STAVEBNÍ SPOŘENÍ A VÝVOJ JEHO LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance STAVEBNÍ SPOŘENÍ A VÝVOJ JEHO LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE Building savings and the development of its legislative framework in the Czech Republic Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Autor: Petra ČECHOVÁ Brno, 2014

2

3 Jméno a příjmení autora: Petra Čechová Název diplomové práce: Stavební spoření a vývoj jeho legislativní úpravy v České republice Název práce v angličtině: Building savings and the development of its legislative framework in the Czech Republic Katedra: Finance Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Diplomová práce Stavební spoření a vývoj jeho legislativní úpravy v České republice se zabývá přehledem právní úpravy stavebního spoření v České republice a postavením tohoto produktu na finančním trhu. Tato práce popisuje principy fungování stavebního spoření a zákony, upravující tento produkt. Zaměřuje se na aktuální situaci a jednotlivé ukazatele stavebního spoření. Rozebírá postavení stavebních spořitelen na trhu, přístup a názory občanů. V závěru práce se snaţím nastínit predikci vývoje tohoto produktu. Annotation Diploma thesis Building savings and the development of its legislative framework in the Czech Republic is engaged in legal overview of building savings in the Czech Republic and the attitude of this product in the financial market. This work describes the principles of building savings and it also covers legislation which administer this product. It focuses on the actual situation and the various indicators of building savings. It analyses the status of building societies in the market, attitude and opinions of citizens. In the conclusion of this work I was trying to outline prediction of the product development. Klíčová slova Stavební spoření, legislativní úprava, financování bydlení, úvěr, stavební spořitelna, státní podpora, cílová částka Keywords Building savings, legislative framework, housing finance, credit, building society, state support, target amount

4

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Stavební spoření a vývoj jeho legislativní úpravy v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Daliboru Pánkovi, Ph.D. za vstřícnost, připomínky a odborné rady, které mi umoţnily vypracování této diplomové práce. Také bych ráda poděkovala rodině, která mě během mého studia velice podporovala a motivovala.

7 Obsah Úvod Historie stavebního spoření Základní charakteristika stavebního spoření Fáze spoření Přidělení cílové částky Minimální doba spoření Naspoření minimální částky potřebné pro přidělení Dosaţení stanoveného hodnotícího čísla Fáze úvěrová Úvěr ze stavebního spoření Překlenovací úvěr Přehled právních předpisů stavebního spoření Legislativa České republiky Zákon o daních z příjmu Osvobození od daně Nezdanitelná část základu daně Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob Uplatnění nezdanitelných částek, slevy na dani a daňového zvýhodnění Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění Vyhlášky ministerstva financí O ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny K provádění některých ustanovení zákona o stavebním spoření Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Vymezení pojmu stavební spoření Provozovatel stavebního spoření Účastník stavebního spoření Smlouva o stavebním spoření Bytové potřeby Všeobecné obchodní podmínky Úmrtí účastníka... 42

8 3.4.8 Povolené podnikatelské aktivity stavební spořitelny Informační systém Výše státní podpory Poskytování státní podpory Výplata státní podpory Povinnosti stavební spořitelny Evidence státní podpory Státní dozor Poskytování a porovnávání údajů Vrácení státní podpory Sankce a společná ustanovení Ochrana spotřebitele Aktuální úprava stavebního spoření Neuskutečněná novela a její dopady Současná situace Zelená úsporám Postavení na trhu Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření Průzkum trhu Stavební spoření a občané České republiky Stavební spoření a hypotéky Stavební spořitelny Raiffeisen stavební spořitelna, a. s Stavební spořitelna Modrá pyramida, a. s Českomoravská stavební spořitelna, a. s Stavební spořitelna České spořitelny, a. s Wüstenrot stavební spořitelna, a. s Srovnání základních ukazatelů Počet uzavřených smluv o stavebním spoření Počet a objem nových úvěrových smluv Budoucnost stavebního spoření... 79

9 Závěr Seznam použitých zdrojů Publikace a monografie Elektronické zdroje Legislativní zdroje Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh... 93

10

11 Úvod Jiţ od pradávna je jednou z mnoha tuţeb člověka touha po vlastnictví. Není se tedy čemu divit, ţe trend dnešní doby být majitelem nemovitosti je stále rostoucí. Financování takovéto koupě však není levnou záleţitostí a je třeba si tento krok důkladně promyslet. K pořízení bytu nebo rodinného domu musíme disponovat volnými peněţními prostředky, v současné době je však tato situace takřka nemoţná. Jediné moţné východisko představuje obstarání si peněz jiným způsobem. V důsledku této skutečnosti poskytují - ať uţ univerzální banky, tak i specializované banky - spoustu finančních produktů, které nám v této situaci mohou pomoct. Jedním z nich je stavební spoření. Tento produkt slouţí nejen k získání peněţních prostředků prostřednictvím úvěru, ale je spojen i s výhodnou formou spoření. Díky velké podpoře státu se stalo stavební spoření velice oblíbeným, zejména v dřívějších letech. Od svých počátků prodělalo mnoho legislativních změn, které veřejností nejsou přijímány vţdy kladně. Stavební spoření je však stabilní a důvěryhodný produkt, který i přes méně úspěšné roky patří mezi nejvyuţívanější produkty na našem finančním trhu. Cílem této práce je vypracování přehledu právní úpravy stavebního spoření v České republice. Zaměřuji se především na vyjasnění základních skutečností stavebního spoření za podpory legislativních faktů. Soustředím se i na aktuální situaci a postavení tohoto produktu na finančním trhu. Vzhledem k narušené stabilitě stavebního spoření, díky politické situaci v minulých letech, povaţuji sestavení uceleného zdroje legislativních informací v této sféře za velice přínosné. Stavební spoření zasahuje do několika oblastí práva, které jsou navzájem propojené. Mým úmyslem v této práci je proniknout do spletitosti těchto legislativních úprav a jasně vymezit charakter a poslání jednotlivých zákonů. Samotný vývoj právní úpravy nám můţe přiblíţit nejenom minulé a současné postavení stavebního spoření, ale můţe nastínit i směr budoucí. Mým hlavním posláním je zaplnit mezery v chápání stavebního spoření, jehoţ základní principy jsou všeobecně známé, avšak do hloubky se této problematice věnuje pouze málo odborníků. Čerpám především z legislativních zdrojů, které jsou nejenom základním kamenem celé mé práce, ale také kvalitním a relevantním pramenem. Jelikoţ mnoho odborných publikací na téma stavebního spoření nevyšlo, vyuţívám nejvíce knihu Vojtěcha Lukáše a Petra Kielara Stavební spoření a stavební spořitelny, vydanou v roce 2007 a nově přepracovanou v roce Doplňkové informace získávám ze stránek Asociace českých stavebních spořitelen. 13

12 Ve své práci pouţívám metodu deskripce, pro vyjasnění faktů v souvislosti se stavebním spořením, metodu komparace ke zpracování informací přehledným způsobem a metodou predikce se snaţím odhadnout budoucí vývoj tohoto produktu. V první části své diplomové práce definuji historii a základní charakteristiku stavebního spoření. Na tuto problematiku navazuji vypracováním přehledu právní úpravy stavebního spoření a objasňuji případné důvody k určitým krokům. V druhé části práce se jiţ zaměřuji na informace praktické povahy. Analyzuji aktuální situaci s ohledem na legislativní změny a posuzuji vývoj stavebního spoření za pomoci údajů zachycujících jednotlivé roky. V rámci průzkumu trhu zjišťuji vztah občanů České republiky k tomuto produktu, přičemţ vycházím z výsledků vlastního šetření uskutečněného v dubnu V závěru se věnuji otázce stavebních spořitelen a jejich trţním podílům. Poslední kapitolu představuje má snaha o předpověď dalšího směru, kterým se stavební spoření bude ubírat, na základě údajů z letošního roku. Právní úprava stavebního spoření je velice obsáhlá a vybízí k pozastavení se nad mnoha problémy. Stejně tak veškeré informace související s podstatou stavebního spoření jsou často diskutovaným tématem. Zaměřila jsem se tedy na nejpodstatnější fakta, která jsem v rámci rozsahu a povahy této práce mohla zpracovat. 14

13 1 Historie stavebního spoření Stavební spoření má mnohaletou tradici. Počínaje svou prvotní formou spoření v určitém menším okruhu lidí, aţ po současnou formu, kdy je počet zúčastněných takřka neomezen. Historie tohoto kolektivního principu přispívání do společného fondu sahá do 18. století, ve kterém byla zaloţena první instituce podobná dnešním stavebním spořitelnám - Building Society. Tato spořitelna byla zřízena roku 1775 v anglickém Birminghamu. Její členové poskytovali vklady do fondu, z něhoţ byly financovány úvěry, slouţící k bytovým účelům. 1 Specifikem byla i skutečnost, ţe po naplnění podstaty získání prostředků tyto spořitelny zanikaly. V 19. století začaly vznikat spořicí instituce takřka po celém světě Austrálii, Novém Zélandu, Jiţní Africe, Brazílii, Kanadě a USA. Historie stavebních spořitelen se však nejvíce rozvíjela v Německu a Rakousku. 2 První stavební spořitelnu v Německu zaloţil pastor von Bondeschwingh roku 1885 v Bielefeldu. Skutečný rozvoj stavebních spořitelen však přišel aţ v období po 1. světové válce, tedy přesněji v letech , kdy bylo třeba obnovit zničené domy a byty. V tomto období vzniklo Společenství přátel Wüstenrot, které bylo zaloţeno Georgem Kroppem v roce 1924, a jiţ za tři roky byly z tohoto fondu poskytnuty první peníze. 3 K výraznější změně však došlo ve 30. letech, kdy se začalo pouţívat tzv. hodnotící číslo, coţ je specifický číselný ukazatel, pomocí něhoţ spořitelny posuzují výkonnost a spolehlivost klienta a tedy jeho nárok na úvěr. 4 A tím se začínáme blíţit k modelu stavebního spoření, jak ho známe dnes. Další významné období pro stavební spoření nastalo zcela logicky po 2. světové válce, přesněji v roce 1948 společně s měnovou reformou. Toto období se vyznačovalo významným nárůstem uzavřených smluv a nebývalým rozmachem spoření, po kterém byla velká poptávka. Na počátku tohoto období činil počet uzavřených smluv okolo 300 tisíc, o 23 let později jiţ kolem 12 milionů. S postupným zvyšováním příjmů a uklidňováním situace na trhu s nemovitostmi, začal slábnout i zájem o stavební spoření. Tato situace měla však jen krátkodobé trvání, vzhledem k zásadním změnám 1 Historie stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 2 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 12. ISBN Historie stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 4 Hodnotící číslo. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 15

14 na přelomu 90. let, po kterých se stavební spoření dostalo opět na vzestup. Rozvoj spoření zaznamenala Česká republika, Slovensko i Maďarsko. 5 U nás bylo stavební spoření uzákoněno schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. (dále jen zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, zákon o stavebním spoření nebo zákon č. 96/1993 Sb.) a stalo se nenahraditelným finančním produktem, který má své místo na trhu. V průběhu dvou let od jeho přijetí vzniklo šest stavebních spořitelen. Akcionáři těchto spořitelen byly banky působící na českém trhu, německé banky a rakouská stavební spořitelna. 6 Stavební spoření u nás získalo pověst spolehlivého a bezpečného produktu, i kdyţ jeho prvotní chápání u nás bylo spíše spojeno s velice výhodnou formou ukládání peněz. Od počátku zaloţení prvních spořicích institucí tedy stavební spoření prošlo a stále prochází dlouhou cestou vývoje a dochází k jeho neustálému rozšiřování po celém světě. 5 Historie stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 6 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 24. ISBN

15 2 Základní charakteristika stavebního spoření Stavební spoření je v dnešní době velice oblíbený finanční instrument. Vzniklo za účelem získání finančních prostředků k financování bydlení. Investice do koupě nebo rekonstrukce vlastního domu či bytu je pro většinu lidí jednou z největších a nejdůleţitějších investic v jejich ţivotě. Stavební spoření vyuţívá jak úspor klienta, tak i cizích zdrojů. Výhodou tohoto produktu je spojení obou těchto částí. 7 Jedná se o účelový druh spoření s moţností čerpání státní podpory. Vkladatel při něm dlouhodobě ukládá určité částky u specializované banky stavební spořitelny. Účastník stavebního spoření můţe při splnění určitých podmínek také vyuţít velice zajímavé moţnosti úvěru, který je oblíben pro své nízké a pevné úrokové sazby po celou dobu jeho splácení. Stavební spoření je nezávislé na vlivech trhu. Účastníkem můţe být jak fyzická, tak právnická osoba, rozdíl je pouze v moţnosti získání státní podpory, přičemţ právnická osoba ji získat nemůţe. 8 Stavební spoření má dvě fáze. 2.1 Fáze spoření Klient obvykle pravidelně vkládá příspěvky na účet stavebního spoření, ovšem můţe vkládat například jen jednou ročně vklad, který tvoří součet měsíčních příspěvků. K těmto vkladům je pak připisována státní podpora. Tato podpora i vklady jsou úročeny. Klient rovněţ můţe ukládat prostředky nad sjednaný rámec, ovšem nikdy nesmí součet naspořených vkladů převýšit cílovou částku, tato částka však můţe být navýšena. 9 Účastníci stavebního spoření tedy po jistou dobu spoří a následně získávají zpět své zúročené peněţní prostředky a při splnění určitých podmínek mají nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, případně státní podpory. 10 Fáze spoření začíná uzavřením smlouvy o stavebním spoření. V této smlouvě je ujednána úroková sazba, kterou se budou vklady klienta úročit a úroková sazba z případného úvěru. Obě tyto sazby jsou pevně dané po celou dobu průběhu stavebního spoření a jejich rozdíl 7 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 13. ISBN Co to je?. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 9 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 15. ISBN DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN x 17

16 nesmí přesáhnout tři procentní body. Úroková sazba závisí nejen na spořitelně, ale i na tarifu spoření. Tyto tarify jsou různé varianty stavebního spoření, lišící se výší jiţ zmíněných úrokových sazeb a také moţností rychlosti získání úvěru. Úroková sazba z vkladu a z úvěru spolu souvisí. Můţeme mít niţší sazbu na spoření a zároveň niţší sazbu z úvěru, ale i naopak v případě vyšších sazeb v obou případech. 11 Spořitelna má jedinou moţnost, kdy můţe upravit úrokovou sazbu, a to v situaci, kdy klient po šesti letech spoření nepřijme přidělení cílové částky. 12 Ve smlouvě je také sjednána výše měsíčních vkladů, prohlášení, zda klient ţádá o přidělení státní podpory, cílová částka a všeobecné obchodní podmínky konkrétní spořitelny (VOP). Tyto podmínky obsahují informace o poskytnutí a výši splátek úvěru ze stavebního spoření a další podmínky. 13 Cílová částka je částka sjednaná ve smlouvě o stavebním spoření, která vyjadřuje budoucí potřebu peněţních prostředků pro uskutečnění bytových potřeb účastníka. Do této částky jsou zahrnuty naspořené vklady, státní podpora, úroky z vkladů a státní podpory a úvěr ze stavebního spoření, to vše sníţeno o daň z příjmů z úroků. Tuto částku ovlivňuje mnoho různých faktorů, například výše částky potřebné na realizaci bytového záměru, zájem pouze o spoření nebo i poskytnutí úvěru a samozřejmě také výše splátky, kterou je klient ochotný a schopný spořit. 14 Cílovou částku si tedy kaţdý klient volí sám podle svých moţností a poţadavků. K ukončení spořicí fáze dochází výpovědí smlouvy o stavebním spoření, nebo přidělením cílové částky. Délka fáze spoření je důleţitá vzhledem k poskytnuté státní podpoře. Pokud klient skončí spoření po uplynutí vázací lhůty, která je podle zákona šest let, bude mu vyplacena naspořená částka včetně státní podpory. Pokud ovšem ukončí spoření dříve, nárok na podporu mu zůstává pouze v případě, ţe získá úvěr a tento úvěr včetně naspořené částky pouţije na financování bydlení podle zákona. V jiném případě ztrácí nárok na státní podporu zcela. Klient je také povinen po tuto dobu nevybrat svoje uspořené prostředky, spořitelna má v těchto případech právo poţadovat sankci. Výše této sankce je uvedena ve všeobecných obchodních podmínkách SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 24. Osobní a rodinné finance. ISBN KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010, s. 15. ISBN LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 15. ISBN Cílová částka. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 15 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s ISBN

17 2.2 Přidělení cílové částky K přidělení cílové částky dochází v okamţiku, kdy je ukončena fáze spoření a začíná fáze úvěrová. Přidělení cílové částky je navázáno na splnění určitých podmínek, které jsou stanoveny zákonem a stavební spořitelnou Minimální doba spoření Tato čekací doba je dána 5 odst. 4 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. Je to doba, před jejímţ uplynutím nelze účastníkovi stavebního spoření poskytnout prostředky z úvěru ze stavebního spoření. Délka této doby nesmí být kratší neţ 24 měsíců od počátku doby spoření. 16 Tato podmínka jako jediná je dána zákonem Naspoření minimální částky potřebné pro přidělení Minimální částku, kterou účastník stavebního spoření musí naspořit, aby mohlo dojít k přidělení cílové částky, stanovuje stavební spořitelna a liší se dle jednotlivých tarifů i samotných spořitelen. Obvykle se jedná o 40 % z cílové částky, přičemţ zbylých 60 % zůstává klientovi na úvěr Dosažení stanoveného hodnotícího čísla Hodnotící číslo (ukazatel hodnocení, bodové hodnocení, ohodnocovací číslo, parametr hodnocení) je parametr, který ohodnocuje délku a intenzitu spoření klienta a kaţdá spořitelna si bliţší informace o jeho výpočtu určuje sama ve svých všeobecných obchodních podmínkách. 18 Splněním těchto tří podmínek vzniká klientovi nárok na přidělení cílové částky a díky tomu i nárok na úvěr. K samotnému přidělení dochází aţ se souhlasem klienta. Pokud účastník nebude mít o úvěr zájem, můţe pokračovat dále ve spoření, aţ dosáhne cílové částky nebo můţe stavební spoření ukončit a vybrat naspořené peněţní prostředky. Pokud by však 16 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 96/1993 Sb.) 17 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 17. ISBN Hodnotící číslo. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 19

18 účastník ještě byl ve vázací době, přišel by o zálohy státní podpory a mohl by být i sankcionován. 19 Tyto podmínky jsou důleţité pro stabilitu stavební spořitelny, tedy rovnováhu mezi vklady účastníků a poskytovanými úvěry Fáze úvěrová Nastává po fázi spořicí, kdy je klientovi přidělena cílová částka a můţe tak čerpat výhodný úvěr ze stavebního spoření. Velikost tohoto úvěru však můţe být jen ve výši rozdílu mezi naspořenou a cílovou částkou. Úroková sazba z úvěru je pevně dána jiţ při uzavření smlouvy o stavebním spoření, stejně jako výše měsíční splátky úvěru. Pokud klient naspoří ve fázi spoření vyšší částku, neţ je poţadováno, dostane o tuto částku menší úvěr. 21 Nelze tedy dopředu stanovit dobu splatnosti, jelikoţ rychlost splacení úvěru se můţe lišit. Pokud účastník stavebního spoření chce úvěr splácet delší dobu, musí se déle podílet na tvorbě zdrojů, aby poté mohl delší dobu čerpat. Úvěr ze stavebního spoření můţeme kdykoli bez sankcí splatit. 22 Nezapomeňme ovšem na fakt, ţe tyto úvěry jsou přísně účelové a mohou být pouţity jen na bytové potřeby stanovené zákonem. Tato skutečnost musí být samozřejmě náleţitě prokázána. Stavební spoření je tedy velice výhodný produkt, díky kterému účastníci stavebního spoření mohou zúročovat své vloţené prostředky a zároveň čerpat výhodný úvěr. Samotnou podstatou stavebního spoření, je i přes skutečnost, ţe se jedná o skvělý spořicí produkt, především poskytování úvěrů. Úvěrové zdroje stavebního spoření jsou tvořeny vklady od účastníků. Samotná fáze spoření tedy slouţí k získání prostředků pro poskytované úvěry. Tímto se úvěry ze stavebního spoření výrazně liší od hypotečních úvěrů, které jsou financovány z vypůjčených prostředků na finančních trzích Kdy a jak končí smlouva o stavebním spoření. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 20 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010, s. 16. ISBN LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, s. 17. ISBN SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s Osobní a rodinné finance. ISBN SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 22. Osobní a rodinné finance. ISBN

19 2.3.1 Úvěr ze stavebního spoření Neboli úvěr klasický či řádný. 24 Jedná se o peněţní prostředky poskytnuté účastníkovi na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. 25 Pro poskytnutí úvěru je uzavírána úvěrová smlouva. V této smlouvě jsou obsaţeny detaily smluvního vztahu a můţe být uzavřena jiţ před přidělením cílové částky, ovšem úvěr můţe být vyplacen aţ po samotném přidělení. Účastník také musí prokázat, zda je v jeho moţnostech úvěr splácet. U vyšších úvěrů je poţadováno i přiměřené zajištění úvěru (ručitel, zástava nemovitosti). Úvěr ze stavebního spoření smí být ze zákona poskytnut pouze na financování bytových potřeb. Tato podmínka je přísně kontrolována ministerstvem financí. Je tedy třeba, aby účastník doloţil nejen určitý dokument, který představuje jeho vztah k financované nemovitosti (například výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu), ale i doklady, které prokazují uţití na bytové potřeby dle zákona (například stavební povolení, kupní smlouvu). Úroková sazba a výše splátky jsou sjednány jiţ ve smlouvě o stavebním spoření a jsou neměnné. Doba splatnosti je pak stanovena na základě výše této splátky, výše čerpaného úvěru a úrokové sazby. Výše měsíční splátky se pohybuje zhruba mezi 0,5 % a 1 % cílové částky. Při splácení úvěru má účastník poměrně velkou volnost nejen díky moţnosti předčasného splacení bez sankcí, ale i díky lepším podmínkám splátek (ne určitý den, ale nejpozději do dne) a dalším výhodám díky flexibilitě tohoto produktu jako například sníţení měsíčních splátek při mimořádném vkladu. 26 Díky všem těmto moţnostem je úvěr ze stavebního spoření vyhledávaným produktem, především kvůli své dlouhodobosti a stálosti Překlenovací úvěr Někdy označován jako meziúvěr. Je poskytován účastníkům, kteří nemají splněny podmínky pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření. Jak jiţ ze samotného názvu vyplývá, překlenovací úvěr slouţí k překlenutí doby do okamţiku přidělení cílové částky. Samotným principem překlenovacího úvěru je tedy umoţnění klientovi získat cílovou částku dříve, neţ splní podmínky pro přidělení. Je samozřejmě také účelově vázán k financování bytových potřeb. Úvěr je většinou poskytován ve výši cílové částky, ale můţe být i niţší. Účastník při 24 Úvěr ze stavebního spoření. Finance.cz [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 25 Úvěr ze stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 26 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s ISBN

20 splácení platí pouze úroky, avšak kromě těchto úroků musí i nadále spořit, aby splnil podmínky pro poskytnutí řádného úvěru. 27 Fáze spoření tedy bude probíhat naprosto stejně bez rozdílu, zda má překlenovací úvěr poskytnut, či nikoliv. Účastníkovy vklady se budou nadále úročit a bude dostávat i státní podporu. Rozdíl je pouze v tom, ţe bude vlastnit dva účty, a to účet stavebního spoření a účet úvěrový. Jakmile tedy splní podmínky pro poskytnutí řádného úvěru, bude těmito peněţními prostředky splacen překlenovací úvěr a účastník bude dále splácet jiţ úvěr řádný. 28 Obrázek č. 1: Překlenovací úvěr Pramen: Vyplatí se překlenovací úvěr?. IDNES.cz: Finance [online] [cit ]. Dostupné z: Smlouva o překlenovacím úvěru můţe být uzavřena v kterékoliv fázi spoření (například i společně s uzavřením smlouvy o stavebním spoření). Úrokové sazby jsou u těchto typů úvěrů vyšší neţ u řádných úvěrů ze stavebního spoření a dokonce se tyto sazby mohou i měnit. To vše je moţné díky menší regulaci a liberálnějšímu přístupu. Další rozdíl, který vykazuje překlenovací úvěr oproti řádnému, je v moţnosti předčasného splacení. V těchto situacích záleţí vţdy na konkrétní stavební spořitelně, ovšem ve většině případů je za předčasné splacení poţadována náhrada. Někdy se totiţ jako vhodnější můţe jevit situace, kdy místo předčasné splátky překlenovacího úvěru vloţíme tyto prostředky na účet stavebního spoření a 27 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s ISBN SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s Osobní a rodinné finance. ISBN

21 zkrátíme si čekací dobu na přidělení řádného úvěru. 29 Pokud tedy chceme srovnat nákladnost překlenovacího úvěru s řádným úvěrem nebo hypotékou, je vhodné vzít v úvahu předpokládaný termín přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření. Nesmíme také zapomenout na fakt, ţe úroky z překlenovacího úvěru jsou celou dobu v konstantní výši (neklesají) a zároveň také tento úrok, který platíme, převyšuje úrok z vkladu. Je tedy výhodnější splácet překlenovací úvěr tedy úroky z něj co nejkratší dobu. V neposlední řadě je třeba se zamyslet nad výší měsíčního zatíţení. Výše splátek se v případě překlenovacího a řádného úvěru mohou lišit, splátka překlenovacího úvěru můţe být vyšší, ale i naopak niţší. 30 Obecně však máme vyšší měsíční zatíţení v případě splácení překlenovacího úvěru, protoţe musíme zároveň vkládat prostředky na samotné stavební spoření. Obrázek č. 2: Výše měsíčního zatíţení Splácení úroků z překlenovacího úvěru (např Kč) Spoření (např Kč) Splácení úvěru ze stavebního spoření (např Kč) 6 let 11 let Pramen: vlastní zpracování dle - SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 29. Osobní a rodinné finance. ISBN Je tedy velice důleţité správně si naplánovat financování bydlení a zváţit všechny jeho moţnosti a případné výhody či nevýhody. Překlenovací úvěry totiţ nikdy nebudou a nejsou tak výhodné jako řádné úvěry ze stavebního spoření. 29 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s. 43. ISBN SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 29. Osobní a rodinné finance. ISBN

22 3 Přehled právních předpisů stavebního spoření Stavební spoření provozují v České republice speciální banky stavební spořitelny. Na spoření se tedy vztahuje zákon o bankách a také zákon o stavebním spoření. Činnost stavebních spořitelen a poskytování státní podpory nám upravuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl jiţ od roku 1993 mnohokrát novelizován a podrobnějším rozborem tohoto zákona a jeho novel se budu zabývat v další části své práce. Ty oblasti, které neupravuje zákon o stavebním spoření, upravuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky ministerstva financí a případně další, doplňující zákony. 3.1 Legislativa České republiky Jelikoţ cílem této práce, je vypracování uceleného přehledu právní úpravy stavebního spoření, je zde na místě také trocha teorie o samotné podstatě naší legislativy. Česká republika je parlamentní demokracií, jejíţ vznik datujeme k 1. lednu 1993, společně se vznikem samostatného českého státu. Nejvyšším zákonem je Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Moc je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. 31 V této části bych se ráda zabývala vysvětlením moci zákonodárné neboli legislativy. Mocí zákonodárnou se zabývá Hlava druhá Ústavy České republiky. 32 Tato moc náleţí Parlamentu České republiky, který je tvořen dvěma komorami Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Její náplní je stanovovat určitá pravidla zákony, které slouţí k lepšímu souţití nás, občanů. K zajišťování těchto skutečností jsou voleni zástupci, kteří mají k vykonávání této moci oprávnění mandát. 33 Tyto zástupce si volí lidé sami z mnoha kandidátů tajným 31 Politický systém České republiky. Česká republika [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 32 Ústava České republiky č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Dále jen Ústava České republiky) 33 Zákonodárná moc v České republice. Česká republika - Turistický průvodce [online] [cit ]. Dostupné z: 24

23 hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Právo volit, má kaţdý občan České republiky starší 18 let Zákon o daních z příjmu Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen zákon č. 586/1992 Sb.) vstoupil v platnost s účinností od a utvořil prvotní rámec úpravy stavebního spoření. Později byl jako jeho doplnění schválen zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. V zákoně č. 586/1992 Sb. je celkem pět paragrafů upravujících nebo zahrnujících stavební spoření Osvobození od daně Tato část pojednává o osvobození od daně z příjmu fyzických osob. Od daně je osvobozen příspěvek fyzické osobě, který je poskytován dle zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Nezdanitelná část základu daně V 15 je upravena podstata daňové výhodnosti stavebního spoření. Je zde ošetřena moţnost sníţení základu daně o částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo úrokům z hypotečního úvěru, sníţeným o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů. 36 V současnosti je nejvyšší částka, kterou je moţno od základu daně odečíst, Kč (za celou domácnost). Pokud byly úroky placeny jen část roku, je moţné odečíst Kč za kaţdý kalendářní měsíc. 37 V souvislosti se změnou zákona bude však od maximální moţná výše odečtu Kč za kalendářní rok. 38 Podmínkou samotného odečtu však musí být pouţití úvěru na bytové potřeby. 34 Hlava druhá Čl. 18 Ústavy České republiky 35 Dle 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 36 Dle 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 37 Nezdanitelné části základu daně v roce Podnikatel.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 38 Dle 15 odst. 4 zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů 25

24 Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozuměla a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo změna stavby, b) koupě pozemku za předpokladu, ţe na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamţiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c), c) koupě 1. bytového domu, 2. rodinného domu, 3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, 4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného uţívání bytu nebo rodinného domu, e) údrţba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v uţívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, f) vypořádání společného jmění manţelů nebo vypořádání spoludědiců v případě, ţe předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného uţívání bytu, h) splacení úvěru nebo zápůjčky pouţitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) aţ g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby. 39 Pokud se bytová potřeba nebo její část uţívá pro účely nájmu nebo samostatné činnosti, odečet úroků lze uplatnit v poměrné výši. 40 Pro uplatnění odečtu je také někdy vyţadováno, aby poplatník tuto bytovou potřebu, na kterou byl úvěr pouţit, vlastnil nebo vyuţíval. Výčet bytových potřeb v tomto zákoně ovšem není stejný jako v zákoně o stavebním spoření, a tedy ne všechny úvěry od stavebních spořitelen mohou vyuţívat moţnosti odečtu úroků od základu daně Dle 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 40 Dle 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 41 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s. 44. ISBN

25 3.2.3 Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob Poplatník si můţe uplatnit slevu na manţela/manţelku ţijící ve společně hospodařící domácnosti ve výši Kč, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč. Do vlastního příjmu manţela/manţelky se však nezapočítávají, kromě státních příspěvků na penzijní spoření a připojištění, dávky a stipendia ani státní příspěvky podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů Uplatnění nezdanitelných částek, slevy na dani a daňového zvýhodnění Uplatnit nezdanitelné částky ze základu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, slevy na dani a daňové zvýhodnění lze, pokud poplatník podepíše do 15. února písemné prohlášení za uplynulé zdaňovací období, kde uvede výši zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření, případně hypotečního či jiného úvěru pouţitého na financování bytových potřeb za uplynulé zdaňovací období, 43 zda a v jaké výši z tohoto úvěru uplatňuje zároveň jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně, ţe předmět bytové potřeby 44 je uţíván v souladu s 15 odst. 4, ţe částka úroků, o kterou si sniţuje základ daně (u všech účastníků ţijících ve společné domácnosti) nepřesáhla Kč za zdaňovací období. 45 Plátce daně, u kterého toto prohlášení podepsal, mu vypočte daň, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a zohlední nezdanitelné částky a slevy na dani Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění V 38l je rozebráno prokazování nároku na nezdanitelnou část základu daně. Toto můţe poplatník prokázat plátci daně smlouvou o úvěru ze stavebního spoření a kaţdoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou 42 Dle 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 43 Dle 15 odst. 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 44 Dle 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 45 Dle 15 odst. 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 46 Dle 38k písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 27

26 (překlenovacího). Stejný postup je prováděn i v případě hypotečního nebo jiného úvěru v souvislosti s hypotečním úvěrem, kdy potvrzení vydává banka Vyhlášky ministerstva financí Stavební spoření se řídí i některými vyhláškami ministerstva financí vyhláškou č. 106/1993 Sb., kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny a vyhláškou č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo financí (dále jen ministerstvo) má také podle 15 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, oprávnění provádět pouze státní kontrolu záleţitostí týkajících se dodrţování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření. Ministerstvo tedy nemůţe více vstupovat do vztahů mezi klienty a stavebními spořitelnami, neţ v rámci mezí kontroly státních příspěvků O žádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny Jedná se o vyhlášku ministerstva financí, kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny. Zájemce o provozování stavebního spoření podává ve dvojím vyhotovení ţádost o souhlas se zřízením stavební spořitelny u ministerstva financí. Tato ţádost musí obsahovat kromě náleţitostí stanovených zákonem a náleţitostí ţádosti o povolení působit jako banka, také obchodní plán stavební spořitelny na pětileté období, včetně vyčíslení předpokládané státní podpory a vzory uzavíraných smluv mezi spořitelnou a účastníkem stavebního spoření. Na řízení o ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny se vztahuje správní řád. Pokud ministerstvo této ţádosti vyhoví a udělí souhlas, předá jedno vyhotovení spolu s písemným souhlasem České národní bance Dle 38l odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů 48 Stavební spoření: Základní informace. Ministerstvo financí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 49 Vyhláška ministerstva financí č. 106/1993 Sb., o ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny 28

27 3.3.2 K provádění některých ustanovení zákona o stavebním spoření Tato vyhláška upravuje termín, způsob podání a náleţitosti ţádostí stavební spořitelny o roční zálohu státní podpory ze stavebního spoření včetně způsobu zajišťování jejich oprav nebo doplnění podle 11 odst. 7 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. Spořitelna podává ţádost (řádnou, opravnou či doplněnou) ministerstvu v termínech uvedených v příloze této vyhlášky. Data, ke kterým je moţno podávat ţádost o roční zálohu státní podpory, se liší stejně tak, jako povaha těchto ţádostí. Ţádost se podává způsobem elektronického přenosu dat. Je tvořena dvěma datovými soubory první obsahuje údaje o účastnících podle zákona, druhý obsahuje vyčíslení celkově poţadované zálohy státní podpory a bankovní spojení - jedná se o soubor doprovodný. Pokud se ve stejném termínu podává oprava nebo doplnění ţádosti současně se ţádostí, nebo s opravou nebo s doplněním další ţádosti, dojde ke sloučení těchto ţádostí. Předmětem předávání jsou údaje v datových souborech a tyto údaje jsou následně zaznamenávány do databáze informačního systému. Datové soubory, prostřednictvím kterých jsou informace přenášeny, musí splňovat určité náleţitosti týkající se pojmenování těchto souborů. Podrobné informace o struktuře a termínech předávání jsou uvedeny v provozní dokumentaci informačního systému, stejně jako reţim zpracování předaných údajů. Dále vyhláška stanovuje způsob vrácení státní podpory stavební spořitelnou a doplňuje tak 13 odst. 7 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stavební spořitelna tedy vrací státní podporu na účet, stanovený ministerstvem. Rovněţ mu o této skutečnosti podává informaci prostřednictvím dvou datových souborů. Třetím bodem, rozebíraným v této vyhlášce je způsob podání a náleţitosti ţádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastnících spoření evidovaných v informačním systému. Tato část se také vztahuje k 13 odst. 7 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ţádost o změnu údajů podává stavební spořitelna opět způsobem elektronického přenosu dat. Další organizační a technické podmínky pro předávání údajů stavebními spořitelnami ministerstvu jsou obsaţeny v příloze této vyhlášky. 29

28 Posledním předmětem úpravy jsou technické a organizační podmínky porovnávání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Jak jsem jiţ zmínila výše, nejdůleţitějším legislativním dokumentem se stal zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ze dne 25. února Nutnost rozvoje stavebního spoření a tedy ustanovení jeho právní úpravy byla velice akutní vzhledem k situaci na tehdejším bytovém trhu. Stát jiţ nevynakládal miliardové částky na výstavby státních bytů jako v dobách socialismu a banky ještě neposkytovaly hypoteční úvěry. Poptávka po bytech značně převyšovala nabídku a občané mohli na vlastní bydlení dosáhnout jedině prostřednictvím druţstva, či jinou, individuální formou. Způsob, kterým si lidé po roce 1989 mohli zajistit bydlení, záleţel tedy zcela na nich samotných, bez jakékoli nebo minimální pomoci státu. S postupným rozmachem a zakládáním stavebních spořitelen v 90. letech se tato skutečnost změnila a stát začal silně podporovat tuto formu ukládání peněz. Na konci roku 1996 vyuţívalo stavebního spoření jiţ 1,6 milionů obyvatel. 51 Schválením zákona č. 96/1993 Sb. byly tedy vymezeny základní skutečnosti týkající se stavebního spoření, které od roku 1993 prošly mnoha novelizacemi. V následující části práce jsem se zabývala komparací jednotlivých novel a dopady, které tyto změny přinesly. Na časové ose níţe jsem detailně popsala a uvedla jednotlivé novely a jejich návaznost. 50 Vyhláška ministerstva financí č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 51 Stavební spoření v médiích: Stavební spoření rozjelo obchod s byty. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 30

29 Obrázek č. 3: Posloupnost zákonů o stavebním spoření zákon č. 96/1993 Sb zákon č. 83/1995 Sb zákon č. 423/2003 Sb zákon č. 292/2005 Sb zákon č. 161/2006 Sb zákon č. 263/2011 Sb zákon č. 348/2010 Sb zákon č. 281/2009 Sb zákon č. 227/2009 Sb zákon č. 342/2006 Sb zákon č. 353/2011 Sb zákon č. 303/2013 Sb zákon č. 64/2014 Sb Pramen: vlastní zpracování dle účinnosti jednotlivých zákonů Zákon č. 348/2010 Sb. 52 byl dne Ústavním soudem ČR 53 zrušen ke dni Důvodem k tomuto kroku byla skutečnost, ţe novela byla přijata neústavním způsobem Vymezení pojmu stavební spoření Stavební spoření je vymezeno jako účelové spoření, které spočívá v přijímání vkladů a poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření. Tato skutečnost vychází jiţ z 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. V rámci základní definice se do stavebního spoření zahrnuje i poskytování příspěvků fyzickým osobám (státní podpora), dle 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 348/2010 Sb.) 53 Nález Ústavního soudu č. 119/2011 Sb. 54 Zákon ustanovoval zdanění státní podpory za rok 2010 ve výši 50 % 55 Dle 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. (dále jen zákon č. 96/1993 Sb.) 31

30 3.4.2 Provozovatel stavebního spoření Jak vyplývá z jiţ zmíněného zákona o bankách, který se na působnost stavebních spořitelen vztahuje - stavební spořitelna je banka, která je provozovatelem stavebního spoření a můţe vykonávat pouze stavební spoření a další činnosti dle zákona. Povolení ke zřízení stavební spořitelny je uděleno po souhlasu ministerstva financí. Spořitelna podléhá dohledu České národní banky (dále jen ČNB) podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a podle zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Náleţitosti ţádosti o souhlas stanoví ministerstvo financí společně s Českou národní bankou právním předpisem. 56 Drobnou úpravou tohoto paragrafu zákonem č. 423/2003 Sb. došlo k jasnějšímu vymezení stavební spořitelny jako banky, která k vykonání své činnosti potřebuje bankovní licenci a můţe provozovat jen činnosti v této licenci obsaţené. Zároveň byl ze zákona vyjmut odstavec týkající se náleţitostí ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny, které stanovovaly ministerstvo financí s ČNB. 57 Od můţe spořitelna také vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy (pokud je drţitelem autorizace dle zvláštního zákona). 58 Zákonem je upravena i moţnost pouţívat označení stavební spoření, které můţe být uţito jen ve smyslu formy spoření a stavební spořitelna, která jako název můţe být uţita jen v případě zákonem ustanovené banky, která je provozovatelem stavebního spoření. 59 Novelou z roku 2003 se tento zákon vztahuje kromě těchto názvů i na jejich případné odvozeniny a překlady Dle 2 zákona č. 96/1993 Sb. 57 Dle 2 zákona č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 423/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. (dále jen zákon č. 423/2003 Sb.) 58 Dle 2 zákona č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 263/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen zákon č. 263/2011 Sb.) 59 Dle 3 zákona č. 96/1993 Sb. 60 Dle 3 zákona č. 423/2003 Sb. 32

31 3.4.3 Účastník stavebního spoření Stavební spoření ze své podstaty slouţí jako produkt k financování vlastního bydlení, či rekonstrukce pro běţné občany. Prvotní vymezení účastníka stavebního spoření se tedy vztahovalo pouze na fyzickou osobu, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu a která má trvalý pobyt na území České republiky. 61 Změnou tohoto zákona z 18. dubna 1995 byla doplněna a upravena některá právní vymezení tohoto zákona. Za účastníka stavebního spoření se povaţovala fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a s rodným číslem přiděleným příslušným orgánem a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky. 62 Se vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 bylo třeba upravit i definici účastníka stavebního spoření. Novela zákona nejen důsledně vymezila účastníka jako fyzickou, či právnickou osobu, upravena musela být i specifika poskytování státní podpory. Tu dle této novely můţe získat občan České republiky nebo také občan Evropské unie, který má potvrzení o pobytu na území České republiky a má na našem území přiděleno rodné číslo nebo i jakákoli jiná fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky s přiděleným rodným číslem. Toto účastník prokazuje občanským průkazem či průkazem o povolení k pobytu. Na státní podporu za kalendářní rok tedy můţe dosáhnout jakýkoli účastník stavebního spoření, který po tento rok splňoval alespoň jednu z těchto podmínek. Pokud spoření začíná či končí v průběhu kalendářního roku, postačí splnění alespoň jedné podmínky z výše uvedených po dobu trvání doby spoření v daném roce. 63 V roce 2006 dochází k upravení definice pobytu občana Evropské unie na území České republiky, přičemţ toto je osoba schopna prokázat buď potvrzením o pobytu, nebo vydaným 61 Dle 4 zákona č. 96/1993 Sb. 62 Dle 4 zákona č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 83/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 83/1995 Sb.) 63 Dle 4 zákona č. 423/2003 Sb. 33

32 průkazem. Zároveň byla tímto zákonem zrušena nutnost předloţení občanského průkazu, nebo průkazu o povolení k pobytu ke splnění podmínek účasti na stavebním spoření Smlouva o stavebním spoření Jedním z nejdůleţitějších vymezení v zákoně z roku 1993 je formulování smlouvy o stavebním spoření. Je zde zahrnuto několik základních bodů, které musí nezbytně smlouva obsahovat. Podpisem takovéto smlouvy se kaţdý účastník stavebního spoření zavazuje ke spoření předem dohodnuté částky a toto spoření začíná dnem uzavření této smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením státní podpory. Tuto podporu můţe účastník, pokud má uzavřeno více smluv, vyuţít jen v rámci jedné smlouvy o stavebním spoření. Co se týče úvěru, má na jeho poskytnutí nárok účastník v případě očekávané návratnosti a slouţí výhradně k financování bytových potřeb. Veškeré tyto informace vyplývají ze všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny. Čekací doba na tento úvěr je individuální, nesmí však být kratší neţ 24 měsíců. Pokud není dodrţeno pouţití úvěru striktně na bytové účely, můţe spořitelna poţádat o okamţité navrácení části nebo i celé částky úvěru v jí stanovené lhůtě. Ve smlouvě také musí být uvedeny úroková sazba z vkladů, úroková sazba z úvěru a současně musí být splněna podmínka, která stanovuje maximální diferenci mezi těmito sazbami na tři procentní body. V rámci smlouvy o stavebním spoření můţe spořitelna poţadovat po účastnících uzavření ţivotního pojištění v případě invalidity nebo smrti a tato podmínka je ve smlouvě samozřejmě ošetřena. 65 V novele z roku 1995 se upravuje formulace spoření předem dohodnuté částky 66 na ukládání peněţní částky u stavební spořitelny ve smluvené výši 67, čímţ se blíţe vymezují pravidelné příspěvky. Obsaţena je tu také první zákonná definice cílové částky, a to jako částky, která se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru. 68 Tento zákon také začíná ošetřovat případy, kdy účastníkovi můţe být poskytnut úvěr, na který však ještě nemá nárok. Začíná se tedy vyskytovat moţnost překlenovacího úvěru. Zákonem se také zakazuje převedení uspořené částky v době spoření, nebo práv a 64 Dle 4 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen zákon č. 161/2006 Sb.) 65 Dle 5 zákona č. 96/1993 Sb. 66 Dle 5 zákona č. 96/1993 Sb. 67 Dle 5 zákona č. 83/1995 Sb. 68 Dle 5 zákona č. 83/1995 Sb. 34

33 povinností při zániku smlouvy v době spoření na jiného účastníka. Dochází i k prvnímu omezení poskytování smluv ze stavebního spoření uzavřenými s právnickými osobami (u kterých dosud nevznikl nárok na úvěr), jejichţ podíl můţe činit maximálně 15 %. Novela také mění podmínky ukončení spoření, a to nejen poskytnutím úvěru, nebo vyplacením naspořené částky včetně státní podpory a úroků, ale i prostým zánikem právnické osoby. 69 Zákonem č. 423/2003 Sb. doznává smlouva o stavebním spoření významnějších změn. Upřesněna byla definice čekací doby na úvěr, která stále nesmí být kratší neţ 24 měsíců. Toto dvouleté období se však začíná počítat od začátku doby spoření. Účastníkem se podle tohoto zákona stává osoba, která uzavře smlouvu se stavební spořitelnou podle občanského zákoníku. Ve smlouvě musí být obsaţeno prohlášení, zda účastník ţádá o přiznání státní podpory, jedná-li se o fyzickou osobu. V průběhu kalendářního roku toto prohlášení můţe jednou změnit. Na poskytnutí úvěru má klient nárok nejen díky předpokládanému zajištění návratnosti, ale hlavně po splnění podmínek zákona a podmínek stavební spořitelny, které jsou uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách. Nově můţe být úvěr poskytnut i na financování bytových potřeb osob blízkých účastníkovi. V tomto případě se jedná o osoby příbuzné v přímé řadě, sourozence a manţela. Pokud jde o úrokovou sazbu z vkladů, spořitelna je oprávněna ji jednostranně změnit, jestliţe účastník po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru tento úvěr nepřijme a od uzavření smlouvy uplynulo alespoň šest let. Ve smlouvě také musí být uveden způsob stanovení této nové úrokové sazby. Po celou dobu stavebního spoření je účastník povinen písemně ohlašovat spořitelně všechny informace, které mají vliv na plnění podmínek ze stavebního spoření. Za nejdůleţitější nový bod této novely povaţuji fakt, ţe účastník musí začít dokládat uţití úvěru na bytové potřeby. Mění se také definice cílové částky, jelikoţ zákon začal zohledňovat daň z příjmů z úroků. 70 V této novele se objevuje první znění celkové uspořené částky, jako částky, která se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníţenému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. 71 Změna zákona ze dne 16. června 2005 zavedla do smlouvy o stavebním spoření výši úplaty nebo způsob stanovení výše této úplaty za vedení účtu stavebního spoření a za sluţby s tímto účtem související. Za tyto sluţby můţeme povaţovat sluţby, k jejichţ poskytování je spořitelna právně zavázána anebo sluţby, které nemohou být účastníkem odmítnuty, jinak by 69 Dle 5 zákona č. 83/1995 Sb. 70 Dle 5 zákona č. 423/2003 Sb. 71 Dle 5 zákona č. 423/2003 Sb. 35

34 znamenaly pozbytí nároku na státní podporu. Výše úplaty i způsob jejího stanovení musí být obsaţen ve smlouvě do ukončení doby spoření. 72 Díky tomuto odstavci jsou stavební spořitelny povinny uvést do smlouvy o stavebním spoření výši poplatků, které mohou být fixní nebo způsob stanovení poplatků, přičemţ tento způsob nesmí být závislý jen na vůli spořitelny (například kaţdoroční růst poplatků o míru inflace). Pokud jsou poplatky nastaveny jako fixní, musí zůstat po celou dobu šesti let neměnné. Pokud si stavební spořitelna zvolí druhou variantu a bude výši poplatků měnit, měla by poskytnout klientovi informace, jak se pravděpodobně tento poplatek bude vyvíjet. 73 Veškerá omezení poplatků, stanovená v tomto zákoně se vztahují pouze na spořicí fázi a nedají se aplikovat na poplatky za sluţby, které nejsou nezbytně nutné k vedení účtu (například duplikát výpisu z účtu). Mezi nejvyšší poplatky při zřízení stavebního spoření patří poplatek za vedení účtu stavebního spoření. Graf č. 1: Výše ročních poplatků za vedení účtu stavebního spoření Kč335 Kč330 Kč325 Kč320 Kč315 Kč310 Kč305 Kč300 Kč295 Kč290 Kč285 Kč330 Kč320 Kč310 Kč300 Kč300 ČMSS Buřinka Raiffeisen Modrá pyramida Wüstenrot Zdroj: vlastní zpracování dle platných sazebníků stavebních spořitelen 72 Dle 5 zákona č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 292/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 292/2005 Sb.) 73 ONDROVÁ, Elena. Poplatky stavebního spoření reguluje zákon. In: Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 36

35 Jak z grafu vyplývá, nejvyšší poplatek za vedení účtu vyţaduje překvapivě Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (dále jen Českomoravská stavební spořitelna nebo ČMSS), která zároveň zabírá největší podíl na českém trhu stavebního spoření. Vidíme tedy, ţe výše tohoto poplatku zřejmě není rozhodujícím faktorem pro zvolení vhodné stavební spořitelny. V rámci zřízení a provozu stavebního spoření se totiţ mohou vyskytovat další poplatky (případně i rozdílná výše poplatků za vedení účtu v určitých případech) a celkové náklady jednotlivých stavebních spořitelen se tedy mohou lišit. Samozřejmě účastníci neberou v potaz jen poplatky, ale i další výhody a nevýhody konkrétní stavební spořitelny, jako jsou například úroková míra, prémie, atd. Další, poměrně vysokou, avšak jednorázovou poloţkou, je poplatek za uzavření smlouvy, který činí 1 % z cílové částky. Výši tohoto poplatku však mají některé stavební spořitelny omezeny horní hranicí např Kč (Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. dále jen Raiffeisen) a většinou slouţí ke krytí nákladů stavební spořitelny v souvislosti se vznikem nové smlouvy (například zavedení do informačního systému, odměna zprostředkovatele). Všechny poplatky jsou většinou hrazeny formou zúčtování z účtu účastníka stavební spořitelnou. 74 Zavedení této problematiky do zákona znemoţnilo časté praktiky stavebních spořitelen s přílišným zvyšováním poplatků, které by účastník mohl řešit vypovězením smlouvy o stavebním spoření. Tyto kroky by však znamenaly ztrátu státní podpory a také dosaţeného hodnotícího čísla. Další změna této části proběhla aţ prostřednictvím zákona č. 303/2013 a od 1. ledna 2014 tedy můţeme za účastníka stavebního spoření povaţovat osobu, která uzavřela smlouvu o stavebním spoření se stavební spořitelnou. Ustanovila se zde také povinnost sdělit budoucímu účastníkovi stavebního spoření obsah smlouvy (v textové formě) v dostatečné době, před samotným uzavřením této smlouvy. Rovněţ je rozšířena moţnost naloţení s uspořenou částkou, kterou sice stále nelze v době spoření převést na jinou osobu, ale vznikla eventualita tuto částku pouţít na zajištění pohledávek z úvěru. Takřka s podivem můţeme říci, ţe do zákona se teprve v tomto roce dostal odstavec ohledně smlouvy pro nezletilého účastníka, avšak této skutečnosti je moţno vyuţít jiţ od samého počátku zavedení stavebního spoření. Lepší vymezení týkající se této situace by tedy kaţdý očekával mnohem dříve. Novela nás 74 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s ISBN

36 informuje o tom, ţe souhlas soudu pro uzavření nebo změnu smlouvy zákonným zástupcem není obligatorní, jelikoţ tyto úkony se povaţují za běţnou správní záleţitost. 75 K definování této situace přispělo zřejmě mnoho případů z předchozích let, které se týkaly nakládání s peněţními prostředky dětí jejich zákonnými zástupci a ve většině případů končily u soudu. Dříve se totiţ problematika smluv o stavebním spoření nezletilých osob řešila především občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., kde 9 vymezoval způsobilost nezletilých jen k takovým právním úkonům, které jsou rozumově a vyspěle přiměřené jejich věku. Za osobu nezpůsobilou k právním úkonům jednal dle 26 zákonný zástupce, který byl v případě, ţe se jednalo o zástupce nezletilého dítěte definován zákonem o rodině č. 94/1963 Sb. Tento zákon nám také říkal, ţe při těchto úkonech jsou děti zastupovány rodiči. Za nejdůleţitější však povaţuji 28 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který činil zákonné zástupce odpovědny za správu majetku těch, které zastupují, a k tomuto bylo třeba schválení soudu, pokud se nejednalo o běţnou záleţitost. Občanský zákoník však termín běţná záleţitost více nevymezoval. Ráda bych uvedla případ, kdy nezletilá dívka podala ţalobu prostřednictvím své zákonné zástupkyně matky na svého otce a stavební spořitelnu. Ţalobkyně se domáhala peněz, které byly vyplaceny 24. září 2001 ţalovanou spořitelnou jejímu otci, který si je ponechal pro svou vlastní potřebu. Zásadní problém byl v samotné skutečnosti, kdy otec ţalobkyně vypověděl smlouvu o stavebním spoření, která byla zaloţena v její prospěch. K tomuto kroku ovšem neměl schválení soudu, které bylo při takovém postupu nutné, jelikoţ se nejednalo o běţnou záleţitost dle 28 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Spořitelna mu uspořenou částku přesto vyplatila. Okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne 29. srpna 2006 ve prospěch ţalobkyně, tedy uloţil otci a ţalované spořitelně povinnost zaplatit ţalobkyni ,10 Kč společně a nerozdílně k rukám matky. Kromě této částky jim také bylo nařízeno zaplatit úroky z prodlení. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem ţalovaná spořitelna odvolala ke krajskému soudu, který svým rozsudkem ze dne 4. července 2007 změnil rozhodnutí okresního soudu a povinnost zaplatit ,10 Kč včetně příslušenství zamítl. Proti tomuto rozsudku bylo podáno dovolání, tentokrát ze strany ţalobkyně. Nejvyšší soud ČR v této věci nesouhlasil s rozhodnutím krajského soudu, jelikoţ předčasné ukončení stavebního spoření nepovaţoval za běţnou záleţitost při nakládání s majetkem. Rozsudek odvolacího soudu tedy 75 Dle 5 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále jen zákon č. 303/2013 Sb.) 38

37 zrušil a případ vrátil k dalšímu řízení. Můţeme tušit, ţe případ nakonec dopadl ve prospěch ţalobkyně, protoţe právní názor Nejvyššího soudu ČR je pro soudy niţších stupňů závazný. 76 I tento příklad jasně doloţil nezbytnost bliţšího vymezení běţných záleţitostí v souladu se zákonem o stavebním spoření. Zaměříme-li se na úpravu této části zákona od nového roku, tedy konkrétně od 1. ledna 2014, neuděláme chybu, pokud sáhneme po tolik diskutovaném občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Touto problematikou se totiţ zabývá 898, který pojednává o existujícím i budoucím jmění dítěte, k jehoţ správě potřebují rodiče souhlas soudu, pokud se nejedná o běţné záleţitosti nebo záleţitosti zanedbatelné hodnoty. Vymezuje se zde dokonce několik případů, kdy je souhlas soudu nutný vţdy, a to například v situaci, kdy dítě nabývá nemovitou věc, dar nebo dědictví. 77 Dochází také k vyjasnění potřebnosti soudního souhlasu tedy bez náleţitého souhlasu se k jakémukoli právnímu jednání rodiče nepřihlíţí. V souvislosti s upřesněním této poslední části 898 se zřejmě dočkáme větší opatrnosti stavebních spořitelen. Do této doby bylo běţnou praxí pouhé notářské ověření podpisu obou rodičů. Tato usnadněná verze začne být častěji nahrazována právně korektní formou, a to souhlasem opatrovnického soudu. Stavební spořitelny totiţ nebudou ochotny kvůli zpřísnění občanského zákoníku příliš riskovat. Zda se touto změnou zákona sníţí počet uzavíraných smluv nezletilých, či nastane více problémů s ukončováním smluv, uvidíme aţ za několik let, ovšem jiţ teď se domnívám, ţe počítat s častými problémy v těchto situacích je nasnadě. Z podstaty celé záleţitosti jsou jiţ patrné problémy se souhlasy opatrovnických soudů, ať uţ kvůli nutnosti advokáta či právníka k samotnému sepsání, tak i kvůli lhůtě pro rozhodnutí v řádech minimálně několika týdnů Bytové potřeby Jak se dozvídáme z informací o smlouvě o stavebním spoření, případný úvěr, který můţe být z tohoto spoření poskytnut, musí slouţit výhradně k financování bytových potřeb, které se musí nacházet na území České republiky. Dalším nezbytným a logickým krokem je tedy vymezení bytových potřeb. 76 FETTER, Richard. Stavební spořitelna a rodič prohráli soud s nezletilou, peníze vţdy patří dítěti. In: Měšec.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 77 Dle 898 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 78 TŮMA, Ondřej. Stavební spoření: Mámo, táto, nesahej mi na stavebko!. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 39

38 Bytovými potřebami účastníka se dle zákona č. 96/1993 Sb. rozumělo získání bytu, výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení, změna, modernizace a údrţba bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí, stavební úprava nebytového prostoru na byt, úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uloţených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb. 79 Novela z roku 2003 však začala oddělovat bytové potřeby účastníka, který je fyzickou osobou a účastníka, který je právnickou osobou. 80 Pokud je tedy účastníkem fyzická osoba, pak do bytových potřeb můţeme zařadit získání bytu nebo rodinného či bytového domu koupí, novou výstavbou, přestavbou nebo rozšířením, a to včetně získání příslušných pozemků, splacení členského vkladu nebo podílu právnické osobě nebo úhrada převodu členských práv a povinností v druţstvu, pokud tím vznikne právo k uţívání bytu, který je ve vlastnictví právnické osoby nebo druţstva, rekonstrukce a udrţovací práce na bytu, bytovém domě nebo rodinném domě, včetně připojení k veřejným sítím, vypořádání společného jmění manţelů, spoluvlastníků nebo dědiců předmětem vypořádání je podíl na bytu, domě nebo rodinném domě, splacení úvěru nebo půjčky pouţitých na bytové potřeby. 81 Jak můţeme vidět při komparaci s body v zákoně č. 96/1993 Sb., výčet bytových potřeb pro účastníka jako fyzickou osobu se významně rozšířil a zvětšil se tedy okruh moţností, které můţeme v rámci tohoto zákona uplatnit. 79 Dle 6 zákona č. 96/1993 Sb. 80 Dle 6 zákona č. 423/2003 Sb. 81 LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2014, s. 45. ISBN

39 Kdyţ se zaměříme na bytové potřeby v případě účastníka právnické osoby, výčet těchto potřeb byl zredukován pouze na takové případy, které jsou pro právnickou osobu relevantní. Rozšířeny byly tyto potřeby o výstavbu sítí technického vybavení. Pokud uzavřel klient smlouvu o stavebním spoření do 31. prosince 2003, má moţnost vyuţít úvěru na bytové potřeby dle zákona platného do 31. prosince 2003, tedy zákona před touto novelou. V tomto znění zůstal paragraf zachován aţ do 1. ledna 2014, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 303/2013 Sb., který ovšem nepřinesl ţádné výraznější změny. Jelikoţ pojem bytové potřeby je velice obsáhlý, mnoho z nás si jistě není plně vědomo, co vůbec můţeme prostředky z úvěru ze stavebního spoření financovat. Základním omylem, kterého se můţeme dopustit, je domněnka, ţe se do bytových potřeb řadí vše, co patří do vybavení bytu. Opak je pravdou. Do bytových potřeb totiţ spadá jen nábytek, který můţeme povaţovat za připevněný ke stěně. Z úvěru si nemůţeme pořídit stůl, ţidle, postel, sedačku ani skříně. Bez problémů je však kryt nákup takřka veškerého vybavení kuchyně včetně spotřebičů a koupelny včetně pračky. Pokud bych měla obecně shrnout, v jakém případě se jedná o financování bytových potřeb vţdy, zmínila bych pořízení dveří, oken, podlah a svítidel nikoli však lamp (například na nočních stolcích) Všeobecné obchodní podmínky Spořitelna si své všeobecné obchodní podmínky stanoví a zveřejní před samotným zahájením činnosti. Tyto podmínky schvalovalo dle zákona č. 96/1993 Sb. ministerstvo financí po dohodě s Českou národní bankou a musely obsahovat alespoň následující údaje provozované druhy stavebního spoření, typy smluv a podmínky jejich uzavírání, postup při vyřizování smluv, úročení vkladů a úvěrů, strukturu stavebního spoření, předpoklady a postup při poskytování úvěrů, řízení při navrácení vkladů vypovězených smluv, postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny nebo při odnětí povolení k provozování stavebního spoření povolujícím orgánem Chci financovat. Buřinka [online] [cit ]. Dostupné z: 83 Dle 7 zákona č. 96/1993 Sb. 41

40 Novelou z roku 2003 se změnilo schvalování těchto podmínek, a tato činnost začala podléhat pouze ministerstvu financí. K drobným úpravám došlo také v povinných údajích všeobecných obchodních podmínek. Z těchto údajů byla vyřazena povinnost uvádět provozované druhy stavebního spoření, typy smluv, strukturu stavebního spoření a řízení při navrácení vkladů vypovězených smluv. Podmínky uzavírání smluv byly rozšířeny o postup při uzavírání, změnách a ukončování smluv o stavebním spoření a smluv o úvěru ze stavebního spoření Úmrtí účastníka V zákoně je myšleno i na postup ohledně práv a povinností ze stavebního spoření v případě úmrtí účastníka. Tato práva a povinnosti přecházely na pozůstalého manţela, k čemuţ se přihlíţelo v dědickém řízení. Pokud manţel nebyl, stávaly se předmětem dědění v případě, ţe se dědicové na převzetí spoření jedním z nich dohodli. Nastala-li situace, kdy se dědicové nedohodli, smlouva o stavebním spoření zanikla dnem úmrtí účastníka a do dědického řízení postoupila pouze uspořená částka, úroky a poměrná část státní podpory. 85 Novela, která začala platit od , přinesla zobecnění této části zákona. Smrtí účastníka smlouva o stavebním spoření zaniká a nebude ji moţné dědit. Smrt definuje zánik závazku ze smlouvy a vznik pohledávky na výplatu uspořené částky, záloh státní podpory na účtu účastníka a záloh státní podpory, příslušné za kalendářní rok ke dni účastníkova úmrtí. Předmětem dědictví jsou tedy uspořené prostředky, nikoli smlouva. Zároveň je zde ošetřena situace, kdy účastník zemře před uplynutím vázací lhůty. V takovém případě mu bude přiznána státní podpora podle uspořené částky i za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel. Novinkou v této části je také skutečnost, ţe pozůstalý můţe zdědit nejen naspořené peněţní prostředky, ale také dluhy účastníka Povolené podnikatelské aktivity stavební spořitelny Spořitelna můţe, kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů provozovat další podnikatelské činnosti. Tyto aktivity jsou však striktně vymezeny a stavební spořitelna je můţe vykonávat jen v případě, ţe jsou přednostně zabezpečeny její závazky ze smluv. Jedná se například o poskytování úvěrů, pokud na něj účastník ještě nemá nárok, poskytování jiných úvěrů k financování bytových potřeb, přejímání záruk za půjčky, které by spořitelna mohla sama 84 Dle 7 zákona č. 423/2003 Sb. 85 Dle 8 zákona č. 96/1993 Sb. 86 Dle 8 zákona č. 303/2013 Sb. 42

41 poskytnout, podílení se na majetku obchodních společností a poskytování úvěrů těmto společnostem. Vše samozřejmě v rámci financování a řešení bytových potřeb. 87 Novelou tohoto zákona byl paragraf přejmenován na Další povolené činnosti stavební spořitelny. 88 Změna názvu s sebou přinesla i změnu ve vymezení těchto činností. Uzákonila se například moţnost poskytovat půjčky podnikatelům, jejichţ výrobky a sluţby slouţí k uspokojování bytových potřeb. Stavební spořitelna se také můţe majetkově podílet na jiné stavební spořitelně (s předchozím souhlasem ČNB). 89 Změny v tomto paragrafu s upraveným názvem Další činnosti spořitelny 90 s sebou přinesla hned následující novela z roku Mezi další činnosti, které má spořitelna moţnost provozovat bylo zařazeno například přijímání vkladů a moţnost získávat potřebné zdroje od bank, zahraničních bank a zahraničních finančních institucí i od jejich poboček. Nové informace, které nám tato novela přinesla, jsou především odstavce o provádění platebního styku a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, poskytování bankovních informací, uzavírání obchodů k zajištění měnového a úrokového rizika a provozování finančního makléřství. Přidána je také moţnost poskytování záruk za úvěry ze stavebního spoření i v případě úvěrů, kdy účastník ještě nemá nárok na jeho poskytnutí Informační systém Tento 9a byl do zákona přidán jako doplnění 9 o dalších činnostech spořitelny aţ novelou č. 423/2003 Sb. Slouţí k definování účelů a údajů o účastnících stavebního spoření v rámci informačního systému, který je upraven zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. Správcem tohoto systému je ministerstvo financí a provozuje se pro účely kontroly plnění podmínek pro poskytování státní podpory, zpracování, doplnění a opravy ţádostí o roční zálohy státní podpory a vracení státní podpory ministerstvu. Informační systém slouţí k vedení a změnám údajů o účastnících fyzických osobách a dělí se na údaje, které jsou zaznamenávány u občanů České republiky a které jsou zaznamenávány u cizinců. 87 Dle 9 zákona č. 96/1993 Sb. 88 Dle 9 zákona č. 83/1995 Sb. 89 Dle 9 zákona č. 83/1995 Sb. 90 Dle 9 zákona č. 423/2003 Sb. 91 Dle 9 zákona č. 423/2003 Sb. 43

42 U státních občanů ČR se eviduje: jméno, popřípadě jména, a příjmení rodné číslo poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firma stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny datum ukončení doby spoření datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu výše přiznané státní podpory 92 U cizinců se kromě výše zmíněných eviduje navíc druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice. Ministerstvo údaje z informačního systému poskytuje stavebním spořitelnám a účastníkům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgány státní správy a orgány pověřené výkonem státní správy dostávají informace ze systému, pouze pokud to vyţaduje jejich činnost. Spořitelny tedy dostávají údaje ohledně účastníků, kteří s nimi uzavřeli smlouvu na základě písemné či elektronické ţádosti. Bez ţádosti jsou spořitelnám předávány informace pouze pro účely zpracování ţádostí o roční zálohy státní podpory. Všechny údaje, které jsou stavebním spořitelnám poskytnuty, nesmějí být shromaţďovány, předávány jiným osobám nebo vyuţívány nad stanovený rámec kvůli ochraně osobních údajů. Na základě písemné nebo elektronické ţádosti mohou být účastníkovi sděleny údaje, které se evidují k jeho osobě. 93 Novelou č. 227/2009 Sb. 94 a novelou č. 303/2013 Sb. došlo jen k velice drobným změnám v úpravě vedených údajů o účastnících a v jejich poskytování Výše státní podpory Státní podpora se poskytuje formou ročních záloh ze státního rozpočtu České republiky. Dosáhnout na ni můţe účastník, který plní podmínky stanovené zákonem. Na zálohy těchto příspěvků příslušelo 25 % z ročně uspořené částky, nejvýše však mohl účastník obdrţet 25 % 92 Dle 9a zákona č. 423/2003 Sb. 93 Dle 9a zákona č. 423/2003 Sb. 94 Zákon č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (dále jen zákon č. 227/2009 Sb.) 44

43 z částky Kč. Pokud tedy hodnota úspor přesahovala Kč, převedla se, z hlediska nároků na státní podporu, do dalšího roku spoření. 95 Zákon č. 83/1995 Sb. přidal k dosavadnímu znění odstavec, zaměřující se na řešení situace v souvislosti se státní podporou, kdy jsou uzavřeny dvě smlouvy jedním účastníkem v témţe kalendářním roce. Jako záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu bude připsán rozdíl mezi maximální částkou státní podpory a částkou podpory připsanou na předchozí smlouvu za daný kalendářní rok. Také došlo k přísnějšímu vymezení účastníka jako fyzické osoby. 96 Další novelou zákona byla sníţena procentuální část, která tvoří zálohu z naspořené částky, z 25 % na 15 %. Zároveň však byla navýšena částka, ze které se tato záloha počítá, z Kč na Kč. Opět se hodnota, která převyšuje částku Kč, v rámci nároků na státní příspěvek převádí do následujícího roku, ovšem jen pokud má účastník ve smlouvě prohlášení o tom, ţe ţádá o přiznání státní podpory, přičemţ toto prohlášení nemůţe po celou dobu trvání smlouvy změnit. Pokud má účastník v jednom roce uzavřeno více smluv, státní příspěvek dostane na ty, u kterých o to písemně poţádal. Celkový součet záloh ke všem smlouvám v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout 15 % z Kč. 97 Sníţení z 15 % na 10 % na zálohy z ročně uspořené částky přinesla poprvé novela č. 348/2010 Sb., která byla ovšem Ústavním soudem ČR zrušena. Toto sníţení dále řešila novela č. 353/2011 Sb. 98 Maximální částka, ze které můţe být záloha vypočtena, zůstala stejná, a to Kč. Novelou č. 303/2013 Sb. došlo jen k drobné úpravě ve způsobu ţádání o státní příspěvek, které jiţ nemusí být písemné. Jak můţeme vidět, výše státní podpory se v průběhu let výrazně sniţuje, z původních Kč na aktuální Kč. Přitom se nám také zvyšuje částka, ze které se tato podpora 95 Dle 10 zákona č. 96/1993 Sb. 96 Dle 10 zákona č. 83/1995 Sb. 97 Dle 10 zákona č. 423/2003 Sb. 98 Zákon č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 353/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 353/2011 Sb.) 45

44 počítá. V porovnání s ostatními zeměmi je však výše státní podpory v České republice stále na velice dobré úrovni. Graf č. 2: Roční státní podpora ČR a dalších států Česká republika 2,000 Kč Slovensko 1,630 Kč Německo 1,115 Kč Rakousko 892 Kč Rumunsko 6,197 Kč Zdroj: vlastní zpracování dle - KLIČKA, Jan. Stavební spoření půjde od ledna snáze dědit. Deník Rovnost. 8. listopadu 2013 Kč0 Kč1,000 Kč2,000 Kč3,000 Kč4,000 Kč5,000 Kč6,000 Kč7,000 U našich sousedů jsou příspěvky výrazně niţší, neţ u nás. Výjimku tvoří Rumunsko s výrazně vysokou státní podporou. Za tímto faktem můţeme hledat nalákání nových klientů, jelikoţ je zde stavební spoření stále poměrně novým produktem Poskytování státní podpory Nárok na roční zálohy státní podpory má kaţdý účastník dle své uspořené částky v daném roce. Tento nárok uplatňují stavební spořitelny souhrnně za všechny účastníky vţdy po skončení kalendářního roku písemnou ţádostí u ministerstva financí. Do dvou měsíců od obdrţení této ţádosti je ministerstvo povinno částku ročních záloh zaslat spořitelně. Můţe také poţadovat doplnění, pokud se v ţádosti vyskytují chyby nebo nesrovnalosti. Dvouměsíční lhůta na poukázání záloh v době opravy ţádosti neběţí. Po té, co spořitelna obdrţí od ministerstva zálohy, musí je nejpozději do jednoho měsíce rozdělit na účty účastníků Dle 11 zákona č. 96/1993 Sb. 46

45 Spořitelna v ţádosti o roční zálohy uváděla počet účastníků, pro které je vyţadována v daném období záloha státní podpory, počet účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a počet účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření, vyčíslení celkově poţadované zálohy státní podpory. 100 V novele zákona z roku 1995 došlo k jasnějšímu vymezení účastníka, jako fyzické osoby. Změna nastala také v náleţitostech ţádosti o roční zálohy státní podpory, které touto změnou tvoří seznam účastníků, pro které je vyţadována v daném období záloha státní podpory a potřebné údaje k ověření o účastnících, a to rodné číslo, jméno, příjmení a poštovní směrovací číslo bydliště, číslo smlouvy, datum uzavření a ukončení smlouvy, datum a důvod změny smlouvy, seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření, vyčíslení celkově poţadované zálohy státní podpory. 101 Další úpravou zákona došlo opět ke změně v náleţitostech ţádosti o zálohu státní podpory. Novou náleţitostí ţádosti je výše poţadované státní podpory. Veškeré údaje, týkající se ţádosti, jsou zpracovávány informačním systémem. V případě posuzování ţádosti můţe ministerstvo poţádat o porovnání údajů z informačního systému a údajů z informačního systému evidence obyvatel dle 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Náleţitosti ţádosti, její případné opravy a doplnění a také způsob podání mají vymezený termín, který je stanoven prostřednictvím vyhlášky ministerstvem financí. 102 Důleţitá změna proběhla díky novele č. 292/2005 Sb., kdy bylo ustanoveno, ţe úroky ze státní podpory musí být připsány na účet účastníka do jednoho dne po obdrţení těchto záloh spořitelnou. 103 Tato úprava byla důleţitá vzhledem k tomu, ţe stavební spořitelny vyuţívaly mezery v zákoně a připisovaly zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce od obdrţení záloh od ministerstva financí. Během tohoto měsíce ale peníze zůstávaly na účtu stavební spořitelny. Účastníci tedy měsíc přicházeli o své úroky z příslušné výše jejich státní 100 Dle 11 zákona č. 96/1993 Sb. 101 Dle 11 zákona č. 83/1995 Sb. 102 Dle 11 zákona č. 423/2003 Sb. 103 Dle 11 zákona č. 292/2005 Sb. 47

46 podpory. Díky této novele se tedy klienti spořitelen dočkali příznivé změny v této situaci. Pro porovnání uvádím tabulku se srovnáním dat jednotlivých spořitelen. První datum je datum připsání státní podpory z ministerstva financí stavební spořitelně. Druhé datum je datum připsání záloh na účty klientů. Jak můţeme z tabulky vidět, pro zálohy státní podpory z roku 2000 vyuţívaly spořitelny moţnosti ponechat si peníze na vlastních účtech aţ po dobu jednoho měsíce a připisovaly zálohy na účty svých klientů po 18 dnech. Výjimku tvořila jedině Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. (dále jen Wüstenrot), která zálohy státní podpory připisovala jiţ po 11 dnech. Situace během dalších dvou let zůstala zhruba stejná, přičemţ spořitelna Wüstenrot tuto lhůtu zkrátila na šest dní, naopak HYPO stavební spořitelna, a. s. (dále jen HYPO) připsala zálohy státní podpory z roku 2002 aţ po měsíci. Ke zlepšení situace došlo u záloh státních podpor z roku 2003, kdy Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. (dále jen Buřinka) a Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. (dále jen Modrá pyramida), byly schopny připsat zálohy státní podpory na účty svých klientů za tři dny. Svou rychlostí opět vynikala stavební spořitelna Wüstenrot, která připsala zálohy jiţ za pouhý jeden den a jako její přesný opak se také vyjímala stavební spořitelna HYPO, které připsání trvalo 15 dnů. Předzvěstí blíţící se novely v této oblasti, která byla způsobena mnoha stíţnostmi z předešlých let, se zálohy státní podpory z roku 2004 povedlo u všech spořitelen připsat do jednoho dne a u stavební spořitelny Modré pyramidy dokonce ještě týţ den. Novela zákona o stavebním spoření vstoupila v platnost a tudíţ připsání záloh z roku 2005 na účty klientů proběhlo jiţ bezproblémově. 48

47 Tabulka č. 1: Přehled dat připsání státní podpory u jednotlivých stavebních spořitelen Buřinka Wüstenrot Raiffeisen neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno ČMSS neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno HYPO Modrá pyramida Pramen: vlastní zpracování dle - BOUŠOVÁ, Kateřina. Státní podpora: stavební spořitelny už s připisováním neotálejí. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: Výplata státní podpory Jak uţ jsem zmínila v části 2.2 státní příspěvky mají do doby vyplacení pouze zálohovou funkci. O státní podporu můţe přijít účastník, pokud nepoţadoval úvěr ze stavebního spoření, ale během vázací doby s uspořenou částkou nakládal. V takovém případě se záloha státní podpory, kterou má účastník na účtu, vrací ministerstvu. Lhůta pro navrácení těchto prostředků jsou dva měsíce ode dne zjištění skutečnosti, ţe účastník ztrácí nárok na tuto podporu. Pokud účastník o úvěr poţádal, získá ho po uplynutí minimální doby 24 měsíců od počátku spoření a jen za předpokladu, ţe uspoří smluvně sjednanou částku. Státní příspěvek bude účastníkovi vyplacen jen za dobu, po kterou spořil. V zákoně č. 96/1993 Sb. byla vázací doba stanovena na pět let Dle 12 zákona č. 96/1993 Sb. 49

48 V roce 1995 se pozměnilo pravidlo ohledně vyplacení záloh státní podpory. Nově byla zákonem vymezena situace, kdy bylo vyplácení závislé na nevyuţití vkladu během pěti let, nebo jeho moţné pouţití, po poskytnutí úvěru, na bytové účely. 105 Novelou z roku 2003 byla prodlouţena doba, po kterou nesmí účastník vyuţít uspořené vklady, aniţ by ztratil nárok na vyplacení záloh státní podpory, na šest let. Obdobně tato vázací lhůta platí i v případě poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Pokud prostředky z tohoto úvěru, uspořený obnos a zálohy státní podpory účastník pouţije na bytové potřeby, nepřijde o zálohy státní podpory. Za nakládání s naspořenou částkou se povaţuje i moţné zabavení finančních prostředků, účastník tedy přijde jak o státní příspěvek, tak i o vlastní vloţenou sumu Povinnosti stavební spořitelny S poskytováním a vyplácením záloh státní podpory jsou spjaty určité povinnosti, které stavební spořitelna musí dodrţovat. V prvé řadě se jedná o sledování, zda má účastník stále nárok na státní příspěvek. Dále musí pravidelně kontrolovat plnění podmínek smlouvy o stavebním spoření, a to alespoň čtyřikrát ročně. Zároveň také eviduje všechny zrušené smlouvy. Pokud z jakéhokoliv důvodu nárok na zálohy státní podpory pominul, spořitelna musí do jiţ zmiňovaných dvou měsíců od zjištění důvodů pro vrácení zálohy tuto částku navrátit ministerstvu. 107 Novela tohoto zákona změnila 13 na Práva a povinnosti stavební spořitelny. 108 Mezi další povinnosti spořitelen řadí kontrolu plnění podmínek, kvůli vyplácení státních příspěvků. Spořitelna má díky této novele také právo, poţadovat po účastníkovi navrácení úvěru, případně jeho části a vyplacené státní podpory, pokud tento úvěr, naspořená částka nebo vyplacený státní příspěvek nebyl pouţit v souladu se zákonem. Na vrácení těchto prostředků má účastník určité časové období, které stanoví spořitelna. Veškerou kontrolu těchto náleţitostí vykonává spořitelna prostřednictvím dokladů, které předkládá účastník. Z hlediska archivace dokladů o vyplácení státní podpory, musí mít spořitelna uloţeny všechny doklady alespoň 10 let od ukončení smlouvy Dle 12 zákona č. 83/1995 Sb. 106 Dle 12 zákona č. 423/2003 Sb. 107 Dle 13 zákona č. 96/1993 Sb. 108 Dle 13 zákona č. 423/2003 Sb. 109 Dle 13 zákona č. 423/2003 Sb. 50

49 Evidence státní podpory Evidování státní podpory probíhá na účtu účastníka aţ do samotného vyplacení nebo navrácení ministerstvu. K tomuto zaznamenávání dochází z důvodu moţnosti okamţitě vyčíslit výši této podpory. Úrok ze státního příspěvku je stejný jako úrok ze základního vkladu účastníka. Pokud nastane situace, kdy se zálohy státní podpory musí vrátit, úroky z těchto příspěvků účastníkům zůstávají. 110 Zajímavostí je, ţe tento 14 zákona č. 96/1993 Sb. jako jediný neprodělal za 21 let své existence ţádné změny ve svém znění Státní dozor Jak uţ z dosavadního znění zákona o stavebním spoření můţeme vypozorovat, veškeré záleţitosti, týkající se pouţívání státní podpory, kontroluje ministerstvo financí podle 20 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR. Všechny údaje k této činnosti je povinna ministerstvu poskytnout stavební spořitelna. V tomto případě spořitelna při poskytování informací neporušuje povinnost zachovávat bankovní tajemství podle 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Česká národní banka a ministerstvo financí se o výsledcích kontroly recipročně informují. 111 Od roku 2003 byly do zákona přidány nové části týkající se státní kontroly, 112 jak byl tento paragraf vhodněji pojmenován. Definováno bylo, ţe ministerstvo kontroluje poskytování státní podpory a vede informační systém. Provoz tohoto systému je stanoven vyhláškou ministerstva. V rámci této kontroly jsou ministerstvu poskytovány údaje z informačního systému evidence obyvatel. 113 Novelou č. 342/2006 Sb. došlo ke změnám v poskytovaných údajích z evidence obyvatel, kdy kromě jména a příjmení, adresy a rodného čísla mohou být poskytovány informace například o rodinném stavu nebo rodném číslu dítěte. Zároveň však byl přidán odstavec, který pojednává o vyuţívání těchto údajů ke splnění konkrétních činností a tedy pouze v nezbytném rozsahu Dle 14 zákona č. 96/1993 Sb. 111 Dle 15 zákona č. 96/1993 Sb. 112 Dle 15 zákona č. 423/2003 Sb. 113 Dle 15 zákona č. 423/2003 Sb. 114 Dle 15 zákona č. 96/1993Sb., ve znění zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony (dále jen zákon č. 342/2006 Sb.) 51

50 V souvislosti se schválením zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, se tento paragraf přejmenoval na Kontrola dodrţování podmínek pro poskytování státní podpory s účinností od Poskytování a porovnávání údajů Tato část byla do zákona vloţena aţ novelou č. 227/2009 Sb. Popisuje údaje, které jsou ministerstvem vnitra poskytovány kvůli kontrole v souvislosti se státní podporou. Jedná se o údaje ze základního registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky. Informace z agendového informačního systému o cizincích poskytuje ministerstvu financí Policie České republiky. V rámci operací se ţádostí o zálohu státní podpory můţe ministerstvo poţádat o porovnání údajů mezi informačním systémem a základním registrem obyvatel, s informačním systémem cizinců a s agentovým informačním systémem evidence obyvatel. Rozsahy těchto informací se opět různí v závislosti na typu registru Vrácení státní podpory Pokud nějakým způsobem účastník, či spořitelna poruší podmínky pro vyplácení státní podpory, je spořitelna povinna navrátit celou vyplacenou částku státní podpory, případně její část, zpět ministerstvu. Vrácení neoprávněně nabyté státní podpory je časově omezeno, a to na dobu maximálně dvou měsíců ode dne, kdy bylo spořitelně doručeno rozhodnutí. 116 V takovémto případě také spořitelna obdrţela pokutu aţ do výše 50 % z částky, kterou musela ministerstvu vrátit. Zaplacení této pokuty probíhalo za stejných podmínek jako vrácení neoprávněné státní podpory. Pokutu však spořitelna neplatila v situaci, kdy sama přišla na pochybení ohledně státních příspěvků a tento obnos ze své iniciativy vrátila, bez toho, ţe by muselo dojít k nařízení této akce ministerstvem. Pokud jiné právní předpisy nestanovily jinak, spořitelna musela uchovávat veškeré doklady v souvislosti s výplatami státní podpory po dobu deseti let Dle 15a zákona č. 96/1993 Sb., ve znění zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (dále jen zákon č. 227/2009 Sb.) 116 Dle 16 zákona č. 96/1993 Sb. 117 Dle 16 zákona č. 96/1993 Sb. 52

51 Z novely č. 83/1995 Sb. se dozvídáme jiţ patrnou skutečnost o tom, ţe vymáháním a vybíráním pokut a částek státní podpory určených k vrácení se zabývá ministerstvo. Výnos z těchto pokut je tedy logicky jedním z článků, které tvoří příjem státního rozpočtu. 118 Zákonem č. 423/2003 Sb. se nám část o vrácení státní podpory stala komplexnější. Základní principy zůstaly zachovány, přestala však platit informace o ukládání pokut a případném neukládání, pokud spořitelna sama podporu vrátila. Jak jiţ víme, tímto zákonem byl zaveden i 9a o informačním systému, nemůţeme se tedy divit, ţe nám i zde přibyl odstavec, který se týká zpracování údajů vrácené státní podpory prostřednictvím tohoto systému. Informace o povinné desetileté archivaci byla ze zřejmých důvodů zrušena Sankce a společná ustanovení Novela č. 423/2003 Sb. byla, pokud si zpětně projdeme všechny části této kapitoly, nejvíce měnící vzhled zákona o stavebním spoření. Zavedla spoustu změn a inovací, ať uţ v dosavadních paragrafech, tak v nově zavedených. Zbývají nám tedy poslední tři doplněné paragrafy, které byly touto novelou přidány. Jedná se o 16a a 16b, které se věnují problematice sankcí a 16c, který nám vymezuje společná ustanovení. Sankce Tímto paragrafem, byla do zákona zpětně vloţena část o uloţení pokuty spořitelně, která byla vyjmuta z části o vrácení státní podpory. Pokud totiţ spořitelna nebude provádět kontroly, které se týkají plnění podmínek pro přiznání státní podpory, a můţe tedy dojít k připsání státních příspěvků, na které účastník nemá nárok, bude jí uloţena pokuta do výše 50 % z této neoprávněně přidělené částky. Při ukládání pokuty se přihlíţí k různým důvodům, důleţitosti a dopadům, které toto jednání stavební spořitelny způsobilo a od toho se poté odvíjí výše této pokuty. Maximální hodnota, která však můţe být uloţena, je ve výši Kč. Úkony spojené s vybíráním a vymáháním těchto pokut má na starosti ministerstvo a postupuje dle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků. Příjem z těchto pokut je součástí státního rozpočtu. Spořitelna za své nezákonné chování odpovídá po dobu pěti let od spáchání této skutečnosti, aţ po této době její odpovědnost zaniká Dle 16 zákona č. 83/1995 Sb. 119 Dle 16 zákona č. 423/2003 Sb. 120 Dle 16a a 16b zákona č. 423/2003 Sb. 53

52 Informace o vymáhání pokut zvláštním právním předpisem byla zákonem č. 281/2009 Sb. 121 zrušena. Společná ustanovení Veškeré činnosti spojené se státní podporou nespadají pod právní předpisy, které se zabývají porušením rozpočtové kázně, není-li stanoveno jinak. Pro evidenční účely je ministerstvu a stavební spořitelně povoleno zpracovávání rodných čísel (případně čísel obdobných rodnému číslu) Ochrana spotřebitele Na rozdíl od jiných evropských států má Česká republika v oblasti postavení spotřebitele stále co dohánět. Vývoj úpravy této problematiky byl zcela ovlivněn politickou situací na našem území, která nedávala dostatečný prostor k ekonomickému rozvoji, od čehoţ se odvíjela i nepotřebnost takového opatření. Ve smyslu regulace občanskoprávních vztahů byl přijat občanský zákoník 123, který společně se zákonem o České obchodní inspekci 124 poloţil základy k pozdějšímu vymezení spotřebitelských vztahů. Ani po roce 1989 však situace na našem území nedoznala výraznějších změn. Výše zmíněné zákony byly alespoň podpořeny přijetím obchodního zákoníku. 125 První podstatná změna nastala se schválením zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který se zabývá nabízením a prodejem výrobků a sluţeb v souvislosti s oblastí ochrany a práv spotřebitele. Samozřejmě tyto zákony nebyly jediné, které se podílely na vývoji této právní sféry. Mezi další důleţité prameny bych uvedla například zákon o ochraně hospodářské soutěţe, 126 zákon o cenách, 127 zákon o bankách 128 nebo zákon o regulaci reklamy. 129 V souvislosti se vstupem do Evropské unie a snahou o její harmonizaci, dochází také ke sjednocování pravidel, která mají slouţit k ochraně spotřebitele. Důleţitým dokumentem, 121 Zákon č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (dále jen zákon č. 281/2009 Sb.) 122 Dle 16c zákona č. 423/2003 Sb. 123 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 124 Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 125 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 126 Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe a o změně některých zákonů 127 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách 128 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 129 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů 54

53 který se týká této problematiky, je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Tato směrnice nahradila původní, z důvodu vzniku nových úvěrů a úvěrových nástrojů, které bylo třeba pokrýt a tedy upravit působnost stávajících předpisů. Nová směrnice chce dále postupovat směrem úplné harmonizace trhu Společenství, která zaručí spotřebitelům vysokou a rovnocennou úroveň ochrany. Neméně podstatnou skutečností je i zajištění průhlednějšího a efektivnějšího úvěrového trhu, jenţ by podporoval rozvoj aktivit mezi jednotlivými členskými státy. 130 Tato direktiva byla do českého právního systému implementována prostřednictvím zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Dle tohoto zákona se za spotřebitelský úvěr povaţuje odloţená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční sluţba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 131 Z definice tedy vidíme, ţe za spotřebitelské úvěry lze povaţovat i některé úvěry ze stavebního spoření. Úvěry, které se nepovaţují za spotřebitelské, jsou uvedeny v 2 tohoto zákona. Pro naše potřeby zmíním pouze úvěry týkající se bydlení, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti, a to za účelem 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém druţstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva uţívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční sluţby s účelem uvedeným v bodech 1 aţ 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční sluţby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 aţ 4, popřípadě Na všechny výše uvedené úvěry se tedy zákon o spotřebitelském úvěru nevztahuje, stejně jako na úvěry menší neţ Kč a větší neţ Kč Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. Dostupné z: Dle 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 145/2010 Sb.) 132 Dle 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. 133 Dle 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb. 55

54 Důleţitá je i formulace spotřebitele, kterým je myšlena fyzická osoba nejednající v rámci své podnikatelské nebo samostatně výdělečné činnosti. Opak této definice představuje věřitel, kterým je osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr, avšak jednající v rámci své podnikatelské nebo samostatně výdělečné činnosti. 134 Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů nabyl účinnosti a navázal na zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen zákon č. 321/2001 Sb.) a na zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Inspiroval se ve vymezení základních pojmů, ale doznal i nemalých změn v oblasti úpravy spotřebitelských úvěrů. Zákon č. 321/2001 Sb. totiţ nepovaţoval za spotřebitelské takové úvěry, které slouţily ke koupi, výstavbě, opravě nebo údrţbě nemovitosti. Rovněţ se nevztahoval na úvěry menší neţ Kč a větší neţ Kč. 135 Vidíme tedy, ţe původní zákon zahrnoval velice široký okruh moţností, které nespadaly do působnosti tohoto zákona a rovněţ vůbec neuvádí, zda se jedná o úvěry zajištěné. Od nového zákona se odlišoval také výškou horní hranice, od které úvěry nebyly povaţovány za spotřebitelské. Jejím zvýšením byla tedy oblast úvěrů spotřebitelských zvětšena. Vraťme se však k bliţším souvislostem zákona o spotřebitelském úvěru a stavebním spoření. Tento zákon slouţí tedy k ochraně práv spotřebitele v souvislosti s čerpáním úvěru ze stavebního spoření, samozřejmě jen pokud tento úvěr spadá do působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se například o moţnost odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru do 14 dnů od jejího uzavření bez udání důvodu nebo povinnost věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet. 136 Do budoucna se bude tato oblast dále ubírat směrem prohloubení spolupráce, přísnějšího zajištění a vymáhání práv a nastolení rovnocenných podmínek v celé Evropské unii. 28. ledna tohoto roku byla také Radou pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) schválena nová 134 Dle 3 písm. a) a b) zákona č. 145/2010 Sb. 135 Dle 1 odst. 2 písm. a) a e) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb 136 Neţ si vezmete spotřebitelský úvěr. In: Česká obchodní inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: 56

55 směrnice, která bude řešit tuto otázku v souvislosti s hypotečními úvěry. 137 Můţeme tedy očekávat změny i u právní úpravy úvěrů ze stavebního spoření. Jak jsem jiţ uvedla, naše legislativa v tomto směru není na vysoké úrovni, coţ podtrhuje skutečnost, ţe patříme v rámci ochrany spotřebitele k pěti nejhorším státům v EU Přijetí celounijních pravidel pro hypoteční úvěry. In: Consilium [online] [cit ]. Dostupné z: Česko je v ochraně spotřebitelů v rámci EU mezi pěti nejhoršími. Příleţitostí je výměna zkušeností. In: Česká strana sociálně demokratická [online] [cit ]. Dostupné z: 57

56 4 Aktuální úprava stavebního spoření V této části práce přiblíţím současnou situaci v oblasti legislativy stavebního spoření a stávající trendy. 4.1 Neuskutečněná novela a její dopady Velká pozornost byla věnována připravovanému návrhu novely, který měl vstoupit v platnost Samotný proces legislativních změn začal probíhat v dubnu 2012, kdy byl koaliční vládou schválen návrh zákona předloţený ministerstvem financí, který měl vést ke změnám v legislativě stavebního spoření. K plné účinnosti tohoto návrhu bylo nutné, aby byl schválen Parlamentem ČR a samozřejmě podepsán prezidentem. K tomuto kroku ovšem nedošlo, jelikoţ Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna v létě Tento návrh změn zákona nestihl být schválen, ačkoli byl před závěrečným, třetím čtením. 139 Změny, které měla tato novela přinést, byly rozděleny do dvou kategorií. První novinkou bylo účelové vázání státní podpory, a to výhradně na bytové účely. Podpora by tedy byla vyplacena jen na základě dokladu o jejím vyuţití na tyto potřeby. Tato podmínka se měla vztahovat i na smlouvy uzavřené před , ale pouze na zálohy podpory za rok V současné situaci by se však nejednalo o ţádnou zásadní změnu, znamenalo by to spíše vysokou administrativní zátěţ. Účelové vázání státní podpory uţ funguje například pět let v Německu a díky tomuto opatření zaţívá spoření velký rozkvět a upevnilo si svou pozici na trhu. Dalším bodem účelového vázání byla moţnost vázání na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění. Pokud by tedy účastník po ukončení smlouvy nechtěl pouţít prostředky z toho spoření na bytové účely, mohl by si po dohodě s penzijní společností převést uspořenou částku se státní podporou jako mimořádný příspěvek či jako předplatné penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření. Poslední, velice rozporuplná záleţitost, vyplývá z vázání na financování školného, jehoţ zavedení bylo zvaţováno v rámci připravované novely zákona o vysokých školách. 139 KUČERA, Petr. Rozpuštěno: Poslanci nestihli omezit stavební spoření. In: Aktuálně.cz: osobní finance [online] [cit ]. Dostupné z: mpaign=a& 58

57 Do druhé kategorie můţeme zařadit hojně diskutované otevření trhu. Tato změna by přinesla zrušení privilegií stavebních spořitelen, jako jediných finančních institucí, poskytujících stavební spoření. Od by stavební spoření mohly provozovat i komerční banky. Vláda tento krok zdůvodňovala zvýšením konkurence a stability na trhu. Další změnou platnou od roku 2014 měla být moţnost rozšíření licence spořitelny a tím i rozšíření jejich působností. Spořitelna by tedy byla schopna přeměnit se v komerční banku. Pokud shrneme celkovou situaci z pohledu odborníků, shodují se nad souhlasným postojem, co se týče prokazování účelovosti stavební podpory, k velkému nesouhlasu však dochází v otázce zrušení principu specializace stavebních spořitelen. Odborníky je argumentována skutečnost, ţe stavební spoření funguje v uzavřeném systému, díky kterému jsou spořitelny schopny nastavit výhodná pravidla spoření a jistoty. Změna současného systému by tedy nikomu neprospěla, jelikoţ současná situace je velice výhodná pro stát i českou ekonomiku. Hlavním problémem se zdá být asymetrie podmínek týchţ produktů, ke které by mohlo díky této situaci dojít. Komerční banky by totiţ mohly se svěřenými penězi nakládat na rozdíl od spořitelen jakkoli. Nesmyslnost této změny dokládá i fakt, ţe trend v Evropské unii je zcela opačný, tedy zvyšování specializace. Odborníci se staví spíše na stranu rozvoje v zapojení stavebního spoření do státního systému spoření na stáří. Tato varianta funguje opět u našich sousedů v Německu, kde je zaveden tzv. Riesterův produkt (renta), který je pojmenován po ministru vlády a sociálních věcí Walteru Riesterovi. Jedná se o formu podpory různých druhů finančních produktů, tedy i stavebního spoření, formou příspěvků a daňových úlev. Chystaná novela zapříčinila velké období nejistoty pro klienty, kteří nevěděli, jak se bude situace se stavebním spořením dále vyvíjet. Tyto obavy se projevily poklesem počtu uzavřených smluv nebo dokonce i rušením některých smluv o stavebním spoření. Například od ledna do konce července roku 2013 bylo uzavřeno nových smluv, ovšem ve stejném období v roce 2012 to bylo o necelých smluv více ČECHLOVSKÝ, Vladimír. Stavebnímu spoření uţ tvrdý zásah nehrozí. Právo: Rodinné finance

58 4.2 Současná situace Stavební spoření je finanční produkt, který nám během dvaceti let své existence prokázal svou bezpečnost a stabilitu, a to nejen v časech finanční krize, ale i v době, kdy se zvaţovaly velké zásahy do jeho legislativy. Návrh novely zákona o stavebním spoření výrazně ovlivnil vývoj stavebního spoření v minulých letech. Jen díky rozpuštění Poslanecké sněmovny v létě 2013 nedošlo ke schválení tohoto diskutabilního zákona, jehoţ nejvíce odsuzovaným bodem bylo otevření trhu stavebního spoření i univerzálním bankám. K této problematice se dokonce vyjádřil i prezident Evropského sdruţení stavebních spořitelen Mag. Herbert G. Pfeiffer, který uvedl, ţe chystanými změnami zákona o stavebním spoření v České republice je velice znepokojen. Uvedl, ţe současný systém stavebního spoření je typicky evropským produktem, který na stejném principu funguje bezproblémově řadu let a díky jeho pevnému postavení odolal i dopadům krize. Vyzdvihl také podstatu stavebních spořitelen, které byly zakládány, aby se vyhnuly rizikům univerzálních bank a směr, kterým se Česká republika chystala ubírat, označil za velmi rizikový. 141 Ministr financí Andrej Babiš uvedl, ţe v současnosti se ţádné velké zásahy do legislativy stavebního spoření konat nebudou. Opětovného projednání v tomto roce se však dočká účelové omezení státní podpory, které uţ bylo jedním z bodů připravované novely z roku Jak by se tato skutečnost prokazovala, ovšem není nikde definováno. Předpokládá se, ţe účelovost by se dokládala relevantními účtenkami, fakturami či jinými doklady, jejichţ pravost by pak stavební spořitelny namátkově kontrolovaly. 143 Vzhledem k nepříznivé situaci na poli úvěrů ze stavebního spoření v posledních letech, zapříčiněné velice nízkými úrokovými sazbami hypoték, se ze stavebního spoření stal produkt určený především ke spoření. Moţnost čerpání úvěrů přestala být tak atraktivní a stavební spořitelny na tuto skutečnost zareagovaly zavedením nových produktů. Zmínila bych 141 Návrh ministerstva financí: zrušení specializace stavebních spořitelen znamená postupné omezování klientských výhod a zánik tradičního produktu: Prohlášení prezidenta EuBV ke změnám ve stavebním spoření navrţených v ČR. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: HOVORKA, Jiří. Stavební spoření oţívá. Kolik teď můţete vydělat. In: Aktuálně.cz: Osobní finance [online] [cit ]. Dostupné z: VLKOVÁ, Jitka. Stát chce přísněji kontrolovat, na co lidé vyuţívají stavební spoření. In: IiDNES.cz: Ekonomika [online] [cit ]. Dostupné z: 60

59 především úvěry na bydlení, které mají podstatu úvěrů ze stavebního spoření, avšak bez samotného stavebního spoření. Spořitelny v takových případech nabízejí pevné úrokové sazby, moţnost odečtu úroků z úvěru od daňového základu, nebo půjčení vyšší částky bez nutnosti zajištění nemovitostí. V důsledku současné situace na úvěrovém trhu některé stavební spořitelny dokonce přestaly poskytovat překlenovací úvěry (jedná se například o stavební spořitelnu Buřinka). Další novinkou v produktové nabídce stavebních spořitelen jsou programy, které slouţí k zabezpečení zdrojů na stáří. Tento způsob varianty spoření má minimální riziko a pohybuje se v dlouhodobějším horizontu, coţ je pro tento typ produktu ideální. Spořitelny však trápí také nárůst přátelských klientů. Tento výraz se pouţívá pro účastníky stavebního spoření, kteří vyuţívají jen výhodné podmínky spořicí fáze a nechtějí si brát úvěr. Tito klienti většinou spoří mnohem déle, neţ je vázací doba. Stavební spořitelny se k přátelským klientům staví rozporuplně. Hlavní negativa pro spořitelny spočívají v tom, ţe staré smlouvy o stavebním spoření jsou většinou lépe úročeny, neţ smlouvy současné. U vkladů, u kterých jiţ uběhla vázací doba, musí být také spořitelna schopna tuto uspořenou částku vyplatit a tudíţ je povinna si udrţovat zásobu peněţních prostředků. Na druhou stranu, tito klienti jsou pro stavební spořitelny velice podstatní, z důvodu vytváření zdrojů, pro poskytování úvěrů ostatním účastníkům. Situace je tedy napjatá. Některé stavební spořitelny se tyto smlouvy snaţí vypovídat, jiné je zatěţují vysokými poplatky nebo nabízejí klientům bezplatný přechod na jiné smluvní tarify. 144 Provedeme-li komparaci v rámci stavebního spoření s ostatními státy, Česká republika je na tom, i přes kolísavý vývoj v minulých letech, velice dobře. V tomto srovnání se umístila na druhé příčce, následována Německem (37 %) a Slovenskem (20 %). Stavební spoření u nás vlastní 39 % občanů. Jedničku v oblasti stavebního spoření Rakousko, máme ještě co dohánět. Tento produkt zde vlastní 60 % populace. 145 V současnosti stavební spoření zaţívá opětovný rozvoj, který zapříčinilo nejen zachování právní úpravy tohoto produktu, ale i rozmach v oblasti ekonomicky a ekologicky výhodného bydlení. 144 BUKAČ, Petr. Stavební spořitelny trápí staré smlouvy. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ČR ve stavebním spoření předbíhá jen Rakousko. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen: Stavební spoření v médiích [online] [cit ]. Dostupné z: 61

60 4.3 Zelená úsporám Jedná se o dotační program, který je aktivitou ministerstva ţivotního prostředí a o jeho administrativu se stará Státní fond ţivotního prostředí. Tento program se zaměřuje na energetické úspory a efektivní vyuţití zdrojů energie staveb. Podporuje výstavby domů s velmi nízkou energetickou náročností, přičemţ tyto kroky mají za cíl sníţení emisí skleníkových plynů a tedy celkové zlepšení stavu ţivotního prostředí. Program je členěn do tří oblastí sniţování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a efektivní vyuţití zdrojů energie. Je tedy určen především pro majitele rodinných domů. V tomto případě lze zaţádat ve všech třech jeho kategoriích. V případě bytových domů zde existuje určité omezení z důvodu existence jiných podpůrných a dotačních programů, například programu Panel. Dotaci lze získat i v případě financování investice ze stavebního spoření. Účastník spoření, pokud splní kritéria a předloţí projekt, můţe získat vysoké dotace na podporu výstavby energeticky efektivního domu. První kolo, kdy si lidé mohli zaţádat o dotace z tohoto programu, proběhlo v letech , druhé se uskutečnilo v roce 2013 a v současnosti probíhá od sběr ţádostí do třetího kola, které bude trvat do roku O programu. Nová zelená úsporám [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 62

61 5 Postavení na trhu Směr, kterým se stavební spoření ubírá, ovlivňuje mnoho faktorů ať uţ legislativních, ekonomických či psychologických. V následující části jsem rozebrala vývoj stavebního spoření a vztah občanů České republiky k tomuto produktu. 5.1 Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření 147 Jak můţete vidět, v roce 2013 bylo uzavřeno nových smluv o stavebním spoření. V období leden červenec 2013 sice došlo k poklesu počtu uzavíraných smluv oproti stejnému období v roce 2012, a to o , ale tato skutečnost neměla vliv na celkový počet uzavřených smluv za rok Občané se sice báli změn v souvislosti s legislativou stavebního spoření, ovšem po rozpadu Poslanecké sněmovny, který znamenal konec připravované novely, se počáteční strach rozplynul a stavební spoření opět zaţilo rozvoj. Dosáhlo dokonce lepších výsledků neţ v roce 2012 a zaznamenalo nárůst o nových smluv. Graf č. 3: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření 800, , , , , , , , , , , , , , , , , , Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS Průměrná cílová částka u smluv, které uzavřely fyzické osoby, byla v roce 2013 nejvyšší a dosáhla hodnoty Kč. Tato skutečnost je zřejmě dána snahou účastníků stavebního spoření o nastavení přiměřeně vysoké cílové částky. Její případná změna je totiţ spojena s poplatkem ve výši 1 % z navýšené částky. 147 Příloha č. 1 63

62 Graf č. 4: Průměrná cílová částka (v tisících Kč) Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS Jak můţeme vidět na grafu níţe, díky sniţování výše státní podpory dochází také k menší zátěţi pro stát. Z dřívějších 16,086 miliard Kč poklesla vyplacená státní podpora aţ na dnešních 4,953 miliard Kč. Oproti roku 2012 výše státní podpory poklesla o 6 %, které odpovídají 337 milionům Kč. Graf č. 5: Reálně vyplacená státní podpora (v miliardách Kč) Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS Maximální výše státní podpory za příslušný rok je dána zákonem a činí Kč. Toto sníţení vstoupilo v platnost , coţ můţeme dobře zaznamenat na grafu. Průměrné částky státní podpory od tohoto roku musely být tedy niţší neţ Kč. Hodnoty z roku 2013 bohuţel ještě nejsou k dispozici. 64

63 Graf č. 6: Průměrná státní podpora za příslušný rok (Kč) 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1, ,256 3,242 3,173 3,090 2,927 2,776 2,631 1,324 1, Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS Celkový počet poskytnutých úvěrů činil na konci roku 2013 sumu Z tohoto počtu bylo tvořeno úvěry ze stavebního spoření a překlenovacími úvěry. Oproti roku 2012 došlo k celkovému poklesu o úvěrů, přičemţ úvěrů bylo ze stavebního spoření a z úvěrů překlenovacích. Pokud se budeme zajímat o výši objemu vyplacených úvěrů, dostaneme se k částce 261,411 miliard Kč za rok 2013, coţ je o 20,806 miliard Kč méně neţ v předchozím roce. V roce 2013 byla částka poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření 51,740 miliard Kč, u překlenovacích úvěrů tato suma činila 209,671 miliard Kč. Vidíme tedy, ţe ačkoliv rozdíl v mnoţství poskytovaných úvěrů řádných či překlenovacích nebyl příliš markantní, nedá se to jiţ říci o poskytnutých obnosech těchto úvěrů, kde rozdíl činil zhruba 157 miliard Kč. Graf č. 7: Počty úvěrů 1,200,000 1,000, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS 65

64 Z grafu také můţeme vyčíst, ţe trend u řádných úvěrů ze stavebního spoření je jiţ od roku 2006 mírně klesající, zatímco u překlenovacích úvěrů byl do roku 2010 rostoucí, teprve po tomto roce začal počet poskytnutých úvěrů klesat. Tuto skutečnost můţeme přičíst rostoucím úrokům u překlenovacích úvěrů 148 a hypotečním úvěrům, které ve stejném období zlevnily. Díky zvýšení úrokových sazeb byly zdraţeny všechny překlenovací úvěry od Českomoravské stavební spořitelny a Wüstenrot stavební spořitelny. Pokles byl naopak zaznamenán u Modré pyramidy a Buřinky. U Buřinky je však toto sníţení spojeno s úvěrovým pojištěním a určitým zůstatkem na účtu. Stavební spořitelna Raiffeisen zdraţila překlenovací úvěry pro ţadatele bez vlastních úspor. 149 Z dlouhodobého hlediska nedochází k velkým rozdílům ve struktuře pouţití úvěrů. U řádných úvěrů ze stavebního spoření se nejvíce z nich pouţije na splacení překlenovacího úvěru (86,7 %), zbylá část se rozdělí mezi rekonstrukce a modernizace (8,5 %) a koupi nebo výstavbu bytu či rodinného domu (3,2 %). U překlenovacích úvěrů tvoří největší podíl uţití na rekonstrukce a modernizace (41,5 %) a zhruba třetinu činí koupě a výstavby bytu a rodinného domu (30,5 %). Graf č. 8: Struktura pouţití úvěrů řádný úvěr ze stavebního spoření překlenovací úvěr 8.50% 3.20% splacení překlenovacích úvěrů rekonstrukce a modernizace 30.50% 41.50% rekonstrukce a modernizace 86.70% koupě či výstavba rodinného domu koupě či výstavba bytu nebo rodinného domu Pramen: vlastní zpracování dle dat AČSS 148 Příloha č SKOLEK, Tomáš. Mraky nad stavebními spořitelnami: Úroky překlenovacích úvěrů rostou, státní podpora má namále. In: Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 66

65 5.2 Průzkum trhu V září 2010 provedla firma STAN/MARK průzkum o finanční gramotnosti občanů České republiky. Toto šetření mělo za úkol zmapovat povědomí dospělé generace o finanční oblasti a vyuţívání těchto znalostí v praxi. Zadavatelem tohoto průzkumu bylo ministerstvo financí a Česká národní banka. Od této doby nastalo mnoho změn, ať uţ v souvislosti s právními úpravami, či v souvislosti s finanční situací. Rozhodla jsem se tedy pro provedení vlastního průzkumu, který mi pomohl porovnat některé výsledky tohoto šetření z roku 2010 s novými výsledky z roku Samozřejmě má práce nemohla dosáhnout objektivnosti ani podobného počtu respondentů jako profesionální práce z roku 2010, ovšem pro srovnání základních údajů by měla být dostačující. Nový dotazník jsem také obohatila několika přidanými otázkami, které měly čistě informativní charakter a slouţily k rozvinutí myšlenky tohoto průzkumu ohledně stavebního spoření. Z průzkumu z roku 2010 vyplynulo, ţe pouze 60 % z 1005 respondentů si pravidelně odkládalo část příjmu jako rezervu, coţ odpovídá třem pětinám domácností. Lidé, kteří si šetřili finanční prostředky, nejvíce vyuţívali moţnosti uloţení peněz na běţném účtu tuto variantu volilo 39 % dotazovaných. S takřka polovičním procentním výsledkem se na druhém místě ustálilo stavební spoření se 17 % a v těsném závěsu s 16 % za sebou nechalo stále přetrvávající zvyk uchovávání peněz doma v obálce. Pro můj dotazník z dubna 2014 jsem získala 241 respondentů (coţ odpovídá zhruba čtvrtině respondentů dotazníku z roku 2010) z různých věkových kategorií. Vlastním šetřením jsem dospěla k podobnému zjištění jako dotazník ministerstva financí finanční rezervy si vytváří asi 67 % lidí. U finančních produktů, které lidé vyuţívají k odloţení volných peněţních prostředků jsem však dostala výsledky poněkud odlišné. Na prvním místě se shodně s 18 % umístilo ponechávání peněz na běţném účtu spolu s penzijním připojištěním. Za nimi následovalo stavební spoření s 16 % a spořicí účet se 14 %. Je tedy patrné, ţe stavební spoření si udrţuje svou stálou pozici mezi ostatními finančními produkty. 67

66 5.3 Stavební spoření a občané České republiky V dotazníku jsem se tedy dále zaměřila na stavební spoření a názory lidí na tento produkt. Zajímala mne jeho oblíbenost a povědomí o něm. Jak je z grafu patrno, 54 % občanů z mého vzorku jsou majiteli stavebního spoření. Tento produkt naopak nevlastní 41 %. Porovnáme-li tyto údaje s fakty, ţe stavební spoření mělo jiţ v minulosti zaloţeno 75 % respondentů a pouhých 22 % ne, dostaneme se k jasnému závěru, ţe stavební spoření ve své oblíbenosti klesá. Tuto situaci zachraňuje jedině skutečnost, ţe jako vhodný produkt by ho stále doporučilo 59 % lidí. V otázce volby stavební spořitelny se lidé příliš neshodli s trţními výsledky. Nejvíce je preferována ČMSS 38,8 %. Druhé místo obsadila Buřinka s 26,6 %. Stavební spořitelny Modrá pyramida a Wüstenrot získaly shodně 10,6 % trhu a na pomyslném posledním místě skončila stavební spořitelna Raiffeisen s 9,8 %. Zajímavou skutečností je, ţe 2 respondenti uvedli, ţe neví, u které spořitelny mají uzavřeno stavební spoření. Graf č. 9: Stavební spoření a stavební spořitelny 100 Máte v současnosti stavební spoření? Ano Ne Neví Bez odpovědi Stavební spořitelna ČMSS Buřinka Wüstenrot Modrá pyramida Raiffeisen Nevím Bez odpovědi Pramen: vlastní zpracování dle průzkumu Zajímala jsem se také více do hloubky, z jakého důvodu lidé stavební spoření nevlastní. Nejvíce respondentů 27 % uvedlo, ţe tento produkt nepovaţuje za výhodný. Stavební spoření nevlastní z důvodu jeho nepotřebnosti 26 % lidí (například jiţ mají zrekonstruovaný byt) a 22 % občanů České republiky si nepořídilo tento produkt kvůli nedostatku finančních prostředků. 68

67 Potvrdila se také má domněnka, ţe stavební spoření v dnešní době slouţí především jako výhodný spořicí produkt bez vyuţívání moţnosti úvěru. V plánu má vyuţití překlenovacího či řádného úvěru pouhých 16 % majitelů stavebního spoření. Půjčovat si peníze od stavební spořitelny nechce 37 % a 31 % zatím neví. Momentálně úvěr čerpá 13 % respondentů. V otázce cílové částky jsem zjistila, ţe ve 24 % si lidé stanovili tuto částku na Kč a méně. Ve 23 % si ji zvolili mezi Kč a 13 % lidí dokonce neví, na jakou cílovou částku má stavební spoření nastaveno. Kolem 11 % dotazovaných si tuto částku stanovilo v rozmezí Kč a více a 10 % v rozmezí Kč. Z těchto výsledků je tedy jasné, ţe volba niţší částky znamená vyuţití tohoto produktu ke spoření, naopak volba částek nad Kč souvisí s případnou moţností úvěru. Graf č. 10: Volená cílová částka Cílová částka Cílová částka Pramen: vlastní zpracování dle průzkumu Na závěr mne zajímalo, zda občané vědí, na jak velkou státní podporu za rok mohou dosáhnout. Správně odpovědělo 49 % majitelů stavebního spoření, kteří uvedli, ţe tento příspěvek odpovídá Kč. Tuto informaci nevědělo, nebo chybně uvedlo 51 % respondentů, kteří vlastní stavební spoření. Mým závěrem je tedy konstatování, ţe ačkoli většina z mnou dotazovaných jsou majiteli stavební spoření, jejich informovanost o tomto produktu není příliš velká. Tento fakt je zaráţející i vzhledem k tomu, ţe stavební spoření je vyhledávaným produktem především díky nemalé podpoře státu. 69

68 5.4 Stavební spoření a hypotéky V dnešní době se takřka ţádný majitel nemovitosti nemohl obejít bez prostředků, které mu na financování této koupě poskytla banka. Samozřejmě se nejedná o krátkodobou, či levnou záleţitost. Nad kaţdým potencionálním dluţníkem tedy visí otázka, jakým způsobem tento krok financovat. Výběr úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru není snadný a závisí na mnoha faktorech. V první řadě je třeba zahrnout v potaz, zda jste nebo nejste majiteli stavebního spoření, a jak dlouho jiţ na účet stavebního spoření přispíváte. Jak víme ze zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření vzniká účastníkovi nejdříve po 2 letech spoření. Abyste však úvěr dostali, splněny musíte mít i další předpoklady, jako jsou naspoření zhruba 40 % z cílové částky a dosaţení potřebného hodnotícího čísla. Přidělení úvěru ze stavebního spoření tedy není zrovna rychlou záleţitostí. U klientů, kteří jiţ mají tyto podmínky splněny, se však tento úvěr vyplatí. Úrokové sazby u úvěrů ze stavebního spoření se momentálně pohybují mezi třemi aţ pěti procenty, výhodou je také fixace této sazby po celou dobu splácení. Jestliţe však úvěr potřebujete dříve nebo nemáte splněny ostatní podmínky pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření, můţete vyuţít moţnosti úvěru překlenovacího, který ovšem není zdaleka tak výhodný. U tohoto typu úvěru totiţ splácíte pouze úroky a čekáte na přidělení úvěru řádného, kterým se překlenovací úvěr splatí a vy pokračujete v samotném splácení řádného úvěru ze stavebního spoření. Ani úrokové sazby u překlenovacího úvěru nejsou přívětivé, jejich momentální výše se pohybuje mezi čtyřmi a půl aţ sedmi procenty. Jako další krok výběru vhodného úvěru bych zváţila samotný účel tohoto úvěru. Úvěry ze stavebního spoření jsou většinou pouţívány na modernizace a rekonstrukce stávajícího bydlení a pohybují se tedy v niţších částkách, většinou v řádech deseti aţ sta tisíců. Pokud chce účastník tento úvěr pouţít na koupi nemovitosti a má tedy zájem o úvěr vyšší, stavební spořitelna bude jiţ poţadovat jeho zajištění. U většiny spořitelen se hranice pro nezajištěné úvěry pohybuje kolem Kč, jsou však i výjimky (Buřinka), které poskytují úvěry bez zajištění do výše Kč. V takovém případě je tedy uţ na místě zvaţovat moţnost hypotečního úvěru. Díky velice nízkým úrokovým sazbám, které jsou v současnosti pod třemi 70

69 procenty, se hypoteční úvěr stal velikým konkurentem úvěrů ze stavebního spoření, a jak nám dokazují výsledky z posledních let, tento konkurenční boj vyhrává. Úvěry ze stavebního spoření rok od roku klesají a ani jejich budoucí vývoj se nebude ubírat lepším směrem. Jen za loňský rok banky poskytly hypotéky v objemu 122 miliard Kč 150, coţ při srovnání s 43,7 miliardami Kč vydanými na úvěry ze stavebního spoření hovoří za vše. Mohlo by se zdát, ţe hypoteční úvěr je momentálně nejvýhodnějším úvěrovým produktem na trhu, ale nezapomínejme, ţe na rozdíl od úvěru ze stavebního spoření, se díky hypotéce zaváţeme bance i na 30 let. Během této doby můţe nastat mnoho změn, především ve výši úrokových sazeb, které banka fixuje většinou jen na tři aţ pět let. Získání hypotečního úvěru je také závislé na příjmech klientů a nemusí ho získat kaţdý. V tomto případě má výhodu úvěr ze stavebního spoření, jelikoţ stavební spořitelna zná platební historii účastníků spoření z doby, kdy spořili a dokáţe tedy posoudit, zda jsou schopni úvěr splácet. Zapomenout nesmíme ani na moţnost předčasného splacení, která je u překlenovacího úvěru a hypotečního úvěru v době fixace zpoplatněna, na rozdíl od řádného úvěru ze stavebního spoření. V neposlední řadě je třeba také zváţit poplatky, které jsou s těmito finančními produkty spojeny. Některé banky při poskytování hypotečních úvěrů vyţadují, aby u nich klient vlastnil běţný účet. Nemalou finanční částku tvoří také odhad ceny zajištěné nemovitosti. Obecně se nedá konstatovat, zda je výhodnější úvěr ze stavebního spoření či hypoteční úvěr. Vţdy záleţí aţ na konkrétních podmínkách a parametrech ţadatele. V této části práce jsem chtěla shrnout fakt, ţe nejenom úrokové sazby nám dají potřebnou informaci o výhodnosti úvěru. 150 Srovnání: Hypotéka versus úvěr ze stavebního spoření. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 71

70 6 Stavební spořitelny V České republice v současnosti působí pět stavebních spořitelen (původně šest Hypo stavební spořitelna zanikla fúzí s Raiffeisen stavební spořitelnou), které od 29. června 2000 sdruţuje Asociace českých stavebních spořitelen. Důvodem ke vzniku této asociace byla ochrana, podpora společných zájmů a spolupráce stavebních spořitelen působících na českém trhu. 151 Asociace má za cíl především rozvoj stavebního spoření a vytvoření optimálního zázemí. Snaţí se, aby veřejnost chápala stavební spoření jako bezpečný a účelný produkt. Všechny stavební spořitelny jsou členy České bankovní asociace a se vstupem do Evropské unie také členy Evropského sdruţení stavebních spořitelen. Toto sdruţení je spolek institucí podporujících financování bydlení. 152 Stavební spořitelny u nás tedy spolupracují nejen navzájem, ale i v rámci evropského prostoru, především pak s Rakouskem a Německem. Na základě všech těchto skutečností se Česká bankovní asociace rozhodla v roce 2005 přistoupit k "Ujednání o dobrovolném kodexu chování pro poskytování informací o úvěrech na bydlení před uzavřením smlouvy" ("Agreement on a Voluntary Code of Conduct on Pre-contractual Information for Home Loans", neboli "Code of Conduct"), 153 které bylo schváleno Evropskou komisí 5. března Cílem tohoto Kodexu je harmonizace a transparentnost poskytovaných informací před uzavřením smlouvy o úvěru na bydlení. Česká bankovní asociace tedy umoţnila nejen stavebním spořitelnám, ale obecně všem bankám přistoupit k tomuto Kodexu a vydala Standard bankovních aktivit č. 18/2005 s názvem Zásady poskytování předsmluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení, 154 ke kterým se jednotlivé banky mohly přihlašovat. Všech pět stavebních spořitelen k tomuto standardu přistoupilo. Nyní několik stručných informací o samotných stavebních spořitelnách působících na našem trhu. 151 Historie AČSS. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Mezinárodní vztahy. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Kodex pro úvěry na bydlení. Česká bankovní asociace [online] [cit ]. Dostupné z: Kodex chování. Raiffeisenbank [online] [cit ]. Dostupné z: 72

71 6.1 Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Tato stavební spořitelna zahájila svou obchodní činnost na našem trhu 7. září 1993 pod názvem AR stavební spořitelna. Do finanční skupiny Raiffeisen se stavební spořitelna zařadila v roce Během několika dalších let se měnila struktura akcionářů a tedy i samotný název spořitelny. Od roku 2005 je však majoritním vlastníkem společnost Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH. K rozšíření a rozvoji působnosti této spořitelny došlo v roce 2008 díky fúzi s HYPO stavební spořitelnou, která byla tímto krokem bez likvidace zrušena a vymazána z obchodního rejstříku. Raiffeisen stavební spořitelna je 100% vlastníkem dvou dceřiných společností KONEVOVA s. r. o. a Raiffeisen finanční poradenství s. r. o Stavební spořitelna Modrá pyramida, a. s. Byla zapsána do obchodního rejstříku 9. prosince Tato instituce byla nejdříve výhradně zaměřená na produkty v souvislosti s financováním bydlení. Modrá pyramida se však rozrostla a v dnešní době poskytuje kromě stavebního spoření i investiční a pojistné produkty. Začínala pod názvem Všeobecná stavební spořitelna, o dva roky později však došlo k přejmenování, na stavební spořitelnu Modrá pyramida. V roce 1996 se jejím výhradním akcionářem stala Komerční banka, a. s. a tato situace se do dnešních dnů nezměnila. Zajímavá je také skutečnost, ţe Modrá pyramida nemá ţádné pobočky v zahraničí Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Českomoravská stavební spořitelna byla zaloţena 26. června 1993 a 8. září téhoţ roku zahájila svou obchodní činnost. Patří mezi nejznámější poskytovatele stavebního spoření na našem trhu a není tedy divu, ţe zde také zabírá největší podíl. Stavební spořitelna se zaměřila na dlouhodobou marketingovou strategii, kdy takřka od samého začátku působení vyuţívá maskota Lišku. V Českomoravské stavební spořitelně vlastní 55% majetkový podíl ČSOB, 155 Raiffeisen stavební spořitelna. Raiffeisen stavební spořitelna [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Modrá pyramida. Stavební spoření [online] [cit ]. Dostupné z: 73

72 která je plně vlastněna společností KBC Group a 45% podílem disponuje Bausparkasse Schwäbich Hall AG Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny nebo také Buřinka, byla zapsána do obchodního rejstříku ze všech stavebních spořitelen nejpozději, a to 1. července roku Její pozdější start ovšem neměl ţádný podíl na dalším vývoji této stavební spořitelny, která se řadí mezi největší a nejvýznamnější spořitelny na našem trhu. Její 95% podíl vlastní Česká spořitelna, a. s Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. Pokud se podíváme trochu do historie, jiţ roku 1921 byl v německém městečku Wüstenrot zaloţen spolek, jehoţ motto znělo Kaţdé rodině střechu nad hlavou. Tím se začala psát historie nejen stavební spořitelny Wüstenrot, ale i celého stavebního spoření na území Evropy. V České republice působí tato stavební spořitelna od roku 1993, přičemţ její obchodní činnost byla zahájena 11. listopadu téhoţ roku. Od této doby se její zaměření rozšířilo a do její působnosti začalo spadat i poskytování hypotečních úvěrů a pojištění Srovnání základních ukazatelů Pro srovnání postavení jednotlivých stavebních spořitelen na trhu jsem si vybrala data, týkající se počtu uzavřených smluv o stavebním spoření (nově uzavřené smlouvy i smlouvy, u kterých se zvyšovala cílová částka) a počtu nově uzavřených úvěrových smluv a jejich objemu Počet uzavřených smluv o stavebním spoření V roce 2013 bylo uzavřeno celkem smluv o stavebním spoření, z toho smluv nových. Zbytek tvoří smlouvy, které navyšují cílovou částku. Ve srovnání s rokem 2012 tedy 157 Pomáháme vám vytvářet domov jiţ 20 let. Českomoravská stavební spořitelna [online] [cit ]. Dostupné z: Buřinka se představuje. Buřinka [online] [cit ]. Dostupné z: Profil společností skupiny Wüstenrot. Wüstenrot - spoření, pojištění, hypotéky [online] [cit ]. Dostupné z: 74

73 můţeme hovořit o zlepšení, které odpovídá uzavřeným smlouvám. Jak si kaţdá konkrétní stavební spořitelna vedla, vidíme na přiloţeném grafu. Graf č. 11: Počet uzavřených smluv za roky 2012 a Raiffeisen Raiffeisen 184, , ,021 93,954 Modrá pyramida Wüstenrot Buřinka 198, , ,498 Modrá pyramida Wüstenrot Buřinka 62,076 ČMSS 106,822 56,217 ČMSS Pramen: vlastní zpracování dle dat z výročních zpráv stavebních spořitelen a ČTK. Zájem o stavební spoření se loni zvýšil. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Největší část na trhu zabrala v roce 2013 Českomoravská stavební spořitelna s 32,5 % a uzavřenými smlouvami. Lídrem byla i v roce 2012, ve kterém však uzavřela o smluv méně a patřilo jí 31,8 % podílu na trhu. Na druhé příčce se v obou letech umístila stavební spořitelna Raiffeisen, která si však v roce 2013 pohoršila v počtu uzavřených smluv a propadla se z původních 23,3 % na 20,7 % trhu. Nejvýrazněji si oproti roku 2012 polepšila stavební spořitelna Modrá pyramida, která se vymanila z obvyklého čtvrtého místa a díky takřka nově uzavřeným smlouvám poskočila z 16,2 % na 20,2 %. Tento zřetelný rozdíl způsobila zřejmě akční nabídka stavebního spoření pro děti a klienty starší 55 let, která se setkala s tak velkým úspěchem, ţe se ji stavební spořitelna rozhodla zařadit do své trvalé nabídky. 160 Modrá pyramida zaţívá v posledních dvou letech rozvoj a nejinak tomu bude i v tomto roce. V počtu uzavřených smluv si polepšila jak v roce 2012, tak i v roce 2013, coţ se ţádné jiné spořitelně nepovedlo. Předposlední překvapivě skončila Buřinka, která v minulých letech obsazovala vyšší pozice. V loňském roce si sice udrţela svůj trţní podíl kolem 18 % a uzavřela zhruba o smluv více, neţ v roce 2012, ovšem tento růst nestačil na vyrovnané výsledky Raiffeisen ani nebývalý úspěch Modré pyramidy. Poslední místo pravidelně zabírá 160 Zvýhodněná nabídka stavebního spoření Modré pyramidy: Tiskové zprávy. Modrá pyramida [online] [cit ]. Dostupné z: 75

74 Wüstenrot stavební spořitelna, která se v roce 2013 propadla z 10,7 % na 9,2 % podílu na trhu. V roce 2012 došlo k výraznému poklesu, který byl zapříčiněn chystanými změnami v legislativě stavebního spoření a nejasnostmi v budoucím vývoji. Tento nepříznivý trend však započal jiţ v roce 2011, kdy vstoupila v účinnost novela zákona o stavebním spoření, která, mimo jiné, sniţovala výši maximální státní podpory z Kč na Kč. Díky této skutečnosti došlo k obrovskému poklesu v počtu uzavřených smluv ve srovnání s rokem V roce 2011 bylo uzavřeno o smluv méně (včetně smluv o navýšení cílové částky). Ve stejném roce se také začala rozšiřovat myšlenka komplexnější úpravy zákona o stavebním spoření, naplno se však projevila aţ v roce 2012 a v 1. polovině roku Od 2. pololetí minulého roku ovšem stavební spoření díky politické situaci zaţilo opětovný rozvoj a v závěru roku svou ztrátu dohnalo. Vůči roku 2012 dokonce došlo k nárůstu o uzavřených smluv Počet a objem nových úvěrových smluv V oblasti úvěrových smluv v roce 2013 nedošlo k ţádnému velikému překvapení. Počet nově sjednaných úvěrů byl , coţ odpovídalo poklesu o smluv ve srovnání s rokem Tento pokles byl způsoben především neustále klesajícími úrokovými sazbami hypoték. Graf č. 12: Počet nově sjednaných úvěrů za roky 2012 a ,407 7,191 Raiffeisen Modrá pyramida 14,113 6,298 Raiffeisen Modrá pyramida 37,146 Wüstenrot 34,667 Wüstenrot 16,494 Buřinka 15,658 Buřinka 3,395 ČMSS 2,974 ČMSS Pramen: vlastní zpracování dle dat z výročních zpráv stavebních spořitelen, BUBÁK, Zdeněk. Jak se loni dařilo stavebním spořitelnám?. In: Finparáda [online] [cit ]. Dostupné z: a ČTK. Zájem o stavební spoření se loni zvýšil. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 76

75 Loňský rok, co se týče počtu nově uzavřených úvěrových smluv, nebyl velice úspěšným rokem. Jedinou stavební spořitelnou, která v něm zaznamenala nárůst počtu úvěrů, byla stavební spořitelna Raiffeisen. Ani v pořadí zabraných trţních podílů nedošlo k ţádným změnám a všechny stavební spořitelny v roce 2013 obhájily své pozice. Největší podíl opět zaujala Českomoravská stavební spořitelna. Oproti roku 2012 si však pohoršila o úvěrů a propadla se ze 47,8 % na 47 %. Druhou pozici obsadila Buřinka, která si udrţela v obou letech svůj trţní podíl 21,2 %. Na třetím místě skončila Raiffeisen stavební spořitelna. Polepšila si o 706 úvěrových smluv, které jí pomohly k 19,1 % trhu místo původních 17,3 %. Čtvrtá se umístila Modrá pyramida, která v roce 2013 zaznamenala pokles z 9,3 % na 8,5 % trhu. Poslední příčku obhájila Wüstenrot stavební spořitelna, která se drţí kolem svých průměrných 4 % trţního podílu (v roce ,4 %). Co se týče objemu nově uzavřených úvěrových smluv, dostaneme se na částku 44,7 miliard Kč za rok 2013 a 43,7 miliard Kč za rok Graf č. 13: Objem nově sjednaných úvěrů za roky 2012 a 2013 (v miliardách Kč) 2012 (v mld. Kč) 2013 (v mld. Kč) Raiffeisen Raiffeisen Modrá pyramida Modrá pyramida Wüstenrot Wüstenrot Buřinka ČMSS Buřinka ČMSS Pramen: vlastní zpracování dle dat z výročních zpráv stavebních spořitelen a ČTK. Zájem o stavební spoření se loni zvýšil. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: V obou letech největší objem úvěrů (kolem 25 miliard Kč) poskytla opět Českomoravská stavební spořitelna, která v úvěrové sféře prozatím nemá výrazného konkurenta, který by její postavení mohl ohrozit. Ani u ostatních stavebních spořitelen jsme se nedočkali jiných výsledků, neţ na které jsme v této oblasti zvyklí. Na druhé pozici se umístila Raiffeisen stavební spořitelna, s vydanými 9,083 miliard Kč. Třetí místo získala stavební spořitelna 77

76 Buřinka, která si oproti roku 2012 také polepšila a v loňském roce poskytla úvěry v hodnotě 6,040 miliard Kč. V objemu úvěrů si v roce 2013 pohoršily jen stavební spořitelny Modrá pyramida a Wüstenrot, které skončily na posledních místech. Rok 2013 byl nejméně úspěšným v oblasti uzavírání nových úvěrových smluv. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k propadu o úvěrů, oproti roku 2011 o úvěrů a ve srovnání s rokem 2010 se dostáváme na rozdíl úvěrových smluv. Tuto skutečnost má na svědomí pokles úrokových sazeb hypotečních úvěrů, který se táhne celými čtyřmi posledními roky. Na své historické minimum se tyto sazby dostaly v létě roku 2013, na jaře roku letošního jiţ však tyto hodnoty byly také pokořeny. Vývoj úrokových sazeb hypoték, které v současné době začaly mírně stoupat, velice silně ovlivňuje počty a objemy poskytovaných úvěrů. Díky nutnosti zajištění úvěru ze stavebního spoření pro vyšší částky stejně jako hypotečního úvěru, se klientům v posledních letech nevyplácí tyto úvěry vůbec vyuţívat a volí stavební spoření spíše jako spořící produkt. Pokles v oblasti úvěrů ze stavebního spoření v roce 2013 byl vykompenzován zvýšeným objemem těchto úvěrů. Lidé si tedy půjčují méně, zato vyšší částky. Jako svou záchranu začaly stavební spořitelny zavádět tzv. úvěry na bydlení, které však svou výhodností nemohou hypotečním úvěrům konkurovat. 78

77 7 Budoucnost stavebního spoření V důsledku sniţování státní podpory, nízkých úrokových sazeb hypotečních úvěrů a připravovaných změn v legislativě, zaţilo stavební spoření v posledních letech nepříliš úspěšné období. V letošním roce se však tato skutečnost má změnit a stavební spoření se dočká mírného oţivení, jehoţ předzvěstí byla jiţ druhá polovina loňského roku. Nárůst je očekáván jak v oblasti uzavírání nových smluv, tak i v oblasti objemu úvěrů. Tabulka č. 2: Výsledky stavebních spořitelen za období leden únor 2014 Počet úvěrů Objem úvěrů Meziroční Počet nových smluv (v mil. Kč) změna ČMSS % Buřinka % Raiffeisen % Modrá pyramida % Wüstenrot % Pramen: vlastní zpracování dle - Zájem o úvěry stavebních spořitelen klesl, o smlouvy roste. In: FinančníNoviny.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Prohlédneme-li si tabulku výše, zjistíme, ţe stavební spořitelny za první dva měsíce roku 2014 poskytly úvěry v hodnotě zhruba 5,3 miliard Kč a zaznamenaly tak meziroční pokles o 14 %. Za stejné období představuje suma počet nově uzavřených smluv. Pokud si tuto hodnotu srovnáme s nově uzavřenými smlouvami za rok 2013, kterých bylo , zjistíme, ţe v letošním roce jiţ byly uzavřeny smlouvy odpovídající takřka jedné třetině smluv za celý loňský rok. Pozoruhodným faktem je i počet nově uzavřených smluv u stavební spořitelny Modrá pyramida, která se zřejmě tento rok dočká posunu ze svého obvyklého čtvrtého místa na trhu stavebního spoření. 79

78 Vidíme tedy, ţe predikce stavebních spořitelen ohledně nárůstu objemu úvěrů se zatím nevyplňuje, soudit z takto prvotních výsledků by však bylo unáhlené. Odborníci i přes tuto skutečnost předpovídají nárůst v této oblasti spojený s hodnotou kolem 47 miliard Kč. 161 Budoucí pozitivní vývoj stavebního spoření shledávám hlavně ve schopnosti přizpůsobit se poptávce na trhu. Pokud budou spořitelny pokračovat nejen v dosavadní snaze o konkurenci levným hypotečním úvěrů, ale zaměří se více i na produkty, související s výhodným spořením, například pro seniory nebo studenty, myslím, ţe se o svou existenci nemusí bát. 161 Zájem o úvěry stavebních spořitelen klesl, o smlouvy roste. In: FinančníNoviny.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 80

79 Závěr Stavební spoření představuje jiţ dvacet let na našem trhu stabilitu a bezpečnost a tuto charakteristiku si zaslouţí právem. Od počátku zavedení tohoto produktu na český trh vyuţily stavebního spoření miliony lidí. Původní podstata stavebního spoření spočívala v přispívání do společného fondu, z něhoţ mohli posléze účastníci čerpat výhodné úvěry. Na kombinaci spoření a úvěru je tento produkt postaven i dnes. Došlo však k nárůstu klientů, kteří vyuţívají pouze výhodnou spořicí část obohacenou o státní podporu a o poskytnutí úvěru nemají zájem. Tito lidé, neboli přátelští klienti jsou momentálně rozporuplným tématem mnoha stavebních spořitelen. Ve vývoji legislativy stavebního spoření došlo od roku 1993 k mnoha změnám, které znamenaly pro klienty lepší či horší podmínky. V jednom roce vláda zavedla do zákona odstavec o povinnosti uvádět výši poplatků ve smlouvě o stavebním spoření, druhý rok sníţila státní podporu. V tomto směru tedy probíhá snaha o odstranění mezer v zákoně, ale i o zmenšení finanční zátěţe pro stát. A není se čemu divit, v dřívějších letech vydala Česká republika na státních příspěvcích aţ 16 miliard Kč. V porovnání s rokem 2013, kdy tato částka činila necelých 5 miliard Kč, se nám můţe zdát tato suma neuvěřitelně vysoká. Ačkoliv výše maximální státní podpory od roku 1993 klesla o Kč, stavební spoření je díky těmto příspěvkům stále velice výhodným a ţádaným produktem. Stavební spoření má pro stát ale i mnoho výhod. Díky únosným vkladům i splátkám mohou lidé poměrně snadno získat bydlení vlastními silami a nezatěţovat tak stát řešením jejich finanční situace, jak tomu bylo dříve. Klienti stavebních spořitelen většinou prostředky z úvěrů pouţívají na rekonstrukce a modernizace stávajícího bydlení, coţ podporuje i rozvoj stavební činnosti a ekonomiky. V neposlední řadě, jak jsem jiţ uvedla, je stavební spoření bráno jako výhodný spořicí produkt, který je stále populárnější jako forma zajištění na stáří. Stát tedy podporuje stavební spoření a spoléhá na skutečnost, ţe tímto způsobem přiměje občany, aby na svou budoucnost mysleli sami. Cílem této práce bylo vypracování uceleného přehledu právní úpravy stavebního spoření a tuto skutečnost jsem se snaţila pojmout přehledně a srozumitelně. Rozebrala jsem nejdůleţitější zákony, které se zaobírají stavebním spořením a přiblíţila některé významné 81

80 mezníky tohoto vývoje. Ačkoliv jsem se snaţila o co nejstručnější vymezení jednotlivých problémů, ne vţdy mi to povaha řešené záleţitosti umoţnila. Systém celého stavebního spoření je spletitou kombinací mnoha zákonů, které se vzájemně ovlivňují, či na sebe navazují. Tento problém jsem vyřešila díky komparaci jednotlivých zákonů a jejich novel, čímţ se mi podařilo odhalit pravou podstatu některých otázek souvisejících se stavebním spořením. Uspořádání právní úpravy tohoto produktu mi ovšem v některých částech přišlo velice matoucí a nejasné navzdory skutečnosti, ţe by mělo slouţit a pomáhat především nám občanům zorientovat se v této tématice. Srovnání jsem podrobila i základní ukazatele vývoje stavebního spoření, které mi umoţnily pochopit směr, kterým se tento produkt ubírá v posledních deseti letech. Díky informacím z počátku letošního roku jsem také zkusila předpovědět pravděpodobné varianty dalšího vývoje. Zajímala mne však nejen holá fakta, ale i celkové povědomí o stavebním spoření. Z tohoto důvodu, jsem v dubnu uskutečnila průzkum, který se týkal základních otázek stavebního spoření a zjišťoval postoj občanů České republiky k tomuto produktu. Z mého šetření vyplynuly výsledky, které vcelku odpovídaly situaci, převládající na trhu stavebního spoření. O nutnosti vypracování uceleného legislativního přehledu stavebního spoření mě utvrdila i skutečnost, ţe 51 % účastníků stavebního spoření nevědělo, na jakou výši státní podpory mají za rok maximálně nárok. Ačkoliv to má práce výslovně nevyţadovala, zaměřila jsem se v jejím závěru i na samotné stavební spořitelny. Tyto specializované banky úzce souvisí s celou podstatou stavebního spoření a mají svůj opodstatněný účel, spočívající v eliminování rizik, kterým jsou vystavovány univerzální banky. Tohoto faktu si zřejmě nebylo vědomo mnoho politiků, kteří v posledních letech důrazně prosazovali otevření systému stavebního spoření i těmto bankám. Zaměřila jsem se tedy na postavení jednotlivých spořitelen na našem trhu a zhodnotila jsem důvody, které k těmto výsledkům mohly vést. Celá má práce spočívala ve zpracování a utřídění jednotlivých myšlenek a faktů stavebního spoření. Přesvědčila jsem se, ţe pojmout stavební spoření v takto široké koncepci není nic 82

81 snadného a snaţila jsem se tedy o zdůraznění nejdůleţitějších informací. Doufám, ţe má práce pomůţe dalším studentům, či zájemcům o tuto problematiku zorientovat se v tomto tématu. 83

82 84

83 Seznam použitých zdrojů Publikace a monografie 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN X 2. ČECHLOVSKÝ, Vladimír. Stavebnímu spoření uţ tvrdý zásah nehrozí. Právo: Rodinné finance KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010, 142 s. ISBN KLIČKA, Jan. Stavební spoření půjde od ledna snáze dědit. Deník Rovnost. 8. listopadu LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 84 s. ISBN MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: Era, 2002, 124 s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, Osobní a rodinné finance. ISBN Elektronické zdroje 1. Buřinka se představuje. Buřinka [online] [cit ]. Dostupné z: 2. Co to je?. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 3. Cílová částka. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 4. Chci financovat. Buřinka [online] [cit ]. Dostupné z: 5. Česko je v ochraně spotřebitelů v rámci EU mezi pěti nejhoršími. Příleţitostí je výměna zkušeností. In: Česká strana sociálně demokratická [online] [cit ]. Dostupné z: 6. ČR ve stavebním spoření předbíhá jen Rakousko. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen: Stavební spoření v médiích [online] [cit ]. Dostupné z: 85

84 7. Historie stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 8. Hodnotící číslo. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 9. Hodnotící číslo. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Kdy a jak končí smlouva o stavebním spoření. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: Kodex chování. Raiffeisenbank [online] [cit ]. Dostupné z: Kodex pro úvěry na bydlení. Česká bankovní asociace [online] [cit ]. Dostupné z: Mezinárodní vztahy. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Modrá pyramida. Stavební spoření [online] [cit ]. Dostupné z: Návrh ministerstva financí: zrušení specializace stavebních spořitelen znamená postupné omezování klientských výhod a zánik tradičního produktu: Prohlášení prezidenta EuBV ke změnám ve stavebním spoření navrţených v ČR. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Nezdanitelné části základu daně v roce Podnikatel.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Neţ si vezmete spotřebitelský úvěr. In: Česká obchodní inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: O programu. Nová zelená úsporám [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Politický systém České republiky. Česká republika [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Pomáháme vám vytvářet domov jiţ 20 let. Českomoravská stavební spořitelna [online] [cit ]. Dostupné z: Povinně uveřejňované informace. Modrá pyramida [online] [cit ]. Dostupné z: 86

85 22. Profil společností skupiny Wüstenrot. Wüstenrot - spoření, pojištění, hypotéky [online] [cit ]. Dostupné z: Přijetí celounijních pravidel pro hypoteční úvěry. In: Consilium [online] [cit ]. Dostupné z: Raiffeisen stavební spořitelna. Raiffeisen stavební spořitelna [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Srovnání: Hypotéka versus úvěr ze stavebního spoření. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: Stavební spoření v médiích: Stavební spoření rozjelo obchod s byty. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Stavební spoření: Základní informace. Ministerstvo financí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Úvěr ze stavebního spoření. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: Úvěr ze stavebního spoření. Finance.cz [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Vyplatí se překlenovací úvěr?. IDNES.cz: Finance [online] [cit ]. Dostupné z: /spor.aspx?c=a041118_223555_fi_osobni_vra 31. Výroční zprávy. Buřinka [online] [cit ]. Dostupné z: Výroční zprávy. Českomoravská stavební spořitelna [online] [cit ]. Dostupné z: Výroční zprávy. Raiffeisen stavební spořitelna [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Výroční zprávy - Stavební spořitelna. Wüstenrot - spoření, pojištění, hypotéky [online] [cit ]. Dostupné z: Zájem o úvěry stavebních spořitelen klesl, o smlouvy roste. In: FinančníNoviny.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Zákonodárná moc v České republice. Česká republika - Turistický průvodce [online] [cit ]. Dostupné z: 87

86 37. Zvýhodněná nabídka stavebního spoření Modré pyramidy: Tiskové zprávy. Modrá pyramida [online] [cit ]. Dostupné z: BUBÁK, Zdeněk. Jak se loni dařilo stavebním spořitelnám?. In: Finparáda [online] [cit ]. Dostupné z: BOUŠOVÁ, Kateřina. Státní podpora: stavební spořitelny uţ s připisováním neotálejí. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: BUKAČ, Petr. Stavební spořitelny trápí staré smlouvy. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ČTK. Zájem o stavební spoření se loni zvýšil. In: Hypoindex.cz [online] [cit ]. Dostupné z: FETTER, Richard. Stavební spořitelna a rodič prohráli soud s nezletilou, peníze vţdy patří dítěti. In: Měšec.cz [online] [cit ]. Dostupné z: HOVORKA, Jiří. Stavební spoření oţívá. Kolik teď můţete vydělat. In: Aktuálně.cz: Osobní finance [online] [cit ]. Dostupné z: KUČERA, Petr. Rozpuštěno: Poslanci nestihli omezit stavební spoření. In: Aktuálně.cz: osobní finance [online] [cit ]. Dostupné z: ium=bydlenibox&utm_campaign=a& 45. ONDROVÁ, Elena. Poplatky stavebního spoření reguluje zákon. In: Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: SKOLEK, Tomáš. Mraky nad stavebními spořitelnami: Úroky překlenovacích úvěrů rostou, státní podpora má namále. In: Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: TŮMA, Ondřej. Stavební spoření: Mámo, táto, nesahej mi na stavebko!. In: Peníze.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: VALOVÁ, Ivana. Zůstane stavební spoření i nadále lákavou investicí?. In: Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 88

87 49. VLKOVÁ, Jitka. Stát chce přísněji kontrolovat, na co lidé vyuţívají stavební spoření. In: IiDNES.cz: Ekonomika [online] [cit ]. Dostupné z: /ekonomika.aspx?c=a130205_204939_ekonomika_brm Legislativní zdroje 1. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 3. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 4. Zákon č. 423/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 5. Zákon č. 263/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 6. Zákon č. 83/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 7. Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 8. Zákon č. 292/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 9. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 89

88 10. Zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu zákona č. 96/1993 Sb., ve znění zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 11. Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 12. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 13. Ústava České republiky č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 14. Vyhláška ministerstva financí č. 106/1993 Sb., o ţádosti o souhlas se zřízením stavební spořitelny. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 15. Vyhláška ministerstva financí č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 16. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 17. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 18. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 19. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 20. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 21. Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 22. Zákon č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 23. Zákon č. 353/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 90

89 24. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 25. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 26. ČESKO. Nález č. 119/2011 Sb., Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů ČR, ročník 2011, částka 45. Dostupné na: [cit ]. 27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. In: EURlex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. Dostupné z: 91

90 Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled dat připsání státní podpory u jednotlivých stavebních spořitelen Tabulka č. 2: Výsledky stavebních spořitelen za období leden únor 2014 Seznam grafů Graf č. 1: Výše ročních poplatků za vedení účtu stavebního spoření Graf č. 2: Roční státní podpora ČR a dalších států Graf č. 3: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Graf č. 4: Průměrná cílová částka (v tisících Kč) Graf č. 5: Reálně vyplacená státní podpora (v miliardách Kč) Graf č. 6: Průměrná státní podpora za příslušný rok (Kč) Graf č. 7: Počty úvěrů Graf č. 8: Struktura pouţití úvěrů Graf č. 9: Stavební spoření a stavební spořitelny Graf č. 10: Volená cílová částka Graf č. 11: Počet uzavřených smluv za roky 2012 a 2013 Graf č. 12: Počet nově sjednaných úvěrů za roky 2012 a 2013 Graf č. 13: Objem nově sjednaných úvěrů za roky 2012 a 2013 (v mld. Kč) Seznam obrázků Obrázek č. 1: Překlenovací úvěr Obrázek č. 2: Výše měsíčního zatíţení Obrázek č. 3: Posloupnost zákonů o stavebním spoření 92

91 Seznam příloh Příloha č. 1: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice Příloha č. 2: Úrokové sazby překlenovacích úvěrů stavebních spořitelen 93

92

93 Příloha č. 1: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice Pramen: Vývoj statistik. AČSS Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: