ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA Pavel KOPECKÝ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA Pavel KOPECKÝ"

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2014 Pavel KOPECKÝ

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Doplnění železničního bodového pole Vedoucí práce: Dr. Ing. Zdeněk Skořepa Katedra speciální geodézie květen 2014 Pavel KOPECKÝ

3

4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá doplněním železničního bodového pole v úseku Poříčí- -Petříkovice v km 1,675-6,454. Souřadnice bodů byly vypočteny vyrovnáním vázané sítě podle metody nejmenších čtverců. Přibližné souřadnice bodů vstupujících do vyrovnání byly vypočteny z dat z terestrických měření. Síť byla připojena na body určené metodou GNSS. Tímto způsobem vypočtené výšky bodů byly porovnány s výškami určenými technickou nivelací. KLÍČOVÁ SLOVA metoda nejmenších čtverců, vyrovnání, vázaná síť, technická nivelace, GNSS, GROMA ABSTRACT This bachelor's thesis deals with the completion of a Railway Geodetic Point Field in the stretch of Poříčí-Petříkovice ( km). The coordinates of points were calculated by the least squares adjustement. The approximate coordinates of the points entering into the adjustment were calculated of data from terrestrial measurement. The point network was fixed to the points determined by the GNSS method. The altitudes of the points calculated by the least squares adjustement were compared with altitudes determined by technical leveling. KEY WORDS the method of least squares, adjustment, fixed network, technical leveling, GNSS, GROMA

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Doplnění železničního bodového pole jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího práce. Použité zdroje jsou uvedeny v seznamu. V Praze dne (podpis autora)

6 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat Dr. Ing. Zdeňku Skořepovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení a rady při zpracování. Dále bych chtěl poděkovat firmě GEOŠRAFO, s.r.o. za zapůjčení dat, Ing. Jaroslavu Náglovi, Ph.D. z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního za zpracování dat z GNSS měření a společnosti GEOline, spol. s r.o. za zapůjčení licence k výpočetnímu systému GROMA.

7 Úvod... 9 Seznam zkratek Železniční bodové pole Primární síť Sekundární síť Určení výškových souřadnic Číslování bodů Měření Zaměření ZGB Metoda GNSS Zaměření GB Zaměření výškových souřadnic Geometrická nivelace ze středu Technická nivelace Zpracování měřených dat Zpracování dat z GNSS měření Zpracování terestrických měření Zpracování zápisníků Redukce šikmé délky na vodorovnou Redukce délky do nulového horizontu Redukce délky do zobrazovací roviny S-JTSK Oprava o vliv refrakce Výpočet převýšení s redukcí na spojnici stabilizačních značek Výpočet přibližných souřadnic Vyrovnání sítě Obecně o vyrovnání Metoda nejmenších čtverců... 24

8 3.3.3 Vyrovnání zprostředkujících veličin Charakteristiky přesnosti Vyrovnání sítě pomocí programu GROMA Výsledky Souřadnice ZGB z GNSS měření Přibližné souřadnice GB Výsledné vyrovnané souřadnice bodů ŽBP Závěr Použité zdroje Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh Obsah přiloženého CD... 37

9 Úvod Na objednávku Správy železniční dopravní cesty, s. o. je v rámci projektu stavby Revitalizace trati Trutnov-Teplice nad Metují budováno nové železniční bodové pole (ŽBP). V této bakalářské práci pracuji s daty zapůjčenými od firmy GEOŠRAFO, s.r.o. Úkolem práce je výpočet souřadnic bodů budovaného ŽBP v úseku trati Poříčí- -Petříkovice v km 1,675-6,454. V úvodní kapitole práce je popsán postup při budování železničního bodového pole. Je uvedeno, jakými body je toto pole tvořeno, jak jsou tyto body stabilizovány a jakými metodami jsou zaměřeny. V další kapitole jsou podrobněji rozebrány průběhy jednotlivých měření a dále jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých měřických postupů. Třetí kapitola je zaměřena na zpracování dat. Získaná data bylo potřeba nejprve vhodně editovat. Samotné výpočty spočívají především v určení přibližných souřadnic bodů a jejich následném vyrovnání. Nakonec jsou uvedeny výsledné souřadnice bodů a shrnuty a zhodnoceny výsledky práce. 9

10 Seznam zkratek Bpv Balt po vyrovnání ČUZK Český úřad zeměměřický a katastrální ETRS 89 European Terrestrial Reference System 1989 GB Geodetický bod - určený ve 2. třídě přesnosti GNSS Global Navigation Satellite System MNČ Metoda nejmenších čtverců ORZGB Orientační bod ZGB - určený v 1. třídě přesnosti OTZ Ochranný tyčový znak S-JTSK Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální TÚ Traťový úsek ZGB Základní geodetický bod - určený v 1. třídě přesnosti ZhB Zhušťovací bod ŽBP Železniční bodové pole 10

11 1. Železniční bodové pole Železniční bodové pole je polohové a výškové bodové pole, které je tvořeno základními a podrobnými geodetickými body. Tyto body jsou zřizovány v obvodu nebo v ochranném pásmu trati. Nově budované ŽBP má charakter vytyčovací sítě, která slouží pro kontrolu, údržbu a obnovu železničního svršku. Je budováno ve dvou etapách. [1] 1.1 Primární síť Primární síť je tvořena základními geodetickými body. Tyto body jsou určeny polohově metodou GNSS v systému ETRS 89 a S-JTSK, výškově v systému Bpv. Body jsou určeny v 1. třídě přesnosti (střední souřadnicová chyba σ xy = 0,02 m). Body ZGB jsou stabilizovány žulovým kamenem M2 s vysekaným křížkem, nivelačním hřebem N1 s jasně identifikovatelným bodem zaměření nebo měřickým hřebem či čepem v pevném základu. Pokud je bod stabilizován kamenem, umisťuje se k němu OTZ. Umístění bodů a OTZ nesmí být v rozporu s provozními předpisy dráhy - je nutné je stabilizovat na místech neohrožených údržbou infrastruktury dráhy. Vzdálenost mezi body je v rozmezí m. Protože jsou body ZGB budovány jako primární síť ŽBP, není nutná přímá viditelnost na osu koleje. U bodů ZGB, na začátku a na konci zaměřovaného ŽBP a, pokud je to možné, i uvnitř pořadu, jsou stabilizovány ORZGB. Tyto body jsou rovněž určovány metodou GNSS v minimální vzdálenosti 300 m od ZGB. 1.2 Sekundární síť Sekundární síť tvoří GB, které jsou vložené mezi ZGB. Jsou to podrobné body ŽBP zaměřené terestricky. Polohově jsou určeny v systému S-JTSK, výškově v systému Bpv. GB jsou určeny ve 2. třídě přesnosti (střední souřadnicová chyba σ xy = 0,04 m). 11

12 Geodetické body se stabilizují žulovým kamenem (min 12 cm 12 cm 70 cm) s vysekaným křížkem, nivelačním bodem N1 s jasně identifikovatelným bodem zaměření, čepovým či hřebovým znakem do pevného základu. Měřický znak musí být v takové vzdálenosti od osy koleje, aby při postavení měřicího přístroje žádná jeho část nezasahovala do průjezdného profilu, a nesmí být v místech pravidelné údržby trati. Body se stabilizují rovnoměrně mezi ZGB ve vzájemné vzdálenosti v rozmezí m. Mezi sousedními body musí být zachována viditelnost a maximální poměr sousedních délek mezi GB 1 : Určení výškových souřadnic Pro určení výškových souřadnic bodů ŽBP se používá metoda technické nivelace mezi ověřenými nivelačními body. Odchylka je stanovena hodnotou, kde je délka nivelačního pořadu v kilometrech. Druhou možností určení výšek je metoda jednosměrné nivelace, kdy kontrolou je porovnání hodnot s přímo měřeným převýšením z terestrického měření. 1.4 Číslování bodů ZGB, ORZGB a GB jsou číslovány 12-místným číslem obsahujícím: pozice číslo TÚ (2101) pozice nuly (0000) pozice vlastní číslo bodu (od 501 do 3999) Během měření byly body ŽBP pracovně očíslovány čísly od 4001 do Toto číslování bylo pro účel bakalářské práce ponecháno. 12

13 2. Měření Měření bylo provedeno firmou GEOŠRAFO, s.r.o. v měsících srpnu a září K terestrickému měření byla použita totální stanice Leica TS06, v. č , pro technickou nivelaci nivelační přístroj Ni 007 Zeiss, v. č K určení polohy ZGB byla použita GNSS aparatura TopconHiper GGD, v. č a dále Leica GPS SmartRover, v. č Obr. 1: Leica TS 06 Obr. 2: Ni 007 Zeiss Obr. 3: Leica GPS SmartRover Obr. 4: TopconHiper GGD 13

14 2.1 Zaměření ZGB Poloha základních geodetických bodů byla určena rychlou statickou metodou technologií GNSS s intervalem záznamu dat 10 s. Doba, po kterou bylo měřeno na jednotlivých bodech, se pohybovala v rozmezí min v závislosti na příjmu signálu z družic. Přijímač byl nad body pevně zhorizontován a zcentrován (nucená centrace). Každý ZGB byl určen dvakrát nezávisle z měření na dvou referenčních stanicích. Jako referenční stanice mohou být použity body se známými souřadnicemi ETRS 89 v maximální vzdálenosti 20 km od zaměřovaného bodu. V našem případě byly použity tyto stanice: kód B L H stanice CPAR 50 02' 22,37198" 15 46' 59,68533" 283,270 Pardubice CLIB 50 46' 18,12754" 15 03' 35,60854" 448,350 Liberec CTRU 50 33' 45,51694" 15 54' 30,41208" 478,595 Trutnov Metoda GNSS Globální družicový polohový systém GNSS (Global Navigation Satellite System) je služba umožňující určování polohy na zemském povrchu a v jeho okolí v jakoukoli denní dobu a za jakýchkoli atmosférických podmínek. Princip určení polohy spočívá ve zjištění délky mezi určovaným bodem a družicemi o známých efemeridách (prostorové souřadnice družic proměnné v čase). Družice vysílají signály s informacemi o čase a parametrech dráhy družice, které jsou na povrchu Země zachyceny přijímači a zpracovány. Protože probíhá komunikace pouze ve směru od družice k přijímači, mluvíme o tzv. pasivním systému. Přesnost v určení polohy se v geodézii pohybuje v řádech centimetrů až milimetrů. Pro určení polohy je potřeba přijmout signály nejméně od čtyř družic. Aby bylo zajištěno jejich dostatečné množství v jakoukoliv denní dobu, existuje (a stále se nové vyvíjí) několik družicových systémů: GPS NAVSTAR (Global Positioning System) GLONASS (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma) Galileo (ve vývoji) 14

15 Compass (ve vývoji) vyvíjené systémy regionálního rozsahu: DORIS (Francie), QZSS (Japonsko), IRNSS (Indie) Podrobněji je o metodě GNSS pojednáno např. v [2]. 2.2 Zaměření GB Geodetické body byly v terénu určeny polygonovým pořadem s využitím trojpodstavcové soupravy. Osnovy směrů byly měřeny ve třech skupinách v obou polohách dalekohledu. Měřené délky byly opraveny o fyzikální redukci (z teploty a tlaku). Na žádost objednatele byly měřené směry též zapisovány do zápisníku měřených vodorovných směrů. Polygonový pořad začíná na základním geodetickém bodě Orientace na tomto stanovisku jsou na ORZGB 4002 a na ZhB 231 přeurčený metodou GNSS. Pořad pokračuje přes jednotlivé GB na ZGB Na bodě 4007 bylo měřeno na ORZGB Pořad končí na ZGB Na základních geodetických bodech 4021, 4032 a 4040 bylo opět měřeno na orientační body. ZhB 229 byl také přeurčen metodou GNSS. Průběh polygonového pořadu je patrný z obr. 5. Obr. 5: Průběh polygonového pořadu 15

16 2.3 Zaměření výškových souřadnic Geometrická nivelace ze středu Geometrická nivelace ze středu je pro svou jednoduchost a přesnost nejpoužívanější nivelační metodou. Její podstata je znázorněna na obr. 6. z A p B B H AB A H B H A s s Obr. 6: Princip geometrické nivelace ze středu Mezi body A a B je potřeba určit výškový rozdíl. Na body se postaví nivelační latě a přístroj se postaví přibližně doprostřed jejich vzdálenosti. Takovémuto postavení nivelačního přístroje a dvojice latí se říká nivelační sestava. Na nivelačních latích se provede čtení vzad (proti směru nivelace, realizované v sestavě jako první) a čtení vpřed (ve směru nivelace, realizované v sestavě jako druhé). Převýšení je potom dáno vztahem. (2.1) Většinou však z důvodu velké vzdálenosti, velkého převýšení či terénních překážek nelze hledané převýšení mezi body určit pomocí jedné nivelační sestavy. Proto je třeba zvolit odpovídající počet přestavových bodů. Takto vzniklý řetězec nivelačních sestav mezi stabilizovanými nivelačními značkami tvoří tzv. nivelační oddíl (několik na sebe navazujících oddílů tvoří nivelační pořad). Výškový rozdíl nivelačního oddílu o n sestavách je dán jako rozdíl součtů nivelačních záměr vzad a vpřed. Určí se ze vztahu 16

17 ( ) ( ) ( ). (2.2) Nivelační pořady by měly být, pokud je to možné, co nejvíce přímé. Pokud je potřeba vybočit z přímého směru, dělá se tak vždy na přestavových bodech. Výhodou geometrické nivelace ze středu je vyloučení chyby z nevodorovnosti záměrné přímky a vlivu zakřivení Země. [3] Technická nivelace Pro určení nadmořských výšek bodů ŽBP byla použita metoda obousměrné technické nivelace. Během měření byly využity tyto nivelační body: Z5b9-3, Z5b9-21, Z5b9-22, Z5b9-23, Z5b9-25, Z5b014-6, Z5b a ověřovací bod Z5b Nejprve byly nivelačním oddílem z bodu Z5b014-6 na bod Z5b9-3 určeny výšky bodů 4001 a Kontrolním měřením byly ověřeny výškové rozdíly mezi body Z5b9-21 a Z5b9-22 a body Z5b9-22 a Z5b9-23. Poté byla oddílem mezi body Z5b9-23 a Z5b9-25 určena nadmořská výška bodu Z bodu 4003, jehož výška již byla určena, byl veden oddíl přes určované body na bod Z5b Takto byly určeny výšky k bodu Z tohoto bodu byl veden poslední nivelační oddíl přes všechny zbývající určované body a kontrolní bod Z5b zakončený již určeným bodem Nivelační zápisníky těchto měření přepsané do programu Excel jsou uvedeny v přílohách (Příloha 5). 17

18 3. Zpracování měřených dat 3.1 Zpracování dat z GNSS měření Signály z družic jsou přijímačem dekódovány a uživateli jsou dále předány pomocí standardizovaných formátů zpráv (NMEA, RTCM, SiRF, v našem případě RINEX). Tato observační data měla být původně zpracována pomocí výpočetní služby CZEPOS [4]. Výpočetní služba však hlásila chybu. Jak bylo sděleno Ing. Jaroslavem Náglem, Ph.D. z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, výpočet nebylo možné provést, protože potřebná data pro výpočet jsou na webu vystavena 95 dní (použitá data byla starší) a poté jsou přesunuta do archivu. Observační data byla tedy zaslána přímo Ing. Jaroslavu Náglovi, Ph.D., který nabídl, že data zpracují a pošlou protokoly o výpočtu. Výpočty byly provedeny s požadovanou přesností 2 mm + 2 ppm. K transformaci souřadnic do systému S-JTSK byl použit globální transformační klíč. Protože pro každý bod byly provedeny dvě (v několika případech tři) observace, byly z obdržených protokolů vypočteny výsledné souřadnice ZGB a ORZGB jako průměry souřadnic z jednotlivých observací. 3.2 Zpracování terestrických měření Zpracování zápisníků Zápisníky z terestrického měření, které byly k dispozici v podobě kopií originálů, byly přepsány do zápisníků měřených vodorovných směrů v programu Excel. Tyto zápisníky jsou uvedeny v příloze (Příloha 6). Registrovaná data těchto měření ve formátu MAPA2 byly k dispozici opět pouze jako jejich okopírované výtisky. Tyto výtisky bylo zapotřebí převést do podoby, se kterou půjde dále pracovat. Vytištěné zápisníky byly skenovány a uloženy do souboru typu pdf., který byl dále otevřen v programu Adobe Acrobat 8 Professional. V záložce Dokument byla zapnuta funkce Rozpoznat text s použitím OCR a poté byl soubor uložen jako typ txt. Protože rozpoznání textu neproběhlo v celém souboru zcela správně, musel být textový soubor ještě zkontrolován a upraven, aby mohl být dále zpracováván. 18

19 Veškeré výpočty terestrických měření byly provedeny ve výpočetním systému GROMA v. 11 (pro účely bakalářské práce byla společností GEOline, spol. s r.o. zapůjčena licence k tomuto programu). Měřené délky je třeba opravit o matematické redukce (do vodorovné roviny, z nadmořské výšky) a redukci do zobrazovací roviny S-JTSK. Protože zaměřované území je poměrně rozlehlé, bylo vhodně rozděleno na čtyři části a příslušné délky poté byly redukovány vlastním měřítkovým koeficientem. Úsek Bod použitý pro výpočet koeficientu Výsledný koeficient , ppm , ppm , ppm , ppm Tab. 1: Měřítkové koeficienty pro jednotlivé úseky Při načtení zápisníku byly měřené šikmé délky automaticky redukovány na vodorovné a byly opraveny o nastavený měřítkový koeficient Redukce šikmé délky na vodorovnou Vzorec pro redukci délek je patrný z obr. 7. z d s d Obr. 7: Redukce šikmé délky na vodorovnou vzorce Je-li znám zenitový úhel z a šikmá délka 19, vodorovná délka se pak vypočte ze. (3.1)

20 3.2.3 Redukce délky do nulového horizontu d d H R Obr. 8: Redukce délky do nulového horizontu (3.2) ( ) ( ) (3.3) kde vodorovná délka nadmořská výška...poloměr Gaussovy referenční koule (= ,6105 m) Redukce délky do zobrazovací roviny S-JTSK (3.4) kde měřítko zobrazení 20

21 Zápisníky byly dále zpracovány funkcí Měření Zpracování zápisníku a funkcí Měření Spojení opakovaných stanovisek. Pro účely této práce byly použity následující úpravy zpracování zápisníku: Zpracovat měření v obou polohách Redukovat směry Opravit indexovou chybu Opravit refrakci Vypočítat převýšení Redukovat převýšení na spojnici stabilizačních značek Zpracovat opakovaná měření Zpracovat obousměrně měřené délky a převýšení Obr. 9: GROMA dialogové okno Zpracování zápisníku 21

22 3.2.5 Oprava o vliv refrakce Paprsek mezi dvěma vzdálenými body neprobíhá v přímce, a to proto, že na své dráze prochází různě hustými vzduchovými vrstvami, přičemž dochází k lomu světla či k tzv. refrakci. Tím vzniká zejména v měřeném zenitovém úhlu (a následně ve výšce) chyba, kterou se snažíme eliminovat. [5] Protože je refrakční koeficient závislý na stavových podmínkách atmosféry, není konstantní a nelze ho přesně určit. V této práci postačilo využití Gaussovy hodnoty refrakčního koeficientu k=0, Výpočet převýšení s redukcí na spojnici stabilizačních značek d s c z B p A Obr. 10: Výpočet převýšení (3.5) Převýšení mezi body A, B se spočítá dvakrát pro směr tam a zpět. kde, výška přístroje, výška cíle (3.6) (3.7) 22

23 hodnot. Výsledný výškový rozdíl mezi body A a B je potom dán jako průměr z těchto dvou ( ) (3.8) Výpočet přibližných souřadnic Přibližné souřadnice bodů ŽBP, které později vstupují do vyrovnání, byly spočteny pomocí polygonových pořadů funkcí Výpočty Polygonový pořad. Obr. 11: GROMA dialogové okno Polygonový pořad Souřadnice byly spočteny v šesti polygonových pořadech. První pořad začíná na bodě 4001 s orientacemi na body 4002 a 231 a končí na bodě 4007 s orientací na bod Druhý pořad na bodě 4007 začíná a končí na bodě Další pořady vždy začínají a končí na základních geodetických bodech. Orientace jsou na ORZGB. Vypočtené přibližné souřadnice byly poté vyrovnány. 23

24 3.3 Vyrovnání sítě Obecně o vyrovnání Z důvodu zvýšení přesnosti výsledku a vyloučení hrubých chyb jsou měření neznámé veličiny opakována nebo jsou měřeny další veličiny, které jsou s touto veličinou ve známém vzájemném vztahu. Měřené hodnoty jsou pro tutéž veličinu vlivem měřických chyb různé. Z tohoto důvodu, pokud jsou k dispozici tzv. nadbytečná měření, není řešení úlohy jednoznačné a je třeba provést vyrovnání. Úkolem vyrovnání je výpočet nejpravděpodobnějších hodnot neznámých měřených veličin a odstranění nesrovnalostí ve vztazích. Z rozporů mezi jednotlivými výsledky je možné odhadnout přesnost metod měření a přesnost výsledků vyrovnání. Rozdělení vyrovnání dle způsobu: vyrovnání měření přímých jedna neznámá veličina měřena nezávisle vícekrát vyrovnání měření zprostředkujících více neznámých veličin je nepřímo určeno prostřednictvím přímého měření jiných veličin, které jsou s neznámými ve známém funkčním vztahu vyrovnání měření podmínkových jednotlivé veličiny měřeny přímo, současně však mají splnit předem danou matematickou nebo geometrickou podmínku další kombinované způsoby Metod vyrovnání je více. Většinou vychází z podmínky minima některé normy vektoru oprav měření. V geodézii je nejvyužívanější metoda nejmenších čtverců. [6] [7] Metoda nejmenších čtverců Principem vyrovnání pomocí MNČ je nalezení takového řešení úlohy, aby suma čtverců oprav měření byla minimální. (3.9) kde vektor oprav měření váhová matice 24

25 Musí být splněny dva základní předpoklady: měření jsou vzájemně nezávislá měření jsou zatížena pouze náhodnými chybami Každé měření s různě přesným výsledkem je náhodný výběr ze základního souboru možných hodnot. Měření jsou zatíženy různými skutečnými chybami. Pro neznámé skutečné hodnoty platí vztah. (3.10) Skutečné hodnoty chyb a tedy ani skutečné hodnoty neznáme. Aproximací získáme vyrovnanou hodnotu. Rovnice oprav má potom tvar. (3.11) Obecně se při vyrovnání musí zavést váhy, protože měření mají různou přesnost (vyrovnáváme např. délky a úhly). Jsou to poměrná čísla kvalitativně hodnotící dosažený výsledek měření. Přesnější měření se tedy více uplatní ve vyrovnání. Váhy jsou závislé na směrodatné odchylce. (3.12) kde vhodně zvolená konstanta směrodatná odchylka měření Z tohoto vztahu plyne, že součin váhy a čtverce směrodatné odchylky je konstantní. Když do něj teoreticky zavedeme měření s, pak tomuto měření odpovídá jednotková směrodatná odchylka. Základní vztah pro zavedení váhy je potom. (3.13) 25

26 3.3.3 Vyrovnání zprostředkujících veličin V této práci byl použit způsob vyrovnání zprostředkujících veličin. Je používán tehdy, když hledané veličiny (souřadnice) nejsou měřeny přímo, ale jsou měřeny jiné zprostředkující veličiny, které jsou ve funkčním vztahu s veličinami hledanými. Označíme-li vektor neznámých parametrů, pak vztah (3.11) pro výpočet oprav můžeme zapsat ve vektorovém tvaru ( ). (3.14) Pro získání jednoduchých rovnic k výpočtu hledaných neznámých je třeba rovnice oprav linearizovat. Toho se dosáhne rozvojem funkčního vztahu v Taylorovu řadu s omezením na členy prvního řádu. Je třeba zavést přibližné hodnoty neznámých, v nichž budou funkce Taylorovým rozvojem aproximovány, vyjádřit a dosadit do rovnic oprav: ( ) ( ) (3.15) Matice plánu obsahuje parciální derivace funkčních vztahů podle jednotlivých neznámých parametrů. Má rozměr (n k), kde n je počet měřených veličin a je počet neznámých parametrů. ( ) ( ) ( ( ) ( ) ) (3.16) Zavede se vektor redukovaných měření ( ) a po dosazení do (3.15) lze psát. (3.17) Vektor vyrovnaných přírůstků neznámých se vypočte ze vztahu ( ). (3.18) Z vektoru přírůstků se určí vyrovnané hodnoty neznámých parametrů. 26 (3.19)

27 Dále se z vektoru vyrovnaných přírůstků dle vzorce (3.17) určí opravy a z nich následně vyrovnané hodnoty měřených veličin. (3.20) Druhým výpočtem oprav lze provést kontrolu výpočtu (opravy z prvního a druhého výpočtu se musí rovnat). ( ) (3.21) Charakteristiky přesnosti Charakteristikami přesnosti se hodnotí spolehlivost vyrovnaných hodnot. Odhad aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky: (3.22) kde počet všech měření počet nutných měření Směrodatné odchylky vyrovnaných neznámých parametrů: kde diagonální prvky matice ( ) (3.23) Směrodatné odchylky vyrovnaných měření: (3.24) kde diagonální prvky kovarianční matice ( ) Vyrovnání sítě pomocí programu GROMA Vyrovnání sítě bylo provedeno ve výpočetním systému GROMA (nabídka Nástroje Vyrovnání sítě). Data byla do výpočtu načtena dávkově ze seznamu měření. 27

28 Síť liniového charakteru byla vyrovnána jako vázaná. Jako pevné body, jejichž souřadnice zůstaly neměnné, byly nastaveny body určené metodou GNSS. Jako přibližné souřadnice určovaných bodů byly zadány souřadnice určené polygonovými pořady. Zprostředkujícími veličinami byly v našem případě vodorovné úhly a vodorovné délky. Funkční vztahy pro bezchybné zprostředkující veličiny: ( ) ( ) (3.25) ( ) ( ) (3.26) kde stanovisko cíl nebo levé rameno úhlu pravé rameno úhlu Střední chyba měřeného směru byla nastavena na hodnotu a střední chyba měřené délky na hodnotu Apriorní směrodatná odchylka byla nastavena na stejnou hodnotu jako směrodatná odchylka měřeného směru, takže váha Zbytek vyrovnání probíhá podle postupu popsaného výše. Nastavené parametry a výsledky vyrovnání byly uloženy do protokolu. Obr. 12: GROMA dialogové okno Vyrovnání sítě 28

29 4. Výsledky 4.1 Souřadnice ZGB z GNSS měření ČB Y [m] X [m] Z [m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,753 Tab. 2: Souřadnice ZGB 29

30 4.2 Přibližné souřadnice GB ČB Y [m] X [m] Z [m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,318 Tab. 3: Přibližné souřadnice GB 30

31 4.3 Výsledné vyrovnané souřadnice bodů ŽBP ČB Y [m] X [m] Z [m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,574 31

32 ČB Y [m] X [m] Z [m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,198 Tab. 4: Výsledné vyrovnané souřadnice bodů ŽBP 32

33 Závěr Cílem práce bylo zpracování měřického elaborátu zapůjčeného od firmy GEOŠRAFO, s.r.o. a na jeho základě následný výpočet souřadnic bodů železničního bodového pole v části úseku trati Poříčí-Petříkovice. Dle metodického návodu pro budování a správu železničního bodového pole je dáno, že hodnota uzávěru ve skupině nesmí překročit 20 cc. Stejnou hodnotu nesmí překročit ani rozdíly v hodnotách zaměřených směrů mezi jednotlivými skupinami. Dle měřených dat je největší uzávěr ve skupině 26 cc a největší rozdíl v hodnotách měřených směrů mezi skupinami je 30 cc. Zvolené hodnoty středních chyb směrů a délek vstupující do vyrovnání jsou empiricky odhadnuté reálné přesnosti měření. Protože měření nebyla uskutečněna najednou, je pravděpodobné, že se v měření vyskytují chyby v centraci přístroje a cílových znaků, které vzhledem k délkám záměr mají na přesnost výsledků vliv. Nejvyšší hodnota střední souřadnicové chyby je 12,69 mm. Přesnost vyrovnaných souřadnic je také dána přesností podkladu, v tomto případě souřadnicemi pevných bodů určenými metodou GNSS. Nadmořské výšky bodů byly určeny pomocí technické nivelace. Takto zjištěné hodnoty jsou ve značném rozporu s výškami určenými trigonometricky (rozdíly jsou cca 40 cm). Bohužel se mi nepodařilo zjistit přesnou příčinu těchto rozporů. Naměřené výšky některých nivelačních bodů se lišily od hodnot uvedených v geodetických údajích. Tyto výšky byly překontrolovány a případně upraveny. Nejpravděpodobnějším důvodem vzniklých rozporů jsou zanesené špatné výšky antén přijímačů GNSS. Jako výsledné nadmořské výšky bodů byly tedy zvoleny výšky vypočtené z technické nivelace. Pro porovnání jsou v příloze uvedeny hodnoty výškových souřadnic vypočtené výškovým vyrovnáním sítě. 33

34 Použité zdroje [1] Metodický návod pro budování a správu ŽBP. Správa železniční dopravní cesty [online]. Olomouc, [cit ]. Dostupné z: z1.pdf [2] Globální družicový polohový systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, , [cit ]. Dostupné z: %BD_polohov%C3%BD_syst%C3%A9m [3] BLAŽEK, Radim a SKOŘEPA, Zdeněk. GEODÉZIE přeprac. vyd. Praha: nakladatelství ČVUT, Thákurova 1, Praha 6, ISBN [4] CZEPOS [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] RATIBORSKÝ, Jan. GEODÉZIE 1: Měření a výpočty. 3. vyd. Praha: nakladatelství ČVUT, Thákurova 1, Praha 6, ISBN [6] ŠTRONER, Martin. IngGeo - portál inženýrské geodézie: Teorie chyb. [online] [cit ]. Dostupné z: nsich_ctvercu [7] HAMPACHER, Miroslav a RADOUCH, Vladimír. TEORIE CHYB A VYROVNÁVACÍ POČET 10. Praha: nakladatelství ČVUT, Thákurova 1, Praha 6, ISBN

35 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: Leica TS Obr. 2: Ni 007 Zeiss Obr. 3: Leica GPS SmartRover Obr. 4: TopconHiper GGD Obr. 5: Průběh polygonového pořadu Obr. 6: Princip geometrické nivelace ze středu Obr. 7: Redukce šikmé délky na vodorovnou Obr. 8: Redukce délky do nulového horizontu Obr. 9: GROMA dialogové okno Zpracování zápisníku Obr. 10: Výpočet převýšení Obr. 11: GROMA dialogové okno Polygonový pořad Obr. 12: GROMA dialogové okno Vyrovnání sítě Tab. 1: Měřítkové koeficienty pro jednotlivé úseky Tab. 2: Souřadnice ZGB Tab. 3: Přibližné souřadnice GB Tab. 4: Výsledné vyrovnané souřadnice bodů ŽBP

36 Seznam příloh Příloha 1: Protokol o polohovém vyrovnání sítě Příloha 2: Protokol o výškovém vyrovnání sítě Příloha 3: Elipsy chyb Příloha 4: Výšky bodů z výškového vyrovnání Příloha 5: Nivelační zápisníky Příloha 6: Zápisníky měřených vodorovných směrů Příloha 7: Protokoly o výpočtu GNSS měření 36

37 Obsah přiloženého CD Elektronická kopie bakalářské práce GNSS o mereni o protokol_o_vypoctu o souradnice terestrika o mereni o zpracovani_zapisniku vypocet_pribliznych_souradnic o polygony o priblizne_souradnice vyrovnani o polohove o vyskove 37

38 Příloha 1 Protokol o polohovém vyrovnání sítě

39 POLOHOVÉ VYROVNÁNÍ SÍTĚ ======================= Lokalita: Datum : Etapa : PŘIBLIŽNÉ SOUŘADNICE: ===================== Bod Y X Char Délek Směrů Pevný bod Pevný bod Pevný bod Pevný bod Volný Volný Volný Volný Volný Pevný bod Volný Volný Volný Volný Volný Volný Volný Volný Pevný bod Volný Volný Volný Pevný bod Pevný bod Volný Volný Volný Volný Volný Volný Volný Volný Volný Pevný bod Pevný bod Volný Volný Volný Volný Volný Volný Pevný bod Volný Volný Volný Volný Pevný bod MĚŘENÉ DÉLKY: ============= Stanovisko: 4001 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4003 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4004 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4005 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4006 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4007 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4009 Cíl Délka [m] m [mm] váha

40 Stanovisko: 4010 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4011 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4012 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4013 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4014 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4015 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4016 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4017 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4018 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4019 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4020 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4021 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4023 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4024 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4025 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4026 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4027 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4028 Cíl Délka [m] m [mm] váha

41 Stanovisko: 4029 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4030 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4031 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4032 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4034 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4035 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4036 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4037 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4038 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4039 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4040 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4041 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4042 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4043 Cíl Délka [m] m [mm] váha Stanovisko: 4044 Cíl Délka [m] m [mm] váha MĚŘENÉ SMĚRY: ============= Stanovisko: 4001 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4003 Cíl Směr m váha

42 Stanovisko: 4004 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4005 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4006 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4007 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4009 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4010 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4011 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4012 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4013 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4014 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4015 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4016 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4017 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4018 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4019 Cíl Směr m váha

43 Stanovisko: 4020 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4021 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4023 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4024 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4025 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4026 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4027 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4028 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4029 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4030 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4031 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4032 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4034 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4035 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4036 Cíl Směr m váha

44 Stanovisko: 4037 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4038 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4039 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4040 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4041 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4042 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4043 Cíl Směr m váha Stanovisko: 4044 Cíl Směr m váha PARAMETRY SÍTĚ: =============== Testování oprav měření se provádí oboustranným testem k hladině významnosti Alfa = 10.0 Při překročení kritické hodnoty t > 1.65 je vypočten odhad chyby měřené veličiny Eps. Současně je vypočtena hodnota mezní chyby k necentrálnímu parametru Delta = Pravděpodobnost chyby 2. druhu Beta = 20.0 %. Počet bodů v síti : 47 Počet bodů, na nichž jsou měřeny směry: 40 Počet neznámých Počet měřených délek : 70 : 46 Počet měřených směrů : 85 Počet měřených veličin Počet zprostředkujících úhlů : 131 : 45 Počet zprostředkujících veličin : 91 Počet podmínek Počet podmínkových rovnic : 24 : 0 Způsob připojení sítě : Vázaná síť, v matici A je vynecháno 24 sloupců. VÝPOČETNÍ KONTROLY: =================== Norma matice reziduí A*inv(A) : 0.00e+000 (má býti 0). Norma matice reziduí inv(a)*a : 0.00e+000 (má býti 0). Norma vektoru AtPw : 7.13e-013 (má býti 0). LEGENDA K VYROVNANÝM DÉLKÁM A SMĚRŮM: ===================================== l : Vektor pravých stran linearizovaného modelu sítě r : Podíl dané veličiny na počtu nadbytečných veličin t : Podíl opravy a její střední chyby Eps : Odhad chyby geometrické veličiny EpsMax: Odhad mezní hodnoty chyby geometrické veličiny pro necentrální parametr Delta w : Opravy zprostředkujících geometrických veličin (úhlů) VYROVNANÉ DÉLKY: ================ Stanovisko: 4001 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4003 Cíl Délka v souř v r.o. [m] [mm] [mm] ms [mm] l [mm] r t Eps EpsMax [mm] [mm]

45 Stanovisko: 4004 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4005 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4006 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4007 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4009 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4010 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4011 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4012 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4013 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4014 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4015 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4016 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4017 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4018 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4019 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4020 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4021 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm]

46 Stanovisko: 4023 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4024 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4025 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4026 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4027 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4028 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4029 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4030 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4031 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4032 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4034 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4035 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4036 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4037 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4038 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4039 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4040 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4041 Cíl Délka v souř v r.o. [m] [mm] [mm] ms [mm] l [mm] r t Eps EpsMax [mm] [mm]

47 Stanovisko: 4042 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4043 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Stanovisko: 4044 Cíl Délka v souř v r.o. ms l r t Eps EpsMax [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] Průměrná střední chyba vyrovnané délky [mm]: 7.47 Průměrná hodnota měřené délky [m]: Průměrná hodnota vyrovnané délky [m]: VYROVNANÉ SMĚRY: ================ Stanovisko: 4001 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4003 Cíl Směr [g] v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax Stanovisko: 4004 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4005 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4006 Cíl Směr [g] v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax Stanovisko: 4007 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4009 Cíl Směr [g] v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax Stanovisko: 4010 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4011 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4012 Cíl Směr [g] v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax Stanovisko: 4013 Cíl Směr v m l r t w r.o. w souř Eps EpsMax [g] Stanovisko: 4014

Podrobné polohové bodové pole (1)

Podrobné polohové bodové pole (1) Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání

Více

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP 1 POPIS OPATŘENÍ PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK Zkratka Popis Zkratka Popis ČSNS Česká státní nivelační síť OTZ Ochranný tyčový znak Česká státní trigonometrická Souřadnicový systém Jednotné ČSTS S-JTSK síť trigonometrické

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec

Více

Opatření ředitele. Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37

Opatření ředitele. Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37 Opatření ředitele Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37 Změna č. 2 Účinnost od 1.9.2014 Č.j. 1301/2014-SŽG FUNKCE JMÉNO DATUM PODPIS Zpracoval: Vedoucí OS BP Ing.Karel Komínek

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Inženýrská geodézie II 1/5 Určení nepřístupné vzdálenosti

Více

TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací)

TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací) Pracovní pomůcka TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací) Pořadem technické nivelace (TN) vloženého mezi dva dané nivelační body (PNS-Praha, ČSNS), které se považují za ověřené,

Více

Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu)

Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu) Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu) Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_8). Pro jeho vytvoření je potřeba znát polohu a výšku vhodně zvolených

Více

T a c h y m e t r i e

T a c h y m e t r i e T a c h y m e t r i e (Podrobné měření výškopisu, okolí NTK) Poslední úprava: 2.10.2018 9:59 Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_7, vztažné měřítko

Více

16.2.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.2.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Výškový referenční systém je definován v nařízení vlády 430/2006 Sb. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula

Více

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 506-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální

Více

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 1241-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální

Více

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MĚŘICKÉ BODY II. Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 24. 3. 2017 Měřické body 2. část S-JTSK

Více

OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ

OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ HYNČICOVÁ TEREZA, H2IGE1 2014 ÚVOD Z DŮVODU VYLOUČENÍ HRUBÝCH CHYB A ZVÝŠENÍ PŘESNOSTI NIKDY NEMĚŘÍME DANOU VELIČINU POUZE JEDNOU VÝSLEDKEM OPAKOVANÉHO MĚŘENÍ NĚKTERÉ VELIČINY JE

Více

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 510-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální

Více

Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin

Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Úvod Při přesných inženýrsko geodetických

Více

5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.

5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5. Měření délek. 5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5.2 Měření délek pásmem. 5.3 Optické měření délek. 5.3.1 Paralaktické měření délek. 5.3.2 Ryskový dálkoměr. 5.4 Elektrooptické měření délek. 5.4.1

Více

Historie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku 1936. BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP

Historie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku 1936. BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen

Více

7. Určování výšek II.

7. Určování výšek II. 7. Určování výšek II. 7.1 Geometrická nivelace ze středu. 7.1.1 Princip geometrické nivelace. 7.1.2 Výhody geometrické nivelace ze středu. 7.1.3 Dělení nivelace dle přesnosti. 7.1.4 Nivelační přístroje.

Více

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Ing. Pavel Hánek, Ph.D. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Výškový referenční systém je definován v nařízení vlády 430/2006 Sb. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula

Více

K přesnosti volného stanoviska

K přesnosti volného stanoviska K přesnosti volného stanoviska MDT Doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D., ČVUT Fakulta stavební, Praha Abstrakt Článek se zabývá rozborem přesnosti a vyvozením obecnějších závěrů pro přesnost určení souřadnic

Více

Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)

Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie) Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie) Braun J., Třasák P. - 2012 1. Převzetí podkladů pro tvorbu plánu od investora Informace o zaměřovaném území (vymezení lokality) Účel

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 1/3 GPS - zpracování kódových měření školní

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ

TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ Název akce : Stanovení záplavového území řeky Kamenice Lokalita : Srbská Kamenice - Dolní Falknov Investor : Povodí Ohře s.p. Zadavatel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o.,

Více

7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2

7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2 7. Měření délek 7.1 Definice délky, zákonné měřící jednotky 7.2 Měření délek pásmem 7.3 Optické měření délek 7.3.1 Paralaktické měření délek 7.3.2 Ryskový dálkoměr 7.4 Elektrooptické měření délek 7.5 Fyzikální

Více

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2 Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací

Více

METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC

METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC Příloha č.2 OŘ37 METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní trigonometrická Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK síť trigonometrické

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu Geodézie v podzemních prostorách 10 úloha/zadání H/190-4 název úlohy Hloubkové

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí

Více

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MAPOVÉ PODKLADY Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 7. 4. 2017 PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

Více

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Seminář z geoinformatiky Metody měření výškopisu, Tachymetrie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Více

PrecisPlanner 3D v2.2

PrecisPlanner 3D v2.2 PrecisPlanner 3D v2.2 Martin Štroner, Doc. Ing., Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, tel.: +420-2435-4781, e-mail: martin.stroner@fsv.cvut.cz 28.10.2011 Obsah 1 Úvod... 2

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Jednotná trigonometrická

Více

7. Určování výšek II.

7. Určování výšek II. 7. Určování výšek II. 7.1 Geometrická nivelace ze středu. 7.1.1 Princip geometrické nivelace. 7.1.2 Výhody geometrické nivelace ze středu. 7.1.3 Dělení nivelace dle přesnosti. 7.1.4 Nivelační přístroje.

Více

GEODÉZIE II. Metody určov. Geometrická nivelace ze středu. vzdálenost

GEODÉZIE II. Metody určov. Geometrická nivelace ze středu. vzdálenost Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II 1. URČOV OVÁNÍ VÝŠEK Metody určov ování převýšení Geometrická nivelace Ing.

Více

4. URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ TECHNICKOU NIVELACÍ 4. 1. PRINCIP GEOMETRICKÉ NIVELACE ZE STŘEDU. Vysvětlení symbolů a jejich významu:

4. URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ TECHNICKOU NIVELACÍ 4. 1. PRINCIP GEOMETRICKÉ NIVELACE ZE STŘEDU. Vysvětlení symbolů a jejich významu: 4. URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ TECHNICKOU NIVELACÍ 4. 1. PRINCIP GEOMETRICKÉ NIVELACE ZE STŘEDU SMĚR MĚŘENÍ Vysvětlení symbolů a jejich významu: A daný bod výškového bodového pole, H A výška bodu A v systému Bpv,

Více

ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ

ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ Komora geodetů a kartografů ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ Ing. Jaroslav Braun 1 Ing. Martin Lidmila, Ph.D. 2 doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. 1 1 Katedra speciální geodézie,

Více

Ukázka hustoty bodového pole

Ukázka hustoty bodového pole Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz síť bodů pokrývající území ČR u bodů jsou známé souřadnice Y, X v S-JTSK, případně souřadnice B, L v ERTS pro každý bod jsou vyhotoveny geodetické údaje (GÚ) ukázka

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Výšky relativní a absolutní

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Výšky relativní a absolutní Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MĚŘENÍ VÝŠEK Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto leden 2017 Výšky relativní a absolutní

Více

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH

Více

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole

Více

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS Setkání geodetů 2014 konference KGK (Beroun, 5. - 6.6.2014) zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS Ing. Pavel Taraba Prvotní realizace systému ETRS89

Více

Úvod do inženýrské geodézie

Úvod do inženýrské geodézie Úvod do inženýrské geodézie Úvod do inženýrské geodézie Rozbory přesnosti Vytyčování Čerpáno ze Sylabů přednášek z inženýrské geodézie doc. ing. Jaromíra Procházky, CSc. Úvod do inženýrské geodézie Pod

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené

Více

Vytyčení polohy bodu polární metodou

Vytyčení polohy bodu polární metodou Obsah Vytyčení polohy bodu polární metodou... 2 1 Vliv měření na přesnost souřadnic... 3 2 Vliv měření na polohovou a souřadnicovou směrodatnou odchylku... 4 3 Vliv podkladu na přesnost souřadnic... 5

Více

PŘÍLOHA č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů

PŘÍLOHA č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK METODICKÝ POKYN ŘEDITELE SŽG PRAHA PROZATÍMNÍ č. 05/2016 BUDOVÁNÍ A SPRÁVA ŽBP Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK trigonometrická

Více

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty 2. Bodové pole a souřadnicové výpočty 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů.

Více

Posouzení stability bodů v experimentální nivelační síti NTK. Stability testing of points in the experimental levelling network NTK

Posouzení stability bodů v experimentální nivelační síti NTK. Stability testing of points in the experimental levelling network NTK ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Posouzení stability bodů v experimentální nivelační síti NTK Stability testing of points in the experimental levelling network

Více

Seminář z geoinformatiky

Seminář z geoinformatiky Seminář z geoinformatiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Délka je definována jako vzdálenost dvou bodů ve smyslu definované metriky. Délka je tedy popsána v jednotkách, tj. v násobcích

Více

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Český úřad zeměměřický a katastrální Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Dodatek č. 3 Praha 2013 Zpracoval: Český úřad zeměměřický a katastrální Schválil: Ing. Karel Štencel, místopředseda

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 4/003 Průběh geoidu z altimetrických měření

Více

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK Příloha k průběžné zprávě za rok 2015

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2015 Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 Číslo projektu: Název projektu: Předkládá: Název organizace: Jméno řešitele: TA02011056 Vývoj nových

Více

Triangulace a trilaterace

Triangulace a trilaterace Výuka v terénu z vyšší geodézie Triangulace a trilaterace Staré Město pod Sněžníkem 2015 1 Popis úlohy V rámci úlohy Triagulace budou metodami klasické geodézie (triangulace, trilaterace, astronomické

Více

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností Obecná část 1. Základní ustanovení katastrálního zákona,

Více

Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu

Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK Určení prostorových posunů stavebního objektu Zadání : Zjistěte posun bodu P do P, umístěného na horní terase Stavební fakulty.

Více

posouzení rozdílu mezi daným a měřeným nivelačním převýšením připojovacích bodů s mezní odchylkou

posouzení rozdílu mezi daným a měřeným nivelačním převýšením připojovacích bodů s mezní odchylkou Pracovní pomůcka T E C H N I C K Á N I V E L A C E ( U _ 5 ) (určování výšek bodů technickou nivelací digitální nivelace) Poslední úprava: 12.10.2018 10:15 Pořadem technické nivelace (TN) vloženého mezi

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km. TECHNICKÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: Název zakázky: Název akce: Obec: Katastrální území: Objednatel: Měření zadal: Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc s využitím přednášky doc Ing Martina

Více

Zaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování

Zaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování Zaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování 1. Účel experimentů V normě ČSN 73 6175 (736175) Měření a hodnocení nerovnosti povrchů vozovek je uvedena řada metod k určování podélných

Více

VÝUKA V TERÉNU GD 1,2

VÝUKA V TERÉNU GD 1,2 VÝUKA V TERÉNU GD 1,2 2015 OBECNÉ POKYNY MĚŘENÍ V TERÉNU Každý je povinen být v okamžiku zahájení úlohy seznámen s jejím obsahem a musí mu být zřejmé měřické postupy. Především jaké veličiny se budou měřit,

Více

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu Prof. Ing. Jiří Pospíšil, CSc., 2010 V urbanismu a pozemním stavitelství lze trigonometrického určování výšek užít při zjišťování relativních

Více

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen. Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. 3. URČOV OVÁNÍ VÝŠEK metody Trigonometrická metoda

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1 Souřadnicové výpočty 2 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc listopad 2015 1 Geodézie 1 přednáška č8 VÝPOČET SOUŘADNIC

Více

Země a mapa. CZ.1.07/1.5.00/34.0015 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Geodézie ve stavebnictví.

Země a mapa. CZ.1.07/1.5.00/34.0015 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Geodézie ve stavebnictví. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0015 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Geodézie ve stavebnictví Pořadov é číslo 1 Téma Označení

Více

ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ

ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 ING. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D. MĚŘENÍ ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ GEODÉZIE 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ. měření úhlů v jedné poloze dalekohledu.

Více

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)

Více

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Geodézie 3 (154GD3) Přednášející: Místnost: Email: www 1: www 2: doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. B912 martin.stroner@fsv.cvut.cz http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie/gd3.php http://sgeo.fsv.cvut.cz/~stroner/

Více

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D. Geodetické základy ČR Ing. Hana Staňková, Ph.D. 1 Geodetické základy ČR polohopisné výškopisné tíhové Geodetické základy Bodová pole Polohové Výškové Tíhové 2 Polohové bodové pole Množina pevných bodů

Více

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

Návod na import měřených dat ("zápisníku") GROMA

Návod na import měřených dat (zápisníku) GROMA Návod na import měřených dat ("zápisníku") GROMA Před výpočtem je nutné založit soubor se seznamem souřadnic. Postup výpočtu a import měřených dat se musí zapisovat do souboru (protokol o výpočtech). Před

Více

Využití nivelačního přístroje Leica DNA03 při zatěžovací zkoušce balkónu

Využití nivelačního přístroje Leica DNA03 při zatěžovací zkoušce balkónu Využití nivelačního přístroje Leica DNA03 při zatěžovací zkoušce balkónu Ing. Jaroslav Braun Ing. Petr Jašek Katedra speciální geodézie Fakulta stavební České vysoké učení technické v Praze XVIII. Mezinárodní

Více

Vybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov

Vybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov Adéla Lepeyová, Petr Suchý Gymnázium a Střední průmyslová

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu Studijní program: M4101 Zemědělské inženýrství Studijní obor: Pozemkové úpravy a převody nemovitostí DIPLOMOVÁ

Více

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství GEODÉZIE Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 16. 12. 2016 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE STUDIJNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA URČENÍ VÝŠKY BODU Z MĚŘENÍ NIVELAČNÍMI PŘÍSTROJI LEICA

Více

Vyjadřování přesnosti v metrologii

Vyjadřování přesnosti v metrologii Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus

Více

Výuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME

Výuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME Výuka v terénu I Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME01 27. 4-30. 4. 2015 1. Trojúhelníkový řetězec Zásady pro zpracování úlohy: Zaměřte ve skupinách úhly potřebné

Více

Robert PAUL NABÍDKOVÝ LIST č. 0 základní pravidla pro stanovení ceny. 1 bodové pole

Robert PAUL NABÍDKOVÝ LIST č. 0 základní pravidla pro stanovení ceny. 1 bodové pole Robert PAUL NABÍDKOVÝ LIST č. ===================================================================================================== 0 základní pravidla pro stanovení ceny 1 bodové pole 2 mapování 21 polohopis

Více

HE18 Diplomový seminář. VUT v Brně Ústav geodézie Fakulta stavební

HE18 Diplomový seminář. VUT v Brně Ústav geodézie Fakulta stavební HE18 Diplomový seminář VUT v Brně Ústav geodézie Fakulta stavební Bc. Kateřina Brátová 26.2.2014 Nivelace Měřický postup, kterým se určí převýšení mezi dvěma body. Je-li známá nadmořská výška v příslušném

Více

GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR

GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR XV. konference SDMG Kutná Hora 2008 GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR Pavel Hánek Ilona Janžurová Alena Roušarová (SMALL spol. s r. o.) Podzemní dutiny - Umělé (historické, současné),

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace

Více

Geodézie a pozemková evidence

Geodézie a pozemková evidence 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.5 Metody výškového měření, měření vzdáleností, měřické přístroje Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické

Více

K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS

K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS Jiří Bureš Otakar Švábenský Marek Hořejš bures.j@fce.vutbr.cz svabensky.o@fce.vutbr.cz horejs@bkom.cz Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav

Více

Vytyčování staveb a hranic pozemků

Vytyčování staveb a hranic pozemků Vytyčování staveb a hranic pozemků Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským

Více

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost. Mezi tyto sítě patří: polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový pořad

Více

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:

Více

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR Jaroslav Nágl Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9/1800, 182 11, Praha 8, Česká republika jaroslav.nagl@cuzk.cz Abstrakt. Koncepce rozvoje geodetických

Více

ZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON

ZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství VYTYČOVÁNÍ STAVEB Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 19. 2. 2018 ZÁKLADNÍ POJMY A METODY

Více

Vytyčování staveb a hranic pozemků (1)

Vytyčování staveb a hranic pozemků (1) Vytyčování staveb a hranic pozemků (1) Vytyčování staveb a hranic pozemků Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115

Více

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS NIVELACE - úvod NIVELACE je měření výškového rozdílu od realizované (vytyčené) vodorovné roviny Provádí se pomocí

Více

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Seminář z geoinformatiky Měření vodorovných úhlů Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Základním

Více

Kontrola svislosti montované budovy

Kontrola svislosti montované budovy 1. Zadání Kontrola svislosti montované budovy Určete skutečné odchylky svislosti panelů na budově ČVUT. Objednatel požaduje kontrolu svislosti štítové stěny objektu. Při konstrukční výšce jednoho podlaží

Více

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)

Více

9.1 Geometrická nivelace ze středu, princip

9.1 Geometrická nivelace ze středu, princip 9 Určování výšek II 9.1 Princip geometrické nivelace, její výhody 9.2 Dělení nivelace dle přesnosti 9.3 Nivelační přístroje 9.4 Osové podmínky nivelačních přístrojů 9.5 Zkouška nivelačního přístroje (nevodorovnost

Více

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP 1 POPIS OPATŘENÍ Obsah: 1. ÚČEL A ROZSAH PLATNOSTI 3 1.1 PŘEDMĚT A ZÁVAZNOST USTANOVENÍ 3 1.2 ROZSAH PLATNOSTI 3 1.3 ROZSAH ZNALOSTI 3 1.4 PŘEHLED ZKRATEK A POJMŮ 3 2. ZÁKLADNÍ POJMY. 5 3. BUDOVÁNÍ ŽBP

Více

Sada 1 Geodezie I. 09. Nivelace pořadová, ze středu, plošná

Sada 1 Geodezie I. 09. Nivelace pořadová, ze středu, plošná S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 09. Nivelace pořadová, ze středu, plošná Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 5/ Určování astronomických zeměpisných

Více

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR) SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. březen 2015 1 Geodézie 2 přednáška č.6 GEODETICKÉ

Více

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21 OBSAH I. ČÁST ZEMĚ A GEODÉZIE 1 Úvod... 1 1.1 Historie měření velikosti a tvaru Země... 1 1.1.1 První určení poloměru Zeměkoule... 1 1.1.2 Středověké měření Země... 1 1.1.3 Nové názory na tvar Země...

Více

Seminář z geoinformatiky

Seminář z geoinformatiky Seminář z geoinformatiky Úvod Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod - Přednášející: Ing. Miroslav Čábelka, - rozsah hodin:

Více