Gymnázium Pacov. [Zadejte podtitul dokumentu.] Proč studovat na gymnáziu? Proč studovat u nás?

Transkript

1 Gymnázium Pacov [Zadejte podtitul dokumentu.] Proč studovat na gymnáziu? Proč studovat u nás? Hronova 1079, Pacov, Tel: , mail: gpacov@ .cz, Tomáš KUPKA, Petr POLDAUF a Josef MENŠÍK. Proč studovat u nás. Gymnázium Česká Třebová Upravil a doplnil Pavel Roubal, Gymnázium Pacov. Použito se svolením autorů původního textu.

2 Další informace: web školy, den otevřených dveří, osobní návštěva. Další informace najdete na webových stránkách naší školy Pravidelně také pořádáme Den otevřených dveří. Otevřené dveře však máme stále, stačí si domluvit osobní návštěvu a probereme s vámi vše, co vás bude zajímat.

3 Vážení rodiče, vážení žáci, máte v rukou několik stručných informací doplňujících vaše povědomí o studiu na škole, kterou zastupujeme. Tento materiál vznikl ve spolupráci několika gymnázií a byl naší školou s jejich dovolením převzat a upraven pro konkrétní situaci šestiletého gymnázia v našem městě. Stačí jen maturita? Možná ještě v 90. letech 20. století se pro většinovou společnost zdála vrcholem dosaženého vzdělání maturita. Kdo měl maturitu, měl lepší práci nebo mohl jít na vysokou školu. V současnosti už mnohdy nestačí ani vysoká škola, sledujeme-li nárůst doktorandských studijních programů a různých kurzů dalšího vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně je požadováno už i po pracovnících ve středním managementu, na většině úřadů, ve zdravotnictví po ošetřujícím personálu, u policie, hasičů, v mateřských školách atd. Dnes má bakalářský stupeň VŠ větší procento obyvatel, než mělo v minulém století maturitu. Současnou maturitou je titul Bc. Pro koho gymnázium vlastně je? Gymnázium určitě není pro každého. Nemělo by však být jen pro nadané. Mělo by být pro ty, kteří se nevyhýbají učení a vzdělání, kteří jsou ambiciózní a chtějí si pojistit budoucnost. Měli by mít šanci všichni, kteří třeba nejsou na základní škole nadprůměrní, ale tak nějak tuší, že to v životě stejně bez neustálého vzdělávání nepůjde. Na rozdíl od třídy základní školy, kde chuť k učení a úroveň dovedností mezi žáky jsou mnohdy velmi rozdílné, třída víceletého gymnázia je v podstatě výběrová třída, kde se chuť po poznání mezi žáky vyrovnává a žáci jsou v tomto prostředí více motivováni, získají větší chuť do studia, což je pro ně do budoucna jedna z nejvýznamnějších výhod, které pro život dostanou. Současné prognózy odhadují, že běžný pracovník bude cca 6 za život měnit svoji profesi, a tedy se dále vzdělávat (rekvalifikovat). Gymnazisté to zvládají nejlépe, jsou na učení se zvyklí a mají široký rozhled a přehled. Jak náročné je studium na gymnáziu? Bezpochyby je náročnější než například na učilišti nebo odborné škole. S tvrzením, že je gymnázium výrazně těžší než průmyslová škola nebo technické lyceum, už by se dalo polemizovat. (Pokud ovšem nebereme v úvahu to, že na některých školách se žáci téměř neučí, protože se je škola neodváží vyhodit, což pro gymnázia neplatí. Zvažte sami, zda je to pro žáky dobré nebo ne.) Domníváme se, že gymnázium je mezi školami, zakončenými maturitní zkouškou, možná náročnější proto, že díky všeobecnému záběru se student dostane k velmi široké škále oborů a předmětů. Naše škola vyjde vstříc žákům, kteří se na vyšším gymnáziu již zaměřují na jednu (humanitní, technickou, přírodovědnou) oblast tak, aby žáci, kteří se o nějaký obor nezajímají, mohli získat základní znalosti a přitom dobře uspět. Naopak žáci, kteří mají o obor zájem, získají důkladnější přehled a pokročilejší znalosti.

4 Pomůže minimální bodová hranice u přijímacích zkoušek ke zvýšení úrovně gymnázií? Tak, jak je nastavena nyní, spíše diskriminuje žáky, které optimálně nepřipravila základní škola např. v oblasti strategie řešení úloh, byť by tito žáci měli chuť a snahu na gymnáziu studovat. Minimální bodová hranice může mnoho zájemců z řad žáků a rodičů odradit kvůli strachu z neúspěchu. Domníváme se však, že by to žáci ucházející se o studium na víceletém gymnáziu ani jejich rodiče neměli předčasně vzdávat a měli by se pokusit přijímačky zvládnout. Minimální úspěšnost je v současnosti nastavena poměrně nízko a nejspíše nebude rozhodovat o přijetí/nepřijetí žáka. Nemálo žáků, kteří na ZŠ nijak nezáří a ani u přijímaček skvěle neobstojí, se v průběhu studia na gymnáziu zlepší tak, že s úsměvem zvládnou maturitu a dostanou se na VŠ. Ti, kteří studium nezvládají, mohou po kvartě, která odpovídá deváté třídě ZŠ, odejít na jinou střední školu. S výborným bonusem vysoce nadstandardních znalostí v oblasti IT, jazyků, matematiky atd. Dvě šance místo jedné: Žáci, kteří se rozhodnou pro naše šestileté gymnázium: 1. Mají dvě šance místo jedné, státní přijímací zkoušky udělat (nyní ze 7. a potom z 9. třídy). 2. Pokud by chtěli odejít po kvartě (tj. vlastně 9. třídě ZŠ) z gymnázia jinam, budou mít díky lépe probranému učivu na gymnáziu nesrovnatelně lepší šanci dostat se na střední školu, na kterou opravdu budou chtít jít. Kvůli připravovaným povinným státním přijímačkám na střední školy se nejspíše z 9. třídy mnoho žáků nedostane na zvolený studijní obor a půjde nuceně na šk o- lu, která bude pod jejich studijními možnostmi. Proč šestileté a ne pouze čtyřleté gymnázium? Počty úspěšných maturantů a těch, kteří se dostali na VŠ jsou podobné u absolventů všech typů gymnázií. Ovšem, pokud se podíváme na strukturu absolvovaných VŠ, najdeme již rozdíly, víceletá gymnázia mají větší podíl náročných oborů a škol (viz dále). Žáci v tercii a kvartě (osmé a deváté třídě) se ještě dokáží výborně soustředit na výuku a rozjet se ve svých dovednostech a učebních návycích. Například v informatice probereme v tercii a v kvartě 90 % z celkových vyučovaných znalostí běžných (tzv. office) programů. Žáci na konci kvarty rozumí počítači, Internetu i tvorbě webu, umí pracovat s texty, tabulkami, prezentacemi, rastrovými i vekt o- rovými obrázky na úrovni, která se jinde probírá v prvních ročnících vysokých škol. Zvládají to téměř všichni.

5 Nejsou všechny vysoké stejně vysoké V současné době nastupuje na VŠ cca 60 % populace, vysokoškolské vzdělání alespoň bakalářského typu získá cca 35 % mladých lidí. Na gymnázia jde cca 18 % žáků. Z těchto čísel poměrně jasně a jednoduše plyne, že velké množství žáků, kteří na gymnáziu nestudují, stejně absolvuje nějakou vysokou školu. Také z toho plyne, že část vysokých škol má nižší úroveň (nároky) než gymnázia. To jsou fakta a realita současné doby. Nářky nad tím, že gymnázia byla vždy (a měla by být nadále) výběrové školy pro 5 % nejnadanějších žáků a vysoké školy exkluzivní vzdělání pro 8 % populace, jsou z dob socialismu a nemají žádný vztah k současnosti. Doba je prostě jiná, složitější a vyžaduje více znalostí a delší studium. Vyspělé státy jednoznačně deklarují, že chtějí mít přes 50 % občanů, kteří absolvují nějaký typ vysoké školy. Ovšem procento velmi nadaných dětí je pořád stejné. Z toho vyplývá, že mnohé vysoké školy nejsou tak náročné, jak si lidé tradičně myslí. To ale není automaticky špatné. I méně náročné vysoké školy své žáky rozvíjejí a motivují k dalšímu vzdělávání. Ovšem, je samozřejmě lepší, vystudovat náročnější VŠ. Zaměstnavatelé a personalisté tento stav dobře znají a neptají se již: Máte vysokou školu?, ale: Kterou vysokou školu jste vystudoval(a)?. Zde se ukazuje přidaná hodnota víceletých gymnázií: jejich absolventi mají ve lkou šanci obstát i na těch nejnáročnějších školách. Na vysokých školách střední náročnosti díky výbornému základu a schopnosti/zvyku se učit pak uspějí i ti, kteří nejsou mimořádně nadaní, ale jen přiměřeně chytří. Potřebuje trh práce absolventy gymnázií? Argument, že gymnazista nemůže nikam nastoupit, je dnes úplně mimo. 98 % našich absolventů pokračuje dále ve studiu a naprostá větš ina z nich získá alespoň titul Bc. (bakalář), mnozí pak tituly Mgr., Ing., nebo MUDr. Nemusí proto řešit, kam po gymnáziu nastoupí do práce. A nezaměstnanost vysokoškoláků je oproti středoškolákům třetinová, jejich průměrný plat téměř o polovinu vyšší Evidentní je i důraz firem na minimální dosažené vzdělání. Od maturity se rychle přesouvá k bakalářskému stupni VŠ. Dalšími významnými požadavky jsou znalost světového jazyka a počítačová gramotnost. Všechny tyto předpoklady získávají studenti na gymnáziích běžně, mají tedy při hledání zaměstnání nesrovnatelnou konkurenční výhodu (a to i kdyby náhodou žádnou vysokou školu nevystudovali). Gymnázium Pacov má (výrazně) posílenou výuku IVT. Znalosti studentů v oblasti výpočetní techniky jsou dle zkušeností již stovek absolventů vysoce nadstandardní. (To u většiny sousedních škol, a zejména jazykových gymnázií, neplatí, hodiny pro výuku jazyků nejsou navíc, ale místo jiných předmětů, většinou právě místo Informatiky apod.) Gymnázium Pacov má také posílenou výuku jazyků, v současné době mají například zájemci možnost absolvovat v rámci školy přípravu na mezinárodní certifikát FCE v angličtině.

6 Kolik absolventů gymnázií je úspěšně přijato na vysoké školy? Podle výzkumu1 je přijata naprostá většina absolventů gymnázií (pramen uvádí 95 % přijatých) na všechny, tedy i přírodovědné a technické obory. Platí to i u naší školy, víceméně všichni, kteří se na VŠ hlásí, se na ni také dostanou. Jelikož je vysokých škol hodně, není tak těžké se na ně dostat jako v minulosti. Složitější je VŠ úspěšně dokončit. Absolventi gymnázií jsou i ti, kteří nejméně odcházejí z vysokých škol před ukončením studia. Téměř všichni gymnazisté zvolenou (či druhou) VŠ dostudují, mnoho absolventů průmyslových škol (a téměř všichni vyučení s maturitou) z VŠ bez jejího absolvování odchází, viz pramen 1. Na profesní síti Linkedin.com najdete naše absolventy: manažery, programátory, lékaře, učitele atd. Na gymnáziu vyučující nepřiměřeně nutí studenty do plnění jejich povinností Omyl. Předpokládáme, že si studenti vybrali gymnázium s vědomím určitých nároků, povinností a způsobu studia. Je jen na studentovi, jak ke studiu přistoupí, jak pečlivý ve studiu bude, zda zvládne občas místo webů jako je Facebook nebo Youtube otevřít svůj sešit nebo využít výukové weby. Nechceme uměle vyrábět premianty, rádi bychom vychovávali sebevědomé, samostatné a vyrovnané mladé lidi, kteří si poradí v reálném životě. To nezvládnu. Až podivně často nám žáci v tercii, kteří nově přišli ze ZŠ, říkají tato dvě slova. My jim odpovídáme: zvládneš a oni látku zvládají, skoro polovina žáků s vyznamenáním to jasně dokazuje. Problémem mnoha současných žáků nejsou jejich špatné (horší než dříve) schopnosti, ale spíše nízká sebedůvěra a dále menší schopnost se soustředit. U nás každého motivujeme a povzbuzujeme a žáci zvládají to, o čem si dříve mysleli, že je to děsně těžké. Z víceletého gymnázia se dá bez potíží přestoupit na jinou školu Z kvarty (na úrovni 9. třídy ZŠ) se studenti občas hlásí na jiný typ střední školy, pokud zjistí, že mají zájem o něco jiného, nebo pokud studium opravdu nezvládají. Opět zde mají mnoha případy ověřenou výhodu proti žákům ZŠ, např. ve vybudovaných studijních návycích a v rozsahu zvládnutého učiva. Podle názoru našich studentů nižšího gymnázia nikdo o návratu na ZŠ neuvaž uje, protože jim vyhovuje styl studia na gymnáziu, prostředí, přístup vyučujících, akt ivity, možnost vlastního rozvoje apod. KLEŇHOVÁ, Michaela; VOJTĚCH, Jiří. Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání [online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < uploads/vzdelavani_a_tp/vs_predcasne_odchody_2011_pro_www.pdf>. 1

7 Stručně: 25 let historie naší školy a cca 500 jejích absolventů vypovídá o tom, že: Opravdu nadané žáky vybavíme pro studium na nejnáročnějších školách. Absolventi lékařských fakult, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity Brno, ČVUT Praha, VUT Brno a dalších podobně špičkových škol o tom svědčí. Ty o něco méně nadané připravíme na studium na mnoha dobrých vysokých školách v celé ČR. Stovky absolventů těchto škol o tom opět vypovídají. Naše malá škola má velké výhody: panuje v ní příjemná atmosféra, přátelské vztahy mezi studenty, atmosféra podpory a ocenění a zájem o každého žáka. (Což není u zejména velkých škol zdaleka tak samozřejmé, jak se to možná jeví.) Další (obrovskou) výhodou pro obyvatele Pacova a okolí je, že naše škola je v Pacově. Kromě finančního aspektu poměrně drahého dojíždění je volba školy v jiném městě výraznou ztrátou času a téměř vždy omezením sportovního a kulturního života. Gymnázium Pacov je příspěvkovou organizací města Pacov. Spoluvytváří komunitu vzdělaných lidí, kteří mají k tomuto regionu vztah, je součástí kulturního, sportovního i společenského života celé oblasti. Gymnázium Pacov nabízí nadaným a motivovaným žákům možnost dříve se ro zjet pro ně odpovídajícím způsobem. Navíc v příjemném, moderním a rozvíjejícím prostředí. To je velká hodnota, kterou zde díky městu Pacov mají občané tohoto regionu k dispozici. Kvalitní škola Kvalitní škola není ta, na kterou berou pouze žáky se samými jedničkami (to je pak poměrně jednoduché mít výborné absolventy). Kvalitní škola je taková, jež žáky, které přijme, dobře rozvíjí úměrně jejich schopnostem. Gymnázium Pacov má o něco menší základnu pro přijímání žáků než školy ve velkých městech, nabírá proto i žáky s horším průměrem. Ovšem, již několik let jsou výsledky našich absolventů u státních maturit zcela srovnatelné 2 s absolventy těchto velkých škol. Zvažte sami, co to vypovídá o kvalitě vzdělávání na Gymnáziu Pacov. Průměrný celkový skór v roce 2013 u státních maturit byl na naší škole: v anglickém jazyce 90 % (na všech gymnáziích 89,2 %, na všech školách79,2 %) v češtině 85,9 % (na všech gymnáziích 83,1 %, na všech školách 65,8 %) Zdroj: CERMAT 2

8 A kam půjdete studovat vy? Na závěr: Nic a nikdo není dokonalý, ani naše škola, ani nejlepší školy nemají vše na 100 %. Pokud vám bude někdo říkat, že tamten či onen náš absolvent se na školu nedostal nebo z ní musel odejít, je to možné. Máme 500 absolventů a několik z nich (pár procent) se z nejrůznějších důvodů dobře neuplatnilo a možná se jim u nás ve škole nelíbilo. Naprostá většina z nich však považuje naši školu za velmi dobrý start do života a do dalšího studia. Zkuste ji také, máte 2 roky na to, se s ní sžít, nebo (výjimečně) z ní odejít. Ještě drobnost (pro žáky): Uvědomte si, že v tuto chvíli možná rozhodujete o své další životní cestě, možná i tom, zda budete 40 let svého zaměstnání dělat kvalifikovanou zajímavou práci za hodně peněz nebo méně zajímavou práci za málo peněz. Zkuste mít nadhled nad aktuálními závažnými problémy, že ten či onen (ta či ona) kamarád(ka) či naopak méně oblíbený žák na gympl jde či nejde. Na gymnáziu vznikne nová třída, rychle se vytvoří nové (většinou velmi dobré) vztahy a za půl roku vám současné problémy budou připadat jako dávná minulost.