Lítám v tom. Mise splněna. Miroslav Dvořák udržel letadla ve vzduchu 18

Transkript

1 Exkluzivně: Rozhovor s Chi Chang Hoonem, prezidentem Korean Air, které vstoupily do ČSA 22 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 16 Lítám v tom Mise splněna. Miroslav Dvořák udržel letadla ve vzduchu CZ 48 Kč SK 2,40

2 rotonde de cartier Mysterious Double tourbillon 9454 MC MoDel Mysterious Double tourbillon 9454 MC, který VytVořili hodinářští Mistři Cartier, DVakrát VzDoruJe zákon um GraVitaCe. Je konstruován tak, aby s MaXiMální PreCizností reguloval Činnost strojku, a Při Pohybu středem hodinek P usobí, Jako by byl zavěšený Ve VzDuChu. titanový PosuVník se oto Čí JeDnou za Minutu a každých Pět Minut Dokon Čí CelÝ oběh. tento PatentoVanÝ MeChanisMus Je inspirován tajemnými hodinami, JeDine ČnÝM savoir-faire (know-how) VÝrobCe hodinek Cartier Maison sahajícím Do roku PlatinoVé PouzDro, Platinou Posázená korunka se safírovým kabošonem, MeChaniCkÝ strojek, ru Ční natahování, Mysterious Double tourbillon 9454 MC, CertiFikaCe PoinÇon De GenÈVe, (25 kamen u, VibraCí za hodinu, DVa PéroVníky, rezerva ChoDu PřibliŽně 52 hodin). Cartier.CoM - Cartier Joailliers - Praha 1 - staré Mesto ˇ - Parízská ˇ ˇ 2 - tel. no

3 3 inzerce A Ani smrt nás nerozdělí Cena, kterou za 44procentní podíl v českém dopravci Korean Air zaplatí, je kapesné pro novomanželku Adam Junek junek@mf.cz Byla to velká sláva. Na oslavu podpisu manželské smlouvy mezi bohatým ženichem Korean Air a chudou nevěstou Českými aeroliniemi se sjela do letištní haly minulou středu velká část politické elity Česka, včetně nového prezidenta Miloše Zemana. Ženich zase přivezl velkou delegaci složenou z nejvyššího managementu doprovázeného suitou jihokorejských novinářů. A nevěsta se chtěla svatební hostinou blýsknout. Zahrála filharmonie se světoznámým dirigentem Bělohlávkem. Projevy díků z úst českých politiků i managementu Českého Aero holdingu, který zůstává majoritním vlastníkem ČSA, nebraly konce. U stolu s Milošem Zemanem, šéfem aeroholdingu Miroslavem Dvořákem či ministrem financí Miroslavem Kalouskem seděl vysoký Korejec, který se při podpisu na Úřadu vlády toho odpoledne jen skromně mihl při přípitku s těmi, co dokumenty podepisovali. Přitom tento muž byl nejdůležitější. Šlo o Cho Yanghoa, předsedu představenstva a výkonného šéfa korejských aerolinek. A také šéfa jejich mateřského holdingu Hanjin, který pod sebou skrývá konglomerát stovky firem z dopravního byznysu ale třeba také hotelnictví. Hodnota aktiv dosahovala podle posledních dostupných údajů 655 miliard korun. Je to asi o třetinu větší impérium, než ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner. A Choova rodina je hlavním akcionářem. Mimochodem Choa s Kellnerem pojí vlastnictví stejného typu soukromého boeingu, kterým korejský boháč i s několika příslušníky rodiny přiletěl. Že Cho, i přestože mu to lékaři vzhledem ke zraněné noze nedoporučovali, přijel, znamená totiž v celém dealu kolem ČSA osobní závazek celé jeho rodiny, který je neporuši- ČSA focus telný. Příklad z minulosti je jednoduchý. V šedesátých letech se Choův otec osobně dohodl s tehdejším korejským premiérem na převzetí Korean Air. Slibem bylo vybudovat významnou aerolinii a stále na ni dohlížet. Oba jsou již po smrti. Ale slib je slib a rodina jej nikdy neporuší. Stejné je to s ČSA. Cho dal slib, že jim pomůže. Takže když právníci sepisovali do smluv klauzule na téma, že minimálně pět let nesmějí partneři jeden druhého opustit, korejský byznysmen je nechal. Ale moc ho to nezajímalo. Pro něj je tento svazek navždy. Zajímavé také je, proč se Korejci rozhodli vstoupit. Jistě, dává jim to nějaký byznys smysl, úplná charita nejsou. Na druhou stranu asijská kultura velí pomáhat při podnikání přátelům. A Cho se s Dvořákem na společných jednáních aliance Sky Team, kam obě firmy patří, spřátelil. A kamarád Mirek potřeboval pomocnou ruku. Hledal ji u padesáti největších leteckých přepravců na světě. Ozvali se vzhledem k aktuální neutěšené situaci na trhu dva, přičemž Qatar Airways až k závazné nabídce nedošly. Dvořák sám přiznával, že moc nedoufal, že se někdo ozve. Byl odhodlán prodat ČSA komukoli, kdo si o ně řekne. Byť by to byly i třeba Air France, jejichž minulá mise v 90. letech jako spoluvlastníka ČSA moc úspěšná nebyla. Korejci jsou pro něj ale terno. Cena, kterou za 44procentní podíl v českém dopravci Korean Air zaplatí, je takové kapesné pro novomanželku. Těch necelých 68 milionů korun je jen symbolický příslib, že byznys s vámi vážně rozjedeme. Na tu bídu, jak v posledním desetiletí různí manažeři s ČSA nakládali, je hlavně úspěch, že letadla s kódem OK nepřistála definitivně. l Korean Air provozují 146 letadel, létají od roku 1962, cestující se s Korean Air dostanou do 124 měst v 43 zemích obálka Ivan Hořejší, Jan Müller, Tomáš Novák ČSA provozují 26 letadel, létají od roku 1923, provozují linky do 42 měst ve 24 zemích

4 ... máme obálku roku! Týdeník Euro zvítězil v kategorii Obálka roku 2012 v prestižní soutěži Časopis roku... je dobré vědět Soutěž Časopis roku je pořádána Unií vydavatelů. Hlavní partner soutěže: Partneři soutěže: I. kategorie Časopisy s prodaným nákladem nad ks: Chvilka pro tebe, vydavatel Bauer Media v. o. s. II. kategorie Časopisy s prodaným nákladem od do ks: EPOCHA, vydavatel RF HOBBY s.r.o. III. kategorie Časopisy s prodaným nákladem od do ks: zahraniční zajímavost, vydavatel Extra Publishing, s. r. o. IV. kategorie Časopisy s prodaným nákladem od do ks: Betynka, vydavatel Burda Praha, s. r. o. V. kategorie Časopisy s prodaným nákladem pod ks: Dům a zahrada, vydavatel Sanoma Media CZ, s. r. o. VI. kategorie Hvězda roku 2012: zahraniční zajímavost, vydavatel Extra Publishing, s. r. o. VII. kategorie Launch nebo relaunch roku: Forbes, vydavatel Business Consulting & Media, s. r. o. VIII. kategorie B2B časopis: Architekt, vydavatel Julius Macháček Kabinet IX. kategorie Digitální počin roku 2012: Ekonom aplikace pro ipad, iphone a smartphony, vydavatel Economia, a. s. X. kategorie Obálka roku 2012: Euro, vydání 22/2012, vydavatel Mladá fronta, a. s.

5 5 inzerce A MĚKKÉ PŘISTÁNÍ. Partnerství s Korean Air přináší Českým aeroliniím další byznys a s ním i šanci na dlouhodobé přežití 40 RAKOVINA SE VRACÍ ČASTĚJI. Nové nádory u vyléčených pacientů jsou daní za úspěch, dřív se jich prostě nedožili, říká šéf České onkologické společnosti 52 MARGARET THATCHEROVÁ. Priority první vlády Železné lady jsou platné dodnes, veřejné výdaje omezuje celá Evropa monitor 8 MAKROEKONOMIKA 13 BEZ ZÁRUKY, EVROPSKÁ UNIE 14 KOMENTÁŘ MARCELY ALFÖLDI ŠPERKEROVÉ 15 POZITIVNÍ ZPRÁVY 16 LIDÉ A PODNIKY report 18 ČSA České vlády, které rozhodovaly o záchraně národního leteckého dopravce, rozhodovaly správně, Miroslav Dvořák zaslouží palec nahoru 22 CHI CHANG HOON Čas nutný pro přestup v Praze je kratší než na mnoha jiných letištích v Evropě, uvádí jednu z předností vstupu do ČSA prezident Korean Air 25 OBCHODNÍ VZTAHY Korejci si z Česka a Slovenska udělali středoevropskou základnu. Za obří investice dostali od státu miliardové dotace 28 DIPLOMACIE Česko má hned dvě diplomatické školy téhož jména státní i soukromou. Navzájem se ignorují 30 CME Éra Adriana Sarba bude v historii Novy patřit k těm smutnějším kapitolám. Rumunský šéf CME si nicméně přilepší o desítky milionů korun 32 ART IMAGING Studio pro vytváření reprodukcí přineslo do Česka pro umělce nezvyklý koncept obchodování 34 ČESKÁ GOLFOVÁ FEDERACE Zásadní změna stanov České golfové federace ohrozila existenci desítek golfových klubů 39 STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY Šéf státního úřadu hodlá rušit skladovací kapacity. Ušetří tím až 65 milionů korun ročně 40 JIŘÍ VORLÍČEK Levné nemoci by si měl každý platit ze svého, navrhuje šéf české onkologické společnosti global 52 MARGARET THATCHEROVÁ Žena, která učinila opět velikou nejen Británii 56 SPOJENÉ STÁTY Demokraté a republikáni se musejí spojit, aby USA vyvedli z rozpočtové pasti hyde park 60 POŠTOVNÍ LIBERALIZACE České poště vzrostou náklady i ztráta, čeká ji velká reorganizace 62 SOCIÁLNÍ PÉČE Kvůli nedostatku sociálních pracovníků ohrožené děti dál končí v ústavní péči 63 MANAŽERSKÝ PANEL Základním kamenem pro správné nastavení digitalizace je archivační a skartační řád light 64 UMĚNÍ Výstava plakátů Alfonse Muchy, které shromáždil Ivan Lendl, se v Obecním domě otevřela minulou středu. Nejde ani tak o umění, jako o to, vytěžit z něj co nejvíce peněz. Koupit si návštěvníci mohou kopie plakátů i šátek s muchovskými motivy 68 RESTAURACE: HLINĚNÁ BAŠTA Po dožití se prý stavba průhonického podniku snadno semele na záhonek. Kvůli milovníkům dobrého jídla snad tato situace jen tak nenastane 71 VÍNO Michele Manelli jako první v Evropě pracuje v systému kompletně energeticky nezávislého vinařství s uzavřeným energetickým cyklem příloha 44 ness life obsah euro 16

6 6 Euro dubna 2013 monitor 6 Plynárenství Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková hodlá zrušit takzvané třetí regulační období. Návrhy úřadu pro čtvrté období jsou však takřka likvidační pro celý sektor 9 Německé firmy v ČR Společnosti působící v Česku hodnotí ekonomickou situaci v tuzemsku čím dál hůře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Česko- -německé obchodní a průmyslové komory, kterého se zúčastnilo 180 společností 10 Telekomunikace Český telekomunikační úřad minulý týden rozvířil dění na trhu vyhlášením podmínek na novou aukci kmitočtů pro mobilní operátory. S vysněným zlevněním služeb mobilních operátorů ale nebude možná nutné čekat na vyhlášení aukce. Telefónica O2 i Vodafone totiž minulý týden výrazně zlevnily tarify 12 Rieger-Kloss Varhany Krnovský podnik dokončuje výrobu varhan pro čínské město Ťi-nan, které si koncertní nástroj za bezmála 30 milionů korun objednalo. Brzy by navíc v zemi mohla firma Rieger-Kloss získat další zakázku Pořádně zanedbané trubky Česku hrozí arbitráže kvůli změně regulačních podmínek na trhu se zemním plynem. Obcím zase ztráta stovek milionů korun Pokud hledáte někoho, kdo si umí velmi rychle vytvořit dlouhé šiky odpůrců, zajeďte si na Energetický regulační úřad (ERÚ). K přeborníkům v této disciplíně totiž patří šéfka zmíněné organizace Alena Vitásková. Ta se před několika měsíci pustila do boje proti provozovatelům fotovoltaických elektráren, bývalému vedení regulačního úřadu a nově i plynárenským firmám, respektive provozovatelům plynárenských sítí. Zatímco u solárníků jsou její snahy oprávněné a argumentace pochopitelná, v případě plynařů naopak argumenty chybějí. A dost citelně. O co jde? Vitásková před časem prohlásila, že hodlá zrušit tzv. třetí regulační období v plynárenství. Údajně kvůli tomu, že provozovatelé plynárenských soustav dle jejího názoru příliš vydělávají na úkor investic do rozvoje a modernizace infrastruktury. Tzv. třetí období by mělo nahradit čtvrté, které se s tímto nešvarem vyrovná a zajistí příznivější ceny zemního plynu pro koncové odběratele. Měli jsme sedm pracovních dní na projednání připomínek k návrhu čtvrtého regulačního rámce, což je velmi nestandardní, tvrdí mluvčí RWE Martin Chalupský. Politikaření bez argumentů Ze strany Energetického regulačního úřadu se v posledních dnech jedná spíš o politikaření než o snahu regulovat místní prostředí, je přesvědčen mluvčí společnosti RWE Martin Chalupský. Provozovatelé tranzitních a distribučních sítí shodně tvrdí, že návrhy regulátora pro čtvrté regulační období jsou takřka likvidační pro celý sektor, navíc jsou provázeny jen chabou a neodbornou argumentací. Pracovní jednání s Energetickým regulačním úřadem proběhla již tři čtvrtě roku od nástupu Vitáskové do čela úřadu (červenec 2011, pozn. redakce). Již na tomto jednání nám bylo slíbeno předání analýz a faktů k tomu, jak by mělo fungovat čtvrté regulační období v plynárenství. Do této doby ale bohužel nic nepřišlo, tvrdí generální ředitel společnost RWE Grid Holding Miroslav Zaur. Podle něj takové rozhodování regulátora činí z plynárenství, které v tuzemsku vykáže ročně obrat ve výši 80 miliard korun, notně rizikové a těžko předvídatelné odvětví. Plán regulátora navíc přichází v době, kdy do několika tranzitních a distribučních firem přicházejí noví vlastníci. Kdo bude nejvíc vidět Z dění kolem plynárenství mám pocit, že se paní Vitásková spíš snaží o to, aby se stala mediálně nejcitovanějším státním úředníkem.

7 7 energetika monitor MEDIÁLNĚ SILNÁ, ARGUMENTAČNĚ SLABÁ. Tak hodnotí šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou plynárenské společnosti. FOTO Tomáš Novák Zcela jistě se jí to daří, určitě již předstihla dosavadního přeborníka v tomto směru, ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, tvrdí jeden z vysokých manažerů plynárenské společnosti Net4Gas. Právě tato firma oznámila, že kvůli aktivitám ERÚ jsou ohroženy některé její projekty, mimo jiné i výstavba plynovodu Moravia, který má zajistit především bezproblémové zásobování severní Moravy zemním plynem. Zbystřit by však měly i některé obce a města. Část z nich totiž v posledních letech prodala distribučním firmám plynárenské sítě, které leží v jejich katastru. Do obecních rozpočtů tak přibyly miliardy korun. Podobné injekce se ale další obce patrně nedočkají. Budeme nuceni omezit investice do rozvoje sítí, připojování průmyslových zón k dodávkám plynu. Stejně tak nebudeme mít finanční prostředky na odkup plynárenských sítí od obcí a měst, konstatoval finanční ředitel společnosti RWE Grid Holding Thomas Merker. Současně s tím upozornil, že omezení investic do obnovy a budování nových plynárenských sítí se přímo dotkne zhruba 150 firem, které se jejich budováním živí a dalších asi 50 projekčních kanceláří. Plynaři upozorňují na podle nich zcela scestný argument Vitáskové o zanedbaných investicích a neúměrných ziscích provozovatelů plynárenských soustav. Regulátor masivně zjednodušuje a překrucuje fakta, tvrdí Zaur z RWE. Obdobně reagují i další tuzemské plynárenské firmy. Argumentují následovně: Zjednodušeně řečeno, ERÚ přímo určuje, jak vysoké poplatky mohou firmy za tranzit a distribuci naúčtovat odběratelům. A na základě výše odpisů, investic a dalších údajů regulátor určuje i výši jejich marže. Nepřiměřené zisky nemůžeme generovat bez toho, aniž by to regulátor dovolil, tvrdí Zaur. I z toho důvodu se plynaři pozastavují nad prohlášením ERÚ z počátku minulého týdne, ve kterém regulátor zdůvodňuje své rozhodnutí tím, že má povinnost vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky působící na trhu, chránit oprávněné zájmy spotřebitelů a zabezpečit regulovaným subjektům ochranu, rozvoj a bezpečnost jejich sítě včetně investic. Ve stejné zprávě Vitásková tvrdí, že se na revizi třetího regulačního období pro plynárenství připravovala od nástupu do funkce a že s ohledem na řadu vlastnických změn bylo zapotřebí adekvátně reagovat na vývoj na trhu. Podle stávajících regulačních pravidel bychom museli navyšovat cenu za regulované složky pro koncové zákazníky až o osm procent, zatímco s novými pravidly očekáváme snížení konečné ceny v regulovaných položkách o více než pět procent, tvrdí Vitásková. Jen na okraj, ceny za distribuci a další služby se na celkových platbách za plyn u koncových zákazníků podílejí zhruba 20 procenty. Plynaře navíc notně rozlítila zmínka o dlouhodobých přípravách na zkrácení třetího regulačního rámce a přechodu na ten čtvrtý. Měli jsme sedm pracovních dní na projednání připomínek k návrhu čtvrtého regulačního rámce, což je velmi nestandardní, tvrdí mluvčí RWE Martin Chalupský. I z toho důvodu dle něj firma zvažuje další právní postup. Dle informací týdeníku Euro právě společnosti RWE a E.ON zvažují případnou arbitráž proti Česku. V takovém případě budou žádat úhradu miliardových škod, které jim mimo jiné má způsobit náhlá změna podmínek na trhu. Paní Vitásková v posledních týdnech velmi intenzivně zaměstnává jak státní zastupitelstvo, tak i řadu právních firem, a jak se zdá této praxe se hodlá držet i v dalších měsících, konstatoval jeden ze zástupců společnosti E.ON. A nejen právníky. Média koncem minulého týdne informovala o tom, že šéfku ERÚ hlídá od počátku dubna 24 hodin denně ochranná služba ministerstva vnitra. Důvod nebyl oficiálně uveden, vše ale patrně souvisí s tlakem, který úřad vytváří na provozovatele solárních elektráren. Regulátor chce v příštích týdnech dokonce poslat na solární elektrárny s anonymními majiteli speciální tým, který bude zjišťovat, zda dodržují podmínky přidělených licencí a čerpají státní dotace oprávněně. Pokud se prokáže opak, budou muset peníze vrátit a zaplatit pokuty ve výši mnoha milionů korun. l Vadim Fojtík fojtik@mf.cz

8 8 Euro dubna 2013 monitor makroekonomika Konzervativní britská dáma versus francouzský socialista Margaret Thatcherová měla výsledky, díky nimž Velká Británie překonala stagnaci v sedmdesátých letech a v následující dekádě výrazně oddlužila veřejný sektor Dva způsoby ekonomického řízení státu Hospodářské ukazatele Velké Británie a Francie v osmdesátých letech HDP na obyvatele v paritě kupní síly (v Geary-Khamisových dolarech na bázi 1990) Růst HDP (reálný, v %) ,0 3 4,5 0 4,0-3 3, Příjmy veřejných rozpočtů (jako % HDP) odstup od francie (v %) 14,2 16,4 16,8 13, Podíl na světovém HDP v paritě kupní síly (v %) 12,1 Zadluženost veřejného sektoru (brutto, v % HDP) Ač byla Velká Británie v roce 1950 o čtvrtinu bohatší než Francie, dokázala za svým odvěkým kontinentálním rivalem v sedmdesátých letech zaostat. 9,6 7,4 5,0 4,2 5,4 7,4 V tomto ohledu Británie za vlády Margaret Thatcherové pouze brzdila pád. Dnes je podíl na světovém HDP v paritě kupní síly pod 3 % v případě obou zemí. Margaret Thatcherová byla natolik výraznou politickou osobností, že dala Velké Británii jasný směr nejen v osmdesátých letech, ale i pro následující dekády. Jestliže Thatcherová představuje renesanci politiky ekonomického liberalismu kombinované s fiskální obezřetností, našla britská premiérka svůj protipól na druhé straně kanálu La Manche v osobě francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. První socialista v prezidentském úřadě takzvané páté republiky zahájil sice vládu v roce 1981 s nízkou zděděnou zadlužeností, ale také s velmi ambiciózním levicovým hospodářským programem. Thatcherová začala své první období o dva roky dříve a zdědila podstatně zadluženější veřejné finance v důsledku ne právě ekonomicky vydařených sedmdesátých let. Oba politici víceméně zůstali své ideologické výbavě věrni, byť Mitterrand byl posléze nucen výrazně změnit kurz do té doby katastrofální hospodářské politiky. Margaret Thatcherová slibovala, že sníží zadluženost a daně, a jak ukazují přiložené grafy, obojí se jí podařilo. François Mitterrand příjmy veřejných rozpočtů (především daně a sociální pojistné) mírně zvýšil, ale hlavně dokázal během deseti let skoro zdvojnásobit zadluženost v poměru k hrubému domácímu produktu. Francie tak předehnala v tomto ukazateli Británii, které se za vlády Thatcherové podařilo brutto dluh snížit o nějakých patnáct procentních bodů. Británie zároveň vykazovala podstatně lepší růstový výkon, který v nejlepších letech překračoval pět procent ročně, kdežto Francie se již evidentně dostávala do éry pomalého průměrného ročního tempa růstu. A to přitom v poválečných letech dokázala Francie nejen podstatně snížit velký počáteční náskok Británie, ale koncem šedesát let ji také předehnat. Na jistou dobu se podařilo zbrzdit pokles podílu Británie na světovém HDP, ovšem v následujících letech relativní snižování váhy pokračovalo, což souvisí s velmi vysokou dynamikou růstu nově industrializovaných zemí. Když Margaret Thatcherová přebírala otěže, byla již Francie z hlediska HDP na obyvatele v paritě kupní síly o dost napřed. Nejenže se Thatcherové podařilo stagnaci překonat, ale pokud jde o formulaci základních principů hospodářské politiky, otiskla do ní svoji pečeť takovým způsobem, že ji kopírovali i její labourističtí nástupci. Co byl blairismus jiného než thatcherismus s lidskou tváří? l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz Zdroj: MMF

9 9 monitor Tatra Další část převzetí mají za sebou Akciová společnost Truck Development, která vznikla letos 8. března a v polovině téhož měsíce vydražila kopřivnickou Tatru, již neexistuje. Z obchodního rejstříku byla vymazána 2. dubna, kdy ji nahradila společnost Tatra Trucks. Jediným akcionářem prozatím zůstává Marek Galvas, napojený na skupinu J&T, nemění se ani předmět podnikání společnosti. Změna názvu je dalším logickým krokem. Mají podnik včetně ochranné známky, ale v době, kdy uvažovali o jeho koupi, by jim žádný soud název Tatra nezapsal, a proto volili Truck Development. Nicméně Tatra stále existuje, nemohou mít stejné jméno, a proto Tatra Trucks, uvádí Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Předpokládá se, že po dořešení všech smluv původní Tatra zanikne. Výrobce nákladních automobilů poslala do dražby společnost Composite Com, které Tatra dlužila přibližně 650 milionů korun. Zbrojař Jaroslav Strnad a firma Promet Tools patřící slévárenské společnosti Promet Group, které šéfuje René Matera, se již obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se žádostí o sloučení s Tatra Trucks. Podle mluvčího Andreje Čírtka se Strnad a Matera dohodli s Tatra Trucks na majetkovém vstupu do společnosti a na kapitalizaci svých pohledávek, jež nebyly dražbou uspokojeny. (hyk) l Německé firmy v ČR Korupce vadí čím dál více Německé firmy působící v Česku hodnotí ekonomickou situaci v tuzemsku čím dál hůře. Zatímco před rokem označilo stav hospodářství za špatný 22 procent z nich, letos to už byla téměř třetina. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), kterého se zúčastnilo 180 společností. Vlastní ekonomickou situaci vidí firmy jako uspokojivou, nicméně více než čtvrtina z nich se domnívá, že letos přiškrtí investiční výdaje (loni to bylo 19 procent), a téměř pětina se chystá propouštět. Nezměnilo se naopak vysvědčení za nejhorší faktory ovlivňující podnikání v Česku. Těmi zůstává korupce a nedostatek transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Oproti loňsku se propadlo hodnocení odborného vzdělání zaměstnanců. Naše průzkumy z posledních let ukázaly, že prognózy oslovených firem byly většinou realistické, dodává Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. Česko si alespoň udrželo první příčku v atraktivitě zemí střední a východní Evropy. Osm z deseti dotázaných firem by u nás investovalo znovu a neměnilo by. V těsném závěsu skončilo Slovensko, nejméně pak německé firmy věří Chorvatům a Lotyšům. (bh) l Rok od roku horší pocity Hodnocení současné ekonomické situace v ČR německými firmami (v %) FOTO Jan Rasch Zdroj: ČNOPK 59 l Dobrá l Uspokojivá l Špatná inzerce A

10 10 Euro dubna 2013 monitor slíva Národní muzeum Tendr na rekonstrukci se může rozběhnout inzerce A Telekomunikace Aukce zlevnění nepřinesla, trh se přesto pohnul Český telekomunikační úřad (ČTÚ) minulý týden rozvířil dění na trhu vyhlášením podmínek na novou aukci kmitočtů pro mobilní operátory. Tu předchozí zrušil, protože se protahovala a cena se vyšplhala až na 20 miliard korun, což by podle ČTÚ vedlo ke zdražení a pomalému zavádění nových služeb, mimo jiné rychlých sítí LTE. Aby úřad dosáhl kýžených nižších cen za volání, zvedl v nových podmínkách vyvolávací cenu ze 7,4 na 8,75 miliardy korun. Podobně zvýšil i možnost maximálního příhozu z 2,5 na pět procent vyvolávací ceny a učinil další změny, které mají údajně aukci urychlit a zabránit spekulativním příhozům. Operátoři si dávají s vyjádřeními na čas. Vzhledem k tomu, že se změnilo celé nastavení včetně podmínek, které byly v prvním kole bez problémů, potřebujeme víc času na analýzu, uvedla například v závěru minulého týdne mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Kromě T-Mobilu se aukce účastnil i Vodafone, Telefónica O2 a aspirant na čtvrtého operátora PPF Mobile Services. Vstup dalšího konkurenta chce ČTÚ podpořit i tím, že pro něj nově vyhradila část nejlukrativnějšího draženého pásma 800 MHz. To je podle Vodafonu diskriminační, generální ředitel Telefónica O2 hovoří v souvislosti s novými podmínkami o poškozování. PPF pro případný vstup do soutěže na zachování vyhrazeného pásma trvá stejně jako na co nejrychlejším vyhlášení aukce. Námitky mohou operátoři vyjadřovat do 8. května, kdy končí veřejná konzultace k podmínkám. Nové aukci mobilních kmitočtů se bude věnovat i konference Euro setkání ve čtvrtek 18. dubna v hotelu Grand Majestic Plaza. S vysněným zlevněním služeb mobilních operátorů ale nebude možná nutné čekat na vyhlášení aukce. O2 totiž ve čtvrtek výrazně zlevnilo. Běžné ceny teď s novými tarify Free začínají na 249 korunách měsíčně s neomezeným voláním a SMS do vlastní sítě. Neomezené volání a posílání textových zpráv kdekoli po České republice včetně balíčku dat o velikosti 1 GB vyjde nyní na 749 korun. Reakce konkurence na sebe nenechala dlouho čekat. Vodafone přišel vzápětí s nabídkou neomezeného tarifu s daty do 600 MB za cenu 691 korun. A měnit se budou také ceníky v T-Mobilu. Společnost podle své mluvčí uvažuje o zvýhodnění neomezených tarifů už delší dobu a během několika dní oznámí jejich novou podobu. (yak) l Na šestý pokus od začátku roku vláda minulý týden schválila podmínky výběrového řízení na stavební část rekonstrukce staré budovy Národního muzea. Oprava bude stát více než tři miliardy korun a dokončena má být roku Doposud přípravné práce odčerpaly ze státního rozpočtu přes půl miliardy. Někomu se to může zdát hodně, ale Národní muzeum má ve svých sbírkách přibližně 20 milionů předmětů, z nichž dosud vystavovalo jen malé procento, řekl médiím generální ředitel muzea Michal Lukeš. Hlavním úkolem je zastavit rychle se zhoršující stav historické budovy. Od svého postavení v roce 1891 totiž neprošla důkladnou rekonstrukcí, prodělala jen tři větší opravy. Nejprve po náletu z konce druhé světové války, poté po ostřelování z kulometů vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a naposledy v 70. letech, kdy statiku narušilo budování metra. Stává se, že když víc zafouká vítr, vypadne přes noc i šest oken, tvrdí ředitel Lukeš. Kromě rekonstrukce dojde i na několik novinek. Podzemní chodbu propojující starou a novou budovu muzea nebo vyhlídku v dosud nevyužívané kopuli. Ačkoli hlavní sídlo na Václavském náměstí zeje prázdnotou, výstavní aktivity pokračují. V nové budově právě probíhá expozice Monarchie, muzeum připravuje velký projekt Peníze a v nové budově chce otevřít stálou větší přírodovědnou expozici Noemova archa. (maš) l Unie vydavatelů Obálku roku 2012 má Euro Týdeník Euro získal ocenění v soutěži Časopis roku, kterou již podeváté vyhlašovala Unie vydavatelů. Art director Tomáš Novák na obálce roku 2012 ztvárnil téma věnované sociální síti Facebook, které bylo hlavním materiálem čísla 22/2012. Kromě týdeníku Euro si různá ocenění ze soutěže odnesly tituly Chvilka pro tebe, Epocha, zahraniční zajímavost, Betynka, Dům a zahrada, Forbes a Architekt. Digitálním počinem roku porota zvolila mobilní aplikaci časopisu Ekonom. O ceny se letos kromě vydavatelství Mladá fronta, ucházelo šestnáct vydavatelů, kteří do soutěže přihlásili celkem 36 časopisů, pět digitálních projektů a 26 obálek časopisů. Porotu tvořilo dvacet odborníků zastupujících různé části mediálního trhu mediální agentury, zadavatele reklamy a výzkum trhu. Zasedli v ní ale také zástupci akademické obce a odborníci na digitální publikování. (red) l FOTO archiv / ILUSTRACE Jiří Slíva

11 BOSS HUGO BOSS International Markets AG Phone Praha 1 BOSS Store Na Příkopě 6 Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 1, odletová hala A Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 2, odletová hala C

12 12 Euro dubna 2013 monitor Rieger-Kloss Varhany Krnov těží z čínské varhanové revoluce Krnovský podnik Rieger-Kloss Varhany dokončuje výrobu varhan pro čínské město Ťi-nan, které si koncertní nástroj symfonického typu objednalo loni v květnu pro tamní nově vznikající kulturní a umělecké centrum (Jinan Capital Culture and Arts Center). Varhany s 68 rejstříky, přibližně 4704 píšťalami, dvěma hracími stoly a mechanicko-elektrickou trakturou se vyrábějí v podhůří Nízkého Jeseníku od loňského září. Hotovy mají být příští měsíc. Jejich celková cena dosahuje téměř 30 milio nů korun. Půjde o čtyřmanuál, který obsahuje dokonce tři speciální čínské rejstříky, uvádí ředitel společnosti Jakub Škrbel. Součástí kontraktu je rovněž dodání druhého cvičného nástroje v hodnotě přibližně jednoho a půl milionu korun. Varhany se staly v Číně módou. Téměř každé město chce jedny mít. Spíše než v kostelech jsou umisťovány v nově budovaných kulturních střediscích. Společnost Rieger-Kloss patří k největším světovým producentům píšťalových varhan, v Krnově je vyrábí od roku V nejlidnatější zemi světa postavila doposud čtvery včetně těch vůbec prvních v historii země. Od roku 1988 slouží tento královský nástroj ve staré filharmonii v Pekingu. Poslední zadavatelé z města Ťi-nan provedli ještě loni dvě inspekce, a to jak staveniště, tak výrobního areálu Rieger-Kloss. Letos se uskutečnily další dvě kontroly, a to i ze strany francouzské architektonické kanceláře. Poslední kontrolu jsme měli před dvěma týdny a zástupci města byli spokojeni, popisuje Škrbel. Osobně navštívil staveniště loni dvakrát a nyní se připravuje na další cestu do Číny. Měla by být spojena s jednáním o novém koncertním nástroji, o který má zájem město Jün-nan. Tentokrát jsme byli osloveni nejen v souvislosti se stavbou varhan, ale i kvůli poradenství. Je to poprvé, kdy jsme u projektu od začátku a můžeme se podílet na spoluvytvoření všech návrhů a celkové koncepce, upřesňuje ředitel firmy Rieger- Kloss Varhany. Jak dodává, nástroj by měl být vyroben v hodnotě téměř 25 milionů korun a navrhovaná varianta počítá se 44 rejstříky. Podnik Rieger-Kloss se po dvanácti letech vrací také na jihokorejský trh, kde našel silného partnera a hodlá se tam účastnit několika výběrových řízení. Loni firma rozšířila strategii a zahájila také výrobu dílů pro varhany, díky čemuž již letos dodala zboží do Německa, Finska a na Slovensko a opět se vrací do Ruska a Spojených států. (hyk) l Dobře rozehraný byznys. Společnost Rieger- -Kloss dodala do Číny už čtvery varhany. K páté dodávce se možná schyluje. Glosa Nejen ideologie, ale i lepší fleky Záplava zjitřených emocí ve sporu o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nám předkládá, že máme co do činění s vyhraněnou ideologickou bitvou o pohled na naše nedávné dějiny. Nedělejme si ale iluze, žijeme v Česku a tady jde srdcařství stranou. Na pozadí hádek o přístup k historickému výzkumu a péči o prameny vyhřezly dlouho bublající osobní animozity a poptávka po lukrativních pracovních místech. Zaprvé, odvolaný ředitel Daniel Herman nebyl schopný manažer. Chod ústavu zůstal do značné míry pod kontrolou jeho prvního šéfa Pavla Žáčka, blízkého ODS, který formálně vedl Hermanovu kancelář. Bývalý kněz a mluvčí biskupů brzy přestal jevit zájem o fungování instituce a soustředil se spíše na mediální výstupy a pracovní cesty (například do USA nebo Izraele). V ústavu pak chyběla systematická práce a také výsledky. Zadruhé, hybatelem zemětřesení v ÚSTR není sociální demokracie (i když jí vůbec nevoní přežívající langerovský duch organizace), ale Petruška Šustrová. Ta má z nějakého důvodu potřebu ústav ovládnout a kritika intelektuálních mládežníků z prostředí Lidového domu se k tomu dá využít. Stranická optika je pro Šustrovou vedlejší, její známá a nová ředitelka ÚSTR v jedné osobě Pavla Foglová není zrovna levicová, stejně jako předpokládaný náměstek Zdeněk Hazdra (TOP 09). Zatřetí, české vysoké školy vyplivnou každoročně stovky historiků, politologů a absolventů dalších oborů, u nichž je perspektiva zaměstnanosti stále horší a horší. A v ústavu se platí o poznání lépe než třeba v akademii věd. Kdo by tam nechtěl? l Tomáš Pergler pergler@mf.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí Kubešu v čele Úřadu práce nahradí Bílková MPO Obchodní mise ministra Kuby se opožďují Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba se na začátku března chlubil, že jeho resort je těsně před podpisem dohody s ministerstvem zahraničí. Mluvil o nových obchodních misích ministerstva průmyslu (MPO) za hranicemi, k nimž potřebuje souhlas Černínského paláce. V posledních týdnech si oba resorty vyměnily několik protinávrhů dohody, ale k úplné shodě zatím nedošlo, uvedlo ministerstvo zahraničí. Dohoda mezi oběma ministerstvy týkající se zásad spolupráce při budování a řízení sítě zahraničních zastoupení je ve finálním schvalovacím procesu. Doufáme v podpis v nejbližší době, namítá Zdeněk Vališ, ředitel sekce zahraničního obchodu MPO. Resort průmyslu na začátku roku vybral lidi, kteří by ho měli na nových obchodních misích reprezentovat. Kuba počítal s tím, že jeho podřízení začnou působit v zahraničí už prvního dubna. Souhlas ministra zahraničních věcí potřebuje zejména k tomu, aby bylo jasné, jak budou tito pracovníci akreditováni. Tedy co konkrétně budou dělat, aby nezasahovali do kompetencí ministerstva zahraničí. Ze zákona je totiž reprezentace České republiky výhradně v jeho rukou. (pel) l Novou generální ředitelkou Úřadu práce má být jmenována Marie Bílková. Od května v křesle nahradí Jiřího Kubešu (ODS). Týdeníku Euro informaci potvrdilo několik zdrojů. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová do resortu povolává dlouholetou pracovnici v oblasti zaměstnanosti. Bílková léta řídila na ministerstvu práce sekci správy služeb zaměstnanosti. Z úřadu odešla na podzim 2009 v době, kdy ho za vlády Jana Fischera vedl nynější náměstek Petr Šimerka. Bílková je nestraník. Nyní působí jako ředitelka odboru financování kapitol státního rozpočtu I ministerstva financí. S Kubešou se na odchodu Müllerová dohodla počátkem dubna. Vyloučila přitom, že by do čela úřadu počítala s jeho náměstkem Martinem Žárským. (myš) l FOTO Hynek Glos / ILUSTRACE Vojtěch Velický

13 13 monitor PALUBNÍ DENÍK Než dojde plyn Nekonečný příběh, ve kterém chce hlavní město Praha koupit od německé firmy E.ON její podíl v Pražské plynárenské, pokračuje. A zdá se, že bude pokračovat i v dalších měsících. Úředníci pražského magistrátu po dlouhém bádání přišli na zcela novou skutečnost, že předchozí ocenění akcií Pražské plynárenské vypracované renomovanou společností je tak trochu mimo výseč. A s jeho pomocí se zcela jistě nepodaří stanovit takovou cenu, na kterou by německý E.ON kývl. Původní ocenění prý více než z hodnoty firmy vycházelo z požadavku úředníků zaplatit za akcie co nejnižší cenu. Pražští zastupitelé se tak po dlouhých diskusích, zásadně ovlivněných i aktuálním děním kolem kauzy Opencard, rozhodli nechat zpracovat nové ocenění společnosti Pražská plynárenská. Snad se nám podaří předložit relevantní nabídku na odkup akcií do doby, než budou zcela vyčerpány světové zásoby zemního plynu, glosoval situaci jeden z magistrátních úředníků. Kančí pro Gigiho Přišla, promluvila, zvítězila. I tak by se dala parafrázovat jedna z epizod slavnostního podpisu české účasti na Všeobecné světové výstavě EXPO 2015 v dějišti chystané akce, lombardské metropoli Miláně. Řeč je o Češce Aleně Šeredové, kterou znají Italové od sňatku s brankářem národní fotbalové reprezentace Gianluigim jako Alenu Buffon. Původně modelka, posléze 1. česká vicemiss, účastnice soutěže Miss World, herečka, stále velmi krásná a zároveň inteligentní žena se dostavila do Českého centra na Via G. B. Morgagni číslo 20 a zastínila všechny. Českým generálním komisařem Jiřím Potužníkem počínaje přes výkonného šéfa provozovatelské společnosti EXPO 2015 Guiseppeho Sala a další pozvané hosty konče. Jsem připravena pomoci a chci se zapojit, přislíbila organizátorům matka dvou synů. Je velmi slavná a oblíbená, neodpustila si poznámku na adresu atraktivní brunety tisková mluvčí EXPA. Komu to říkala, není jasné: Italové znají Šeredovou z televize či aspoň díky manželovi, a Češi vědí své, ne? Oblečena ve světlé halence a černém saku, v bílofialově pruhovaných kalhotách a černých kotníkových botách, sedíc po boku čtyř důležitých mužů, zůstala až do podpisu smlouvy o přidělení pozemku na výstavišti. Poté spěchala za dětmi; její muž hrál tou dobou v Turíně čtvrtfinále Ligy mistrů s mnichovským Bayernem (skončilo vyřazením Juventusu). Český den, který je stejně jako další národní dny vžitou tradicí světových výstav, mohli však mít u Buffonů už v minulém týdnu. Jako výslužku si paní Alena vzala, se slovy pro Gianluigiho, protože to má strašně rád, několik porcí výtečného zvěřinového guláše. Máte skvělý projekt, složili poklonu české účasti na EXPO italští organizátoři. Co či koho tím mysleli, nechává Palubní deník na laskavém čtenáři. (red) l EUROGLOSA Solidarita versus démoni Soudržnost a solidarita patří k základům Evropské unie. Na nich a na snahách nastartovat rozvrácené ekonomiky a předejít děsům, jimiž Evropa prošla ve druhé světové válce, společenství vyrostlo. Pak se z nich stala i jakási zaklínadla. Politici se jimi zaštiťují, když nemají jiné argumenty, avšak musejí žehlit přehmaty a kontroverzní rozhodnutí. Třeba proč a jak by část zemí měla zachraňovat jiné, topící se v potížích, proč je kvůli tomu nutné tvrdě šetřit i přenášet na Brusel nové pravomoci. Unie se od svého vzniku změnila. Proměnou tak prošlo i vnímání soudržnosti a solidarity. Obě jsou teď kvůli nekončící krizi vystaveny další těžké zkoušce a začínají na nich být patrné šrámy. Důvody jsou zřejmé jsou přijímána rozhodnutí, jež by ještě před časem nebyla myslitelná. Zatímco v zemích jako Rakousko a Německo se nezaměstnanost i během krize pohybuje kolem pěti procent, v Řecku či Španělsku je na 26 procentech. Rozhašené hospodářství a nejistota přiživují extremistické nálady. V souvislosti s pomocí Kypru se dokonce opět objevila nevybíravá slova přirovnávající Německo k nacistům. Jeho lídři, pravda, při hledání východisek z krize hrají díky velikosti a ekonomické síle své země klíčovou roli, až to někteří považují za diktát. Mají ale na výběr, když se z jiných stran ozývá volání po ještě větší angažovanosti Berlína v boji s problémy? Nezbývá než věřit, že krize brzy začne odeznívat, solidarita a soudržnost Evropu neopustí a podaří se vyhnout tomu, aby se v ní probudili spící démoni. O nich před časem hovořil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, když připodobňoval dnešní situaci k předválečným tendencím. Tehdejší démoni ale podle něj z Evropy ani po válce nezmizeli, jen ulehli ke spánku. Takže pozor! l Tomáš Pirkl spolupracovník redakce, Brusel inzerce A

14 14 Euro dubna 2013 monitor komentář Bloudivá kulka a příliš mnoho terčů Ze zpackaného projektu skaret se stala politická zbraň Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz SPORNÉ KARTY. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) chce projekt skaret dotáhnout co nejdál, premiér Petr Nečas (ODS) jej chce zastavit. Agonie skaret pokračuje. I když už je málokdo střízlivý přesvědčen, že se jejich zavedení povedlo, o jejich příjemce jde až v poslední řadě. Z takzvaných sockaret se mezitím stala bloudivá kulka v bratrovražedném boji. TOP 09 se zčistajasna rozhodla, že bude zpackaný projekt bránit. ODS zase, že ho zadupe do země. Hlavní funkcí skaret, jak ji nastavil bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, měla být výplata sociálních dávek v hmotné nouzi, příspěvků pro postižené, rodičovských, na bydlení, přídavků na dítě, pěstounských dávek, porodného a pohřebného. A nejen výplata, ale i kontrola použití dávek. Karta měla také sloužit k identifikaci a v případě zdravotně postižených měla nahradit průkazy ZTP. Podle dvanáctileté smlouvy s vítězem tendru na provozování systému, jímž se stala Česká spořitelna, mělo přes skarty protékat alespoň 98 procent všech příspěvků. Plánovalo se, že je bude mít v peněženkách zastrčené milion lidí. A v budoucnu se měly na kartu vydávat i důchody. Problém je, že Drábkem vzývané funkce nebudou jen tak dostupné. Samotná skarta, jak je nyní nastavena, například rozhodně nemůže zamezit zneužívání sociálních dávek na nákup cigaret či alkoholu. Na to, aby v Tescu dokázala povolit nákup mléka a rohlíků místo piva a rumu, není žádný obchodník vybaven odpovídající technologií. (Ta se kdysi zkoušela ve společnosti idtax, jejímiž spoluvlastníky byli v minulosti Jaromír Drábek a Vladimír Šiška, bývalý Drábkův náměstek toho času podezřelý z uplácení.) Rovněž chybí pádný důvod, proč by měl kdokoli kontrolovat, co si na kartu kupují matky po porodu, pěstouni, či dokonce penzisté. A proč by jakýkoli její držitel, z nichž velká část nějakým bankovním účtem a k tomu určenou platební kartou disponuje, měl být stigmatizován štemplem asociála, také není jasné. Všichni máme občanské průkazy, jejichž hlavní funkcí je prokázat totožnost. Pokud měly skarty fungovat jako nosiče dalších informací o sociálním statutu jejich vlastníka, možná by bylo dobré úřadovny vybavit zařízeními, která je dokážou přečíst. To se dosud nestalo, přestože se karty již půl roku vydávají. Nebo se snad úřednice měly ve volném čase naučit číst čipy třeba poklepem? Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová nicméně prozradila sladké tajemství, že na čtečky pro pracáky je třeba vynaložit dalších sto milionů korun. Projekt, který prý má ušetřit 200 milionů korun, zatím dle vyjádření České spořitelny stál 300 milionů s mizivým užitkem. Prostřednictvím skarty byly do února vyplaceny dávky v celkové hodnotě 4,4 miliardy korun, ale držitelé si z nich vybrali hotovost v objemu 527 milionů korun a u obchodníků zaplatili zboží za necelých dvacet milionů. To není žádný velký fičák, když si uvědomíme, že ročně se vyplatí dávek za devadesát miliard. Ministr financí Miroslav Kalousek při své obhajobě skaret vypustil pofiderní argument, že stojí na straně toho čtvrt milionu lidí, kteří si kartu vyzvedli, čímž prý dali najevo, že jí věří. Nenechte se ale mýlit, pane ministře, naprostá většina z nich si kartu vyzvedla, protože myslela, že musí. Sporných míst je kolem projektu příliš mnoho, aby se dalo říci, že se postupem času vyřeší. Fascinující ovšem je, že všechny námitky byly známé, už když se myšlenka na skarty na ministerstvu rodila. A přece se postupně proplížila až do tristní reality. Až blížící se volby premiéra i ostatní členy koalice za ODS a LIDEM vyburcovaly ke kritice. Jejich nynější boj za zrušení skaret je nicméně vzhledem k jejich předchozí nečinnosti spíše komický. Postoj TOP 09 si lze vysvětlovat minimálně dvěma způsoby. Buď se strana zuby nehty snaží odvrátit podezření od hlavního packala v oblasti práce a sociálních věcí, protože by jeho veřejné pranýřování uškodilo jejímu obrazu na veřejnosti. Nebo mají pravdu ti, kdo říkají, že karet je potřeba vyrobit co nejvíc, aby jejich dodavatelé a subdodavatelé co nejdéle odváděli desátky do stranické pokladny. Podle některých indicií chce faktický vládce topky Miroslav Kalousek skartu tlačit, dokud ji nepopraví ústavní soudci. A pak si konečně umyje ruce. l FOTO ČTK

15 15 pozitivní zprávy monitor FOTO archiv / PŘIPRAVIL Kryštof Válka (valkak@mf.cz) AUSTIN DETONATOR Na 10. plese Austinu se opět obdarovávalo Letošní reprezentační ples firmy Austin Detonator se držel v duchu již zavedené tradice. V jeho průběhu předal ředitel firmy Otta Grebeň (vlevo) za asistence Martina Dejdara finanční dar Klubu Auxilium ve výši 200 tisíc korun. Centrum Auxilium ve Vsetíně poskytuje pomoc a podporu rodinám pečujícím o děti se zdravotním postižením. Firma tak navazuje na minulý ročník, kdy obdarovaným subjektem byla vsetínská nemocnice, které bylo 300 tisíci korun přispěno na obnovu a modernizaci harmonického skalpelu. Tuto tradici zavedla firma před třemi lety, kdy věnovala první stotisícovou částku o. s. Naděje na vybavení denního stacionáře. HAMÉ Ohlídají dětský dech Společnost Hamé darovala Uherskohradišťské nemocnici čtyři nové monitory pro kontrolu dechu dětí Babysense II. Tyto přístroje lékařům umožní spolehlivě a účinně kontrolovat dýchaní dětských pacientů, které tak pomohou chránit před tzv. syndromem náhlého úmrtí kojenců. Do rukou ředitele nemocnice MUDr. Petra Sládka a primáře dětského oddělení nemocnice MUDr. Jana Petrželky (na snímku vlevo) tento dar osobně předal generální ředitel Hamé Ing. Martin Štrupl (vpravo). Dar navázal na předchozí sponzorské aktivity společnosti Hamé v dané oblasti a uskutečnil se ve spolupráci s Nadací Křižovatka. UNIPETROL Chemie kolem nás Společnost Unipetrol podpoří ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze výstavu Chemie kolem nás, která bude v budově muzea zpřístupněna v první polovině letošního roku. Kromě technické spolupráce společnost Unipetrol poskytla muzeu finanční dar v hodnotě 350 tisíc korun. V rámci expozice budou návštěvníci moci zhlédnout řadu exponátů, archivních obrazových i filmových materiálů. Součástí výstavy bude také chemická laboratoř, výukový prostor pro doprovodné projekty. AXA Pojišťovna podpořila dům seniorů Společnost AXA se zapojila do projektu Přání financují péči, který pomáhá financovat péči o seniory Domova Sue Ryder. V rámci tohoto projektu si zájemci z řad firem i jednotlivců mohou objednat zhotovení novoročních přání v tištěné či elektronické verzi. Obdržené peníze pak putují přímo na konto Domova Sue Ryder. V minulém roce se tak podařilo získat celkem 230 tisíc korun. Z patnácti firem, které se vloni projektu zúčastnily, přispěla právě AXA největším dílem. inzerce A

16 16 Euro dubna 2013 monitor lidé a podniky inzerce A GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA Aleksander Raczynski generální ředitel Eva Lindnerová AB Facility Stanislav Krška AB Facility Michal Hájek Centropol Telecom Dagmar Zárubová Colliers International John Newton Colliers International Michal Fröhr Linde Material Handling ČR Generálním ředitelem české pobočky logistické firmy Gefco se v březnu stal Aleksander Raczynski (35). Kromě klientů v oblasti automobilového průmyslu se chce více zaměřit na společnosti z oblasti rychloobrátkového zboží, průmyslu a elektroniky. Raczynski se narodil a vystudoval v Polsku. Je absolventem Ekonomické univerzity v Krakově. V mezinárodní skupině Gefco působí od roku 2005, kdy začínal jako finanční kontrolor v ruské pobočce a následně tam působil jako ředitel nákupu. V rámci joint venture Gefco Russia Algai byl odpovědný za rozvoj logistiky pro automobilový průmysl. V roce 2011 zakládal novou pobočku firmy Gefco v Bulharsku. Aleksander Raczynski je ženatý, má čtyřletou dceru. Ve volném čase se věnuje rodině, rád lyžuje, jezdí na motocyklech enduro a zajímá se o geopolitickou situaci. l 1 AB FACILITY Eva Lindnerová finanční ředitelka Stanislav Krška ředitel divize Společnost AB Facility, která je poskytovatelem služeb správy nemovitostí v České a Slovenské republice a v Polsku, provedla na začátku roku 2013 dvě významné personální změny. Finanční ředitelkou mezinárodní skupiny AB Facility a členkou představenstva české akciové společnosti AB Facility se stala Eva Lindnerová. Bude odpovídat za ekonomické řízení celé skupiny v rámci České republiky, Slovenska a Polska. V její kompetenci bude zejména provozní i akviziční financování, plánování, controlling a reporting. Eva Lindnerová pracovala od roku 1997 ve společnosti Trane jako finanční kontrolorka pro region střední a východní Evropy a od roku 2005 byla v této firmě v pozici generální manažerky pro Česko a Slovensko. Stanislav Krška je ve firmě AB Facility jmenován ředitelem divize technology. Dosud ve firmě působil jako manažer střediska vzduchotechniky a chlazení. Jeho úkolem je posílení odborné způsobilosti divize ve vybraných oborech technických zařízení budov. 2 CENTROPOL TELECOM Michal Hájek ředitel Virtuálního operátora energetické skupiny Centropol, který se letos chystá vstoupit na trh mobilních služeb, povede Michal Hájek. Svou kariéru zahájil v ústeckém Palivovém kombinátu, poté krátce pracoval v bankovnictví. Od roku 1999 až do současnosti působil v telekomunikacích, z toho 12 let jako obchodní ředitel firmy, která byla partnerem společnosti Telefónica. Mezi jeho největší profesní úspěchy patří významné rozšíření portfolia firemních zákazníků během tří let, čtyřnásobné získání ocenění pro nejlepšího dealera společnosti Eurotel Praha a zisk titulu Nejlepší business partner. 3 COLLIERS INTERNATIONAL Dagmar Zárubová senior associate John Newton associate director Společnost Colliers International oznamuje dvě nové posily týmu v České republice. Dagmar Zárubová (35) nastupuje jako senior associate, bude mít na starost zastupování nájemců v oddělení kancelářských prostor. Zárubová je držitelkou titulu MBA z Brno International Business School. Před nástupem do týmu Colliers působila v pražské pobočce Lexxus, kde byla zodpovědná za rozvoj rezidenčního portfolia. John Newton (43) bude pracovat jako associate director v novém oddělení stavebního poradenství. Před nástupem do Colliers řídil vlastní podnikání a předtím několik let pracoval v EC Harris v pozici senior project manager. Newton je členem Royal Institute of Chartered Surveyors, členem České rady pro šetrné budovy a členem české pobočky International Business Forum. Je držitelem titulu BSc (Hons) v oboru stavebnictví ze Sheffield Hallam University ve Velké Británii. 4 LINDE MATERIAL HANDLING ČR Michal Fröhr specialista Společnost Linde Material Handling ČR rozšířila řady zaměstnanců o nového specialistu. Michal Fröhr (34) se bude v Linde věnovat komplexním skladovým řešením, zpracování logistických studií, optimalizaci skladů a řešení identifikace na rádiové frekvenci. Michal Fröhr vystudoval střední strojírenskou školu a po jejím ukončení působil jako projektant v oboru stavebnictví. Od roku 2004 pracoval v obchodních pozicích v oblasti regálových systémů a řešení skladů. Před svým nástupem do Linde Material Handling působil ve společnostech Hochtief CZ, Stow ČR a Mecalux Česká republika. Michal Fröhr je ženatý a má dceru. Ve svém volném čase se věnuje rodině, má rád squash, horskou turistiku a programování. krátce EP ENERGY Generálním ředitelem energetické skupiny EP Energy se stal Tomáš David. Nahradil Jana Špringla, který zůstává členem představenstva. Tomáš David je v EP Energy zaměstnán od roku Doposud zastával pozici ředitele divize elektřina a teplo. Dříve působil jako výkonný ředitel pro strategii společnosti Eurotel Praha a deset let byl zaměstnán ve společnosti A.T. Kearney. SCHNEIDER ELECTRIC Do pozice obchodní ředitel buildings & IT business pro Českou republiku a Slovensko nastoupil Petr Špinar. Přichází ze společnosti Computer Science Corporation, kde pracoval jako managing director a zároveň jako head of public and defense pro východní Evropu. Dříve působil ve vedení společnosti Motorola a ve firmě Hewlett-Packard. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně. ČESKÁ KANCELÁŘ POJISTITELŮ Dne 6. března 2013 byl zvolen novým předsedou České kanceláře pojistitelů (ČKP) Pavel Řehák, generální ředitel České pojišťovny. Ve funkci nahradil Martina Diviše, generálního ředitele pojišťovny Kooperativa, který nadále zůstává členem správní rady ČKP. Martin Diviš byl zvolen prezidentem České asociace pojišťoven. UNIE VÝROBCŮ A DOVOZCŮ LIHOVIN ČR Do funkce výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky nastoupil Jaroslav Burkart. Ve své pozici bude dohlížet na plynulý chod a naplňování strategických cílů unie. Donedávna působil jako projektový manažer akciové společnosti Rudolf Jelínek. Aktivně se podílí na rozvoji a oživení regionu Vizovicka. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz)

17 Výjimečná KVALITA Po takových výrobcích z mouky se jen zapráší Když naše výrobky kupujete, protože vám chutnají, je to nejlepší důkaz, že se vyplácí vyrábět potraviny ze správných surovin a podle poctivých receptur. Pak jsou totiž opravdu dobré a u vás zákazníků oblíbené. Děkujeme vám, že si v obchodech vybíráte výrobky KLASA. Vaši výrobci výjimečných potravin Dejte přednost kvalitě!

18 18 Euro dubna 2013 report 18 ČSA Partnerství Korean Air přináší Českým aeroliniím další byznys a s ním i šanci dlouhodobé přežití 22 CHI CHANG HOON Čas nutný pro přestup v Praze je kratší než na mnoha jiných letištích v Evropě, uvádí jednu z předností vstupu do ČSA prezident Korean Air 25 OBCHODNÍ VZTAHY Korejci si z Česka a Slovenska udělali středoevropskou základnu. Za obří investice dostali od státu miliardové dotace 28 DIPLOMACIE Česko má hned dvě diplomatické školy téhož jména státní i soukromou. Navzájem se ignorují 30 CME Éra Adriana Sarba bude v historii Novy patřit k těm smutnějším kapitolám. Rumunský šéf CME si nicméně přilepší o desítky milionů korun 32 ART IMAGING Studio pro vytváření reprodukcí přineslo do Česka pro umělce nezvyklý koncept obchodování 34 ČESKÁ GOLFOVÁ FEDERACE Zásadní změna stanov České golfové federace ohrozila existenci desítek golfových klubů 39 STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY Šéf státního úřadu hodlá rušit skladovací kapacity. Ušetří tím až 65 milionů korun ročně 40 JIŘÍ VORLÍČEK Levné nemoci by si měl každý platit ze svého, navrhuje šéf české onkologické společnosti Měkké přistání České vlády, které rozhodovaly o záchraně národního leteckého dopravce, rozhodovaly správně. Miroslav Dvořák zaslouží palec nahoru Miroslav Dvořák může spokojeně konstatovat, že splnil misi, na kterou ho před třemi a půl lety vyslala Fischerova vláda. České aerolinie (ČSA) získaly v Korean Air silného partnera a hrozba zániku národního operátora je zažehnána, byť ve složitém světě leteckého průmyslu se nikdy nedá mluvit o absolutním finančním bezpečí. Oproti říjnu roku 2009, kdy přebíral Miroslav Dvořák vedení v ČSA, je však situace dramaticky jiná. A zcela jiné jsou také ČSA. Nutno připomenout, že České aerolinie si bral Dvořák tak trochu jako melouch ke svému hlavnímu úvazku generálního ředitele Letiště Praha. O osud mnohem hodnotnějšího letiště se totiž hrálo především, a to po celou dobu až do podpisu smlouvy s Korejci. Dá se mu věřit Schopnosti Dvořáka udržet ČSA ve vzduchu byly čas od času zpochybňovány. Zejména kvůli tomu, že žije ve vile sousedící s domem známého pražského zloducha Romana Janouška. Tyto spekulace Dvořáka vždy velmi rozčilovaly a jakoukoli kooperaci se zlopověstným Romešem velmi důrazně popíral. Dokázat, že někdo s někým nespolupracuje, bývá obtížné až nemožné. Dvořákovi ale lze nejspíše věřit. Přece jen nastoupil do funkce generálního ředitele Letiště Praha z rozhodnutí vlády Mirka Topolánka v roce 2007 a vydržel tam navzdory ostrému střetu, který měl premiér Topolánek s Romešovým chráněncem, pražským primátorem Pavlem Bémem právě kvůli privatizaci letiště. Bém tehdy nesmírně usiloval o zásadní vliv na privatizaci. A Topolánek to vehementně odmítal. Privatizace se nakonec nekonala, přičemž právě to byl základ střetu Topolánka s pražskou partou ODS a začátek jeho pádu. Jestliže Mirek Topolánek a později i Petr Nečas Dvořákovi věřili, zřejmě věděli proč. Klíčoví zaměstnanci Hra o záchranu ČSA byla pouze o penězích. Na podzim roku 2009 byly aerolinky fakticky insolventní. Nad vodou je držela půjčka ze státní společnosti Osinek ve výši 2,5 miliardy, kterou ministerstvo financí muselo na počátku léta zachraňovat situaci. Ještě před příchodem Miroslava Dvořáka piloti v obavách o osud společnosti kývli na snížení svých dříve velmi rychle rostoucích platů i na propuštění části z nich. Když poté Dvořákův management nastoupil, byla kasa prázdná a hospodaření ve ztrátě 3,5 miliardy korun. Na pokrytí provozu od října do konce roku a vypořádání se s propuštěnými zaměstnanci bylo přitom potřeba dohromady 1,8 miliardy. Odstupné bylo značně nákladné. Dohoda s odbory zněla tak, že piloti při dobrovolném odchodu dostávali dvanáct měsíčních platů, u ostatních zaměstnanců to bylo odstupňováno podle odsloužených let od pěti do devíti platů. Tyto na české poměry opravdu luxusní podmínky vyplývají z kolektivní smlouvy, kterou s leteckými odboráři vyjednal za svého působení v čele ČSA Jaroslav Tvrdík. Celkem bylo v prv»

19 19 název report Ranvej neosiří. Miroslav Dvořák našel pro ČSA partnera, který zajistí více byznysu i pro jím rovněž řízené ruzyňské letiště. FOTO Tomáš Novák

20 20 Euro dubna 2013 Setkání mocných. K oslavám podpisu smlouvy o vstupu Korean Air do ČSA se ve středu vpodvečer připojil prezident Miloš Zeman (uprostřed). Ministr Miroslav Kalousek (vlevo) jej tak měl možnost seznámit s předsedou představenstva a hlavním akcionářem korejské firmy Cho Yanghoem.» ní vlně propouštění vyhozeno pět set lidí, z toho sedm desát pilotů. Snížil se i počet viceprezidentů a náklady na top management klesly o polovičku. Celková roční úspora nákladů pak činila 1,2 miliardy korun. Celoroční náklady na provoz národního dopravce dosahovaly v té době zhruba osmnácti miliard korun, takže úspory mezd byly z tohoto pohledu klíčové. V roce 2010 se prodalo Duty Free za 764 milio nů korun. Druhou transakcí byl prodej správní budovy ČSA nazývané APC za zhruba 600 milionů. Za sedm set milionů koupilo letiště hangár ČSA na Ruzyni. Hrozící pád do bezvýznamnosti Letecká společnost sice vystrčila nos nad mraky, aby se nadechla, ale provozně šla stále k zemi pod tíhou rozhodnutí bývalého vedení firmy. Začala tři roky trvající práce na restrukturalizaci firmy, aby jí bylo co nejméně zasaženo Letiště Praha. Tomu totiž ČSA přinášely o hodně více než čtyřicet procent příletů a odletů. Udržení národního dopravce představovalo zásadní podmínku toho, jak zabránit, aby se Praha propadla na úroveň v Evropě bezvýznamných leteckých destinací, jako je Varšava či Budapešť. Šlo také o nemalé peníze z privatizace, kterou vláda spustila v roce Zájemců bylo opravdu hodně. Generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák říká, že absolvoval schůzky s desítkami potenciálních kupců nejrůznějších typů. Šlo o čistě finanční investory, speciální infrastrukturální fondy, zájem měly i velké penzijní fondy a také aktivní provozovatelé letišť z celého světa. Na samém počátku bylo 60 samostatných zájemců, kteří se časem seskupili do přibližně dvacítky konsorcií, kde se spojovali operátoři letišť s finančními investory různých typů. A začali si najímat místní poradce jak z finanční, tak právnické branže. Přestože samotná privatizace nebyla oficiálně zahájena, na letišti se střídal jeden investor za druhým. V té době začalo být z prvních nástřelů cen jasné, že výnos privatizace může několikanásobně předčit původní předpoklady. Vypadalo to, že investoři budou skutečně ochotni zaplatit částku kolem sto miliard korun, což by prodej letiště výnosem zařadilo v české historii hned za privatizaci Transgazu. Poměry před krizí ukazovaly, že výsledná cena by mohla být více než třicetinásobkem EBITDA, přičemž tento ukazatel v případě Letiště Praha standardně přesahoval tři miliardy korun. Podstatným faktorem privatizace byl ale také osud národního přepravce, který zajišťuje velmi podstatnou část obratu letiště. Investoři se tedy velmi důkladně zajímali o osud ČSA a jejich finanční zdraví. V oboru bylo již v té době známo, že na tom České aerolinie nejsou zrovna nejlépe. I proto vláda rozhodla, že privatizuje nejdříve ČSA a pak teprve dojde na letiště. Jenže přišla krize a středně velké letecké společnosti se ocitly ve vážných potížích. Privatizace ČSA se tak stala dobrodružstvím s hodně nejistým koncem. Přesto byla zahájena a neúspěšný pokus proběhl v roce Téměř zároveň vláda odvolala tehdejšího šéfa Radomíra Lašáka a dosadila do vedení ČSA Miroslava Dvořáka. A těsně poté privatizaci odpískala. Minusové chartery Jediným zájemcem o koupi bylo konsorcium firem Unimex a Travel Service. Za odkoupení 91,75 procenta akcií ČSA nabídlo miliardu korun. Nabízená cena předpokládala převzetí společnosti s vlastním nulovým jměním, jeho hodnota však tehdy byla kvůli rekordním ztrátám záporná. Stát by musel do ČSA ve chvíli odevzdání akcií, které se mělo odehrát až na začátku letní sezony následujícího roku (tedy po dalších očekávaných ztrátách), dodat podle odhadů až 3,5 miliardy korun. V té době se argumentovalo skutečností, že i v tom případě by Česko stále dopadlo lépe než rakouský stát při privatizaci téměř více než čtyřicetiprocentního podílu v Austrian Airlines Group. Ten totiž inkasoval při prodeji od Lufthansy pouhých 366 tisíc eur a přislíbil do společnosti vložit půl miliardy eur ke snížení akumulované ztráty. Vláda prodat ČSA odmítla a rozhodla se řešit situaci krizovým řízením. Začaly výše zmíněné prodeje majetku a spory s piloty, protože bylo jasné, že je třeba firmu ze

21 21 Krásná fúze. Při party fotografové zachytili i fakt, že spojení firem může propojit krásu v podobě letušek obou společností. FOTO ČTK štíhlet a zbavit se podstatné části kapacity, tedy letadel. Oklikou se do hry dostal ještě jednou Travel Service, kterému chtěl Miroslav Dvořák prodat charterový byznys aerolinek. V letech na dovolenou byly ČSA největším konkurentem společnosti Travel Service na českém trhu, z obchodu nicméně nakonec sešlo. Dohoda ztroskotala na požadavku kupujícího, aby se ČSA dlouhodobě zavázaly, že se na trh charterové dopravy nevrátí. Evropská legislativa ovšem připouští zakotvení zákazu konkurence do smluv maximálně na tři roky. Dvořák se nepokoušel prodat chartery jen kvůli hotovým penězům. Sice by se hodily, ale v té době to nebylo akutní a hotovosti na účtech bylo dost. Problémem bylo, že charterové lety jsou výhradně sezonní záležitostí. ČSA musely kvůli třem silným měsícům udržovat kapacitu letadel, financovat jejich údržbu a platit piloty pro chartery po celý rok. Travel Service fungoval úplně jinak, neboť ho nesvazovala žádná kolektivní smlouva. Piloti dostávali zaplaceno jen za nalétané hodiny, tedy v létě měli opravdu vysoké platy a v zimě jim spadly na třetinu. Naopak v ČSA pobírali standardní mzdu stále, a navíc v létě při vyšším zatížení dostávali příplatky. Proto ČSA na charterech fakticky prodělávaly. Kouskování aerolinek Když se chartery nepodařilo prodat, založil Miroslav Dvořák Holidays Czech Airlines, kde kolektivní smlouva pilotů ČSA neplatila. Do této dceřiné firmy vyčlenil letadla i piloty pro obsluhu cestovních kanceláří, přičemž bylo nutné přesvědčit piloty ČSA, aby na takový krok kývli. Vzhledem ke kolektivní smlouvě je do toho nebylo možné nutit. Dostatek pilotů ochotných dobrovolně se zbavit dosavadních výhod se ale našel. Holidays Czech Airlines byly jednou z mnoha dceřiných společností, na něž Dvořák ČSA rozdělil. Další tvořily Czech Airlines Handling, Czech Airlines Technics a CSA Services. To byl ovšem pouze první krok. ČSA generovaly provozní ztrátu v řádu stovek milionů korun ročně a jejich budoucnost byla nadále nejistá. Druhým krokem proto bylo vytvoření Českého Aeroholdingu v březnu roku Holdingová konstrukce umožňovala nalít do aerolinií další státní peníze, aniž by se to dalo kvalifikovat jako nepovolená státní pomoc. Český Aeroholding, stvořený ze společností ČSA a Letiště Praha, nakupoval od ČSA jejich dceřiné společnosti a za to do nich lil značné objemy hotovosti. Prodávalo se za ceny stanovené soudním znalcem. Jako poslední se součástí Českého Aeroholdingu staly samy ČSA. Kromě faktu, že se České aerolinie finančně zahojily, měla operace ještě další efekty. Především v případě stále hrozícího krachu ČSA by takto byla ochráněna hodnota majetku dceřinek, protože v konkurzním řízení se vždy prodávají za zlomky hodnoty funkční a prosperující samostatné firmy. A také bylo možné spojit některé byznysy, které letiště a aerolinky dosud provozovaly paralelně. Do Českých aerolinií, které nyní představují jenom značku, kontrakty s posádkami a práva k letům do Ruska, tak během dvou let nateklo zhruba 2,4 miliardy korun. Prodejní cena 67,5 milionu korun, za niž ČSA koupily Korean Air, je pouze symbolická. Co by kdyby Nabízí se otázka, zda nebylo výhodnější prodat ČSA před třemi lety Unimexu. Pokud si na to chceme seriózně odpovědět, je nutné konstatovat, že v případě nákupu dcer ČSA do inzerce A aeroholdingu pouze stát přeměnil peníze na jiné aktivum. Pokud byly společnosti oceněny správně, stát nyní drží majetek za 2,4 miliardy, za který právě tuto částku zaplatil. Bude to splácet z výnosů aeroholdingu, Letiště Praha i zachráněných dcer. Cena takto nakoupeného majetku může růst, je ale otázkou, kdy se tak stane. Stát kromě toho nemusel doplácet za záporný vlastní kapitál firmy, jak požadoval Unimex. Jenže zároveň musíme vzít v úvahu, že Unimex se hlásil ke všem závazkům, tedy patrně i ke 2,5 miliardy úvěru z Osinku, který byl nakonec kapitalizován. Takže to vypadá, jako by finančně vycházely obě varianty plus minus stejně. Není však jisté, zda se Unimex v nabídce skutečně zavazoval vyplatit Osinek. Korean Air mají v každém případě oproti Unimexu lepší předpoklady, že přinesou ČSA další byznys a s ním i ziskovost a šanci na dlouhodobé přežití. A to zvyšuje a udržuje hodnotu i pražského letiště, které se mezitím přejmenovalo podle Václava Havla. Nepůjde přitom o jednotky milionů, ale o desítky miliard korun. České vlády prostě rozhodovaly správně a Miroslav Dvořák zaslouží palec nahoru. l Pavel Páral paralp@mf.cz

22 22 Euro dubna 2013 report Chi Chang Hoon Nechceme vnucovat naše know-how Čas nutný pro přestup v Praze je kratší než na mnoha jiných letištích v Evropě, uvádí prezident Korean Air My to umíme v Asii, vy zase tady v Evropě. A společně si můžeme vypomoci a dostaneme se tak ke světlým zítřkům. Takové je ve zkratce poselství z exkluzivního rozhovoru prezidenta Korean Air Chi Chang Hoona pro týdeník Euro. Hovoří v něm samozřejmě o vstupu jihokorejského přepravce do Českých aerolinií (ČSA). Za 44procentní podíl v české firmě zaplatí Korejci 67,5 milionu korun. Já jsem si jist, že spolupráce s naším novým strategickým partnerem povede ke zvýšení ekonomické i kulturní výměny mezi našimi zeměmi, vidí samá pozitiva Chi. Rozhodli jste se investovat do Českých aerolinií v době, kdy se řada velkých aerolinií potýká s vážnými problémy a celkově letecký byznys prochází krizí. Jak vidíte vývoj tohoto odvětví v nejbližší budoucnosti? Globální ekonomická recese bude ještě pokračovat, nicméně poptávka po letecké přepravě cestujících se už mírně oživuje. Na druhou stranu přeprava zboží, tedy takzvané cargo, je na tom stále špatně vzhledem k ekonomické recesi a finanční krizi v Evropě. Předpokládáme, že zejména v tomto ohledu budou tržní podmínky ještě po určitou dobu velmi těžké. Asi vás nepřekvapí, že řeknu Asie, Latinská Amerika a oblast Středního východu. Je tam velký potenciál pro letecký průmysl, protože všechny tyto oblasti nyní prožívají velký růst, který podle očekávání bude pokračovat. Tyto oblasti jsou ještě spolu s Ruskem zmiňovány i šéfy většiny evropských aerolinií. Vy jste ale v poslední době obrátili svou pozornost také výrazně na Afriku. Můžete vysvětlit, co vás k tomu vedlo? Je v tom jednoduchá logika. Ekonomická výměna mezi Afrikou a Asií neustále roste. Proto řada asijských firem nyní expanduje do Afriky a zároveň s tím roste i poptávka po turistice v Africe. My jsme zavedli pravidelnou linku do Nairobi v Keni v červnu minulého roku. Je to pro nás cosi jako brána do východní Afriky. Doufáme, že díky tomu, že jsme vstoupili na tento trh včas, získáme oproti konkurentům výhodu. Máme absolutní důvěru v management Českých aerolinií. Mají zkušenosti, jak řídit dopravce efektivně. vzdálenosti pár hodin. Navíc přestup a odbavení zavazadel při něm jsou velmi rychlé a čas na to nutný je významně kratší než na mnoha jiných letištích v Evropě. Toto všechno bude podle nás velmi atraktivní pro klienty. Proč jste se rozhodli, že v rámci akvizice minoritního podílu se vaši zástupci nestanou členy managementu ČSA, ale získáte jen jedno místo v dozorčí radě? Máme absolutní důvěru v management Českých aerolinií. Mají zkušenosti a know-how, jak řídit dopravce efektivně. Proto necítíme potřebu se aktivně podílet na managementu firmy. Jako jeden z největších leteckých přepravců v Asii máme hluboké znalosti z této oblasti, stejně tak ČSA mají zkušenosti s evropským trhem. Díky tomu si můžeme vzájemně pomoci a je to oboustranně výhodná spolupráce zejména v oblasti marketingu. Myslíte, i s ohledem na váš vstup do ČSA, že je na trhu potřeba konsolidace? Fúze a akvizice jsou rozhodně v dnešní době trendem. Podívejte se jen namátkou na několik velkých obchodů, které proběhly. Od roku 2008 se spojily americké společnosti Delta a Northwest Airlines, stejně tak zfúzovaly United Airlines a Continental Airlines. V Evropě zase pohltila Lufthansa Austrian Airlines a zcela nedávno se domluvila fúze American Airlines a US Airways, čímž firmy vytvořily obří leteckou společnost. Otázkou ale zůstává, zda se podobný trend dostane i do Asie, kde jej zatím nepozorujeme. I proto se nyní soustředíme na spolupráci s Českými aeroliniemi, abychom byli více konkurenceschopnými. Kde jsou podle vás nyní nejatraktivnější trhy z hlediska leteckého byznysu? Pojďme nyní podrobněji k vaší nové investici, tedy nákupu 44procentního podílu v Českých aeroliniích. Co bylo hlavním důvodem pro toto rozhodnutí? Zkušenosti z minulosti. Jako zakládající členové aliance SkyTeam spolupracovaly České aerolinie a Korean Air po více než desetiletí. My nyní věříme, že díky prohloubené spolupráci a strategickému partnerství získají obě společnosti další benefity. Co ale považujete za nejvíce atraktivní na obchodu, který jste minulý týden v Praze podepsali? Určitě je to příležitost využívat výhod, které nabízí pražské letiště. Praha má skvělou polohu a velmi širokou síť letů do celé Evropy. Navíc je zde ještě stále prostor pro růst. Většina evropských měst je z Prahy v doletové Budete zvažovat vstup do managementu třeba v delším časovém horizontu, až poznáte lépe fungování ČSA či celkově evropského trhu? Ne, to rozhodně není na pořadu dne. Jak jsem uvedl, nemáme vůbec důvod stát se součástí managementu. Soustředíme se výhradně na strategickou spolupráci, zejména v oblasti marketingu. Padlo již rozhodnutí, kdo se za vás stane členem dozorčí rady ČSA? V této chvíli zatím ne. Zvažujeme, kdo bude nejlepším zástupcem v Česku. Zvažovali byste odkoupení většího podílu v Českých aeroliniích, pokud by to pravidla Evropské komise (ČSA si potřebují uchovat status evropského dopravce, takže mimoevropský partner smí vlastnit maximálně

23 23 rozhovor report FOTO Hynek Glos Chi Chang Hoon Je prezidentem a provozním ředitelem Korean Air Lines od 19. března Dříve působil ve funkci viceprezidenta, kdy byl zodpovědný za řízení aktivit společnosti v Číně. Chi má bakalářský titul ze Seoul National University, následně pak získal magisterský titul na Inha University v Koreji. 50 procent minus jedna akcie, pozn. red.) umožňovala? V této chvíli nemáme žádné plány na další investice do ČSA. Zaměříme se nyní především na mnohem užší spolupráci v oblasti, jako je codeshare (vzájemný prodej letenek na společně provozované lety, pozn. red.), na lepší návaznost letů a také budeme hledat další synergie, které může tato spolupráce přinést. Když jste rozhodovali o možných investicích, zvažovali jste také jiné aerolinie než ty české? Jste případně odhodláni k dalším možným investicím, pokud se naskytne příležitost na trhu? V současnosti nemáme žádné specifické plány, které by vedly k investici do jiných aerolinek. Plně se soustředíme na spolupráci s ČSA. Co budou první kroky, které podniknete, až bude celý obchod uzavřen a vy budete držet akcie ČSA? Plánujeme rozšířit náš codeshare na trase mezi letištěm Incheon u Soulu a Prahou. Zkrátka chceme létat častěji. Zákazníci mířící do Evropy by měli získat mnohem příjemnější časy odletů a také lepší servis a pohodlnější navazující spoje. Již dříve jste uvedl, že chcete znovu vybudovat dálkovou flotilu ČSA, k čemuž již byly první kroky podniknuty. Budou tato dálková letadla určena také pro jiné destinace než jihokorejský Soul?»

24 24 Euro dubna 2013 report Chi Chang Hoon Větší bratr Českých aerolinií Společnost Korean Air je soukromým národním dopravcem a největšími aerolinkami v Jižní Koreji. Provozují dopravu do 111 mezinárodních a 13 vnitrostátních destinací. V roce 2011 využilo jejich služeb na 23 milionů cestujících, což je celosvětově řadí na 14. místo. Celková aktiva společnosti dosahují podle předběžných výsledků za loňský rok v přepočtu 411 miliard korun, což je nárůst o 16 procent. Zisk je za loňský rok odhadován na 4,6 miliardy korun. Z přepravy cestujících generují Korean Air 58 procent tržeb, nákladní doprava, v níž patří mezi pět největších aerolinek světa, pak představuje 25 procent tržeb. Právě díky tomu sází Miroslav Kalousek spolu s Miroslavem Dvořákem, že by nový partner mohl přinést ČSA také více byznysu v cargu. Firma přímo zaměstnává 21 tisíc lidí. Operuje 146 letadel, z toho více než stovka je v dálkové flotile (včetně největšího dopravního letounu světa Airbusu A380). Tři P u sklenky. Na podpis smlouvy o prodeji ČSA korejskému investorovi si připili zleva prezident Korean Air Chi Chang Hoon, předseda představenstva a největší vlastník korejského dopravce Cho Yangho a český premiér Petr Nečas.» Toto není otázka, kterou bychom my jako Korean Air měli komentovat. Je plně v rukou managementu ČSA, jak se rozhodne s dálkovou flotilou naložit. Je něco konkrétního, co byste chtěli ze své strategie přenést do fungování ČSA? Já věřím v to, že mnohem lepších a větších synergií dosáhneme vzájemnou spoluprací a společným hledáním příležitostí než nějakým jednostranným předáváním či vnucování know-how. Co bude pro vás jasným důkazem, že se spolupráce daří? Já jsem si jist, že tato spolupráce s naším novým strategickým partnerem povede ke zvýšení ekonomické i kulturní výměny mezi našimi zeměmi. Což je pro mě také důkazem, že toto partnerství je hrou, v níž vyhrávají oba. V Asii provozujete nízkonákladovou společnost. Budete uvažovat o přenesení tohoto modelu také do Evropy? Zavedení linky do Afriky má svou logiku, řada asijských firem nyní expanduje na tento kontinent a zároveň s tím roste i poptávka po turistice v Africe. V této chvíli skutečně neuvažujeme o ničem jiném než nastartování úspěšné spolupráce s ČSA. ČSA prošly v uplynulých letech reorganizací, která je odstřihla od všech jiných činností, než je pravidelná přeprava. Naopak společnost Korean Air investuje i do dalších odvětví, jako je třeba hotelový byznys... Korean Air aktivně investuje do oblastí, které bezprostředně souvisejí s byznysem aerolinek, což jsou právě hotelové služby nebo třeba catering. V hotelovém byznysu věříme, že budeme moci využít síly značky Korean Air. Rovněž máme rozsáhlé investice v designu letadel, jejich výrobě a údržbě. V těchto oblastech hodláme co nejvíce maximalizovat náš zisk s využitím zkušeností, které máme. Jsou ještě některé další obory, do nichž byste se mohli pustit? Při rozhodnutí o nějakých dalších investicích musíme nejdříve prověřit potřeby našich zákazníků, abychom vybrali správné oblasti. Nechceme se agresivně pouštět do nějakých investic, které by pak nedávaly pro naše zákazníky smysl. l Adam Junek junek@mf.cz FOTO Hynek Glos

25 25 obchodní vztahy report Nošovické kimči Korejci si z Česka a Slovenska udělali středoevropskou základnu. Za obří investice dostali od státu miliardové dotace Menší, ale náš. Česko propaguje v Soulu i zmenšenina Staroměstského orloje. Komplex Castle Praha láká také na české pivo. FOTO MZV Ve vesnici Vyšní Lhoty v podhůří Beskyd se tradice dodržují. I letos se tu konec masopustu slavil pochováním basy, tancovačkou v maskách, na jejímž konci se symbolicky pohřbil tento hudební nástroj na znamení nadcházejícího půstu. Byť jde o živou moravskou tradici, byli jedním z největších sponzorů Korejci. Spolek dobrovolných hasičů, který akci tradičně pořádá, dostal na pochování basy příspěvek 22 tisíc korun od nošovické automobilky. Ta podobné lidové veselice sponzoruje v rámci programu Dobrý soused. Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) pochopitelně jinak nemá nic společného s udržováním místních obyčejů. S výjimkou faktu, že v okolí Nošovic se vždy pěstovalo kvalitní zelí, nezbytná surovina pro přípravu korejského národního jídla kimči, spojitost mezi korejskou a beskydskou kulturou neexistuje. Ani mezi tou živou, ani průmyslovou. Dvousethektarový výrobní areál HMMC v Nošovicích, který mimochodem neodpovídá původnímu stavebnímu povolení, vypadá stejně unifikovaně a nevlídně, jako kdyby byl postaven v nějakém brownfieldu, nikoli zasazen do kulturní krajiny. Za kopcem je Slovensko Krajina Beskydska ovšem při výběru nové základny pro dobytí evropského automobilového trhu nehrála žádnou roli. Korejská automobilka se před sedmi lety rozhodla vyrábět svůj stále populárnější model i30 na severu Moravy ze dvou důvodů. V té době již provozovala sesterský závod Kia v Žilině, který je doslova přes kopec. Především si ale Korejci s českou vládou vyjednali šikovnou smlouvu, díky níž dostali výborný servis a masivní dotaci, která jim jejich obří investici přes půl planety alespoň částečně splatila. Konečné vyúčtování sice doběhne až koncem tohoto roku, je ale vysoce pravděpodobné, že suma přímých pobídek a slev dosáhne plné výše. A tu vláda v roce 2007 stanovila na korun. Z toho přímá investiční podpora činí 2,4 miliardy korun, dalších 1,7 miliardy získá Hyundai jako slevu na dani z příjmu, na tvorbu pracovních míst šlo 700 milionů, zbytek tvoří sleva na koupi pozemku. K tomu je nutné připočíst i náklady, které se do přímých pobídek pro HMMC nepočítaly, Moravskoslezský kraj je ale musel vynaložit. Především kvůli automobilce se modernizovala dopravní síť za zhruba deset miliard korun, čtyři úřady práce v regionu pak pro Hyundai sháněly zaměstnance a kraj také do vybudování fabriky platil Korejcům nájem kanceláří.»

26 26 Euro dubna 2013 report obchodní vztahy Auta místo zelí. Na pozemcích kolem Nošovic vyrostla v roce 2008 dvousethektarová fabrika firmy Hyundai.» Vydatné finanční injekce si dohodly i další továrny, které se podílejí na dodávkách pro nošovický Hyundai i slovenskou Kiu. Sungwoo Hitech, který vyrábí plechové díly, se usídlil v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová, za což si nechal připlatit od státu téměř miliardu korun. Další korejský subdodavatel, Plakor Czech, který se specializuje na přístrojové desky a nárazníky, zase ke vstupence do Mošnova získal jako bonus půl miliardy. Není náhoda, že podle předloňského šetření Agentury pro regionální rozvoj (ARR) jsou zahraniční investoři v Moravskoslezském kraji spokojeni a neuvažují o tom, že by se posunuli jinam. Hlavně si je nenaštvat Lákání Korejců do Česka i na sousední Slovensko je ale příběhem, který dnes vzbuzuje spíše rozpaky. Korejci byli v polovině minulé dekády při penězích a dávali to najevo. Tomu odpovídalo i nadbíhání politiků našich i těch slovenských, kteří se předháněli ve velkorysých nabídkách. Kia Motors Slovakia (KMS), která v Tepličce nad Váhom u Žiliny montuje modely cee d Sportage a Venga, získala od prosince 2006, kdy rozjela výrobu, ze slovenského eráru 175 milionů eur. Připomeňme, že se v roce 2004 Korejci rozhodovali mezi Slovenskem a Polskem. A protože obě země byly tou dobou již členy EU, která maximální výši podpory omezila 15 procenty celkové investice, snažili se Slováci i Poláci lákat Korejce mimo jiné na stabilní podnikatelské prostředí. Některá prohlášení měla až komický charakter. Protože Asiaté obecně považují hlasité hádky za nemístné, nabádal tehdejší slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko, aby se politici umravnili. Když se bude každý druhý týden hádat koalice nebo padat vláda, tak nemáme šanci tuto investici získat, hřímal v parlamentu. Smlouva s KMS na výstavbu závodu v Žilině pak obsahovala řadu vymožeností, jak si Korejce nenaštvat. Slovensko například soukromému investorovi zajistilo staveniště a Žilina se zase zavázala, že včas poskytne veškerá úřední povolení. Podobná hysterie ostatně panovala i u nás. Když v roce 2005 aktivisté Ekologického právního servisu vyzvali společnost Hyundai, aby se raději porozhlédla po nějakém brownfieldu a nestavěla své haly na Beskydsku, vládní agenturu CzechInvest to pořádně naštvalo. Pokud ekologové svým nezodpovědným jednáním tohoto investora odradí, a ten postaví svůj závod raději v sousedním Polsku, nezískají obyvatelé severní Moravy z celého projektu nic jiného než dopravní zátěž, varoval CzechInvest. Připomeňme, že ani u nás, ani na Slovensku se Korejci nezavázali k celkové výši investice ani k dlouhodobému udržení výroby. Specialista na turbíny. Plzeňskou Škodu Power koupil korejský gigant Doosan. A přihrál jí zakázky na stavbu turbín pro Kolumbii a Indii. Montovny už nejsou in Luxusní podmínky a výhodné dotace si stihla firma Hyundai v Česku sjednat za pět minut dvanáct. První auto sjelo z nošovického pásu v listopadu Dva měsíce poté vláda oznámila, že investiční pobídky již nebudou směřovat do montoven a v době krize bude Česko dbát na to, aby finanční lákadla pro investory přinesla i nějakou přidanou hodnotu, nikoli pouze tvorbu pracovních míst. Zelenou od té doby dostávají technologické parky, výzkumná centra a střediska služeb. A těch je minimálně v Moravskoslezském kraji, kde sídlí nejen Hyundai, ale i většina jeho korejských subdodavatelů, zoufale málo. Ze zmiňovaného průzkumu ARR vyplynulo, že z 28 dotázaných zahraničních firem jich má oddělení pro výzkum a vývoj jen šest. Zbývajících 80 procent o zřízení sekce R&D ani neuvažuje. Do nových mantinelů pro podporu investic by se společnost HMMC dnes už nevešla. Její vývojáři nesedí v Nošovicích, ale v německém Rüsselsheimu. Stejně tak se modely Kia pro evropský trh designují ve Frankfurtu nad Mohanem. I když Hyundai i slovenská Kia mají zájem o technickou inteligenci, drží se zaběhnutého modelu: na Východě se vyrobí to, co se na Západě vymyslí. Model je to zatím úspěšný a korejské investice zažívají v době vstupu Korean Air do ČSA svá nejlepší léta. A Korejci stále pracují na své dobré image. Hyundai je oficiálním sponzorem české fotbalové reprezentace, Doosan, který v roce 2009 koupil Škodu Power za 11,5 mi liardy korun, podporuje fotbalovou Viktorii Plzeň. Ze stadionu ve Štruncových sadech je tak dnes Doosan Arena. Výrazem toho, že korejské firmy v Česku v krizi obstály na výbornou, je i nové sebevědomí. Tak třeba firma Hyundai se rozhodla, že naučí Čechy správně korejsky. Loni porušila všechny možné marketingové poučky a rozjela velkou reklamní kampaň, v níž už se nemluví o hjundaji, ale důsledně o hjundé. I když rebranding působí křečovitě, Korejci se ho stále drží. Ať už název firmy vyslovíme jakkoli, jisté je to, že její raketová expanze na evropských trzích se pomalu zastavuje. Pro letošek si stanovila udržet stejný podíl na trhu nově registrovaných aut v Evropě jako v roce 2012, tedy 3,5 procenta. Doufáme, že pětiprocentní hranice dosáhneme do konce dekády, prohlásil Allan Rushforth, výkonný ředitel Hyundai pro Evropu. Ještě loni přitom automobilka mluvila o prolomení hranice do roku Také neveřejné plány na stavbu nové tovární haly v Nošovicích, která by měla zvýšit výrobu razantně nad 300 tisíc aut ročně, zůstaly prozatím v šuplíku. Zatímco Nošovice jsou na svém, posílí se produkce Hyundai v Turecku. Tam korejská automobilka provozuje jako joint venture s tureckým holdingem Kibar fabriku nedaleko Izmitu, kde chce letos zvednout produkci na dvojnásobek. Nošovické může těšit fakt, že turecká továrna se hodlá zaměřit na místní a středoasijské trhy, a nehrozí tak, že by brala práci Moravanům. I s plzeňskou škodovkou Na nedostatek práce si nemohou stěžovat ani v Plzni. Doosan dohodil plzeňské Škodovce kontrakty v Kolumbii a Indii, kde se české strojírny s Korejci v zádech podílejí na dodáv FOTO Béda Erben (E15)

27 27 obchodní vztahy report Dvojnásobek za dva roky Bilance vzájemné obchodní výměny mezi Jižní Koreou a ČR (v mld. USD) Rok Obrat Vývoz z ČR Dovoz do ČR ,7 0,1 0, ,8 0,1 0, ,3 0,2 1, ,8 0,3 1, ,7 0,3 1, ,3 0,3 2, ,2 0,5 2, ,7 0,6 3,1 Zdroj: Český statistický úřad Rozjezd po krizi Přímé zahraniční investice Korejské republiky v ČR (v mld. Kč) , , , , , , , , ,78 Zdroj: Česká národní banka kách turbín hned pro pět elektrárenských projektů. Kromě toho Škoda Power funguje jako subdodavatel mateřského koncernu pro projekty ve třetích zemích, což podobně jako kontejnery zasílané z Nošovic do pěti dalších korejských automobilek každoročně zvyšuje vzájemné obchodní statistiky. Továrny v Nošovicích i v Plzni jsou díky Korejcům vytíženy téměř na sto procent. Což ovšem nemusí trvat věčně. Korejci vůči Česku žádným přehnaným sentimentem netrpí a dobře si umějí spočítat, co už se nevyplatí. Doosan mimo jiné kvůli vysokému indickému clu na dovoz turbín plánuje výrobu přesunout z Plzně do Indie. A když zbankrotovaná skupina Daewoo v roce 2001 prodávala většinu svých akvizic americkému koncernu General Motors, česká Avia už součástí dealu nebyla. Na rozdíl od polské automobilky v Lublinu, která načas připadla Američanům. Rodina a robot Na korejských investicích v Česku je nakonec pozoruhodné především propojení tvrdé pracovní morálky, mající svůj původ v konfucianismu, s globálním angažmá mamutích korejských koncernů. Z nošovického zelí se stalo kimči a čeští zaměstnanci Hyundai si museli zvyknout na to, že se proměnili v členy obří koncernové rodiny. Když se jim narodí potomek, dostanou dárkovou poukázku, stejně tak v případě úmrtí kondoluje pozůstalé rodině vedení firmy. Naopak pro Korejce je Česko malou zemí na druhé straně planety, kterou v případě potřeby vymění za jakoukoli jinou. Zlaté ručičky se sice cení, nemusejí ale být nutně české. O moderně uvažujícím národu, který místo na práci dělníků vsadil na robotickou výrobu, to platí dvojnásob. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz inzerce A

28 28 Euro dubna 2013 report diplomacie Kdo je tady diplomat? Česko má hned dvě diplomatické školy téhož jména státní i soukromou. Navzájem se ignorují Vykolíkované území. Jediná Diplomatická akademie je ta moje, zdůrazňuje exministr zahraničí Cyril Svoboda. Bývalý kosmonaut Vladimír Remek do Moskvy, manželka exprezidenta Livia Klausová zase do Bratislavy. To jsou jména, která prosazuje prezident Miloš Zeman. Proti nim stojí druhá parta, tentokrát z Černínského paláce. Je v ní například kariér ní diplomat Jaromír Plíšek, s nímž se počítá taktéž do Bratislavy, na výjezd na některý z uvolněných velvyslaneckých postů čeká rovněž zkušený diplomatický matador Pavel Fischer. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v tom má jasno: lidé zvenčí chtějí vystrnadit profesionální diplomaty, kteří jsou na svou práci řádně proškoleni. Jenže třenice, které se odehrávají na nejvyšších postech, jako by kopírovaly potíže s diplomaty, které má Česko i v těch nejnižších patrech. Přestože česká diplomacie v evropské, natožpak světové politice z pochopitelných důvodů prim nehraje, jedno prvenství si připsat může. V Praze existují hned dvě školy téhož jména jedna při ministerstvu zahraničí, druhá soukromá. A obě Diplomatické akademie o sobě shodně tvrdí, že právě ony dokážou zájemce nejlépe připravit na výkon diplomatického řemesla. Soukromý i ministerský koncept výuky by se mohly docela dobře vzájemně doplňovat. Jenže to by spolu musely školy alespoň oficiálně mluvit. Jedinou Diplomatickou akademii provozuji já. Stejnojmenná instituce při ministerstvu zahraničí je jen odborem, který školí vlastní zaměstnance, říká hned na úvod Cyril Svoboda v učebně své akademie na Karlově náměstí. Bývalý ministr zahraničí má na název Diplomatická akademie registrovanou ochrannou známku a používá i podobné logo jako škola při Černínském paláci. Svobodův český státní lev je však zbaven jednoho ocasu a korunky. Akademie natruc Na řeči o tom, že se jeho akademie, která letos na podzim oslaví druhé narozeniny, přiživila na tradici i jménu instituce fungující při ministerstvu zahraničí (MZV), je ale někdejší čtyřnásobný ministr háklivý. Koncepci soukromé školy jsem předložil v listopadu 2010 v písemné podobě ještě jako zaměstnanec MZV. Vedení úřadu mělo můj projekt na stole ještě v době, než se začal realizovat, vysvětluje Svoboda. Sám ale přiznává, že jeho akademie vznikla tak trochu natruc. V té době jsem nedostával žádné pracovní úkoly, neměl jsem ani svůj stůl a někteří lidé mě na chodbách Černínského paláce ani nezdravili nebo se schovávali za rohem, říká někdejší šéf lidovců. S koncepcí nové diplomatické školy nicméně Svoboda pohořel. Nikdo se o tom se mnou nebavil, krčí rameny. V červnu 2011, rok po volbách, uplynula zákonná lhůta, po kterou ministerstvo drželo Svobodovi místo, a obratem se někdejšího šéfdiplomata zbavilo. Svobodova akademie má čtyři desítky absolventů, z nichž každý za tříměsíční kurz diplomacie probíhající o víkendech zaplatil 35 tisíc korun. Řada z nich jsou ještě studenti, kteří si cení toho, že se u nás neučí nudná teorie, ale praktické věci, vysvětluje Svoboda. Komerční vztah považuje za výhodu, protože dovede zaplatit kvalitní vyučující. My tu nejsme posedlí tím, že bychom čekali na výjezd, rýpne si exministr do bývalých kolegů z ministerstva. Pohled do seznamu vyučujících na Svobodově Diplomatické akademii ale dává tušit, že by možná i jeho pedagogové rádi vyměnili učebnu na Karlově náměstí za nějaký zahraniční post. Černínský palác s nimi ovšem už nepočítá. Ostatně jejich domovské politické strany také ne. A tak u Svobody zakotvil třeba někdejší eurokomisař Vladimír Špidla, exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nebo bývalá česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Svobodova škola působí tak trochu jako vzdělávací nalévárna, na druhou stranu jí nelze vytknout, že by diplomaty nepřipravila na záludnosti praxe. Nechybí tu práce s médii, veřejný projev, mezinárodní problematika ani finanční názvosloví. To u Svobody mimochodem učí další exministr, Ivan Pilip. Jenže přestože se jedna absolventka Svobodovy akademie dostala až do centrály NATO v Bruselu, na nejlogičtější umístění pro diplomaty, práci pro ministerstvo zahraničí, mohou Svobodovi odchovanci zapomenout. Příliš úzká diplomacie Černínský palác si své diplomaty školí sám a nemíní na tom nic měnit. Naše akademie je nejdůležitější a základní branou, kudy se vstupuje na ministerstvo zahraničí, argumentuje Věra Jeřábková, ředitelka Diplomatické akademie (DA) MZV. Zatímco Svoboda razí pojem široké diplomacie, poslání akademie je čistě interní. Náročným sítem přijímaček ročně ze 150 žadatelů projde zhruba desítka. Z nich pak ministerstvo zahraničí udělá své zaměstnance na dobu určitou s tím, že je půl roku vzdělává v lavicích a na stejně dlouhou dobu posílá na praxi na některou z ambasád. Černínský palác ani nepočítá s tím, že by odchovanci jeho akademie působili někde jinde. FOTO Hynek Glos, Martin Pinkas

29 29 diplomacie report Dvě diplomatické akademie. Věru Jeřábkovou z ministerstva zahraničí shoda názvů mrzí. Jinak má ale jasno v tom, že skutečný diplomat musí pracovat pro Černínský palác. Jistí si to tím, že studenty ministerské akademie k práci pro resort zahraničí smluvně zaváže. S frekventanty podepisujeme kvalifikační dohodu. V případě, že by si po roce studia práci u nás rozmysleli, musejí nám splatit prokazatelně vydané náklady, vysvětluje Jeřábková. Vykoupení není přitom levné. Do každého absolventa akademie vloží ministerstvo na platech, vzdělání a stážích statisíce korun. Ministerstvo ovšem nepočítá s tím, že by si v dohledné době zájemci studium platili ze svého, aby nebyli vázáni na jediného zaměstnavatele a mohli se porozhlédnout jinde. Podobný model přitom funguje ve Vídni, na jejíž tradici DA navazuje. Tamější Diplomatická akademie, kterou v roce 1754 založila císařovna Marie Terezie, je od roku 1996 veřejnou vysokou školou, která nabízí postgraduální vzdělání v diplomacii. Školné instituce, kterou mezi lety 2005 a 2009 vedl spisovatel Jiří Gruša, není zrovna levné, činí eur (přes 292 tisíc korun) ročně. Absolventi ale mohou se svým diplomem naložit zcela volně. Což také dělají třetina odchází do soukromé sféry, práci při rakouském ministerstvu zahraničí si najde jen čtvrtina absolventů. Prestižní školu má za sebou také několik Čechů třeba bývalý diplomat a herec Martin Stropnický nebo europoslanec Hynek Fajmon. Rakouský model? Nic pro nás Česká jmenovkyně rakouské akademie šla cestou přesně opačnou. Od roku 2007 spadá přímo pod sekci ministra a má svoji vlastní kapitolu v rámci rozpočtu MZV. Podle Jeřábkové to práci školy nijak neovlivňuje, naopak. Umožňuje nám to soustředit se na akademickou část, protože se nemusíme starat o některé manažerské povinnosti, zdůrazňuje Jeřábková. Ministerská akademie si tak nemusí sama obstarávat finance, což ji na druhou stranu omezuje. Nemá právní samostatnost, a tak nemůže vybírat školné ani čerpat žádné dotace. A co víc nakonec ani poskytovat diplomatické vzdělání jiným státním úředníkům. V době, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) buduje vlastní síť zahraničních zastoupení v podobě obchodních misí (jen letos by jich mělo být devět), resort zahraničí přichází o přímý vliv na vzdělávání emancipovaných obchoďáků. Diplomatické minimum tak paralelní ambasadoři vyslaní MPO získají možná paradoxně právě u Svobody. Ne přímo v jeho akademii, ale v Institutu pro veřejnou správu, který pod hlavičkou ministerstva vnitra školí státní úředníky. Cyril Svoboda tam jako externista přednáší diplomacii a společenskou etiku. Až zavolá kníže Nejde jen o MPO, Svoboda je přesvědčen, že má dobrý tým, výuku moderní diplomacie zvládá a rád by ji nabízel třeba nové libyjské administrativě. Jenže bez podpory ministerstva zahraničí na to může zapomenout. Přestože Věra Jeřábková tvrdí, že se obě diplomatické akademie doplňují, ve skutečnosti připomínají spíše poněkud umanuté zápasníky, kteří na místě vyčkávají, s čím soupeř přijde. Ministerstvo zahraničí nadále školí jen své vlastní diplomaty a konkurenci si nepřipouští. A Svoboda zase čeká na telefon, který by mu otevřel cestu i k zakázkám ve jménu státu. Značku nedám, ale jinak jsem ochoten vyjednávat o všem, říká exministr. A co když nikdo nezavolá? Nevadí, počkám si, co bude příští rok po volbách, dodává optimisticky. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz inzerce A

30 30 Euro dubna 2013 report CME Štědře vykoupený Transylvánec Éra Adriana Sarba bude v historii Novy patřit k těm smutnějším kapitolám. Rumunský šéf CME si nicméně přilepší o desítky milionů korun Adrian Sarbu Karpatský magnát Šéf nejvlivnější mediální skupiny v Česku se narodil v roce 1955 v sedmihradském městě Brašov. Vystudoval divadelní a filmovou akademii, v osmdesátých letech režíroval více než 150 krátkých filmů. Během revoluce, která na sklonku roku 1989 svrhla komunistického diktátora Nicolae Ceauşesca, byl členem vedení Rady národní spásy a po převratu se stal členem první porevoluční vlády. Po odchodu z vlády založil filmovou a televizní produkční společnost Mediapro, která postupně narostla na jednu z největších mediálních skupin ve východní Evropě. V roce 1993 založil Adrian Sarbu společ nost PRO TV, do níž o dva roky později vstoupila skupina Central European Media Enterprises (CME). Od roku 2006 byl Sarbu regionálním ředitelem CME pro ČR, Slovensko a Rumunsko, v říjnu 2007 povýšil na provozního ředitele celé skupiny. Prezidentem a generálním ředitelem CME se stal v roce l Ten padák bude opravdu zlatý. Šéf mediálního koncernu CME Adrian Sarbu nejbohatší Rumun s pobytem v Česku si mohl zavýsknout. Nová manažerská smlouva mu zajistí odstupné až 5,4 milionu dolarů (přes 100 milionů korun). Od předlužené bahamské společnosti, do jejíž rodiny patří kromě TV Nova také tři desítky stanic v dalších východoevropských státech, to bylo velkorysé gesto. Trochu překvapivě vypadá, že společnost CME prodloužila se svým prvním mužem kontrakt až do roku 2016 (se zárukou 1,8 milionu dolarů ročně plus bonusů ve stejné výši). Hlavně proto, že většinových otěží v CME se může za pár týdnů chopit americký kolos Time Warner, dosud minoritní akcionář, od něhož se očekává personální zemětřesení v managementu. Je tedy možné, aby Sarbu ve funkci přežil nástup nového majoritního vlastníka, jak minulý týden naznačovala česká média? Z dostupných zdrojů vyplývá, že to není reálná možnost, určitě ne v delším horizontu. Pravděpodobnější je varianta, že Time Warner využije jinou klauzuli smlouvy a odklidí bělovlasého vládce Novy a spol. do pozice šéfa rumunských operací a bude mu až do roku 2020 vyplácet 900 tisíc dolarů. Sarbu pak za odměnu nebude blokovat navýšení podílu Time Warner a změny v managementu. Nechcete? Tak plaťte víc Rodák z Brašova si zkrátka a dobře nechal svůj ústup z vrcholu draze zaplatit. Věřme, že si v newyorských kancelářích Time Warner Center dobře spočítali, že se jim taková štědrost vyplatí. Vědí, že se firma nachází v historicky nejhorší kondici. Připomeňme poslední známá čísla CME z konce minulého roku: ztrojnásobení ztráty na 546 milionů dolarů, pokles tržeb o deset procent na 772 milionů dolarů, čistý dluh přes miliardu dolarů. CME tíží dva faktory: setrvale klesající reklamní trh, především vlivem utlumené spotřeby domácností a vlády, a vysoké zadlužení. Zjednodušeně se dá říci, že co firma na provozní úrovni vydělá, to zaplatí na úrocích z dluhu, hodnotí Pavel Ryska, analytik J&T Banky. Přitom se nerýsuje žádný náznak, že by se provozní hospodaření mohlo v dohledné době aspoň trochu zmátořit. Stačí zaostřit na Novu, která vydělává zhruba třetinu příjmů CME. Televize se rozhodla, že od ledna bude bojovat s klesajícími inzertními příjmy trochu paradoxní strategií zvýšila ceny za reklamu a při jednáních není ochotná ustupovat. Průběžná bilance ke konci března nevypadá zrovna radostně. Nova smluvně pokryla zhruba polovinu úrovně loňských příjmů. Někteří tradiční zadavatelé jako Nestlé, Henkel nebo Sazka na vyšší ceny odmítali přistoupit. Více napoví květnové zveřejnění hospodářských ukazatelů za první čtvrtletí.

31 31 CME report Bývávalo líp Náskok sledovanosti TV Nova před konkurencí se v posledních letech viditelně snížil (cílová skupina 15 až 54 let, prime time ) nova čt1 prima family Q Q 2013 Pozn.: Skupina Novy z ATO vystoupila, stále však vychází z jejích dat Zdroj: Asociace televizních organizací (ATO) 0 Pokles prodané reklamy TV Nova negativně ovlivní výsledek celé skupiny v prvním kvartálu Ziskovost Novy výrazně poklesne, zatímco náklady se meziročně výrazně nezmění, očekává Tomáš Tomčány z Patria Direct. Někteří analytici také pochybují o tom, že Nova svoje tažení za vyššími příjmy dobře zorganizovala. Vlna nevole byla a je skutečně velká. Otázkou je, jestli k nárůstu cen nemělo docházet plynule v delším časovém období, poznamenal Tomáš Menčík ze společnosti Cyrrus. Jako na klouzačce Akcie CME (na burze se obchodují pod názvem CETV) zažily nejstrmější pád v roce 2008, nejhůř jsou na tom ale v posledních měsících FOTO Isifa.com Obchodní přešlapy Jak velkou část viny za zmíněnou šlamastyku nese Sarbu? Těžko říci. Podle některých lidí z oboru se jeho vliv na hospodaření CME přeceňuje. Do čela nastoupil v roce 2009, kdy už se na české ekonomice začala projevovat finanční krize, reklamní byznys se začal smršťovat a dodnes se nevzpamatoval. Na to, jak nahradit výpadek tržeb z reklamy, by asi nepřišel ani kterýkoli jiný manager. Trochu horší obrázek nám vychází při procházení některých obchodních a programových kroků nováckého šéfa. Neúspěchem a s vysokými ztrátami v závěsu skončil jeho pokus o vytvoření soukromé tiskové agentury Mediafax. Jako nevýhodná se ukázala Likviditu by měla posílit emise nových akcií, na které by se zúčastnil Time Warner. akvizice Bontonfilmu za více než 220 milionů korun, když mu distribuci hollywoodských trháků studia 20th Century Fox vyfoukl konkurenční Cinemart. Mediální komentátor Aleš Borovan vyčítá Sarbovi také neprůhledný propletenec kolem výroby a distribuce obsahu ve společnosti Media Pro Entertainment nebo skokový nárůst peněz pro manažery servisní firmy CME. Přešlapy v programové struktuře (zmiňme například nasazení tureckého seriálu Tisíc a jedna noc v roce 2011) podtrhly úspory ve vlastní tvorbě, což se spo Zdroj: Patria.cz lu s rostoucí digitální konkurencí odrazilo na klesající sledovanosti hlavní stanice. V tomto případě už jsou manažerské chyby hůře omluvitelné, a také proto se jeví jako více než pravděpodobné, že Sarbu letos svoji funkci opustí. Novým šéfem CME, nebo spíše šéfkou, má být podle různých zdrojů dosavadní výkonná ředitelka HBO Central Europe Linda Jensenová. Spásný příchod gigantů Na první pohled se zdá, že CME není zrovna atraktivní nevěsta. Jenže klíčový poten ciál leží v jejích aktivech. A ta jsou pro velkého hráče, který chce expandovat v postkomunistickém regionu, rozhodující. Kromě toho je tu také pohled, podle něhož je současná nouze CME pro Američany vlastně výhodná. Míra jejich budoucího majetkového vlivu ve společnosti založené Ronaldem Lauderem roste přímo úměrně s poklesem ceny akcií CME. Jeden by tak mohl říci, že hospodářské trable CME mohou novému investorovi přijít vhod. Co se má od Warnerů vlastně očekávat? Americký mediální kolos může CME ulevit především od tíživého zadlužení, konkrétně snížením úrokových nákladů. Podle burzovních makléřů by likviditu CME měla posílit emise nových akcií, na které by se Time Warner zúčastnil. Tím by odpadl i tlak na odprodej některých aktiv ve skupině (spekuluje se například o menších stanicích v Chorvatsku nebo Slovinsku). S přibývajícími měsíci se pak CME může začít vyplácet i na první pohled šílená tvrdohlavost při nabízení dražších reklamních časů. Cílem Novy je přimět největší konkurenční subjekt Primu ke zvýšení cen tedy vytvořit na trhu situaci, kdy velcí inzerenti nebudou mít jinou možnost než přijmout vyšší ceny na Nově i Primě, protože žádná další televize nenabízí takový,zásah diváků. Nova přitom spoléhá na to, že přesun inzerentů na Primu, který nastal po zvýšení cen na Nově, nemůže její konkurent dlouho absorbovat, aniž by zvýšil ceny. Už nyní si diváci všímají velkého objemu reklamy na Primě relativně k Nově. A Prima s tím bude muset něco dělat, myslí si analytik Ryska. V konečném důsledku by vyšší ceny za reklamu mohly zhruba kompenzovat pokles objemů prodané reklamy, a výsledný dopad nové strategie by tak mohl být neutrální, v případě oživení trhu s TV reklamou v budoucnu by mohl přinést i zisky, doplňuje Tomčány. Případný návrat CME do černých čísel každopádně zabere nějaký čas, vstup společnosti Time Warner a ozdravná kúra se na finančních výsledcích hmatatelně projeví nejdříve ve druhém pololetí letošního roku. Tou dobou už v sídle firmy na pražském Kříženeckého náměstí zřejmě nebude zadávat úkoly Adrian Sarbu, ale někdo jiný. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz 0

32 32 Euro dubna 2013 report Art Imaging Dobrá kopie platí za umění Studio pro vytváření reprodukcí přineslo do Česka pro umělce nezvyklý koncept obchodování Nechat za sebou jisté zaměstnání a vrhnout se do podnikání v prakticky neznámých vodách oboru i cizí zemi, to chce odvahu. Rodilá Rumunka Flavia Parvu se svým manželem Razvanem Pirvem po 13 letech života v Kanadě rozjeli podnikání v Česku. Se svým studiem Art Imaging přinesli na místní trh v Americe běžný byznys. Vytvářejí věrné reprodukce uměleckých děl a jejich tvůrcům poskytují příležitost k obchodu. Bojují ale s českou konzervativností. Studio místo důchodu Podobný zvrat pro ně není nic nového. Manželé Flavia Parvu a Razvan Pirvu se seznámili v rodném Rumunsku při studiu fyziky na univerzitě v Bukurešti. Společně pak v 90. letech odešli do Kanady. Flavia se zaměřila na finančnictví a risk management v bankovním sektoru, její manžel na kariéru v informačních technologiích. Od IBM přešel do společnosti SITA, která se věnuje počítačovým systémům pro letecký průmysl. A právě tato práce ho i s celou rodinou přivedla v roce 2009 do Prahy. Po nějaké době jsem se začala ohlížet po práci. Když jsem zjistila, že bych získala obdobné místo jako v Kanadě, zarazila jsem se, jestli není čas na změnu. Chtěla jsem se věnovat umění. Hledali jsme něco na způsob franšízy a našli koncept Američana Garyho T. Kerryho, přibližuje začátky Flavia Parvu. Nešlo ovšem o klasickou franšízu. Zaplatilo se za koncept a trénink, pravidelné poplatky spojené s běžnou franšízou se neplatí. Následoval zhruba týdenní kurz reprodukce umění podle postupů Kerryho studia Fine Art Impressions, v čemž se pak manželé postupně vzdělávali zhruba další rok. Jádrem je metoda giclée. Jde o tisk reprodukcí v archivní kvalitě, která zaručuje nezměněnou podobu kopie minimálně na 70 let. Kombinuje v sobě možnosti inkoustového tisku na papír nebo plátno včetně závěrečného nanesení laku podobného tomu, jaký dostávají originály. Prodej kopií může být dobrý byznys. Jeden z našich umělců prodal giclée za 33 tisíc dolarů. Součástí byla i desetistránková smlouva o tom, jakým způsobem se obraz může pověsit. Šlo o jednu z reprodukcí z limitované edice o třinácti kusech, popisuje Kerry, jak podobný byznys funguje v USA. Investice do licence byla asi nejvyšší položkou pro rozjezd podnikání. Spolu s výbavou studia se vyšplhala v přepočtu zhruba na čtyři miliony korun. V podstatě jsme použili všechny naše úspory. Vzali jsme všechno, co jsme v Kanadě za těch 13 let nastřádali v penzijních fondech, takže tohle jsou vlastně naše úspory na důchod, vysvětluje Razvan Pirvu uprostřed dvoupokojového ateliéru Art Imaging v paláci Austria na pražském Smíchově. Nejen kopírka Výhodou pořizování reprodukcí v jejich studiu mimo jiné je, že na rozdíl od klasického tisku si zákazník nemusí pořizovat kopie najednou nebo ve velkém, ale může je objednávat postupně. Ceny se pohybují od pěti do 208 eur (asi 130 až 5360 korun) za kus. Celý Investice do rozjezdu podnikání představuje pro Flavii Parvu a Razvana Pirva prakticky všechny úspory na důchod. Věří, že na konzervativním trhu prorazí. proces probíhá na trojlístku fotoaparát počítač tiskárna. Ta je asi nejmasivnější součástí studia, zvládne šířku do jednoho a půl metru. Místo běžnějšího šestipigmentového pak používá dvanáctipigmentový inkoustový systém. Kompletně se zařízení kalibrují minimálně jednou za rok, ale probíhá to prakticky pokaždé, když je větší změna. Když se mění náplň v tiskárně, zářivka a podobně, vysvětluje Flavia. Snímek pořízený fotoaparátem Better Light je podobně jako scanner snímán po řádcích, pixel po pixelu. Snímání jedné předlohy zabere šest až 20 minut. Po úpravě barevnosti v počítači se tiskne testovací kopie pro porovnání s originálem. Celý proces se několikrát opakuje, dokud nejsou majitelé studia spolu s klientem spokojeni, což může trvat i týden. Závěrečný tisk probíhá na materiálech německých papíren Hahnemühle nebo amerických Breathing Color. Moc konkurence na českém trhu majitelé studia nepozorují, ostatní studia používají jiné metody nebo se liší v kvalitě. Koneckonců když studio v roce 2011 otevírali, přinášeli metodu giclée do střední Evropy jako první. Nejbližší taková konkurence je v Německu. České překážky Začínat s podnikáním v Česku nebylo nic jednoduchého. Česká byrokracie jim po zkušenostech z Kanady způsobila doslova kulturní šok. Jazyková bariéra vše komplikuje ještě více. Rumunští manželé se sice kromě rodného jazyka domluví i anglicky či francouzsky, jejich čeština ale zatím stačí spíše na běžnou komunikaci. Rozhodli jsme se proto využít profesionálních služeb od právníků přes účetní až po komunikační agenturu i pronajímatele prostor. Sice platíme více, ale mámě jistotu, že všechno je, jak má, tvrdí Razvan Pirvu. Překvapením byla pro manžele i konzervativnost místního trhu. Věděli, že prorazit s prakticky novým konceptem byznysu pro umělce nebude jednoduché, ale Česko se ukázalo ještě konzervativnější, než čekali. Umělci bývají třeba nervózní, co se s reprodukcemi bude dít dál. Mají obavy, jestli si data neschováme a kopie nebudeme někde prodávat za jejich zády, vysvětluje Pirvu. S manželkou tak uvažují o tom, že by spustili sérii seminářů. Jejich pomocí se chtějí pokusit místnímu prostředí ukázat, jak spolupráce v uměleckém podnikání mezi tvůrci a kopírovacím studiem může fungovat. Uvádějí i příklady z Kanady a především z USA. Tam je běžnější, že tvůrci část svého času na umění věnují i obchodu. Aby se v kariéře posunovali dál, potřebují dostatečné cash flow. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je vytvořit limitované edice reprodukcí, které umělci prodávají, zatímco originál si necha

33 33 Art Imaging report GLOBÁLNÍ BYZNYS. Manželé Flavia Parvu a Razvan Pirvu jsou na zvraty zvyklí, původem z Rumunska se do Česka dostali po třinácti letech v Kanadě. Původně fyzici rozjeli kariéry ve financích a informačních technologiích. Teď se věnují umění. FOTO Hynek Glos jí, případně ho používají na výstavy, nastiňuje Flavia. Umělci jsou sice největší cílovou skupinou klientů, ale ne jedinou. Vedle nich služby využívají i sběratelé nebo muzea a galerie. Služeb amerického předobrazu pražského studia Fine Art Impressions využil například i pařížský Louvre. Z komerčního prostředí pak hotelový řetězec Ritz-Carlton. Ostatně firmy jsou dalším možným zákazníkem pro podobné služby, často samy investují do umění, drahé originály přitom nemusejí věšet do recepcí. Vrácený lesk Přes obrovský potenciál nejde rumunskému páru byznys tak rychle, jak čekali. Aby studio vydělávalo, potřebovalo by zhruba 40 stálých klientů, aktuálně jsou někde za polovinou. Z umělců se mezi jejich klienty počítají především expati nebo cizinci tvořící nejen v Česku, například Caroline Zenteno, Magali Queiroz, Miguel Alonso nebo Paul Pacey. Jedním z nejnovějších kontraktů studia Art Imaging je spolupráce s jedním z největších rumunských muzeí Brukenthal. Reprodukce z Prahy využívají například do expozic, když originály putují po výstavách ve světě. Spolupráce s muzeem ale ukazuje na další možná využití pomocí digitálních technologií je možné například bez zásahu do 150 let starého originálu, na němž barvy už trochu ztmavly, obnovit u reprodukce původní lesk. Pro studium umělců se také díky vysoké kvalitě nabízí možnost zvětšovat kopiemi malé originály a sledovat na nich například tahy štětcem. l Jakub Křešnička kresnicka@mf.cz

34 34 Euro dubna 2013 report Česká golfová federace Přiškrcený byznys Zásadní změna stanov České golfové federace ohrozila existenci desítek golfových klubů Vytížené jamky. Díky vysoké kvalitě i umístění si golfové hřiště v pražské Hostivaři (na snímku) nemůže na nezájem golfistů stěžovat. Působí zde Golf Club Hostivař, který má zhruba čtyři tisíce členů a drží si prvenství nejpočetnějšího klubu v Česku. Golfoví bafuňáři míří k soudu. Loni v listopadu totiž Česká golfová federace (ČGF), která sdružuje všechny kluby působící v Česku, odhlasovala spornou změnu svých stanov. Nová verze rozdělila golfové kluby coby členy této asociace do dvou skupin. První parta měla ve federaci hlasovací právo a platila za své golfisty nižší příspěvky než druhá skupina. Ta se ocitla bez hlasovacího práva a s dvojnásobnými poplatky. Kritéria, dle kterých se tyto dvě skupiny rozdělovaly, se stala terčem tvrdé kritiky. Začala právní bitva, která se letos začátkem roku přesunula k soudu. Existence České golfové federace byla vážně ohrožena a vzhledem k tomu, že golf se stal olympijským sportem, může mít Česko potíže i na mezinárodním poli. Jeden klub, jedno hřiště V České republice je 55 tisíc registrovaných golfistů, kteří by měli zpozornět, neboť hádky mezi bafuňáři a jednotlivými kluby mohou mít dopad i na hráče. Například v tom, že už tak vysoké poplatky, které hráči musejí platit svým klubům za členství, by mohly podražit. Jen pro pořádek kdo chce v Česku hrát golf, musí nejprve být členem nějakého klubu, anebo být v evidenci Centrálního mimoklubového registru (CMR). Každý klub zase musí být členem ČGF a platit této federaci příspěvky za své hráče. A hráči zase platí klubům. Rozhodně nejde o málo peněz. Pokud by každý golfista v Česku platil klubu, kde je členem, deset tisíc korun ročně, šlo by o balík přesahující půl miliardy korun. Poplatek deset tisíc korun za roční členství přitom není vůbec nadsazený. Zatímco loni touto dobou se golfovým klubem mohlo stát prakticky jakékoli občanské sdružení, které má alespoň tři členy a je registrováno u ministerstva vnitra, od loňského listopadu se na zájemce o členství v ČGF sesypalo hned několik přísných požadavků. Zjednodušeně lze říct, že každý klub má mít jedno hřiště, vlastní anebo pronajaté, alespoň padesát členů a musí vysílat minimálně jedno golfové družstvo složené ze svých členů do nějaké celostátní soutěže. Kdo pravidla nesplní, klubem se nestane. Musí se spokojit s označením přidružený klub, na hlasovací právo, díky kterému je možné rozhodovat například o tom, jak se utratí peníze ve společném rozpočtu ČGF, může zapomenout. A k tomu platí dvojnásobné příspěvky za své členy. Původně šlo o 300 korun ročně za každého člena, nově přidružené kluby platí za člena šest stovek, minimálně však dvacet tisíc korun. Největší potíž byla zejména v tom, že popsané parametry musely splnit i subjekty, které už ČGF jako kluby přijala, čemuž právníci říkají retroaktivita. Takže 42 subjektů přestalo být golfovým klubem. Přišly o hlasovací práva v ČGF a zdvojnásobily se jim plat-

35 35 Česká golfová federace report Česká golfová republika Počty golfistů, klubů a znormovaných hřišť ( ) Počet golfistů Výdělky golfových hřišť Kolik procent hřišť v daném regionu je v zisku, kolik ve ztrátě a kolik na nule skupina A skupina b skupina c skupina d Počet klubů skupina e skupina f skupina g skupina h Pozn.: A Belgie, Nizozemsko, Lucembursko B Velká Británie, Irsko C Jižní Afrika, Mauricius, Svazijsko D Rakousko, Německo, Švýcarsko Zdroj: KPMG E Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko F Brunej, Egypt, Katar, Tunisko, Spojené arabské emiráty G Chorvatsko, Kypr, Řecko, Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Turecko H Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko v zisku ve ztrátě na nule FOTO archiv by za členy. Osm odvážných se obrátilo na soud. Některé kluby si stěžovaly na ministerstvu vnitra. Změňte to, nebo změníme vás Vzhledem k tomu, že ČGF je občanské sdružení, ministerstvo vnitra muselo ze zákona nové stanovy zaregistrovat. Vnitro tvrdí, že některé z podmínek jsou nepřiměřeně omezující. Do stanov se dostala i formulace, která znamenala, že federace může své členy tedy kterýkoli golfový klub vyloučit bez udání důvodu. To resort vnitra označil za nepřípustné. Je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod, říká dopis ministerstva vnitra adresovaný ČGF, který má týdeník Euro k dispozici. Úřad nařídil federaci do 60 dnů nápravu. Jinak by federace zanikla, neboť úřad by nové stanovy nezaregistroval. Tuto hrozbu se ČGF podařilo odvrátit letos v březnu. Ovšem jen dočasně. Ke kauze se vyjádřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Antimonopolní úřad sice připustil, že kluby mohou platit různé výše členských příspěvků, ovšem kritéria, dle kterých se toto posoudí, označil za nedůvodná, nepřiměřená a omezující. Stanovisko ÚOHS sice není pro ČGF závazné, nicméně soud by mohl jeho názor brát jako vážný důkaz. Žaloba na ČGF, jejímž cílem je zneplatnit listopadovou konferenci, která stanovy změnila, leží u Obvodního soudu pro Prahu 5. A pokud by soud prohlásil listopadovou konferenci za neplatnou, nikdo neví, co by následovalo. Zřejmě by neplatilo každé další rozhodnutí, které od té doby golfoví bafuňáři na základě těchto změn udělali, včetně volby nového vedení federace letos v březnu. A zrušení federace by se tak opět mohlo dostat do hry. Zatím nevíme, kdy bude nařízeno jednání. Žalobu ale nestáhneme, dokud se nedohod- Počet znormovaných hřišť Zdroj: ČGF» 96

36 36 Euro dubna 2013 report Česká golfová federace Na žalobě trváme. Rozdělovat kluby na základě majetku, tedy zda mají, nebo nemají hřiště, je diskriminační, říká advokát Lukáš Trojan z kanceláře KŠD Legal, která patří k předním expertům na sportovní právo v Česku.» neme na nových stanovách, prohlásil advokát Lukáš Trojan z kanceláře KŠD Legal, která kluby zastupuje a patří k předním expertům na sportovní právo v Česku. Nemáme problém s tím, aby kluby musely splňovat podmínku určitého počtu členů anebo musely vysílat své hráče do soutěží. Ale rozdělovat je na základě majetku, tedy zda klub má, nebo nemá hřiště, je diskriminační. Žádný sportovní svaz nevylučuje své členy anebo nekrátí jejich práva jenom kvůli tomu, že nemají své vlastní sportovní zařízení, kde by mohli sport provozovat, namítá Trojan. Ostatně za pravdu mu dává i vyjádření Českého olympijského výboru (ČOV), jehož je Česká golfová federace členem. Šéf ČOV Jiří Kejval v reakci na nové stanovy upozorňuje na základní princip olympismu, který vylučuje jakoukoli diskriminaci. Klub, nebo slevomat? V Česku se mezi kluby strhl boj o golfisty. V současné době je v České republice 173 členů golfové federace, z nichž 121 má status golfového klubu, zbytek jsou přidružené kluby. V průměru se tedy každý klub dělí o zhruba 320 golfistů, což je zoufale málo. Zvláště pokud se klub musí ještě starat o nějaké hřiště. Navíc ne všichni registrovaní golfisté skutečně hrají. Dle ČGF je zhruba třetina z pěta- už před sezonou. Je to pro ně jistý příjem. Byť v přepočtu na jedno hrací fee se nejedná o žádné terno. Hrát třeba osmnáct jamek na Karlštejně stojí od 1350 korun do tří tisíc korun v závislosti na tom, který den jde golfista, který není členem tamního klubu, hrát. Pokud ale má členství jinde například s označením Club ducha sportovního (CDS), může ho hřiště na Karlštejně vyjít zhruba na polovinu. Podobně je na tom další z virtuálních klubů Český golfový klub (ČGK). Za roční členství ve výši dvaadvacet tisíc korun lze hrát až desetkrát Volba nového vedení golfové federace dostala pikantní politický nádech, neboť kandidoval poslanec za ODS Pavel Suchánek. Nejsme pro elity. Česká golfová federace měla velké plány, ale aby se opravdu něco udělalo a golf nebyl vnímán jako elitářský sport nebo jako byznys, v tom toho zatím mnoho neuskutečnila, tvrdí spolumajitel Golf & Country Clubu Hodkovičky Jaroslav Javornický. padesáti tisíc registrovaných hráčů neaktivní. Například v Německu vychází jeden klub na tisíc golfistů. Během posledních let proto začaly vznikat kluby bez hřiště, které se ale dohodly s majiteli hřišť a nabízejí svým členům hru tam. Všestranně výhodná dohoda. Golfová hra na vybraném hřišti se od těchto virtuálních klubů dala sehnat i za třetinovou cenu, než kdyby hráč na toto hřiště přišel jako cizí. Některé kluby s vlastním hřištěm se proti tomu začaly bouřit. Přitom právě mnoho klubů vlastnících či ovládajících nějaké hřiště s těmi virtuálními čile spolupracuje, neboť na základě popsané dohody nechávají hrát členy cizího klubu na svém hřišti levněji, než vycházejí jejich ceníkové poplatky za jednu hru. Důvodem je fakt, že prodají velké množství těchto fee virtuálním klubům měsíčně, a to i na špičkových hřištích, mezi která patří Konopiště, Karlštejn, Ypsilon, Kunětická hora či Poděbrady. Při předpokladu, že v Česku lze na venkovním hřišti hrát šest měsíců v roce, vyjde jedna hra od ČGK na necelých čtyři sta korun. Zda se tedy nové stanovy staly výsledkem tlaku klubů s vlastním hřištěm, které přicházely o hráče, neboť jejich roční poplatky byly příliš vysoké, a navíc vázaly hráče jen na jedno hřiště, není jasné. Odkláněli peníze Návrh nových stanov ČGF sepsala pětičlenná komise pro přípravu stanov. Nové stanovy jsou požadavkem členské základny a veškeré záležitosti v nich jsou obrazem většinového názoru v České golfové federaci, říká Karel Čelikovský, jeden ze členů komise. Nové sta-

37 37 Česká golfová federace report Už žádné slevomaty. Dohodli jsme se na tom, že budeme kluby nutit k nějaké sportovní činnosti. Aby to nebyl slevomat, který něco přeprodává, říká nový prezident České golfové federace Zdeněk Kodejš. novy se připravovaly už od roku 2011, neboť jak upozorňuje Čelikovský, ty staré byly platné od roku 1994 a už neodpovídaly potřebám federace vzhledem například k tomu, jak narostl počet golfistů. Nové stanovy ČGF motivují členské subjekty k tomu, aby spoluvytvářely podmínky pro rozvoj tohoto sportu směrem k co nejvyššímu počtu spoluobčanů, zdůrazňuje Čelikovský a pokračuje: Vlivem nedokonalé dřívější podoby stanov našli někteří podnikavci nikoliv podnikatelé možnost, jak prostřednictvím členství v ČGF z českého golfu peníze,odklánět namísto toho, aby golfový sport jako takový rozvíjeli. Nové stanovy v tomto směru reagují na tento nežádoucí posun. A to je právě to jediné, co těmto,kritikům vadí. Federace si letos v březnu zvolila jako nového šéfa Zdeňka Kodejše, který do té doby vykonával ve federaci funkci viceprezidenta. Kodejš si uvědomuje vážnost situace a hodlá celý spor urovnat. To, co odsouhlasila podzimní konference, tomu rozhodně nepředcházela konstruktivní diskuse. A to, co následovalo, věřím, že z toho jsme se poučili. Nebude to jednoduchá diskuse, každý na to má odlišný pohled a svým způsobem oprávněný, říká Kodejš. Budeme kluby nutit k nějaké sportovní činnosti. Aby to nebyl slevomat, který něco přeprodává. Ať z toho mají byznys, ale pak to nebude klub, který by měl vychovávat sportovce, dodává. Do podzimu chce s kluby dohodnout kompletně nové stanovy. Kodejš byl zvolen prezidentem ČGF jen mírnou většinou. Celá volba totiž dostala pikantní politický nádech, neboť jeho soupeřem byl velmi exponovaný politik a poslanec ODS Pavel Suchánek. Právě Suchánek přitom pověsti golfu v minulosti příliš nepomohl. Nechal se totiž nachytat, jak platí golfový výlet do Dubaje pro sebe a někdejší šéfy státních firem ČEZ a České dráhy. Novináři z toho udělali velkou kauzu a pověst golfu opět utrpěla velkou ránu. Někteří majitelé klubů ale Suchánka hájí, neboť prý dokáže pro český golf sehnat peníze. Mrzí mě, že jsem nevyhrál, chtěl jsem pro golf v Česku něco udělat, zapojit více mladé lidi a více se soustředit na rozvoj tohoto sportu v Česku, říká nyní Suchánek, který má pověst vášnivého golfisty. Navíc je prezidentem klubu s oficiálním názvem Golf Club Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Právě tento klub patří mezi subjekty, které přišly kvůli podzimní konferenci o svá práva. Suchánek však tvrdí, že s tím nemá problém. topředseda představenstva Golf & Country Club Hodkovičky Jaroslav Javornický. Problém, který nyní ČGF řeší, způsobil podle něj systém, jakým se v minulosti přijímaly nové kluby. Bylo to tak měkce nastavené, že za klub prohlásili i ty subjekty, které prokazatelně nesměřovaly ke sportu, popisuje Javornický a zároveň kritizuje fakt, že golfoví funkcionáři se hádají o stanovách namísto toho, aby se věnovali rozvoji tohoto sportu. Česká golfová federace měla velké plány, ale aby se opravdu něco udělalo a golf nebyl vnímán jako elitářský sport nebo jako byznys, to se zatím nestalo, myslí si Javornický. Podobný názor má také Michael Fridrich, šéf již zmíněného Clubu ducha sportovního, jednoho z virtuálních klubů. Na rozdíl od skupiny subjektů, která přišla o status klubu, se podařilo tomuto uskupení sestupu ubránit. Pronajal si devítijamkové hřiště. Nové stanovy kritizuje. Nemá to nic společného se sportem. Je to o tom, kdo má větší majetek, naráží na pravidlo co klub to hřiště. Pro rozvoj golfového sportu toho děláme mnohem víc než mnohé velké kluby s vlastním hřištěm, zdůrazňuje. CDS totiž pravidelně vysílá své členy do soutěží, stejně jako Hodkovičky vychovává dětské golfisty a snaží se golf zpřístupnit co nejvíce lidem. Ročně pořádá dvacet turnajů pro začátečníky. Poškozeným klubem se kvůli novým stanovám stal i Golfový klub zdravotně a tělesně postižených. Přišli jsme o hlasovací právo v České golfové federaci, přitom ročně do její- inzerce A » FOTO Hynek Glos, Martin Pinkas Zvítězily staré struktury. Chtěl jsem do golfu více zapojit mladé lidi a více se soustředit na rozvoj tohoto sportu v Česku, říká neúspěšný kandidát na prezidenta České golfové federace, poslanec ODS Pavel Suchánek. Nespokojeni jsou všichni Týdeník Euro oslovil několik klubů. S hřištěm i bez něj. Nějakou formu výhrad přitom měli všichni. Nesouhlasím s tím, aby nové stanovy působily retroaktivně, tedy aby se vylučovaly již přijaté kluby, tvrdí spolumajitel a mís-

38 38 Euro dubna 2013 report Česká golfová federace 0,5 mld. korun Suma, kterou získají golfové kluby v Česku, jestliže každý golfista v ČR zaplatí za své hrací členství v klubu ročně 10 tisíc korun 17,6 mil. korun Suma, kterou vybrala Česká golfová federace od golfových klubů za jejich členy v roce 2012 Královské hřiště. Fotografie z otevření golfového hřiště v Mariánských lázních v roce V současné době hřiště patří k nejstarším v Česku, drží si špičkovou kvalitu a golfisté ho řadí k nejoblíbenějším. poslední zveřejněná účetní závěrka. Projevily se tam investice, kdy jsme zdvojnásobili ubytovací kapacitu a vybudovali wellness, vysvětluje Jiří Palát, šéf Golf Resortu Konopiště. Jenom golfem se hřiště mohou do zisku dostat jen těžko, tvrdí Palát. Soustředíme se na golfisty s přidanou hodnotou. To znamená, že tu přespí, nají se u nás, přivezou sem rodinu, jdou do wellness centra, popisuje Palát, který je členem Asociace majitelů golfových hřišť. Palát tvrdí, že z patnácti tisíc cizinců, kteří přijedou do Česka a chtějí hrát golf, jich zhruba sedm tisíc jede hrát právě na Konopiště, což je další cesta, jak pomoci zisku. Výdělky hřišť v jednotlivých zemích sledovala i poradenská společnost KPMG. V roce 2011 patřila Česká republika do skupiny zemí, kde jen devětadvacet procent hřišť bylo ziskových, šestatřicet procent hřišť na nule a zbytek ve ztrátě, tvrdí studie KPMG. Šlo o průměr států, kam analytici zahrnuli i Maďarsko, Slovensko, Rus-» ho rozpočtu platíme dvacet tisíc korun, říká Marie Nováková, prezidentka Golfového klubu zdravotně a tělesně postižených. O změně se diskutovalo dlouho. Kluby to sice mohly připomínkovat, ale některé to udělaly na poslední chvíli, pozdě anebo vůbec, říká. Investice do golfu? Nesmysl Ke klubům s největším počtem hráčů patří pražský Golf Club Hostivař. V současné době má kolem čtyř tisíc členů. Stejnojmenné hřiště, na kterém působí, tak plně vytěžuje a s virtuálními kluby nespolupracuje. Stejně jako například hřiště Albatross, kde působí stejnojmenný golfový klub a které lze označit za jedno z nejkvalitnějších hřišť u nás. Hřiště si přitom drží hned několik prvenství. Může se chlubit tím, že bylo postaveno bez jakýchkoli dotací, což u hřišť srovnatelné kvality je spíše výjimka. Ostatně tučné dotace, které dosahovaly desítek a v některých případech i stovek milionů korun, poškodily spolu s mnohdy podivnou a neprůhlednou provázaností na politické struktury pověst golfu asi nejvíce. Investice do golfového hřiště přitom není žádná výhra. Počáteční finanční injekce dosahuje i stovek milionů korun. Jenom náklady na údržbu se mnohdy pohybují v řádech desítek milionů korun ročně. I z toho pohledu je požadavek, aby každý klub měl své hřiště anebo byl výhradním nájemcem cizího hřiště, absurdní. V Česku je téměř sto hřišť a výrazně přesahují možnosti českých golfistů, za čímž lze hledat právě dotace. Postavit golfové hřiště si totiž může dovolit málokdo. Ne každý totiž vlastní firmu připravenou investovat miliardy korun jako Jiří Šimáně, který ze svého postavil Albatross. Mezi červenými a černými Velký počet hřišť v kombinaci s ekonomickou krizí dostává řadu majitelů golfových resortů do velkých finančních ztrát. Jiří Šimáně tvrdí, že jeho hřiště je v zisku od svého otevření. Poslední zveřejněná účetní závěrka firmy BT Golf, která Albatross provozuje, potvrzuje, že v roce 2010 byl resort v zisku. Předešlý rok ale skončil v červených číslech, což Šimáně vysvětluje tím, že ještě nebylo otevřeno. Hospodaření se ziskem je obtížné, ale možné, říká. V roce 2009 se do zisku ve výši necelé dva miliony korun dostalo i Konopiště, o rok později už ale spadlo do červených čísel, jak ukazuje Investice do golfového hřiště není žádná výhra. Počáteční finanční injekce dosahuje i stovek milionů korun. ko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Ze zkoumaných zemí dopadla tato parta vůbec nejhůře. Vůbec nejlépe dopadla Velká Británie s Irskem, kde je 70 procent hřišť v zisku. A v zemích Beneluxu to je dokonce třiasedm desát procent. Stejně jako každá normálně fungující firma by i hřiště mělo fungovat za účelem zisku, domnívá se Palát. Něco jiného je, pokud si někdo pořídí hřiště jako chatu či jako důkaz svého bohatství a je mu jedno, že je ztrátové, protože zisky má jinde. Na adresu hádek okolo stanov ČGF říká jasně: Federace by se hlavně měla víc starat o sport, dodává. l Petra Pelantová pelantova@mf.cz

39 39 státní hmotné rezervy report A bude se čistit Šéf státního úřadu hodlá rušit skladovací kapacity. Ušetří tím až 65 milionů korun ročně FOTO Hynek Glos, archiv Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR), generál Ondrej Páleník, nezůstává po půlroce působení v nové funkci nic dlužen své pověsti rázného muže. Bývalý velitel českého kontingentu v Afghánistánu provedl zásadní personální změny a upravil kritizovaný proces zadávání veřejných zakázek. Nyní dokončil další ambiciózní plán optimalizoval sklady. A to proto, že v některých případech jsou využity jen na deset procent. Do dubna příštího roku chce zrušit velké části skladovacích kapacit SSHR, čímž úřad ročně ušetří až 65 milionů korun. Průhlednější správa Správa státních hmotných rezerv je vnímána jako poněkud tajemný úřad státní správy, jeho role pro stabilitu země je přitom v krizovém stavu nezastupitelná. Už od padesátých let shromažďuje a skladuje strategické suroviny potřebné pro fungování státu ve vyhrocených situacích typu přírodní katastrofy, teroristického útoku nebo průmyslové havárie. Ačkoli se ví, že ve svých areálech a závodech skladuje základní suroviny (ropu, benzin, naftu, kovy, obilí, cukr, masové konzervy) i výrobky (například soupravy mostů, techniku pro úpravu pitné vody a zásobování vodou nebo zdroje elektrické energie), přesné údaje o objemech a rozmístění areálů patří k utajovaným skutečnostem. Miliardy korun uložených v těchto zásobách a další miliardy vynakládané na jejich průběžné obnovování provázely vždy pochybnosti o efektivitě. Nejvíce byl úřad kritizován v letech 2007 až 2011, kdy v jeho čele stál Ladislav Zabo. Důvodem byly především obchody s bavlnou nebo s pohonnými hmotami, a to prostřednictvím komoditní burzy HRAPRAKO. Zabo v listopadu roku 2011 na post předsedy SSHR rezignoval, řízením úřadu byl posléze pověřen současný první místopředseda Tomáš Perutka. Rok SSHR čekala na nového předsedu, než začátkem loňského listopadu vláda jmenovala Ondreje Páleníka. Páleník nikoho nenechává na pochybách, že je odhodlán špatnou pověst úřadu rázně napravit. Odvolal ředitele Odboru hmotných rezerv, ředitele Odboru příprav hospodářských opatření a vyměnil ředitele kanceláře. Navíc změnil kritizovaný proces zadávání veřejných zakázek. Zřídil specializovaný odbor, a tím zadávání veřejných zakázek centralizoval, zjednodušil a hlavně zprůhlednil. Další z řady kroků, optimalizace skladů, předpokládá, že se do dubna příštího roku z 21 areálů zruší šest a z osmi závodů zůstane polovina. To by mělo zvýšit využití těchto kapacit v případě areálů na 93 procent a v případě závodů až na 70 procent. Je to sice drastický krok, ale je nezbytný k tomu, aby SSHR plnila svoji funkci řádně, jak má, říká předseda správy Páleník. Soumrak ochraňovatelů Důvody k optimalizaci jsou zřejmé. Od roku 2008 objem hmotných rezerv neustále klesá. Předpokládá se, že do konce roku 2014 zásoby klesnou ze současných 58,9 na 48,5 tisíce tun. Konkrétně to bude znamenat, že dojde ke zrušení závodů ve Varnsdorfu, Bohuslavicích nad Metují, Butovsi a Vlkově. Stejný osud potká i skladové areály v Borohrádku, Čáslavi, Sedlčanech a ve Dvorcích u Nepomuku. Součástí změn bude i to, že patnáct skladových areálů bude přímo spravováno SSHR. Dosud provoz zajišťovaly soukromé subjekty, takzvaní ochraňovatelé. Státní hmotné rezervy se u ochraňovatelů skladovaly, protože správa neměla dostatečné specializované kapacity, například v podobě mrazíren a obilních sil pro komodity, jako jsou masové konzervy, máslo, sýry a obilí. Do Méně rezerv, méně skladů. Nový šéf Státních hmotných rezerv Ondrej Páleník chce kromě skladů rušit i celé závody. Argumentuje tím, že objem rezerv klesá. této kategorie ochraňované soukromým sektorem patří i ropné komodity, které vyžadují specifické postupy při skladování i dostatečné skladovací kapacity typu ropných zásobníků. Samotná správa ve svých závodech skladuje zásoby, jež nevyžadují speciální postupy a mají dlouhou dobu obměny (například cukr, bavlna, kaučuk). SSHR má ve své působnosti sklady s celkovou plochou přes 200 tisíc metrů čtverečních. Z celkového objemu skladovaných zásob představují 79 procent ropa a ropné produkty. Následují s devítiprocentním podílem zemědělské suroviny a potraviny. Stejná část je vyhrazena kovům a tříprocentní podíl zaujímají ostatní průmyslové suroviny, jako je například kaučuk a bavlna. Ještě letos záměr SSHR projedná s dotčenými ústředními správními úřady a ochraňovateli a připraví vyhlášení veřejné zakázky na přemístění státních hmotných rezerv ze skladových areálů Čáslav a Borohrádek a ze závodů Správy Bohuslavice nad Metují, Butoves a Vlkov. V roce 2014 by už samotné přemístění rezerv a zásob mělo proběhnout, popisuje postup předseda SSHR Ondrej Páleník. A dodává, že SSHR převezme zpět pod svoji správu nejenom areály, které doposud zajišťují ochraňovatelé, ale také zaměstnance. Tím by se měl minimalizovat dopad na propouštění lidí. l Matěj Štětka stetka@mf.cz

40 40 Euro dubna 2013 report Jiří Vorlíček Lidé se svého nádoru prostě dožijí Levné nemoci by si měl každý platit ze svého, navrhuje šéf České onkologické společnosti Rakovinou jen letos onemocní až osmdesát tisíc lidí. Každý rok se počet zvedá o několik tisíc nových pacientů. Stejně rychle rostou i výdaje za onkologickou léčbu. Je na státu, aby řekl, na co má a na co nemá. Celkem se mi líbilo, když loni na podzim vláda řekla, že se bude muset snížit úroveň zdravotní péče, protože na ni nejsou peníze. Ale řekla to jenom jednou. Mně to připadalo fér, říká Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ). Někteří odborníci říkají, že v českém zdravotnictví není málo peněz, jen se nespotřebovávají úplně efektivně. Kde vy vidíte rezervy? Stále ještě máme nízkou spoluúčast proti Západu, kde dosahuje 25 procent, u nás zhruba šestnácti. Jde o několik miliard za tzv. laciné diagnózy, což jsou nemoci, které stojí pár stovek. Lidé vydávají spoustu peněz za zelenou lékárnu a za různé potravinové doplňky. Vysloveně chudých lidí, kteří by si léčbu nemohli dovolit, zase tolik není a mohli by mít nějakou záchytnou síť. Takovou změnu si umím představit, ale bohužel není politicky výhodná. Ve stomatologii všichni platí, jen se hvízdá, a nic se neděje. I když nevím, jestli to nebude mít dopad v tom, že část populace nebude mít zuby. Co by se ještě mělo v pravidlech tuzemského zdravotnického systému podle vás změnit? Nechci speciální zvyšování peněz na onkologii. Nechci, aby případnou odpovědnost za léčbu, již není možno podat, měl konkrétní lékař. Stát musí říci, kolik máme peněz na péči a na jakou terapii již nemáme. Platba za léčbu musí jít za pacientem. Pochopitelně musí přijít možnost doplatit si, co stát nehradí. Proto musí vzniknout komerční připojištění. Čili jde o celý soubor opatření. Není možné po někom chtít, aby si platil onkologickou terapii ze svého, protože jde o statisíce až miliony korun. Proto jsem absolutně proti nadstandardům v onkologii. Ale komerční připojištění, bonus a malus a jasná pravidla hry jsou nutné. Zatím to tak není. Proč se stále zvyšuje počet onkologických pacientů, a tím pádem každoročně na podzim docházejí peníze na jejich léčbu? Možná, že hlavním důvodem je jinak pozitivní jev prodlužuje se věk. Lidé se svého zhoubného nádoru prostě dožijí. Zvlášť u některých diagnóz je nárůst markantní. Například rakoviny prostaty se starý pán nepochybně dočká. Nyní se mezi lékaři začíná diskutovat, jestli má v pokročilém věku smysl nádory zjišťovat. Protože tento člověk s velkou pravděpodobností zemře na něco jiného. Obecně se přikláníme prodloužíme život. To ale stojí peníze. Pacient, který se vyléčí, až tak moc drahý není. Ale toho, jemuž prodlužujeme život, stále opečováváme, léčíme ho. To stojí velké peníze. Jde o pokrok, o prodloužení života a cesta těžko někdy bude jiná. Takže je na státu, aby řekl, na co má a na co nemá. Když neroste hospodářství, je normální, že zdravotnictví nemůže být lepší. To neznamená, že by mi to nevadilo. Vykřikovat ale, že zdravotnictví má být čím dál lepší, a ekonomická situace státu čím dál lepší ani náhodou není, je anachronismus. V jaké věkové kategorii je největší podíl nemocných rakovinou? U lidí šedesát let a starších. Jednou z nejčastějších vět, které slyším, je: tak jsem se těšil na důchod, a takhle jsem dopadl. Navrch ve vyšším věku je řada dalších problémů. My léčíme zhoubné nádory, ale tito lidé trpí ještě cukrovkou, srdečním selháním, postižením plic. Tím se vše komplikuje, je třeba další léčba. A tak se nabalují náklady. Proč podle vás lidé tak neradi investují do svého zdraví? To je o psychologickém nastavení. Změna je na dlouhé lokte. Lidé si neuvědomují, že jejich nejcennějším majetkem jsou oni sami. Málokterý chlap pečuje špatně o své auto. Málokterá rodina špatně pečuje o svůj baráček. Málokterý člověk dobře pečuje o své tělo. A to je potřeba nastavit. Ale pozoruji, že lidé, jimž je kolem 35 let a daří se jim dobře, do péče o své zdraví již pomalu vplouvají. Když získali nějaké postavení a bohatství, mohli by se mít dobře a postupně si uvědomují, že se jim nechce umřít. V MOÚ nabízíme preventivní vyšetřování na onkologické nemoci, které stojí čtyři až pět tisíc korun, a máme na ně půlroční čekací dobu. Postupně se něco v populaci děje. Ale zvlášť starší lidé to takhle nevnímají a asi ani nikdy nebudou. Čím je člověk starší, tím je větší pravděpodobnost, že se objeví hlavní zabijáci, jako je rakovina plic, prsu, tlustého střeva a konečníku. k tomu, že právě u rakoviny prostaty nemá moc cenu po ní u starých pánů pátrat. Jen nemocné znepokojíme, něco s nimi stále děláme, kazíme jim sklonek života a oni z léčby příliš neprofitují. Rozhodně proto neuvažujeme o zavedení screeningu na testování prostatického antigenu. V tomto případě se domníváme, že to není dobře. Ale přibývá i všech dalších druhů nádorů. Čím je člověk starší, tím je větší pravděpodobnost, že se objeví hlavní zabijáci, jako je rakovina plic, prsu, tlustého střeva a konečníku. Druhým důvodem je, že pacienty oproti dřívějšku častěji vyléčíme a častěji jim významně Stává se často, že se vyléčeným rakovina vrací? To se takhle nedá říci. Čím je nádor agresivnější, čím je nádorová buňka divočejší, medicínsky řečeno méně diferencovaná, tím je vyšší pravděpodobnost, že se nádor vrátí. Ale je tu jiný problém: uzdravení pacienti dostávají jiný druh rakoviny. Není jich bezvýznamně málo a je to zase daň za úspěch. Kdyby dříve zemřeli, jiný nádor nedostanou. A teď je to kritické pro nás onkology. Když nemocného vyléčíme, občas zapomínáme, že pacientka po karcinomu tlustého střeva by měla absolvovat i mamografii. Nebo naopak, uzdravila-li se z rakoviny prsu, měla by po 50 letech věku chodit na kolonoskopii. Občas se nám totiž stane, že vyléčený pacient přichází s pokročilým druhým nádorem. Toto téma,»

41 41 rozhovor report Jiří Vorlíček (69) Absolvoval Lékařskou fakultu UJEP v Brně, promoval v roce Poté nastoupil do Onkologického ústavu v Brně, později přešel do brněnské FNsP v Pekařské ulici. V roce 1989 založil Interní hematoonkologickou kliniku FN Brno a stal se jejím přednostou, od roku 1997 působil dvě funkční období také jako děkan LF Masarykovy univerzity. Před pěti lety se stal ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. V devadesátých letech absolvoval několik zahraničních stáží na univerzitách a odborných pracovištích v USA a Velké Británii. Hovoří anglicky. Je předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. 28. října 2007 mu byla prezidentem republiky udělena medaile Za zásluhy za zásluhy o stát v oblasti vědy. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do Senátu za Brno-město jako nestraník za TOP 09. FOTO Hynek Glos Nejsme ve vakuu. Vykřikovat, že zdravotnictví má být čím dál lepší, a ekonomická situace státu čím dál lepší ani náhodou není, je anachronismus.

42 42 Euro dubna 2013 report Jiří Vorlíček příběh firmy Staletá historie Domu útěchy» které tu dosud nebylo, by chtěla Česká onkologická společnost letos rozvinout. Ze statistik jsme zjistili, že mezi vyléčenými přibývá rakoviny, a někdy v pokročilém stadiu. Znamená to, že i vyléčený pacient je náchylnější k dalšímu nádorovému bujení? Když už jednou někdo rakovinu měl, je jasné, že v jeho organismu něco není v pořádku, a proto se může objevit jiný nádor. Na vině je někdy i nádorová léčba, která může v určitých situacích poškozovat zdravé buňky, které jsou náchylnější. A opět hraje roli stárnutí. Je to vlastně přirozený jev, ale nám to předtím úplně nedocházelo. Úspěch onkologie de facto přinesl tyto další problémy. Přispěl podle vás vznik specializovaných komplexních onkologických center k lepší diagnostice a vyšší kvalitě péče o nemocné? Nevím, jak zkvalitnil primární diagnostiku, protože tady jsou nejdůležitější preventivní prohlídky a screening, jehož prostřednictvím se vyhledává karcinom prsu, děložního čípku a tlustého střeva. Díky těmto programům se zásadně zlepšila diagnostika v raných stadiích. Vznik komplexních center ale určitě vedl k vyšší kvalitě a také k širším možnostem péče. Nelze si představit, že by ve všech 180 českých nemocnicích byla stejně kvalitní onkologická péče. Protože je velmi specializovaná a vyžaduje řadu vyšetření, která se nemohou dělat všude. Jde o náročné a drahé výkony a přístroje. Domnívám se, že kdyby nevznikla komplexní onkologická centra, neměli bychom například biologickou léčbu v rozsahu, v jakém ji máme. Kdyby ji mohl předepisovat každý onkolog, nebylo by možné ji do země vpustit. Strhla by se lavina. Centralizace přinesla určité problémy, protože onkologové mimo centra jsou frustrovaní, že se jim něco vzalo. Ale například u nás v ústavu máme v podstatě odborníka na každou diagnózu. Neumím si představit, že by onkolog na okrese, kde je jeden, zcela výjimečně tři, uměl všechny diagnózy. Jen na rakovinu prsu tu máme nejméně čtyři specialisty, kteří se nemocí zabývají do hloubky. A to platí i o dalších diagnózách. Superspecializovaná péče je naprosto odůvodněná a bez ní by pokrok nebyl možný. Proslulá brněnská nemocnice specializující se na péči o pacienty s rakovinou, Masarykův onkologický ústav (MOÚ), se může chlubit staletou tradicí. Základ jí položil primář Jaroslav Bakeš, který spolu se svou matkou Lucií, sociální pracovnicí, v roce 1928 založil spolek Dům útěchy. Jeho cílem bylo zlepšit péči o nemocné zhoubnými nádory a umožnit výzkum v této oblasti medicíny, a proto bylo prvořadým úkolem vybudovat nemocniční ústav. Za sídlo Domu útěchy zvolil spolek pozemky na Žlutém kopci v Brně, který bezprostředně sousedil s chirurgickým pavilonem Zemské nemocnice, kde jako primář působil právě zakladatel Bakeš. Na vybudování protirakovinového centra věnoval 2,5 milionu korun i prezident T. G. Masaryk, další větší částky poskytly banky, průmyslové podniky i jiné instituce. Roku 1933 byla zahájena stavba. Ústav s názvem Masarykova léčebna Dům útěchy byl otevřen o dva roky později. Bohužel primář Bakeš se slavnostního okamžiku nedožil. Před smrtí založil fond k vědeckému výzkumu zhoubných nádorů s vkladem jeden a půl milionu. Po druhé světové válce byl ústav několikrát reorganizován, až byl ve druhé polovině 80. let 20. století násilně připojen k monstru Institut medicínského výzkumu Brno. Po sametové revoluci začali zaměstnanci ústavu opět usilovat o jeho samostatnost, což se podařilo k 1. lednu 1991 pod dnešním názvem Masarykův onkologický ústav. V konkurzu na ředitele zvítězil na jaře téhož roku mladý internista Josef Drbal, který jej vedl až do svého odvolání roku Nemocnice prošla několika stavebními úpravami, vznikla nová budova s ambulantním i lůžkovým traktem, nově bylo vybudováno i oddělení radiační onkologie. Na přelomu tisíciletí byl ústav začleněn do brněnské univerzitní obce. MOÚ je onkologické centrum, které na jednom místě soustřeďuje všechny medicínské obory nezbytné pro komplexní léčbu solidních nádorů. Disponuje domácí i mezinárodní akreditací JCI. V pacientských výzkumech získává ústav vysoká ohodnocení, jeho kvalitu oceňuje i odborná veřejnost. Zabývá se i vědecko-výzkumnou činností včetně základního výzkumu. Ročně je v MOÚ hospitalizováno bezmála deset tisíc pacientů a dalších 200 tisíc ošetřeno v ambulancích. l Daří se vašemu ústavu spolupráce s lokálními pracovišti? Hůře, než si přejeme, i když se o ni obě strany snaží. Například není žádný důvod, aby se všichni pacienti léčili v centru. Jenže existuje internet a někteří nemocní si nastudují svoji diagnózu a chtějí, aby se o ně pečovalo v centru, protože mají lepší pocit. Těmto lidem vysvětlujeme, že se nemusejí nutně léčit u nás. Někdy se to podaří, někdy ne. Další skupině lidí, kteří jsou vhodní pro centrum, po úspěšné léčbě navrhujeme, aby se nechali kontrolovat v místě bydliště. Ale oni nám začali důvěřovat a chtějí k nám chodit i na kontroly. Což je mnohdy zatěžující a nesmyslné. Není to vyřešený problém. Ukázalo se, že není vyřešený nikde na světě. Loni se začal propojovat Národní onkologický registr s výkazy nemocnic pro pojišťovnu, z čehož by měly vyplynout údaje o kvalitě léčby. Máte už výsledky? Zatím má každé centrum informace jen o sobě. S některými zařízeními si ale data předáváme. Je to úžasný projekt. Máme z něj řadu informací. Třeba přesně vím, kolik které centrum neodléčí svých pacientů a pošle je do jiného centra nebo tam jdou oni sami. Jsou to velmi překvapivé věci. A momentálně vím, že ze dvou center v Česku jde nepřiměřené

43 43 rozhovor report FOTO Hynek Glos množství lidí se léčit jinam. Nemám ale právo prozradit, o koho jde. Bude možné tato data využít ku prospěchu kvality léčby? Určitě. Tyto poznatky začneme letos lidem v centrech říkat. Ať se jmenuje konkrétní centrum, jak chce, dozví se od odborné společnosti a od informatiků, kteří data dávali dohromady, jak to u nich vypadá. Jestli mají dostatek rozumu v hlavě, dojde jim, že něco není v pořádku a že se na to musejí podívat. Není to ovšem otázka exekutivní, ale informací a domluv. Takže by výsledky projektu neměly mít dopad například v přehodnocení statutu centra? Úplně teoreticky mohly, ale to by to muselo vzít do ruky ministerstvo a bylo by to strašně krvavé. V odborné společnosti si myslíme, že by se spíš stav měl napravovat než řezat. Původně jsme měli center osmnáct, ale za tři roky jsme zjistili, že jich je zbytečně moc. Proto jsme počet zredukovali na třináct. Nyní jsme domluvení s ministerstvem a pojišťovnami, že pro letošní rok nebudeme uvažovat o další redukci. Ale je to flexibilní záležitost. A vidíte z projektu i výsledky pracovišť nižšího typu? Prý fungují ambulance, které léčí jen do úrovně, kdy je to pro ně výhodné, a pak odešlou pacienta do nemocnice. Výsledky těchto pracovišť neznáme. Ale umíme poznat, kteří lidé přišli do centra již po nějaké léčbě, a dokonce víme odkud. Víc na to sáhnout ale neumíme. To by ale měly dělat pojišťovny, ne? Nepodepisovat smlouvy s pracovišti, která neléčí efektivně. Pojišťovny se budou muset ještě hodně zlepšit, aby takové nuance vnímaly. Ale už se zlepšují. Pojišťovny již mají významně lepší informace, než měly před dvěma lety. Ale ještě bude chvíli trvat, než se bude platit jen to, co je aspoň relativně kvalitní. Jak se díváte na válku mezi VZP a Protonovým centrem, které má léčit pomocí moderní, ale i drahé unikátní ozařovací terapie? Protonové záření je nová léčebná ozařovací technika, která je v Česku jasně indikovaná pro několik desítek pacientů ročně. Dosud jsme je posílali převážně do Mnichova, pojišťovna jim tam léčbu zaplatila. Zásadní rozšíření této terapie není v současné době podloženo studiemi. Až bude jednou ověřené, musíme se bavit o ceně. Protože ta je podstatně vyšší než například ozáření lineárním urychlovačem. Nevidíme žádný důvod, proč by se za radioterapii mělo platit víc. Výstavba centra někoho stála čtyři miliardy a někdo tyto peníze půjčil. Ale je absolutně vyloučené, že by se zaplatily. A kdyby se na tuto terapii pustili všichni pacienti, kteří potřebují ozářit, vytuneluje se pojišťovna a nemáme z čeho v onkologii léčit. Postoj onkologické společnosti je jasný: dobře, nemusíme jezdit s těmito diagnózami do Mnichova. Ale v žádném případě nerozšiřovat zásadně spektrum, dokud výhodnost nepotvrdí medicínské studie a dokud bude cena taková, že by zruinovala plátce péče. Rozhodně nebude ublíženo pacientům. Teď je dohoda tato: v každém centru je multidisciplinární komise na ozařování, kde sedí nejen radioterapeuti, ale i onkologové, chirurgové a další specialisté. Jestliže tato komise doporučí pacienta na ozáření protony, pojišťovna léčbu zaplatí. To je normální a férová dohoda. Pravidelně zhruba v říjnu uspořádáte tiskovou konferenci s tématem, že docházejí peníze v onkologii. Jakou má odezvu? Najdou se. Vždycky. Už deset let ale říkám, že doktor nemá být ten, kdo pacientům říká, že na jejich léčbu nejsou peníze. Hrozně bych si přál, aby šla tzv. léčba za pacientem, jako tomu bylo před pár lety. Pojišťovna ji zaplatila a šlo to dobře. Nádor si přece nikdo nevymyslí. Minulé vedení VZP o přechodu na tento způsob nechtělo ani slyšet, ale mluvil jsem o tom s novým generálním ředitelem Zdeňkem Kabátkem a doufám v tomto smyslu v pozitivní změny. Kdyby šly peníze za pacientem, je vaše centrum schopno přijímat více pacientů? Ne. My už jsme prakticky na doraz. Hlavně s diagnostickými kapacitami. Ale ne všechna centra jsou zaplněná. Sám ale říkáte, že zdaleka ne všech třináct funguje dobře. Ale mohla by. MOÚ to má hrozně jednoduché. Tady je jen onkologie, ředitel je onkolog. Vezměte si centrum ve fakultní nemocnici, kam přicházejí peníze na veškerou centrovou léčbu v jednom balíku. Tedy pro onkologii, neurologii, gastroenterologii, kardiologii, revmatologii. Ředitel peníze rozdělí. A i když je rozdělí spravedlivě, ve čtvtém čtvrtletí začne jít do tuhého a on peníze převádí, jak může. I proto jsou ve světě specializované onkologické ústavy. Dvacet let jsem dělal onkologa ve fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Moje klinika nikdy neměla peníze navíc, neměli jsme odměny, pořád nám někdo nadával, a přitom jsme jako onkologie peníze produkovali. V MOÚ nemají peníze kam odtéct a daří se nám dobře. Mým kolegům, kteří v Bohunicích zůstali, se stále daří o něco hůře, přestože peníze produkují. Rozdávají se do oborů, které jsou také potřeba, ale nejsou historicky tak dobře nasmlouvané. Je za ně horší úhrada, ale také musejí existovat. Takže ředitel peníze přerozděluje a vznikají problémy. To jsou absurdity české medicíny. Naše chyby z 90. let, kdy si některé obory dokázaly výkony nasmlouvat dobře, a jiné ne. V poslední době se pod vedením České lékařské komory opět radikalizují lékaři nespokojení se snižujícími se příjmy. Co si o těchto jejích aktivitách myslíte? Česká lékařská komora (ČLK) je mimo moje vnímání. Snažím se, abych ji neviděl, nedobrovolně platím příspěvky a jejich časopis nevyndávám z igelitu a házím ho rovnou do koše. Odborářské organizace jinak uznávám, a tady, v MOÚ, jsem s našimi dvěma odborářskými organizacemi v souladu. Ale komora má mít jiné úkoly. Jenže ČLK se chová jako odbory a mně se to nezdá správné. My bychom potřebovali, aby řešila jiné úkoly. Mělo by být zrušeno povinné členství lékařů v ČLK? V této komoře by mi to nevadilo. Věřím, že kdyby vznikla organizace, která by pracovala, jak má, lidé by se do ní zase hlásili. Protože její role je důležitá, jde o otázky právního zastání, výkladové apod. l Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz

44 BusiNess ROAD MAP pro jednodušší cestu Budoucnost energie už začala VYBRANÉ OBLASTI NESS Smart Grid Solution unikátní řešení pro zpracování velkých dat naměřených v distribučních nebo přenosových sítích. Využitelné pro automatizaci procesů v síti, tvorbu predikcí a agregaci dat. Lokální řídicí systém plně automatizovaný systém pro řízení vymezených Regionů v rámci distribučních sítí. Má schopnost v případě black-out oddělit Region od ostatní sítě a zajistit jeho fungování. Chytrý datový koncentrátor zařízení pro sběr dat z inteligentních elektroměrů.... řešení pro bezpečnou a spolehlivou energetiku... otevřený koncept podporující další rozvoj elektromobility, inteligentních budov a chytrých měst... reakce na nastávající globální změny Ness Technologies v ČR má unikátní týmy téměř 600 odborníků pro všechny oblasti business procesů a technologií. Naši zákazníci těží z ověřených řešení, špičkových technologií, globálního know-how i našich zkušeností z lokálního trhu. Pomáháme jim optimalizovat náklady a zvyšovat efektivitu. Na českém trhu patříme k leadrům v oblasti business a IT služeb.

45 45 Ness Inteligentní energetika přichází Informační a komunikační technologie stále více pronikají do energetiky. ICT společnosti připravují koncepty inteligentních distribučních sítí, firmy z oblasti utilit testují řešení a publikují výsledky FOTO Hynek Glos Při pohledu zvenčí je energetika konzervativní obor, který nemá moc rád změny. Liší se tak diametrálně od dynamického světa informačních a komunikačních technologií, kde se změny často dějí závratnou rychlostí. Všeobecně známé je pravidlo o nárůstu výkonu počítačových procesorů na dvojnásobek každé dva roky. Mohli jsme sledovat pozoruhodný vývoj od stolních počítačů přes notebooky a netbooky k tabletům. Byli jsme svědky cesty od osmikilového analogového mobilního telefonu k chytrému telefonu současnosti. A to jsou jen ty nejznámější příklady. Naproti tomu hromadné dálkové ovládání, které energetici mnohdy používají jako zaklínadlo proti nepříjemnému vetřelci jménem smart grid, je známé a využívané už více než 80 let. Buďme ale spravedliví. Co se stane, když se nám porouchá tablet? V zásadě nic vážného. Je to sice k vzteku, možná přijdeme o nějaká data, protože jsme je zapomněli zálohovat. Ale jestli jsme zrovna v tabletu neměli uložený vzorec věčného života, o dům dál tato příhoda již nikoho nezajímá. Nebo co se stane, když někde není signál mobilního operátora? Pro někoho to bude katastrofa, protože nebude moci dát na Facebook fotku horského srubu, pro někoho jiného to bude příležitost strávit nádherný nerušený den v horách. Důsledky blackoutu Ovšem co se stane, když bude přerušena dodávka elektřiny? Plošný výpadek elektřiny na rozsáhlém území je černou můrou pro celá města, regiony, státy i kontinenty. Okamžitě přestane fungovat průmysl, kolejová doprava, internet, mobilní sítě. Brzy je následují dodávky vody, čerpací stanice pohonných hmot, posléze se zastaví vozy policie a hasičů a vyčerpají se záložní zdroje pro provoz úředních komunikačních sítí. Pokud taková situace netrvá déle než dvacet čtyři hodin, po odeznění zůstávají zachovány funkce uspokojující základní fyziologické potřeby, potřebu bezpečí a zachování sounáležitosti ve společnosti. Déle trvající narušení dodávek způsobí sociální nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší. Pokud mimořádná situace trvá déle než pět dní, nastává dezinteg-»

46 46 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Ness smart grid» race společnosti. Vláda vyhlašuje výjimečný stav, nastiňuje důsledky takového výpadku Jaroslav Pejčoch, předseda představenstva pražské společnosti T-Soft. Ekonomické ztráty případného čtyřiadvacetihodinového blackoutu v Rakousku vyčíslili analytici Energetického ústavu linecké Univerzity Jana Keplera na 875 milionů eur. Heinz Haupa, technický ředitel společnosti Austrian Power Grid, která provozuje 95 procent rakouských přenosových sítí, však nevěří, že by se dodávky po čtyřiadvacetihodinovém výpadku obnovily okamžitě, a je přesvědčen, že návrat do normálu může trvat i celý týden. Jiří Stich Grid4Life základ pro chytrou přenosovou síť Společnost Ness Technologies spojuje ve svém smart grid konceptu měření a řízení distribuční soustavy. Koncept nazvaný Grid4Life představujeme v rozhovoru s Jiřím Stichem. Jiří Stich. Ve společnosti Ness Technologies pracuje od roku 2007 a nyní zastává pozici ředitele kompetenčního centra Smart. Problematice inteligentních sítí a budov se věnoval již za svého předešlého působení ve společnosti Telefónica O2. Postrach vlád Situace výpadku elektřiny je postrachem všech vlád, protože z výpadku vyplývající anarchie by mohla způsobit politickou destabilizaci regionů i celých států. Demokratický společenský systém funguje pouze za předpokladu, že funguje elektřina, na níž je závislá elektronická komunikace a archivace informací. Papírová forma administrativy se přežila a všechna komunikace už dávno přešla na elektronické kanály. Bez dodávek elektřiny a bez funkčních komunikačních systémů, které elektřinu nutně potřebují, je dnes nepředstavitelné fungování státní správy, ekonomiky, infrastruktury a společnosti. Pokud by došlo k dlouhodobému rozsáhlému výpadku elektrického proudu, dá se očekávat, že by demokratický systém díky setrvačnosti vydržel několik dní, než by došlo k hospodářskému kolapsu, společenskému rozpadu a nástupu banditismu. To je samozřejmě velmi chmurná vize. A proto je důležité přistupovat ke všem změnám v energetice velice zodpovědně. Je nutné nové systémy nejprve důkladně vyzkoušet, prověřit, změřit a pak opatrně nasazovat do běžného provozu. Pokud v oblasti ICT dochází k zásadním změnám zhruba jednou za pět let, podstatné změny v energetice se realizují patnáct až dvacet let. l JIŘÍ STICH ředitel kompetenčního centra Smart, Ness Technologies Můžete stručně popsat hlavní prvky konceptu Grid4Life? Koncept Grid4Life zahrnuje nástroje pro zpracovávání dat získávaných z elektrizační soustavy, jejich zpracování v režimech online či semionline pro potřeby řízení této soustavy nebo v režimu offline pro další potřeby, jako jsou agregace, predikce apod. Tyto moduly poskytují informace různým systémům energetické společnosti, jako jsou GIS, ERP, Billing, ale hlavně základnímu prvku konceptu Grid4Life, kterým je dispečerský řídicí systém (DŘS). Jeho vybrané algoritmy jsou distribuovány až na úroveň inteligentního datového koncentrátoru (Smart Grid Concentrator). Tento prvek má za úkol obstarat úlohy, jako jsou řízení lokální spotřeby a výroby, řízení časů dobíjení elektromobilů v dané lokalitě, získávání přesnějších estimací pro DŘS, a je konstruován tak, aby díky své modularitě byl rozšiřitelný a mohl reagovat na nové požadavky, které přinese další vývoj v energetice. Koncept Grid4Life ovšem nebyl vyvinut jako produkt, neboť je nám jasné, že nikde se nebude implementovat smart grid na zelené louce ani není možné jen tak umístit podobné řešení na distribuční soustavu a myslet si, že to bude fungovat. Koncept existuje proto, abychom si uvědomili a měli na paměti všechny souvislosti postupné přeměny klasické distribuční sítě na síť vysoce inteligentní. Abychom každý jednotlivý díl skládačky postavili tak, aby umožňoval další rozšíření nebo připojení jiného dílu. Smart grid nevznikne jedním projektem. Bude to dlouhý proces složený z dílčích kroků, kdy každý krok musí přinést jasné benefity a být ekonomicky rentabilní. Jsem přesvědčen, že v současnosti takový koncept máme a jeho dílčí prvky jsme připraveni realizovat nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jaké budou bezprostřední přínosy konceptu Grid4Life pro energetické společnosti? Náš koncept má za úkol měřit a řídit distribuční soustavu. Definuje, jaká data lze v rámci soustavy získat, a třídí je podle jejich významu a jejich příjemců. Koncept navrhuje v rámci inteligentních sítí pravidla pro použití vhodných typů komunikace. Předpokládá se přitom přenos vybraných řídicích algoritmů až na úroveň distribučních trafostanic. Čím začíná implementace Grid4Life do praxe? Jedním z prvních kroků by měla být datová analýza distribuční soustavy, a to jak z pohledu datových komunikací, tak i z pohledu práce s daty. Zkoušíme různé způsoby zpracování velkých dat, hledáme optimální bezpečnostní koncept. Rádi bychom se společně s odborníky na energetickou soustavu podíleli na tvorbě nového designu distribučních sítí, do kterého bychom chtěli přispět naší znalostí ICT infrastruktury. Kdo jsou hlavní partneři při tvorbě konceptu Grid4Life? Ness Technologies je hlavně systémovým integrátorem a nemá ambici vše vytvářet sám. Naší rolí je nacházet a spojovat špičková řešení v daných oblastech. Hlavními partnery konceptu jsou společnosti Elektrosystem, norská společnost Powel AS, kanadská společnost Corinex Communications, Transtech CZ, Mycroft Mind, Masarykova univerzita v Brně, společnosti ZPA Smart Energy a Landis+Gyr. l

47 47 smart grid Ness Konec jednosměrky aneb revoluce v distribuci Nárůst domácích producentů elektřiny přináší výzvy pro distribuční sítě. Řešení musí zajistit stabilitu decentralizované přenosové soustavy FOTO archiv, Hynek Glos První vlaštovkou z dílny Corinex Communications a Ness Technologies v rámci inteligentních distribučních sítí je projekt Smart Grid Concentrator. Ten reaguje na trend decentralizace produkce elektrické energie a řeší problematiku stability distribuční soustavy. Česká republika má za sebou jeden nepovedený solární boom, kdy pokřivená dotační pravidla na dlouhou dobu poškodila jinak smysluplnou myšlenku obnovitelných zdrojů. V současnosti zažíváme druhý solární boom, který je už založen na tržních principech. Je umožněn poklesem pořizovací ceny nových technologií, který bude jistě pokračovat a bude hnacím motorem dalšího rozšiřování malých domácích fotovoltaik, připojených do sítě nízkého napětí. Bohužel tyto zdroje produkují elektřinu většinou v době nejnižší spotřeby domu a v dané oblasti tak vzniká nadvýroba elektřiny. Přebytečná energie se pak distribuuje daleko od místa vzniku přetokem přes distribuční soustavu. Tento jev způsobuje vyšší technologické ztráty a ohrožuje stabilitu distribuční soustavy, což si žádá adekvátní protiopatření. Smart Grid Concentrator je v rámci konceptu Grid4Life tím místem, kam je distribuována řídicí inteligence, plně kompatibilní s dispečerským řídicím systémem (DŘS), kterému je podřízená. Jednou z hlavních funkcí je řízení bilance lokální výroby a spotřeby za využití akumulační kapacity dostupné v lokalitě. Smart Grid Concentrator je už ve fázi funkčního prototypu a v současnosti probíhají testy tohoto zařízení. Předpokládáme, že začátkem druhého pololetí tohoto roku budeme schopni toto řešení nabídnout energetickým společnostem k pilotním zkouškám. Základní parametry této technologie Slouží jako ALL-IN-ONE komunikační uzel pro smart grid a smart metering řešení Spravuje současně širokopásmové i úzkopásmové sítě Bezpečně agreguje data z clusteru inteligentních měřičů před jejich odesláním do datového centra Podporuje až tři rozhraní pro backhauling dat (3G, Ethernet, Fiber) Disponuje výpočetní a diskovou kapacitou pro zabezpečení řízení sítě na lokální úrovni (řízení výroby a spotřeby elektrické energie na bázi implementovaných predikčních modelů) Demokratizace výroby elektřiny Pro ty, kdo se pohybují v oboru, asi není žádnou novinkou, že se v technickém portfoliu utilitních společností postupně zabydluje modulace OFDM (technologicky pokročilý způsob modulace signálu využívaného pro komunikaci pomocí silové infrastruktury). Kombinací úzkopásmových a širokopásmových OFDM systémů dokážou distribuční společnosti pokrýt své potřeby v oblasti všech smart metering a smart grid projektů. Navíc se uvedená modulace těší silné podpoře ze strany Evropské unie, která se tak zasazuje o používání nejmodernějších komunikačních technologií. Významnou přidanou hodnotou modulace OFDM pro utilitní operátory je pokrytí jejich potřeb v oblasti interoperability řešení, ale tím to nekončí. Možná nejvýznamnější změnou, jíž operátoři distribučních sítí v současnosti čelí, je přechod z centralizované výroby energie na decentralizovanou. Hlavními přínosy decentralizace jsou redukce množství energie ztrácející se při jejím přenosu, minimalizace počtu a velikosti vedení či orientace na obnovitelné zdroje. Zároveň však decentralizace klade vyšší požadavky na architekturu řízení distribučního systému. Přímé řízení distribuční soustavy bude postupně nahrazeno distribuovaným systémem řízení. Vše v jednom Interoperabilita a podpora řízení distribuční sítě na lokální úrovni jsou hlavní požadavky, které společnost Corinex Communications zohlednila při tvorbě svého nejnovějšího produktu Smart Grid Concentrator. Ten využívá nejnovější BPL a PRIME PLC komunikační technologie tak, aby se s nimi utilitní společnosti dokázaly rychle integrovat a modernizovat schopnosti svých sítí. Tyto vlastnosti staví Smart Grid Concentrator do pozice nosného stavebního prvku pro smart metering a smart grid řešení. l Jiří Stich Ness Technologies Peter Kočiško Corinex Communication Peter Kočiško (38) Ve společnosti Corinex Communications zastává pozici ředitele technické divize pro region EMEA. Aktivně se podílí na popularizaci technologie BPL, využitelné v řadě Smart Grid aplikací pro operátory distribučních síti. Corinex se věnuje vývoji a produkci komunikačních řešení pro nízkonákladové a nízko-emisní širokopásmové komunikace a pro aplikace Inteligentních Sítí.

48 48 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Ness smart grid Chytrou síť nic nepřekvapí Efektivní řízení distribučních systémů musí vycházet ze znalosti aktuálního stavu a přesného odhadu vývoje. To však přináší problém zpracování velkých dat Chytré měření Společnost Ness Technologies měla to štěstí, že se mohla účastnit projektů Implementace jednotného dispečerského systému pro ČEZ Distribuci a Wide Pilot Project AMM pro ČEZ Měření. I proto Ness možná více vnímá smart metering jako zdroj dat pro řízení inteligentních distribučních sítí. Propojením těchto projektů lze dosáhnou zhodnocení investic do nich vložených. Velmi zajímavou zkušeností byl pro Ness test realizovaný v rámci projektu WPP AMM, který měl za úkol simulovat prostředí s 3,5 milionu odběrnými místy v distribuční soustavě ČEZ Distribuce. Do budoucna se předpokládá využití zkušeností ze zmíněného testu pro simulaci práce s daty získanými z dispečerského řídicího systému. Smyslem takového testu by mělo být porovnání konvenčních databází s in memory databázemi a zároveň licencovaných produktů s open source řešeními. Další významnou komponentou konceptu Grid4Life, která nově vstupuje do řízení distribučních soustav elektřiny, jsou predikční systémy. Jejich úkolem je poskytovat spolehlivé předpovědi jevů, které mají vliv na provoz přenosové soustavy, a zajistit tak potřebné vstupy pro aplikaci technické inteligence. Jedná se hlavně o predikce teplot pro výpočet očekávané spotřeby, predikce slunečního osvitu pro potřeby výpočtu očekávané výroby fotovoltaických panelů nebo predikce očekávané námrazy na vedení velmi vysokého a vysokého napětí, která umožní distribuční společnosti se na tento jev dobře připravit a předcházet problémům. Společnost Ness Technologies vyvinula ve spolupráci se společnostmi Czech Globe, SAS Institute ČR a Mycroft Mind sofistikované predikční řešení, které se do budoucna stane integrální součástí expertního systému DŘS. Predikce tak budou k dispozici až na úroveň Smart Grid Concentratoru. Technická inteligence v rámci konceptu Grid4Life zpracuje aktuální meteorologická data spolu s daty historickými, dále například s daty získanými z inteligentních elektroměrů či s daty ekonomickými, vygenerovanými z prediktivního modelu postaveného na fyzikálních základech. Predikční systémy jsou jednou ze složek expertního systému, který Ness Technologie připravuje spolu s firmou Elektrosystem, dodavatelem dispečerských řídicích systémů. Tento expertní systém bude plně kompatibilní s konceptem smart grid. Vedle predikčních subsystémů tak dispečerský řídicí systém získá pokročilé výpočetní subsystémy a analytické subsystémy vyhodnocující děje v distribuční síti. Expertní systém bude mít schopnost sebeučení a efektivního zpracování velkého množství dat. Jako příklad predikčního systému lze uvést řešení pro predikci teplot a s tím související očekávané spotřeby elektřiny. Jako zdroj dat využívá předpovědi systémů ČHMÚ a Aladin, které zpracovává a zpřesňuje až na nejbližších 15 minut, dále historická data o výrobě a spotřebě v konkrétních lokalitách, data z meteostanic pro sledování rychlosti pohybu okluzních front atd. a tato data vzájemně analyzuje a výstupem jsou předpovědi, na jejichž základě lze řídit lokální výrobní zdroje, připravovat podpůrné zdroje nebo optimalizovat dodávky energie. Jak se budou chovat odběrná místa Česká energetická soustava je propracovaná a obsahuje prvky, o kterých si jiné země mohou nechat jenom zdát. Za všechny jmenujme systém hromadného dálkového ovládání, Více než 100 miliard měření ročně v síti ČEZ vyžaduje zcela nové přístupy a technologie. který umožňuje vyrovnávat rozdílnou denní a noční spotřebu dálkovým spínáním bojlerů v domácnostech. Navzdory této vyspělosti je však energetická soustava vystavena řadě trendů, které jsou podnětem vývoje efektivnějších a bezpečnějších cest jejího řízení, shrnovaných pod označení smart grid. Klíčovým problémem je nerovnováha mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. V rámci konceptu smart grid ji pomáhá

49 49 smart grid Ness Tradiční distribuční síť Radiální topologie Centralizovaná výroba elektrické energie Tok energie od výroby k zákazníkovi Jednosměrná komunikace Málo senzorů Žádný monitoring Manuální obnovování Významné riziko poruch a výpadků Zákazník nemá k dispozici služby s přidanou hodnotou Smart Grids Síťová topologie Začlenění distribuované výroby Různé směry toku energie Obousměrná komunikace Aktivní prvky a senzory v celém systému Samo-monitorování Poloautomatické obnovování a autoregenerace Adaptabilní ochrana a izolace případného problému Začlenění zákazníka a poskytnutí nových služeb FOTO Hynek Glos řešit smart metering, tedy automatizované měření spotřeby na odběrných místech. Problémem, který smart metering přináší, je obrovské množství nasbíraných dat, která nelze analyzovat klasickými databázovými metodami. Například počet měření, která by se za jeden rok nasbírala v síti ČEZ v ČR, přesahuje 100 miliard. Takové objemy dat vyžadují nalézt a osvojit si zcela nové přístupy, metody a technologie. Síť na zkoušku V České republice se smart meteringu a problematice smart grid věnuje především společnost ČEZ, která realizuje projekt Wide Pilot Project Automatic Meter Management (WPP AMM). V rámci tohoto projektu bylo pilotně navrženo a zprovozněno několik alternativních řešení pro sběr a ukládání dat ze smart meterů. Jak jsme již uvedli výše, plošné nasazení smart meteringu znamená vypořádat se s problémem sběru a zpracování obrovských objemů dat. Proto se společnosti ČEZ, a. s., ve spolupráci s ČEZ Měření, s. r. o., rozhodly v projektu WPP AMM zrealizovat komplexní simulační test, pomocí kterého by bylo možné jednotlivá alternativní řešení prověřit a zjistit, jak by obstála v reálném provozu. Bylo tedy potřeba, na základě zkušeností z pilotního provozu, simulovat obdob»

50 50 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Ness smart grid rozhovor Aktuální stav simulátoru» ně se chovající síť, která bude obsahovat smart meterů. Společnost Mycroft Mind navrhla vytvořit simulační prostředí, které poslouží nejen pro realizaci plánovaných simulačních testů, ale stane se i laboratoří, v níž bude možné s chováním rozsáhlých sítí odběrných míst dále experimentovat. Bylo navrženo toto prostředí vystavět nad výkonnou výpočetní infrastrukturou centra CERIT-SC (Centre for Education and Research in IT Scientific Cloud) Masarykovy univerzity v Brně. Cílem bylo zapojit do realizace testů i výzkumné pracovníky Masarykovy univerzity a získat nejen nové pohledy na celou problematiku, ale i perspektivní lidi, kteří se tématu budou věnovat na akademické půdě i v budoucnu. Společnost ČEZ i konsorcium dodavatelů projektu WPP AMM s navrženým plánem souhlasily. Ve vytvořeném simulačním prostředí byly provedeny rozsáhlé testy, v rámci kterých byla přenesena více než miliarda měření a do databází uloženo takřka 100 GB dat. Testy ukázaly, že řešení ověřovaná v pilotních provozech mohou obstát i v reálné zátěži plného nasazení v ČR. V současnosti probíhá další fáze testování zaměřená na testování řešení s alternativními protokoly přenosu dat. Umíme si nasimulovat republiku Nejprve bylo potřeba vygenerovat topologii sítě odběrných míst, nad kterou simulace poběží. K tomuto účelu byl vyvinut generátor sítě, který dokáže vytvářet různé druhy sítí, lišících se velikostí, vnitřní strukturou, skladbou odběrných míst apod. Ve spolupráci s odborníky ze společnosti ČEZ a z konsorcia dodavatelů projektu WPP AMM (Hewlet-Packard, Landis+Gyr, Ness Technologies) byly nalezeny parametry, které umožnily generovat sítě nízkého napětí, svojí strukturou velmi podobné sítím v České republice. Jako další krok bylo potřeba nastavit chování vytvořené sítě, to znamená definovat chování každého odběrného místa. Jakou bude mít křivku odběru? Jak spolehlivá bude komunikační linka, pomocí které se s odběrným místem komunikuje? Jaká bude jeho dostupnost během dne? Pro vytvoření simulované distribuční sítě bylo použito více serverů. Přidáváním dalších serverů lze simulovat ještě větší a podrobnější sítě, až v řádech desítek milionů odběrných míst. První úkol, na který byl simulátor použit, bylo již zmíněné testování systémů pro sběr a ukládání dat, které ČEZ provozuje v projektu WPP AMM. Na simulovanou síť byl připojen testovaný systém sběru a ukládání dat, tzv. datová centrála. Ta byla konfigurována tak, jako by pracovala nad skutečnou energetickou sítí. Simulační prostředí bylo doplněno o podrobné monitorování chování všech komponent, od vytížení hardwaru a komunikačních linek po rychlost zpracování měření datovou centrálou. Co může vzejít z monitoringu systému produkujícího a zpracovávajícího obrovské objemy dat? Asi nepřekvapí, že opět obrovské objemy dat. Bylo proto potřeba nalézt cestu, jak z této masy dat vytěžit ta podstatná. Tento problém se podařilo vyřešit využitím technologií Complex Event Processing. l Jiří Stich Ness Technologies Filip Procházka Mycroft Mind Kolik testů už bylo v simulátoru uskutečněno a jaký byl jejich přínos? První série testů na simulačním prostředí proběhla a nyní se dokončuje série druhá. Ukázalo se, že simulační prostředí je velmi užitečný nástroj, pomocí kterého lze výrazně zjednodušit, zlevnit a zkvalitnit testování řešení pro oblast smart metering a smart grid. Simulátor byl na mezinárodním fóru poprvé představen na veletrhu Metering Europe 2012 v Amsterodamu, nedávno byl představen i na energetické misi do Izraele, pořádané Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Ukazuje se, že jde o unikátní projekt přesahující hranice České republiky. S projektem se nám také podařilo postoupit do finále soutěže IT projekt roku 2012, pořádané organizací Cacio. Jakou budoucnost před sebou simulátor má? Nejvíce nás těší, že se kolem simulátoru opravdu daří budovat kombinovaný tým lidí z businessu i výzkumu, který spolupracuje na jeho dalším rozvoji. Spolu s odborníky ze společnosti ČEZ rozvíjíme další možnosti využití simulátoru. Začali jsme vyvíjet novou verzi, která umožní podrobnější generování topologie sítě. Díky tomu bude možné pracovat nejen se spotřebou odběrných míst, ale i s výrobou z malých fotovoltaických panelů a s akumulační kapacitou jednotlivých odběrných míst. Odborníci ze skupiny prof. Matysky, ředitele centra CERIT-SC MU v Brně, pracují na zefektivnění správy používané infrastruktury. Členové laboratoře Lasaris na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity pod vedením doc. Pitnera pracují na nové verzi monitoringu. Věříme, že i díky našemu projektu se podaří najít vhodné smart grid řešení pro českou energetickou soustavu. l Filip Procházka, ph.d. Vystudoval Fakultu Informatiky Masarykovy univerzity, obor matematická informatika. Je spoluzakladatelem a ředitelem společnosti Mycroft Mind. Zabývá se problematikou zpracování dat týkajících se energie a vody. Vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně.

51 51 smart grid Ness Smart grid je přístup k řešení problému Energetika má tolik různých podob a tolik různých potřeb, že neexistuje univerzální řešení, které by se dalo plošně implementovat kdekoli na světě FOTO archiv, Hynek Glos Společnost Ness Technologies má díky tomu, že má mateřskou společnost v Izraeli, zkušenosti už i s izraelskou energetikou. Srovnání české energetiky s izraelskou potvrzuje slova o odlišných podobách energetiky v různých zemích. Izrael je velkým energetickým ostrovem. Je plně odkázán na své vlastní výrobní zdroje. Česká republika je součástí panevropské energetické sítě, je propojena pomocí přenosové sítě se všemi okolními státy a je významně ovlivňována vlivy vznikajícími mnohdy tisíce kilometrů daleko. Přebytek své výroby elektřiny je díky tomu schopna vyvézt do zahraničí. Struktura českého energetického mixu stojí na jádru a hnědém uhlí. Naproti tomu Izrael nemá takřka žádné vlastní zdroje paliv pro své elektrárny. Základními zdroji jsou plyn, ropa a v menší míře uhlí. Plyn a ropu dováží z Venezuely, uhlí z Argentiny a Nového Zélandu. Z pochopitelných bezpečnostních důvodů je vědomou strategií Izraele nebudovat jaderné elektrárny, byť se dá s úspěchem předpokládat, že technologicky by si s tím izraelští odborníci poradili. Naše energetická strategie stále ještě počítá s dostavbou Temelína a jadernou energetikou jako základním kamenem energetické koncepce státu. Výrobní zdroje izraelské energetiky jsou vytíženy na 96,8 procenta svého maxima. Neexistují žádné záložní zdroje a plán technologických odstávek je připraven tak, aby odstávka trvala maximálně pět týdnů v roce. V době odstávky většího zdroje se izraelská energetická soustava stává velmi citlivou na případné zvýšení spotřeby. V české energetice hrají významnou roli takzvané podpůrné služby, což jsou výrobní zdroje, které jsou připraveny v pohotovosti a jsou spouštěny přímo z dispečinku ČEPS v případě potřeby vyrovnat bilanci výroby a spotřeby. Významná část našich výrobních zdrojů je určena primárně právě pro zajišťování podpůrné služby. Rozvoj obnovitelných zdrojů je překvapivě v Izraeli teprve na svém počátku. Byť se zdá, že přírodní podmínky by mohly přát rozvoji hlavně fotovoltaických elektráren. Malé kolektory pro ohřev vody jsou už dlouhá léta nezbytným koloritem izraelských střech (jen pro zajímavost střecha, na které je i černá plastová nádrž na ohřev vody, je střecha patřící arabskému majiteli spolehlivě se podle toho identifikují arabské čtvrti), ale fotovoltaické panely se teprve začínají objevovat. S tím souvisí další významná odlišnost. Naše fotovoltaické zdroje, připojené do sítě nízkého a vysokého napětí, produkují nejvíce elektřiny v době, kdy je v daných lokalitách většinou nejnižší spotřeba. Naše smart grid řešení se snaží využít akumulační kapacity (např. bojlerů) pro zamezení přetoků z nižších napěťových úrovní do vyšších. Naopak v Izraeli je problematika opačná a úloha výrazně jednodušší. V době největšího výkonu fotovoltaických zdrojů je i nejvyšší spotřeba elektřiny, protože jsou v provozu všechny klimatizační jednotky v celé zemi. Toto je právě období, kdy se izraelská energetická soustava stává zranitelnou. Zatímco v českých podmínkách bude smart grid koncentrátor spínat bojlery, případně jiné spotřebiče pro zajištění nutné lokální spotřeby, bude upravený smart grid koncentrátor v izraelských podmínkách řídit provoz klimatizačních jednotek tak, aby zajistil nepřetížení energetické soustavy za udržení teplotního komfortu obyvatel domů. Dalším významným rozdílem je role elektřiny jako dominantního zdroje energie. V Izraeli není plynárenská infrastruktura, nejsou tam centrální teplárenské zdroje. Veškeré potřeby jsou zajišťovány pomocí elektřiny. To ve svém důsledku znamená přibližně 3,5krát vyšší spotřebu elektřiny na obyvatele než u nás. Z toho plyne i nutnost nezanedbávat koncového zákazníka, ale naopak mu nabízet nové služby a nové technologie. Velkým tématem v Izraeli je smart metering a i zde se naše pohledy liší. Zatímco pro nás je smart metering jen nutnou cestou k novým sítím, pro izraelskou energetiku je to plnohodnotné téma, jak vylepšit své služby zákazníkovi, jak snížit spotřebu elektřiny. Úsilí se soustřeďuje na komplexnější pilotní projekty zahrnující funkcionality pro chytrá města. Z výše uvedeného je myslím velmi dobře vidět, že dvě země, jako jsou Česká republika a Izrael, s rozvinutou ekonomikou, s podobným počtem obyvatel a podobnou rozlohou, mohou být z pohledu energetiky naprosto odlišné. Proto říkám, že smart grid není definované řešení, ale přístup k řešení problémů. Definice smart grid říká: Inteligentní sítě (anglicky smart grid) jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku. Principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie. Já na základě svých zkušeností dodávám, že smart grid je filozofie přístupu k řešení problémů vzniklých technologickým vývojem. l Jiří Stich ředitel kompetenčního centra Smart, Ness Technologies

52 52 Euro dubna 2013 global 52 MARGARET THATCHEROVÁ Priority první vlády Železné lady jsou platné dodnes, veřejné výdaje omezuje celá Evropa 56 SPOJENÉ STÁTY Demokraté a republikáni se musejí spojit, aby USA vyvedli z rozpočtové pasti Žena, která učinila opět velikou nejen Británii Margaret Hilda, baronka Thatcherová ( ) Margaret Hildu, baronku Thatcherovou, která právě před týdnem zemřela v Londýně, viděl autor těchto řádků na vlastní oči jen jedinkrát v životě, a to ještě z dálky na nádvoří Pražského hradu, jako obyčejný divák. V té době již nejdéle sloužící britská premiérka byla na konci své aktivní politické dráhy, která z ní ovšem udělala ikonu, jež byla v Praze uctívána obzvlášť mocně. Nabízela použitelná vodítka zemi hledající šém k transformaci. Ostatně velká část jejího dědictví spočívá v tom, že programové priority, které si vytyčila pro svůj první kabinet, jsou dodnes univerzálně sdílené pravdy. Ověřené priority Tehdy chtěla snížit inflaci, nejlépe k nule. Dnes je cenová stabilita zakotvena v legislativách téměř všech zemí, které daly centrálním bankám nezávislost. Včetně ČNB a Evropské centrální banky. Další priorita byla zbrzdit a posléze snížit neudržitelný růst veřejných výdajů. Ač byla celoživotním euroskeptikem, dovolím si vznést skrovný dotaz: Co jiného je evropský fiskální kompakt, tlačící země eurozóny ke strukturálně vyrovnaným veřejným financím, když ne právě toto? A když už jsme u toho, kolik lidí by dnes dalo ruku do ohně za to, že se před lety fatálně mýlila, když tvrdila, že společná evropská měna jednou selže, ekonomicky, politicky i sociálně, ačkoli načasování, okolnosti a plné důsledky jsou dosud nejasné? Potřeba deregulovat ekonomiku a snížit byrokratickou zátěž je rovněž něco, co se nápadně podobá univerzální mantře všech, kteří nyní chtějí povzbudit ekonomický růst. Britská privatizace státních firem byla zejména v tranzitorních ekonomikách úkolem, Potřeba deregulovat ekonomiku a snížit byrokratickou zátěž je rovněž něco, co se nápadně podobá univerzální mantře všech, kteří nyní chtějí povzbudit ekonomický růst. jehož se s tím či oním úspěchem zhostily všechny z nich. Jistě že privatizace za jejích vlád obsahovaly zrno populismu, firmy se prodávaly levně. Ale bylo to v souladu s představou Thatcherové o lidovém kapitalismu a ona díky tomu skutečně masově rozšířila vlastnictví akcií mezi běžnými lidmi.»

53 53 Margaret Thatcherová global BRITSKÁ IKONA. Margaret Thatcherová nabízela použitelná vodítka všem zemím hledajícím návod k transformaci. Snímek z Guildhall Art Gallery v Londýně byl pořízen letos 8. dubna, v den jejího úmrtí. FOTO Reuters

54 54 Euro dubna 2013 global Margaret Thatcherová inzerce A NA VRCHOLU. Baronka Thatcherová přijímá ovace vestoje během sjezdu své Konzervativní strany na podzim 1989, rok před svým odchodem z vrcholné politiky.» Stejně ideologické pozadí měl i rozprodej obecních bytů za velmi zvýhodněné ceny, těch dala do oběhu asi milion. Ač se to municipalitám moc nelíbilo, protože nájem představoval solidní zdroj příjmů obecních rozpočtů, nájemníci jaký div privatizaci přijímali s velikým nadšením. Což mimochodem potvrzuje, že jak Margaret Thatcherová dovedla být tvrdohlavá a nemilosrdná při prosazování svých priorit, tak také dovedla být praktická jako správná dcera majitele koloniálu. Železná lady Češi byli naštěstí ušetřeni její další priority, a to zlomení síly odborů, které držely Británii po desetiletí pod krkem v řadě klíčových odvětví. Legendární hornická stávka v polovině 80. let byla kvazivojenskou operací. Česko po listopadu 1989 takový konflikt nezažilo, Dušek nebyl Scargill a Klaus nebyl Thatcherová. Pro nás je to dobře. O dva roky dříve ovšem proběhla jiná válečná operace, která dopadla pro tuto silnou ženu dobře, a sice konflikt na Falklandách. Když David Cameron minulý týden v parlamentu prohlásil, že Margaret Thatche - rová učinila Británii opět Velkou, vůbec si nevymýšlel. Fakt, že země v recesi, plánující omezení výdajů na válečné námořnictvo, která opustila svoji perlu koloniální koruny, ŽELEZNÁ LADY. Nekompromisní postoj během falklandské krize přinesl Thatcherové v roce 1983 znovuzvolení do čela země. (Snímek premiérky ve věži britského tanku byl pořízen v Německu roku 1986.) Indii, v roce 1947, dokázala vyhrát v roce 1982 lokální konflikt o souostroví s nějakými třemi tisíci obyvatel na druhé straně světa, byl nepochybně jedním z bodů, které jsou v britské kolektivní paměti takto zakotveny. V principiálních věcech neustoupila Ma g ie ani o píď, i kdyby to bylo na druhé straně zeměkoule, to byla její značka. Měla také štěstí, že na druhé straně Atlantiku vyhrál volby Ronald Reagan, s nímž dokázala vytvořit pozoruhodnou alianci spřízněných duší. Jejich myšlenkově silný tandem byl unikátní, ale také účinný svým ideologickým nábojem. Dosáhli vskutku fenomenálního vítězství. Příznivá bilance Úspěšnost hospodářské politiky lze měřit mírou, v níž ji političtí soupeři dokážou s podporou většiny později zvrátit. V případě Margaret Thatcherové toho bylo vyvráceno opravdu velmi málo. Základní ideová východiska jejího programu ve skutečnosti převzali i její přímí političtí konkurenti. To, co zprivatizovala, je stále soukromé. Britská dominance ve zpracovatelském průmyslu skončila dávno před příchodem Thatcherové. Dokonce ani labouristické vlády později neznárodňovaly automobilky proto, že by chtěly, ale proto, že krachovaly. Londýnská City je ještě stále centrem excelentních finančních služeb, které Thatcherová prosazovala a deregulovala. A všichni její pokračovatelé mají velmi silný důvod je bránit, a to i za cenu vážných roztržek s Evropou. Británie opravdu může dospět na základě referenda k tomu, že z Evropské unie vystoupí. Finanční sektor by byl prvním důvodem, proč to podstoupit. Za vlády Margaret Thatcherové se odehrály četné pokusy zlepšit účinnost školství. Britský vzdělávací systém do úrovně středních škol nikdo neopěvuje. Dokonce i samotní Britové se dívají do Finska a žasnou, stejně jako Češi, že to lze dělat i jinak, mnohem lépe a ne tak draze. Ovšem poslat své dítě na britskou univerzitu je snem každého, kdo ví, co je dobré. Již z toho důvodu lze Británii skoro všechno odpustit a sobecky si přát, aby v Unii zůstala. Malé velké ostrovy Některé věci se na Británii stále velmi cení. Ovšem když se ikonický ekonomický týdeník The Economist rozsáhle rozepisuje o severském zázraku a pitvá jednotlivé složky skandinávského úspěchu, bez ohledu na nehorázně vysoké přerozdělování, je zjevné, že ne vše šlo v Británii podle plánu. Albion kdysi nemíval ve zvyku srovnávat se s východním Baltem, ale na druhou stranu zase vždy pečlivě vnímal, co kdo dobře dělá. Kdyby ne, tak tyto ostrovy nemohly být nikdy považovány za velké. Švédové hovoří o svém anglofilství jako o neopětované lásce. Jestli takhle mluví Švédi, co teprve my? To ovšem ale neznamená, že bychom neměli ponětí o tom, jak nás Margaret Thatcherová ve všem, o čem přemýšlíme a co děláme, ovlivnila. Dokázala to ve velmi mnoha věcech. Na jejím pohřbu se ve středu sejdou všichni, kdo vnímají hlubokou stopu, kterou vyryla v myšlení mnoha lidí. Budou jich davy, a nejen z Velké Británie. Velikost často vnímáme s odstupem. Tak jako před mnoha lety, budu se i nyní z dálky, ale s pocitem velkého vděku, dívat. Bez dalšího lze souhlasit: ta žena udělala Británii opět Velkou. l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz FOTO ČTK, Reuters

55 S týdeníkem na Cohena + Jako dárek k ročnímu předplatnému získejte vstupenku na pražský koncert Leonarda Cohena v hodnotě Kč. Termín konání: , 20:00 Místo: O2 arena Praha Více informací: Cena ročního předplatného včetně vstupenky na pražský koncert Leonarda Cohena 1690 Kč VíCE informací: Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku predplatne.mf@cpost.cz, uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0413 Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni,adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a.s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

56 56 Euro dubna 2013 global Spojené státy Pod hrozbou bankrotu Demokraté a republikáni se musejí spojit, aby USA vyvedli z rozpočtové pasti Poprvé tenhle měsíc sedne za stůl, vyplní šek a pošle ho na adresu hned v sousedství. Miliony Američanů pociťují dopady rozpočtových škrtů a prezident chce nést svůj díl. Oznámil, že se vzdá pěti procent svého platu. Ale protože jeho mzdu, včetně její výše, stanoví zákon, nemůže si ji snížit sám. Z vypisování šeku se tak stane rutina opakující se měsíc co měsíc. Ročně Barack Obama dostane 400 tisíc dolarů, z nichž 20 tisíc pošle zpět ministerstvu financí. Pro jeho příznivce sympatické gesto, pro odpůrce populistický krok. V každém případě ale svobodná volba luxus, který miliony lidí po celé Americe nebudou mít. Pro ně se stanou nucené neplacené dovolené málo radostnou realitou života. Tedy pokud se nestane zázrak a demokraté s republikány ve Washingtonu nedokážou najít společnou řeč. Zadýchaná Amerika Ten televizní spot vypráví o hodině dějepisu v nedaleké budoucnosti. Čínský profesor v něm vykládá o dlouhé řadě padlých impérií: Řím, Británie a Amerika. I ona utrácela víc, než vydělala, prováděla neefektivní politiku, půjčovala si od jiných, hlavně od Číny. A teď pracují pro nás, uzavírá s úšklebkem. Spot byl namířený proti politice prezidenta VAROVÁNÍ. Stoupenec radikální pravicové Tea Party, podle jejíchž představitelů prezident Obama vede USA do zkázy, bije na poplach před budovou Nejvyššího soudu ve Washingtonu. Obamy, zdá se ale, že jeho základ děsí šéfa Bílého domu stejně jako jeho odpůrce. Amerika se zadýchává, přestává stačit, její místo ve světě přebírá Čína a další země. Ještě ne pozici nejmocnějšího státu světa, ale v jiných žebříčcích, které k tomuto prvenství vedou v konkurenceschopnosti, v investicích do vědy a výzkumu, v kvalitě škol. Jestli to takhle půjde dál, stane se z nás Evropa, ovládne nás socialismus, ztratíme svobodu! varoval muž na pódiu jednoho baru v nevadském Las Vegas. Ženě u stojánku s tričky (jeden nápis za všechny: Jedna vesnice v Keni postrádá svého idiota ) se ve tváři zračilo upřímné zděšení z té představy. Byl jsem na mítinku Tea Party, ultrakonzervativního hnutí, které výrazně ovlivnilo americkou pravicovou politiku posledních let. Podívejte se, co se stalo v Evropě, to nikdy nemůžeme dopustit, udusili své ekonomiky, propadají se! hřímal o pár měsíců později mladík na jednom z předvolebních shromáždění demokratů a přidal pár čísel o výsledcích klesajícího britského hospodářství poté, co vláda naordinovala přísné rozpočtové škrty. Nechuť k evropským modelům je pro čím dál víc rozdělenou americkou politiku jedním z mála sjednocujících prvků. Pak už se snad shodnou na jediném že Spojené státy mají problém. Že zaostávají, že rostoucí dluh je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Nekonečné dohady Z dlouhodobého pohledu rostl státní dluh USA v období válek a klesal v době míru, který následoval. Nejvyšší byl těsně po 2. světové válce 113 procent HDP. Problém ale je, že se v posledních dekádách zvětšuje víc a víc. Na začátku letošního dubna přesáhl 105 procent. V mezinárodním srovnání se přes hranici sta procent HDP přehouplo z rozvinutých zemí jenom Řecko (163 procent roku 2011), Itálie (120 procent v roce 2011) a samozřejmě rekordman Japonsko (204 procent). Z toho amerického dluhu drží necelých 30 procent americké instituce, zbytek mimovládní věřitelé, američtí nebo zahraniční investoři. V rukách těch zahraničních je 47 procent dluhu, největšími věřiteli jsou Japonsko a Čína, každá země kontroluje asi 1,1 bilionu dolarů. Recepty na cestu z krize jsou ale úplně odlišné. Voliči Mitta Romneyho za problém číslo jedna považovali právě obrovské zadlužení. Stoupenci Baracka Obamy je ale odsunuli až na pátou příčku větší prioritu pro ně má vzdělání, pracovní místa, výdaje na zdravotnictví a sociální programy. Důkaz, jak velké rozdíly panují mezi oběma skupinami. Poslední volby vyhrál prezident. Nejmenoval se ale Barack Obama, i když oficiálně tím vítězem byl on. Volby roku 2012 přinesly triumf jeho poslednímu demokratickému předchůdci Billu Clintonovi. Sledoval jsem jej uprostřed bouřící haly v Charlotte, na sjezdu demokratů. Předposlední večer bývá tradičně hvězdou viceprezident, Joe Biden ale tentokrát přepustil prestižní čas Clintonovi. Užíval si to, přednesl nejlepší projev kampaně: Často se mě ptají, jak jsme to dokázali, udržet vyrovnaný rozpočet. Odpovídám jedním slovem aritmetika, vytáhl svůj triumf. Prezident Obama žertoval, že z Clintona udělá ministra vysvětlování, a republikánští stratégové už tehdy prorokovali, že tenhle projev byl zlomem v předvolebním boji. Nechali jsme mu totální nepořádek, nestihl ho uklidit dost rychle, tak ho vyhoďte a dejte tam zase nás, shrnul exprezident republikánskou argumentaci.

57 57 Spojené státy global KOMPROMIS. Barack Obama poslal minulý týden do Kongresu návrh rozpočtu, který vypracoval s republikánským předákem Johnem Boehnerem. FOTO ČTK, Reuters Byl to právě Clinton, kdo dosáhl posledního vyrovnaného rozpočtu. Zvýšil daně a dohodl s republikány omezení některých výdajů na sociální programy. Doby velké vlády už minuly, prohlásil tehdy. A fungovalo to. Pak přišel George W. Bush a daňové škrty pro všechny příjmové skupiny. To byla pro rozpočet první rána, na straně příjmů. Ta druhá, tentokrát výdajová, přišla 11. září. Růst nákladů na války v Iráku a Afghánistánu i na obranu obecně se podepsal na rostoucích schodcích v roce 2003 přesáhl roční deficit půl bilionu, pět procent HDP. Největší problém ale přišel v roce 2008 finanční krize, pomoc bankám a dalším finančním institucím. Schodek se poprvé vyšplhal přes bilion dolarů a pod tuto hranici doteď neklesl. Nechuť k evropským modelům je pro čím dál víc rozdělenou americkou politiku jedním z mála sjednocujících prvků. Déšť a zavírání úřadů Začátek srpna 2011 byl v americké metropoli nezvykle upršený. Stáli jsme pod jedním deštníkem s Lindou Thomasovou, šéfkou oddělení komunikace muzeí sdružených pod hlavičkou Smithsonian, a dívali jsme se na davy lidí proudících do Národního muzea letectví a kosmonautiky. Uvnitř Amerika vystavuje svou pýchu artefakty z dob, kdy člověk teprve osahával vzduchoplavbu, i předměty spojené s nejdelšími cestami, jaké kdy lidstvo podniklo. I přes nepříjemné provazce deště bylo na schodech muzea nezvykle rušno lidé věděli, že za pár hodin by tu mohli najít jenom zavřené dveře a ceduli obsahující heslo těch dní: Government Shutdown. Dovedete si představit, že zítra opravdu zavřete? ptal jsem se ženy s unaveným obličejem stojící vedle mě. Jsme instituce, která je tu pro lidi. To by bylo hodně špatné. Ale věřím, že to politici nenechají dojít tak daleko jako před 15 lety. Demokraté a republikáni měli posledních pár hodin, aby se domluvili, jak dál se zadlužováním země. A všichni vzpomínali, jak to bylo naposledy. Na přelomu let 1995 a 1996 se republikánský Kongres postavil prezidentu Clintonovi a zastavil financování vládních úřadů a organizací skoro na tři týdny. Měla jsem tehdy aspoň čas napéct před Vánocemi, usmála se Linda. Dějiny si ale tehdejší politické drama pamatují jinak jako obrovskou politickou chybu republikánů, která jejich kandidáta stála o pár měsíců později prezidentské volby a pomohla udržet v Bílém domě Billa Clintona. I teď zbývalo do voleb něco málo přes rok a nikdo nechtěl riskovat, že by hněv občanů připravených o doručování pošty a sociální dávky mohl dopadnout právě na jeho stranu. S pistolí u hlavy I proto se nakonec v srpnu 2011 obě strany domluvily. A dokonce to vypadalo, že politici překročili svůj stín a našli řešení i pro delší období. Jmenovalo se Zákon o vyrovnání rozpočtu. Klíče k jeho úspěchu byly dva. Tím prvním takzvaný supervýbor z členů Kongresu, který měl vypracovat doporučení, jak v následující dekádě omezit schodek státní» inzerce A

58 Bill Clinton ( ) 58 Euro dubna 2013 global Spojené státy Zadlužená Amerika Vývoj rozpočtového deficitu USA (v mld. dolarů) rok ,93 mld. USD Barack Obama ( ) George W. Bush ( ) rok ,03 mld. USD George H. W. Bush ( ) Zdroj: usgovernmentdebt.us» ho rozpočtu o 1,5 bilionu dolarů. Doporučení tohoto výboru měl schvalovat Senát a Sněmovna reprezentantů bez možností dodatků, prostou většinou. Vypadalo to jako účinný recept na zablokovanou politickou scénu. Aby byl úspěch ještě jistější, schválili si politici navíc to, co američtí komentátoři označovali za zbraň, kterou si Kongres sám přiložil k hlavě. Kdyby supervýbor nedospěl ke kompromisu, nastoupily by automatické škrty, bolestné pro obě strany. Půl bilionu by Příkrý fiskální útes Volební noc 6. listopadu přinesla triumf Baracku Obamovi a krušné chvíle republikánům, kteří pevně věřili ve vítězství svého kandidáta. Už druhý den ale vystoupil šéf dolní komory Kongresu a de facto šéf republikánské strany John Boehner se smířlivým prohlášením: Jestli tyto volby přinesly nějaký mandát, pak je to mandát pro obě strany hledat řešení problémů, jež naši zemi trápí. Měl přitom fialovou kravatu. Média si to tehdy vykládala jako symbol usmíření mezi tradiční červenou barvou amerických republikánů a modrou, symbolem demokratů. Přání bylo otcem myšlenky, ukázalo se to za necelé čtyři měsíce. Tentýž Boehner vystoupil na společné tiskové konferenci senátorů a kongresmanů s o dost radikálnějším prohlášením: Senát by měl zvednout pr... Ve středu Obama poslal republikánům nový návrh. Počítá s lépe cílenými škrty, které by nahradily plošné úspory nastartované březnovou nedohodou. a začít něco dělat. Mezitím se ukázalo, že jediné, na čem jsou obě strany schopné se dohodnout, je velmi omezené odvrácení největší katastrofy, která se na Ameriku řítila. Říkali tomu fiskální útes a byla to kombinace automatických škrtů ze zákona o kontrole rozpočtu ze srpna 2011 a vypršení platnosti daňových úlev podepsaných prezidentem Bushem. Pokud by Kongres nic neudělal, Amerika a s ní i světová ekonomika by se podle všeho opravdu zřítila z útesu. Stalo se to, co už několikrát. Oba hlavní hráči prezident Obama a šéf dolní sněmovny Boehner se blížili ke kompromisu, nakonec ale jednání zkrachovala. Oba jsou ve dvojím ohni kromě tlaku protistrany čelí i vlivu radikálních křídel svých stran. Konzervativní republikáni označují sebemenší zvýšení daní za zradu idejí, na nichž jejich strana stojí. Naopak nejlevicovější křídlo Obamových demokratů bere jakékoli škrty v sociálních výdajích za opuštění těch nejpotřebnějších. Republikáni a demokraté nakonec řešení našli. Vzniklo z rozhovorů dvojek obou stran starých rivalů ze Senátu, ale také starých přátel viceprezidenta Joea Bidena a šéfa senátní republikánské menšiny Mitche McConnella. Většině Američanů daňové úlevy zůstaly, jenom těm s příjmy nad 400 tisíc dolarů ročně se odvody prudce zvýšily. Byl to ovšem kompromis, který málokoho nadchl. Víc než tahle upocená dohoda ale současnou situaci na politické scéně charakterizuje krach jiných rozhovorů o miliardách a bilionech debat o tom, jak se vyhnout automatickým škrtům (za deset let půl bilionu dolarů z výdajů na obranu a půl bilionu ze sociálních programů). Tady řešení politici nenalezli. Pro mnoho lidí tak bolestné úspory vstoupily v platnost. Bílý dům přestal provádět exkurze, snížil se počet letových dispečerů, 700 tisíc zaměstnanců Pentagonu musí na 14 týdnů neplacené dovolené. Velení ozbrojených sil mluví o ohrožené akceschopnosti. musel oželet Pentagon, o půl bilionu by byly nižší výdaje na sociální programy. Obě strany daly do banku své posvátné krávy republikáni obranu, demokraté sociální výdaje. Optimismus však nebyl všeobecný. Tři dny po hlasování o vzniku supervýboru přišla rána americkému sebevědomí: agentura Standard & Poor s snížila zemi rating. Hlavní důvod? Politická nejistota a neefektivnost politického systému: Rozdíly mezi stranami se ukázaly jako výjimečně obtížně překonatelné. Ministerstvo financí i politici obou stran tehdy protestovali. Trvalo necelé čtyři měsíce, než to samé přiznal sám supervýbor ve svém závěrečném dokumentu:...došli jsme k závěru, že dosažení oboustranné dohody není možné. Bude to bolet Další, zásadnější spory o další směřování fiskální politiky jsou opět na obzoru. Už v květnu, kdy vláda opět dosáhne stropu, kolik si může půjčovat. Aktuální čísla rozpočtu přitom vypadají nadějně letos (po započtení prvního kola automatických škrtů) bude roční schodek poprvé po čtyřech letech pod bilionem dolarů. Do roku 2015 by měl dokonce klesnout z letošních 5,3 procenta na 3,7 procenta HDP. To je ale důsledek zotavující se americké ekonomiky, ne strukturálních reforem. Jejich absence se naopak začne projevovat po roce 2015, kdy rostoucí sociální výdaje začnou schodek opět prohlubovat až na sedm procent HDP v roce Minulý týden ve středu poslal Barack Obama kongresovým republikánům svůj návrh, který rozpracovával při rozhovorech s Johnem Boehnerem před jejich krachem v březnu. Je to kombinace zvyšování daní, škrtů v některých sociálních programech a naopak investice do jiných oblastí třeba vzdělání. Počítá i s lépe cílenými, jež by nahradily plošné úspory nastartované březnovou nedohodou.

59 59 Spojené státy global FOTO archiv Vedení pravicové opozice zvýšení daní odmítlo. Bílý dům ale sází na novou strategii. Kromě jednání s republikánskými špičkami oslovil i vybrané republikánské senátory. Obamův tým věří, že by mohl prezidentův plán prosadit v Senátu s podporou některých republikánů. To by pak vytvořilo obrovský tlak na pravicovou většinu ve Sněmovně reprezentantů, která by pak nesla veškerou politickou zodpovědnost, pokud by ani tentokrát žádný kompromis neprošel. A třeba vlivný (a umírněný) republikánský senátor Lindsey Graham už prohlásil, že jemu se plány Bílého domu zamlouvají. Obamovy návrhy počítají, že kombinace vyšších daní a škrtů ve výdajích by mohla ušetřit 1,8 bilionu dolarů. To by se v kombinaci s dřívějšími úsporami ve výši 2,5 bilionu dostalo přes hranici, kterou si obě strany stanovily jako potřebnou ke zkrocení rostoucího deficitu. Někteří experti ale varují, že ani čtyřbilionová hranice nemusí stačit. Skutečně účinná opatření by Ameriku hodně bolela, stála by víc než podepsání šeku na 20 tisíc dolarů ročně z prezidentského platu. Na druhou stranu pro Baracka Obamu i Johna Boehnera jde v tomto boji o hodně. O to, jak vyřeší jeden z nejpalčivějších amerických problémů dneška. O to, jak si je bude pamatovat historie. Jeden americký prezident už dával dokonce celý svůj plat na zvláštní účet a pak ho posílal zčásti na charitu, zčásti vlastním zaměstnancům, jejichž plat se mu zdál příliš nízký. Jmenoval se Herbert Hoover. Když po prvním období končil ve funkci v roce 1933, bylo jasné, že do dějin nevstoupí jako skromný politik a filantrop, nýbrž jako muž, který svou nečinností výrazně přiživil největší hospodářskou krizi v moderních dějinách. l Michal Kubal vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství ČT inzerce A

60 60 Euro dubna 2013 hydepark 60 POŠTOVNÍ LIBERALIZACE Otevření trhu pro zásilky do 50 gramů a 18 korun za kus tlačí Českou poštu do ztráty, kterou nakonec uhradí stát 62 SOCIÁLNÍ PÉČE Kvůli nedostatku sociálních pracovníků ohrožené děti dál končí v ústavní péči 63 MANAŽERSKÝ PANEL Základním kamenem pro správné nastavení digitalizace je archivační a skartační řád Co s sebou přinese liberalizace poštovního trhu? České poště vzrostou náklady i ztráta, čeká ji velká reorganizace Liberalizace v oblasti poštovních služeb není český výmysl, ale požadavek Evropské unie stanovený v tzv. Třetí poštovní směrnici. Česká republika se tak připojuje v nejzazším termínu k ostatním státům EU a zcela otevírá svůj poštovní trh. Tato úplná poštovní liberalizace začala v Česku platit letos 1. ledna. Klade si za cíl zvýšení efektivity poskytování poštovních služeb prostřednictvím větší konkurence na trhu za předpokladu nezměněné kvality poskytovaných služeb. Není nutné zdůrazňovat, že se jedná o velmi ambiciózní úkol nejen na úrovni České republiky, ale celé Evropské unie. V českém prostředí jde o dokončení liberalizačního procesu, který postupně otevíral jednotlivé segmenty poštovního trhu konkurenci. Posledním, ale velmi významným trhem, který se liberalizuje, je trh poštovních listovních zásilek o hmotnosti do 50 gramů a zároveň do ceny 18 korun za kus. Tento trh byl do konce minulého roku vyhrazen pouze pro dominantního poštovního hráče, státní podnik Českou poštu. Klesající ziskovost Ačkoli se laikovi může zdát liberalizace tohoto trhu jako pouhá formalita, opak je pravdou. Trh listovních zásilek do hmotnosti 50 gramů a ceny do 18 korun představoval pro Českou poštu dlouhodobý a jistý zdroj příjmů. Celý trh s těmito zásilkami dosahoval ročního objemu kolem 500 milionů kusů a v tržbách čtyř až pěti miliard korun, tedy přibližně čtvrtiny celkových tržeb České pošty. Po liberalizaci tohoto trhu lze očekávat nejen snížení podílu, a tedy i tržeb České pošty, ale také tlak na snížení cen i významný pokles ziskovosti. Navíc je nutné připomenout, že tento trh má svůj vrchol již za sebou a setrvale klesá v jednotkách procent ročně. Jedná se o tradiční službu, která je postupně vytlačována novými způsoby komunikace, jako jsou y, zasílání a přijímání zpráv prostřednictvím datové schránky, či další digitalizovanou komunikací. Pokud někdo očekává od liberalizace zlepšení služeb či kratší fronty u poštovních přepážek, pak jsou tato očekávání spíše lichá. O trh poštovních služeb pro běžné občany se v tuto chvíli nejedná, hraje se o obsluhu firemního segmentu (bankovní instituce, pojišťovny či dodavatelé v energetice a vodárenství), kde se také odehraje klíčová finanční bitva, která bude mít své vítěze i poražené. Boj o tento segment bude mít navíc vliv i na další listovní a balíkové poštovní trhy, kde Česká pošta poskytuje své služby. Příčinou je zejména nákladová struktura České pošty a skutečnost, že i poštovní služby lze vnímat jako síťové odvětví. Klíčem k ziskovosti v těchto odvětvích je maximalizace vytížení vybudované distribuční sítě. Případný pokles poštovní hmoty nebude možné přímo úměrně promítnout do redukce nákladů. Kdo liberalizaci zaplatí? Nad dopadem liberalizace České pošty by se dalo mávnout rukou, to by tu ale nesměla být ještě jedna zásadní skutečnost. Česká pošta má totiž nadále povinnost zajišťovat základní

61 61 poštovní trh hydepark Příliš hustá síť Srovnání počtu obyvatel a poštovních poboček v Česku a okolních zemích Počet obyvatel (mil.) Počet Průměrné pokrytí poboček (počet obyv./ pobočku) Rakousko 8, Německo 81, Česká republika 10, Zdroj: Ernst & Young ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv poštovní služby, jejichž rozsah je součástí nového poštovního zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění zákona 89/2012 Sb. Tato povinnost byla České poště až do konce minulého roku kompenzována prostřednictvím výhrady na trhu listovních zásilek do hmotnosti 50 gramů a ceny 18 korun. Tento vyhrazený trh je ale nyní liberalizován, a je otázkou, jak se Česká pošta vyrovná se ztrátou, která jí nyní vznikne. Ztráta, v tomto případě označovaná jako čisté náklady univerzální neboli základní služby, je v podstatě vyjádřením požadavků kladených poštovním zákonem na parametry základní listovní služby, které lze označit za netržní, a tedy nehrazené zákazníkem. Možností, jak tyto čisté náklady kompenzovat, by mohl být velmi diskutovaný kompenzační fond, kam by přispívali všichni poskytovatelé poštovních služeb. Bohužel tento způsob se zdá více než nepravděpodobný. Nejenže funkčnost kompenzačních fondů je dle příkladů z Evropy blízká nule, ale ani kompenzační fond v telekomunikacích nebyl v tomto směru zcela úspěšný. Vracíme se tak zpět k otázce, kdo onu liberalizaci vlastně zaplatí. Klíčové výzvy Je pravděpodobné, že stávající situace bude postupně dopadat na hospodaření České pošty, která jako státní podnik bude muset požádat o dofinancování státní rozpočet. Výše případných kompenzací závisí nejen na efektivitě České pošty, ale významně také na politické vůli a profesionalitě politických zásahů do poštovního trhu. Kolik peněz nakonec půjde ze státního rozpočtu, závisí na schopnosti politiků přiblížit nastavená pravidla fungování a řízení České pošty soukromému podniku. Stávající situace není nijak růžová, schopnost České pošty vyrovnat se s níže uvedenými výzvami bude určovat, jak hluboko si všichni sáhneme do kapes v souvislosti s poštovní liberalizací. Mezi klíčové výzvy, které rozhodnou, lze jmenovat nutnost úspěšné transformace sítě poštovních poboček, která je svým rozsahem a strukturou naprostým evropským unikátem. Financování takto rozsáhlé poštovní sítě navíc ztěžuje i relativní objemová nevyspělost poštovního trhu, který je ve srovnání počtu zásilek na jednoho obyvatele zhruba poloviční než v Německu. Také zákon o veřejných zakázkách je významnou překážkou pro rychlá a flexibilní rozhodnutí, která jsou nezbytná při aktuálních tržních změnách. Problémem je nejen zdlouhavost a komplikovanost procesu výběru dodavatele, ale také nejistota, zda se vůbec podaří dodavatele vybrat a proces dokončit v plánovaném termínu. Mementem těchto komplikací je například výběrové řízení na nákup strojů pro třídění balíkových zásilek, které se již rok řeší na úrovni Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nově vzniklé legislativní požadavky přímo nereflektují možnosti nabídky ani úroveň poptávky. Existenčním faktorem pro Českou poštu proto bude schopnost vyrovnat se s požadavky a nároky nového poštovního zákona a odvaha jasně a zřetelně hájit ekonomickou racionalitu. Je nutné, aby v poštovnictví nedocházelo k výkladu legislativy pouze z právního, ale také z ekonomického pohledu. Retailový trh listovních zásilek není hlavním předmětem zájmu konkurence, nicméně Česká pošta bude muset nezbytně zvýšit úroveň zákaznického servisu, a to nejen pro velké klienty, ale v konečném důsledku i pro jednotlivce s cílem zefektivnit kontakt prostřednictvím dalších služeb. Česká pošta jako největší zaměstnavatel v zemi s více než 33 tisíci zaměstnanci bude muset projít vnitřní reorganizací, která bude reflektovat plně tržní prostředí. Tato reorganizace bude velmi bolestný, dlouhodobý a komplikovaný proces. České poště hrozí vysoké ztráty Pokud se nepodaří České poště vyrovnat se s těmito výzvami, pak lze v následujících letech očekávat poměrně razantní propad v hospodaření. Provozní ztráta České pošty by v roce 2017 při nezměněných nákladech a pokračujícím poklesu velikosti nově liberalizovaného trhu listovních zásilek mohla dosahovat 1,2 až 2,9 miliardy korun. V Evropě vidíme v postliberalizačním období příklady jak úspěšných, tak i neúspěšných pošt. Platí přitom, že úspěšná může být jen racionálně řízená a inovativní pošta působící v podnikatelsky vstřícném prostředí. Pokud chce Česká pošta být konkurenceschopným podnikem a nepropadnout se do vysokých ztrát, musí včas zareagovat a najít cestu, jak úspěšně vzdorovat řadě faktorů, ať už se jedná o klesající trend využívání tradičních poštovních služeb, rostoucí konkurenci, dynamický rozvoj elektronické komunikace nebo přísnou legislativu upravující činnost státního podniku. l Petr Knap vedoucí partner Ernst & Young pro veřejný sektor Antonín Raizl manažer Ernst & Young pro služby veřejného sektoru

62 62 Euro dubna 2013 hyde park sociální péče Stát, který se (ne)stará Kvůli nedostatku sociálních pracovníků ohrožené děti dál končí v ústavní péči Jak se nejlépe postarat o ohrožené děti, jejichž rodina se dostala do problematické situace? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá zvláště proto, že představuje zásadní výpověď o fungování celého systému péče o ohrožené děti u nás. Jako ve všech vyspělých zemích je i v té naší základní autoritou v ochraně práv dětí stát. Ten by měl garantovat, že dítě bude vyrůstat v bezpečném, přirozeném a emočně vřelém prostředí. Nikoho tak nepřekvapí, že nejvhodnějším prostředím pro život dítěte je rodina, a stát by měl napřít veškeré úsilí k tomu, aby byl tento princip beze zbytku naplněn. Proč tedy vyrůstá v Česku více než 11 tisíc dětí v ústavní péči? Znamená to snad, že jsou české rodiny tak problematické? Anebo je to stát, kdo svou roli nezvládá? Nová pravidla, staré potíže V lednu 2012 schválila vláda národní strategii Právo na dětství, která má významným způsobem zlepšit současný systém ochrany práv dětí. Tento dokument počítá i s rušením kojeneckých ústavů a jejich nahrazením pěstounskou péčí do konce roku Ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim minulého roku navíc zaznamenalo další úspěch, a to když se poslancům podařilo přehlasovat prezidentské veto novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí, která výrazným způsobem zlepšuje podmínky pro výkon pěstounské péče. Aktivita na straně státu je tedy více než dostačující, chtělo by se říci. V praxi se ale zatím žádné vítězství nekoná. Stát totiž pouze rozdal úkoly, podmínky pro jejich splnění však dosud nenastavil. Aktuální situace v krajích a tzv. trojkových obcích (s rozšířenou působností) je doslova a do písmene nezáviděníhodná. Orgány sociálněprávní ochrany dětí byly již před přijetím novely zákona přímo zavaleny prací. K té navíc přibyla s novými pravidly celá řada dalších úkolů, které poddimenzované stavy sociálních pracovníků nemohou ani při nejlepší vůli zvládnout. Ne nadarmo se říká, že papír snese vše. Nadějně vyhlížející plány ministerstva, které měly na úřady přivést více zájemců o náhradní rodičovství, berou zasvé ve zděšených tvářích státních zaměstnanců, kteří se obávají, že se nebudou schopni v rozumném čase o nadstandardní počet zájemců o pěstounství postarat. Představy o tom, jak je většina opuštěných dětí umisťována do náhradních rodin namísto do ústavů, tak mizí v nenávratnu. Nic na tom nemění ani fakt, že osobní nasazení a entuziasmus lidí, kteří se této problematice v jednotlivých regio nech věnují, jsou více než obdivuhodné. Je to především personální posílení orgánů sociálněprávní ochrany dětí, které je v této situaci naprosto klíčovým a základním krokem, jejž by měl stát podniknout k naplnění cílů, které si v ochraně práv ohrožených dětí stanovil. Pouze dostatečný počet sociálních pracovníků totiž může zajistit, že se stát bude v první řadě snažit pomoci biologickým rodičům vyřešit jejich problémy tak, aby jim dítě nemuselo vůbec být odebráno. Teprve pokud selžou všechny způsoby pomoci rodině a ani mezi příbuznými se nenajde nikdo, kdo by se mohl o dítě postarat, začnou sociální pracovníci uvažovat o umístění dítěte v náhradní rodinné péči. Aby však systém disponoval dostatečným počtem náhradních rodičů, je třeba zájemce o pěstounskou péči aktivně vyhledávat a zároveň jim zajistit dostatek doprovodných služeb, o které se budou moci opřít. Nepostradatelným partnerem v náboru nových pěstounů a zajištění těchto služeb pak může být pro úřady neziskový sektor. Peníze až na prvním místě Pokud si nyní kladete naprosto legitimní otázku, kde má stát na tyto změny vzít peníze, pak vězte, že odpověď se skrývá právě v transformaci systému péče o ohrožené děti jako takového. Zatímco průměrně stojí péče o jedno dítě v ústavu měsíčně korun, v pěstounské péči je to pouze 9947 korun, sanace biologické rodiny pak vyjde stát na 4651 korun. Peníze, které ušetří tím, že nebude děti posílat do ústavů, tedy minimálně jednu miliardu ročně, může stát využít právě na podporu prevence a vyhledávání nových náhradních rodičů, jimž poskytne odpovídající podmínky pro výkon náhradní rodinné péče. Každý známe ve svém okolí někoho, kdo by se mohl stát pěstounem. Mnohdy jsme to dokonce právě my. Mnozí z nás s hledáním vhodných náhradních rodičů již začali. Věřím, že i vy se přidáte. l Gabriela Lachoutová zakladatelka Nadačního fondu J&T FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický

63 63 manažerský panel hyde park Digitalizace vs. úspory Základním kamenem pro správné nastavení digitalizace je archivační a skartační řád Ladislav Novák ředitel oddělení konzultační služby Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r. o. Téma úspor je v současné době velmi živé, každý se snaží najít stále nová místa, kde náklady snížit. Nicméně každé šetření má svá pravidla, kterými je dobré se řídit. V opačném případě se totiž z úspor mohou stát další náklady. Jednou z možných cest snížení nákladů je zavedení digitalizace dokumentů. Digitalizace se může zdát velmi jednoduchá. Naskenované dokumenty zkrátka někam uložíte a pak archivujete i papírové originály. Pokud však digitalizaci zahájíte takto, většinou velmi brzy zjistíte, že jste asi na začátku cosi opomněli. A to něco je řád, podle něhož je nutné digitalizaci provádět. Co je tedy dobré si na začátku říci? Chci řídit dokumenty v celé společnosti, nebo pouze v části? to je klíčová otázka. Neméně důležitý je i následující krok. A tím je analýza, jaké dokumenty chcete digitalizovat. Je třeba zjistit, zda jde o dokumenty, které budete potřebovat pro případnou kontrolu ze strany státních orgánů, nebo o provozní dokumenty, které slouží jen pro vaši interní potřebu. Základním kamenem pro správné nastavení digitalizace dokumentů je archivační a skartační řád. Jde o velmi důležitý dokument, který může v budoucnu ušetřit mnoho starostí a často i peněz. Je také klíčovým prvkem při výpočtu potřebné kapacity na disku, volbě způsobu zabezpečení, definici přístupových práv a slouží i jako zadání pro realizující společnost. Důležité také je udržovat archivační a skartační řád stále aktuální. Druhým podstatným úkolem je určit aplikace, které budou využívat data z dokumentů. Stejně tak je nutné si rozmyslet, jestli potřebujeme získat editovatelnou podobu celého dokumentu, nebo zda stačí vytěžit pouze některé informace. K tomu slouží tzv. matice informací. Ta definuje využívané aplikace, datová pole a typy informací, které chcete vytěžit. V neposlední řadě je velmi důležitým prvkem také podpora celého projektu vrcholovým managementem. Stejně jako každá novinka i digitalizace přináší změnu v běžném fungování společnosti. Pokud ale kdokoli v rámci procesu zavádění povolí byť jedinou výjimku, je celý projekt ohrožen. Pro správné fungování archivu je totiž důležitý každý detail, a proto je skutečně nutné přistupovat k digitalizaci důsledně už při jejím zahájení. Prostřednictvím digitalizace je každopádně možné dosáhnout významných úspor. Pokud však s tímto procesem nemáte zkušenosti, doporučuji obrátit se na odborné firmy, které se touto oblastí zabývají. Směřování ke společnosti bez papírů je jedním z trendů současnosti a v budoucnu se bude k tomuto cíli blížit stále více firem. l inzerce A

64 64 Euro dubna 2013 light 64 Umění Výstava plakátů Alfonse Muchy, které shromáždil Ivan Lendl, se v Obecním domě otevřela minulou středu. Nejde ani tak o umění, jako o to, vytěžit z něj co nejvíce peněz. Koupit si návštěvníci mohou kopie plakátů i šátek s muchovskými motivy 68 Restaurace: Hliněná bašta Po dožití se prý stavba průhonického podniku snadno semele na záhonek. Kvůli milovníkům dobrého jídla snad tato situace jen tak nenastane 71 Víno Michele Manelli jako první v Evropě pracuje v systému kompletně energeticky nezávislého vinařství s uzavřeným energetickým cyklem Mucha na kurtu V Obecním domě se otevřela výstava rozsáhlé sbírky plakátů secesního umělce. Zaujme mimo jiné propracovanou reklamou a merchandisingem Když se letos v březnu v aukční síni Dorotheum dražila unikátní studie k jednomu z obrazů Slovanské epopeje s názvem Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě, stala se ihned nejdražším dílem od Alfonse Muchy prodaným v Česku. S aukční přirážkou za ni nový, rusky hovořící majitel zaplatil 4,8 milionu korun. Díky pracovním angažmá ve Vídni, Mnichově, ale i v Paříži či Spojených státech a úspěchům, kterých v těchto zemích dosáhl, se jméno Mucha stalo reklamou na české umění v zahraničí. Ve světě existuje několik institucí nesoucích Muchovo jméno. Unikátní a Čechy často opomíjené je pařížské Musée Carnavalet, kde lze spatřit rekonstrukci zlatnictví Fouquet, na jehož designu se Mucha podílel. Muchově tvorbě se věnuje řada specializovaných webů, a pokud se v aukčních síních objeví originální skica či výtisk plakátu, znamená to jistotu milionového nákupu. Velký zájem o Muchu je také v Japonsku. Ve městě Sakai u Ósaky se nachází Muzeum Alfonse Muchy, malířův styl z předminulého století dokonce ovlivnil několik významných tvůrců manga stylu tamního komiksového umění. K Muchovi se hlásí třeba Naoko Takeuchiová, která vytvořila sérii Sailor Moon, nebo Masakazu Katsura. Praha se pro Muchovy obdivovatele jeví jako stěžejní zastávka. Rozšířit si obzor je možné v Uměleckoprůmyslovém museu, kde je k vidění Muchova plakátová tvorba s ilustracemi z knihy Otčenáš, nebo ve Veletržním paláci, který do konce letošního roku vystavuje Slovanskou epopej. Obecní dům, na jehož výzdobě se Mucha podílel, je pak samozřejmostí. A symbolicky právě zde byla zahájena výstava unikátní kolekce tenisty Ivana Lendla. Potrvá do 31. července. Jedinečná kolekce Z Muchovy plakátové tvorby z let 1894 až 1935 se dochovalo pouze 119 druhů plakátů, Ivan Lendl jich vlastní 116. Původně byly vystaveny v jeho letní rezidenci ve státě Connecticut, ale nyní svěřil sbírku do správy Nadačního fondu Richarda Fuxy, významného českého podnikatele v oboru outdoorové reklamy. Odborníci a kunsthistorici se shodují, že Lendlova kolekce je výjimečná a její umělecká hodnota vysoká. Plakáty byly vytištěny složitou technikou litografie, v níž je litografický kámen po vytištění nákladu zbroušen, takže kopie nelze vytvářet donekonečna. A jelikož byla většina plakátů použita k propagaci, dochovalo se jich jen minimum. K dalším cenným částem sbírky patří kalendář pro firmu Charles Lorilleux z roku 1893 nebo kalendář Zvěrokruh (1896). Kolekce nicméně neobsahuje pouze plakáty, ale i jiné předměty týkající se počátků průmyslového designu, například obaly na potravinářské výrobky, nápoje, pohlednice, menu, reklamní návěstí či dekorativní panó. Propojení umění plakátu, nebo chcete-li reklamy, se jménem Richarda Fuxy není náhodné. Fuxa je předsedou představenstva společnosti BigBoard Praha, třetího nejsilněj-»

65 65 umění light Tisíckrát méně. Rok 1894 byl pro Alfonse Muchu přelomový. Zatímco z prodeje umělcova plakátu herečka Sarah Bernhardtová inkasovala údajně 130 tisíc franků, malíř dostal prý jako honorář jen 150 franků. V Praze u plakátu pózovala pro novináře dcera Ivana Lendla Marika. FOTO Tomáš Novák

66 66 Euro dubna 2013 light umění Jako na tržišti. Návštěvníci si na výstavě Alfonse Muchy v Obecním domě mohou vybrat šátek s malířovými motivy anebo třeba přesnou kopii plakátu. Bez honoráře. Alfons Mucha se podílel na výzdobě Obecního domu, ne však tak, jak by si býval přál. Vyzdobil nakonec jen Primátorský sál, a jak připomněl ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek, odmítl za něj honorář, protože mu to připadalo neetické.» šího hráče na trhu venkovní reklamy, a spoluzakladatelem Centra současného umění DOX. Pro server Česká pozice připustil, že výstava plakátů propaguje zároveň i jeho předmět zájmu. Chtěl bych tím upozornit na to, že je to byznys, který přináší lidem nějaký benefit. Vyčíslit hodnotu sbírky je obtížné. Kurátorka Marta Sylvestrová z Moravské zemské galerie odhaduje, že sbírka může mít cenu až 60 milionů korun. Tomu odpovídá i výše pojistného, kterou nechtěli organizátoři sdělit. Prozradili jen, že pojištění sponzorsky částečně pokryla společnost Allianz. Lekce z merchandisingu Producent výstavy Richard Fuxa na tiskové konferenci nezastíral, že při plánování výstavního projektu si byl vědom jeho marketingového a ekonomického potenciálu. Nepřehlédnutelnou součástí výstavy je tak velkolepě pojatý merchandising. Většinu ze 116 plakátů nechali organizátoři nasnímat ve velkém rozlišení, takže návštěvníci si kromě zážitku budou moci odnést plakát v originální velikosti. Samozřejmě po zaplacení odpovídající částky. Specializovaná prodejna nabídne také šátky s motivy Muchových obrazů, vyrobeny jsou i šperky a jedinečná je podle organizátorů i kniha, kde bude Lendlova kolekce zasazena do nového kontextu i s reprinty doposud nezveřejněných či málo známých děl. Upomínkové předměty si nebudou moci koupit jen návštěvníci Obecního domu, ale díky e-shopu kdokoli z celého světa. Výraznou orientaci na zahraniční návštěvníky podtrhuje možnost objednat si prohlídku s průvodcem mluvícím anglicky a německy, ale i rusky, japonsky či italsky. Prostor pro spekulace Je dobré nezapomínat, že se Alfons Mucha stal legendou, kterou obklopuje řada omylů a nepodložených domněnek. Mnoho z nich podle Petra Štembery, pracovníka Uměleckoprůmyslového musea v Praze, pustil do světa Muchův syn Jiří v biografické knize pojednávající o jeho otci, jiné vznikly svévolně. Často se uvádí, že Mucha díky plakátům udělal Sarah Bernhardtovou velkou hvězdou, ale ona už byla slavná dávno před tím, než se s ním seznámila. To ona udělala jeho, ne naopak. Byla jednou z prvních hereček, která si uvědomila sílu a možnosti masové reklamy, napsal Štembera v katalogu k výstavě Alfons Mucha: Mistr Belle Epoque, která se uskutečnila v Moravské zemské galerii v Brně v roce Na tiskové konferenci k výstavě zůstala spousta nezodpovězených otázek. Například když se novináři ptali, koho mají uvádět jako současného majitele sbírky. Podívejte se, navždy to bude sbírka Ivana Lendla on je iniciátorem. A co se týká nás dvou, máme spolu uzavřenou smlouvu neveřejného obsahu. Za určitých podmínek mohu sbírkou disponovat na pět let, uvedl Richard Fuxa. Otázka vlastnictví i budoucího nakládání se sbírkou tak zůstává tajemstvím podobným tomu, jakým bylo členství Alfonse Muchy v Cechu svobodných zednářů. Svým způsobem rozpačitě působilo také vyprávění tenisového trenéra Jana Kukala o počátcích Lendlovy sbírky. Při jedné ze svých posledních návštěv Prahy se mi Ivan Lendl svěřil, že by také chtěl něco sbírat. Já jsem mu ale řekl, že taková vášeň musí vycházet ze srdce, řekl někdejší trenér českého da-

67 67 umění light Hlavní hybatel. Za vznikem výstavy Lendl-Mucha stojí majitel společnosti BigBoard Richard Fuxa, jemuž tenista plakáty svěřil do péče. viscupového týmu. Lendl tak v roce 1981 dostal tip, že je na prodej Muchův obraz Panteon české hudby z roku Hned nato se tenista díky Kukalovi seznámil s malířovým synem Jiřím Muchou a budování sbírky významného secesního umělce mohlo začít. Umění a prvoplánovost Při průjezdu českou krajinou je téměř nemožné si nevšimnout billboardů, které zvou na výstavu do Obecního domu. Nepřehlédnutelné je také to, že jméno Ivan Lendl je stejně velké jako jméno secesního malíře Muchy. Jsou ale srovnatelná? Organizátoři úmyslně vsadili na propojení slavného jména českého tenisty. Přestože sport se sbíráním umění zdánlivě nesouvisí, společenská prestiž ano. Hodně odvážným odkazem na tenisové prostředí balancujícím na hranici vkusu je natažení umělého trávníku do speciálně upravené síně, v níž jsou Muchovy plakáty vystaveny. Architektonická koncepce výstavy je dílem renomované skupiny Olgoj Chorchoj, která tvrdí, že trávník nemá s Lendlem nic společného, ten však přesto ve vážených prostorách Obecního domu vypadá spíše prvoplánově. Mohlo by se zdát, že rozvěsit sbírku plakátů do galerie je jednoduché. Opak je však pravdou. Právě jistá stejnorodost exponátů klade velký důraz na koncept výstavy, na prostorovou kompozici, na to, aby výstava nebyla nepřehledná, ale na druhé straně ani nudná, říká Juraj Smoleň ze studia Olgoj Chorchoj. Organizátoři připouštějí, že se spojitost obou jmen na první pohled může jevit jako trochu nadsazená, Alfons Mucha a Ivan Lendl mají ale podle autorů koncepce mnoho společného. Jejich jména patří k těm, která si cizinci ve spojení s Českou republikou vybavují mezi prvními. Oba také dosáhli největších úspěchů a společenského uznání nikoli doma, ale v zahraničí. Oba ve světovém měřítku určovali ve svých oborech styl, který ovlivnil jak současníky, tak budoucí generace. Byť Mucha na poli výtvarného umění a tehdejšího designu a Lendl na tenisových kurtech, tvrdí organizátoři. l Jan Svatoš spolupracovník redakce partner rubriky light inzerce A FOTO Tomáš Novák

68 68 Euro dubna 2013 light Hliněná bašta Obavy nejsou namístě Po dožití se prý stavba snadno semele na záhonek. Kvůli milovníkům dobrého jídla snad tato situace hned tak nenastane Ač na jihovýchodním okraji Prahy vyrostlo několik nových, zajímavých restaurací, Hliněná bašta je stále mezi návštěvníky oblíbená. Do jisté míry za to průhonický podnik vděčí neotřelé ekologické stavbě, která ani po letech neztratila na atraktivitě. Jakkoli letošní způsob Velikonoc neumožňoval posezení na venkovní terase vybíhající nad hladinu nevelkého rybníčku, mrzet to nemuselo. Rustikální interiér, masivní mobiliář mezi trámovím, jednoduše založené stoly s nahými zvrásněnými deskami, členité šámbry, to vše v Hliněné baště skýtá dostatečně náladotvorné prostředí. A přestože za rozměrnou skleněnou stěnou zatím nic nenapovídalo o jaru, které by mělo už naplno vládnout, občasný paprsek slunce vytvářel iluzi přívětivého počasí. Světlo si zahrálo na lesklých příborech a blýsklo jiskrami ve skle pohárů, aby alespoň v myšlenkách zaplašilo zimu. hé dva druhy, pstruha a candáta, k nimž by se ještě nějaká ta dobrá ploutev z českých toků vešla. Přiznávám, že původně jsem na nějakou myslel. Takto se má časná večeře odehraje bez ní. Pořad zahájí neobvyklý předkrm, čerstvé fíky plněné pikantním kozím sýrem. Ne docela častá kombinace probouzí chutě až dravé. Na průsvitném talíři, podobném vlně na vodní hladině, se ve třech důlcích naparují hruštičky čerstvých fíků. Uloženy na svěžích listech rukoly, po okraj naplněny vyšlehaným sýrem a s koketně nasazeným baretem seříznutého vršku plodu, jemuž byla coby anténka pro parádu ponechána stopka. Nebývám kdovíjak nadšen z čirých skleněných talířů, tentokrát však díky prosvítající hrubé struktuře dřeva stolní desky vznikl efektní obrázek. Co se chuti týká, ta byla vystavěna umně, až lišácky. Fíky nebyly příliš přezrálé, a tudíž sladké, jak jsem se obával. V protikladu jemhodnocení s citem vybudovaný interiér mimořádná obsluha s citem pro přístup k hostu podařené představení kuchyně bez vážnějších slabin zajímavá vinná karta především ve výběru a množství nabízených rozlévaných vín příznivý poměr ceny k výkonu absence širšího sortimentu říčních ryb Lišácké fíky Dobře volenou krmí lze náladu latentního jara vhodně akcentovat. Lístek průhonického podniku je pestrý a pokrývá všechny základní segmenty, takže to nebude velký problém. Nabízejí krom jiného silný part ryb, a to zejména mořských. V případě říčních jde o pou-

69 69 restaurace light Restaurace Hliněná bašta Újezdská ulice 619, Průhonice tel.: http: Otevírací doba Po Ne Hovězí biftek, kukuřičná kaše, omáčka z granátových jablek Kuchyně mezinárodní se silnou partií ryb a položkami z české klasiky Země původu nabízených vín Česká republika a Evropa, dílem Nový svět FOTO Martin Pinkas né, lehce vlhké a mírně natrpklé chuti ovoce stál vyšlehaný sýr, který nesl průvodní projev koziny, dochucený snad mírně pálivou paprikou. V konci sýr mírně hořkl, což však nepůsobilo nepatřičně. Proti utlumenému výrazu fíku, navíc podporována jen lehce balsamikem nataženou rukolou, měla sugestivně nahořklá chuť sice sólo, ale zbylé komponenty jí vytvořily příjemný, dobře ladící doprovod. Špenátová záchrana Polévka znamenala návrat pod střechu českého gruntu a byl to návrat zatraceně povedený. Silný slepičí vývar s nudlemi a zeleninou se předvedl v ukázkové formě. Vroucí jako parní lázeň, zlatý jako obilný lán, vonící čistou esencí masa a zeleniny, s hádky tenkých nudlí splývajícími pod hladinou. Chuťové pohárky se splašily. Mírnou, stěží postižitelnou převahu karotky vmžiku dohnaly projevy masa a promyšleně kořeněných knedlíčků, které kupodivu nebyly ani trochu tvrdé. Zelenina byla ve správném poměru a uvařená naprosto přesně. Nemnoho tukových oček plovoucích na povrchu jako by spokojeně pomrkávalo nad výsledkem kuchařova nasazení. O Velikonocích jsem nestihl kůzle, které si jindy neodepřu. Proto když jsem v nabídce české kuchyně jako od babičky natrefil na pečené kůzlátko na másle, listový špenát a šťouchaný brambor, bylo jasno. A kůzle se ukázalo báječnou volbou. Mladé, ne ještě zcela vyzrálé maso bylo jemňoučké jako belgická krajka. Od kosti navíc odpadávalo skoro samo, stačilo poklepnout o ni nožem. Zjemněno ještě máslem chutnalo zprvu až možná dietně. Sahám v restauraci snad vůbec poprvé po slánce, ale včas jsem zabrzdil. Vzpomenuv si, kterak se lehkost masa dohání důraznější úpravou špenátu, sousto jsem si důkladněji nakombinoval. A bylo to ono! Možná až trochu drakonicky rozpínavá zelenina se úžasně sbratřila s kůzlečinou, odpíchla její dětský projev a sama přitom ztratila onu nepříjemnou expanzivnost dochuti. I tento pokrm tedy nakonec potěšil, jen ty brambory jsem si přece jen dosolil... Mořský ďas s mandlovou rýží, salát s cherry rajčaty a parmazánem, máslová omáčka Žádné obavy Trochu exoticky jsem začal, proč tedy na stejnou notu neskončit? Postarat se o to měly plátky čerstvého ananasu plněné jahodovým krémem z mascarpone a smetany. Takové lasagne z plátků uměřeně nasládlých, vůbec ne výrazně ostrých, jak bývá zvykem, v nichž byla zabalena bělostná masa sýra, smetanou ještě více uhlazeného a doplněného o srpeček čerstvé jahody. Jahodový nádech v sýru byl naznačen lehce, jen aby umocnil chuť čerst vého plodu. V závěru si do pásky přece jen vyšlápl ananas a vtiskl dezertu nezbytnou digestivní doušku. Povedený dezert. Snad pouze čokoláda původně použitá pro dozdobení se lehce roztekla a možná nechtěně promluvila do chuti. Její part byl v celé stavbě chutí nepříjemně disonantní, a tím pádem nadbytečný. Do Hliněné bašty jsem se vydal s jistými obavami, ale společné působení historizujícího interiéru, mimořádného přístupu obsluhy a v neposlední řadě překvapivého představení kuchyně mě dokázalo beze zbytku uspokojit. Výsledkem návštěvy byl celkově příjemný prožitek a zjištění, že pokud si Bašta své výkony podrží, nemá důvod se obávat jakékoli nové konkurence. Hliněná bašta je zbudována z nepálených cihel, kvůli čemuž jsem v letáku restaurace zaregistroval větu, která mě trochu vylekala. Po dožití se prý stavba snadno semele na záhonek. Věřím už kvůli všem milovníkům prožitků z dobrého jídla, že tato situace v Průhonicích nikdy nenastane. l Milan Ballík spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Avokádo plněné krevetkami v pikantní omáčce, toasty 145 Kč Kozí sýr na grilu s marinovanou hruškou, vlašskými ořechy a medem, toasty 155 Kč Polévka z čerstvých mořských ryb a darů moře 75 Kč Pláty lilku s tomaty a paprikou na olivovém oleji, zapečené s parmazánem 155 Kč Biftek podle Bašty (křupavá topinka, hořčice, kyselá okurka, parmská šunka, sázené vejce, bylinkový dressing) 395 Kč Mořský ďas na grilu s parmazánovou krustou, mandlová rýže Arborio, čerstvá restovaná zelenina 465 Kč Candát pečený na tomatech, cibuli, česneku, vařený brambor 325 Kč Pečená staročeská husička, houskový a bramborový knedlík, dva druhy zelí (3 6 kg) 595 Kč na objednávku 2 dny předem Bombardino lahodný krém z vaječného koňaku podávaný s omáčkou z lesních plodů a domácím piškotem 85 Kč Výběr z vinného lístku G.H.Mumm, Brut, Imperial 2000 Kč Rulandské šedé, kabinetní, polosuché, 2011, František Mádl 490 Kč Grüner Veltliner, Renner, 2010, Kamptal, Schloss Gobelsburg 760 Kč Chablis 1er Cru, Montée de Tonnerre, 2008, Louis Michel & Fils 1495 Kč Cabernet Sauvignon, pozdní sběr, 2007, ŠSV Velké Pavlovice 520 Kč Sancerre, AOC, 2008, Loire, Roger et Didier Raimbult 985 Kč Pinot Noir, Grand Reserva, 2009,Casablanca Valley, Casas del Bosque 890 Kč Faustino I, DOCa, Gran Reserva, 1998, Rioja, Bodegas Faustino 1290 Kč Mouton Cadet Réserve, AOC, 2008, Saint Emilion, Rothschild 985 Kč Gevrey Chambertin, AOC, 1997, Bourgogne, Louis Jadot 4200 Kč Gigondas, AOC, 2004, Rhôna, E. Guigal 1270 Kč

70 70 Euro dubna 2013 light káva s... Robertem Baschem Otevřenost se vyplácí Vláda by měla splnit, co slíbila, a zpřístupnit lidem více informací, říká šéf Nadace Open Society Fund Praha VČesku funguje Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF), která patří do sítě neziskových organizací investora George Sorose, od roku Z původního plánu na vytvoření Středoevropské univerzity v Praze sice záhy sešlo, přední tuzemskou neziskovku to ale neodradilo a pustila se do tažení proti korupci, sociální diskriminaci a za průhledně a efektivně fungující úřady. Dodneška rozdělila 1,2 miliardy korun na téměř projektů a zastřešuje další organizace. Na podporu občanských iniciativ, které kontrolují veřejnou správu a usilují o její větší transparentnost, založila Fond Otakara Motejla. Základní cíl nadace se přitom nemění, podotýká výkonný ředitel Nadace OSF a předseda rady Fondu Otakara Motejla Robert Basch. Jaká jsou hlavní témata, na která se nadace zaměřuje? Teď máme čtyři hlavní pilíře: lidská práva, vzdělávání, vztah ČR a EU a rozvoj demokracie a právního státu. Byť jsme se v Česku za poslední léta někam posunuli, myslíme si, že tu je pořád co dělat, zejména v té poslední oblasti. Naše vize je ale stále stejná. Prosazování hodnot otevřené společnosti. Ambicí je vždycky prosazovat systémový přístup. Proč kladete největší důraz na oblast budování demokracie a právního státu? Netýká se to spíše zemí, které se teprve vydaly na cestu k pluralitnímu systému? Je to dlouhodobější téma a základ pro ostatní oblasti. Když se podíváme širší optikou na spektrum našich činností, všude je klíčová efektivnost veřejné správy. Například pokud chcete reformovat systém vzdělávání, musí mít veřejná správa jasnou vizi, na úřadech dobře nastavené interní procesy a finanční toky. Jinak dokážete prosadit jenom dílčí změny v určitých školách, ale nezměníte systém. Současná vláda dělala na začátku svého funkčního období velké haló, jak se chce přiblížit občanům a zatočit s korupcí. Některé kroky v tomto směru se jí nedají upřít, celkové skóre ale nevypadá slavně. Vývoj je u nás pozvolnější než třeba na Slovensku, kde došlo k ohromné změně za vlády Aktuální úkol. Pro letošek bychom rádi, aby vznikly standardy a nastavily se principy otevřených dat, aby se zvýšila informovanost občanů i podnikatelské sféry. Ivety Radičové, kdy spustilo veřejný centrální registr smluv. Ale já vývoj u nás vnímám pozitivně. Svým způsobem zlomový byl zákon o volném přístupu k informacím (106/1999 Sb.), na kterém se dodnes hodně staví, efektivně se využívá. V některých případech se naplňuje sice komplikovanou soudní cestou, rozhodnutí soudů z posledních let ale začínají smysl zákona opravdu naplňovat. Nebo další příklad, v loňském roce se i díky naší podpoře otevřel celý dataset Poslanecké sněmovny. Kdokoli se teď může snadno podívat na to, kdo hlasoval pro který zákon. Jsou tu i další posuny, začal vznikat sborník aktuální legislativy Zákony pro lidi. Loni se v projektu Hodnocení krajů dostaly k lidem informace o správě jejich regionu. Hodně se posouváme hlavně díky novým technologiím. V únoru jste vyzvali vládu k větší otevřenosti dat. Čeho konkrétního byste se od ní rádi dočkali? První krok je, aby splnila to, k čemu se zavázala v loňském roce. To, že do toho vláda chtěla jít, bylo samo o sobě důležitý krok. Pro letošek bychom rádi, aby vznikly standardy a nastavily se principy otevřených dat, aby se zvýšila informovanost občanů i podnikatelské sféry. Aby vznikl pilot, ať už v rámci veřejné instituce nebo obce, kde se princip otevřených dat vyzkouší. Otevřenost dat přináší mnoho pozitiv. Jednak pro rozvoj byznysu, tlačí to na kvalitu nejen u samotných státních úřadů, ale i v jiných oborech. Když se třeba v Británii zveřejnily údaje o operacích srdce, ukázal se velmi znatelný rozdíl kvality mezi jednotlivými nemocnicemi, během pěti let pak klesl počet úmrtí po těchto operacích o 21 procent. Zmínil jste vztah k byznysu. Věříte, že mezi otevřeností dat a podnikatelským úspěchem existuje nějaká přímá úměra? Já tam vidím určitě přímou úměru. Studie, ať už je vypracoval NERV, OECD nebo ministerstvo průmyslu, dlouhodobě poukazují na to, že konkurenceschopnost ČR padá ruku v ruce s poklesem důvěry v instituce s korupcí a zejména neefektivní veřejnou správou. Ve chvíli, kdy máte data, jste schopen vytvářet souvislejší strategie, lépe cílit služby a inovovat. Navíc pokud jsou veřejné instituce kvalitní a prostředí pro podnikání transparentní, člověk má optimističtější výhled na chod ekonomiky. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz FOTO Martin Pinkas

71 71 víno light Uzavřený kruh Michele Manelli jako první v Evropě pracuje v systému kompletně energeticky nezávislého vinařství s uzavřeným energetickým cyklem Velezajímavý příklad, kterak alternativní přístupy ovlivňují ekonomiku produkce vína a zároveň šetrnost k přírodě, se narodil ve sklepě Salcheto nedaleko toskánské Sieny. Jedná se o vinaře, který jako první v Evropě pracuje v systému kompletně energeticky nezávislého hospodářství s uzavřeným energetickým cyklem off-grid. Jmenuje se Michele Manelli. Mladý muž s vizáží úspěšného herce, který jako by právě opustil filmové ateliéry, aby se oddal radostem života, je ve skutečnosti velkým vizionářem. Ve svém vinařství se zaměřil na programy produkce, které jsou jednak vysoce ekonomické, zároveň však maximálně šetrné k přírodě. Umění osvěžuje. Michele Manelli si dává záležet na ambaláži svých vín, když etiketu Salco Evoluzione připravuje každoročně některý významný umělec. Pod ročník 2004 se například podepsal francouzský filmař Michel Gondry. FOTO archiv Zpátky za osm let Veškerá energie potřebná pro produkci vína vzniká přímo ve vinařství. Především díky konverzi biomasy, geotermické regulaci a zpětnému využívání oxidu uhličitého při fermentaci. Manelli rovněž zavedl originální opatření proti úniku energie formou vertikálních zahrad, které obrůstají dům a slouží jako tepelná izolace. Tímto způsobem dokázal vinař snížit energetické nároky na produkci vína oproti tradičním postupům o třicet procent. Ač pochází Michele Manelli z vinařské rodiny, je vzděláním ekonom. Proto když se v roce 1997 podniku ujal, vedly ho k úspoře energie důvody ekonomické. V roce 2007 začal vše připravovat, o dva roky později stavět a přede dvěma lety zpracoval podle tohoto modelu první sklizeň. Celková investice činila 350 tisíc eur, přičemž roční úspora nákladů dosahuje 46 tisíc. Návratnost necelých osm let je přitom pozoruhodná. A co na to samotné víno? První šetrně ošetřená a vyškolená vína vyzrálá v optimálních podmínkách nového sklepa můžeme už okusit. A sice v případě Chianti Coli Senesi 2011, Rosso di Montepulciano 2011 nebo Rosato di Toscana 2012, tyto etikety jsou dokonce k mání i v Česku. Trpělivost přináší skleničky Vinařství zpracovává zejména hrozny odrůd Sangiovese (klon Prugnolo), Trebbiano a Malvasia. Nejvyšší etiketou je přitom Salcheto Salco Evoluzione, Vino Nobile di Montepulciano DOCG. Pro ně se používá hroznů z nejstarší nejlepší vinice Salco, která umožňuje optimální vyzrání. Víno je hýčkáno i z hlediska ambaláže, jeho etiketu připravují významní umělci, a to každý rok někdo jiný. Podtrhuje to význam, který sami vinaři etiketě Salco Evoluzione přisuzují, a ukazuje na propojení vína a múz. Kupříkladu ročník 2003 opatřil vinětou známý italský fotograf Paolo Pellegrin. Druhou významnou vinicí domu je Poggio Piglia, jejíchž hroznů se využívá k produkci jiného velkého vína sklepa, Chianti Colli Senesi. Zpracovávají se také na sladké Pigliatelo. Mezi těmito třemi víny se pak nachází škála etiket připravených se stejnou péčí. Ať je to Vino Nobile di Montepulciano DOCG, nebo zmíněná Rosso di Montepulciano či Rosato di Toscana. Velká vína sklepa, která si činí ambice být hvězdami nejvyhlášenějších žebříčků, ještě nepromluvila. V klidu dozrávají a teprve se chystají ukázat, co v nich je, co z nich nové přístupy a technologie dokázaly dostat. K nejvyšší špičce kvality tak zatím jen toužebně vzhlížejí. Mezi hvězdnou sestavu stobodových vín podle Parkerova hodnocení (100 ze 100 možných) se zatím žádné nedostalo. Stále důrazněji se však vinařství Salcheto prosazuje v respektovaném italském průvodci Gambero Rosso. V rodině toho nejlepšího z tamní produkce dosáhlo Nobile di Montepulciano Salco Evoluzione Riserva 2007 dvou červených skleniček, ročníky 2001 a 2006 dokonce tří, což je maximum. Základ budoucích úspěchů vinařství byl tedy už položen. l Milan Ballík spolupracovník redakce

72 72 Euro dubna 2013 light Euro setkání společnost Euro Business Club LIII Ve čtvrtek 4. dubna se uskutečnilo druhé letošní setkání Euro Business Club s významnými osobnostmi, o kterých v minulých měsících psal týdeník Euro. Akce proběhla v baru Brewery malostranského hotelu Augustine. Hosté, mezi nimiž byli především podnikatelé a byznysmeni, se bavili o podnikatelském prostředí v České republice. Partnery setkání byly firmy Saab Czech, Tatry Mountain Resorts a Ness Czech. 1 Euro Business Club 4. dubna 2013, The Augustine Hotel, The Brewery Bar; hosté osobnosti týdeníku Euro za měsíc leden a únor 2 Po úvodním představení už hosté se zvědavostí očekávali ochutnávku šampaňského Dom Pérignon. 3 Dom Pérignon Blanc ročník Zleva Radek Musil, managing director, Sellier & Bellot, a Alice Undusová, generální ředitelka, Saab Czech 5 Zleva Igor Rattaj, majitel Tatry Mountain Resorts, našel společné téma s Jakubem Juračkou, předsedou Asociace lanové dopravy. 6 Zleva Eduard Pfeiler, senior sales manager, Ness Czech; Vlastimil Růžička, ELI managing director, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, a Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro projekt Galileo FOTO Hynek Glos

73 73 společnost light ABB Energetici ve vile Tugendhat Setkání obchodních partnerů společnosti ABB, firmy poskytující technologie pro energetiku a automatizaci, při příležitosti veletrhu Amper 2013 se uskutečnilo v Brně ve vile Tugendhat. Účastníci setkání měli možnost prohlédnout si interiéry architektonicky ojedinělé stavby a pohovořit o problémech energetického trhu. Na fotografii zleva: Pavel Nosek (obchodní ředitel ABB pro divize výrobky a systémy pro energetiku), Karel Pícl (ředitel sekce provoz a údržba ČEPS), Jan Bendík (výkonný ředitel Egem), Jan Vlček (obchodní ředitel ABB pro výrobky a systémy nízkého napětí) a Michal Vodička (výkonný ředitel Elkov elektro). KOOPERATIVA Sbírka Kooperativy hostem ve spořitelně V prostorách Galerie České spořitelny v Paláci Rytířská v Praze 1 je zdarma až do konce května otevřena výstava Česká malba 20. století ze sbírky pojišťovny Kooperativa. Vystavená umělecká díla si na setkání s novináři prohlédli i pozvaní zástupci bank a pojišťoven (zleva): Martin Diviš, generální ředitel a předseda představenstva pojišťovny Kooperativa, Pavel Kysilka, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny, Andreas Treichl, předseda představenstva Erste Group, a Peter Hagen, generální ředitel a předseda představenstva Vienna Insurance Group. NAROZENINY 15. dubna Hani Himmat (41) chief investment officer a předseda představenstva: AXA investiční společnost Doron Klein (42) výkonný ředitel a jednatel: AFI Europe CR 16. dubna Marek Haase (41) místopředseda představenstva: REN Power CZ; člen představenstva: SVEP, Lučební závody Draslovka 17. dubna Anthony James Denny (51) nevýkonný člen a předseda představenstva: AAA Auto Roman Mikulín (45) regionální ředitel: Van Gansewinkel Jiří Plíšek (44) generální ředitel a předseda představenstva: Stavební spořitelna České spořitelny Kamil Provazník (45) finanční ředitel a jednatel: Imperial Tobacco CR Miroslav Sedlák (50) viceprezident pro Evropu: Sodexo Benefits and Rewards; člen představenstva: Sodexo Pass ČR; předseda: Asociace provozovatelů poukázkových systémů Jan Špringl (35) předseda představenstva: Elektrárny Opatovice; místopředseda představenstva: Pražská teplárenská; člen představenstva: Slovenský plynárenský priemysel 18. dubna Boyan Neytchev (40) generální ředitel pro střední Evropu: BEL Sýry Česko Martin Odvárko (43) generální ředitel a jednatel: Eismann Antonín Vlk (56) ředitel a předseda představenstva: Moser 19. dubna Muriel Antonová generální ředitelka a předsedkyně představenstva: Vodafone CR Petr Fanta (46) generální ředitel a člen představenstva: Codeco Ivo Franc (41) jednatel: Scott & Hagget Czech Patrik Choleva (40) finanční ředitel a místopředseda představenstva: Skanska Jiří Kolář (50) generální ředitel: Správa železniční dopravní cesty Aleš Kučera (49) jednatel: Newps.cz 20. dubna Zdeněk Havelka (35) generální ředitel: CPI Group Luděk Nezmar (41) majitel a jednatel: Tommy Distribution 21. dubna Gabriela Deus místopředsedkyně představenstva: Ditherm FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) VISA EUROPE Čtenáři zvolili nejlepší kartu Ve čtvrtek 21. března proběhlo v Obecním domě v Praze slavnostní předání cen Dobrá značka, které každoročně uděluje časopis Reader s Digest na základě hlasování svých čtenářů. Vítěznou firmou kategorie Nejdůvěryhodnější platební karta se stala společnost Visa, která získala přes 70 procent hlasů. Respondenti vybírali v kategorii platebních karet z celkem 15 značek. Ocenění převzal regionální manažer Visa pro Českou republiku a Slovensko Marcel Gajdoš (na snímku uprostřed). Cenu za organizátory předala obchodní ředitelka Reader s Digest Lucie Srpová, na snímku s moderátorem večera Janem Kovaříkem. EVA VAŠKOVÁ ČEJKOVÁ Manuál úspěšné ženy V sobotu 16. března byla v rámci konference Úspěch měřte štěstím! aneb Co stojí podnikání v Čechách?, která se konala pod hlavičkou projektu Manuál Úspěšné Ženy (MUŽ) v Konferenčním centru Tower v Praze, pokřtěna nová kniha Evy Vaškové Čejkové (na snímku druhá zleva) s názvem Úspěch měřím štěstím. Autorka, která je majitelkou agentury ConPro, jednatelkou společnosti Ženy s.r.o. a zakladatelkou projektu MUŽ, dává v knize nahlédnout pod pokličku svých podnikatelských zkušeností. Křtu se zúčastnila (zprava) spoluautorka knihy Jitka Skalická, Margareta Křížová, Eliška Hašková Coolidge a Marie Hajdová z vydavatelství Mladá fronta, které knihu vydalo.

74 deník pátek číslo 1352 l volný prodej 10 k č l řízená distribuce l Windows 8 nezabraly oáza zpomaleného času Nový systém odbytu počítačů Kuba je magický skanzen, který brzy nepomohl, naopak mu škodí zmizí, říká průvodce Martin Kolář trhy & světová ekonomika str. 8 rozhovor str jednou větou soud: obce mohou regulovat hazard Ústavní soud vyškrtl z loterijního zákona pasáž, která odsouvala platnost části obecních vyhlášek o regulaci hazardu david KliMeŠ: Ústav, který ustrnul v pravolevém boji komentář str. 12 a t X (at) ,20 % bux (HU) ,79 % DaX (de) , 7 8 % WiG20 (Pl) ,62 % milionů uniformy na konec roku str. 2 Pavel Otto Praha na zhruba 400 milionů. Jako výhradní zástupce evropské EADS, pod níž spadá španělský výrobce těchto letounů, je inkasoval Omnipol. N e m a l á č á s t k a 7 7 m i l i o n ů p a d - ne na nové uniformy. Stejně tolik se zdá, že s příchodem jarních budou stát pneumatiky a duše měsíců čeká armádu a její pro pozemní techniku. A i tak dodavatele období hojnosti. nální výstrojní zdánlivě margi- Těsně před Největší položku tvoří součástka jako příchodem nového šéfa re- v připravovaných ponožky spolkne 60 milionů. zakázkách nahradní díly zortu Vlastimila Picka a krát- Ministerstvo na letadla vládní letky nezapomnělo ce po jeho jmenování vypsali nákupčí tendry hlavy. Za letní čepice a klobouky a n i n a p o k r ý v k u za více než jednu miliardu. utratí deset milionů. Podle věstníku veřejných Podle mluvčího rezortu zakázek tvoří největší položku Jana Pejška jde o předběžná náhradní díly na Airbusy A-319, oznámení o vyhlášení výběrových řízení. Neznamená to, turbovrtulové L-410 a tryskový JAK-40 z takzvané vládní že utratíme tolik peněz, kolik letky za dohromady 650 milionů korun. Dále rezort poptává u servisu a údržby letounů pů- je ve věstníku napsáno. Třeba servis dopravních strojů CASA. jde o rámcové smlouvy, jejichž STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE V zadávací dokumentaci však plnění bude kopírovat skutečné není uvedena konkrétní částka. V posledních čtyřech letech nitelů, dodal. potřeby armády a ústavních či- px (CZ) 978 0, 4 7 % přišly tyto služby a komponenty Pokračování události str. 2 KURZY ČNB str. 8 CZK/EUR 25,930 Štěpán Bruner l Praha leko za očekáváním. A důvod? náhražkou motorky, vysvětlil bavené a nové verze, které by -0,065 Kč Podle provozního ředitele Taty Slym agentuře Bloomberg. měly zvýšit atraktivitu Nana CZK/USD Měla to být revoluce v automobilovém průmyslu. Superlevné levného vozu. ci 2009 automobilka prodala ného. Jako příklad uvádí Slym Karla Slyma je to právě nálepka Od začátku výroby v červen- a zbavit jej stigmatu něčeho lev- 1 9, vozidlo Nano, které před čtyřmi lety vypustila na trh indic- motorkách, neměli zájem, pro- prodeje za první tři měsíce le- backu s automatickou převo- Lidé, kteří dosud jezdili na jen 229 tisíc těchto miniaut, koncept dvoudveřového hatch- 0,000 Kč ká automobilka Tata za cenu tošního roku byly zatím vůbec dovkou a dieselovým motorem. kolem 45 tisíc korun, ale díru nejslabší. Před továrnou v Sa- Nové Nano bude nabízeno ši- tože ostatní by si o nich mysleli, že si nekoupili auto, ale něco do světa neudělalo. Ačkoli se mezi motorkou a autem. Kdokoli, kdo už auto má, zase Nano o které není zájem. ceny, dodal. Pokračování trhy nandu se hromadí tisíce vozů, roké škále zákazníků za různé na startu dočkalo celosvětové pozornosti, prodeje zůstaly da- nechce kvůli tomu, že má být Tata nyní chystá lépe vy- & světová ekonomika str. 8 Partneři přílohy firemní automobily 21_32_E15_1204.in d :12:39 milionů ponožky DNES V listu milionů čepice 01_E15_1204.indd :10:30 Koláž E15 P O D N I K A T E L S K Ý M A G A Z Í N. V Y C H Á Z Í S D E N Í K E M M L A D Á F R O N T A E 1 5 číslo dubna 2013 Samostatně neprodejné , číslo 03/13 na svou chalupu, kde vykouzlil kulinářské nebe a navrch přidal příběhy ze starých dobrých časů. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e Euro dubna 2013 FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) light pozvánky/společnost DO 3. LISTOPADU Česká secesní plastika a benátské sklo Trojský zámek, jeden z objektů Galerie hlavního města Prahy, zahájil sezonu dvěma expozicemi. První s názvem Vášeň, sen a ideál/česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století představuje průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství. Expozice začíná neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848 až 1922) a dále zahrnuje práce jeho žáků a následovníků Josefa Mařatky, Quida Kociana, Bohumila Kafky, Jana Štursy a dalších. Druhá výstava nazvaná Benátské a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze dává nahlédnout na proměny sklářské tvorby ve dvou významných evropských sklářských centrech v období od 16. do 19. století. OD 18. DO 21. DUBNA Veletrh starožitností Jarní veletrh starožitností Antique se uskuteční od čtvrtka do neděle v prostorách Novoměstské radnice na Karlově náměstí v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku je vzájemné působení a sladění moderního designu a starožitností v interiéru. Veletrh pořádá Asociace starožitníků spolu s Asociací návrhářů interiérů. Odborná i laická veřejnost může příležitost využít k inspiraci, nákupu či využít bezplatného poradenství o principech prodeje a způsobech oceňování starožitností. 19. AŽ 21. DUBNA Festival Evolution Festival pro zájemce o alternativní životní styl Evolution se uskuteční od pátku do neděle na holešovickém Výstavišti v Praze. Nabídne program a inspiraci pro zájemce o novinky z oblastí bio, zdraví, ekologie, ezoteriky a osobnostního růstu. Návštěvníci se mohou těšit na nabídku stovky vystavovatelů a na doprovodné akce, které obsáhnou přes 300 hodin programu se 150 účinkujícími. Online přenosy umožní setkání se zahraničními osobnostmi, jimž jejich časový plán nedovolí navštívit akci osobně. Takto vystoupí například autor knihy Pokojný bojovník Dan Millman nebo ruský filozof, psycholog a spisovatel Anatolij Někrasov. OD 19. DUBNA Králova řeč v divadle Divadlo Pod Palmovkou uvede v režii Petra Kracika premiéru hry Davida Seidlera Králova řeč (The King s Speech), podle níž vznikl také úspěšný film. Hra byla napsána podle tajných deníků královského logopeda Lionela Logua. Je to dílo o síle rodící se z překonávání slabosti. Jde o skutečný příběh britského krále Jiřího VI. (1895 až 1952), který právě nastoupil na trůn. Jeho koktání, stejně jako nesmělost a psychická zranitelnost, ohrožují budoucnost království na prahu světové války. V roli koktavého krále Bertieho se představí Martin Stránský, úlohy logopeda se ujme Dušan Sitek. Českou premiéru divadelní hry Králova řeč v překladu Jitky Sloupové a režii Martina Stropnického uvedlo před měsícem také Mahenovo divadlo v Brně. Vévodu z Yorku zde hraje Martin Sláma (vpravo) a logopeda Ladislav Frej. OD 24. DO 26. KVĚTNA Prague Food Festival Tradiční gurmánský festival, který v podtitulu vyzývá Nejezte blbě!, zahájil předprodej vstupenek. Prague Food Festival 2013 nabídne v Královské zahradě Pražského hradu výjimečné pokrmy, nejlepší šéfkuchaře a podniky a představí producenty nápojů a delikates. Letošním úkolem kuchařů bude sladit pokrmy s vybranými nápoji. Gastronomickou zvláštností bude ochutnávka štírů. Novinkou je odpočinková pikniková louka a zastřešené degustační zóny, ve stáncích restaurací se budou konat workshopy se šéfkuchaři 24 zúčastněných podniků. V předprodeji je omezený počet vstupenek na doprovodný program v Míčovně Pražského hradu, který nabízí kurzy vaření, řízené degustace vína, piva, vody, rumů a koňaků, tzv. Institut chuti se slepou ochutnávkou potravin a talk show se zajímavými hosty. vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou Praha 5 t: f: e: dopisyeuro@mf.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Vadim Fojtík Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník editoři Božena Hažová Tomáš Pohanka Kryštof Válka šéfreportér Jan Hrbáček reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Pergler Tomáš Plhoň Matěj Štětka art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas jazyková redakce Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: Hana Partyková koordinátorka t: Marcela Foglová koordinátorka t: Kateřina Kuncová koordinátorka t: Gabriela Knížová asistentka t: inzerce A Armáda chystá nákupy za více než miliardu o třech letech půstu, kdy ministerstvo obrany nakupovalo napří- P klad munici za několik málo stovek milionů korun ročně, Nálepka superlevné se Nanu nevyplatila inzerce David Korn ředitel inzerce t: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: m: Mona Janovská obchodní manažerka t: m: Barbora Jahodová asistentka inzerce t: f: e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: Štěpánka Hejlová brand manager t: výroba a distribuce Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce t: Barbora Basíková koordinátorka distribuce a předplatného t: sekretariát Lenka Michálková t: Martina Minaříková t: kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz design Studio Marvil předplatné předplatné pro ČR vyřizuje: Postservis předplatné, Olšanská 38/9, Praha 3, t: , e: predplatne.mf@cpost.cz tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) , e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 dále vychází Čas dluhů Neplatiči stahují firmy do velkých problémů. Ty přitom zásadně podceňují prevenci. k o t r b a Josef K. umí žít. Šéf Deloitte pozval ZEN inzerce A A

75 SKOKOVÝ POHÁR ČESKÉ POJIŠŤOVNY 2013 EXTRALIGA PARKUROVÉHO SKÁKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE SERIÁL NEJKVALITNĚJŠÍCH PARKUROVÝCH MÍTINKŮ V ČR DOPROVODNÝ PROGRAM PRO CELOU RODINU NEJLEPŠÍ JEZDECKÉ AREÁLY VYNIKAJÍCÍ ATMOSFÉRA A NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ VÝKONY 01 VC MARTINIC VC BRNA VC OSTRAVY VC KOLÍNA (PTÝROV) VC LITOMYŠLE VC OPAVY VC FRENŠTÁTU P. R VC STRAKONIC VC PTÝROVA VC PLZNĚ VC HOŘOVIC + FINÁLE

76