Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM. Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM. Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD."

Transkript

1 Modul A PODNIKATELSKÉ MINIMUM Kamil Krč, MBA Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD.

2 OBSAH 1. Anotace 1.1. Cíle modulu 1.2. Potřebné vstupní znalosti 1.3. Autoři modulu 2. Podnikání v České republice Charakter malých a středních podniků (MSP) Význam podnikání MSP Motivace k podnikání Předpoklady k podnikání Rozhodnutí o podnikání 12 Shrnutí kapitoly Inovační podnikání Co to je inovační podnikání Výhody a nevýhody oproti běžným formám podnikání Komercializace inovací Řízení malých inovačních firem Proč je důležitá orientace na zákazníka Zdroje inovací jaké jsou a kde je vzít Zajištění úspěšnosti inovační firmy Pravidlo 4T pro úspěch Technologie Trh Tým Termínování 25 Shrnutí kapitoly Podnikání v akademickém prostředí Specifika akademického prostředí Možnosti podnikání v akademickém prostředí Spin-out společnost Nezávislá společnost s licencí Vytvoření spin-out společnosti Pomoc při podnikání v akademickém prostředí Centra pro transfer technologií Regionální inovační centra Svazy, asociace a sítě 31 Shrnutí kapitoly Externí financování podnikatelského záměru Přehled možností financování 32 3

3 Podpora z veřejných zdrojů Technologické inkubátory Seed fond Soukromí investoři Náhradní možnosti řešení problémů s financováním Nefinanční podpory Soukromí investoři Kdo jsou Co zajímá soukromé investory Podpora z veřejných zdrojů Typy podpory Nevýhody čerpání veřejné podpory 3 Shrnutí kapitoly 3 6. Význam a formy business plánu Účel business plánu Formy business plánu Elevator Pitch výtahová verze Executive Summary stručné shrnutí Plný business plán Zkrácený business plán 41 Shrnutí kapitoly 41. Příprava business plánu Základní postup Cíle a shoda spolutvůrců Shromáždění a analýza informací Plánovací proces Organizace přípravy business plánu Struktura a hlavní body business plánu Úvod Základní údaje Vize a mise Stručné shrnutí Executive Summary Informace o podniku Strategické cíle společnosti Historie a současnost společnosti Lidé a organizace 4.5. Představení produktu Produkt a služby Ochrana duševního vlastnictví Interní analýza Analýza podnikových zdrojů Analýza marketingového mixu Analýza hodnotového řetězce 54 4

4 .. Externí analýza Analýza trhu Obecné okolí Konkurence Dodavatelé Odběratelé a distribuce Shrnutí analýz SWOT Návrhy realizace záměru Cíle a harmonogram záměru Příjmový model Rozvoj a získávání podnikových zdrojů Výrobní strategie Marketingová strategie Obchodní strategie Hodnocení a eliminace rizik Finance Finanční výsledky Finanční plány Přílohy business plánu 64 Shrnutí kapitoly Finanční plánování Kapitálová a majetková struktura Náklady a výnosy Příjmy a výdaje Postup a metody finančního plánování Zakladatelský rozpočet Operativní finanční plán Strategický plán Vyhodnocení finančního plánu Analýza bodu zvratu Rentabilita Čistá současná hodnota Shrnutí kapitoly 9. Použitá a doporučená literatura 8 5

5 6

6 1. Anotace 1.1. Cíle modulu Modul je určen pro posluchače vzdělávacího projektu Chempoint vědci pro chemickou praxi. Po absolvování tohoto e-learningového kurzu a doplňujících přednášek v celkovém rozsahu 2 výukových dnů by měl absolvent chápat základní atributy podnikání a znát specifika podnikání v prostředí univerzit a institucí produkujících výzkum a vývoj. Měl by být schopen samostatně, příp. s asistencí příslušného útvaru pro transfer technologií nebo regionálního inovačního centra naplánovat, připravit a spustit realizaci podnikatelského záměru. Modul je zaměřen především na podnikání inovačního charakteru, ať už realizované nezávislým podnikatelem nebo v úzké spolupráci s univerzitou či vědecko-výzkumnou institucí. Hlavní cíle modulu jsou: Seznámení se s problematikou inovačního podnikání, business plánu a podnikání v akademickém prostředí Zvýšení schopnosti zhodnotit své předpoklady pro podnikání a provést rozhodnutí o vlastním podnikání Zvýšení schopnosti zabezpečit plánování a přípravu spuštění inovačního podnikání Připravenost na možnost podnikání v akademickém prostředí Získání dovedností v přípravě a prezentaci business plánu Potřebné vstupní znalosti Na posluchače nejsou pro zvládnutí tohoto modulu kladeny žádné speciální nároky, co se týče potřebných vstupních znalostí. Předpokládá se však alespoň všeobecný přehled o ekonomickém a podnikatelském prostředí ČR, na úrovni běžného absolventa střední školy, průběžně sledujícího denní tisk a běžné zpravodajství. Výhodnými (ne však nezbytnými) vstupními znalostmi, které zvýší užitek z učební látky, je základní povědomí o principech ekonomiky, marketingu a aspektech přípravy podnikatelského záměru. Výhodou je také znalost procesů fungujících v akademickém prostředí; na univerzitách a ve vědecko-výzkumných organizacích Autoři modulu Textové a metodologické podklady k tomuto modulu byly vytvořeny (za využití citovaných zdrojů) těmito autory: Kamil Krč, MBA kapitola 1 Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, PhD. kapitola 8

7 2. Podnikání v České republice Průvodce V této kapitole se dozvíte o významu podnikání a speciálně malého a středního podnikání v České republice. Zároveň budete vedeni k úvahám, zda by Vás samotné mohlo podnikání motivovat. Načrtneme si i oblasti, na které je třeba se ve svých úvahách zaměřit před tím, než se pro podnikání rozhodnete Charakter malých a středních podniků (MSP) Definici malých a středních podniků (MSP) platnou od data určila Evropská komise. Podle této definice je malým a středním podnikem firma, která má: Méně než 250 zaměstnanců Obrat do 50 mil. Euro/rok Aktiva do 43 mil. Euro Význam podnikání MSP Malé a střední podniky (MSP) představují pro každou demokratickou zemi páteř ekonomiky. Význam a přínosy malých a středních podnikatelů pro prostředí, v němž působí, pro zdravou ekonomiku regionu i životní úroveň společnosti je mnohem větší, než si někdy veřejnost a její volení zástupci uvědomují či přiznávají. Jsou důležitým faktorem ekonomického rozvoje a sociální stability i životní úrovně obyvatelstva. Přes svou funkční nezávislost na státu a regionu, v němž působí, mají významný podíl na jeho budování. Význam MSP v České republice: zaměstnávají 62,2 % všech ekonomicky aktivních osob 99,8% podíl počtu malých a středních podniků na celkovém počtu podniků v ČR 35 % na exportu ČR 50 % na dovozu 33,5 % na HDP Kromě toho jsou to především malé a střední podniky, kdo zavádí inovační procesy a vytváří nová odvětví a pomáhá tak zvyšovat konkurenceschopnost svého regionu. MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst, pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Malí a střední podnikatelé jsou obvykle motivováni k vysokým výkonům a proto mají tyto podniky poměrně vysokou produktivitu. Dokážou pružně reagovat na měnící se požadavky trhu a využívat tržní trendy, což pomáhá jejich růstu a tím i zvyšování významu přínosů pro celou společnost, v níž působí. 8

8 Malí a střední podnikatelé ve skutečnosti nepotřebují stát stát potřebuje je. Bez vlastních podnikatelů by se naše země stala jen manufakturou a tržištěm pro nadnárodní společnosti. Ve výsledku by se tak z vyspělé země mohla stát země rozvojová Motivace k podnikání Motivy k podnikání bývají různé. Pro mnohé je impulsem ke startu podnikání např. propuštění ze zaměstnání. První, co nás u takových lidí napadne, že v tom případě nemohou být v podnikání úspěšní, neboť si jej dobrovolně nevybrali. Často však tito lidé měli k podnikání mnoho předpokladů i podnikatelský nápad a v podstatě jediné, co jim bránilo v jeho rozběhu, byla pochybná jistota zaměstnání. Pozitivní motivy, které stimulují start podnikání: Rozeznání tržních příležitostí Chuť komerčně využít své potenciální a stávající podnikové zdroje Snaha o seberealizaci Zájem živit se tím, co mě baví Chuť k nezávislosti a být svým pánem Přání vydělávat peníze v teoreticky neomezené výši Přání zaujmout význačné místo ve společnosti Snaha vybudovat něco pro společnost Negativní motivy, které stimulují start podnikání: Propuštění ze zaměstnání Ztráta motivace v zaměstnání Nedostatek volných pracovních míst v odpovídající profesi a za přijatelných podmínek Tlak a očekávání okolí nebo rodiny (zejména u rodinných firem) Pravidlo změny a akce: 1. Když to nechceš změnit miluj to! 2. Když to chceš změnit a můžeš změň to! 3. Když to chceš změnit a nemůžeš opusť to! Podstatu motivace člověka k tomu, aby se stal podnikatelem nebo dokonce budovatelem, je možné znázornit ve vztahu k Maslowově pyramidě potřeb, přestože zde neplatí vše absolutně. Obr. 2-1: Motivace k podnikání a Maslowova pyramida potřeb BUDOVATEL SEBEREALIZACE MĚNÍ A TVOŘÍ ÚSPĚŠNÝ PODNIKATEL ÚSPĚŠNÝ ZAMĚSTNANEC POTŘEBA UZNÁNÍ SPOLEČENSKÉ POTŘEBY VYDĚLÁVÁ BAVÍ SE BĚŽNÝ ZAMĚSTNANEC SPOKOJENÝ NEZAMĚSTNANÝ POTŘEBA BEZPEČÍ A JISTOTY ZÁKLADNÍ FIZIOLOGICKÉ POTŘEBY ŽIVÍ SE PŘEŽÍVÁ 9

9 Obr. 2-2: Motivační a demotivační vlivy na start podnikání Motivační a demotivační faktory Osobní motivace Vládní politika a legislativní prostředí Podnikatelská kultura Financování Fyzická infrastruktura Vzdělávání Vliv + vnímání tržních příležitostí + snaha o seberealizaci a stát se vlastním pánem strach z neúspěchu v podnikání nízká míra sebejistoty vnímání velké míry rizik spojených s podnikáním + realizace programů podpory pro podnikání + veřejné organizace pomáhající podnikatelům velká míra byrokracie složité a měnící se zákony a předpisy malá nápomocnost a efektivita některých úřadů korupční prostředí pomalá a nedůvěryhodná justice zákony snižující podnikatelský potenciál (Zák. práce aj.) složité daňové předpisy množství různých daní + zlepšení statusu podnikatele oproti nedávné minulosti rozšířená závistivost ve společnosti nízká image podnikatelů + možnost získání financování z veřejných zdrojů a programů podpory problematická dostupnost veřejného financování a s tím spojené vysoké transakční náklady a byrokracie obavy z procesu získávání financování + zlepšování přístupu bankovního sektoru + vyspělá IT a komunikační infrastruktura + dostatek vhodných nemovitostí + rozsáhlá silniční a dálniční síť špatný stav silnic malá mobilita obyvatelstva + kvalitní vzdělávání v technických oborech + dobrá úroveň všeobecného vzdělávání vzdělávání zaměřeno na teorii, málo na praxi zahrnování množstvím nepotřebných znalostí na úkor znalostí a dovedností využitelných v praxi nízká schopnost v zacházení s informacemi nedostatek absolventů s technickým zaměřením příprava ve školách je nedostatečně zaměřena a podnikání + motivující k podnikání odrazující od podnikání 10

10 2.4. Předpoklady k podnikání K tomu, aby bylo možné (a moudré) pustit se do jakéhokoliv podnikání, měly by být splněny alespoň základní předpoklady. Zmiňme tři: osobnost podnikatele, okno příležitosti a disponibilní (podnikové) zdroje. Ne každý má vlastnosti, náturu a motivaci nutnou pro roli podnikatele. Každé podnikání představuje určitou míru rizika a s tím souvisí nutnost toto riziko akceptovat. Důležitými vlastnostmi podnikatele jsou také např. sebedůvěra, víra v projekt a systematičnost. A hlavně silná motivace, která podnikatele bude stimulovat k překonávání překážek. Příležitost je omezena jak časově, tak i předmětně, proto je okno vhodným přirovnáním. Oken příležitostí však může být i víc současně. A tam, kde se překrývají a vytváří možnost společného průniku, tam se nachází o to zajímavější a nadějnější příležitost k podnikání. Obr. 2-3: Předpoklady k podnikání OSOBNOST PODNIKATELE OKNO PŘÍLEŽITOSTI CHCI TO VŮBEC? motivace KAM CHCI DOJÍT? cíle a vize JAK TAM DOJDU? strategie UMÍM TO? znalosti a dovednosti ZVLÁDUNU TO? vlastnosti podnikatele SOULAD JAKÉ JSOU A KDE? hledání / vytváření STOJÍ TO ZA TO? ekonomický potenciál PŮJDE TO? zhodnocení rizik KDY JE VYUŽÍT? načasování S KÝM SOUPEŘÍM? dosažení konkurenčních výhod DISPONIBILNÍ ZDROJE KDO TO UDĚLÁ? lidské zdroje / spolupracovníci ZA CO TO UDĚLÁME? fi nanční zdroje NA ČEM TO UDĚLÁME? hmotné zdroje PROČ TO UDĚLÁME SPRÁVNĚ? nehmotné zdroje CO NÁM JEŠTĚ POMŮŽE? ostatní zdroje 11

11 Obr. 2-4: Průnik příležitostmi MOJE PŘÍLEŽITOST! Příklad: 1. okno Univerzita nabídne licenci k unikátnímu výsledku VaV (technologie výsledky VaV) 2. okno Víte o konkrétních zákaznících, kteří mají aktuální potřebu uspokojitelnou touto technologií (tržní příležitost) 3. okno Je aktuálně vyhlášená výzva k programu podpory, jehož kritéria splňujete (disponibilní zdroje) 2.5. Rozhodnutí o podnikání Před rozhodnutím o rozběhu podnikání by si měl tvůrce podnikatelského záměru zjistit, zda jeho hypotéza o tom, s čím by mohl na trhu uspět, odpovídá realitě. Pokud s daným trhem již nemá zkušenosti, je nezbytné provést si alespoň nějakou formu tržního průzkumu: Internet Oborové svazy, hospodářské komory, inovační centra Konkurenti i nekonkurující firmy se stejným zákazníkem Interview se znalci trhu a zákazníků Interview se zákazníky Profesionální průzkum Zájemce o podnikání dále zhodnotí, zda má všechny potřebné informace, a může si položit otázku, na niž příslušná odpověď pomůže učinit konečné rozhodnutí, zda se pustit do podnikání. Jsou splněny všechny předpoklady k mému podnikání? Při odpovědi je třeba podrobně sledovat všechny předpoklady: Osobnost podnikatele 12

12 Okno příležitosti Disponibilní podnikové zdroje Nakonec je třeba si odpovědět na tyto otázky: Půjdu do toho? S kým do toho půjdu? Kdy to spustím? Co teď musím udělat? Shrnutí kapitoly Malí a střední podnikatelé a firmy mají pro každou zemi naprosto stěžejní význam. Ne každý je však motivován pro přijetí role podnikatele; stimuly mohou mít jak pozitivní, tak i negativní charakter. Pokud už někdo uvažuje o svém podnikání, měl by především prověřit, zda k tomu má potřebné předpoklady a podmínky. Jsou to zejména: Osobnost podnikatele Okno příležitosti Disponibilní podnikové zdroje. 13

13 3. Inovační podnikání Průvodce Zde se dozvíte, čím se liší inovační podnikání od běžného a pro koho může být jeho charakter výzvou. Podíváme se na výhody a nevýhody a dostanete základní informace o podstatě smyslu a komercializaci inovací i zásadách pro dosažení úspěchu v inovačním podnikání. Dozvíte se také, jaké mohou být zdroje pro vznik inovace, která je základem každé inovační firmy Co to je inovační podnikání Inovačním podnikáním rozumíme podnikání s takovým hlavním předmětem (službami či výrobky) podnikatelské činnosti, které vznikly jako produkt aktivit výzkumu a vývoje. Nositelem inovačního podnikání může být buď jakákoliv firma nebo podnikatel, která usiluje o přeměnu výsledků výzkumu a vývoje na inovace tedy nově pojatý výrobek nebo službu, která má ve výsledku komerční dopad. Zároveň je typické, že zakladateli inovačních firem jsou původci vynálezů, na nichž je podnikání založeno. Inovační podnikání však není podmíněno vlastnictvím patentů apod. Inovační podnikání je také možné jako samostatné podnikatelské zaměření provádět s výhodou ve firmě s jinou dominantní činností, která firmě zabezpečuje příjem do doby, než je inovační produkt vyvinut a v dostatečné míře uplatněn na trhu. Inovačním podnikatelem se stává obvykle člověk, který je plný nápadů a invence a nespokojí se s děláním věcí starým způsobem. Snaží se vyřešit různé technické či procesní problémy nebo potřeby zákazníků novým, často neotřelým a originálním způsobem. Podobně jako pro samotné podnikání musí mít člověk motivaci a předpoklady, ještě silněji to platí u inovačního podnikání. inovační podnikání je rizikovější, na druhou stranu v případě úspěchu má úspěch vyšší hodnotu; nejen finanční, ale i z hlediska výsledného vlivu na trh a průmyslové odvětví. Neboť inovační podnikatelé jsou hybateli společenských a průmyslových změn Výhody a nevýhody oproti běžným formám podnikání Inovační podnikání je obvykle složitější a méně jistou cestou k podnikatelskému úspěchu, než je tomu u běžných a osvědčených forem podnikání. Zakladatelé a management inovačních firem jsou tedy většinou motivováni i jinak, než jen očekáváním finančního profitu. To jim na jednu stranu dává výhodu ve větší iniciativě a aktivnosti i nadšení, které jim pomohou překonat mnoho překážek. Na druhou stranu je odlišné motivační faktory často brzdí v realizaci jejich podnikatelských záměrů jediným možným způsobem, který skutečně determinuje podnikatelský úspěch dosažení zisku. Tabulky uvedené na str. 16 prezentují srovnání výhod a nevýhod inovačního a konvenčního podniku (při podobné velikosti a síle zdrojů). 14

14 Obr. 3-1: Předpoklady k inovačnímu podnikání VÝSLEDKY TECHNICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE TRŽNÍ PŘÍLEŽITOST Máme výsledky aplikovaného výzkumu? Existují nutné vstupy pro vývoj a výrobu? Je možná integrace vynálezu do externího technologického prostředí? Podporují produkt stávající technologie? SOULAD Existuje zákazník? Má skutečnou nebo latentní potřebu? Jak nyní uspokojuje svou potřebu? Má důvody k nákupu našeho produktu? Je pro nás zákazník dosažitelný? Je zákázníků dostatek? DISPONIBILNÍ ZDROJE Máme lidi? Máme fi nanční prostředky? Máme vývojové a výrobní zázemí? Máme patent? Máme přístup do distribučních kanálů? Máme dobrou pověst? Víme jak na to? DLE TYPU VÝSTUPU: Obr. 3-2: Základní rozdělení typů inovací Produktové inovace Procesní inovace DLE ZDROJE PRO VZNIK INOVACE: DLE DIMENZE INOVACE A ÚROVNĚ NOVOSTI: DLE POMĚRU SPECIALIZACE A KOMPEXNOSTI: DLE TYPU PŘÍMÉHO ZÁKAZNÍKA: DLE PŮVODCE INOVACE: Tah tržní poptávky Tlak vědecko-technického rozvoje Průběžné (inkrementální) inovace Zásadni (diskontinuální) inovace Inovace komponent Inovace systému Průmyslový (korporátní) zákazník Spotřební zákazník Vlastní inovace Převzatá / koupená inovace (licence) 15

15 Obr. 3-3: Výhody inovačního podnikání VÝHODY INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ + Možnost zablokování konkurence + Zvýšená podpora státu a EU + Možnost vytvoření nových trhů + Významný vliv na trh, odvětví a společnost + Průkopnictví a originalita + Možnost finančně velmi zajímavého exitu + Možná pomoc technologických inkubátorů BĚŽNÉ PODNIKÁNÍ Vliv konkurenčního prostředí Omezená podpora státu a EU Vyčerpávání starých trhů Zanedbatelný vliv na trh, odvětví a společnost Napodobování a kopírování Ukončení podnikání obvykle jen vynucené Většinou nesplňuje kritéria pro inkubaci Obr. 3-4: Nevýhody inovačního podnikání NEVÝHODY INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ Nevyzkoušený koncept produktu Neexistující informace pro analýzy Nejistý odhad chování zákazníka Nutnost primárních tržních průzkumů Komplikovaná výroba produktu Problém s dosažením stabilní kvality výroby Problematické finanční plánování Neexistující nebo nerozvinutá infrastruktura BĚŽNÉ PODNIKÁNÍ + Mnohokrát ověřený koncept produktu + Dostupnost informací pro analýzy + Známost chování zákazníka + Možnost sekundárních tržních průzkumů + Snadná výroba produktu + Standardní cesty k dosažení kvality výroby + Snadnější finanční plánování + Rozvinutá infrastruktura Obr. 3-5: Ansoffova matice STÁVAJÍCÍ STÁVAJÍCÍ NOVÝ ROZVOJ TRHU KOMERČNÍ RIZIKO TRŽNÍ PENETRACE DIVERSIFIKACE KOMERČNÍ RIZIKO + TECHNICKÉ RIZIKO ROZVOJ PRODUKTU TECHNICKÉ RIZIKO STÁVAJÍCÍ NOVÝ 16

16 Problémem malých inovačních firem také je, že z podstaty inovačního podnikání často vstupují do nejrizikovější růstové strategie diverzifikace (viz Ansoffova matice). Přitom nedisponují přebytkem podnikových zdrojů, který by jim pomohl překonat související rizika. 1 Jak vyplývá z Ansoffovy matice 2, obecné poučky a teorie často vůbec nedávají doporučení k některým typům záměrů, jako je plně inovační zaměření malé či dokonce začínající firmy. Přitom nejen výzkumné organizace a velké společnosti s vědeckotechnickým a vývojovým zázemím, ale i nově vznikající inovační firmy mají společně významný vliv na rozvoj průmyslových odvětví a trhů. Pokud by se však všichni potenciální inovační podnikatelé nechali odradit Ansoffovou maticí, nevzniklo by mnoho nových technologií a inovačních produktů, které svou existencí stimulovaly změny ve svém odvětví a ve společnosti. Společnost i průmyslové obory by tedy byly mnohem zaostalejší a vědeckotechnický pokrok by nebyl na dnešní úrovni. Přitom existuje relativně mnoho malých inovačních firem, jejichž přežití závisí na realizaci koncepčně nového produktu na trhu, který je pro management této firmy nový. A některé z nich se i přes tyto standardně znevýhodňující podmínky dokážou na trhu prosadit a komerčně uspět. Je to i příklad společnosti Y Soft z České republiky, která jako nově založená firma rozpoznala tržní příležitost, pak během několika málo let vyvinula unikátní produkt a prosadila se s ním i na mezinárodních trzích a zaujala význačnou pozici na trhu. Obr. 3-6: Srovnání malých fi rem s velkými SROVNÁNÍ MALÝCH FIREM S VELKÝMI VÝHODY Snadnost a neformálnost komunikace Univerzalita klíčových pracovníků Pružnost a rychlost rozhodování Snadná změna či zavádění procesů Schopnost rychlých změn strategie a firemní kultury Snadnější koordinace pracovníků a činností Homogennost firemní kultury a sounáležitost zaměstnanců Vysoká likvidita a schopnost rychlého přizpůsobení trendům NEVÝHODY Nedostatečně široká základna různých kompetencí a specialistů Pouze úzké technologické kompetence Problémy s dlouhodobým a předsunutým financováním Velmi omezené disponibilní zdroje Vyšší dopad rizika jednotlivých neúspěchů Nekoncepčnost výzkumu a vývoje Podceňování významu marketingu Orientace na krátkodobé cíle Nedostatečná úroveň delegování Neschopnost vytvořit a řídit rozsáhlé a složité funkční systémy Nekomplexní manažerské kompetence 21 ) Ansoff, I.: Strategies for Diversifi cation, Harvard Business Review, 195 1

17 Je také velký rozdíl také v tom, zda se inovačnímu podnikání věnuje malá nebo velká firma. Inovující malé a střední firmy mají oproti velkým společnostem určité obvyklé odlišnosti. Z těch je některé zvýhodňují, jiné naopak. Odlišnost předpokladů se projevuje i tím, že malé firmy se prosazují svými inovacemi v jiných průmyslových sektorech než velké 2. Malé a střední inovační firmy se dobře prosazují v odvětvích, jako je vývoj softwaru, biotechnologie, strojírenství či výroba přístrojů. Naopak obory jako farmacie, automotive, chemie a spotřební elektronika jsou doménou velkých firem Komercializace inovací Předmět inovace není inovací, pokud nedojde k jeho komercializaci pak je to ve skutečnosti jen (v praxi / tržně) nevyužitý výsledek výzkumu a vývoje. Co to je komercializace inovací? Přeměna nápadu na peníze! Důvody ke komercializaci inovací: Ve fyzice vzniká užitek z přeměny jednoho druhu energie na jinou ve vynálezectví vzniká člověku užitek až při přeměně nápadu na peníze! Podmínkou úspěšnosti investic je návratnost a zhodnocení; u inovací je to komercializace a zisk! Vynález, který není ve výsledku komerčně využit, NENÍ INOVACE! Výzkumník, který neusiluje o komercializaci svých vynálezů, se připravuje o prostředky na další výzkum! Možné způsoby komercializace: A. Prodejem licencí nebo práv k inovaci (výlučné a nevýlučné licence) B. Výrobou a prodejem inovačního produktu Komercializace formou prodeje licencí je vhodná zejména u vynálezů, které splní všechny nebo většinu z těchto podmínek: Vynález je výsledkem náročného a nákladného výzkumu Vynález má vysoký inovační řád Vynález má uplatnění na významných trzích Vynález má zajištěnou kvalitní patentovou ochranu U vynálezů, které nesplňují některou z výše uvedených podmínek, je obvykle rychlejší a spolehlivější cestou ke komercializaci jejich uplatnění prostřednictvím inovačního podnikání. Důvody obtíží nabídky a prodeje licencí: Složitý a zdlouhavý proces nalezení zájemce o licenci Efekt Nebylo vynalezeno u nás! Velké firmy schopné proniknout na trh s vynálezem mají své inovační strategie není snadné se trefit. Velké firmy, které chtějí využít vynálezy vzniklé jinde, využívají jiných postupů k jejich získání: Průzkumy patentových knihoven a scouting v terénu 2 ) Tidd, J.; Bessant, J.; Pavitt, K.: Řízení inovací, Computer Press,

18 Snaha obejít patent Sofistikovanost rozhodnutí, zda koupit licenci, patent nebo celou firmu vlastnící patent. Podobně jako trh, i konkrétní výrobek má svůj životní cyklus, který je nutné monitorovat. Aktuální fázi životního cyklu produktu je pak nutné přizpůsobovat strategie vedoucí ke komercializaci inovace. FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU PRODUKTU Obr. 3-: S-křivka životního cyklu produktu 3 ZAVÁDĚNÍ NA TRHU RŮST ZRALOST POKLES OBJEM PRODEJŮ Při vstupu na trh s novým inovačním produktem je třeba respektovat postupné přijetí produktu mezi zákazníky. Zákazníci se dělí do několika skupin podle ochoty uskutečnit nákup nového produktu, v závislosti na době od uvedení produktu na trh: Obr. 3-8: Tržní adopce nového produktu Typ zákazníků Inovátoři Časní adaptéři Časná majorita Pozdní majorita Opozdilci Poměr výskytu v populaci (%) 2,5 13, ) Kotler, P.; Gary, A.: Marketing, Grada Publishing,

19 3.4. Řízení malých inovačních firem Řízení malých inovačních firem má svá specifika. Jednak je třeba usilovat o originální přístupy nejen v otázce vývoje a tvorby produktu, ale při dalších firemních procesech. Při volbě firemních strategií mají přednost takové, které vedou k odlišení od konkurence, zvýšení zákazníkem vnímané hodnoty produktů a dosažení komerčního úspěchu i při nižších vynaložených nákladech. Je ale také třeba vytvářet takové firemní prostředí, které bude napomáhat udržení a rozvoji inovačního myšlení u všech pracovníků firmy. Chyby jsou dovoleny, neboť bez chyb není iniciativa a přinášení nových, mnohdy nepoužitelných nápadů. Zároveň je třeba překonat určitá úskalí, která s sebou inovační charakter podnikání přináší. Obr. 3-9: Organizace malých inovačních fi rem v porovnání s velkými MALÉ A STŘEDNÍ INOVATIVNÍ FIRMY SROVNÁNÍ S VELKÝMI FIRMAMI VÝHODY Snadnost a neformálnost komunikace Univerzalita klíčových pracovníků Pružnost a rychlost rozhodování Snadná změna či zavádění procesů Schopnost rychlých změn strategie a firemní kultury Snadnější koordinace pracovníků a činností Homogennost firemní kultury a sounáležitost zaměstnanců Vysoká likvidita a schopnost rychlého přizpůsobení trendům NEVÝHODY Nedostatečně široká základna různých kompetencí a specialistů Pouze úzké technologické kompetence Problémy s dlouhodobým a předsunutým financováním Velmi omezené disponibilní zdroje Vyšší dopad rizika jednotlivých neúspěchů Nekoncepčnost výzkumu a vývoje Podceňování významu marketingu Orientace na krátkodobé cíle Nedostatečná úroveň delegování Neschopnost vytvořit a řídit rozsáhlé a složité funkční systémy Nekomplexní manažerské kompetence Proč je důležitá orientace na zákazníka V nejrůznějších průmyslových oborech se pohybuje množství technologicky orientovaných firem. Mnoho z nich však, ačkoliv disponuje vyspělými technologiemi i značnými technickými kompetencemi a podnikovými zdroji, které využívají k aplikovanému výzkumu, vývoji a výrobě, mají problém s úspěšným uplatněním na trhu. Velmi často je příčinou tržního neúspěchu technologicky orientovaných firem podceňování důležitosti marketingu, nedostatek marketingového řízení a chybějící orientace na zákazníka. Vedení firmy bývá v těchto případech mylně v domnění, že špičková technická úroveň vývoje a výroby či vysoký inovační řád nově vytvořených produktů dokáže nahradit marketingový přístup a úsilí rozpoznat a uspokojit zákaznické potřeby. Přitom naopak právě v případě snah o zavedení nových technologií na trh musí být práce se zákazníkem ještě intenzivnější, než 20

20 u tradičních komodit, pro které je trh a zákazník již přesně definován a kdy jsou relevantní potřeby zákazníka dobře známé. Obzvláště malým a středním firmám (MSP) také často chybí komplexní kompetence v řízení firmy stejně jako zdroje a znalosti potřebné pro zajištění úspěchu jejich produktu na trhu. Následkem chybějící orientace na potřeby, preference a chování zákazníka je pak problém úspěšně realizovat prodej a dosáhnout návratnosti a ziskovosti hlavně v souvislosti s inovačním výrobkem. Uvedené problémy se tedy týkají především MSP, které jsou silně technologicky orientovány a jejich cílem je přicházet hlavně s inovacemi technologického typu. Na co však často zapomínají, podnětem vzniku tohoto typu inovací jsou sice výsledky úsilí ve vědeckotechnickém rozvoji, nicméně k reálnému uplatnění těchto výstupů jsou následně nezbytné také informace a procesy typické pro inovace komerčního typu, a to podrobná znalost zákazníka, jeho charakteru, preferencí, potřeb a momentálního postoje k výstupu inovačního úsilí. Dále je potřeba organizace umožňující sdílet tyto informace a zohlednit je v řídících procesech a konfiguraci celé společnosti. Orientace na zákazníka je specifický podnikatelský přístup, který předurčuje strategický rámec firmy. Za klíčový směr ve firemní strategii jej volí firmy se silnými kompetencemi v oblasti marketingu, zejména v případě, že těmito kompetencemi je vybaveno vrcholové vedení podniku 2 4. Při orientaci na zákazníka je uplatňováno několik imperativů: Ve firmě musí být velmi těsně provázány výrobní a marketingové činnosti Firma vyrábí a prodává jen to, o čem ví, že zákazník chce a / nebo potřebuje Firma musí vycházet především ze zjištění a podrobného rozkrytí příčin zákazníkových problémů, z jeho potřeb (včetně zatím nevědomých), ale také z jeho přání a touhy Firma musí být zákazníkovi co nejblíže, musí jej poznat z různých stran Cílem firmy musí být uspokojení zákazníka, a to co nejrychleji Naprostá většina firemních aktivit musí směřovat k uspokojení zákazníka Firma přizpůsobuje své aktivity kupnímu chování zákazníka Orientace na zákazníka se týká všech oddělení a všech zaměstnanců ve firmě! Obr. 3-10: Předurčení neúspěchu inovační fi rmy TECHNOLOGICKÉ KOMPETENCE SILNÝ VÝZKUM A VÝVOJ TECHNICKÁ KVALITA VÝROBY + NEKOMPLEXNÍ MANAŽERSKÉ KOMPETENCE NEDOSTATEČNÝ MARKETING CHYBĚJÍCÍ ORIENTACE NA ZÁKAZNÍKA NEÚSPĚCH INOVACÍ NA TRHU 4 2 ) Kotler, P.; Gary, A.: Marketing, Grada Publishing,

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO)

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) M. Neulinger, M. Robenková 7. června 2012 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) Kdo jsme? Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava byl vybudován za přispění strukturálních fondů EU, statutárního

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Kronika projektu OPPA

Kronika projektu OPPA Kronika projektu OPPA Základní informace o projektu Název Projektu: společnostech Casablanca Registrační číslo projektu: V rámci programu: Operační program Praha Adaptabilita Prioritní osa: 1 - Podpora

Více

Jihomoravské inovační centrum

Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum Financování inovací Konference Klastry 2006 Brno 5. května 2006 Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum (JIC) vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení

Více

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Přítomni z týmu UTB ve Zlíně Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová Prezentuje: Michaela Bařinová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Podnikatelské plánování pro inovace

Podnikatelské plánování pro inovace Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

Konference Klastry 2006 Financování projektů

Konference Klastry 2006 Financování projektů Konference Klastry 2006 Financování projektů Margareta Křížová Central European Advisory Group CEAG 5.května 2006, Brno Témata I. Finanční zdroje v různých fázích vývoje firmy II. Financování prostřednictvím

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Příloha č.2 - Výběrová kritéria

Příloha č.2 - Výběrová kritéria Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP 2004-2006

Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP 2004-2006 OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů Konference OPP podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha ng. Miroslav Elfmark

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Pro každý projekt jsou tyto typy kritérií: A) Musí být splněno kritéria typu ANO/NE pokud všechna tato kritéria nejsou splněna, projekt nepostupuje dále.

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014 Inovace v Erste Corporate Banking Praha 4.11.2014 Proč inovace v Erste Corporate Banking? VELKÉ TÉMA stěžejní oblast pro rozvoj a konkurenceschopnost korporátní sféry vysoká míra podpory národních i EU

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Spolupráce s firmami jak na to

Spolupráce s firmami jak na to VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047 Spolupráce

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací 26. dubna 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a inovace (OPPI) CzechAccelerator - CI Rizikový kapitál - seed fond CIP + Enterprise

Více

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze, MŘ, GH, JT, DH 1 Obsah PODNIKATELSKÝ PLÁN / ZÁMĚR... 3 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI... 20 MARKETING... 42 PRÁVO...

Více

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP Poradenství OPPI 1. výzva Praha, srpen 2008 1/7 1. Uznatelnými náklady v projektu Poradenství jsou: náklady na služby poradců, expertů

Více

Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít!

Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít! SYMPOZIUM Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu Sychrov18.-20. května 2011 Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít! Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně 1 Přednášející Kamil Krč, MBA Jihomoravské

Více

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST Ing. Petr Porák, Ministerstvo průmyslu a obchodu PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 MPO je Řídícím orgánem

Více

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR)

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR) Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru 15. Mezinárodní sympozium INOVACE 2008 EEN síť pro inovace, 3.12. 2008 Petr Bažant, ÚEM AV ČR, 606 632 124, bazant@biomed.cas.cz 30.11.2008

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Právní aspekty uplatnění výsledků v projektech OP VaVpI

Právní aspekty uplatnění výsledků v projektech OP VaVpI Právní aspekty uplatnění výsledků v projektech OP VaVpI Pavel Moravčík Řídicí orgán OP VaVpI Základní údaje o programu OP VaVpI OP VaVpI disponuje cca 2,4 mld. EUR na podporu výzkumu a vývoje ve výzkumných

Více

Business Development Rozvoj podniku

Business Development Rozvoj podniku Marketing vytváření obchodních příležitostí pomocí: udržením stávajících zákazníků přilákáním nových zákazníků Tržby vyhráním zakázky Zákaznická služba Cíle společnosti, které ovlivňují marketingové činnosti:

Více

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE HANA KRBCOVÁ ředitelka divize personalistika ČEZ, a. s., viceprezidentka People Management Fora Kompetence pro život, Konírna Poslanecké sněmovny

Více

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Úvod do projektu Standardizace provozních funkcí ÚSC Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Měníme zvyky a posouváme mentální bloky POPTÁVKA Tlak na rozpočet, obtížně stanovitelné rozpočtové

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Seminář CEPIN Ochrana (a využití) duševního vlastnictví (a zázemí) v prostředí vysokých škol. Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, 6.6.

Seminář CEPIN Ochrana (a využití) duševního vlastnictví (a zázemí) v prostředí vysokých škol. Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, 6.6. Seminář CEPIN Ochrana (a využití) duševního vlastnictví (a zázemí) v prostředí vysokých škol Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, 6.6.2012 O čem se dnes budeme bavit? Zaměříme se na postup při zajišťování

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Sekce 2: Inovace vedené firmou 4.5.2006 Ing. Radim Kocourek Co jsou inovace? Definice: "Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu -

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - prosinec 2005 Informace o průzkumu CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provedlo v průběhu září a října 2005 průzkum mezi českými firmami na téma Fondy

Více

Opatření na podporu podnikání

Opatření na podporu podnikání Opatření na podporu podnikání MUDr. Martin Kuba 14. června 2012, Praha Přehled nových finančních nástrojů pro MSP Národní program podpory Strukturální fondy OPPI Program švýcarsko-české spolupráce Program

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

Seminář pro žadatele OPPS ČR-PR 2007 2013 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji

Seminář pro žadatele OPPS ČR-PR 2007 2013 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji Martin Radvan červen 2012 Kompetence MSK v oblasti podpory podnikání -Tvorba strategických dokumentů pro území kraje -Vyjednávání optimálních podmínek s ČR (EU)

Více

Vědeckotechnický park Plzeň

Vědeckotechnický park Plzeň Prezentace na 9. setkání k problematice rozvoje lidských zdrojů 4. 11. 2005 RNDr. Emil Chochole,CSc. - VTP Plzeň, a.s. předseda představenstva, výkonný ředitel Cíle projektu Zvýšení potenciálu města i

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání 1 2 3 4 Součást Vysoké školy ekonomické v Praze (rozpočet 2 mld. Kč, 20 000 studentů, primární zaměření ekonomie) Unikátní ekosystém spojující akademický

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Strategie růstu

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Monitoring gg dotačních příležitostí Obsah 1. Hamonogram výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost... 3 2. Program Inovace... 4 3. Program

Více

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc.

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Program Inostart Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Přehled programu pro Start-upy Nové parametry programu od 05/2014 Žadatel je MSP, tj. velikost do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých programů

Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých programů Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých Konference OPPI podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha RNDr. Lenka

Více