ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Geodetické práce při výstavbě rodinného domu Geodetic works at the construction of the family house Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Geodézie a kartografie Geodézie, kartografie a geoinformatika Dr. Ing. Zdeněk Skořepa Jakub Háva Praha 2015

2 LIST ZADÁNÍ

3 Abstrakt Abstrakt Cílem této bakalářské práce je seznámit s geodetickými pracemi při výstavbě rodinného domu v praxi. V první části je popsán proces od přípravy dat v kanceláři až po samotné práce v terénu. V další části je popsáno zpracování naměřených dat. Klíčová slova Vytyčovací síť, stavební lavička, bodové pole, GNSS, MNČ Abstract The aim of this bachelor thesis to familiarize in a practical way the geodetic work during construction of a house. The thesis is divided into two main parts - the first includes the process of preparing data in the office and then following fieldwork. The next section describes the data processing. Keywords Layout drawing, construction bench, the point of the field, GNSS, MNČ

4 Prohlášení Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Geodetické práce při výstavbě rodinného domu vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Batelově dne.. (podpis autora)

5 Poděkování Poděkování Zde bych chtěl poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňku Skořepovi za pomoc při zpracování této práce a za jeho cenné připomínky. Dále bych chtěl poděkovat firmě 3G Praha s.r.o. speciálně Ing. Janu Dudovi za umožnění tvorby bakalářské práce a Radkovi Havelkovi za pomoc při měření.

6 Obsah OBSAH Seznam použitých zkratek 8 1. Úvod G Praha s.r.o Podklady Zaměření polohopisu a výškopisu Koordinační situace Stavební výkres Popis lokality Přístroje a pomůcky Sokkia SET3X GRS-1 s externí anténou GP-S GNSS Měření Kancelářské práce Rekognoskace terénu, vytyčovací síť, stabilizace bodů Přehledka vytyčovací sítě Vytyčování, stavební lavičky Stavební lavičky Pomocné měřické body Kontrolní měření Zpracování Vyrovnání volného stanoviska Shodnostní transformace Závěr 28

7 Obsah Seznam obrázků 29 Seznam tabulek 30 Seznam zdrojů 31 Seznam příloh 32

8 Seznam použitých zkratek Seznam použitých zkratek MNČ Metoda nejmenších čtverců GNSS Global Navigation Satellite System Bpv výškový systém Balt po vyrovnání S-JTSK souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální RTK Real Time Kinematic ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DGPS Diferenciální GPS GLONASS Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma

9 Úvod 1. Úvod Předkládaná bakalářská práce poukazuje na geodetické práce při výstavbě rodinného domu. Toto téma jsem si vybral na základě mého pracovního poměru ve firmě 3G Praha s.r.o., kde jsem měl možnost zúčastnit se práce při vytyčování rodinného domu a kde mi bylo umožněno získat a sesbírat veškeré podklady pro zpracování této bakalářské práce. Práci jsem rozčlenil na dvě rozsáhlejší části část měřičskou a na část zpracování. První část je rozdělena do několika menších podkapitol. Zde jsou nejprve popsány podklady, které jsou nutné pro vytyčení stavby. V následujícím textu je blíže představena lokalita, kde geodetické práce probíhaly. V první velké části také dále popisuji a stručně charakterizuji přístroje, které byly při měření používány. Zmiňuji se zde také o odborných pracích, které probíhaly přímo na místě stavby. Je zde popsána příprava vytyčovací sítě. Dále následuje samotné vytyčení objektu včetně odsazení bodů na stavební lavičky a rozmístění nalepovacích reflexních fólií, které mohou posloužit jako měřičské body při dalších geodetických pracích na stavbě. V druhé velké části jsem se věnoval zpracování naměřených dat. Zde jsou také uvedeny veškeré výsledky mé práce

10 3G Praha s.r.o. 2. 3G Praha s.r.o. Společnost 3G byla založena v roce 1993 jako veřejná obchodní společnost a zaměstnávala pouze 4 její zaměstnance. Mezi jejími klienty si vypracovala dobré jméno. V roce 2004 se z firmy stala společnost s ručením omezeným. Počátkem roku 2006 firma převzala činnosti geodetické kanceláře Arcus. V dnešní době je má společnost 4 oddělení. Jsou to oddělení staveb, oddělení katastru, oddělení mapování a oddělení inženýrských sítí. Společnost kompletně zajišťuje práce pro investory, projektanty a dodavatele staveb. V současnosti společnost zaměstnává 22 pracovníků. Další pracovníky zaměstnává externě. Ve společnosti pracuje i několik studentů formou brigád

11 Podklady 3. Podklady Následující podklady byly převzaty od projektanta stavby a dalších geodetických forem. Zpravidla se vyhotovují k územnímu řízení pro umístění stavby a stavebnímu řízení o povolení stavby. V podkladech jsou souřadnice v systému S-JTSK a výšky v Bpv. Všechny podklady jsou přiloženy k této práci. 3.1 Zaměření polohopisu a výškopisu Zaměření polohopisu a výškopisu slouží jako podklad pro situační výkres, kde je zakresleno umístění projektované stavby. Zobrazuje polohopis, výškopis a popis všech stavebních i přírodních objektů. Dále zobrazuje hranice pozemků, popis pozemků a všechny trasy podzemních inženýrských sítí. 3.2 Koordinační situace Slouží k vylepšení vztahů navrhované výstavby, zejména inženýrských sítí a jiných technologických rozvodů. Například je to dodržení předepsané vzdálenosti při jejich souběhu nebo dodržení předepsaného převýšení při vzájemném křížení. 3.3 Stavební výkres Stavební výkres je řez domem. Vodorovný se nazývá půdorys, svislý se nazývá řez. V dokumentaci se objevují ještě pohledy, situace a detaily. Obrys konstrukcí, kterými řez prochází, se kreslí silnými čarami. Objekty, které vidíme před sebou, se kreslí tence. Vše co je za námi se značí čerchovaně se dvěma tečkami. Každý výkres má své měřítko, nejčastěji je to 1 : 50, tedy 2 cm na výkrese odpovídají 1 metru ve skutečnosti. U pohledů bývá měřítko 1 : 100, u situace pak 1 : 200 až 1 : 5000, detaily jsou podrobnější v měřítku 1 : 10. Měřítka najdeme v rozpisce. [1]

12 Lokalita 4. Popis lokality Geodetické práce probíhaly v obci Zdiby (okres Praha-východ), která spadá do katastrálního území Přemýšlení. Zájmovou oblastí byla parcela č. 62/181 (druh pozemku zahrada).[6] Obr. 1 Parcela č. 62/181 [6] Obr. 2 Základní informace o parcele č. 62/181 [6]

13 Měření 5. Přístroje a pomůcky Pro tuto bakalářskou práci byly použity totální stanice Sokkia SET3X pro vytyčení daného objektu a GNSS přijímače Topcon GRS-1 s externí anténou PG-S1 pro vytvoření vytyčovací sítě. 5.1 Sokkia SET3X Tato totální stanice od firmy Sokkia byla použita pro vytyčení a následné zaměření bodů vytyčovací sítě (nalepovací reflexní folie), které mohou být využity při dalším vytyčení. Obr. 3 Sokkia SET3X [7] Dalekohled Měření úhlů Měření délek Sokkia SET3X Zvětšení dalekohledu 30x Minimální zaostření 1,3 m Přesnost 3 Dosah až 5000 m Přesnost 2 mm + 2 ppm Tab. 1 Parametry totální stanice Sokkia SET3X [5]

14 Měření 5.2 GRS-1 s externí anténou GP-S1 GRS-1 je výrobek od firmy Topcon, který má v sobě zabudován dvoufrekvenční GNSS přijímač a kontrolér. Přístroj dokáže přijímat signály z GNSS (GPS, GLONASS). Dokáže využít metodu RTK, ale i DGPS. To z něj dělá vhodný přístroj pro veškeré aplikace související se satelitním určováním polohy. GRS-1 s externí anténou GP-S1 byl v této bakalářské práci využit pro tvorbu vytyčovací sítě. Obr. 4 Topcon GRS-1 s externí anténou GP-S1 [8]

15 Měření GNSS GNSS je služba umožňující za pomoci družic autonomní prostorové určování polohy s celosvětovým pokrytím. V dnešní době jsou plně funkční dva systémy. Jsou jimi americký NAVSTAR GPS a ruský GLONASS. Dále ještě probíhá vývoj evropského systému GA- LILEO. Celý systém lze rozdělit do 3 podsystémů: Kosmický V současné době je tvořen 24 družicemi, z čehož 3 slouží jako záložní. Tyto družice krouží kolem Země ve výšce přibližně km na 6 oběžných drahách. Každá z těchto družic je vybavena přijímačem, vysílačem, atomovými hodinami a řadou dalších přístrojů, které slouží pro navigaci nebo pro jiné speciální úkoly. Družice vysílá zprávy o své poloze a přibližné polohy ostatních družic systému. Samotná poloha přijímače se potom pomocí pseudovzdáleností, což jsou vzdálenosti mezi přijímačem a viditelnými družicemi. Řídící Je tvořen sítí pozorovacích stanic, které jsou rozmístěny po celém světě, a hlavním řídicím centrem. Pozorovací stanice provádějí permanentní měření na všechny družice a tato měření odesílají ke zpracování do řídícího centra, kde je prováděno hromadné zpracování a výpočet korekcí pro jednotlivé družice. Korekce jsou následně odesílány družicím, které je distribuují uživatelům ve formě navigačních zpráv. Uživatelský Uživatelský podsystém tvoří samotný přijímač, který dokáže určit polohu na zemském povrchu. V geodézii se prakticky vždy používají fázová měření založená na zpracování dopplerovsky posunuté vlny signálu vysílaného družicemi. Principem je určení počtu celých cyklů a fázového posunu. Tak je spočtena přesná vzdálenost mezi přijímačem a družicemi. Pro určení polohy přijímače je nutné měření na několik družic. Měří se vždy za použití nejméně dvou přijímačů na dvou bodech. Na známý bod je umístěn přijímač referenční stanice, na určovaném bodě se umístí druhý přijímač. Měřením na referenční stanici získáme data potřebná pro korekci polohy určovaného bodu. Výsledkem měření je relativní poloha těchto dvou bodů. Tak je určena přesná poloha neznámé

16 Měření ho bodu v systému geocentrických souřadnic. Souřadnice je třeba transformovat do systému používaného na území České republiky S-JTSK. Pro měření na území České republiky dnes není nutné používat více přijímačů. Pro získání korekčních dat je vhodné využít sítí permanentních referenčních stanic. V ČR jsou to CZEPOS - provozuje ČÚZK, TopNET provozuje firma GB-geodezie s.r.o. a Trimble VRS Now Czech provozuje firma Trimble Navigation Limited. Služby v těchto sítích jsou placené a poskytované prostřednictvím internetu. Z hlediska současné praxe se v geodézii používají 2 metody měření. Metoda statická a metoda RTK. Metoda statická se používá pro přesná měření jako je například určování bodových polí 1. a 2. třídy přesnosti. Přesnost této metody je v řádech milimetrů, ale jsou k tomu nutné dlouhé observace v řádech hodin. Nejvíce používanou metodou je metoda RTK. Výhodou této metody je rychlost a nenáročnost. Používá se v širokém spektru prací. Oproti statické metodě je zde přesnost v řádech centimetrů. [2]

17 Měření 6. Měření 6.1 Kancelářské práce Od projektanta byly převzaty podklady, ze kterých byly převzaty body objektu a jejich souřadnice. Bylo požadováno vytyčit půdorys rodinného domu a půdorys k němu přilehlé garáže. Souřadnice těchto bodů byly převedeny do formátu, který lze importovat do totální stanice, kterou byl daný objekt vytyčen. Obr. 5 Ukázka vstupního souboru Soubor byl následně nahrán do přístroje, se kterým byl daný objekt vytyčen. 6.2 Rekognoskace terénu, vytyčovací síť, stabilizace bodů V terénu byly nejprve pomocí přístroje Topcon GRS-1 zaměřeny identické body v okolí stavby. Body č. 501, 502, 503 a 504. V tomto případě to byly vodovodní šoupata a kanalizační šachty, jejichž souřadnice byly převzaty z polohopisu a výškopisu dané lokality (Podklady 3.1). Poté byly zaměřeny 4 body vytyčovací sítě. Čísla těchto bodů jsou 4001, 4002, 4003 a Ty byly v terénu umístěny s ohledem na danou lokalitu. Každý bod byl zaměřen třikrát s časovým odstupem pokaždé s jinou výškou antény. Výsledné souřadnice bodů jsou průměrem těchto tří zaměření. Body byly stabilizovány nástřelným hřebíkem nebo dřevěným kolíkem, ve kterém je taktéž nástřelný hřebík. Obr. 6 Ukázka stabilizace bodů vytyčovací sítě

18 Měření 6.3 Přehledka vytyčovací sítě Obr. 7 Vytyčovací síť [6]

19 Měření 6.4 Vytyčování, stavební lavičky Po zaměření vytyčovací sítě a vypočtení souřadnic bodů této sítě byly souřadnice těchto bodů společně s body daného objektu importovány do totální stanice. Souřadnice bodů vytyčovací sítě Číslo bodu Y X , , , , , , , ,026 Tab. 2 Souřadnice bodů vytyčovací sítě Body daného objektu byly vytyčený z volného stanoviska. Volné stanovisko bylo připojeno na body vytyčovací sítě. Konkrétně na body č. 4001, č a č Z naměřených vodorovných směrů, zenitových úhlů a šikmých délek byly vypočteny souřadnice volného stanoviska v totální stanici. Poté byly vytyčeny rohové body daného objektu. Ty byly stabilizovány pomocí železné tyče (roxoru). Dále následovalo odsazení těchto bodů na stavební lavičky Stavební lavičky Stavební lavička je pomůcka pro stavaře, která slouží k zajištění vytyčených bodů na staveništi (průsečíková metoda). Rohy stavby, které geodet před zahájením stavby vytyčí a stabilizuje pomocí kolíků, jsou totiž většinou po zahájení výkopových prací zničeny. Zřizují se tudíž před zahájením vlastních výkopových prací ve vzdálenosti minimálně 1,5 až 2 metry od líce budoucí stavby nebo výkopů. Lavička musí být postavena kolmo k vytyčovacímu směru, výškově by měly být všechny lavičky v jedné rovině (pokud možno ve výšce podlahy prvního nadzemního podlaží). Zhotovují ze dřeva a skládají se z kůlů dobře zaražených do půdy, na které se pak z vrchu přibíjí prkno zhruba 26 mm silné a 180 mm široké na plocho (na ležato). V současnosti se však častěji prkna přibíjejí na stojato (pak stačí šířka prkna mm) a na kolíky se tak připevňují ze strany. Samozřejmostí je, že prkna musí být přibita na kolíky tak, aby byla vodorovná. [4]

20 Měření 6.5 Pomocné měřické body Poté co byly na stavební lavičky odsazeny vytyčené body objektu, následovalo nalepení reflexních fólií v okolí stavby. Tyto štítky byly označeny čísly 5001, 5002 a Byly zaměřeny v obou polohách dalekohledu a následně vypočteny jejich souřadnice. Mohou posloužit pro další geodetické práce na stavbě. Obr. 8 Stabilizace bodu č Obr. 9 Stabilizace bodu č Obr. 10 Stabilizace bodu č

21 Měření 6.6 Kontrolní měření Pro kontrolu byla celá vytyčovací síť zaměřena znovu. Včetně měřických bodů. Bylo měřeno pomocí totální stanice Sokkia SET3X z volného stanoviska. Všechny body byly zaměřeny ve dvou polohách dalekohledu. Pomocí shodnostní transformace byly zjištěny souřadnicové rozdíly, které vyjadřují rozdíl tvaru vytyčovací sítě v původním (zaměřeno pomocí GNSS) a v druhém zaměření

22 Zpracování 7. Zpracování Zpracování probíhalo v programu Matlab. Bylo provedeno vyrovnání volného stanoviska pomocí MNČ. Dále byly vypočteny charakteristiky přesnosti jednotlivých bodů sítě včetně volného stanoviska. Pomocí shodnostní transformace byly zjištěny souřadnicové rozdíly a následně byl porovnán tvar vytyčovací sítě. Pracovní jednotky jsou metry a grády.[1] 7.1 Vyrovnání volného stanoviska Volné stanovisko, ze kterého byl vytyčen půdorys objektu, bylo připojeno na 3 body vytyčovací sítě. Konkrétně na body č. 4001, 4002 a Byly měřeny vodorovné směry, zenitové úhly a šikmé délky. Pro výpočet vyrovnání musí být známy přibližné souřadnice volného stanoviska. Ty byly vypočteny v totální stanici a zároveň byly použity pro vyrovnání. Z následujícího obrázku můžeme vyčíst geometrické vztahy mezi délkou a souřadnicemi a mezi směrem a souřadnicemi. +y yp 0 A spa ψ PA φ PA P o p xp xa ya Obr. 11 Zprostředkující veličiny +x (1) Nejprve byly šikmé délky převedeny na vodorovné podle vzorce

23 Zpracování Linearizací vztahů (1) dostaneme 6 3matici plánu A. Prvky matice se určí podle následujících vztahů, pro směr a pro délku,. Poté byl vytvořen 6 1 vektor l redukovaných měření, pro směr a pro délku, kde hodnoty a jsou přibližné souřadnice stanoviska. Dále byly vypočteny váhy měření a určena diagonální 6 6 matice vah P., kde Dalším krokem je odhad neznámých (korekce přibližných hodnot neznámých). kde

24 Zpracování Dále byly vypočteny opravy pro směry a délky Po přičtení odhadu neznámých k souřadnicím stanoviska byly zjištěny vyrovnané souřadnice stanoviska a orientační úhel. Stanovisko Y[m] ,587 X[m] ,828 Orientační úhel[gon] 95,4336 Tab. 3 Vyrovnané souřadnice stanoviska V druhé části vyrovnání byly vypočteny charakteristiky přesnosti pro stanovisko a pomocné měřické body č. 5001, 5002 a 5003 (určeny rajonem). V důsledku toho musela být matice A rozšířena o měření na tyto 3 body. Výsledná matice plánu má tedy rozměry Byla vypočtena kovarianční matice a z ní následně jednotlivé prvky střední elipsy chyb. Střední chyba souřadnicová ze vzorce, hlavní a vedlejší poloosy střední elipsy chyb potom ze vzorců kde,,, směrník α hlavní poloosy elipsy chyb byl vypočten ze vzorce Číslo bodu poloosa a poloosa b směrník α Střední chyba souřadnicová poznámka mm 4 mm 51,0551 gon 4 mm Stanovisko mm 7 mm 76,8648 gon 9 mm bod měř. sítě mm 7 mm 27,3025 gon 9 mm bod měř. sítě mm 6 mm 86,9886 gon 9 mm bod měř. sítě Tab. 4 Střední elipsy chyb

25 Zpracování Znázornění elipsy chyb u jednotlivých bodů Síť bodů je nakreslena v měřítku 1 : 500 a elipsy chyb jsou pro lepší viditelnost v měřítku 1:1 Obr. 12 Znázornění elipsy chyb u jednotlivých bodů

26 Zpracování 7.2 Shodnostní transformace V rovině jsou dány dvě kartézské soustavy rovinných souřadnic. Soustava I S-JTSK (z GNSS) a soustava II pomocná soustava. Jednotlivé prvky transformačního klíče jsou X0, Y0, q, ω po řadě posuny, měřítko a úhel otočení Pro shodnostní transformaci je q = 1. Z výše uvedených vzorců poté byly sestaveny transformační rovnice. Souřadnicové rozdíly určené ze souřadnic z GNSS a ze shodnostní transformace jsou opravy jednotlivých bodů vytyčovací sítě. Pomocí oprav se vypočte míra identity σv, která ukazuje na přesnost jednotlivých bodů ve vytyčovací síti. kde n je počet identických bodů. Transformační klíč X ,793 m Y ,680 m q 1 ω 190,1099 gon Tab. 5 Transformační klíč, Porovnání tvaru vytyčovací sítě Souřadnice z GPS Souřadnice po transformaci Opravy Posun Číslo bodu Y[m] X[m] Y[m] X[m] v y[m] v x[m] [m] , , , ,663 0,008-0,010 0, , , , ,206-0,001 0,003 0, , , , ,201 0,001-0,001 0, , , , ,034-0,008 0,008 0,011 Míra identity σv = 0,011 m Tab. 6 Porovnání tvaru vytyčovací sítě

27 Zpracování Posuny bodů vytyčovací sítě Síť bodů je nakreslena v měřítku 1 : 500 a posuny na jednotlivých bodech jsou pro lepší viditelnost v měřítku 1:1 Obr. 13 Posuny bodů vytyčovací sítě

28 Závěr 8. Závěr Předložená bakalářská práce měla za cíl blíže seznámit s geodetickými pracemi, které se provádí při výstavbě rodinného domu. Nejprve byly představeny podklady, které jsou nutné pro samotné vytyčení. Proběhlo seznámení se s přístroji, které byly pro tyto práce použity. Dále byl popsán postup měřických prací a také postup při zpracování. V literatuře [9] se uvádí empirický vzorec. V podkapitole 7.1 je uveden vzorec. Jestliže porovnáme souřadnice stanoviska vypočtené z totální stanice (Příloha 6) a vyrovnané souřadnice (Tabulka 3), tak tento vzorec vyhovuje lépe. Po vytyčení objektu proběhly na stavbě výkopové práce, bylo postaveno 1PP a v současné době se staví 1NP

29 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Parcela č. 62/ Obr. 2 Základní informace o parcele č. 62/ Obr. 3 Sokkia SET3X Obr. 4 Topcon GRS-1 s externí anténou GP-S Obr. 5 Ukázka vstupního souboru Obr. 6 Ukázka stabilizace bodů vytyčovací sítě Obr. 7 Vytyčovací sítě Obr. 8 Stabilizace bodu č Obr. 9 Stabilizace bodu č Obr. 10 Stabilizace bodu č Obr. 11 Zprostředkující veličiny Obr. 12 Znázornění elipsy chyb u jednotlivých bodů Obr. 13 Posuny bodů vytyčovací sítě

30 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Parametry totální stanice Sokkia SET3X Tab. 2 Souřadnice bodů vytyčovací sítě Tab. 3 Vyrovnané souřadnice stanoviska Tab. 4 Střední elipsy chyb Tab. 5 Transformační klíč Tab. 6 Porovnání tvaru vytyčovací sítě

31 Seznam zdrojů Seznam zdrojů [1] SKOŘEPA, Zdeněk Geodézie Praha: České vysoké učení technické v Praze. ISBN [2] Využití GNSS v geodézii Land Management [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] PERLÍK, Martin Jak číst stavební výkresy. Perlík-projekce [online]. [cit ]. Dostupné z: [4] Stavební lavička Wikipedia - otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] Sokkia manual Sokkia - surveying instruments [online]. [cit ]. Dostupné z: fhvmnjoafnzgd1iegjjayrrfote3- FmBs4ytbm07WGhDSYd5tjdwHYxQ/SETX_English_manual_sokkia.pdf [6] ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [cit ]. Dostupné z: BQicZiOVyxmy6k6PSfl21EnvmnmGkiV3n5Fa5y- 3RonE9PDprg63oIMFqTlFM99qgYMfSKEsgIm0Wg2Ch_mK7GvhtOSeKYMR0pvuTNK MpOkFRdPHK6JGUAxwR6BxCi1ooIZPw_JweTDpnh_XN8GGWVexhv2_V519U4c- UJSlAuw0aWGwmTrVISdTx1Ze0zsza3N7rFT4DpBKHfLRuEfho9ruHmxtdGwtbFM8_el pgpept7iz2c5eibfrocme3d8qoojdjgi6zdxctuxguiconh1rolnrrssiorrm= [7] Sokkia SET3X [online] [cit ]. Dostupné z: [8] GRS-1 [online] [cit ]. Dostupné z: [9] Inžinierska geodézia I Bratislava: Alfa. ISBN

32 Seznam příloh Seznam příloh Příloha 1 Vyrovnání volného stanoviska, elipsy chyb Příloha 2 Shodnostní transformace Příloha 3 Seznam souřadnic Příloha 4 Vytyčené souřadnice GNSS Příloha 5 Vytyčené body objektu pomocí totální stanice Příloha 6 Odsazení na stavební lavičky Příloha 7 CD jsou zde přiložené jednotlivé výkresy, výpočetní skripty a bakalářská práce v pdf Volně ložené přílohy Výkresy ve formátu A3 - zaměření polohopisu a výškopisu - koordinační výkres - stavební výkres

33 Seznam příloh Příloha 1 clc clear all format long g hold on axis equal grid on stitky = [ ]; sour = [ ]; delky_mer = [ ]; delky_mer1 = [ ]; stan_1 = [ ]; smer = [ ]; zen = [ ]; ro = 200/pi; %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%% sigmad = (2.*delky_mer(:,1)/1000)/ ; % sigmad = 0.002; sigmasmer = ((900./delky_mer(:,1)/10000)/(ro)); vod_d = delky_mer(:,1).* sin(zen(:,1)/ro); vod_d1 = delky_mer1(:,1).* sin(stitky(:,3)/ro); vod = sqrt((sour(:,2)-stan_1(1)).^2 + (sour(:,3)-stan_1(2)).^2); rozx1 = vod_d1(1) * cos(stitky(1,4) ); rozy1 = vod_d1(1) * sin(stitky(1,4) ); rozx2 = vod_d1(2) * cos(stitky(2,4) ); rozy2 = vod_d1(2) * sin(stitky(2,4) ); rozx3 = vod_d1(3) * cos(stitky(3,4) ); rozy3 = vod_d1(3) * sin(stitky(3,4) ); A = [-(sour(:,3) - stan_1(2))./(vod.^2),(sour(:,2) - stan_1(1))./(vod.^2),[-1,-1,-1]' -(sour(:,2) - stan_1(1))./vod,-(sour(:,3) - stan_1(2))./vod,[0,0,0]'];

34 Seznam příloh B = [0,0,0,0,0,0 0,0,0,0,0,0 0,0,0,0,0,0 0,0,0,0,0,0 0,0,0,0,0,0 0,0,0,0,0,0]; C = [(-rozy1/(vod_d1(1)^2)),(rozx1/(vod_d1(1)^2)),-1 (-rozy2/(vod_d1(2)^2)),(rozx2/(vod_d1(2)^2)),-1 (-rozy3/(vod_d1(3)^2)),(rozx3/(vod_d1(3)^2)),-1 (rozx1/(vod_d1(1))),(rozy1/(vod_d1(1))),0 (rozx2/(vod_d1(2))),(rozy2/(vod_d1(2))),0 (rozx3/(vod_d1(3))),(rozy3/(vod_d1(3))),0]; D = [(rozy1/(vod_d1(1)^2)),(-rozx1/(vod_d1(1)^2)),0,0,0,0 0,0,(rozy2/(vod_d1(2)^2)),(-rozx2/(vod_d1(2)^2)),0,0 0,0,0,0,(rozy3/(vod_d1(3)^2)),(-rozx3/(vod_d1(3)^2)) (-rozx1/(vod_d1(1))),(-rozy1/(vod_d1(1))),0,0,0,0 0,0,(-rozx2/(vod_d1(2))),(-rozy2/(vod_d1(2))),0,0 0,0,0,0,(-rozx3/(vod_d1(3))),(-rozy3/(vod_d1(3)))]; A1 = [A,B C,D]; dy = sour(:,2) - stan_1(1) ; dx = sour(:,3) - stan_1(2) ; T = [atan(dy./dx) + (-0.5.*sign(dY) *sign(dY).*sign(dX) + 1).* pi]; L1 = smer/ro - T; L1(3) = L1(3) - 2*pi; L2 = vod_d - vod; L = [L1 L2]; sigma0 = 1; P = diag([(1/(sigmasmer(1)^2)) (1/(sigmasmer(2)^2)) (1/(sigmasmer(3)^2)) (1/(sigmad(1)^2)) (1/(sigmad(2)^2)) (1/(sigmad(3)^2))]); sigmad1 = (2.*delky_mer1(:,1)/1000)/ ; % sigmasmer1 = ((1000./delky_mer1(:,1)/10000)/(ro*sqrt(2))); % P1 = diag([(1/(sigmasmer(1)^2)) % (1/(sigmasmer(2)^2)) % (1/(sigmasmer(3)^2)) % (1/(sigmad(1)^2)) % (1/(sigmad(2)^2)) % (1/(sigmad(3)^2)) % (1/(sigmasmer1(1)^2)) % (1/(sigmasmer1(2)^2)) % (1/(sigmasmer1(3)^2)) % (1/(sigmad1(1)^2)) %

35 Seznam příloh N = A'*P*A; c = A'*P*L; (1/(sigmad1(2)^2)) % (1/(sigmad1(3)^2))]); % Dx = inv(n)*c; Xvyr = stan_1 + Dx % Xvyr(3) = Xvyr(3) * ro v = A*Dx - L % prvni opravy vod_vyr = sqrt((sour(:,2)-xvyr(1)).^2 + (sour(:,3)-xvyr(2)).^2); dy_vyr = sour(:,2) - Xvyr(1) ; dx_vyr = sour(:,3) - Xvyr(2) ; T_vyr = [atan(dy_vyr./dx_vyr) + (-0.5.*sign(dY_vyr) *sign(dY_vyr).*sign(dX_vyr) + 1).* pi]; v1 = [T_vyr - Xvyr(3) - smer/ro vod_vyr - vod_d]; v1(3) = v1(3) + 2*pi sigma0 = sqrt((v'*p*v)/3); cov_x = sigma0^2 * ((A'*P*A)^(-1)); cov_x = sigma0^2 * ((A1'*P1*A1)^(-1)); % sigmaxy = sqrt((cov_x(2,2)+cov_x(1,1))/2); sigma5001 = sqrt((cov_x(5,5)+cov_x(4,4))/2); sigma5002 = sqrt((cov_x(7,7)+cov_x(6,6))/2); sigma5003 = sqrt((cov_x(9,9)+cov_x(8,8))/2); c9999 = sqrt(((cov_x(2,2)-cov_x(1,1))^2)+4*(cov_x(1,2)^2)); c5001 = sqrt(((cov_x(5,5)-cov_x(4,4))^2)+4*(cov_x(4,5)^2)); c5002 = sqrt(((cov_x(7,7)-cov_x(6,6))^2)+4*(cov_x(6,7)^2)); c5003 = sqrt(((cov_x(9,9)-cov_x(8,8))^2)+4*(cov_x(8,9)^2)); a9999 = sqrt((cov_x(2,2)+cov_x(1,1)+c9999)/2); a5001 = sqrt((cov_x(5,5)+cov_x(4,4)+c5001)/2); a5002 = sqrt((cov_x(7,7)+cov_x(6,6)+c5002)/2); a5003 = sqrt((cov_x(9,9)+cov_x(8,8)+c5003)/2); a = [a9999 a5001 a5002 a5003]*100; b9999 = sqrt((cov_x(2,2)+cov_x(1,1)-c9999)/2); b5001 = sqrt((cov_x(5,5)+cov_x(4,4)-c5001)/2); b5002 = sqrt((cov_x(7,7)+cov_x(6,6)-c5002)/2); b5003 = sqrt((cov_x(9,9)+cov_x(8,8)-c5003)/2); b = [b9999 b5001 b5002 b5003]*100; alfa9999 = (atan2((2*cov_x(1,2)),(cov_x(2,2)-cov_x(1,1)))); if alfa9999 < 0 alfa9999 = alfa *pi end alfa5001 = (atan2((2*cov_x(4,5)),(cov_x(5,5)-cov_x(4,4)))); if alfa5001 < 0 alfa5001 = alfa *pi end alfa5002 = (atan2((2*cov_x(6,7)),(cov_x(7,7)-cov_x(6,6)))); if alfa5002 < 0 alfa5002 = alfa *pi

36 Seznam příloh end alfa5003 = (atan2((2*cov_x(8,9)),(cov_x(9,9)-cov_x(8,8)))); if alfa5003 < 0 alfa5003 = alfa *pi end alfa = 0.5 * [alfa9999 alfa5001 alfa5002 alfa5003] * ro; Y = [ ]; X = [ ]; CB = [ ];

37 Seznam příloh Příloha 2 clc format long g clear all mereni = [ ]; stitky = [ ]; ro = 200/pi; vod_d = mereni(:,4) x = (vod_d.*cos(mereni(:,2)/ro)); y = (vod_d.*sin(mereni(:,2)/ro)); X = [ ]; Y = [ ]; xt = mean(x); yt = mean(y); XT = mean(x(:,2)); YT = mean(y(:,2)); xr = x - xt; yr = y - yt; Xr = X(:,2) - XT; Yr = Y(:,2) - YT; lambda1 = (sum((xr.*xr)+(yr.*yr)))/(sum((xr.^2)+(yr.^2))); lambda2 = (sum((xr.*yr)-(yr.*xr)))/(sum((xr.^2)+(yr.^2))); omega = atan2(sum((xr.*yr)-(yr.*xr)),sum((xr.*xr)+(yr.*yr))); q = sum(xr.^2+yr.^2)/sum(xr.^2+yr.^2); X0 = XT - cos(omega)*xt + sin(omega)*yt; Y0 = YT - cos(omega)*yt - sin(omega)*xt; X_vyr = X0 + cos(omega)*x - sin(omega)*y Y_vyr = Y0 + cos(omega)*y + sin(omega)*x A = [X(:,2),Y(:,2)]; B = [X_vyr,Y_vyr]; v = B-A vx = v(:,1); vy = v(:,2); mira = sqrt((sum((vy.*vy)+(vx.*vx)))/3)

38 Seznam příloh Příloha 3 Příloha 4 Číslo bodu Y[m] X[m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,581 Číslo bodu Y[m] X[m] 501_vyt , , _vyt , , _vyt , , _vyt , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , , A , ,

39 Seznam příloh Příloha 5 PT#4001 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#4001_vyt Difference PT#4002 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#4002_vyt Difference Sta#4002_vyt Difference PT#9 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#9_vyt Difference PT#10 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#10_vyt Difference PT#11 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#11_vyt Difference

40 Seznam příloh PT#12 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#12_vyt Difference PT#13 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#13_vyt Difference PT#14 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#14_vyt Difference PT#15 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#15_vyt Difference PT#16 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#16_vyt Difference

41 Seznam příloh PT#4003 CODE: NORTH EAST ELEVATION CUT/FILL DESIGN: STAKEOUT: Sta#4003_vyt Difference

42 Seznam příloh Příloha 6 03NM F F F RS NM TP F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt F _vyt NM F _12_vyt F _12_vyt F _11_vyt F _11_vyt F _12_vyt F _12_vyt F _10_vyt F _10_vyt F _14_vyt F _14_vyt F _16_vyt F _16_vyt F _16_vyt F _15_vyt F _15_vyt F _16_vyt F _vyt F F F F F F