MASARYKOVA UNIVERZITA CENTROVÁNÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA CENTROVÁNÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Silvie Petrová Vypracovala: Iveta Hajdová Obor: Optometrie Brno, duben 2009

2 Prohlašuji, ţe předloţená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně lékařské fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně... (IVETA HAJDOVÁ)

3 Děkuji paní Mgr. Silvii Petrové, vedoucí své práce, za cenné rady a připomínky a všem, kteří mi poskytli odbornou literaturu a jiné zdroje.

4 OBSAH ÚVOD TERMINOLOGIE U CENTROVÁNÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK POLOHA OPTICKÉHO STŘEDU ČOČKY TECHNIKY CENTRACE Horizontální centrace do dálky Horizontální centrace do blízka Vertikální centrace do dálky Vertikální centrace do blízka SPECIFIKA CENTRACE VYBRANÝCH DRUHŮ ČOČEK Astigmatické čočky Asférické čočky Klínová korekce Čočky s vysokou disperzí Lentikulární čočky Vícefokální čočky Bifokální čočky Trifokální čočky Progresivní čočky DECENTRACE A TOLERANCE Prizmatický efekt decentrace Decentrace k navození prizmatického účinku Decentrace poţadovaná Decentrace moţná VZDÁLENOST BRÝLOVÉ ČOČKY OD ROHOVKY PROHNUTÍ BRÝLOVÉHO STŘEDU VIDEOSYSTÉMY V OČNÍ OPTICE ZÁVĚR ANOTACE SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK PŘÍLOHA... 51

5 ÚVOD Informace o světě, který nás obklopuje, získáváme pomocí pěti lidských smyslů. Jsou jimi zrak, čich, chuť, sluch a hmat. Zrak je smyslem nejdůleţitějším, jelikoţ nám umoţňuje vnímat 80% všech zprostředkovaných informací z okolí. Je známo, ţe dítě s poškozeným zrakem je výrazně limitováno v získávání nových podnětů, důleţitých pro jeho plynulý psychomotorický vývoj. V průběhu ţivota dochází k refrakčním změnám u kaţdého jednotlivce. Úkolem optometristy je najít pro klienta nejvhodnější korekční řešení jeho refrakčního stavu, pro konkrétní činnost nebo prostředí. V dnešním výrazně technicky orientovaném světě se nároky na kvalitu vidění stále zvyšují souběţně s kvalitou samotného zpracování optických pomůcek. Za garanta kvality je mnohdy milně povaţována cena, ne vţdy nejdraţší optické pomůcky jsou nejvhodnější. Kvalita péče je dána kvalitou optometristy a dostupností nových technologií. Také optické pomůcky, které jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění, musí z odborného hlediska splňovat všechny náleţitosti. Pečlivost se vyţaduje jiţ od prvního kroku, kdy si klient vybírá brýlovou obrubu, během centrování a broušení brýlových čoček, aţ po finální výdej a komunikaci. Centrace korekčních čoček je důleţitá pro správné vyuţití stanovené refrakce. Správnou centrací se dosáhne nejlepšího vidění a nejlepší zrakové pohody, dojde k odstranění astenopických potíţí a úplnému odmítání brýlí, nebo lze zabránit případnému irreverzibilnímu poškození zraku u dětí. 5

6 1 TERMINOLOGIE U CENTROVÁNÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK Při centrování brýlových čoček se musí brát na zřetel rozdíl mezi anatomickými parametry obličeje a parametry vybrané brýlové obruby. Obličejové rysy a jejich rozměry zůstávají konstantní po delší časovou periodu, alespoň u dospělých, a například pupilární distance můţe být stanovena a zaznamenána jako absolutní hodnota. Centrace kolísá s pozicí a inklinací brýlové obruby, která čočku nese. Ačkoli následné chyby jsou často malé, k dosaţení optimálních výsledků korekční čočky je důleţité porozumět vztahu mezi obličejovými parametry a odpovídajícími rozměry brýlí. V oční optice se pouţívají dva systémy měření brýlových obrub, s jejichţ pomocí se určují i jejich základní rozměry. Jedná se o způsob měření do obdélníka (boxing system) a způsob měření na ose (daten-linie system). Nejrozšířenějším způsobem pro stanovení šířky a výšky očnic, šířky nosníku a očnicového rozestupu se v evropských podmínkách stal první zmíněný, tj. boxing system. Principem je spojení tečen vnitřních okrajů dráţek obou očnic za vzniku obdélníku. Geometrické středy očnic jsou získány kříţením jeho úhlopříček. Obr. 01: Boxing system a šířka očnice, b výška očnice, C geometrický střed očnice, c = OR očnicový rozestup, d vzdálenost mezi čočkami, e šířka nosníku měřená 5mm pod horizontální středovou osou, V diagonála 6

7 Metoda měření daten-linie system uţívá k měření šířky očnice osu, která je vedena polovinou výšky očnice. Samotná výška očnic zůstává při obou systémech měření shodná a geometrické středy se v tomto případě získají rozpůlením šířky očnic. Obr. 02: Daten-linie system a šířka očnice, b výška očnice, C geometrický střed očnice, c očnicový rozestup, d šířka nosníku Srovnáním obou systémů měření lze zjistit, ţe v některých základních parametrech se hodnoty mohou lišit. Obr. 03: Srovnání boxing a daten-linie system a šířka očnice, b výška očnice, C geometrický střed očnice, c očnicový rozestup, d šířka nosníku 7

8 Nelze pochybovat o tom, ţe jednotné terminologie a definice přispívají ke zlepšení komunikace mezi optiky a optometristy nejen v České republice, ale také na úrovni mezinárodní. Ke správné centraci brýlové čočky je nutností vědět, ţe oko není dokonale centrovaným optickým systémem, jelikoţ obrazové ohnisko oka neleţí ve středu fovey. Znamená to, ţe při fixaci vzdáleného předmětu, tak aby byl vnímán s co největší moţnou ostrostí, se nekryje hlavní paprsek tohoto centrálně zobrazujícího paprskového svazku s optickou osou optického systému oka. Optická osa prochází středem rohovky k zadnímu pólu oka a leţí na ní oba hlavní body, střed zornice, oba uzlové body a ohniska oka. Je shodná s anatomickou osou. Při registraci vzdáleného předmětu nedojde k pohledu ve směru optické osy, ale podél přímky spojující fixační bod se ţlutou skvrnou a probíhající uzlovým bodem. Tato přímka je osou vidění. Předmětová část hlavního paprsku osy vidění aţ po střed vstupní pupily je fixační linie. Oblast nejostřejšího vidění je umístěna asi 0,25mm temporálně od optické osy. Tato malá úchylka v rozsahu 4-6 je označena jako úhel gama a organismus ji vyrovná pootočením oka pomocí změny napětí na očních svalech. Protíná -li osa vidění rohovku nazálně od optické osy, je úhel gama kladný (pozitivní), splývají-li obě osy, je nulový. Probíhá-li osa vidění zevně od optické osy, je gama úhel záporný (negativní). Měření tohoto úhlu se provádí na kaţdém oku zvlášť a je klinicky významné při vyšetřování strabismu. Obr. 04: Úhel gama 8

9 Skutečný (optický) střed otáčení oka se nachází přibliţně 13,5mm za vrcholem rohovky a je zjednodušením polohy mechanického středu otáčení leţícího na optické ose a optického středu otáčení na fixační linii. Pokud organismus sám není schopen zajistit ostrost obrazu na sítnici, je nutným doplňkem při tomto pochodu brýlové čočka, jejíţ optická osa se umísťuje do skutečného středu otáčení oka. Tím je docíleno splynutí optické osy s osou vidění, a nevznikne zde ţádný prizmatický efekt ani znetvoření obrazu. Tab. 01: Výklad dalších pojmů TERMÍN ZKRATKA POPIS vztaţný bod V Je takový bod brýlové čočky, ve kterém se projeví všechny poţadované účinky. optický střed O Průsečík optické osy s lámavou plochou čočky. U spojných čoček, leţí tento bod v nejsilnějším bodě čočky, u rozptylných v bodě nejtenčím. geometrický střed střed optické centrace očnicový rozestup pupilární distance pantoskopický úhel vrcholová vzdálenost G Co OR PD α Je střed neopracované brýlové čočky. Bod v torze očnice. Pro nepřítomnost prizmatického účinku se do něj umísťuje optický střed brýlové čočky. Vzdálenost středů očnic. Vzdálenost vztaţných bodů očnic a zároveň středů obou zornic. Index d dálka, b blízka. Úhel mezi optickým středem brýlové čočky a kolmicí k ose vidění. Vzdálenost mezi zadní plochou brýlové čočky a rohovky (dříve značena jako vzdálenost delta). decentrace dec Vertikální a/nebo horizontální posunutí optického středu z místa středu optické centrace. daleký bod R Bod na optické ose, který se zobrazí na sítnici při nulové akomodaci. blízký bod P Bod na optické ose, který se zobrazí na sítnici při maximální akomodaci. hlavní pracovní bod HPB Bod ve vzdálenosti mm před okem. adice add Přídavek do blízka (PB) slouţící jako náhrada akomodace u presbyopů. dioptrie D Jednotka optické mohutnosti a vrcholové lámavosti. D=1/m prizmatická dioptrie pd Jednotka pro stupeň hranolového účinku optické soustavy. 9

10 Pro získávání vstupních údajů u centrace brýlových čoček je také nutno objasnit si pojem základní postavení očního páru. Je to stav, kdy se klient dívá přímo před sebe při navyklém drţení těla a hlavy, a kdy fixační lin ie očí protínají roviny očnic brýlového středu. Specifické postavení očí je pak charakterizováno jako důsledek potřeby a individuálních zvyklostí. Je zohledněna pracovní vzdálenost, pohyb očí k pohybu hlavy, drţení těla, velikost a vyuţití zorného pole. 10

11 2 POLOHA OPTICKÉHO STŘEDU ČOČKY Poloha optického středu čočky se zjišťuje nejčastěji pomocí fokometru, který můţe být mechanický, projekční nebo automatický. V optice se velmi často pracuje s automatickým, avšak na některých pracovištích je fokometr mechanický stále plně vyuţíván. Automatický fokometr je přístrojem nové generace. Principy měření spočívají na řízeném vyhodnocení obrazu mikroprocesorem, a tudíţ se liší i princip zaostřování testové značky. Z dráhy odchýleného paprsku si přístroj vypočítá lámavost měřené čočky. Naměřené hodnoty se zobrazí na displeji z kapalných krystalů (LCD) a jsou velmi přesné s moţností volby přesnosti od 0,25D do 0,01D. Měřená čočka se posouvá tak dlouho, aţ dojde k jejímu vycentrování, coţ je vidět přímo na displeji. Přístroj lze přepínat do několika pracovních reţimů, měření bifokálních, multifokálních čoček nebo pro krokování měřených hodnot vrcholové lámavosti. Naměřené hodnoty si lze uloţit a případně vytisknout. Mechanický fokometr (obr. 05) se skládá z pomocného optického systému (kolimátoru), z osvětlené testové značky posuvné na ose, podloţky pro brýlové sklo (leţící v obrazové ohniskové rovině pomocného systému) a pozorovacího dalekohledu. Soustava se řídí Newtonovou zobrazovací rovnicí qq =. Testová značka se v nulovém postavení nachází v předmětové ohniskové rovině kolimátoru a je zobrazena v nekonečnu. Po vloţení brýlového skla na podloţku se testovací značka musí posunout tak, ţe obraz vytvořený pomocným systémem se vytvoří v jeho objektové ohniskové rovině. Tento obraz slouţí brýlovému sklu jako objekt, který se zobrazí v nekonečnu. Pak je testovací značka opět vidět ostře. 11

12 Obr. 05: Schéma fokometru Z světelný zdroj, T testová značka, předmětové ohnisko objektivu kolimátoru, K objektiv kolimátoru, P opěrný kroužek pro čočku, - obrazové ohnisko objektivu kolimátoru, Ob objektiv dalekohledu, U obrazové ohnisko objektivu dalekohledu = předmětové ohnisko okuláru = TABO -schéma, Ok okulár Obr. 06: Schéma fokometru s vloženou rozptylnou čočkou předmětové ohnisko objektivu kolimátoru, - obrazové ohnisko objektivu kolimátoru, - předmětová ohnisková rovina brýlové čočky Kromě orientace polohy optických středů (vztaţných bodů) a hlavních řezů u tórických čoček, je nutno ještě před zábrusem ověřit vrcholovou lámavost. Měřená čočka se vkládá dutou plochou na opěrný krouţek a v kolmé poloze k ose optického systému se fixuje přítlačnými hroty. 12

13 U sférických čoček se vrcholová lámavost najde zaostřením testové značky pomocí spodního šroubu, který také ovládá dioptrickou stupnici. Posouváním čočky se umístí značka na střed nitkového kříţe monokulárního TABO-schématu v okuláru. Značkovacím zařízením se označí poloha optického středu čočky. U tórické čočky s hodnotami např. sph -1,00D cyl +2,00D ax 20 se zaostří jedno rameno testové značky s orientací 110 a ověří se hodnota sférické sloţky této čočky (-1,00D). Přeostřením protaţených linií značky do kolmého směru vzhledem k první poloze (20 ) je u správně opticky vyrobené čočky získána vrcholová lámavost +1,00D, neboť ve směru druhého hlavního řezu dochází k součtu účinků vrcholových lámavostí z přispívající sférické i cylindrické sloţky. Při vyznačování vztaţného bodu čočky je nutno dbát na to, aby nedošlo k otočení osy cylindru o 90, čímţ by došlo ke znehodnocení celého korekčního záměru. Měření prizmatického účinku se provádí obdobně jako u sférických nebo tórických čoček s tím, ţe dochází k decentraci o příslušný počet dílků (pd) od středu centrovacího kříţe ve směru předepsaného úhlu báze. Takto určený geometrický střed se fixuje značkovacím zařízením fokometru. Aby nedošlo k otočení čočky, značí se kromě výsledné polohy i horní okraj čočky. Při měření bifokálních čoček je důleţité změření optického středu dílu do dálky, který pomáhá při správné centraci. Díl do blízka můţe být zatavený nebo vybrušovaný a uţ od výrobce je vzhledem k optickému středu do dálky nazálně decentrován. Multifokální čočka se vyznačuje plynulým přechodem dílu do dálky do dílu na blízkou vzdálenost. V progresivním kanále se vrcholová lámavost stále zvyšuje, aţ dosáhne poţadovaného účinku dílu do blízka, který zůstává konstantní. 13

14 Všechny multifokální čočky jsou opatřeny natištěným označením, které vyznačuje vztaţný bod dílu do dálky i dílu do blízka. V těchto bodech lze měřit vrcholovou lámavost korekční čočky. Před kaţdým měřením je třeba zkontrolovat a nastavit fokometr, a stejně tak je nutná čistota funkčních ploch měřené čočky. 14

15 3 TECHNIKY CENTRACE Dnešní doba nabízí velmi pestrou nabídku brýlových čoček co do pouţitého materiálu, designu, celkového provedení, povrchových úprav či konkrétního pouţití. Taková čočka však nebude dokonale funkční, pokud nebude zabroušena s ohledem na polohu zornic klienta, polohy optického středu čočky samotné, inklinaci a prohnutí brýlového středu. Za referenční bod pro centrování brýlové čočky je povaţován střed zornice měřeného klienta. Rozteč obou středů očí se nazývá pupilární distance a je důleţitým rozměrem jak při centrování brýlových čoček, tak i při výběru vhodné brýlové obruby. Na střed zornice, a tím i do skutečného středu otáčení oka, se umísťuje optický střed brýlové čočky, který splývá se vztaţným bodem. Dalším poţadavkem je respektování velikosti zorného pole, především u multifokálních čoček. 3.1 Horizontální centrace do dálky Na obrázku (obr. 07) je zachycen přímočarý pohled očí na objekt leţící v nekonečnu. Osy vidění jsou paralelní a vzdálenost mezi nimi je stejná, jako vzdálenost mezi středy rotace oka, pupilární distancí a vzdáleností středů optické centrace. PD lze měřit několika způsoby. 15

16 Tradiční metoda pouţívá jednoduché milimetrové pravítko, jehoţ funkce je zaloţena na výškovém vyrovnání očí obou zúčastněných, tedy optometristy a klienta. Měření se provádí nejlépe ve stoje a ze vzdálenosti asi 0,5m je klient vyzván, aby se díval do protějšího, levého oka vyšetřujícího, přičemţ jeho pravé oko je zavřeno. Pomocí PD-měřítka, které optometrista umístí nataţenou rukou do oblasti nosního kořene korigované osoby, je odečtena na stupnici vzdálenost středu jeho pravé zornice. Obdobně se provádí měření i na druhém (levém) oku, kdy se vyšetřovaný dívá do pravého oka vyšetřujícího. Pro optometristu můţe být k vyváţení měřítka uţitečné lehké poloţení prstů na klientovi spánky. Během měření by nemělo dojít k výrazným pohybům hlavy. Tato Viktorinská (přímá) metoda je obdobou měření na nekonečno, kdy je nutno zajistit, aby měřená osoba fixovala cíl vzdálený skutečně alespoň 5m. Kromě PD-měřítka lze pouţít i fix, kterým jsou naznačeny polohy zornic na fólii v brýlové obrubě. Nutno však pamatovat na předchozí anatomickou úpravu a přizpůsobení brýlí podle klientova obličeje. U měření pomocí pupilometru je velmi důleţité správné posaze ní přístroje na nose. Je moţno poţádat klienta, aby si ho sám umístil na kořen nosu a pomocnou opěrkou opřel o čelo. Přidrţením vyšetřující zkontroluje umístění PD-metru a naměří zjišťovanou hodnotu. V praxi je třeba uvádět polohu středů pravé a levé zornice zvlášť, poněvadţ při zábrusu čoček je zapotřebí tuto případnou asymetrii respektovat. Neměřené oko je lépe zakrýt a zajistit tím sledování fixační značky právě měřeným okem. Předejde se tak případným nesrovnalostem při měření klientů se skrytým šilhání. 16

17 3.2 Horizontální centrace do blízka V presbyopickém věku dochází k rozporu mezi momentálním akomodačním výkonem oka a nároky na vidění do blízka. Nedostatečný akomodační výkon se řeší přídavkem do blízka (PB), respektive adicí (add). Pro splnění podmínek jednoduchého binokulárního vidění do blízka se kromě akomodace vyuţívá také schopnosti konvergence a hovoří se o akomodační konvergenci. Při pouţití brýlí do blízka se sníţí hodnota potřebné akomodace, ale míra konvergence se nezmění. Na rozdíl od měření PD do dálky, kdy je zaznamenána paralelní vzdálenost os vidění směrovaných do nekonečna, jde u měření do blízka o horizontální vzdálenost těchto konvergujících os v rovině brýlové obruby. Pracovní vzdálenost, na kterou budou brýle pouţívány, je důleţitým údajem k celému měření. Pokud je PD do dálky bráno jako vzdálenost mezi středy otáčení oka, je z obrázku (obr. 08) zřejmé, ţe bod centrace do blízka je funkcí PD, pracovní vzdálenosti l a vzdálenosti obruby od středu otáčení oka s. Prostřednictvím podobných trojúhelníků lze říci ţe = 17

18 Další způsob zjišťování polohy středu zornic při pohledu do blízka je pomocí milimetrového pravítka, které se umístí do těsné blízkosti přední strany brýlové obruby, kterou má měřená osoba na hlavě. Optometrista umístí svou hlavu tak, aby měl levé oko na středu nosního kořene vyšetřovaného, v jeho předem určené konvenční čtecí vzdálenosti. Ta většinou bývá mm. Pokud se vyšetřovaný nyní dívá do centrálně uloţeného oka optometristy, na pravítku můţe být odečtena, popřípadě fixem zaznačena centrovací hodnota. Zrcadlem se značkou uprostřed se měří horizontální i vertikální poloha tím způsobem, ţe se poloţí vodorovně na stůl do pracovní vzdálenosti klienta. Ten je vyzván k pohledu na značku uprostřed zrcadla, zatímco optometrista pozoruje zkříţeně jeho oči (pravým okem pravou klientovu zornici). Fixem zaznamená polohu zornic na očnicovou folii. Vzdálenost obou obličejů by při měření měla být stejná. U presbyopa emetropa se upřednostňuje poloha skutečných středů otáčení oka, doporučená centrace je. Pokud by však tento klient poţadoval brýle poloviční, horizontální centrace se provádí podle. Ve vertikální poloze jsou dvě moţnosti centrace, a to umístit optický střed asi 2mm pod horní okraj očnice, nebo do poloviny její výšky. Hlavní výhodou první zmíněné situace je nepřítomnost skoku obrazu na úkor este tického vzhledu a dokonalého zobrazení. Způsob pouţívání polovičních brýlí, které jsou posazeny níţe na nose a dál od rohovky, neumoţňuje vyuţít kvalitu zobrazení při pouţití asférických čoček. U presbyopa myopa je doporučeno centrovat na, jednak vzhledem k respektování poloh otáčení středů oka a hlavně zde bude působit podpůrný klínový účinek s bází nasálně, který sníţí konvergentní potřebu člověka. Presbyop hypermetrop můţe být centrován na i. U optické centrace do dálky si brzy zvykne, ţe musí při pohledu do blízka kompe nzovat zvýšenou konvergencí prizmatický účinek s temporální bází. 18

19 Tab. 02: Vztah mezi a pro různé pracovní vzdálenosti (s = 25mm) PDb (mm) pro různé vzdálenosti HPB PDd (mm) l = 300mm l = 350mm l = 400mm l = 450mm 74 68,3 69,1 69,6 70, ,5 67,2 67,8 68, ,6 65,3 65,9 66, ,8 63,5 64,0 64, ,9 61,6 62,1 62, ,1 59,7 60,2 60, ,2 57,9 58,4 58, ,4 56,0 56,5 56, ,5 54,1 54,6 54, ,7 52,3 52,7 53,1 3.3 Vertikální centrace do dálky Brýlové čočky jsou umístěny před očima v rovině, která je zhruba rovnoběţná s rovinou spojující nadočnicový oblouk a bradu. Tato rovina je obvykle inklinována pod úhlem 5-15º k primárnímu postavení očí a vzniklý úhel je nazýván pantoskopický, neboli úhel inklinace. Pro správný poţadovaný optický výkon čočky je nutné, aby optická osa čočky procházela středem otáčení oka. Toho lze dosáhnout sníţením optického středu čočky, čímţ dojde ke kompenzaci nakloněné roviny očnice. Míru, o kterou se optický střed posune dolů, lze odhadnout z obrázku (obr. 09). 19

20 Pokud je pantoskopický úhel označen jako α ( ), vzdálenost zadní plochy čočky a střed otáčení oka s (s = 25mm), tak velikost posunu optického středu oka směrem dolů (mm) se vyjádří jako = s tgα Odtud vychází, ţe optický střed se sniţuje o 0,4mm na kaţdý 1 pantoskopického úhlu. Z tabulky (tab. 03) vyplývá, ţe optický střed čočky by neměl být umístěn přesně na střed pupily, ale v průměru o 4-5mm pod ni. Tab. 03: Vertikální centrace a pantoskopický úhel pantoskopický úhel (º) sníţení optického středu (mm) 2,5 1,1 5,0 2,2 7,5 3,3 10,0 4,4 12,5 5,5 15,0 6,7 Zajistit správnou vertikální polohu optických středů není snadné, protoţe průsečík pohledové osy oka s rovinou očnice se mění především podle postavení hlavy a výškového směru pohledu klienta. Střed pupily můţe být označen při přirozeném pohledu metodou popsanou výše pro zjištění monokulární PD. Tímto způsobem sice nedojde ke splnění podmínky bodového zobrazení, ale ani se nenavodí svislý klínový účinek. Vertikální polohu je moţno změřit také při kolmém pohledu, kdy měřená osoba zakloní svou hlavu tak, ţe rovina brýlového středu svírá s podlahou úhel 90. V tomto postavení můţe optometrista zakreslit na transparentní folii polohu 20

21 středu zornice daného oka. Metoda dává přednost splnění podmínky bodového zobrazení, ale nevýhodou je navozený klínový účinek. Za této situace osa vidění oka uţivatele, při běţném postavení hlavy a pohledu do dálky, prochází čočkou nad optickým středem. 3.4 Vertikální centrace do blízka Pokud jsou brýlové čočky správně centrovány na dálku posunutím jejich optického středu k eliminaci pantoskopického úhlu, další decentrace optického středu není pro vidění do blízka nutná. Jasnější je to z obrázku (obr. 10), který ukazuje, ţe výsledný sníţený optický střed čočky leţí pod osou vidění do dálky ve stejné vzdálenosti jako nad osou vidění do blízka. Jinými slovy, vertikální centrace při kolmém pohledu do dálky je zároveň i správnou vertikáln í centrací do blízka. Obr. 10: Vertikální centrace při pohledu do blízka D vztažný bod při pohledu do dálky, O optický střed čočky, N vztažný bod při pohledu do blízka 21

22 4 SPECIFIKA CENTRACE VYBRANÝCH DRUHŮ ČOČEK 4.1 Astigmatické čočky Pro centrování astigmatických čoček platí v zásadě stejná pravidla jako u sférických čoček, zejména poţadavek na respektování polohy skutečného středu otáčení oka. Navíc musí být respektována poloha dvou na sebe kolmých hlavních řezů, jejichţ účinky charakterizují astigmatickou čočku. Diferenční cylindrická sloţka vzniká důsledkem nerespektování správné orientace osy korigujícího cylindru a lze ji vypočítat podle následujícího vzorce = 2 sinβ, kde velikost diferenční cylindrické sloţky (D) vrcholová lámavost cylindrické sloţky předpisu (D) sinβ osová nepřesnost ( ) Pomocí praktických pokusů se zjistilo, ţe sníţení vízu v důsledku osové nepřesnosti cylindru se projeví jiţ od hodnoty 0,12D. Podle těchto poznatků by měl být cylindr do 1D nastaven do poţadované korekční polohy s přesností ±2,5. Pro vyšší hodnoty nad 1D cylindru je tolerováno pootočení osy o ±1, Asférické čočky Je třeba poukázat na to, ţe nástup asférických čoček zvyšuje důleţitost vertikální centrace. Dříve se tyto čočky předepisovaly pouze u vyšších kladných dioptrií (díky jejich plochému tvaru) a v daných případech byla nutná velmi přesná centrace. Stejný smysl pro detail při centrování a zábrusu těchto asférických ploch se vyplácí i nyní, kdy jsou pouţívány pro korekci relativně niţších refrakčních vad. 22

23 Při centraci asférické čočky, musí být bezpodmínečně pouţita PD do dálky při kolmém pohledu, a to i v případě brýlí do blízka. Uvedeným způsobem centrace lze dodrţet poţadavek otočného bodu (obr. 11). Obr. 11: Centrace asférických čoček podle Při pouţití PD na blízkou vzdálenost není vyplněn ani jeden z poţadavků otočného nebo vztaţného bodu. Tímto je zobrazení zřetelně zhoršeno a při pohledu mimo optický střed se objevují vedlejší astigmatické účinky a je porušena refrakční rovnováha (obr. 12) Obr. 12: Centrace asférických čoček podle Čočky s asférickou plochou nelze decentrovat pro navození klínového účinku. Je nutno objednat speciální asférickou prizmatickou čočku. 23

24 4.3 Klínová korekce Oficiální jednotkou pro měření odchylky je prizmatická dioptrie nebo cm/m, značená řeckým písmenem delta Δ. Prizma 1Δ odchýlí světelné paprsky o 1cm na vzdálenost 1m. Pozice báze můţe mít směr dovnitř ven (nasálně temporálně) a nahoru dolů. Směr účinku je shodný se směrem báze a udává se ve stupních úhlové stupnice Brýlové čočky s klínovým účinkem je nutno decentrovat od středů optické centrace asi o 0,25mm na 1pD v protisměru předepsané báze. Vychází se z úměry centrace těchto čoček podle následujícího obrázku (obr. 13). Obr. 13: Odvození velikosti decentrace korekční čočky x = = = 0,25mm. C - skutečný střed otáčení oka, d vrcholová vzdálenost, x velikost decentrace Předepsané hodnoty klínového účinku se symetricky rozdělují před obě oči a jejich největší význam je u korekce heteroforií a heterotropií. 4.4 Čočky s vysokou disperzí U brýlových čoček, jejichţ Abbeovo číslo dosahuje pod hranici 30 aţ 40 se projevuje vyšší hodnota disperze. Ta můţe být v případě i malé decentrace čočky vnímána jako barevně lemované kontury u pozorovaných předmětů. Jelikoţ nejlepšího optimálního zobrazení je dosaţeno v oblasti optického středu a jeho velmi blízkém okolí, je nutná centrace při přirozeném pohledu s respektováním vztaţných bodů. 24

25 4.5 Lentikulární čočky U centrace čoček tohoto typu je nutno respektovat více poţadavků, mezi které patří přiměřená velikost a orientace zorného pole, poloha vzt aţných bodů při přirozeném postavení hlavy a u pouţití čoček s asférickými plochami navíc polohy skutečných středů otáčení očí. 4.6 Vícefokální čočky Dnešní trh nabízí pro presbyopy značné mnoţství různých druhů brýlových čoček. Je nutno zváţit jaký typ obruby a vícefokální čočky pomůţe vyřešit dané korekční podmínky, zda jde o ametropa-, či emetropa-presbyopa. S ohledem na uţivatelský záměr, povolání, koníčky, očekávání a individuální potřeby korigované osoby, je snahou najít co nejoptimálnější řešení. Presbyopie je korigována přídavkem do blízka, jehoţ hodnota lámavosti odpovídá tzv. adici, coţ je náhrada fyziologického úbytku akomodace při pohledu do blízka. Nutno pamatovat, ţe ţádnou z vícefokálních čoček nelze decentrovat pro navození klínového účinku. Za tímto účelem se objednává speciálně zpracovaná čočka jiţ ve výrobě Bifokální čočky Bifokální čočky jsou konstruovány s ohledem na několik poţadavků. Patří mezi ně bodové zobrazení, minimalizace klínového účinku a nenápadný přechod obou dílů. Velmi důleţitým poţadavkem je téţ optimální velikost a poloha zorného pole. 25

26 Velikost zorného pole je nepřímo úměrná vzdálenosti korekční čočky před okem, ale závisí na její vrcholové lámavosti, kdy rozptyl ky zorné pole rozšiřují a spojky zuţují. Změny ve velikosti zorného pole odpovídají zhruba 2,5% na 1,00D vrcholové lámavosti korekční čočky. Obr. 14: Zorné pole u bifokální čočky R střed otáčení oka, P pravá, L levá U starších typů bifokálních čoček (stranově neodlišených) bylo nutno vypočítat úhel stočení dílu do blízka. Z důvodu optimální velikosti zorného pole do blízka pro uvaţovanou vzdálenost HPB, je u novějších typů provedena nazální decentrace dílů do blízka o 2,5mm jiţ ve výrobě. V tomto případě se můţe horizontálně centrovat z hlediska pozic geometrických středů dílu do blízka. V případě presbyopa-ametropa a jeho korekce centrované do dálky vzniká v místě geometrického středu dílu do blízka přídavný klínový účinek, u hypermetropů s bází zevně, u myopů s bází dovnitř, návykové problémy však nevznikají. Na bifokální čočce je téţ patrná předělová zóna, kde zobrazující svazek paprsků prochází částečně dílem do dálky i do blízka. Předměty leţící v tomto 26

27 zorném poli, člověk uvidí pouze při změně polohy hlavy i očí. Jedná se o slepý úhel v zorném poli jako následek skoku obrazu. Obr. 15: Skok obrazu u bifokální čočky Velikost skoku obrazu se rovná velikosti prizmatického účinku přídavné čočky na dělící čáře a můţe být vypočítán podle vzorce J = h Z, kde J skok obrazu ( ) h vzdálenost optického středu přídavného dílu od dělící linie (cm) Z adice (D) Prakticky se skok obrazu projevuje jako slepý úhel v zorném poli. Centrační parametry se zjišťují na jiţ inklinované a anatomicky přizpůsobené obrubě. Výška předělové hrany je vyměřována v přirozeném postavení hlavy a těla, například Viktorinskou metodou. V této pozici se na fólie v očnicích zakreslí průběh horní hrany spodního víčka (popř. dolní vnější okr aj duhovky) tak, aby při pohledu do dálky byla pupila nad a při pohledu do blízka pod ní. Za kritičtější se povaţuje předěl umístěný výše, neţ hlouběji, neboť by omezoval zorné pole do dálky a způsoboval nejistotu při pohybu v prostoru. Nesprávné 27

28 umístění předělu klient koriguje skláněním nebo zakláněním hlavy. Údaj lze měřit i pomocí PD-měřítka jako hodnotu y. Doporučená tolerance pro umístění předělu je 0,5mm ve směru nahoru a 1mm ve směru dolů Trifokální čočky Centrování se odvíjí od potřeb klienta, zda upřednostňuje dívaní do dálky nebo do blízka. Pokud při pohledu na střední vzdálenost při nošení bifokálních čoček pouţíval díl do dálky, umísťuje se předělová linie mezidílu výše. Pokud se ale na střední vzdálenost díval přes díl do blízka, předěl m ezidílu se nechává stejně jako u čočky bifokální. Důleţité je také zjistit hlavní pohledové směry a poţadovanou velikost zorného pole klienta, neboť při výkonu různých povolaní se potřeby mohou lišit. Obr. 16: Umístění předělu u bifokální a trifokální čočky Progresivní čočky Konstrukcí progresivních čoček je díl do dálky, progresivní kanál a díl do blízka. Decentrace optického středu do blízka oproti optick ému středu do dálky není konstantní (2,5 mm), ale je závislá na výši adice. Tím je dosaţeno optimální šíře progresivního kanálu a dílu do blízka. 28

29 Kaţdá čočka je opatřena poloviditelnými značkami po stranách (kosočtverec nebo krouţek), jejichţ spojením lze dostat vodorovný směr. Pomocí nich se můţe na čočku také nanést označení, které ji umoţní přesně centrovat v očnici podle polohy zornic klienta. Toto tzv. razítko označuje na ploše čočky vztaţný bod korekce do dálky, centrovací kříţek do dálky, vztaţný bod do blízka, leţící 2 aţ 2,5mm nasálně od vztaţného bodu do dálky a místo pro měření prizmatické hodnoty vzniklé zmenšením tloušťky nebo pro korekci fórie. Pod mikrogravurami bývá také vyznačena značka firmy a velikost adice, někdy také označení typu čočky a index lomu. V případě smazání razítka lze vztaţné body opětovně najít pomocí mikrogravury. Ty jsou nejlépe vidět pod světelným zdrojem na tmavém podkladu. Tyto dva body se označí fixem a pomocí šablony k příslušné multifokální čočce se razítko opětovně zrekonstruuje. Obr. 17: Pohled bez skoku obrazu u progresivní čočky Obruba pro progresivní korekci musí být při centraci správně přizpůsobena a stabilizována. Na folie v očnicích se vyznačí středy zornic při normálním pohledu do dálky. Od vyznačených středů zornic po dolní okraj musí mít obruba dostatečnou výšku podle zvoleného typu progresivní čočky. Pro většinu čoček by tato vzdálenost měla být alespoň 22mm, pro čočky se zkráceným progresivním kanálem kolem 15mm. Celková výška obruby by neměla být niţší neţ 40mm a za 29

30 optimální inklinaci je povaţována hodnota při vertikální vzdálenosti čočky od rohovky 15mm. V současné době je na trhu jiţ asi 6. generace progresivních čoček. Ta dovoluje i presbyopům nosit moderní, poměrně úzké brýlové obrub y, kde výška očnice dosahuje 24mm. Centrační kříţek do dálky se pohybuje ve vzdálenosti 14mm od spodního okraje očnice. Centrace progresivních čoček má velký vliv na velikost a pozici binokulárního zorného pole a na návyk klienta na tuto korekci. Vztaţný kříţek progresivní čočky je centrován na střed zornice při pohledu do dálky. Zároveň nesmí být stočena horizontální rovina čočky při zábrusu. Obr. 18: Závislost šířky zorného pole na adici a centrovací chybě Důsledkem chybné centrace nebo stočení čočky by bylo zmenšení zorného pole nejvíce v oblasti progresivního koridoru, v závislosti na velikosti adice a chyby centrace. Např. u klienta s adicí 3D by při horizontální chybě 3mm došlo ke zmenšení zorného pole aţ na pouhých 20% původní velikosti. Současně je zde jistota, ţe si nositel této korekce na brýle nepřivykne a bude je reklamovat. 30

31 Při umístění centrovacího kříţe příliš vysoko by vidění do dálky bylo ovlivněno progresivním kanálem a došlo by ke sníţení kvality optického zobrazování. Člověk by pak musel tento nedostatek korigovat skláněním hlavy a zvedáním pohledu, coţ by vyvolalo pocit nepohodlí. Rovněţ příliš hluboko umístěný centrovací kříţ by způsoboval potíţe, neboť by vedl k nadměrnému sklápění očí při pohledu do blízka. Během výběru i zábrusu progresivní čočky je nutno se řídit pokyny přímo od výrobce, který stanovuje centrační poţadavky pro daný typ čočky. Faktem zůstává, ţe jakákoli odchylka parametrů od optimálního měření, na jejichţ základě je progresivní čočka zkonstruována, bude mít za následek ztrátu zrakové ostrosti klienta. Během padesátiletého vývoje progresivních čoček docházelo a dochází k nepřetrţitému vývoji technologií, pouţívaných při jejich konstrukci a výrobě: od progresivních ploch vyráběných, téměř ruční řemeslnou metodou, byl učiněn výrazný pokrok aţ po současné digitální, počítačem řízené metody p římého opracování. Výrazně se také zlepšilo zrakové pohodlí a téměř ok amţitá adaptace presbyopických klientů. 31

32 5 DECENTRACE A TOLERANCE 5.1 Prizmatický efekt decentrace Prochází-li paprsek jinudy neţ optickým středem brýlové čočky, je odkloněn (deviován) stejně jako paprsek procházející prizmatem (obr. 19). Pokud je v případě prizma úhel dopadu paprsků stejný (jsou rovnoběţné), je také úhel jejich odklonění stejný. Avšak v případě čočky je odklonění takové, ţe všechny paprsky se znova sjednotí v jednom bodě. V případě ţe dopadající paprsky jdou z nekonečna, spojují se v ohnisku. Síla odklonění roste od nuly v optickém středu do maxima na periferii čočky. Obr. 19: Srovnání odklonu paprsku čočkou a prizmatem Odklonění paprsku, se nazývá prizmatický efekt čočky. Situace můţe být znázorněna tak, ţe kaţdá čočka se skládá z velkého mnoţství prizmat různé síly, síly lineárně rostoucí se vzdalováním paprsku od optického středu a hodnotou vrcholové lámavosti této čočky. V případě spojných čoček jsou prizmatické base směřovány k optickému středu, u rozptylných čoček směrem k periferii. Prizmatický efekt v daném bodě čočky je vyjádřen v prizmatických dioptriích Δ, ale často také v cm/m (1Δ odchýlí kolmo dopadající paprsek ve vzdálenosti 1m o 1cm). 32

33 Bude-li se oko dívat mimo optický střed korekční čočky, prizmatický účinek můţe být vyjádřen v prizmatických dioptriích pomocí Prentice-ho pravidla. Δ = dec S, kde dec vzdálenost uvaţované decentrace čočky (cm) S - vrcholová lámavost korekční čočky (D) Pouţívanější je modifikace tohoto pravidla, která respektuje uvaţovanou decentraci v mm. Δ = Tedy prizmatický efekt v bodě leţícím 6mm bod optickým středem u čočky +5,00D je 0,6 5 = 3Δ bází nahoru. Základní směr pro prizmatický efekt je moţné najít zhodnocením tlustší části čočky vzhledem k bodu, kde prochází paprsek. V uvedeném případě leţí silnější část nad bodem průchodu paprsku čočkou, proto je směr báze nahoru. Aby oko mohlo foveolárně pozorovat, musí vykonat kompenzační pohyb, který směřuje vţdy proti směru báze působícího klínového účinku. Chybně nacentrované brýlové čočky obecně způsobují buď konvergenci, nebo divergenci. Vzhledem k tomu, ţe lidské oči jsou od brzkého věku nuceny zaostřovat na bliţší předměty a tím akomodačně konvergovat, povaţuje se tato zátěţ za méně kritickou. Více kritická je situace klínového účinku s bází dovnitř, kdy jsou oči nuceny do divergence (obr. 20) Nejhorší stav je při vertikální decentraci, která je všeobecně velmi špatně snášena, doprovázena astenopickými potíţemi, případně diplopií. 33

34 Obr. 20: Kritičtější směry horizontální decentrace brýlových čoček U hypermetropa: je větší než vzdálenost optických středů a (dec. nazálně) U myopa: je menší než vzdálenost optických středů a (dec. temporálně) 5.2 Decentrace k navození prizmatického účinku Poţadovaného prizmatického účinku v určitém směru je dosaţeno posunutím optického středu brýlové čočky tak, aby paprsek rovnoběţný s optickou osou dopadl do geometrického středu (vztaţného bodu) umístěného v pohledové ose oka. Polohu vztaţného bodu u tórické čočky lze vyjádřit souřadnicemi a vztaţenými k optickému středu této brýlové čočky, které jsou rovnoběţné s hlavními řezy cylindrické sloţky (obr. 21). 34

35 Mezi velikostí decentrace dec a jejími sloţkami platí dec = + Úhel, který svírá směr decentrace (určený spojnicí geometrického a optického středu) s prvním hlavním řezem cylindrické sloţky, je určen společným řešením rovnic γ = arcsin, γ = arscos Jsou-li optické veličiny tórické brýlové čočky vyjádřeny obvyklým zápisem typu sph S D comb. cyl C D ax. β comb. Δ pd B α, kde S vrcholová lámavost sférické čočky (D) C vrcholová lámavost cylindrické sloţky (D) β úhel, který svírá osa prvního hlavního řezu fiktivního cylindru s vodorovným směrem ( ) Δ poţadovaný prizmatický efekt (pd) α úhel mezi vodorovným směrem a poţadovaným prizmatickým efektem ( ), sloţky decentrace mají velikost =, = Decentrace je pak určena vztahem d = 10 Δ a její směr svírá s prvním hlavním řezem cylindru úhel γ určený vztahem γ = arctg Směr decentrace není obecně totoţný se směrem poţadovaného prizmatického efektu. 35

36 Kromě numerického řešení existuje i postup pomocí grafické konstrukce, patrný z následujícího příkladu. Příklad: sph -2,00D comb. cyl +4,50D ax. 130 comb. 4pD B 80 Obr. 22: Určení velikosti a směru decentrace u tórické čočky cosγ = => = cosγ = cos50 4, = 2,57mm sinγ = => = sinγ = sin50 4, = 3,06mm dec 130 =, dec 130 =, dec 130 = -12,85mm dec 40 =, dec 40 =, dec 40 = 12,24mm výsl. dec = výsl. dec = výsl. dec = 17,75mm směr dec = arctg směr dec = arctg směr dec = - 43,6 (vynášíme od osy 130 ) 36

37 5.3 Decentrace požadovaná V mnoha případech je očnicový rozestup nabízené brýlové obruby větší, neţ pupilární vzdálenost korigované osoby. K zajištění pozice optických středů brýlových čoček přesně před zornici klienta musí být čočka decentrována. Například, pokud je očnicový rozestup 70mm a vzdálenost středů zornic klienta 64mm, pak je tu odchylka 6mm a čočka musí být pro tuto kompenzaci decentrována dovnitř. Pokud je zaznamenána jen binokulární hodnota PD, pak musí být provedena decentrace rovnoměrně na obě oči a je dána jednoduchým vztahem =, kde poţadovaná decentrace V tomto případě je decentrace = 3mm na kaţdé oko. Pokud je známa monokulární hodnota PD, jako 33/31, pak bude decentrace na kaţdém oku odlišná. Pokud je opět rozměr očnice 70mm, decentrace pro kaţdé oko bude spočítána z následujícího vzorce = monokulární PD Pro uvedený příklad bude decentrace pro pravé oko = 2mm, zatímco decentrace levého oka bude = 4mm dovnitř. Nutno říci, ţe součet monokulární decentrace musí být stejný jako rozdíl mezi OR a binokulární PD. Všechny rozměry se uvádí v mm. 37

38 5.4 Decentrace možná Při záměrném navození prizmatického účinku decentrací, je třeba určit potřebný průměr čočky, se kterým toho lze dosáhnout. Pro velmi rychlou orientaci slouţí centrovací kartičky, které je moţno získat o d dodavatelských firem brýlových čoček. Pouţít však lze i obdobné rozšířené TABO schéma (obr. 23), kde jsou zakresleny obrysy čoček (kruţnice) o různých průměrech se společným středem. Pro horizontální a vertikální decentraci slouţí milimetrová stupnice. Obr. 23: Rozšířené TABO schéma Při zjišťování vhodného průměru stačí přiloţit očnici vybrané obruby s naznačenou polohou středu zornice na střed kruţnice, nebo do polohy předem zjištěné decentrace. Poté stačí zjistit, která kruţnice vykrývá s určitou rezervou celou plochu očnice. Pokud je znám průměr čočky, můţe být moţná decentrace ( ) vyhodnocena početně = 38

39 Jednotkou je mm. Pro určení minimálního Ø korekční čočky určené pro decentraci k navození prizmatického účinku platí Min Ø čočky = Ø očnice + (2 ) + (2 ), kde decentrace poţadovaná decentrace potřebná k navození klínového účinku 39

40 6 VZDÁLENOST BRÝLOVÉ ČOČKY OD ROHOVKY Výslednou bilanci při centrování korekčních čoček můţe ovlivnit i vzdálenost brýlové obruby od vrcholu rohovky. Zjistilo se, ţe tato sku tečnost by měla být zohledněna zhruba od hodnoty vrcholové lámavosti ± 4,00D. Jelikoţ zkušební obruba popřípadě foropter, je konstruován na vzdál enost před okem větší neţ individuálně přizpůsobené brýlové obruby, je k zachování korekční podmínky nutná změna vrcholové lámavosti. Měření vzdálenosti se můţe provést některými, k tomuto účelu uzpůsobenými, PD-měřítky. Provádí se při nasazené brýlové obrubě, která svírá se zemí úhel 90. Měřítko se přiloţí na očnici dělící linií na střed pupily (obr. 24). Pravý okraj duhovky se těsně dotýká vrcholu pravého modrého trojúhelníku. Ve spodní části měřítka se zobrazí část duhovky posunutá díky prizmatickému klínu doleva. Hodnota vzdálenosti vrcholu rohovky od zadní plochy brýlové čočky se odečte na spodní stupnici u pravého okraje duhovky. Diference mezi novou a starou vzdáleností je dána vztahem =, kde vrcholová lámavost v první poloze (D) vrcholová lámavost v druhé poloze (D) Δd rozdíl obou poloh (mm) Platí, ţe při přiblíţení korekční spojky k oku se absolutní hodnota její vrcholové lámavosti zvětšuje, při přiblíţení rozptylky zmenšuje. 40

41 7 PROHNUTÍ BRÝLOVÉHO STŘEDU Pokud OR = je prohnutí brýlového středu nulové. Kladné prohnutí je v případě, kdy OR>. Prohnutím směrem k očím se brýlové čočky přiblíţí ještě více k rohovce a zvětší se zorné pole. Pro respektování podmínek bodového zobrazení je nutné prohnout brýlový střed o úhel δ. tgδ = Esteticky horší je záporné prohnutí, prohnutí směrem od očí, kdy OR<. Vyskytovat se můţe u některých typů dalekohledových brýlí a zvětšovacíc h pomůcek. tgα = U některých obrub, které mají prohnutí brýlového středu značné (obr. 25), hlavní paprsek při nulovém směru pohledu kolmo nedopadá na přední plochu brýlové čočky. Tím vzniká odchylka v dioptrickém účinku v bodu průhledu. Protoţe fixační pohled probíhá vztaţným bodem brýlové čočky, zhotovují se speciální čočky s kompenzačním prizmatem závislým na hodnotě její vrcholové lámavosti a úhlu prohnutí obruby v nosníku. Obr. 25: Inklinace u sportovních brýlí A horizontální osa, B osa vidění, C optická osa čočky, D horizontální inklinace brýlové obruby 41

42 Při centrování brýlových čoček s korekčním prizmatem se obvykle upravuje centrace vzhledem k původnímu PD o 0,3mm na 1cm/m proti bázi. Na zjištění prohnutí brýlového středu existují speciální měřítka. Jedno z nich je znázorněno na obrázku (obr. 26). Pravá očnice se přidrţí na vodorovné ose tak, aby střed nosníku leţel na přelomu os. Levá očnice vykáţe určité prohnutí a pomocí pravé stupnice se odečte úhel tohoto prohnutí. Obr. 26: Nástroj na měření prohnutí brýlového středu 42

43 8 VIDEOSYSTÉMY V OČNÍ OPTICE Videosystémy v oční optice slouţí k poradenství a měření základních centračních parametrů. Zatímco jejich vzhled se u jednotlivých dodavatelských firem liší, všechny se skládají z hardware (videokamera umístěná za zrcadlem) a software (program instalován v externím počítači nebo interně v kostře systému). Poradenské systémy umoţňují klientovi ukázat několik typů obrub nasazených přímo na jeho obličeji formou fotografie nebo videosekvence. Téţ lze porovnat brýlové čočky v 3D zobrazení, a tím simulovat vzhled čočky o různých indexech lomu v obrubě nebo v řezu; nastínění povrchových vrstev a úprav je samozřejmostí. Univerzální systémy jsou tvořeny jak funkcemi poradenský mi, tak centračními a mezi jejich základní poţadavky patří přesnost a rychlost. Při měření se klient dívá s nasazenou brýlovou obrubou do zrcadla, za nímţ je kamera. Na obrubu je nasazen klip s 3D značkami, které software rozpozná a tím jednoduše zaznamená a digitalizuje i nejmenší mikropohyby hlavy, vybírá nejpřirozenější pozici klienta a tak zpřesňuje měření. Pomocí myši nebo dotykové obrazovky se nastaví tvar, velikost a typ obruby a podle poţadavků dojde ke změření monokulární PD, vrcholové vzdálenosti a pantoskopického úhlu. Samotné měření trvá asi 20 sekund. Obr. 27: Klip s 3D značkami 43

44 Technologie výroby brýlových čoček se posunula směrem k výrobě individuálních čoček, které se zaměřují na zvyky a potřeby klienta. Proces měření se stal sloţitější a klade větší nároky na přesnost. Aby vyšli vstříc svým klientům, musí optici usilovat o soulad mezi pokročilou technologií čoček a systémem měření. Mezi nejnovější přístroje patří ty, které vyhodnocují preferenci pohybových návyků hlavy nebo očí. Pro progresivní čočky je tato preference velmi důleţitá, protoţe určuje způsob, jakým oko vyuţívá různé oblasti čočky. Vyšetřovaná osoba je s nasazenými brýlemi vybaveným ultrazvukovým čidlem posazena k přístroji a zaznamenávají se pohyby hlavy. Subjekt má za úkol sledovat světelné diody, které jsou umístěny v úhlu 40 na kaţdé straně zorného pole a které se nahodile rozsvěcují a potom se opět pohledem vrátit na lampu, umístěnou uprostřed. Měření ze vzdálenosti 40cm se opakuje asi 20 a výsledkem jsou dva údaje. Prvním je koeficient pohybu hlavy a očí, druhý, koeficient stability, udává odchylku měření. Jelikoţ v současnosti stojíme na počátku éry přizpůsobených progresivních čoček, v budoucnu se očekává vyuţívání dalších, nových přístupů. 44

45 ZÁVĚR Ve světě byly od nepaměti kladeny enormní poţadavky na zrakový smysl člověka, v kaţdém období dějin lidstva bylo řešení patologií optického systému oka omezeno vyspělostí dané civilizace. V 21. století je péče o nemocného zajištěna spoluprácí očního lékaře a optometristy, kteří by neměli být vzájemnou konkurencí, ale doplňujícím se svazkem. Na šikovnosti očního optika a moţnostech technologie pak je, jakým způsobem bude naloţeno s daným předpisem na korekční pomůcku a s jakou pečlivostí dojde k jejímu zhotovení. Není pochyb o tom, ţe je nutno dbát také na osvětu široké veřejnosti. Častou situací v praxi je jev, kdy člověk hledá řešení své korekční vady v hotových brýlích, nebo v půjčení brýlí od příbuzných či známých. Tímto svým vědomým chováním můţe zapříčinit zbytečné prohloubení své refrakční vady a neuvědomuje si potřebu vyšetření zraku očním specialistou, kterého často vyhledává jen v krajních případech. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o centrování brýlových čoček a zdůraznit její, v široké populaci často opomíjenou, důleţitost. Byl přiblíţen způsob měření brýlových obrub a zjišťování vstupních parametrů klienta. Téţ byly shrnuty moţnosti centrace, decentrace a vliv polohy brýlové čočky před okem. Samozřejmě není moţné v rozsahu bakalářské práce vyloţit moţnosti centrace u všech typů čoček nabízených na trhu a ani veškeré následky nesprávně centrovaných brýlových čoček. Přesto jsem se snaţila přiblíţit téma v dostatečných souvislostech tak, aby čtenář pochopil, ţe uspokojující korekce nestojí jen na správném určení refrakce, ale na mnoha jiných procesech, jedním z nichţ je, centrování brýlových čoček. 45

46 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra optometrie a ortoptiky ANOTACE Autor: Iveta Hajdová Obor: Optometrie Název práce: Centrování brýlových čoček Vedoucí práce: Mgr. Silvie Petrová Počet stran: 52 Rok obhajoby: 2009 Klíčová slova: centrace, decentrace, korekce, brýlová obruba, brýlová čočka, prisma, Prenticovo pravidlo, fokometr Tato bakalářská práce shrnuje obecné poznatky o centrování brýlových čoček. V úvodní kapitole je vysvětlena problematika vztahu optického komplexu brýlí a očního páru. Dále se práce zabývá zjištěním polohy středů zornic a polohy optického středu čočky. Část věnovaná konkrétním typům korekčních čoček popisuje nejen jejich centraci, ale téţ následky decentrace a objasňuje oborovou normu očních optiků. 46

47 MASARYK UNIVERSITY FACULTY OF MEDICINE Department of Optometry and Orthoptics ANNOTATION Author: Iveta Hajdova Specialization: Optometry Thesis name: Centration of spectacle lenses Thesis supervisor: Mgr. Silvie Petrova Number of pages: 52 Year of defence: 2009 Keywords: centration, decentration, correction, spectacle frame, spectacle lenses, prism, Prentice's Rule, focimeter This bachelor thesis summarizes general knowledge of the centeration of spectacle lenses. The introductory chapter explains the issue of the relationship between optical glasses and a pair of eyes. Furthermore, the work deals with localization of the center of pupil and the position of lenses' optical center. The chapter dealing with specific types of corrective lenses, not only describes their centration, but also clarifies the consequences of decentration and professional standards of eye optics. 47

48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ANTON, M. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. Brno: NCO NZO, s. BAŠTECKÝ, R. Praktická brýlová optika. Praha: RH Optik, s. HRDLIČKA, J. Individuální multifokální brýlové čočky. Česká oční optika, Vol. 2007, no. 3, s HROMÁDKOVÁ, L. Šilhání 2. vyd. Brno: IDVPZ, s. JALIE, M. Ophthalmic lenses & dispensing. 2. vyd. Heinemann, s. Edinburgh: Butterworth JÁNYOVÁ, A. Přesnost centrování brýlových čoček. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v r s. NAJMAN, L. Anizometropie a její korekce. Česká oční optika, Vol. 2005, no. 1, s NAJMAN, L. Dílenská praxe očního optika. 1. vyd. Brno: IDVPZ, s. NAJMAN, L. Poţadavky na centrování jednoohniskových brýlových čoček. Česká oční optika, Vol. 2005, no. 1, s NAJMAN, L. Základy brýlové optiky. Česká oční optika. Brno: Expo data, Vol. 2009, no. 1, s POLÁŠEK, J. et al. Technický sborník oční optiky. 1. vyd. Praha: Oční optika, s. 48