Astma bronchiále u dětského pacienta

Transkript

1 Astma bronchiále u dětského pacienta Bronchial asthma in pediatric patiens Miroslava Kubicová 1, Petra Lepková 2. 1 Vysoká škola zdravotnická Praha o.p.s., Duškova 7, Praha 5, , Praha - Edukační centrum Vsetín, ČR Katedra ošetrovateľstva, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce Svetej Alžbety, Bratislava, Slovensko 2 Dětská léčebna se speleoterapií, Ostrov u Macochy Recenzent: doc. MUDr. Marián Babčák, PhD. Abstrakt Astma bronchiále patří mezi nejtěžší formy alergických onemocnění dýchacích cest. V dnešní době se s astmatem potýká stále více dětí. Toto onemocnění neumí lékařská věda úplně vyléčit. Lékařům se ale přes velký nárůst onemocnění daří projevy astmatu pomoci medikamentózní léčby completely curable. Although despite a large increase of this illness among population, physicians are able to reduce symptoms of asthma by medical treatment to a minimum. The aim of this paper is to present comprehensive information about the disease. Key words snížit na minimum. Cílem příspěvku je Asthma, treatment, risk factors, risk přiblížit onemocnění a poskytnout ucelené measures. informace o tomto onemocnění. Klíčová slova Astma bronchiále, léčba, rizikové faktory, riziková opatření. Abstrakt Asthma bronchiale is one of the most serious form of allergic disease of the respiratory system. Today, more and more Úvod Astma bronchiále je onemocnění, které postihuje 10-15% dětské populace. Jedná se nejčastější chronické onemocnění, jehož výskyt i přes pokroky v léčbě stoupá. Odhaduje se, že na světě je dnes asi 300 milionů astmatiků. Astma se vyskytuje ve children are dealing with asthma. všech oblastech světa. Častěji se vyskytuje Unfortunately, this disease is not v zemích ekonomicky více rozvinutých.

2 Definice onemocnění Astma bronchiále patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Krofta definuje astma jako chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Chronický zánět, na němž se podílí řada buněk a buněčných působků, způsobuje zvýšení bronchiální reaktivity a ta opakované epizody pískotů při dýchání, dušnosti, sevření na hrudníku a kašle, převážně v noci a časně k ránu, provázené obvykle rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, často reverzibilní spontánně nebo vlivem léčby (Krofta, 2005). Výskyt astma bronchiale Riziko, že se u jedince objeví astma, je cca 3 5 x vyšší, má-li astma jeden z rodičů x vyšší riziko má jedinec, trpí-li astmatem oba rodiče. V absolutních číslech je riziko výskytu přibližně: 7 % ani jeden z rodičů netrpí astmatem 25 % má-li astma jeden z rodičů 50 % trpí- li astmatem jeden z rodičů a některý ze sourozenců, nebo mají astma oba rodiče (Kašák, 2005). Rizikové faktory astmatu Rizikové faktory lze rozdělit na vnitřní týkající se pacienta a na vnější - týkající se prostředí. Vnitřní rizikové faktory Genetická predispozice - z výzkumů a dlouholetých studií je prokazatelné, že astma se objevuje častěji tam, kde je pozitivní rodinná anamnéza. Atopie - (alergie spojená se zvýšenou tvorbou protilátek IgE) polovina astmatiků má atopickou anamnézu. Riziko astmatu u atopika je x vyšší (Kašák, 2005). Pohlaví - průduškové astmat u chlapců do deseti let častěji. Vysvětleno je to tím, že chlapci mají jiný tvar hrudníku a užší dýchací cesty, než dívky. Po pubertě se poměr obrací a astma se vyskytuje častěji u žen (Susa, 2003). Rasa a etnický původ - je pro riziko v praxi velice významný, je však zprostředkován prakticky pouze socioekonomickými faktory. Emigranti získávají riziko populace, do které se přistěhovali. Vnější rizikové faktory Roztoči domácího prachu - nejčastějšími roztoči v našich domácnostech jsou druhy Dermatophagoides pteronyssinus,

3 Dermatophagoides farinae, Dermatophagoides microceras a Euroglyphus maynei, kteří tvoří asi 90 % našich domácích roztočů. Nejlépe se jim daří při teplotě C a při relativní vlhkosti nad 55 %. Žijí v lůžkovinách, matracích, čalounění, v kobercích, na plísních v květináči i v srsti našich domácích miláčků. Živí se našimi lupy, šupinkami kůže, vlasy a chlupy. V našich moderních, civilizovaných a pohodlně zařízených domácnostech se stálou teplotou poskytujeme roztočům ideální životní prostředí (Janíčková, 2003). Zvířecí alergeny - Nejčastěji se jedná o alergie na psa, kočku, andulky, morčata a křečky. Alergie na další zvířata jsou méně časté. Vzhledem k tomu, že se zvířecí alergen nevyskytuje jen v srsti zvířat, není tedy žádný rozdíl mezi zvířaty s krátkou srstí a dlouhou srstí. Neexistuje tedy žádná psí rasa, která by byla vhodná pro alergiky, jak se bohužel mnohdy říká (Susa, 2003). Plísně - Plísním se velice dobře daří v tmavých, vlhkých a málo větraných bytech. Největším problémem v dnešní době jsou především vlhké zdi, riziko zvyšují nalepené tapety, které jsou v poslední době velice oblíbené a moderní. Plísně rostou i v nádržkách a rozvodech zvlhčovačů a klimatizací. (Janíčková, 2003). Pyly - Rostlinné pyly jsou drobná zrníčka, která jsou viditelná pouze pod mikroskopem. Pyly ohrožují alergiky během celého roku. V České republice rozlišujeme tři hlavní období výskytu pylových alergií: jarní (kvetou stromy z čeledi břízovitých), letní (kvetou trávy) a podzimní (kvete plevel, pelyněk a ambrózie). Pylová zrna mohou doletět až několik kilometrů do vzdáleného místa. K vyvolání alergických příznaků stačí velmi malé množství pylových zrn v jednom metru krychlovém. Nejvíce pylů se vyskytuje v teplém a slunném počasí, velice příznivé pro rozsev pylu je větrno. Nejméně pylu můžeme očekávat v deštivém počasí (Susa, 2003, Janíčková, 2003). Léky - v posledních letech stále více a více přibývá lidí trpících na lékovou alergii. Mezi nejčastější léky způsobující alergické reakce se řadí nesteroidní protizánětlivé léky, antibiotika, cafalosporiny, anestetika. Lékové alergie jsou méně časté u kojenců a malých dětí než u dospělých. Reakce na léky se může objevit nejen na kůži, ale může postihnout další orgánové systémy:

4 dýchací (příznaky rýmy, astmatu, kašle), trávicí (gastritidy, enteritidy, hepatitidy), močový (glomerulonefritidy), nervový (epileptické křeče), oběhový (trombocytopenie, hemolytická anemie). Může se projevovat také sdruženými příznaky několika orgánových systémů. Nejzávažnější reakcí na léky je anafylaktický šok (Špičák, 2001). Potraviny - potravinové alergie dělíme na dvě složky: toxické a netoxické. Netoxická reakce se projeví pouze u predisponovaných jedinců a dělíme je na potravinové alergie a potravinové intolerance (jsou to reakce neimunologické povahy, např. nesnášenlivost mléčného cukru při deficitu laktózy). Rizikovým faktorem pro vznik alergie je atopie a zvýšená prostupnost alergenů střevní sliznicí. Nejčastější výskyt je u dětí (1-5 %). U kojenců se setkáváme nejčastěji s alergií na náhražky mléka, které obsahují bílkovinu sóji, nebo na alergii na bílkoviny kravského mléka. Klinické projevy jsou velmi rozmanité. Na počátku se ani nepomýšlí na alergii. Nejčastějším příznakem alergie na některé potraviny jsou problémy s kůží, zejména svědění. Může ovšem dojít i k postižení dýchacích cest pacienti mají ucpaný nos, svědí je uši, ústa a krk. Dále mohou otékat v obličeji, kašlat, eventuálně mít problémy s dýcháním a může se objevit i astmatický záchvat (Klíma, 2003). Hmyzí jed - výskyt alergických reakci na hmyzí jed je odlišný v různých zemích, což je v prvé řadě přisuzováno specifickým klimatickým podmínkám. V zemích mírného klimatického pásma se objevují alergické reakce způsobené hmyzím jedem u 0,4-1,2 % celkové populace. Ačkoli existuje přibližně jeden milión druhů hmyzu, pouze malé množství z nich vyvolává u lidí alergické reakce, které jsou nejčastěji způsobeny bodnutím hmyzu řádu blanokřídlých, tedy včelami, čmeláky, vosami, sršni a mravenci. Tak jako jiná alergická onemocnění nemůže se ani alergie na hmyzí jed vyléčit úplně. Léky, jako jsou antihistaminika, adrenalin, kortikosteroidy, jsou účinné pouze ke zmírnění příznaků. Jediný léčebný postup, který ovlivňuje alergickou povahu onemocnění, je specifická alergenová imunoterapie. Pacient dostává postupně se zvyšující dávku alergenu (hmyzího jedu) za přísného dohledu odborníka, dokud se pacient

5 nestane rezistentním na jed (Špičák, 2001). Lázeňská léčba astmatu Lázeňská léčba je komplexní léčba, do které patří také rehabilitace a fyzioterapie. S lázeňskou léčbou úzce souvisí klimatoterapie, která využívá léčebná místa s mimořádně příznivým podnebím nebo léčebnými podmínkami a balneoterapie, která využívá k léčbě minerálních vod, koupelí, pitných kúr, rehabilitační péče, vhodné diety a v neposlední řadě i úpravy životosprávy. Součástí komplexní lázeňské léčby je rovněž aeroterapie. Arteterapie je léčebná metoda využívá k léčbě hlavně čistý vzduch, helioterapie příznivé působení slunečního záření, talasoterapie příznivého působení mořské vody a přímořského klimatu. Velmi účinnou metodou léčby astmatu je speleoterapií. V Československé socialistické republice provedl první speleoterapií v roce 1969 v jeskyni Gombasek ve Vysokých Tatrách Mgr. Štefan Broda. Speleoterapie je klimatická léčebná metoda, která ke své léčbě využívá stálé klima v jeskyni, kde je minimální množství alergenů, bakterií a prachových částic a vhodné iontové složení vzduchu o stálé teplotě a vlhkosti. V České republice se speleoterapie využívá v jeskyních Moravského krasu a v Javoříčských jeskyních. Speleoterapie velmi prospívá pacientům s onemocněním dýchacího traktu, sníženou imunitou, ale je vhodná i pro klienty trpící alergickým onemocněním. Speleoterapie doplňuje komplexní léčbu stanovenou lékařem. Nenahrazuje medikamenty, ale pouze snižuje možnost užívaných léčiv na minimum. Uvádí se, že podle statistik speleoterapií došlo k významnému zlepšení zdravotního stavu, které trvalo déle než rok, během nějž nemocní nemuseli užívat antihistaminika ani jiné léky, u 60 % pacientů. U 34 % jedinců byl stav údajně hodnocen jako značné zlepšení a pouze u 6 % nemocných nebyl pozorován žádný vliv ( rske-listy-plus/speleoterapie-prava-rukamoderni-lecby-nebo-prezitek). Cílem léčby je: docílit minimálních, či žádných chronických příznaků vyhnout se akutním návštěvám lékařů minimální užívání záchranné bronchodilatační léčby dosáhnout neomezené fyzické aktivity vyhnout se nežádoucím účinkům léčby dosáhnout normální funkce plic (Kašák, 2005).

6 Režimová opatření u dítěte s astmatem bronchiále Důležitým a zásadním krokem v léčbě astmatických pacientů je úprava prostředí. Lůžko opatřit lůžkovinami z dutého vlákna, které lze prát na 90 C Lůžkoviny často prát, povlaky 1x za dva týdny, přikrývku a polštář 1x za 6 až 8 týdnů. Matraci je vhodné 1x za týden pečlivě vyluxovat. Lůžkoviny v zimě větrat v mrazu. Je vhodné odstranit koberce. Záclony a závěsy se odstraňovat nemusí, důležité je časté praní. Ke hře se nedoporučují plyšové hračky, ale naopak hračky omyvatelné. Při luxování je vhodné používat vysavač s HEPA filtrem. Nedoporučuje se mít v bytě alergika žádné zvíře. V pylové sezóně omezit pobyt na travnatých loukách. Alergika nikdy nezaměstnávat sečením trávy nebo popřípadě jejím sušením. Během celé pylové sezóny je vhodného nosit sluneční brýle. Prostory v bytě často větrat. Doporučuje se používat čističku vzduchu s HEPA filtrem. Závěr Cílem léčby astmatika je zachování absolutní kvality života. Léčba astmatu je dlouhodobá, ve většině případů je léčbou celoživotní. Přístup k léčbě musí být proto komplexní. Důležitým aspektem úspěšné léčby astmatu v dětském věku je správná informovanost rodičů i dítěte. Při dodržování určitých opatření dokáže dítě prožít plnohodnotné dětství. Zoznam bibliografických odkazov: [1] JANÍČKOVÁ, H.; Povídání o astmatu I. 1. Praha: TRITON, s. r. o., 2003, 95 s. ISBN [2] KAŠÁK, V.; Asthma bronchiale. Praha: Maxdorf, 2005, 148 s. ISBN [3] KLÍMA, J. A KOLEKTIV. Pediatrie. 1. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s. r. o., 2003, 320 s. ISBN [4] KROFTA, K.; Pneumologie. Praha: TRITON, 2005, 279 s. ISBN [5] SUSA, Z.; Asthma bronchiale. 1. Praha: TRITON, 2003, 111 s. ISBN [6] ŠPIČÁK, V.; Co máte vy a vaše rodiny vědět o astmatu?. 3. Praha: Jalna, 2001, 44 s. ISBN X.

7 [7] Zdravotnické noviny. Speleoterapiepravá ruka moderní léčby, nebo přežitek? [online] [cit ]. Dostupný z: ske-listy-plus/speleoterapie-prava-rukamoderni-lecby-nebo-prezitek. Kontakt na autora: Mgr. Miroslava Kubicová Dolní Jasénka Vsetín e mail: mirkakubicova@seznam.cz Bc. Petra Lepková Vysočany 144 Sloup e mail: petalepkova@seznam.cz.