MASARYKOVA UNIVERZITA. Miloš MOLÁK

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Geografický ústav Miloš MOLÁK Trh práce v kraji Vysočina regionálně geografická analýza Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. Brno

2 Jméno a příjmení autora: Miloš MOLÁK Název diplomové práce: Trh práce v kraji Vysočina; regionálně geografická analýza Název v angličtině: Labour market in the Vysočina region; regional geographical analysis Studijní obor (směr): Regionální geografie a regionální rozvoj Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. Rok obhajoby: 2009 ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá vývojem situace na trhu práce v kraji Vysočina. První část je věnována zaměstnanosti. Sleduje její strukturu v roce 1989, dále její vývoj v průběhu devadesátých let aţ do současnosti. Pozornost je také věnována vývoji největších zaměstnavatelů. Další části se věnuje nezaměstnanosti. Studuje její vývoj a snaţí se odhalit její příčiny. Důraz je kladen na regionální rozdíly v nezaměstnanosti v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Zvláštní pozornost je věnována situaci v průběhu roku Věnuje se také roli zahraniční pracovní síly v kraji. Na závěr se snaţí naznačit očekávaný vývoj situace na trhu práce. ANNOTATION This diploma thesis deals with situation in labor market in Vysočina region. First part is related to employment. This part is focused on employment structure in 1989, its progress during 90 and present. Attention is also given to the biggest employers. Second part is about unemployment. It studies its progress and tries to discover its reasons. Attention is given to regional unemployment disparities in districts and municipality districts with larger competences. Special attention is given to situation during year Diploma thesis also discusses the role of foreign labor force in the Vysočina region. Predicted progress of labor market is described in the end. KLÍČOVÁ SLOVA Kraj Vysočina, nezaměstnanost, zaměstnanost, trh práce KEY WORDS Vysočina region, unemployment, employment, labour market 3

3 Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 4

4 Na tomto místě bych rád vyslovil poděkování Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za cenné rady a připomínky při tvorbě této diplomové práce. 5

5 OBSAH: 1 ÚVOD Cíle práce Kraj Vysočina PŘEHLED PRACÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU TRHU PRÁCE POUŢITÉ ZDROJE DAT A METODY Zdroje dat Pouţité metody práce CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA Přírodní charakteristika Postavení kraje v České republice Sídelní struktura Technická infrastruktura VÝVOJ ZAMĚSTNNOSTI V KRAJI VYSOČINA Zaměstnanost v kraji Vysočina na konci osmdesátých let Největší zaměstnavatelé v průmyslu na konci osmdesátých let Struktura zaměstnanosti v počátku 21. století Struktura zaměstnanosti v kraji podle VŠPS Největší zaměstnavatelé v roce VÝVOJ NEZAMĚSTANANOSTI V KRAJI VYSOČINA Vývoj nezaměstnanosti v kraji v období 1990 aţ Vývoj nezaměstnanosti v okresech kraje za období Trh práce ve správních obvodech ORP Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina Vývoj situace na trhu práce v kraji během roku Trh práce ve SO ORP CIZINCI NA TRHU PRÁCE V KRAJI VYSOČINA

6 8.1 Vývoj počtu zahraničních pracovníků v kraji Vysočina v období 1998 aţ Cizinci na konci roku ZÁVĚR LITERATURA 7

7 1 ÚVOD Je tomu jiţ dvě desetiletí, kdy změny v revolučním roce 1989 proměnily ţivot v České republice. Tyto změny se projevili ve všech sférách ţivota občanů států. Jedna z nejdůleţitějších změn pro obyčejného člověka se udála na pracovním trhu. Po čtyři desetiletí se způsob řízení hospodářství naší republiky označoval jako direktivní. Základní rozhodnutí činila úzká skupina lidí z okolí politické reprezentace. V souladu s plány hospodaření spřátelených států zaměřovalo se naše hospodářství na těţký průmysl a strojírenství. Výsledkem tohoto ekonomického systému, který trval čtyři desítky let byl vznik mamutích průmyslových kolosů, jejichţ produkty byly určeny převáţně na trhy států bývalého východního bloku. Změny, které přichází s rokem 1989, mají zásadní vliv na průmyslové závody a na celé směřování národního hospodářství. Trhají se vztahy s tradičními obchodními partnery v podobě východních států a prostředí trţní ekonomiky nudí jednotlivé podniky, aby konfrontovaly své zboţí s mnohdy kvalitnějšími výrobky západního světa. Není překvapením, ţe zboţí vyráběné neefektivní a často výrazně zaostalou výrobou těţko hledá uplatnění v konkurenčním prostředí. Neefektivní výroba jiţ nemůţe dále pokračovat, podniky musí projít výraznou restrukturalizací. Samozřejmě ne všechny tento těţký úkol zvládly a mnoho jich muselo ukončit svoji činnost. Všechny zmíněné informace souvisí s ústředním tématem TRHEM PRÁCE. Lidé bez zaměstnání, kteří mnohdy desítky let pracovali ve zrušených fabrikách, se snaţí najít nové uplatnění. Ne v celé naší vlasti je takovéto hledání stejně náročné. Existují strukturálně postiţené regiony, kde šance najít dobrou práci je téměř beznadějná. Nemusejí to být jen velké celky, kde jsou váţné problémy. Často se situace na trhu práce odlišuje mikroregion od mikroregionu. Jedno z takových míst je i kraj Vysočina. Specifické přírodní podmínky a historický vývoj daly vzniknout velkým rozdílům mezi jednotlivými oblastmi kraje. Zvláštním důvodem, proč jsem si pro svoji diplomovou práci vybral právě kraj Vysočina, také bylo, ţe se zde nachází místo mého bydliště. S postupujícím průběhem studia geografie jsem si stále více začal uvědomovat sociální problémy kolem sebe a nezaměstnanost v mém okolí se jevila jako dobré vysvětlení části problémů. Z tohoto důvodu jsem se věnoval nezaměstnanosti v okrese Třebíč ve své bakalářské práci. V diplomové práci jsem se rozhodl toto téma prohloubit a 8

8 rozšířit zájmovou oblast na celé území kraje. Jako vedoucí pro mě byl jasnou volbou doc. Toušek, neboť se podílel přímo nebo jako vedoucí na spoustě projektech s podobnou tématikou. 1.1 Cíle práce Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat, zhodnotit a popsat situaci na trhu práce v kraji Vysočina. Zadání práce mi stanovilo několik dílčích cílů takto: Analyzujte literaturu a prameny zabývající se problematikou trhu práce v okresech kraje Vysočina po roce 1989, navrhněte ukazatele a metodiku práce zhodnoťte vývoj nezaměstnanosti kraje Vysočina, soustřeďte se na regionální rozdíly a vysvětlení jejich příčin, věnujte pozornost změnám ve struktuře zaměstnanosti ve studovaném území, popište roli zahraniční pracovní síly v kraji Vysočina, analyzujte rozdíly v situaci na trhu práce podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností, naznačte očekávaný vývoj situace na trhu práce do konce Kraj Vysočina Kraj Vysočina vznikl Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vyšších územních celcích a začíná existovat od (Beneš, M. 2008, 27-33). Rozkládá se na území pěti okresu (z roku 1960) Havlíčků Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Kraj v dnešní podobě má velice kompaktní tvar, vyčnívá pouze jiţní okraj okresu Třebíč, a téměř v geografickém středu se nachází krajské město Jihlava. Kompaktnost kraje je umocněna typickou kopcovitou krajinou Českomoravské vrchoviny, čímţ se odlišuje od svých sousedů. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe takovýto kraj existoval jiţ dávno, není tomu pravda. 9

9 Jednotka v podobných hranicích existovala pouze mezi roky 1949 aţ 1960 jako Jihlavský kraj. Patřilo sem navíc Dačicko, naopak chyběla východní část okresů Ţďár a Třebíč a severní část okresu Havl. Brod. V roce 1960 proběhla územní reforma a území Jihlavského kraje (1949) bylo rozděleno mezi sousedy. Okresy Jihlava, Třebíč a Ţďár měli za krajské město Brno, okres Havlíčkův Brod připadl do kraje Východočeského a Pelhřimov do kraje Jihočeského. Další zajímavostí je, ţe stará zemská hranice prochází téměř středem kraje i krajského města. Současný kraj má v rámci České republiky centrální polohu, nejblíţe hranicím má v jiţním cípu okresu Třebíč. V rámci členění EU tvoří se svým sousedem Jihomoravským krajem region Jihovýchod NUTS 2. Dalšími sousedy jsou kraje Pardubický, Středočeský a Jihočeský. Podle nové územně správní reformy je kraj rozdělen mezi 15 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. 10

10 2 PŘEHLED PRACÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU TRHU PRÁCE Problematikou trhu práce se zabývá řada pracovišť. Publikační činností však vynikají především 2 pracoviště Fakulta sociálních studií na Masarykově Univerzitě a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V poslední bodě vedle těmto převáţně sociologických pracovišť se začínají prosazovat i pracoviště ekonomická Vysoká škola ekonomická v Praze a Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě. Produkce geografických pracovišť je méně významná, velkého ohlasu však dosáhla monografie kolektivu Dušana Drbohlava věnována působení nelegálních cizinců v ČR na trhu práce. Studií zabývajících se konkrétně trhem práce v kraji Vysočina je málo. Za nejdůleţitější lze povaţovat Roční zprávy o situaci na trhu práce v kraji Vysočina vydávané úřadem práce se sídlem v Jihlavě. Působení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (dále jen VUPSV) navazuje svou činností na tradici výzkumného pracoviště Sociální ústav Československé republiky (zaloţeno1919). Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, formulovaný podle aktuálních potřeb orgánů státní správy, popřípadě neziskových či privátních subjektů. Výzkumné projekty se kaţdý rok připravují ve spolupráci se zřizovatelem a zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje vědy a výzkumu v předmětných oblastech. Mezi hlavní výzkumné zájmy ústavu patří: trh práce a zaměstnanost, sociální dialog a pracovní vztahy, sociální ochrana, rodina, rovné příleţitosti, příjmy a mzdy, teorie sociální politiky. Podobné vědecké zaměření a spolupráce ústavu s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity nakonec vedla k vytvoření společného pracoviště Výzkumný ústav VUPSV v Brně. Společně bylo těmito institucemi vydáno mnoho publikací. Výzkumem problematiky trhu práce a politiky zaměstnanosti se zabývá výzkumná pracovní skupina Trh práce a zaměstnanost. V publikacích se zabývají především následujícími tématy: 1. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie (např.: Krebs, Baštýř. 2003a, 2003b, Michalička, Czesaná a kol. 2005, Sirovátka, Kofroň a kol. 2005, Kotrusová, Kux. 2006, Baštýš. 2007, Kozelský. 2007) 11

11 2. Dopady zaměstnávání cizinců a. cizinci u nás (např.: Horáková. 2004a,b, 2005, 2008, 2009, Jahoda. 2006, Pořízková. 2009, Rákoczyová, Trbola. 2009) b. občané ČR v zahraničí (např.: Vavrečková, Michalička, Severová. 2004, Vavrečková a kol. 2005, Vavrečková, Horová a kol 2005, Vavrečková.2006, Vavrečková, Hantak. 2008, 3. Problematické skupiny obyvatelstva včetně problematiky zaměstnávání ţen a. dlouhodobě nezaměstnaní (např.: Šimíková, Navrátil, Winkler. 2005, Hora. 2009a,b) b. zaměstnávání ţen (např.: Valentová. 2004, Krause. 2005, Fischlová, Gazdagová. 2006) 4. Hodnocení efektivnosti programů Aktivní politiky zaměstnanosti ( např.: Sirovátka a kol. 2003, Sirovátka, Kulhavý. 2006, 2007) 5. Nabídka pracovních sil (např.: Karpíšek. 2003) Publikace tedy vznikaly i na dalších pracovištích. Převáţně z pohledu ekonomického se na trh práce dívají na VŠE v Praze. Jmenovat lze např. publikace Broţová (2006), Soušková (2008). Širší prostor dostává studiu trhu práce také v Ostravě na VŠB-Technické univerzitě a Vysoké škole podnikání. Tyto pracoviště se prezentují publikacemi např.: Šimek (2005, 2007) a Tvrdý (2007). Ekonomové se daným tématem také zabývají na Slezské univerzitě v Opavě, jmenovat lze práci Kolibová (2005). Publikace vycházejí také pod hlavičkou ČSÚ, uvézt je moţné třeba Kupka, Šťastná (2007). Jak jiţ bylo řečeno, za nejdůleţitější zdroj informací o trhu práce v kraji Vysočina lze povaţovat pravidelné zprávy úřadu práce. Pravidelné Analýzy stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina jsou kaţdoročně vydávány jiţ od roku 2000 úřadem práce v Jihlavě. Zprávy jsou souhrnem informací o celém území kraje, jelikoţ mají úřady práce stále okresní strukturu, jsou pravidelně také vydávány zprávy úřadů práce o jednotlivých okresech. Zprávy o kraji i zprávy o jednotlivých okresech mají podobnou strukturu, avšak okresní zprávy se detailněji zabývají daným územím a niţších řádovostních úrovních. Zprávy se zabývají následujícími tématy: - celková charakteristika území 12

12 - zaměstnanost a volná pracovní místa - nezaměstnanost - cizinci na trhu práce - kontrolní činnost (pouze v okresních zprávách) - aktivní politika zaměstnanosti - analýza problémových skupin a oblastí (pouze v okresních zprávách) - predikce budoucího vývoje Ač publikační činnost geografických pracovišť je méně významná, lze jich několik uvést. K nejvýznamnějším patří Centrum pro regionální rozvoj při Masarykově univerzitě v Brně, které kaţdý rok provádí průzkum trhu práce v Jihomoravském kraji. Zjištěné informace jsou pak publikovány (Toušek. 2008, 2009). Vypíchnout lze také některé rigorózní a diplomové práce na MU v Brně a UP v Olomouci (Palcrová. 2007, Řezníček. 2007). 13

13 3 POUŢITÉ ZDROJE DAT A METODY Pro správné pochopení fungování trhu práce a jeho vývoji v čase je nutné vysvětlit jaký způsobem jsou získávána data pro jednotlivé výpočty a jakým způsobem jsou ony výpočty prováděny. 3.1 Zdroje dat Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (SSZ) Prostřednictvím SSZ jsou ministerstvem pravidelně zveřejňovány informace o trhu práce. Pro potřeby prácí s touto tématikou jsou vyuţitelné především informace uvedené v měsíčních statistikách vydávaných od roku 1990 (od roku 1997 elektronicky). Původně byla data zpracovávána za okresy a kraje. Od roku 2001 jsou také vybrané údaje přístupné za jednotlivé obce. V souvislosti se změnami hierarchického uspořádání státní správy jsou od roku 2005 informace přístupné také za správní obvody obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady. Doplňující informace o uchazečích a volných pracovních místech lze najít ve čtvrtletních statistikách. Z měsíčních statistik lze čerpat následující informace: velikost pracovní síly uchazeči o zaměstnání (počet, změny, jednoduchá struktura) počet osob pobírajících příspěvky (celkem, jednoduchá struktura, rekvalifikace) volná pracovní místa (pohyb, specifikace) míra nezaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti Ze čtvrtletní statistiky je moţné vyuţít následující údaje o uchazečích zdravotní postiţení (celkový počet, stupně postiţení) věková a vzdělanostní struktura zaměstnání (KZAM) délka nezaměstnanosti a dávky 14

14 nezaměstnanost ţen struktura volných pracovních míst Český statistický úřad (ČSU) Za druhý významný zdroj informací o trhu práce lze povaţovat Český statistický úřad. Ten poskytuje informace získané pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Se šetření bylo v naší republice započato jiţ v prosinci roku Z výsledků VŠPS je moţné získat informace o nezaměstnanosti a základní struktuře zaměstnanosti. Metodika VŠPS v zásadě vychází z doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Data jsou získávána pomocí kontinuálního dotazníkového šetření, jehoţ výsledky jsou prezentovány ve čtvrtletních cyklech. Informace jsou dostupné za kraje, za regiony NUTS 2 a za celé území ČR. Za menší území data nejsou dostupná, proto je není moţné vyuţít např. u okresů. Předmětem šetření jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech o počtu zhruba 26 tis., coţ odpovídá 0,7% všech trvale obydlených bytů v ČR. Při setření není důleţitý typ pobytu osoby, ale její uplatnění na trhu práce v referenčním týdnu. Jsou zjišťovány informace z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, odvětví, postavení v zaměstnání, mobility pracovní síly, sociálního postavení a řady dalších. Proti běţnému výkaznictví a dalším evidenčním zdrojům šetření umoţňuje kvalifikovaně odhadnout nejen výši a charakter zaměstnanosti a celkové nezaměstnanosti z různých hledisek, ale i rozsah a charakter ekonomické neaktivity obyvatelstva. U osob mladších neţ 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Podle doporučení Eurostatu lze údaje za tyto osoby získat buď z administrativních zdrojů nebo zvláštním šetřením organizovaným zásadně mimo rámec VŠPS. Z publikací ČSÚ je moţné rovněţ vyuţít výsledky Sčítání lidí, domů a bytů, které se koná jednou za deset let. 15

15 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VUPSV) Kvalitní zdroj informací o zaměstnávání cizinců na našem území jsou publikace vydávané Výzkumným ústavem práce a sociálních věci (VUPSV). Základní pouţitou publikací je Bulletin číslo 22, který svým obsahem navazuje na stejné publikace vydané v předcházejících letech. Bulletin ukazuje počty osob z EU/EHS a Švýcarska, počty osob pracujících na pracovní povolení a počty vydaných ţivnostenských oprávnění. Tyto informace jsou uváděny od roku 1998 do současnosti za jednotlivé okresy. Starší data je moţné získat z publikací vydaných v předcházejících letech. Údaje o počtech pracovníků z jednotlivých zemí je moţné získat za celé území republiky. 3.2 Pouţité metody práce Jako charakteristiku, kterou lze nejlepším způsobem zhodnotit trh práce, je moţné identifikovat míru nezaměstnanosti (MN). Pomocí ní je moţné popsat aktuální situaci, vývoj v čase a porovnat různé regiony a hierarchické úrovně. Nezaměstnanost a další různé věci a pojmy s ní spojené můţeme označit jako relativně mladé, proto samotný způsob výpočtu míry nezaměstnanosti doznal v čase mnoho změn. Míra nezaměstnanosti se také liší podle toho jakým způsobem a kdo získává data pro její výpočet. První pokusy o výpočet MN se objevili v roce MN se počítala jako podíl uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu v produktivním věku (muţi let, ţeny let). Vykazovaná MN byla ve skutečnosti o něco niţší neţ ve skutečnosti, neboť do jmenovatele byly také započítány nepracující osoby v produktivním věku (např. studenti a invalidní důchodci), naopak započítáni nebyly pracující důchodci. Chybná metodika byla změněna a od března 1991 se v čitateli místo osob v produktivním věku objevuje obyvatelstvo zaměstnané v národním hospodářství. Celková MN počítána podle této metodiky se jiţ přiblíţila skutečným hodnotám, avšak došlo ke zkreslení výsledků v některých okresech. Problém byl v tom, ţe člověk zaměstnaný v jiném okrese zvyšoval jeho pracovní velikost, ale člověk nezaměstnaný se počítal mezi nezaměstnané v místě bydliště. Řečené se projevovalo v okresech leţících ve velkých městských aglomerací (Praha, Brno, Ostrava,..), kde byla MN vyšší neţ uváděla statistika (díky velké pracovní velikosti), opačná situace byla zjištěna v tzv. venkovních okresech 16

16 Následujícího roku se metodika opět mění a místo osob zaměstnaných se setkáváme s novým pojmem disponibilní pracovní síla (DPS). DPS se vyčítá jako součet osob zaměstnaných v národním hospodářství a registrovaných uchazečů o zaměstnání. I přes určitá opatření stále nebyly odstraněny všechny nepřesnosti. Důleţitým se stal rok 1994, od něhoţ Český statistický úřad kaţdé 3 měsíce poskytuje aţ do úrovně okresů údaje o velikosti pracovní síly, které jsou získány z dat Sčítání lidí, domů a bytů a z VŠPS. Určité změny v metodice se objevily i v následujících letech, především z důvodu přibliţování se mezinárodním metodikám. Menší změna se provila od roku 1997, kdy se do pracovní síly přestali počítat osoby pobírající rodičovský příspěvek. Zatím poslední změna nastala v roce 2004, kdy se na MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti počítají pouze tzv. dosaţitelní uchazeči zaregistrovaní na úřadu práce, to znamená ti, kteří mohou okamţitě nastoupit do zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči ve vazbě, v pracovní neschopnosti, zařazeni do rekvalifikačních kurzů, dále osoby, které vykonávají krátkodobé zaměstnání či pobírající mateřský příspěvek. Ministerstvem práce a sociálních věcí je tedy uváděna registrovaná míra nezaměstnanosti, která vyţívá údajů úřadů práce a výsledky VŠPS. MRN se vypočítá jako poměr dosaţitelných uchazečů registrovaných na úřadě práce a pracovní síly vypočítané z VŠPS vše je násobené stem. Nový vzorec pro výpočet MRN: MN = Uch / PS * 100 Uch počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání evidovaný na ÚP PS velikost pracovní síly Aby bylo moţné v této práci porovnat vývoj nezaměstnanosti v kraji od devadesátých let do současnosti, byla v kapitole šesté v celém období 1990 aţ 2007 MRN počítána podle staré metodiky, tedy se všemi registrovanými uchazeči. Podlé jiné metodiky je počítána míra nezaměstnanosti prezentovaná ČSÚ. Míra obecné nezaměstnanosti vychází z výsledků VŠPS. Jako nezaměstnaní se berou všechny osoby, které si v referenčním týdnu aktivně hledaly zaměstnání a neodpracovali ani hodinu za mzdu. 17

17 Pomocí míry nezaměstnanosti je moţné dobře zhodnotit situaci na trhu práce, avšak doplňující informace lze také získat výpočtem syntetického ukazatele Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Díky tomu, ţe ukazatel zohledňuje počet volných pracovních míst (VPM), dává nám informace o obtíţnosti hledání uplatněn pro nezaměstnané. Čím vyšší hodnoty ukazatel dosahuje, tím je uplatnění sloţitější. Vzorec pro výpočet počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo: Uch/VPM = Uch / VPM * 100 Uch - počet uchazečů o zaměstnání VPM - počet volných pracovních míst Pro zhodnocení struktury zaměstnanosti v niţší územních jednotkách je počítán tzv. Index specializace. Ten se vypočítá jako poměr podílu zaměstnaných v daném odvětví v dané územní jednotce a podíl zaměstnaných ve stejném odvětví v celé republice. Vzorec pro výpočet indexu specializace: IS o = (P oj /P j )/(P o /P) P oj počet zaměstnaných v odvětví o v území j P j celkový počet zaměstnaných v území j P o počet zaměstnaných v národním hospodářství v odvětví o P celkový počet zaměstnaných v národním hospodářství Pro zhodnocení významu cizinců na trhu práce byl je v práci vypočítán podíl cizinců na pracovní síle podle vzorce: PCNPS = Ciz / PS *100 Ciz součet občanů EU/EHS a Švýcarska, cizinců s pracovním povolením a vydaných ţivnostenských opravnění PS velikost pracovní síly 18

18 Modifikací MN lze vytvořit obdobný vzorec pro určité skupiny. Často se pouţívá ukazatel Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN), která uvádí podíl osob nezaměstnaných více jak 12 měsíců na pracovní síle. MDN = Uch 12 +/PS*100 Uch počet uchazečů registrovaných více jak 12 měsíců PS velikost pracovní síly Pomocným ukazatelem pro zhodnocení vývoje charakteristiky s absolutní hodnotou v čase je Index růstu. Lze jím např. hodnotit vývoj počtu nezaměstnaných v okresech. Hodnota nad 100 znamená růst, pod 100 pokles. IRN = PN 06 / PN 05 * 100 IRN index růstu nezaměstnaných mezi roky 2005 a 2006 PN06 počet nezaměstnaných na konci roku 2006 PN05 počet nezaměstnaných na konci roku

19 4 CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA 4.1 Přírodní charakteristika Geomorfologie Celé území kraje Vysočina je z geomorfologického hlediska součástí podsoustavy s názvem Českomoravská vrchovina s výjimkou malého území na Havlíčkobrodsku, které je součástí Středočeské tabule. Krajina je tvořena mozaikou vrchovin, z nichţ řada převyšuje nadmořskou výšku 700m a rozlehlých kotlin táhnoucích podél říčních toků. Tvar reliéfu je dán kopcovitou krajinou s plochými hřbety a prudkými svahy a také roviny s hluboce zaříznutými údolími řek. Českomoravská vrchovina se dělí na 7 geomorfologických celků, z nichţ nejvyšších nadmořských výšek dosahuje plošně malá Javořická vrchovina se stejnojmenným vrcholem (837 m n. m.) na jihozápadním okraji kraje. V protějším okraji kraje se nachází Ţďárské vrchy (součást Hornosvratecké vrchoviny) s nejvyšším bodem Devět skal (836 m n. m.). Největší plocha v kraji patří Křiţanovské vrchovině, která se táhne z jihu Jihlavska přes okraj Třebíčska a pokrývá i většinu okresu Ţďár. Nejvyšším vrcholem je Harusův kopec (741 m n. m.) u Nového Města n. M. Nad 700 m n. m. sahají také vrcholky Křemešnické vrchoviny (zhruba okres Pelhřimov) s vrcholem Křemešník (765 m n. m.). Niţšími nadmořskými výškami se prezentuje pouze Hornosvratecká pahorkatina (většina okresu Havlíčků Brod) a Jevišovická pahorkatina, která pokrývá většinu Třebíčska. V místě, kde řeka Jihlava opouští kraj se nachází se nachází nejniţší bod celé Vysočiny s výškou 239 m n. m. Podnebí Ráz počasí na Českomoravské vrchovině je především určen polohou v mírně teplém podnebném pásu a převládajícím severozápadním prouděním vzduchu. Velká proměnlivost počasí v čase i místě je důsledkem pestrého geomorfologického tvoru reliéfu.,,podle Quitta se území kraje dělí na mezi chladnou a mírně teplou klimatickou oblast (Čech, L. 2002, str. 43). Chladná klimatická oblast se vyskytuje na malé ploše 20

20 v kraji, lze ji najít ve vrcholových partiích např. Ţďárských vrchů, Ţelezných hor, Javořické a Křemešnické vrchoviny. Tyto oblasti jsou typické niţší teplotou vzduchu (průměr v lednu -4 C, v červenci 15 C), vyšším úhrnem sráţek (kolem 1000 mm za rok) a silným větrem. Zbytek kraje se řadí do mírně teplé klimatické oblasti (průměrná teplota v lednu -2 C, v červenci 17 C, sráţky do 700 mm za rok). Nejteplejší počasí je ve východní části Třebíčska a při hranici se Středočeským krajem. Vodstvo Díky své poloze na hlavním evropském rozvodí, je území kraje rozděleno na menší severozápadní oblast, která součást povodí Labe a větší oblast, která je součást povodí Dunaje. Do Černého moře přes Labe odvádí z kraje vodu především Sázava a její přítoky Doubrava (obě pramení ve Ţďárských vrších) a Ţelivka (Krěmešnická vrch.). Zanedbatelná část kraje je také odváděna do Vltavy. Do Černého moře se spolu s Dunají vlévá řeka s největším povodím Jihlava (pramení v Javořické vrchovině) se svými přítoky Oslavou a Rokytnou. Zbytek vody je odváděn Svratkou (Ţďárské vrchy). Na vodních tocích na Vysočině vzniklo mnoţství vodních nádrţí. Zřejmě díky dobré kvalitě ţivotního prostředí fungují na Vysočině nádrţ Vír jako zdroj pitné pro Brno a nádrţ Švihov jako zdroj pro hlavní město. V souvislosti s budováním JE Dukovany bylo postaveno vodní dílo Dalešice, které disponuje nejvyšší sypanou hrází v republice. Vysočina oplývá rovněţ velkým mnoţstvím rybníků, největší z nich je Velké Dářko na Sázavě. Cestovní ruch Díky relativně čistému ţivotnímu prostředí, přírodním podmínkám a kulturním památkám nabízí Vysočina dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci a rovněţ pro chatařství a chalupářství. Mezi největší přírodní lákadla patří CHKO Ţďárské vrchy a Ţelezné hory, dále pak četné národní přírodní rezervace a přírodní parky. Z lidských výtvorů lze zmínit památky Unesco v Telči, Třebíči a Ţďáru n. S., hrady zámky, městskou a lidovou architekturu (Zabloudilová, I. 2004). 21

21 4.2 Postavení kraje v České republice Kraj Vysočina zaujímá z hlediska sídelní struktury v České republice zvláštní postavení. Díky historickému vývoji a především specifickým přírodním podmínkám je sídelní struktura typická hustou sítí menších obcí, která je doplněna centry místního nebo regionálního významu. V tabulce č. 1 jsou zobrazeny základní informace o kraji Vysočina a také nabízí porovnání s ostatními kraji republiky. Jsou zde informace o rozloze, počtu obyvatel, hustotě zalidnění, počtu obcí a průměrný počet obyvatel v jedné obci. V posledním řádku tabulky je vţdy pořadí našeho kraje v dané charakteristice. Všechny uváděné hodnoty jsou platné ke konci září roku Tab. 1: Základní charakteristiky krajů ČR k Kraj Rozloha Počet obyvatel 22 Hustota zalidnění Počet obcí Počet obyvatel na obec Středočeský Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Vysočina Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Královéhradecký Pardubický Zlínský Karlovarský Liberecký Hl. m. Praha Česká republika Pořadí kraje Vysočina Pramen: Mezikrajové srovnání za 1. aţ 3. čtvrtletí 2008, ČSÚ Praha, 2008 Jednou větou by se kraj Vysočina dal označit jako velký, s velkým počtem obcí a s malým počtem obyvatel. Při pohledu do tabulky zjistíme, ţe pouze čtyři kraje zabírají větší území neţ Vysočina, která má rozlohu 6796 km 2. Také s počtem 704 obcí patří kraj mezi významné, více jich je pouze ve kraji středočeském. V ostatních charakteristikách se kraj vyskytuje na opačném konci pomyslné tabulky. Na konci září loňského roku mělo své bydliště na Vysočině pouhých 515 tis. obyvatel a tím se kraj řadí aţ na jedenácté místo. Díky velké rozloze a malému počtu obyvatel je zde nízká hustota zalidnění 76 obyvatel na km 2, coţ je téměř poloviční hodnota oproti průměru republiky. Menší zalidnění mají jen

22 dva další kraje. Na úplně posledním místě se kraj vyskytuje v počtu obyvatel na jednu obec. V jedné obci zde průměrně bydlí 732 lidí, přitom v republice je to více jak dvakrát tolik. 4.3 Sídelní struktura Dne vešla v platnost další část reformy veřejné správy, okresní úřady oficiálně končí svoji činnost. Jejich působnost musela být rozdělena, část povinností přešla na krajský úřad, část úkolů převzaly úřady obcí s rozšířenou působností, které tím zahájili svoji činnost. Se zrušením okresních úřadů však úplně nemizí okresy jako takové. Mají svůj význam ve struktuře některých státních institucí, stále existují okresní úřady práce, soudy či policejní ředitelství. Okresy také zůstávají důleţitou statistickou jednotkou a volebním obvodem. Tab. 2: Vybrané charakteristiky správních obvodů obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina na konci roku 2008 Název Rozloha Počet obyvatel Počet obcí Počet částí Počet obyvatel na obec Hustota obyv./km 2 Bystřice nad P Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť n. O Nové Město n. M Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Vysočina Česká republika Pramen: Statistická ročenka kraje Vysočina 2008, ČSÚ Jihlava, 2009 Za účelem přiblíţení veřejné správy tedy roku 2003 nahradilo v kraji 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností 5 okresů. Hranice SO ORP ne vţdy kopírovali okresní hranice, proto došlo v roce 2007 k harmonizaci a byly změněny hranice okresů, 23

23 které vlastně uţ neexistovali. 3 obce přešli z okresu Třebíč do okresu Jihlava, 1 z Jihlavska do Ţďárska a 2 získal okres Ţďár z Třebíče. Základní socioekonomické informace na úrovni SO ORP jsou zobrazeny v tabulce č. 2. Zvláštní pozici mezi správními obvody zaujímají ty, v nichţ jsou sídla bývalých okresních měst, tyto patří mezi největší v ČR. Naopak se na Vysočině vyskytují také obvody, nad jejichţ významem čněl otazník jiţ v době vzniku jako ty se sídlem v Náměšti n. O., Pacově a Telči. Plošně největší je SO ORP Jihlava, který s rozlohou 922 km 2 patří mezi deset největších obvodů v zemi. V stejném obvodě ţije také nejvíce obyvatel, s 98 tis. obyvateli patří obvodu v pomyslném ţebříčku 18. místo, avšak před ním jsou obvody s největšími městy ČR. Naopak nejméně lidí ţije v SO ORP Pacov (10 tis. obyv.), který je nejmenší obvodem v ČR po obvodě Králíky, který má ještě o tisíc obyvatel méně. Hustota zalidněnosti je nízká v celém kraji, proto se dá nízká hustota předpokládat i v jednotlivých obvodech. Ţádný ze SO nedosahuje hustoty zalidnění ČR, nejvíce se jí hustotou 107 obyvatel na km 2 přibliţuje SO Jihlava. Nejniţší hustota zalidnění byla zjištěna v obvodech Pacov (43 obyv na km 2 ) a Telč (46), avšak zjištěné hodnoty nepatří k nejniţším v ČR, ve 13 obvodech ČR převáţně z Jihočeského kraje je hustota niţší. Obdobná situace jako s hustotou zalidnění je i s počtem obyvatel na jednu obec. Opět v ţádném obvodu nebyl překročen průměr ČR. Obvody na Vysočině patří k vůbec nejmenším v tomto ukazateli. V deseti obvodech s nejniţším průměrným počtem obyvatel na obec v ČR jich najdeme 5 zástupců z Vysočiny, jsou to SO ORP Telč (299 obyvatel na jednu obec), Pacov (417), Náměšť n. O. (497), Moravské Budějovice (520) a Bystřice (529) 4.4 Technická infrastruktura Silnice,,Kraj Vysočina se geograficky nachází v centrální části republiky a územím kraje prochází důleţité dálkové linie mezinárodního i národního významu s výrazným podílem tranzitu (Novák, V. 2009). Jednoznačně nejvýznamnější komunikací je silnice republikového i Evropského významu dálnice D1. Tato komunikace spojuje dvě největší 24

24 města ČR a je součástí evropského dálničního koridoru. Na území kraje má délku 93. Výskyt dálnice D1 se ukazuje jako jeden z významných faktorů, který má vliv na trh práce, podrobnosti v dalších kapitolách. Mimo dálnici zde můţeme nalézt také 421 km silnic první třídy a dalších více neţ 4000 km silnic niţších tříd. Tyto komunikace zajišťují propojení polycentrické sídelní struktury kraje a spojení se sousedními regiony. Pokud bychom chtěli hodnotit kvalitu spojení mezi jednotlivými částmi kraje, shledáme, ţe lepší spojení je v západovýchodním směru, naopak spojení ve směru severojiţním má určité rezervy. Především díky geomorfologickému tvaru reliéfu má mnoho komunikací nedostačující kvalitu pro narůstající provoz, proto byl v roce 2006 zastupitelstvem kraje schválen projekt Páteřní silniční síť kraje Vysočina. Síť zahrnuje více neţ 1000 km silnic a bere si za cíl napojení všech obcí nad 3000 obyvatel, zlepšení technických parametrů vybraných komunikací a celkové zkvalitnění dopravy v kraji (Novák, V. 2009). Železnice Přírodní podmínky mají velký vliv také na stav ţelezniční sítě v kraji, velké převýšení neumoţňuje zvýšení rychlosti a moţnost zapojení do ţelezničních koridorů.,,celková délka 592 km tratí představuje hustotu 0,086 km/km2, niţší hustotu ţelezniční sítě má pouze Zlínský kraj (Novák, V. 2009). Nejdůleţitější tratí v kraji je spojnice Praha Brno, která prochází okresními městy Havlíčkův Brod a Ţďár n. S. Tato trať je elektrifikována a jako jediná v kraji také dvoukolejná. Druhou elektrifikovanou tratí je spojnice České Budějovice Jihlava Havlíčkův Brod. Díky těmto dvěma tratím se Havlíčkův Brod stal nejdůleţitějším uzlovým bodem ţelezniční sítě kraje Vysočina. Především pro obyvatele Třebíčska má velký význam ţeleznice Jihlava, Třebíč a Brno, která je vyţívána právě pro spojení právě s moravskou metropolí. Naopak v kraji existuje řada tratí nad jejichţ budoucností visí otazník (např. Moravské Budějovice Jemnice a Havlíčkův Brod Humpolec). V historii se objevilo i několik návrhů na jejich zrušení. 25

25 Průmyslové zóny V devadesátých letech probíhaly výrazné změny v národním hospodářství. České podniky byly vrţeny do světa trţní ekonomiky. V důsledku zvyšující se konkurence, neboť se na náš trh dostávají výrobky z podniků jiných zemí, musí české společnosti měnit strategii a projít výraznou restrukturalizací. Některým podniku se transformace daří a mohou se dále rozvíjet, ale také existuje významný počet společností, které toho nejsou schopny a musí ukončit svoji činnost. Z tohoto důvodu klesá průmyslová výroba. Podobné problémy transformující se země řeší snahou o přilákaní zahraničních investorů. Tito investoři většinou nemají zájem investovat své peníze do stávajících průmyslových závodů, ale snaţí se zakládat podniky nové, nepostiţené socialistickým řízením. Pro nové podniky je třeba hledat vhodné místo, proto byl vytvořen nástroj pro přilákání nových investorů v podobě zakládání průmyslových zón. Vyuţívání starých výrobních hal se často ukazuje jako neekonomické, proto nenachází své uplatnění problémová území tzv. Brownfields.,,Průmyslovou zónu definuje CzechInvest ve svém programu podpory jako ucelené souvislé území přibliţně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby, nebo jako zastavitelné území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a sluţeb. (Uvedeno v Toušek, V str. 31),,Vlády v České republice poměrně dlouho moţnosti investičních pobídek ignorovaly s odůvodněním, ţe deformují trţní prostředí (Uvedeno v Toušek, V str.5). Přelomem se stal rok 1998, kdy vláda schválila všeobecná kritéria pro poskytování investičních pobídek a od následujícího roku byla poskytována podpora na vybudování průmyslových zón. Tab. 3: Průmyslové zóny kraje Vysočina v roce 2002 ORP Počet zón Rozloha Celkem Kat. 2 Kat. 3 Kat. 2 Kat. 3 Počet Rozloha Chotěboř ,2 4 63,2 Bystřice nad P Velké Meziříčí ,3 5 56,3 Pelhřimov ,7 2 41,7 Jihlava Ţďár nad Sázavou

26 Moravské Budějovice ,4 2 19,4 Havlíčkův Brod Humpolec Třebíč ,4 1 11,4 Světlá nad Sázavou Pacov Nové Město na M Telč Náměšť nad Oslavou Kraj Vysočina Pramen: Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina, VCRR Brno, 2002 Průmyslové zóny se samozřejmě budovali také na Vysočině. Hodnocením úspěšnosti a významu jednotlivých průmyslových zón na Vysočině se zabývalo Výzkumné centrum regionálního rozvoje v Brně. Hlavní poznatky jsou shrnuty ve studii Toušek (2002). Analýza v této studii za mikroregiony potom u Vysočiny oproti jiným krajům prokázala relativně rovnoměrné rozloţení nabídky na území celého kraje, a to jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Celkem 27 mikroregionů celé republiky nedisponovalo nabídkou průmyslových zón, na Vysočině se jednalo o SO Pacov, Telč, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě a Světlou nad Sázavou. Průmyslové zóny byly rozděleny do několika kategorií podle svého významu. Do kategorie první tedy zón strategického významu se na Vysočině neřadila ţádná zóna. Do kategorie druhé s označením zóny regionálního významu se na Vysočině počítalo celkem 9 průmyslových zón a rozkládaly se na celkové ploše 217 ha. Nacházeli se většinou v místech s dobrou dostupností na dálnici, výjimkami byly zóny v Bystřici n. P. a Chotěboři. Průmyslové zóny nadregionálního významu doplňovaly zóny významu regionálního, který se na ploše 119 ha rozkládalo celkem 12. Některé tyto zóny byly ve stejných městech jako předcházející, některé byly naopak jediné ve správním obvodě. Ze SO ORP jsou průmyslovými zónami nejvíce vybaveny Chotěboř, Bystřice n. P. a Velké Meziříčí. 27

27 5 VÝVOJ ZAMĚSTNNOSTI V KRAJI VYSOČINA Po roce 1989 se můţeme v odborné literatuře setkat s novým pojmem nezaměstnanost. Pro pochopení tohoto váţného problému je nutné interpretovat určité změny v ekonomickém systému národního hospodářství. Před rokem 1989 zde fungoval systém direktivního řízení ekonomiky s výraznou orientací na trhy východní Evropy. Systém hospodářství se u nás vyznačoval výraznou přezaměstnaností v prvním sektoru národního hospodářství, orientací na těţký průmysl a nedostatečně rozvinutým sektorem sluţeb. Po uvolnění systému, který fungoval před rokem 1989, se začíná postupně měnit struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích národního hospodářství. 5.1 Zaměstnanost v kraji Vysočina na konci osmdesátých let Na konci osmdesátých let bylo v prvním sektoru na Vysočině zaměstnáno více neţ 59 tis. lidí, coţ tvořilo 23,8 % všech pracujících. Tato čísla ukazují na výraznou přezaměstnanost oproti zbytku České republiky, neboť zaměstnaných v priméru činil v ČR pouhých 13,1% lidí. Za příčinu velkého počtu zaměstnaných v prvním sektoru můţeme jednoznačně označit zemědělství. Na Vysočině byla v zemědělství zaměstnána zhruba pětina lidí, zatímco v celé republice o polovinu méně. Další dvě sloţky tohoto sektoru lesnictví a rybolov byly na republikové úrovni. Tab. 4: Struktura zaměstnanosti v odvětvích národního hospodářství v kraji Vysočina a ČR na konci osmdesátých let Odvětví Vysočina Česká republika abs. % abs. % 1. sektor , ,1 z toho zemědělství , ,4 2. sektor , ,2 z toho průmysl , ,4 paliv a energetiky , ,0 hutnický 35 0, ,8 chemický 685 0, ,3 strojírenský , ,5 elektrotechnický , ,7 stavebních hmot a skla , ,4 dřevozpracující , ,5 kovodělný , ,2 28

28 papírenský a polygraf, , ,9 textilní a oděvní , ,0 koţedělný , ,3 potravinářský , ,8 ostatní , ,1 z toho stavebnictví , ,8 3. sektor , ,7 celkem , ,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní úpravy Dá se předpokládat, ţe pokud byl jeden sektor tak výrazně naddimenzován, tak zbývající dva musí být v opačné situaci. V druhém sektoru bylo zaměstnáno 110 tis. lidí, coţ odpovídalo 44,5% zaměstnaných, zde můţeme najít mírnou poddimenzovanost, neboť v sekundéru v kraji bylo zaměstnáno o čtyři procentní body méně lidí neţ v druhém sektoru NH České republiky. Niţší počet zaměstnaných byl zaznamenán u obou hlavních sloţek sektoru průmyslu i stavebnictví. Stejně jako v celé České republice bylo z průmyslu v kraji Vysočina nejvíce zastoupeno strojírenství. V tomto odvětví bylo zaměstnáno 34 tis lidí (13,8% zaměstnaných). Taktéţ ve třetím sektoru pracuje menší podíl lidí oproti podílu v ČR. V obsluţné sféře pracovalo 79 tis. lidí, coţ odpovídá 31.8% zaměstnaných. Ve třetím sektoru ČR pracovalo o 7 procentních bodů více. Rozloţení zaměstnaných mezi jednotlivé sektory a odvětví hospodářství, jak bylo popsáno v předcházejícím textu, platí pro celé území kraje Vysočina, avšak mezi jednotlivými okresy kraje existovaly značné rozdíly. Strukturu zaměstnanosti okresů kraje ukazuje tabulka č. 5. Tab. 5: Struktura zaměstnanosti v odvětvích národního hospodářství v okresech kraje Vysočina na konci osmdesátých let Havlíčkův Odvětví Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n.s. abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 1. sektor , , , , ,6 z toho zemědělství , , , , ,4 2. sektor , , , , ,4 z toho průmysl , , , , ,0 paliv a energetiky 215 0, ,3 82 0, , ,8 hutnický 35 0,1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 chemický 317 0, ,3 29 0,1 25 0, ,2 strojírenský , , , , ,6 elektrotechnický 100 0, ,9 3 0, , ,3 29

29 stavebních hmot a skla , , , , ,5 dřevozpracující 844 1, , , , ,1 kovodělný 442 0, , , , ,2 papírenský a polyg , , , , ,2 textilní a oděvní , , , , ,8 koţedělný 294 0, , , , ,2 potravinářský , , , , ,9 ostatní 66 0, ,4 65 0, , ,2 z toho stavebnictví , , , , ,3 3. sektor , , , , ,0 celkem , , , , ,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, vlastní úpravy První sektor hospodářství, který je tak výrazně naddimenzovaný v kraji Vysočina, má podíl na celkové zaměstnanosti téměř ve všech okresech stejný. V jednotlivých okresech kraje přesahoval podíl zaměstnaných v priméru 24%, za výjimku můţeme povaţovat okres Jihlava, kde bylo v priméru zaměstnáno jen 17,4% osob. Největší podíl zaměstnaných v zemědělství byl registrován v okresech Třebíč a Ţďár n. S., kde dosahoval téměř jedné čtvrtiny. Podíly zaměstnaných v druhém sektoru vykazují menší rozdíly mezi jednotlivými okresy. Nejmenší podíl 42,7% byl zaznamenán v okrese Havlíčkův Brod, naopak okres Jihlava s hodnotou 47,9% měl podíl zaměstnaných v sekundéru největší. V zaměstnanosti v průmyslu jako celku nebyli velké rozdíly, v okresech bylo zaměstnáno kolem 39%. Rozdíly však nacházíme ve stavebnictví, kdyţ největší podíl zaměstnaných v něm 8,3% měl okres Jihlava, naopak nejméně 4,3 okres Ţďár n. S. Jediný okres Ţďár n. S. nedosáhl podílem zaměstnaných ve třetím sektoru na hranici 30%, ostatní okresy na tom byly o několik procentních bodů lépe, nejvíce bylo ve sluţbách zaměstnáno v okrese Jihlava. V tabulce č. 6 jsou vypočítány Indexy specializace (IS) jednotlivých odvětví pro kraj Vysočina a jeho okresy. Jen pro připomenutí IS porovnává podíly zaměstnaných v jednotlivých odvětvích v okrese se stejným podílem v celé ČR. Pro okres platí, ţe se specializuje na daný sektor či odvětví pokud hodnota IS překročí 2,0, pro kraj je hodnota 1,5. Naopak hodnoty pak 1,0 ukazují na nedostatečnou rozvinutost daného odvětví. 30

30 Tab. 6: Indexy specializace v okresech kraje Vysočina na konci osmdesátých let Odvětví Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n. S. Vysočina 1. sektor 1,9 1,3 1,9 2,0 2,0 1,8 z toho zemědělství 2,0 1,4 1,9 2,1 2,1 1,9 2. sektor 0,9 1,0 0,9 0,9 0,9 0,9 z toho průmysl 0,9 1,0 1,0 0,9 1,0 1,0 paliv a energetiky 0,1 0,1 0,0 1,1 0,2 0,3 hutnický 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 chemický 0,3 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 strojírenský 1,3 1,2 0,8 0,9 1,7 1,2 elektrotechnický 0,1 1,4 0,0 0,1 1,6 0,7 stavebních hmot a skla 2,5 1,2 0,5 0,2 0,2 0,9 dřevozpracující 1,2 3,2 3,3 2,1 0,8 2,0 kovodělný 0,4 0,6 1,3 0,4 2,0 0,9 papírenský a polygraf. 0,6 0,3 0,7 1,2 0,2 0,6 textilní a oděvní 2,0 1,7 3,0 0,9 0,9 1,6 koţedělný 0,5 1,1 3,4 7,2 0,9 2,6 potravinářský 1,3 1,3 1,1 0,7 0,7 1,0 ostatní 0,1 0,4 0,2 0,9 1,9 0,8 z toho stavebnictví 0,6 1,1 0,6 0,7 0,6 0,7 3. sektor 0,8 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 Celkem 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, vlastní úpravy Jak lze tušit podle předcházejícího textu, vyjma Jihlavského okresu má celý kraj vysokou hodnotu IS u zemědělství a celého prvního sektoru. V kraji Vysočina můţeme hovořit o třech významných průmyslových odvětvích. Nejvyšší hodnotu IS vykazuje kraj pro průmysl koţedělný. Tento průmysl však není rozloţen rovnoměrně. Největší zásluhu na vysoké hodnotě IS v kraji (2,6) má třebíčský podnik ZGK (Bopo). Významný byl tento průmysl také v okrese Pelhřimov. Také dřevozpracující průmysl lze povaţovat za významný, pro Vysočinu IS hodnotu 2,0. Dostatečně zastoupen byl ve všech okres, nejvíce se na něj specializovali v okresech Třebíč a především Jihlava a Pelhřimov. V okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov se mezi významná odvětví řadil také průmysl textilní a oděvní, kdyţ se hodnota IS vyšplhala na hodnotu 2,0 resp. 3,0. Tato specializace se také projevila ve specializaci celého kraje. Pro průmysl textilní a oděvní registrujeme pro kraj Vysočina hodnotu IS 1,6 v roce Některá další odvětví pak jiţ byla významná pro jednotlivé okresy, avšak jiţ se výrazněji nepromítli do specializace celého kraje. V okrese Havlíčkův Brod se jednalo o 31

31 průmysl stavebních hmot a skla, kdyţ hodnota IS dosahuje 2,5. Dále do této kategorie spadají tři odvětví v okrese Ţďár n. S. IS kovodělného průmyslu je 2,0, ostatního pak 1,9. Hodnota IS 1,7 pro strojírenství se mírně projevila i u kraje, pro který pak dosahuje hodnota 1,2. Pokud se můţe region na určitá odvětví specializovat, musí existovat další odvětví, u nichţ je hodnota IS nízká. Vůbec nejméně rozvinutý byl v kraji průmysl hutnický s IS 0, kdyţ v něm bylo zaměstnáno pouhých 35 a to v okrese Humpolec. Další nízké hodnoty IS jsme zaznamenali u průmyslu chemického a také paliv a energetiky. 5.2 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na konci osmdesátých let Na konci 80. tých existovalo na území kraje celkem 22 průmyslových podniků, které zaměstnávaly více neţ 1 tis. zaměstnanců, z toho ve 12 podnicích pracovalo dokonce nad 2 tis. zaměstnanců (tab.7). V 12 největších podnicích pracovalo celkem 40 tis lidí a podíleli se tak 41% na celkové zaměstnanosti v průmyslu. Mezi průmyslová odvětví s nejvíce zaměstnanci se v roce 1989 řadilo strojírenství (34 tis. zaměstnanců), textilní (16 tis.) a koţedělný (8 tis.) průmysl, proto se dá předpokládat, ţe největší podniky budou mít právě toto zaměření. Významní zaměstnavatelé na konci osmdesátých by se dozajista našli i mimo druhý sektor, avšak statistiky nedostatečným způsobem sledovaly tyto subjekty, proto není moţno o nich psát. Moţná vůbec nejvíce zaměstnanců v roce 1989 pracovali pro státní podniky Československé dráhy a Česká pošta. Tabulka č. 7 ukazuje 12 největších podniků. Můţeme si všimnout, ţe z toho 7 se zaměřovalo na strojírenství, 2 na textilní průmysl a po jednom podniku je zastoupen průmysl koţedělný, sklářský a energetický. V tabulce je zobrazen název podniku, jeho zaměření a také počet zaměstnanců. Jelikoţ měla většina podniků na Vysočině více poboček, byly pro potřeby této práce počty zaměstnanců v jednotlivých pobočkách sečteny. Pro potřeby této práce je tedy vypočítán počet zaměstnanců daného podniku za všechny pobočky na Vysočině. Před rokem 1989 byla typická polycentrická struktura podniků. Detašovaná pracoviště byla zakládána dvěma způsoby. Prvním bylo začlenění jiţ exitujících závodů do 32

32 struktur nově vznikajícího socialistického gigantu pří zestátňování průmyslu. Druhou moţností bylo zaloţení nové pobočky často v odlehlých místech, kde bylo nutné nabídnout pracovní příleţitosti v direktivním ekonomickém systému. Z 12 největších podniků mělo více provozů 8. Podniky měly většinou do 6 poboček v kraji, avšak některé další působily i za hranicemi kraje. Nejvíce detašovaný pracovišť měli Škrobárny Havlíčků Brod, kdyţ působily na 66 místech kraje. Tab. 7: Největší průmysloví zaměstnavatelé v kraj Vysočina v roce 1989 (nad 2000 zam.) Pořadí Název podniku Počet zaměstnanců Průmysl 1. Ţďas Ţďár n. S Strojírenský 2. Motorpal Jihlava 4942 Strojírenský 3. Závody GK Třebíč 4504 Koţedělný 4. Bohemia Poděbrady 3452 Sklářský 5. Agrozet Pelhřimov 3442 Strojírenský 6. Strojírny Chotěboř 2800 Strojírenský 7. První brněnská strojírna 2796 Strojírenský 8. JE Dukovany 2749 Energetický 9. Modeta Jihlava 2667 Textilní 10. Pleas Havlíčkův Brod 2403 Textilní 11. Elitex Třebíč 2145 Strojírenský 12. Kovofiniš Ledeč n. S Strojírenský Pramen: Pracovníci a mzdové fondy národního hospodářství ČSR 1989, ČSÚ, 1990 Největším podnikem byl Žďas Žďár n. S., byl to jediný podnik na Vysočině s více neţ 5 tis. zaměstnanci. Je to jeden z mála podniků, ve kterém všichni zaměstnanci koncentrováni v jedné pobočce. Společnost se zaměřovala na válcování plechů a výrobu produktů ze ţeleza. První zmínky o zpracování kovu na Ţďársku byly zaznamenány jiţ ve středověku v souvislosti s nalezištěm ţelezné rudy v okolí. Novodobá historie podniku se začala psát v roce 1951, kdy byl zaloţen Ţďas Ţďár n. S. Plná výroba pak byla zahájena o pět let později. Druhým největším zaměstnavatelem na Vysočině na konci osmdesátých let byl Motorpal Jihlava. Řadil se k podnikům s více pobočkami a mimo okresu Pelhřimov působil ve všech částech kraje. Celkem společnost zaměstnávala necelých 5 tis lidí. Nejvíce jich pracovalo přímo v Jihlavě (2676 zaměstnanců), počet zaměstnávaných osob nebyl zanedbatelný ani v ostatních pobočkách Telč (638 zam.), Velké Meziříčí (461), Jemnice (422), Havl. Brod (401) a Batelov (344). Motorpal Jihlava i se svými pobočkami se zaměřoval na výrobu komponentů pro vznětové motory a různá další zařízení pro dopravní průmysl. Historie společnosti začíná v roce 1946 ještě jako pobočka národního podniku PAL České Budějovice, postupně došlo k osamostatnění a od roku 1950 funguje 33

33 podnik pod novým názvem Motorpal Jihlava. Výrobní zaměření podniku bylo unikátní na celém území republiky a zůstalo po celou historii téměř nezměněno. Posledním podnikem, ve kterém působilo více neţ 4 tis. pracujících byly Závody Gustava Klimenta v Třebíči. Podnik figuroval na dvou místech kraje, 80 lidí zaměstnávala pobočka v Bystřici n. P., ale zbytek téměř 4,5 tis. lidí pracovalo v Třebíči. Pokud bychom braly jednotlivé pobočky, byl by podnik druhým největším zaměstnavatelem. Zpracování kůţe se v Třebíči rozvíjelo jiţ od 18. století, postupně se město stalo největší producentem bot v císařství. Aţ na přelomu 19. a 20. se původně rozdrobená výroba začala sdruţovat a začaly vznikat první továrny. Od roku 1931 figurovala obuvnická výroba v Třebíči pod hlavičkou podniků Tomáše Bati. Po válce pak znárodněný podnik začal fungovat pod názvem stejným jako v roce S podnikem je pevně spojena výroba obuvi, ale fungoval zde také vývoj a výroba prostředků nutných ke zpracování kůţe. Dále na Vysočině existovali 2 společnosti nad 3 tis. zaměstnanců. První z nich byla pobočka skláren Bohemia Poděbrady ve Světlé nad Sázavou. Kromě závodu ve Světlé (2153 zam.), podnik fungoval na dalších místech Vysočiny v Dobroníně (534 zam.) Jihlavě (424), Kněţicích (220) a Úsobí (162). Převáţná část činnosti spočívala v tradiční ruční výrobě skla a klasickém broušení. Kvůli dobrým podmínkám, jako je výskyt křemene a dřeva, je Světlá se sklem spojována řadu století. První větší manufaktury se zde začínají vyskytovat v druhé polovině 19. století. Moderní výroba pod společností Bohemia Poděbrady pak začíná roku Největším zaměstnavatelem na Pelhřimovsku byl Agrozet, ve kterém dohromady pracovalo 3,4 tis. lidí. Podnik působil ve všech okresech, nejvíce lidí pracovalo v hlavním sídle v Pelhřimově (1537 zam.), další pobočky Humpolec (829), Přibyslav (268), Počátky (253), Třešť (247), Velké Meziříčí (127), Opatov (95), Kamenice n. L. (86). Podnik se zaměřoval na výrobu různých zemědělských strojů a komponentů pro jejich výrobu. Kořeny zámečnické výroby zde můţeme najít na konci 19. století. Po druhé světové válce vzniká národní podnik Agrostroj Pelhřimov, jenţ se v osmdesátých letech stal součástí státního koncernu Agrozet. Druhým nejvýznamnějším podnikem na Havlíčkobrodsku byly Strojírny Chotěboř. Ve třech pobočkách Chotěboř (2359 zam.), Ţdírec n. D (277), Kříţová (164) pracovalo celkem 2,8 tis. lidí. Výroba spočívala v produkci součástí potravinářských zařízení. Strojírenská výroba zde začíná v roce Výrazný rozvoj znamenala zbrojní výroba pro 34

34 čs. armádu. Po válce je zbrojní odvětví opuštěno a pokračuje jen výroba různých strojů a komponentů. Významným zaměstnavatelem na Vysočině byly pobočky První Brněnské Strojírny. Pobočky působily ve dvou městech Velká Bíteš (1644 zam.) a Třebíč (1152) a celkem v nich pracovalo 2,8 tis lidí. Oba závody fungovaly nezávisle na sobě a podřízení byly přímo mateřskému podniku, zaměření však v obou městech bylo podobné, nejvíce se specializovali na výrobu komponentů pro energetické systémy. V obou městech sahá historie strojírenské výroby do 19. století, po druhé světové válce (Třebíč 1948, Velká Bíteš 1950) pak byly začleněny do národního podniku se sídlem v Brně. Největším energetickým podnikem na Vysočině byla Jaderná Elektrárna Dukovany. Ač patřila k nejmladším subjektům v kraji, udrţela si svůj nadregionální význam do dnešních dnů. Byl to opět jeden z mála podniků na Vysočině, u nichţ byla veškerá činnost koncentrována na jednom místě. V elektrárně, která leţí zhruba 30 km jihovýchodně od Třebíče, pracovalo v roce ,7 tis. lidí. S výstavbou této první jaderné elektrárny na našem území bylo započato v roce Za jedenáct let, tedy roku 1985, začal zkušební provoz spuštění prvního reaktoru a za dva roky jiţ elektrárna fungovala na plný provoz. Plným provozem elektrárny vznikl největší zdroj elektrické energie v tehdejším Československu s výkonem 4 x 440 W. Prvním z významných textilních podniků v kraji byla Modeta Jihlava. Řadila se ke společnostem, jejichţ provozy se vyskytovali na celé Vysočině s výjimkou Třebíčska. Nejvíce zaměstnanců bylo koncentrováno přímo v Jihlavě (1460), fungovala na dalších 5 místech Vysočiny Pelhřimov (602 zam.), Herálec (186), Nová Ves u Světlé (168), Hořepník (144), Horní Cerekev (107). Druhý podnik, který se řadil do odvětví textilního průmyslu, byl Pleas Havlíčkův Brod. Mimo mateřského podniku v Havlíčkově Brodě (1851 zam.), existovala také detašovaná pracoviště v Lukách n. J. (300) a Polné (252). Základy pro textilní výrobu v Havlíčkově Brodě poloţili dvě společnosti jiţ na konci 19. století. Roku 1940 pak jedna z nich zaregistrovala značku Pleas. Po válce jsou podniky znárodněny a nadále působí pod jménem Pletařské závody Karla Havlíčka Borovského. Roku 1967 byl znovu oprášen název Pleas, který je znám dodnes. Dalším z dlouhé řady strojírenských podniků na Vysočině byl Elitex Třebíč. Závod byl zaměřen na vývoj a výrobu maloprůměrových pletacích strojů a řadil 35

35 k nejvýznamnějším výrobcům na světě. Historie závodu je spjata s jiţ zmiňovanými Závody GK, kde se v roce 1949 začínají vyrábět pletací stroje. V roce 1953 dochází k přestěhování a osamostatnění pod názvem Západomoravské strojírny. V 70. letech byl zaregistrována značku Uniplet a zboţí zdejší fabriky je vyváţeno do celého světa. Později byl závod začleněn do koncernu Elitex. Poslední společnost nad 2 tis. zaměstnanců v kraji byl Kovofiniš Ledeč n. S. V jediném provozu bylo zaměstnáno 2,1 tis. lidí. Podnik se zaměřoval na vývoj a pouţívání různých technologií pro povrchovou úpravu kovových výrobků. Svou činnost v Ledči podnik začal v roce 1950, kdy sem byl přestěhován z Prahy. Od té doby se rozvíjel a spolupracoval s nejvýznamnějšími strojírenskými závody u nás. 5.3 Struktura zaměstnanosti v počátku 21. století Jedna z pomůcek jak vysvětlit a správně pochopit změny na trhu práce je vysvětlení změn ve struktuře zaměstnanosti. V přecházející kapitole byla popsána struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích národního hospodářství na konci osmdesátých let. V té době fungoval systém podnikového výkaznictví, který díky malému počtu velkých závodů poskytoval dostatečné mnoţství informací o struktuře zaměstnanosti (více Toušek, V str.73). Pokud bych chtěli porovnat a zhodnotit změny ve struktuře zaměstnanosti, které se projevovali během devadesátých let, můţeme pouţít výsledky Sčítání lidí, domů a bytů z roku Tyto data nám umoţňují zhodnotit strukturu zaměstnanosti do úrovně okresů, tedy do stejné úrovně jeţ byl pouţita v kapitole 5.1. Avšak existuje zde problém v porovnatelnosti výsledků. V roce 1989 byla struktura zaměstnanosti řešena pomocí Jednotné evidence odvětví národního hospodářství (JKONH), avšak v devadesátých letech začal být u nás pouţíván systém Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Převod mezi těmito klasifikacemi nebyl jednoduchý, a jednotlivá odvětví si svým rozsahem neodpovídají. Například výroba nábytku se jiţ nezařazovala do průmyslu dřevozpracujícího (podle JKOHN), ale byla součástí ostatního zpracovatelského průmyslu (podle OKEČ) 36

36 Tabulka č. 8 tedy neumoţňuje jednoznačné porovnání struktury zaměstnanosti a charakterizování změn mezi roky 1989 a 2001, ale umoţní nám základní pohled na rozloţení pracujících mezi jednotlivými sektory a odvětvími na počátku 21. století. Tab. 8: Struktura zaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v roce 2001 Odvětví Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimo v Třebíč Žďár Vysočina 1. sektor Zemědělství sektor Průmysl celkem Těţební Výroba a rozvod energií Chemický Strojírenský a dopravní Elektrotechnický Stavebních hmot a skla Dřevozpracující Hutnický a kovodělný Papírenský a polygraf textilní a oděvní Koţedělný Potravinářský ostatní zpracovatelský p Stavebnictví sektor Celkem Pramen: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, vlastní výpočty V devadesátých letech dochází jednoznačně k přesunu zaměstnanců mezi jednotlivými sektory, zvláště pak k uvolňování lidí z prvního sektoru a zvyšování počtu v sektoru třetím. V prvním sektoru dochází k výraznému úbytku lidí pracujících v zemědělství, na počátku 21. stolení v něm pracovalo pouze 21 tis lidí (54 tis. v r. 1989). Tento úbytek souvisí jednak s rušením JZD a státních statků a související racionalizací výroby, ale také s odtrháváním přidruţené výroby, například zde byla vyvíjena stavební činnost, ale lidé byly zařazeni do zemědělství, s tím souvisí také nárůst lidí pracujících ve stavebnictví. K ţádným drastickým změnám naopak nedošlo ve druhém sektoru jako celku, kdyţ do něj přibylo zhruba 2 tis. zaměstnaných. Dochází k mírnému poklesu lidí pracujících v průmyslu (všechny okresy mimo Ţďárska), naopak o polovinu přibylo zaměstnaných ve stavebnictví na 21 tis. 37

37 Nejvíce lidí uvolněných ze zemědělství našlo své uplatnění ve 3. sektoru, v roce 2001 v něm pracovalo 115 tis. ( 79. tis. v r. 1989). Třetí sektor nabíral pracovníky v celé Vysočině, nejvíce (10 tis.) jich přibylo na Třebíčsku a Ţďársku. Z průmyslových odvětví bylo nejvíce lidí zaměstnáno nejvíce lidí ve strojírenství a výrobě dopravních prostředků (v kraji celkem 20 tis. lidí), tyto odvětví byly rozvinuty na Ţďársku a Jihlavsku. Dále to byl průmysl textilní a oděvní, který byl významně zastoupen ve všech okresech. Významný byl také průmysl potravinářský (12 tis. zaměstnaných v kraji) nejvíce v okrese Jihlava (3,4 tis.). Posledním odvětví, ve kterém v kraji pracovalo více neţ 10 tis. osob byl průmysl hutnický a kovodělný, jenţ byl nejvíce zastoupen na Ţďársku. Některá další odvětví byla významně zastoupena pouze určitých okresech. Například na Třebíčsku to bylo 3 tis. lidí zaměstnaných v energetice a na Havlíčkobrodsku 2,6 tis. osob ve sklářství. 5.4 Struktura zaměstnanosti v kraji podle VŠPS Pokud bychom chtěli zhodnotit vývoj zaměstnanosti v kraji, můţeme pouţít výsledky VŠPS. Pro naše potřeby má však několik omezení. Jednak výsledky jsou dostupné pouze za území celého kraje, proto podle něj nelze zhodnotit a interpretovat regionální rozdíly. Druhým problémem je, ţe nejsou dostupná data za jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu, takţe změny v jeho struktuře opět není moţné zjistit. Pomocí VŠPS lze hodnotit strukturu od roku Pro lepší přehlednost, jsou v tabulce č.9 zobrazeny počty zaměstnaných vţdy po pěti letech. Poslední sloupec ukazuje index růstu a porovnává počty zaměstnaných v roce 2008 a Vše je převedeno na procentuální vyjádření se základem v roce Neboli pokud je index změny menší neţ 100 došlo k úbytku a naopak. K velkému úbytku zaměstnaných dochází samozřejmě v zemědělství a v prvním sektoru vůbec. Uvolňování zaměstnanců je postupné do roku 2003, kdy byl zaznamenám celkový úbytek téměř 20 tis lidí. Po tomto roce jiţ dochází k určité stagnaci. Počty pracujících v 2. sektoru zůstávají téměř stabilní v celém období, došlo pouze k mírnému nárůstu. (IR=106). K výraznému uvolňování zaměstnanců dochází v těţebním 38

38 průmyslu, hlavně mezi roky 1998 a 2003 z něm odešlo 2,2 tis. lidí. Téměř ţádné změny nejsou registrovány ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává kolem 75 tis. lidí (IR=107). K omezování počtu pracovníků dochází také ve výrobě a rozvodu energií, zvláště po roce 2003 (IR=60,7). Vliv na to mají hlavně strukturální změny v JE Dukovany. Počty zaměstnaných ve stavebnictví vykazují velkou variabilitu, ale dochází k celkovému nárůstu (IR=130,4). Tab. 9: Struktura zaměstnanosti na Vysočině podle VŠPS Odvětví / sektor 42,4 31,4 24,6 23,9 56,3 Zemědělství 38,3 27,5 20,1 20,9 54,6 2. sektor 100,0 107,4 105,4 106,0 106,0 Průmysl 82,6 83,5 85,3 83,3 193,0 Těţba nerostných surovin 3,7 3,1 0,9 0,9 25,0 Zpracovatelský průmysl 74,0 76,0 79,3 79,4 107,3 Výroba a rozvod energií 4,9 4,4 5,0 3,0 60,7 Stavebnictví 17,4 24,0 20,1 22,7 130,4 3. sektor 92,9 99,7 107,7 116,4 125,2 Obchod 21,6 20,9 26,4 29,6 136,9 Ubytování a stravování 4,2 5,9 6,5 6,0 141,1 Doprava a spoje 12,7 13,3 14,7 15,6 122,8 Finanční zprostředkování 2,8 5,3 3,0 2,5 90,5 Sluţby pro podniky 4,8 7,5 7,5 11,1 229,7 Veřejná správa 14,9 13,4 15,8 15,0 100,4 Školství 14,6 15,1 14,8 13,9 95,2 Zdrav., soc. a ost. sluţby 17,3 18,3 18,9 22,8 131,8 Celkem 235,3 238,5 237,8 246,2 104,6 Pramen: Trh práce v ČR , ČSÚ 2008, Zaměstnanost a nezaměstnanost v CR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2008, ČSU, 2009 Nárůst zaměstnaných je samozřejmě patrný ve 3. sektoru. V roce 2008 v něm bylo zaměstnáno 116 tis lidí, tedy o 24 tis více neţ v roce 1993 (IR=125). Nárůst zaměstnanců byl zaznamenán téměř ve všech odvětvích, k poklesu došlo pouze ve školství (IR=95,2) a ve finančních sluţbách (IR=90,5). Naopak největší nárůst byl registrován v odvětví sluţby pro podniky (IR=229,7). Minimální variabilitu vykazovala zaměstnanost ve veřejné správě (IR=100,4). U všech ostatních sluţeb registrujeme nárůst zaměstnaných, coţ jen ukazuje na nedostatečně rozvitou obsluţnou sféru za období direktivně řízené ekonomiky. 39

39 5.5 Největší zaměstnavatelé v roce 2006 Ekonomické a hospodářské změny po roce 1989 nebyly příčinou pouze změn ve struktuře zaměstnanosti, ale měly vliv na fungování samotných podniků. Téměř úplně byl opuštěn systém odštěpných závodů a poboček po celém kraji. Také dřívější rovnoměrnější rozmístění v kraji nezůstalo zachováno. Z největších průmyslových podniků v kraji jich v současnosti nejvíce působí v Jihlavě. Celkově se dá říci ţe dochází k úbytku mamutích průmyslových podniků. Zatímco v roce 1989 bylo v kraji velkých podniků (nad 1000 zam.) 22, v roce 2006 jich registrujeme pouhých 10. Podniky nad 2000 zaměstnanců zůstali jen 2 (12 v roce 1989). Největšími zaměstnavateli na Vysočině jsou jednoznačně průmyslové podniky, coţ je rozdílné od například od Jihomoravského kraje, kde největší zaměstnavatel v průmyslu je aţ na 10. místě (více Palcrová, Š str. 30). V kraji Vysočina je největším subjektem mimo průmysl Nemocnice v Jihlavě a je celkově na devátém místě. V tabulce č. 10 jsou uvedeny největší průmyslový zaměstnavatelé v roce (nad 1000 zam.). Mezi nimi můţeme najít některé podniky, které patřili mezi největší zaměstnavatele i před rokem 1989 (tab.7) a některé nové. Naopak některým podnikům se nepodařilo projít úspěšně transformací a svoji činnost ukončili nebo omezili. Mezi bývalé významné podniky, které ukončili svoji činnosti patří bývalé ZGK v Třebíči (4,5 tis. zam. v roce 1989) a Modeta Jihlava (2,7 tis.). Svoji činnost ukončil téměř také Elitex v Třebíči (2,1 tis.), kde zůstává několik administrativních pracovníků. Omezení počtu počet zaměstnanců registrujeme v PBS (2,8 tis.), avšak obě pobočky, dnes jiţ samostatné, nadále fungují se stabilním počtem pracujících Velká Bíteš 785 a Třebíč 502 v roce Relativně úspěšný i v roce 2006 je Kovofiniš v Ledči (375 zam.). Po jistých změnách fungují v roce 2006 i Strojírny Chotěboř ale jen se 169 zaměstnanci a nad budoucností podniku visí otazník. Tab. 10: Největší zaměstnavatelé v průmyslu v roce 2006 Název společnosti Sídlo Počet zaměstnanců Odvětví BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava 6187 Dopravní zařízení ŢĎAS, a.s. Ţďár n. S Hutnický MOTORPAL, a.s. Jihlava 1841 Dopravní zařízení Automotive Lighting s.r.o. Jihlava 1690 Elektrotechnicky Sklo Bohemia, a.s. Světlá n. S Sklářský 40

40 Kostelecké uzeniny a. s. Kostelec 1344 Potravinářský P L E A S a.s. Havlíčkův Brod 1287 Oděvní AGROSTROJ Pelhřimov, a. s. Pelhřimov 1136 Strojírenský I & C Energo a.s. Třebíč 1096 Elektrotechnicky JE Dukovany Dukovany 1096 Energetika Pramen: Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, 2009 Nejvýznamnější podnikem na Vysočině je BOSCH DIESEL s.r.o. v Jihlavě. Subjekt vznikl v roce 1993 jako společný podnik Motorpalu a Bosch GmbH. Motorpal ve společnosti působil pouze do roku Bosch se řadí s více neţ 6 tis. zaměstnanci (rok 2006) na třetí místo mezi průmyslovými zaměstnavateli v zemi. Závod částečně navazuje na výrobní program Motorpalu a specializuje na výrobu vstřikovacích čerpadel. S rozvojem tohoto podniku souvisí celkový rozvoj kraje v třetím tisíciletí, přináší pracovní nabídky a také růst mezd v dělnických profesích. K určitému sníţení počtu zaměstnanců došlo v bývalém největším podniku na Vysočině Žďasu. Sniţování počtu zaměstnanců bylo postupné a z 5 tis. (1989) jich do roku 2006 zbylo 2,8 tis. Výroba je zaměřena na produkci zařízení pro zpracování kovů a dalších výrobků z ţeleza. Podnik se stal akciovou společností v roce Majoritním vlastníkem je od roku 2002 slovenská společnost Ţeleziarne Podbrezová. Jihlavský Motorpal je jediná společnost s více závody v kraji. Mimo Jihlavu se vyskytuje také v Batelově, Jemnici a Velkém Meziříčí, dohromady zaměstnává 1,9 tis lidí. Zaměření společností zůstává stejné. Podnik zůstává stále v českých rukou. Významným zaměstnavatelem v kraji je také nově vzniklá společnost Automotive Lighting v Jihlavě, která zaměstnává 1,7 tis. lidí. Podnik se specializuje na výrobu osvětlovací techniky. Závod zde začal působit v roce 1997 pod společností Bosch, od roku 2003 je jediným vlastníkem italský koncern Fiat. V roce 2006 figurovala mezi největšími zaměstnavateli v kraji také společnost Sklo Bohemia ve Světlé n. S., jenţe podnik se v roce 2008 dostal do existenčních problémů a v současné době přestal existovat. Potravinářským závodem republikového významu na Vysočině jsou Kostelecké uzeniny a.s. Vznikly restrukturalizací původního závodu zprivatizovaného v roce V současné době více neţ 1,3 tis. zaměstnanců vyrábí kompletní sortiment řeznických a uzenářských výrobků. 41

41 Jediným významným textilním podnikem v kraji zůstal Pleas a.s. v Havlíčkově Brodě. Společnost je největším výrobcem spodního i svrchního prádla u nás a zaměstnává 1,5 tis. osob. Majoritním vlastníkem je belgický koncern. Společnost Agrozet Pelhřimov je nejvýznamnějším výrobcem zemědělských strojů na Vysočině a je zde zaměstnáno přes tisíc osob. Mimo zemědělské stroj jsou zde vyráběny také komponenty pro další dopravní zařízení. K výraznému úbytku zaměstnanců došlo také v JE Dukovany. Úbytek však nebyl způsoben drastickým omezováním výroby ale změnou systému provozu. Některé části údrţby se závodu oddělili a vznikly nové společnosti. Příkladem můţe být I&C Energo, která zaměstnává téměř 1,1 tis. osob. Společnost je dodavatelem elektronických a řídících systémů pro elektrárny po celé zemi ale i v zahraničí. Z významných zaměstnavatelů působících mimo průmyslovou výrobu, lze jednoznačně vyzdvihnout především veřejné instituce. Péče o zdraví občanů zaměstnává v kraji kolem 20 tis. lidí, proto také síť krajských nemocnic lze povaţovat za významné zaměstnavatele. Největší je nemocnice v Jihlavě (1133 zam.), dále Havlíčkův Brod (990), Nové Město na Moravě (937), Třebíč (934) a Pelhřimov (612). Největším soukromým subjektem je dopravní společnost ICOM Transport Jihlava (911 zam.). Je provozovatelem veřejné autobusové dopravy v kraji a také mezinárodní nákladní přepravy. Ve svém oboru se řadí k nejvýznamnějším subjektům v republice. Významným zaměstnavatelem v kaţdém kraji také zůstávají České dráhy (862 zam.) a Česká pošta. 42

42 6 VÝVOJ NEZAMĚSTANANOSTI V KRAJI VYSOČINA V předcházející kapitole byly popsány změny v struktuře zaměstnanosti na území kraje Vysočina. Z určitých odvětví byly pracovníci uvolňováni, naopak v některých odvětvích vznikaly nové pracovní příleţitosti. Protoţe uvolněných pracovníků bylo přece jen více neţ nově vytvořeny pracovních příleţitostí, setkáváme se v naší republice po mnoha desetiletích s pojmem nezaměstnanost. I před rokem 1989 sice určitá skupina obyvatel naší země, která musela mít potvrzení o jiných příjmech, nepracovala v národní hospodářství. Jednalo se však o velmi malý počet osob, které se ale mezi nezaměstnané nepočítaly. Mnohdy výraznými proměnami také prošli jednotlivý zaměstnavatelé. Části z nich se podařilo úspěšně zvládnout reformy a fungují úspěšně dál, část z nich musela svoji činnost ukončit nebo omezit (podrobnosti v kapitole 5.5). Zrušení některého velkého podniku často mělo závaţné sociální důsledky v daném regionu či okrese. Samozřejmě vznikla také řada nových subjektů, ale často jiţ menšího charakteru. Kvůli těmto důvodům vznikly výrazné regionální rozdíly na trhu práce. 6.1 Vývoj nezaměstnanosti v kraji v období 1990 aţ 2007 I kdyţ kraj Vysočina začal psát svoji historii aţ v roce 2001, nezaměstnanost na jeho území samozřejmě začíná jiţ v prvním roce novodobé historie republiky. Jednotlivé ukazatele trhu práce byly sledovány za okresy, proto bylo sečtením hodnot jednotlivých okresů moţno získat také hodnoty za celý kraj. Pro lepší porovnatelnost je míra nezaměstnanosti v této a následující kapitole počítána podle staré metodiky. Vývoj nezaměstnanosti v České republice lze rozdělit do několika období, které se od sebe liší klesajícím, stoupajícím nebo stagnujícím počtem nezaměstnaných. Stejná období můţeme najít i v kraji Vysočina, ale vyskytují se určité odlišnosti. První zprávy o nezaměstnanosti přicházejí jiţ v roce 1990, v tomto roce však nezaměstnanost dosahuje minimálních rozměrů, však v následujících letech se bude výrazně zvětšovat. V roce 1990 bylo v kraji Vysočina registrováno 2 tis. nezaměstnaných. V tomto roce byla míra nezaměstnanosti 0,7%, coţ odpovídalo hodnotě ČR. Jiţ tehdy byla 43

43 zřejmá neudrţitelnost tehdejšího stavu, odhady mluvily o miliónu nezaměstnaných v roce 1992 (Řezníček, P str.34). Rok 1990 byl také jediný, kdy se počet volných pracovních míst přiblíţil nezaměstnaných, v ČR byl tento počet dokonce vyšší. Tab. 11. Vybrané charakteristiky trhu práce v kraji Vysočina a ČR Rok uchazeči volná místa kraj Vysočina míra nezaměstna nosti 44 počet uchazečů na volné místo Česká republika míra nezaměstna nosti počet uchazečů na volné místo ,7 1,4 0,7 0, ,8 23,3 4,1 4, ,0 6,4 2,6 1, ,8 8,8 3,5 3, ,9 3,0 3,3 2, ,4 2,2 3,0 1, ,0 2,1 3,6 2, ,7 4,5 5,2 2, ,5 10,7 7,5 10, ,2 12,4 9,4 13, ,5 7,4 8,8 8, ,0 6,5 8,9 8, ,3 9,5 9,8 12, ,2 18,1 10,3 13, ,3 19,3 10,1 10, ,7 11,9 9,4 9, ,6 4,9 8,2 4, ,0 2,8 6,4 2,5 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování Prognózy se začaly plnit jiţ v následujícím roce, kdy v kraji skokově přibylo 13 tis. nezaměstnaných. To se projevilo na míře nezaměstnanosti, která se přiblíţila 6%. Jako příčinu tohoto prudkého nárůstu nezaměstnanosti lze označit počínající reformy institucí a průmyslových podniků. Jelikoţ pracovní místa v soukromém sektoru vznikala jen pomalu, hledali propuštění zaměstnanci uplatnění jen stěţí. Zlepšení této dramatické situace nastalo jiţ v dalších letech. Po těchto,,extrémních rocích nastalo na trhu práce období relativní stability. V roce 1992 ubylo oproti předcházejícímu roku 5 tis. nezaměstnaných a aţ do roku 1996 se jejich počet pohyboval kolem 10 tis. V tomto období MN nepřekračovala hranice 4%, výjimkou byl rok 1993 s hodnotou 4,8%. Zvláštní byl vývoj volných pracovních míst (VPM). V celém období počty VPM vytrvale rostly. V roce 1996 bylo VPM přes 5 tis. coţ je trojnásobek oproti roku Toto číslo bylo také nejvyšší aţ do roku Ukazuje to, ţe uvolnění zaměstnanci neměli tak enormní zájem hledat jinou práci, zřejmě i kvůli štědré

44 Míra nezaměstnanosti [%] sociální politice státu. V tomto období, kdy byla nízká MN, se pomalu rozbíhala transformace. Pomalé propouštění z státních podniků šlo ruku v ruce se vznikem soukromý subjektů. V dalším období můţeme sledovat meziroční nárůst nezaměstnaných o 4 tis. Mezi roky 1996 a 1999 vzrostl počet bez práce z 10,5 na doposud nejvyšší hodnotu 23,2 tis. Neţivotaschopné podniky s nevhodným zaměřením nebo strukturálně postiţené jiţ dále nebyly schopni pokračovat ve výrobě a uzavírali svoje provozy, nebo omezovali výrobu uzavíráním odštěpných závodů. Nově vznikající soukromé společnosti v tomto nebyly schopny pokrýt vysokou nabídku na trhu práce. V následujících dvou letech opět dochází k poklesu počtu nezaměstnaných a v roce 2001 se jejich počet přiblíţil hranici 18 tis. V dalším období dochází však opět ke zhoršení situace. Počty lidí bez zaměstnání se šplhají nahoru, v roce překračují hranici 24 tis. a dostávají se tak na historicky nejvyšší úroveň. V dalších letech nastává ekonomický rozvoj a ním také pokles nezaměstnanosti. Po deseti letech byl v roce 2007 počet nezaměstnaných kolem 16 tis. Obr. č. 1: Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina a ČR za období ,0 10,0 kraj Vysočina Česká republika 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování Rok Vývoj míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina více méně kopíroval vývoj počtu lidí bez zaměstnaní. Velký nárůst byl mezi roky 1990 a 1991 na 6%. Následující čtyři roky se MN pohybovala kolem 4%. Následuje zvyšování MN aţ roku 1999 překročila hranici 9%. 45

45 Počet uchazečů na volné místo Po mírném sníţení o 2% se pak vrací nad 9% v letech 2003 a Následně nastává výrazný pokles aţ k 6% v roce Obrázek č. 1 nám nabízí porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina a v České republice. V roce 1990 byla MN stejná téměř na celém území republiky, rozdíly přicházejí aţ v následujících letech. Na počátku devadesátých let se pro kraj situace na trhu vyvíjela o něco hůře a měl MN zhruba o 2% vyšší. V druhé polovině devadesátých let MN v kraji kopírovala vývoj v ČR. V nové tisícletí měl trh práce pozitivnější vývoj na Vysočině, kdyţ byla MN v roce 2001 dokonce o 2%, v posledních letech našeho výzkumu je opět MN v kraji Vysočina téměř stejná jako v ČR. Narozdíl od ČR nepřekročila MN v kraji Vysočina hranici 10%. Obr. 2. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v kraji Vysočina a ČR za období ,0 20,0 kraj Vysočina Česká republika 15,0 10,0 5,0 0, Rok Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování Velmi zajímavou pomůckou pro hodnocení situace na trhu práce je porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst (dále jen Uch/VPM). Tato charakteristika nám pomáhá pochopit celkové nálady a vztah lidí k práci. Počet Uch/VPM nám také můţe pomoci odhalit sociální politiku státu. Kdyţ stát vyplácí štědré dávky, lidé nemají důvod přijmout nabídku na horší práci, proto na vývoj této charakteristiky má velký vliv celková situace na trhu práce, ale také politická rozhodnutí. 46

46 U počtu Uch/VPM je moţno odhalit větší variabilitu u hierarchicky niţší územních jednotek. To je patrné i při porovnání našeho kraje a ČR. Hodnota tohoto indexu má podobný vývoj jako ostatní charakteristiky trhu práce. Jiţ v roce 1992 připadá v kraji na jedno volné místo 23 nezaměstnaných, coţ je vůbec nejvyšší hodnota za celé zkoumané období. Následně nastává výrazné zlepšení situace aţ do roku Další období je opět typické nárůstem počtu Uch/VPM a dosahuje vrcholu v roce 1999 s hodnotou 12,4. V tomto období kopíruje situaci v ČR. V následujících letech nastává pokles a počet Uch/VPM se dostává pod 7 v roce V dalších letech evidujeme opětovné zhoršení situace a v roce 2004 se dostává na svoji druhou nejvyšší hodnotu, kdyţ zůstává těsně pod hranicí 20 Uch/VPM. Aţ do roku 2007 pokračuje výrazné sniţování tohoto ukazatele. Vliv na to zlepšení můţe mít také nová politika ministerstva práce a sociálních věcí. 6.2 Vývoj nezaměstnanosti v okresech kraje za období Jak jiţ bylo naznačeno v předcházejícím textu kraj Vysočina jako celek se vyznačuje relativně dobrou situací na trhu práce, avšak větší problémem zůstávají regionální rozdíly. V tabulce č. 12 je zobrazena míra registrované nezaměstnanosti v okresech kraje v období 1990 aţ Tab. 12. Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina za období Rok Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n.s ,5 0,7 0,5 1,0 0, ,6 7,3 4,1 8,8 5, ,8 4,8 2,1 5,7 3, ,3 4,9 3,1 6,5 5, ,7 4,6 2,5 5,6 4, ,5 3,5 2,4 5,0 3, ,0 4,1 2,7 6,1 4, ,8 4,9 3,2 6,7 5, ,8 6,2 3,6 8,4 6, ,9 8,1 4,5 12,1 8, ,1 7,2 4,2 12,6 8, ,5 5,6 3,4 10,8 7, ,0 6,1 3,8 11,7 7, ,9 7,4 4,8 13,1 8, ,8 7,1 5,0 12,9 8, ,2 6,8 5,0 12,8 8, ,6 6,0 4,2 11,6 8, ,8 5,2 3,2 9,3 6,7 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování 47

47 Míra nezaměstnanosti [%] Všechny okresy vykazují stejné tendence vývoje jako kraj, tedy souhlasí roky, se MN zvyšovala, nebo naopak sniţovala, avšak v určitých oblastech byly tyto změny dramatičtější a pokud byly změny negativného rázu, dostávali se tyto oblasti do výrazných sociálních problémů. V roce 1990 se na celém území kraje pohybovala MN pod hranicí 1%, však výrazné regionální rozdíly se začaly projevovat jiţ v následujícím roce. Jiţ v roce 1992 je rozdíl v MN mezi okresem s nejlepší a horší situací na trhu práce 5%. Nejlepší situací na trhu práce se vyznačoval okres Havlíčkův Brod (míra nezaměstnanosti 3,6%), dále následovali okresy Pelhřimov (4,1%), Ţďár (5,8%) a Jihlava (7,3%. Na konci pomyslného ţebříčku se vyskytoval okres Třebíč (8,8%). Nejhorší situace v meziokresním porovnání byla u tohoto okresu zjištěna v celém zkoumaném období. Obr. 3. Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina za období ,0 12,0 10,0 8,0 Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n.s. 6,0 4,0 2,0 0,0 Rok Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování V roce 1992 dochází k výraznému sníţení MN u všech okresů, výjimkou byl okres Havl. Brod, zde bylo sníţení jen mírné, proto se Pelhřimov stává okresem s nejniţší MN. Tuto pozici si následně udrţuje po celé zkoumané období. Od roku 1995 dochází k postupnému zhoršování situace. Nadále nejniţší nezaměstnanost zůstává v okrese Pelhřimov, kdyţ se MN zvýšila z 2,4% (1995) na 4,5% (1999). Stejné tendence nárůstu o 4,5 procentních bodů vykázaly okresy Havlíčkův Brod MN 6,9 (1999), Jihlava MN 8,1% (1999) a Ţďár MN 8,7% (1999). Naopak největší nárůst 48

48 nezaměstnanosti byl zaznamenám na Třebíčsku. V tomto období narostla MN z 5% (1995) na 12,1% (1999). Zvláště od tohoto roku se nezaměstnanost na Třebíčsku stává významným ekonomickým a sociálním problémem. V okresech Havl. Brod a Třebíč byl mírný nárůst nezaměstnanosti patrný i v roce 2000, ostatní okresy vykázaly mírný pokles. Pokles ve všech okresech byl okresech byl patrný i v roce Poté následuje zhoršení situace a míra nezaměstnanosti dosáhla v některých okresech své maximální hodnoty v letech 2003 a Po roce 2005 nastává období prosperity celé ekonomiky a míra nezaměstnanosti se dostává na dlouholetá minima. V roce 2007 byla MN nejniţší v okrese Pelhřimov (MN 3,2%), následovali okresy Havlíčkův Brod (4,8%), Jihlava (5,2%), Ţďár (6,7%) a nejhorší situace byl jiţ tradičně v okrese Třebíč (9,3%). Tab. 13. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech kraje Vysočina za období Rok Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n.s ,8 1,5 0,6 2,0 3, ,0 24,1 6,3 66,1 60, ,5 12,9 1,7 7,4 11, ,4 11,6 2,9 10,5 19, ,0 4,8 1,2 4,2 3, ,4 2,6 1,0 2,8 3, ,2 2,0 1,3 3,9 2, ,7 4,6 2,9 7,1 5, ,7 8,3 5,9 19,4 12, ,8 6,4 9,0 28,4 13, ,2 5,9 4,9 10,4 6, ,2 3,5 3,3 12,6 6, ,4 6,6 3,9 12,6 11, ,4 10,5 6,6 37,4 27, ,0 8,š 4,5 23,4 26, ,1 7,9 4,4 29,4 17, ,1 4,8 2,2 7,1 5, ,1 2,6 1,0 7,8 3,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování Velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti byly popsány v předcházejícím textu, nyní si ještě zhodnotíme nabídku volných pracovních míst v jednotlivých okresech kraje pomocí ukazatele počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tento ukazatel byl pouţit jiţ pro porovnání situace v kraji Vysočina se situací v České republice. V porovnání s ČR 49

49 se kraj vyznačoval větším rozdílem extrémních hodnot. V meziokresním srovnání se dají předpokládat ještě větší rozdíly. Stejně jako ostatní i tato charakteristika vykazovala v roce 1990 nízké hodnoty, které není moţno nijak zvlášť interpretovat. Ovšem ve dvou okresech byly extrémní hodnoty vykázány jiţ následující rok. Na Třebíčsku a Ţďársku na jedno pracovní místo připadalo více neţ 60 uchazečů. Tyto extrémy byly způsobeny jednak nárůstem počtu nezaměstnaných, ale hlavně velmi nízkým počtem volných pracovních míst, kterých bylo v okrese Třebíč 76 a v okrese Ţďár dokonce pouhých 55. Obr. 4. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech kraje Vysočina za období ,0 60,0 50,0 Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n.s. 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec , MPSV, , vlastní zpracování Poté nastává zlepšení situace aţ do roku 2002, kdy počet Uch/VPM nepřekročil hodnotu 20 (kromě Třebíčska v roce 1999). V roce 2003 pak nastává zhoršení situace ve třech okresech, však pouze na Třebíčsku překračuje počet Uch/VPM hodnotu 30. Poté opět nastává zlepšení a letech 2006 a 2007 je ve všech okresech méně neţ 10 uchazečů na jedno volné pracovní místo. 50

50 V celém zkoumaném období můţeme sledovat nejlepší vývoj tohoto ukazatele v okrese Pelhřimov, kde v celém období počet Uch/VPM nepřekročil hranici 10. Od poloviny devadesátých let nabídka volných míst vysoká také na Jihlavsku. 6.3 Trh práce ve správních obvodech ORP Pro lepší moţnost zhodnocení územních rozdílů na trhu práce v kraji, byly jednotlivé charakteristiky vypočítány také pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Takovýchto obvodů je v kraji celkem 15. Pro lepší porovnatelnost výsledků budou SO ORP hodnoceny od roku 2004, tedy po období s novou metodikou výpočtu míry nezaměstnanosti. Z předcházejícího textu vyplývá, ţe pokles nezaměstnanosti byl patrný aţ do roku 2007 a mírný nárůst následující rok, avšak v takto malých územních jednotkách a s různými podmínkami, se dají předpokládat rozdíly. Stejný vývoj měli obvody do roku 2007, kdy docházelo k úbytku nezaměstnaných (v kraji 9 tis.). Nejvíce jich ubylo v SO ORP Třebíč (2357) a Jihlava (1218). Jsou to obvody, ve kterých bylo nezaměstnaných v roce 2004 registrováno nejvíce. Naopak nejméně nezaměstnaných ubylo v SO ORP Pacov (91), ve kterém však roku 2007 registrujeme pouhých 171. V 5 obvodech, kde byla doposud nezaměstnanost největším problémem, pokračoval úbytek nezaměstnaných i v následujícím roce, byly to obvody Bystřice n. P., M. Budějovice, Náměšť n. O., Nové Město a Třebíč. V ostatní obvodech uchazečů přibývá. Největší nárůst byl registrován v Jihlavě (566), coţ je důsledek krize v automobilovém průmyslu, dále ve Světlé n. S., kterou těţce postihl krach skláren. Tab. 15: Počet uchazečů o zaměstnání ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov

51 Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Vysočina Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009 Kvůli různé populační velikosti obvodů byly vypočítány relativní změny počtu nezaměstnaných mezi jednotlivými roky, vyjádřené indexem růstu (např. IR=2005/2004*100). Největší relativní pokles uchazečů byl v kraji mezi roky 2006 a 2007 (IR=80,9). Největší relativní pokles byl zaznamenán v SO ORP Náměšť mezi roky 2006 a 2007, kdy má IR hodnotu 73,2. Tab. 16: Koeficienty růstu počtu uchazečů o zaměstnání ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP 2005/ / /2006 Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009 Velkou územní i meziroční variabilitu ukazují počty volných pracovních míst. Mezi roky 2004 a 2005 zůstává počet VPM v kraji zhruba na stejné úrovni. K největšímu nárůstu došlo obvodech Ţďár n. S. a Havlíčkův Brod, naopak pokles byl zaznamenán v Třebíči. V následujícím roce dochází k výraznému nárůstu volných míst nejvíce v obvodech Třebíč Jihlava a Ţďár. Pokles byl zaznamenán pouze v SO ORP Telč. I v roce 2007 pokračoval nárůst a v kraji Vysočina bylo registrováno téměř 6 tis volných míst. Nabídka volných pracovních míst byla hlášena nejvíce z bývalých okresních měst a Humpolce, naopak 52

52 jejich nabídka se sníţila v obvodech okresu Třebíč. Do roku 2007 vzniklo v kaţdém z obvodů Jihlava, Ţďár a Havlíčkův Brod více neţ 600 nových VPM. Tab. 17: Počet volných pracovních míst ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2008 Vývoj míry nezaměstnanosti v kraji byl podobný jako v předcházejících případech, to znamená zlepšení situace do roku Avšak díky tomu, ţe je tato charakteristika vztaţená k velikostí jednotlivých správních obvodů, lépe nám ukazuje intenzitu problému s nezaměstnaností. Tab. 18: Vývoj míry nezaměstnanosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí

53 Ţďár nad Sázavou Kraj Vysočina Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009 V roce 2004 přesáhla MN v 6 obvodech hranici 10% a v 5 z nich dokonce hranici 13%. Úplně nejvyšší MN byla vykázána v obvodech Moravské Budějovice (17,1%) a Náměšť n. O. (15,6%). Nejniţší MN vykazovali všechny obvody okresu Pelhřimov. Mezi obvody s nejvyšší a nejniţší MN byl rozdíl 12 procentních bodů. V následujícím roce dochází k poklesu MN ve všech obvodech, nejvíce ve SO ORP Telč o 2,5 procentních bodů. MN zůstává nejniţší v obvodě Pacov. I roce 2006 pokračoval pokles. Všechny obvody na Pelhřimovsku se dostali pod hranici 5%. Ve čtyřech obvodech naopak MN zůstává nad hranicí 10%, nejhorší je situace v Moravských Budějovicích (MN=13%). Rekordní pokles MN byl zaznamenán v roce 2007, v kraji o 1,4 procentní body. Nezaměstnanost ve všech obvodech klesla pod hranici 10% a v téměř polovině obvodů vykázána MN pod hranicí 5%. Naopak ve SO ORP Moravské Budějovice zůstává míra nezaměstnanosti jen těsně pod hranicí 10% Zajímavý pohled na vývoj míry nezaměstnanosti v kraj nabízí obrázek č.5. Zde je znázorněna MN v jednotlivých odvodech kraje v letech 2004 aţ Stále více světlejší barvy indikuje postupné sniţování míry nezaměstnanosti. Po celé období je nejniţší MN na Pelhřimovsku. Na konci tohoto období je situace celkově lepší neţ na počátku, vyšší míra nezaměstnanosti zůstává v obvodech Moravské Budějovice a Bystřice n. P. 54

54 Obr. 5: Míra nezaměstnanosti ve SO ORP kraje na konci roku Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009 Vliv na míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích má dostupnost také dostupnost většího centra, např. bezprostřední zázemí měst Třebíč, Ţďár a Havlíčkův Brod vykazuje menší nezaměstnanost neţ jeho okolí (obr.6). Jiná situace je v okolí Jihlavy, kde ani velká nabídka volných míst nemá za následek nízkou míru nezaměstnanosti. 55

55 Obr. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích kraje Vysočina (k ) Pramen: GIS-prostorová analýza za rok 2007, MPSV, 2008 Syntetický ukazatel počet uchazečů na jedno volné pracovní místo jen zvýrazňuje situaci v problémových regionech. Vysoká hodnota této charakteristiky je registrována v letech 2004 a 2005, kdy v polovině obvodech připadá na jedno volné místo více neţ 30 uchazečů. Nejhorší situace je v obvodech s populačně menšími centry. Naopak všechny obvody Pelhřimovska a SO ORP Jihlava vykazují hodnotu tohoto ukazatele pod 10. Pokles počtu nezaměstnaných a zvýšení počtu VPM mělo za následek zlepšení tohoto ukazatele v letech 2006 a Horší situace zůstává pouze ve správním obvodu Telč. V obvodě Pelhřimov byly v roce 2007 stejné počty nezaměstnaných a VPM, v obvodě Humpolec je VPM dokonce více. 56

56 Tab. 19: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad P Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Vysočina Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina Při bliţším pohledu na situaci na trhu práce se generují určité skupiny, které by se dali označit jako problémové. Jednou z takových skupin jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Takto jsou označováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou registrováni na úřadu práce nepřetrţitě po dobu více neţ 12 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ze všech uchazečů o zaměstnání se obvykle uvádí jako jeden z pomocných ukazatelů celkové situace na trhu práce. Vyšší podíl těchto osob obvykle bývá registrován v regionech s celkově vyšší nezaměstnaností. I kdyţ počty dlouhodobě nezaměstnaných v ČR od roku 2004 vytrvale klesají, přesto představují dosti vysoká čísla (101 tis. v roce 2008). Přesto však nezahrnují všechny, kdo nemohou dlouhodobě najít uplatnění, protoţe hledání zaměstnání bývá přerušeno krátkodobou prací. Často sem bývají řazení lidé se zaměřením na obor, jenţ kvůli změnám v devadesátých letech ztratit potenciál. Takovým příkladem můţe být zrušení podniku BOPO v Třebíči a následné špatné uplatnění v obuvnictví. Podobný problém se můţe vyskytnout pro skláře ve Světlé n. S. 57

57 MDM [%] Problémem dlouhodobé nezaměstnanosti bývají většinou postiţeny osoby nekvalifikované. S tím souvisí nedostatečná pracovní motivace, nízká ochota dojíţdět do zaměstnání, malá flexibilita, sociální handicapy, zdravotní překáţky či nízký rozdíl mezi mzdou a sociálními dávkami. Tab. 20: Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina v období 2004 aţ MDN 12+ MDN 12+ MDN 12+ MDN Havlíčkův Brod , , , ,7 Jihlava , , , ,6 Pelhřimov 408 1, , , ,6 Třebíč , , , ,5 Ţďár n. S , , , ,5 Vysočina , , , ,1 ČR , , , ,5 Pramen: Měsíční a čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti, SSZ MPSV, Pohled na vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných od roku 2004 nám poskytuje tabulka č. 20. V ní můţeme sledovat postupný pokles jejich počtu jak v ČR tak i kraji. Pokles je patrný především od roku Během tohoto čtyřletého období se počet nezaměstnaných více jak 12 měsíců výrazně sníţil. Obr. 7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina na konci roku 2004 aţ ,0 6,0 Havlíčkův Brod Pelhřimov Ţďár nad Sázavou Jihlava Třebíč 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, Roky Pramen: Měsíční a čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti, SSZ MPSV,

58 Ve stejné tabulce je rovněţ uvedeny hodnoty míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která se vypočítá jako procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle. Hodnoty tohoto ukazatele naznačují lepší situaci na trhu práce v kraji Vysočina v roce 2004, kdyţ zde MDN byla o 0,8 procentních bodů niţší neţ v ČR (MDN=4,1%). Během hodnoceného období dochází ke sbliţování hodnot a v roce 2008 byla MDN niţší o pouhých 0,1 procentního bodu. Řečené jen koresponduje s vývojem míry nezaměstnanosti v kraji a v ČR, jeţ jsou naznačeny v obrázku č.1. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla vyčítána rovněţ pro okresy a také výrazně koreluje s mírou registrované nezaměstnanosti v jednotlivých částech kraje. Nejhorší je situace na Třebíčsku, kde se v roce 2004 mezi dlouhodobé řadilo přes 40% všech uchazečů a MDN dosahovala hodnoty 5,8%. Výrazné zlepšení nastává také od roku V roce byly počty dlouhodobě nezaměstnaných nejniţší v okrese Pelhřimov (MDN=0,6%), o něco horší byla situace na Jihlavsku (1,2%) a Havlíčkobrodsku (1,3%), nejhorší situaci jiţ tradičně nacházíme v okrech Ţďár (2,1) a Třebíč (2,7). 59

59 7 Vývoj situace na trhu práce v kraji během roku 2008 V předcházejících kapitolách byl popsán vývoj jednotlivých ukazatelů na trhu práce mezi jednotlivými roky. V této kapitole se budeme věnovat vývoji během roku V průběhu roku bývá trh práce ovlivňován několika faktory. Nejdůleţitějším z nich je existence tzv. sezónních prací. Některá povolání související především se stavební činností, zemědělstvím a cestovním ruchem nabízí uplatnění pouze po určitou část roku většinou v letních měsících. Z řečeného vyplývá, ţe největší nezaměstnanost bývá registrována od prosince do března. Tento vývoj byl zaznamenán i v kraji Vysočina v průběhu roku V lednu na Vysočině hledalo práci přes 16 tis. osob. Uchazečů postupně ubývalo a jejich nejniţší počet byl zaznamenán v květnu. Tab. 21: Vybrané ukazatele trhu práce v kraji Vysočina v průběhu roku 2008 Měsíc Uchazeči Ženy Absolventi MN VPM Uch/VPM leden , ,9 únor , ,8 březen , ,6 duben , ,4 květen , ,3 červen , ,5 červenec ,0 srpen , ,1 září , ,5 říjen , ,6 listopad , ,4 prosinec , ,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování V průběhu roku 2008 začal na trh práce na Vysočině působit druhý faktor a to propukající hospodářská krize. Ta se začíná projevovat jiţ polovině roku. V první fázi však neznamenala výrazný nárůst počtu nezaměstnaných nýbrţ úbytek volných pracovních míst, čehoţ si můţeme všimnout na obrázku č.8. Prohlubující se hospodářská krize spolu s ukončováním sezónních prací se výrazněji projevilo aţ na konci roku, kdyţ v průběhu listopadu a prosince přibylo přes 3 tis. nezaměstnaných a ubylo 1,4 tis. VPM. 60

60 d u b e n k v ě t e n č e r v e n č e r v e n e c s r p e n z á ř í ř í j e n l i s t o p a d p r o s i n e c Obr. 8: Počet uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v kraji Vysočina v průběhu roku leden únor březen Uchazeči VPM Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování Během roku 2008 se určitým způsobem vyvíjel celkové počet nezaměstnaných v kraji Vysočina, avšak nevyvíjel se pro všechny skupiny stejně. Na obrázku č. 9 je znázorněn celkový počet nezaměstnaných, z toho počet ţen a počet absolventů. Obr. 9: Počet vybraných skupin uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina v průběhu roku Uchazeči Ţeny Absolventi Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování V průběhu prvních pěti měsíců roku 2008 ubylo v kraji více něţ 3,5 tis. uchazečů o zaměstnání, z toho ale pouhých tisíc ţen, kterých však po celý zůstává nadpoloviční většina. Tato skutečnost jednoznačně dokazuje, ţe v sezónních pracích nachází své 61

61 uplatnění lépe muţi, zatímco ţeny jsou těmito výkyvy postihnuty málo. Na konci roku, kdy opět stoupá počet lidí bez zaměstnání, se na úřadech práce hlásí opět většinou muţi. Na obrázku č. 9 jsou také znázorněny počty absolventů hledajících uplatnění. Ze všech uchazečů jich je zhruba 7%. Jejich počty se během roku taky mění, ale podle jiných pravidel neţ u ostatních uchazečů, z důvodu různého konce školního a kalendářního roku. Od začátku roku jejich počty mírně klesaly a nejméně jich bylo registrováno v červnu (732). Jak postupně absolventi ukončují svá studia a hlásí se na úřadech práce, jejich počet stoupá a nejvíce jich je registrováno v září (1624). V následujících měsících opět dochází ke sniţování jejich počtu, jak postupně nacházejí práci. 7.1 Trh práce ve SO ORP Výrazné změny na trhu práce se udály rovněţ ve správních obvodech. V tabulce č.22 jsou znázorněny hodnoty jednotlivých ukazatelů na konci roku 2007 a o rok později. Tabulka nám tedy umoţňuje zhodnotit vývoj v průběhu roku a dopady krize na jednotlivé správní obvody. Tab. 22: Vybrané ukazatele trhu práce ve SO ORP v kraji Vysočina v letech 2007 a 2008 Počet uchazečů Volná místa Míra nezaměstnanos ti Počet uchazečů na volné místo Bystřice nad P Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na M Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Kraj Vysočina Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV,

62 Rok 2008 nepatřil na trhu práce k těm nejlepším v historii kraje. Zhoršení vykázaly všechny ukazatele v kraji, avšak při pohledu na některé správní obvody je zhoršení minimální a u několika se situace dokonce zlepšila. Z cela mimořádná situace nastala v SO ORP Světlá nad Sázavou. Tamní nejvýznamnější podnik sklárny Bohemia se dostaly do finančních problémů a druhé polovině roku prakticky ukončili činnost. Z tohoto důvodu se téměř dvojnásobně zvýšil počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se přiblíţila hranici 10%. Jelikoţ se ne všichni zaměstnanci podniku zaregistrovali do konce roku, bude zde problém s nezaměstnaností gradovat i v následujícím roce. Výrazný nárůst nezaměstnaných byl patrný také v obvodech Jihlava, Humpolec a Pelhřimov. Výrazný byl rovněţ pokles počtu volných pracovních míst, nejznatelněji to pocítily obyvatelé obvodů s bývalými okresními městy a v Humpolci. Oproti nezaměstnaným byl pokles VPM zaznamenám ve všech správních obvodech. Přes nerovnoměrný vývoj v roce 2008 nenastaly velké změny v umístění jednotlivých obvodů v pomyslném ţebříčku s intenzitou nezaměstnanosti. Výjimkou je samozřejmě obvod Světlá. Nejhorší situace stále zůstává na jihovýchodě a severovýchodě kraje. Ale rozdíly v jednotlivých částech se zmenšují, jak ukazuje obrázek č. 10, kde je zobrazena míra nezaměstnanosti, počet uchazečů na volné místo míra dlouhodobé nezaměstnanosti a podíl lidí se zdravotním postiţení na pracovní síle. 63

63 Obr. 10: Vybrané charakteristiky trhu práce ve SO ORP kraje Vysočina na konci roku 2008 Pramen: GIS prostorová analýza 2008, MPSV, 2009 Změny související se zmíněnou krizí se mohou projevit později, proto např. MDN ukazuje téměř stejné rozloţení tohoto problému v kraji, jako naznačoval obrázek č.7. 64