třeba vytvářet takové firemní prostředí, které bude napomáhat udržení a rozvoji inovačního myšlení u všech pracovníků firmy. Chyby jsou dovoleny, neboť bez chyb není iniciativa a přinášení nových, mnohdy nepoužitelných nápadů. Zároveň je třeba překonat určitá úskalí, která s sebou inovační charakter podnikání přináší. Obr. 3-9: Organizace malých inovačních fi rem v porovnání s velkými MALÉ A STŘEDNÍ INOVATIVNÍ FIRMY SROVNÁNÍ S VELKÝMI FIRMAMI VÝHODY Snadnost a neformálnost komunikace Univerzalita klíčových pracovníků Pružnost a rychlost rozhodování Snadná změna či zavádění procesů Schopnost rychlých změn strategie a firemní kultury Snadnější koordinace pracovníků a činností Homogennost firemní kultury a sounáležitost zaměstnanců Vysoká likvidita a schopnost rychlého přizpůsobení trendům NEVÝHODY Nedostatečně široká základna různých kompetencí a specialistů Pouze úzké technologické kompetence Problémy s dlouhodobým a předsunutým financováním Velmi omezené disponibilní zdroje Vyšší dopad rizika jednotlivých neúspěchů Nekoncepčnost výzkumu a vývoje Podceňování významu marketingu Orientace na krátkodobé cíle Nedostatečná úroveň delegování Neschopnost vytvořit a řídit rozsáhlé a složité funkční systémy Nekomplexní manažerské kompetence Proč je důležitá orientace na zákazníka V nejrůznějších průmyslových oborech se pohybuje množství technologicky orientovaných firem. Mnoho z nich však, ačkoliv disponuje vyspělými technologiemi i značnými technickými kompetencemi a podnikovými zdroji, které využívají k aplikovanému výzkumu, vývoji a výrobě, mají problém s úspěšným uplatněním na trhu. Velmi často je příčinou tržního neúspěchu technologicky orientovaných firem podceňování důležitosti marketingu, nedostatek marketingového řízení a chybějící orientace na zákazníka. Vedení firmy bývá v těchto případech mylně v domnění, že špičková technická úroveň vývoje a výroby či vysoký inovační řád nově vytvořených produktů dokáže nahradit marketingový přístup a úsilí rozpoznat a uspokojit zákaznické potřeby. Přitom naopak právě v případě snah o zavedení nových technologií na trh musí být práce se zákazníkem ještě intenzivnější, než 20

20 u tradičních komodit, pro které je trh a zákazník již přesně definován a kdy jsou relevantní potřeby zákazníka dobře známé. Obzvláště malým a středním firmám (MSP) také často chybí komplexní kompetence v řízení firmy stejně jako zdroje a znalosti potřebné pro zajištění úspěchu jejich produktu na trhu. Následkem chybějící orientace na potřeby, preference a chování zákazníka je pak problém úspěšně realizovat prodej a dosáhnout návratnosti a ziskovosti hlavně v souvislosti s inovačním výrobkem. Uvedené problémy se tedy týkají především MSP, které jsou silně technologicky orientovány a jejich cílem je přicházet hlavně s inovacemi technologického typu. Na co však často zapomínají, podnětem vzniku tohoto typu inovací jsou sice výsledky úsilí ve vědeckotechnickém rozvoji, nicméně k reálnému uplatnění těchto výstupů jsou následně nezbytné také informace a procesy typické pro inovace komerčního typu, a to podrobná znalost zákazníka, jeho charakteru, preferencí, potřeb a momentálního postoje k výstupu inovačního úsilí. Dále je potřeba organizace umožňující sdílet tyto informace a zohlednit je v řídících procesech a konfiguraci celé společnosti. Orientace na zákazníka je specifický podnikatelský přístup, který předurčuje strategický rámec firmy. Za klíčový směr ve firemní strategii jej volí firmy se silnými kompetencemi v oblasti marketingu, zejména v případě, že těmito kompetencemi je vybaveno vrcholové vedení podniku 2 4. Při orientaci na zákazníka je uplatňováno několik imperativů: Ve firmě musí být velmi těsně provázány výrobní a marketingové činnosti Firma vyrábí a prodává jen to, o čem ví, že zákazník chce a / nebo potřebuje Firma musí vycházet především ze zjištění a podrobného rozkrytí příčin zákazníkových problémů, z jeho potřeb (včetně zatím nevědomých), ale také z jeho přání a touhy Firma musí být zákazníkovi co nejblíže, musí jej poznat z různých stran Cílem firmy musí být uspokojení zákazníka, a to co nejrychleji Naprostá většina firemních aktivit musí směřovat k uspokojení zákazníka Firma přizpůsobuje své aktivity kupnímu chování zákazníka Orientace na zákazníka se týká všech oddělení a všech zaměstnanců ve firmě! Obr. 3-10: Předurčení neúspěchu inovační fi rmy TECHNOLOGICKÉ KOMPETENCE SILNÝ VÝZKUM A VÝVOJ TECHNICKÁ KVALITA VÝROBY + NEKOMPLEXNÍ MANAŽERSKÉ KOMPETENCE NEDOSTATEČNÝ MARKETING CHYBĚJÍCÍ ORIENTACE NA ZÁKAZNÍKA NEÚSPĚCH INOVACÍ NA TRHU 4 2 ) Kotler, P.; Gary, A.: Marketing, Grada Publishing,

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Přítomni z týmu UTB ve Zlíně Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová Prezentuje: Michaela Bařinová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít!

Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít! SYMPOZIUM Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu Sychrov18.-20. května 2011 Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít! Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně 1 Přednášející Kamil Krč, MBA Jihomoravské

Více

Spolupráce s firmami jak na to

Spolupráce s firmami jak na to VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047 Spolupráce

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Zakládání SPIN-OFF společností na Univerzitě Palackého v Olomouci

Zakládání SPIN-OFF společností na Univerzitě Palackého v Olomouci Návrh směrnice Zakládání SPIN-OFF společností na Univerzitě Palackého v Olomouci zpracoval: Ing. Jiří Herinek, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) Směrnice vznikla za účelem podpory transferu

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP Poradenství OPPI 1. výzva Praha, srpen 2008 1/7 1. Uznatelnými náklady v projektu Poradenství jsou: náklady na služby poradců, expertů

Více

Jihomoravské inovační centrum

Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum Financování inovací Konference Klastry 2006 Brno 5. května 2006 Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum (JIC) vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014 Inovace v Erste Corporate Banking Praha 4.11.2014 Proč inovace v Erste Corporate Banking? VELKÉ TÉMA stěžejní oblast pro rozvoj a konkurenceschopnost korporátní sféry vysoká míra podpory národních i EU

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKTUALIZACE 2012 Brno, září 2011 1 ÚVOD Aktualizace Dlouhodobého

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka

Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka Prorektor pro aplikovaný výzkum a řízení projektů na Vysoké škole logistiky v Přerově Strategický plán rozvoje VŠLG Vychází z IPN KREDO

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Podnikatelské plánování pro inovace

Podnikatelské plánování pro inovace Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Transfer technologií firma

Transfer technologií firma Transfer technologií Spin-off firma očima CleverTechnologies,, s.r.o. R. Fiala, K. Hána, H J. Kašpar, P. Smrčka O čem to bude? Transfer technologií - vymezení pojmů - proč transferovat - mýty a pověry

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Operační program Podnikání a inovace. Program Potenciál

Operační program Podnikání a inovace. Program Potenciál Operační program Podnikání a inovace Dotační příležitosti pro inovační firmy Ing. Lenka Ondřejová CzechInvest Ostrava 26. 10. 2010 Inovační proces Inovace-ochrana práv průmyslového vlastnictví POTENCIÁL

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Sekce 2: Inovace vedené firmou 4.5.2006 Ing. Radim Kocourek Co jsou inovace? Definice: "Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb

Více

Představení agentury CzechInvest. Obsah příspěvku agentury CzechInvest

Představení agentury CzechInvest. Obsah příspěvku agentury CzechInvest Obsah příspěvku agentury CzechInvest -- Představení agentury CzechInvest -- Aktuální výzvy OPPI -- Nemovitosti -- Školicí střediska -- Prosperita -- ICT a strategické služby -- Potenciál -- Patent -- Implementace

Více

Operační program Podnikání a Inovace

Operační program Podnikání a Inovace Operační program Podnikání a Inovace Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Vznik firem... 2 Prioritní osa 2: Rozvoj firem... 2 Prioritní osa 3: Efektivní energie...

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Jeden z 8 tematických operačních programů Zdroj financování:

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST

Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Seminář Financování vědy a výzkumu z prostředků EU Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Financování vědy a výzkumu ze strany CzechInvestu Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje

ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje 2sem Ing. Některé významné/důležité pojmy - diskuse cílem je je zisk EZ odlišení se je je nutno zaujmout změna

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Mgr. Kateřina Veselíková P RO H L Á Š E N Í TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČESKÉ REPUBLIKY

Mgr. Kateřina Veselíková P RO H L Á Š E N Í TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČESKÉ REPUBLIKY Vypracoval: Mgr. Kateřina Veselíková Vydáno dne: 13. 4. 2015 Předmět stanoviska: Ochrana práv duševního vlastnictví Datum schválení předsednictvem TA ČR: 12. 3. 2015 Pořadí zasedání předsednictva TA ČR:

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Rozkopalová regionální projektová manažerka Brno, 18. února 2015 Regionální

Více

Článek 1 Předmět úpravy

Článek 1 Předmět úpravy UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 10/2012 Věc: Pravidla pro vkládání nepeněžitých vkladů Univerzity Pardubice do spin-off společností Působnost pro: všechny útvary Univerzity Účinnost od: 1. listopadu 2012

Více

Opatření na podporu podnikání

Opatření na podporu podnikání Opatření na podporu podnikání MUDr. Martin Kuba 14. června 2012, Praha Přehled nových finančních nástrojů pro MSP Národní program podpory Strukturální fondy OPPI Program švýcarsko-české spolupráce Program

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKTUALIZACE 2015 Brno, květen 2014 1 ÚVOD Aktualizace Dlouhodobého

Více

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR)

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR) Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru 15. Mezinárodní sympozium INOVACE 2008 EEN síť pro inovace, 3.12. 2008 Petr Bažant, ÚEM AV ČR, 606 632 124, bazant@biomed.cas.cz 30.11.2008

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR 29. Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR Čerpání EU dotací AMSP ČR ve spolupráci s Komerční bankou zorganizovala výzkum zaměřený na čerpání EU dotací mezi malými a středními podniky a municipalitami. Tento

Více

Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků

Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků Ing. Marcela Příhodová Sekce fondů EU, MPO Konference INOVACE 19. září 2013, Liberec Struktura vystoupení I. Strategická východiska podpory MSP II. Operační

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 7 1 Název: Plnění funkce podnikatelského inkubátoru Zaměření: Cílové skupiny: Studie je zaměřena na popsání funkcí

Více

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor Trocha geometrie úvodem Konference GALEOS Start 2010 2 Vzdělání: budoucnost Propojení studia

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou. prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity

Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou. prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity 1 Spolupráce univerzit s aplikační sférou TT (na bázi DV) + tzv.

Více

Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV

Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV TRANSFER TECHNOLOGIÍ A OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV 20. 6. 2011, Nové Hrady Obsah: 1. Analýza komercionalizace výsledků VaV - Poptávka, Nabídka -

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc.

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Program Inostart Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Přehled programu pro Start-upy Nové parametry programu od 05/2014 Žadatel je MSP, tj. velikost do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Konference Klastry 2006 Financování projektů

Konference Klastry 2006 Financování projektů Konference Klastry 2006 Financování projektů Margareta Křížová Central European Advisory Group CEAG 5.května 2006, Brno Témata I. Finanční zdroje v různých fázích vývoje firmy II. Financování prostřednictvím

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012

www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012 www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012 Obsah Inovace je šťastná náhoda? Jak se inovuje? Inovační ekosystém jsou inovace úkolem i pro vládu? Financování inovací výsledky našich projektů

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání 1 2 3 4 Součást Vysoké školy ekonomické v Praze (rozpočet 2 mld. Kč, 20 000 studentů, primární zaměření ekonomie) Unikátní ekosystém spojující akademický

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

Jiří Mošna. Centrum transferu biomedicínských technologií

Jiří Mošna. Centrum transferu biomedicínských technologií Jiří Mošna Centrum transferu biomedicínských technologií Potenciální přilepšení. Jak maximálně vytěžit výzkumné výsledky Porozumění Vašim zajímavým právům a neopomenutelným povinnostem Nové informační

Více

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL OP PODNIKÁNÍ A INOVACE OPPI Program POTENCIÁL Alokace v Cíli Konvergence Podíl finančních prostředků SF a FS v ČR mezi operační programy pro období 2007-2013 v cíli Konvergence (bez domácího spolufinancování):

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Strategie růstu

Více

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+

Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+ Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+ Konkurenceschopnost České republiky ve světle nového finančního rámce EU 2014+,, 30. května 2011 Ing.

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 201 CONSULTING s.r.o. Zajištění komplexních poradenských služeb v oblasti získání dotací z EU: - předběžné posouzení projektu - optimalizace projektového záměru - žádost o dotaci

Více

Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj

Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj Ing. Oldřich Bartušek, partner BDO CA s. r. o. www.bdoca.cz Obsah semináře výhody odpočtu na výzkum a vývoj, okruh poplatníků, kteří mohou odpočty na

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Ministerstvo průmyslu a obchodu PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE 2015

Více

Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínských technologiích

Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínských technologiích Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínských technologiích TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY x Jan Čermák, MEBIS s.r.o. Praha,

Více

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více