Mezinárodní obchod. Současné (moderní) teorie MO Nedokonalá konkurence Kempův model Krugmanův model. Lecture 7. Renata Mudrová

Transkript

1 Mezinárodní obchod Lecture 7 Současné (moderní) teorie MO Nedokonalá konkurence Kempův model Krugmanův model Renata Mudrová

2 Obsahpřednášky Data o reálném obchodu Gravitační model Intra-industry trade(vnitroodvětvová směna) Alternativní předpoklady Rostoucí výnosy z rozsahu Nedokonalá konkurence Monopolistická konkurence Kempův model Krugmanův model Odvození zjednodušené verze Krugmanův model a realita Dopady evropské integrace Fůze a akvizice Další vývoj

3 Proč vůbec potřebujeme další modely?

4 Tradiční teorie a empirická data Tradiční teorie (Ricardo, Heckscher-Ohlin) Hledá motivaci k obchodu v rozdílech mezi ekonomikami Rozdíly v používaných technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory Velmi podobné země by měly mít relativně malou motivaci obchodovat Vede k obchodu založenému na specializaci Nemělo by se stávat, že země vyváží a současně dováží stejný typ výrobku Možná vysvětlení: velikost zemí Empirická data: konflikt s čistou tradiční teorií Podobné země spolu ve skutečnosti obchodují (a velmi intenzivně) Situace, kdy země vyváží a současně dováží stejné či velmi podobné komodity, jsou velmi časté Např.: ČR a automobily Home market effect: existuje vztah mezi velikostí trhu a exporty

5 Co s tím? Potřebujeme: Empirické přístupy jak analyzovat rozsah podobného typu obchodních vztahů Teoretické a empirické modely schopné s tímto Teoretické a empirické modely schopné s tímto typem obchodních vztahů pracovat a vysvětlit jej.

6 Vývoj teorie mez. obchodu Do 70. let 20. století: Neoklasické modely Dokonalá konkurence Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) Podstata: obchod založen na rozdílech (v technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory) Konec 70. a 80. léta revoluce(new trade theory) Modely založené na modelech industrial organization (IO) a teorii her, ale stále ještě homogenní firmy Nedokonalá konkurence Rostoucí výnosy z rozsahu Častým výsledkem je intra-industry trade Po roce 2000 nová změna ( new new trade theory) Modely s heterogenními firmami Melitz (2003) model, ve kterém se jen vybrané velmi efektivní firmy pouští do zahraničního obchodu

7 Teritoriální struktura obchodu: gravitační model

8 České vývozy v roce2012 Čína, 1.1% USA, 2.2% Velká Británie Francie, 4.8% Německo, 31.4% Slovensko, 8.9% Polsko, 6.1% Germany Slovakia Poland France United Kingdom Austria Russian Federation Italy Netherlands Belgium United States of America Hungary Spain Switzerland Sweden Romania Ukraine Turkey China (Peoples Republic of) Denmark Norway Israel Zdroj dat: ČSÚ -STAZO

9 Gravitační vztah a teritoriální struktura obchodu I. Newton: Gravitační síla roste s hmotností těles a klesá s jejich vzájemnou vzdáleností Objem vzájemného obchodu Roste s velikostí a vyspělostí ekonomik a klesá s jejich vzdáleností Jak chápat vzdálenost? Geografická vzdálenost Kulturní, jazyková, historická spřízněnost Další vlivy: Změny obchodní politiky Změny kurzu

10 Metodologie gravitačních modelů Stručná historie: Původně empirický vztah Ravenstein(1885), Isard(1954), Tinbergen& Linneman(1962) Od 90. let má již i slušné teoretické základy Využití: Anderson & van Wincoop(2003) (první pokusy ale již Anderson (1979)) Odhad významu existujících překážek zahraničního obchodu Obchodní politika, dopravní náklady/kvalita infrastruktury, kurzové riziko/měnová integrace Odhad odchylky skutečně pozorovaného obchodu od obchodu předpovídaného modelem

11 Mikrozákladygravitace Původně žádné, nyní snad až příliš mnoho Možnosti Heckscher-Ohlin Modely s rostoucími výnosy z rozsahu Ricardovskémodely Anderson (1979) Odvozuje gravitační model z výdajového systému (expenditure system)

12 Specifikace gravitačního modelu: ukázka Gravitační model vývozů české ekonomiky Data za roky , 177 obch. partnerů Základní verze: X it β 1 β 2 β 3 = β Y Y d 0 dt it ij + υ + ε i it Odhadovaná verze (log + doplněné dummy): ( X ) = β + β ln( Y ) + β ln( Y ) + β ln( d ) + ( β D ) ln it 0 1 dt 2 it 3 ij j j jt

13 Jednoduchý gravitační model českých exportů Základní verze Rozšířená verze Konstanta Ln Y it (HDP obch. partnera) Ln Y CR t (český HDP) Ln d i (vzdálenost) Slovensko Čína *** (2.095) 1.068*** (0.039) 0.948*** (0.173) *** (0.012) 1.949* (1.133) Ln L it (populace) --- Ln ERDI it --- CU_FTA (dummy pro FTA) --- EU_EEA (EEA dummy) --- Bus (business environment) --- Gov (government effic.) --- C it (měnové faktory) *** (1.351) 0.937*** (0.065) 0.889*** (0.110) *** (0.106) 2.208* (1.134) (1.129) (1.133) 0.128* (0.069) *** (0.098) (0.119) (0.183) 0.005*** (0.002) 0.008*** (0.002) 0.210** (0.092)

14 Gravitace a obchod Tento vztah funguje ze statistického hlediska velmi dobře Problém není přímo ukotven ve standardní teorii MO (i když existují modernější modely, které k podobnému vztahu vedou) Co z odhadu gravitačního modelu získáme? Odhad jakéhosi průměrného či typické vztahu, což pak můžeme dále použít k analýze faktorů působících odchylky od průměru

15 Co si tyto země směňují?

16 Vnitroodvětvová směna Intra-industry trade (IIT) Na rozdíl od tradičního obchod založeného na specializaci je čím dál tím více obchodu ve formě směny velmi podobným výrobků Tj. nikoliv víno (Portugalsko) za sukno (Británie) Ale např. auta (ČR) za auta (Německo)

17 Typy IIT a diferenciace výrobků Horizontální podobné výrobky ve stejné kvalitativní a cenové třídě Vertikální podobné výrobky, které se ale liší kvalitou a cenou Příklady?

18 Empirická analýza vnitro-odvětvové směny Grubell& Lloydův index Založen na podrobných datech o struktuře obchodu Jednoduchá verze pro 1 sektor: Verze zahrnující podrobnější data o více n podsektorech Sektor i Podsektoryj (1 až k) I =1 I i X X i i + M M i i j= 1 = 1 n j= 1 X ij ( X + M ) ij M ij ij

19 Problémy Grubel-Lloydovýchindexů? Závisí na agregaci Ovliněnexistencí přebytků/deficitů obchodní bilance Dvojí kategorizace obchodu s jednou komoditou? Řešení: Fontagne& Freudenberg (1997) FF min max = n ( X i, M i ) ( X, M ) i i > 10% n IIT IIT ( X + ) k= k M 1 k IIT IIT l ST ST ( X k + M k ) + ( X l + M l ) k= 1 i= 1

20 Problémy Grubel-Lloydovýchindexů? Závisí na agregaci Ovliněnexistencí přebytků/deficitů obchodní bilance Dvojí kategorizace obchodu s jednou komoditou? Řešení: Fontagne& Freudenberg (1997) FF min max = n ( X i, M i ) ( X, M ) i i > 10% n IIT IIT ( X + ) k= k M 1 k IIT IIT l ST ST ( X k + M k ) + ( X l + M l ) k= 1 i= 1

21 Grubel-Lloyd Index Český obchod s SRN, 2012 Celkový výsledek pro HS4 data: 0.59

22 ČR Vliv agregace dat Janda a Munichpro český zahraniční obchod v roce 2000:

23 Zdroj: Chong Sup Kim presentation

24 Zdroj: Fontagné, Freudenberg, and Gaulier(2006)

25 Vnitroodvětvovýobchod Hraje velmi významnou roli v ZO vyspělých ekonomik Možné důvody pro existenci IIT: Diferenciace výrobků Stupeň agregace a podrobnost definice výrobků ve statistikách Dopravní náklady, role geografických faktorů Inovace a dynamické komparativní výhody Rozdíly v příjmech a rozdělení příjmu Empirická analýza (Balassa 1986): Rozsah IIT pozitivně koreluje s výškou důchodu na obyvatele, výškou národního důchodu, otevřeností ekonomiky a s existencí společné hranice mezi danými obchodními partnery Rozsah IIT negativně korelujese vzdáleností daných obchodních partnerů (tj. s dopravními náklady)

26 Rostoucí výnosy z rozsahu a nedokonalá konkurence

27 Dokonalá vs. nedokonalá konkurence Dokonalá konkurence Homogenní, zcela identické výrobky Dostatečně velké množství hráčů, každý z nichž věří, že nemůže přímo ovlivnit rovnováhu na trhu Nedokonalá konkurence Některý ze zmíněných předpokladů neplatí Buď se jedná o trh sdiferencovanými výrobky Nebo na tomto trhu jepříliš málo hráčů

28 Typy nedokonalé konkurence Strana nabídky: Monopol Jen 1 nabízející na celém trhu Oligopol Několik málo nabízejících, popř. 1 dominantní nabízející Monopolistická konkurence Mnoho nabízejících Diferencovaný produkt Nejbližší dokonalé konkurenci Strana poptávky: Monopson 1 poptávající na celý trh, monopol na straně poptávky Oligopson atd.

29 Základní model monopolu Cena, náklady MC P Zisk AC AC MR Poptávka Q

30 Monopol vs. dokonalá konkurence Dokonalá konkurence P = MR = MC Nulový ekonomický zisk (P = AC) Monopol P > MR = MC Pozitivní ekonomický zisk, monopolní renta Jaké jsou dopady tohoto rozdílu na blahobyt? Monopolní firma vyrábí méně a prodává za vyšší cenu

31 Produkční funkce& mezní produkt Mezní produkt popisuje, jak se celková produkce změní se zvýšení jednoho vstupu o jednotku (přičemž ostatní vstupy se nemění) Zákon klesajícího mezního produktu Celková produkce Celkový fyzický produkt (TPP) TPP 3 TPP 4 TPP MPP = input APP = TPP input TPP 2 ( L) MPP = dtpp( L) dl TPP 1 Mezní fyzický produkt Vstup

32 Výnosy z rozsahu Zákon klesajících mezních výnosů se týká toho, co se děje při změně objemu využití jednoho z výrobních faktorů Ale co když měníme využití všech z nich současně? Konstantní výnosy z rozsahu(crs) 2x vstupy 2x objem produkce Klesající výnosy z rozsahu(drs) 2x vstupy nový objem produkce 2x původní úroveň Rostoucí výnosy z rozsahu(irs) 2x vstupy nový objem produkce 2x původní úroveň

33 Celkové náklady a výnosy z rozsahu TC TC A Q TC C Q B Q

34 Rostoucí výnosy z rozsahu a průměrné náklady Cena, náklady AC Množství

35 IRS a vznik monopolu Cena, náklady AC Poptávka Množství

36 Monopolistickákonkurence Speciální typ nedokonalé konkurence s mnoha nabízejícími (výrobci) a volným vstupem do odvětví Každý z výrobců nabízí svoji vlastní verzi výrobku (služby) V krátkém období je jeho pozice podobná monopolu V dlouhém období zde však jsou vždy konkurenti, kteří vyrábějí podobný výrobek a tlačí ceny dolů podobné dokonalé konkurenci

37 Monopolistickákonkurence krátké období Ceny náklady MC P AC AC MR Individuální poptávka Q

38 Monopolistická konkurence dlouhé období Ceny Náklady MC P = AC AC MR Individuální poptávka Q

39 Porovnání typů konkurence Dokonalá konkurence Monopol Oligopol Monopolistická konkurence Počet firem Velmi mnoho Jeden Několik Mnoho Produkt Homogenní Hom./Difer. Hom./Difer. Diferencovaný Bariéry vstupu do odvětví Ne Velké Existují Ne (Dlouhé období) Přímý vliv na cenu Podmínka optima výrobce Cena a mezní náklady Ne Významný Významný Omezený MR = MC MR = MC MR = MC MR = MC P = MC P > MC P > MC P > MC

40 Rostoucí výnosy, nedokonalá konkurence a modely mezinárodního obchodu

41 V čem je problém? CRS (konstantní výnosy z rozsahu) Kompatibilní s dokonalou konkurencí Efektivita výroby nezávisí na počtu a velikosti firem (pokud je zachována dokonalá konkurence) IRS interní Velikost firmy ovlivňuje efektivitu výroby PPF ekonomiky závisí na struktuře ekonomiky (počet firem, jejich velikost) Konflikts předpoklademdokonalé konkurence, modely nelze tak elegantně škálovat IRS externí Efektivita firmy záleží nikoliv na velikosti firmy, ale na velikosti odvětví Jednotlivé firmy samotné mohou stále fungovat s CRS a chovat se jako v dokonalé konkurenci

42 Murray C. Kemp (1964) Dva výrobky s IRS Externí úspory z rozsahu Implikace: konvexní PPF! Kempůvmodel Bod autarkní rovnováhy může zůstat rovnováhou i po otevření, je ale nestabilní Volný obchod pravděpodobnější výsledek Úplná specializace Dva možné stabilní body rovnováhy Závislost na roli náhody, historických okolností, atd.

43 Kempůvmodel Trička PPF Auta

44 Krugmanůvmodel

45 Krugmanovymodely Monopolistická konkurence (diferencované výrobky) Výnosy z rozsahu (interní) Články (a modely): Increasing Returns, Monopolistic Competition, and International Trade, Journal of International Economics 9 (1979), pp Variabilní elasticita poptávky Variabilní elasticita poptávky Scale Economies, Product Differentiation, and the Pattern of Trade, American Economic Review 70 (1980), pp CES preference Model s preferencí pro variabilitu, model s neměnnými firmami (žádné dopady obchodu na objem produkce jednotlivých firem) IntraindustrySpecialization and the Gains from Trade, Journal of Political Economy 91 (1981). Závislost obchodu na podobnosti

46 Jednoduchý Krugmanův model Základní rys: Monopolistická konkurence Konkrétní předpoklady týkající se konkurence Mnoho firem Snadný vstup do odvětví a odchod z něj Nulový ekonomický zisk v dlouhém období Diferencované výrobky (horizontální diferenciace) Každá z firem pokládá cenu svých konkurentů za danou Firmy jsou homogenní/symetrické (identická poptávka a nákladové funkce)

47 Krugmanův model jednoduchá verze Výnosy z rozsahu (interní) L = α + β i Q i Každá z firem se setkává s touto poptávkou: C i Q = F + c Q 1 = S b P nn i ( ) P Podrobnosti o této formě poptávky: Salop (1979) Spotřebitelé mají rozdílné preference Firmy nabízejí variety šité na míru jednotlivým segmentům trhu Pomocný předpoklad: celková poptávka na trhu nezávisí na průměrné ceně

48 CC: Průměrné náklady a počet firem CC vztah mezi počtem firem na trhu (n) a průměrnými náklady typické firmy Pokud všechny firmy účtují stejnou cenu: Pak: F F AC = + c = n + Q S CC: AC jsou rostoucí funkcí n c Q = S n

49 PP: Množství firem a cena Poptávku můžeme přepsat takto: Chová-li se firma optimálně: MR = MC Přičemž: P b S P b S n S Q + = Přičemž: c b S Q P MC MR = = c Q C MC = = ( ) P Q b S P Q P Q P Q Q P Q Q P MR + = + = + = = 1 1

50 PP:Množství firem a cena DosadímeQ = S/n: P = c + Q S b = c + 1 b n PP: P = c + 1 b n Cena je klesající funkcí n Logika Vyšší n znamená vyšší konkurenci (a nižší cenu)

51 Tržní rovnováha Rovnováha: Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj.ac=p Graficky: rovnováha = průsečík CC a PP

52 P AC Trh s monopolistickou konkurencí - rovnováha F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n P = AC CC PP n Počet firem a variet výrobku Počet firem (n)

53 Rovnováha: matematické řešení Rovnováha: Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj.ac=p n b c P c S F n AC + = = + = 1 n b S n b c c S F n + = + 1 F b S n =

54 P AC Co se stane, pokud se trh rozšíří? F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n P = AC P CC CC PP n n' Počet firem (n)

55 Komparativní statika Závislost počtu firem na velikosti trhu: n S = 1 2 b F 1 S b F = 2 b 1 F n n 0 < <1 S

56 Počátekvolného obchodu dvou zemí jako rozšíření trhu?

57 P AC Výsledný společný trh F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n 8 CC PP 10 n

58 Co se stane při rozšíření? Klesnou ceny Na trhu se udrží více firem, než bylo dříve na každém z obou trhů samostatně (ale méně, než by odpovídalo prostému součtu původních počtů firem) V důsledku toho: Na trhu je větší konkurence Každá z přeživších firem je větší než bývala Co nevíme? Které z firem rozšíření přežijí

59 Vývoj počtu firem při rozšíření: P AC CC CC P P P PP n n' n Počet firem (n)

60 Welfare analýza Dopad rozšíření trhu na spotřebitele Nižší ceny Větší množství variet výrobku = větší výběr Závěr: obchod by měl mít pozitivní dopad na spotřebitele Zajímaváokolnost: relativní přínos pro spotřebitele bude tím menší, čím byl původní trh větší

61 Možné reakce státu/firem Domácí vláda: Může se snažit pomoci domácím firmám přežít (např. pomocí dotací) Firmy Mohou anticipovat zintenzivnění konkurence a připravit se na něj: Fůze a akvizice Tvorba kartelů Závěr: Pokud mají být realizovány všechny možné pozitivní přínosy rozšíření trhu, je nutné přijmout pravidla týkající se: Regulace státní pomoci firmám (stejné podmínky pro všechny) Politika na ochranu hospodářské soutěže

62 Dopad omezení konkurence formou kartelů: P AC CC CC P P P PP n n' n Počet firem (n)

63 Pro: Krugmanův model: závěry Vnitroodvětvový obchod! Interakce mezi počtem firem (a výběrem) a velikostí trhu Zajímavé závěry pro analýzu integračních procesů Proti: Předpokládá monopolistickou konkurenci, mnoho sektorů má však spíše oligopolní strukturu V této verzi jsme se zabývali jen jedním sektorem, tradiční přístupy vždy popisovaly celkový zahraniční obchod analyzované ekonomiky Nejistota ohledně selekce firem, které přežijí!

64 Evropská integrace a Krugmanůvmodel Instituce ES/EU počítali s pozitivním dopadem prohlubování integrace na konkurenci a ceny Např. predikce dopadu SEA: Cecchini Report (1988) EU klade velký důraz na pravidla státní pomoci firmám a na ochranu hospodářské soutěže Sledování fůzí, zákaz tvorby kartelů a cenových dohod V průběhu prohlubování evropské integrace se skutečně zvýšil výskyt fůzí a akvizic

65 Zdroj: Brakman et al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics

66 Zdroj: Brakmanet al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics

67 Zdroj: Brakmanet al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics

68 Dalšísměr vývoje? Krugman, Fujita, Venables přispěli ke vzniku moderní ekonomické geografie NEG (New Economic Geography) modely Podobné předpoklady (nedokonalá konkurence), ale jiný předmět zájmu: Rozmístění výroby v prostoru Hlavní směr vývoje teorie MO: modely s heterogenními firmami (Melitz) a inovacemi

69 Reference Brakmanet al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics Fontagné, Freudenberg, andgaulier(2006): A SystematicDecomposition of World Trade into Horizontal and Vertical IIT.Review of World Economics, 2006, Vol 142 (3) Feenstra: Advanced International Trade Krugman& Obstfeld: International Economics Appleyard& Field: International Economics

70 Děkuji za pozornost