Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Labské pískovce na období

Transkript

1 Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa Chránné krajinné oblasti Labské pískovce Teplická 424/69, Dín Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Labské pískovce na období

2 OBSAH 1. Úvod Základní údaje Cíle ochrany pírody a krajiny Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO CHKO Zmna výnosu bližší ochranné podmínky Zmna hranic Zmna zonace Maloplošná zvlášt chránná území Soustava Natura Památné stromy Rostlinná spoleenstva Významné druhy rostlin Významné druhy živoich Invazní a expanzivní druhy Neživá píroda ÚSES Krajinný ráz Monitoring, výzkum Práce s veejností Terénní informaní systém a nauné stezky Stráž pírody Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesy a lesní hospodáství Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Stedndobé cíle a zpsoby pée o les Podporované aktivity lesního hospodáství Limity pro lesní hospodáství Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji Zemdlství Myslivost Rybníkáství a sportovní rybáství Sportovní rybáství Rybníkáství Vodní hospodáství Výstavba Doprava a inženýrské sít Doprava Fragmentace, migraní bariéry Inženýrské sít Prmysl Zacházení s odpady Tžba nerostných surovin a rašeliny Rekreace, turistika, sportovní innost Pší turistika, cykloturistika, mototuristika, táboení Horolezectví Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO Seznam zkratek Použitá literatura

3 Pílohy. 1 Souhrn doporuených opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Labské pískovce, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu. 2 Rámcové smrnice pée o les 3

4 1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pée o CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmtu ochrany ve zvlášt chránném území ( 38, odst. 1 zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (AOPK R), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou stanoveny provádcím pedpisem (vyhl. MŽP. 60/2008 Sb.) a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 12/2007. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pée neobsahuje opatení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající pímo ze zákona o ochran pírody a krajiny. Plán pée o CHKO Labské pískovce je zpracován na období let 2011 až 2020 v souladu s dlouhodobým harmonogramem MŽP pro pedkládání a schvalování plán pée o CHKO. Plán pée je druhým dokumentem tohoto druhu pedkládaným ke schválení a vychází z plánu pée o CHKO Labské pískovce zpracovaného kolektivem autor složeným z pracovník Správy CHKO Labské pískovce a schváleného MŽP R na období , který byl prodloužen do roku

5 2. Cíle ochrany pírody a krajiny 2.1. Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO CHKO Labské pískovce je typem harmonické krajiny s pevahou lesa. Krajina má siln lenitý reliéf a hluboké údolí Labe ji rozdluje na dv odlišné ásti. Levobežní ást s nejvyšší horou Dínským Snžníkem má výraznou pevahu lesa s nkolika bezlesými enklávami a rznorod svažitým sklonem pískovcových skalních útvar a masiv do Libouchecké plošiny. Pravobežní ást s hlubokými údolími vodních tok zaíznutých do pískovcové tabule je charakteristické stídání rozsáhlých komplex lesa s nelesní pdou, dnes pedevším loukami, pastvinami, remízy a vesnickou zástavbou. Dlouhodobý cíl ochrany pírody a krajiny v CHKO je definován Výnosem o zízení CHKO Labské pískovce: Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak i pírodních zdroj a vytváení vyváženého pírodního prostedí. K typickým znakm krajiny náleží zejména její povrchové utváení vetn vodních tok a ploch, rozvržení a využití lesního a zemdlského pdního fondu, její vegetaní kryt a voln žijící živoišstvo a ve vztahu k ní také rozmístní a urbanistická skladba sídliš, architektonické stavby a místní stavby lidového rázu. V ochran pírody bude pozornost zamena na zachování a ochranu všech vyskytujících se pirozených lesních spoleenstev (zejména buin a pirozených bor se smrkem na píkrých svazích nap. kaonu Labe), zvyšování ekologické stability les cestou zmny druhové skladby a prostorové výstavby lesních porost (nap. vhodným zpsobem rekonstrukcí náhradních porost v oblasti Vysokého Snžníku, redukováním invazní borovice vejmutovky v celé CHKO, ponecháváním jednotlivých strom a skupin na dožití, zvyšováním zastoupení jedle apod.). Dále je prioritou zachování typických nelesních ekosystém a udržování pestrosti jejich spoleenstev i druh, ochranu a obnovu vodních ekosystém s drazem na prchodnost vodních tok pro migrující organismy a udržování, píp. vytváení vhodných životních podmínek pro regionáln vzácné, ohrožené a chránné druhy rostlin a živoich s drazem na druhy, které jsou pedmtem ochrany EVL a ptaí oblasti. V ochran krajiny bude pozornost soustedna na zachování a ochranu typického krajinného rázu, vyváženého pomru mezi lesní a zemdlskou krajinou, zastavným územím a volnou krajinou a udržení pestrosti krajiny, vetn zachování (pípadn obnovy) typického uspoádání sídel a jejich vybraných kulturních a historických charakteristik, zejména lidové architektury CHKO Zmna výnosu bližší ochranné podmínky Charakteristika problematiky CHKO Labské pískovce byla zízena v roce 1972 a ve zizovacím pedpisu nemá stanoveny bližší ochranné podmínky. Na bližší ochranné podmínky, jako nástroj umožující zohlednit specifické podmínky ochrany v jednotlivých CHKO, odkazuje i zákon. 114/1992 Sb., v 26 odst. 1) písm. i) Dlouhodobý cíl zabezpeení odpovídající ochrany všech pedmt ochrany na území CHKO 5

6 Navrhovaná opatení zpracovat analýzu vhodnosti možného využití bližších ochranných podmínek a následn podklad pro nové vyhlášení CHKO Labské pískovce, vetn návrhu bližších ochranných podmínek Zmna hranic Charakteristika problematiky V minulosti byl zpracován návrh na rozšíení CHKO Labské pískovce o oblast vojenského prostoru v okolí obce Tisá. Návrh však nebyl rozpracován do detail a nedošlo k jeho realizaci, i pes nespornou pírodovdnou hodnotu území. Vznikem NP eské Švýcarsko došlo k rozdlení CHKO do ty ástí. Krom plošn rozsáhlých ástí, na západ a severovýchod, které tvoí základ souasné CHKO, zstaly mezi hranicí NP a CHKO u obcí Dolní Chibská a Doubice dva plošn izolované polygony. V souasné dob však tyto polygony nepsobí žádné administrativní a organizaní problémy. Dlouhodobý cíl zabezpeení odpovídající ochrany území CHKO vhodným vymezením vetn všech pírodovdn cenných ploch na CHKO navazujících Navrhovaná opatení zpracovat podklad pro nové vyhlášení CHKO Labské pískovce a v nm navrhnout rozšíení CHKO o oblast vojenského prostoru u obce Tisá a blízkého okolí, a dále o území ptaí oblasti mimo stávající VZCHÚ (PR Velký rybník a PR Svtlík) Zmna zonace Charakteristika problematiky Schválená zonace CHKO z roku 1994 nevyhovuje potebám ochrany území. Po vyhlášení nejcennjších území za NP eské Švýcarsko v roce 2000 byla CHKO zmenšena o podstatnou ást první zóny a o významnou ást zóny druhé. Platná zonace neodpovídá souasným poznatkm o rozložení pírodních a krajinných hodnot, nap. výskytu ZCHD i vzácných a ohrožených spoleenstev, a požadavkm na jejich ochranu. Pi pvodním zpracování zonace (ped vyhlášením NP) byly preferovány velké plochy, nap. souvislá tetí zóna na levém behu Labe má cca 6770 ha, což pedstavuje cca ¼ souasné rozlohy CHKO. V rámci velkorysé arondace byla ada menších území, kvalitou i rozsahem splujících požadavky na vylišení I. zóny zaazena do III. Zóny, nap. ada pipravovaných pírodních rezervací a pírodních památek je ve tetí i dokonce tvrté zón CHKO. U ploch vtších než 15 ha by pitom bylo vhodné jejich vylišení. Zonace rovnž v nkterých pípadech nezajišuje dostatenou ochranu EVL. Z výše uvedených dvod by bylo vhodné zonaci pepracovat, aby odpovídala souasným poznatkm a potebám. Dlouhodobý cíl zabezpeení diferenciace ochrany území CHKO odpovídající poteb ochrany zájmových fenomén Navrhovaná opatení pipravit a dokonit návrh nové zonace pro CHKO Labské pískovce na základ aktuálních poznatk; pro tento úkol zídit pracovní skupinu složenou z pracovník AOPK R a nezávislých odborník, která vyhodnotí odborné podklady z rzných obor 6

7 2.3. Maloplošná zvlášt chránná území Charakteristika problematiky Území chránné v MZCHÚ podchycuje významné typy stanoviš a dležité lokality výskytu chránných rostlinných a živoišných druh i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ jsou zastoupena území chránící lesní ekosystémy, luní spoleenstva i geologické útvary. Poet MZCHÚ je 15 a jejich podíl na celkové ploše je pouze 1,36 %, nebo se nejedná o plošn rozsáhlé lokality. Souasná sí MZCHÚ pln neodpovídá dochovaným pírodním hodnotám CHKO Labské pískovce ani aktuálnímu ohrožení nkterých vzácných spoleenstev MZCHÚ. Dlouhodobý cíl vytvoení reprezentativní sít MZCHÚ v CHKO se zabezpeenou odpovídající péí Navrhovaná opatení zpracovat potebné podklady a vyhlásit následující nová MZCHÚ: ediový vrch Pedmt ochrany: Významný geologicko-morfologický útvar, zachovalé lesní porosty. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 2 ha Holý vrch Pedmt ochrany: Rozsáhlé suové pole s výskytem etných reliktních druh bezobratlých. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 10 ha Louky pod Holým vrchem Pedmt ochrany: Komplex zachovalých druhov bohatých luk. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 8 ha Louky u Kunratic Pedmt ochrany: Zachovalá kvtnatá louka s výskytem prstnatce májového a prstnatce Fuchsova. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 9 ha Na Tisce Pedmt ochrany: Zachovalá luní spoleenstva s výskytem ohrožených druh rostlin. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 6 ha Pastýská stna Pedmt ochrany: Mozaika rznorodých pírod blízkých lesních porost (kyselé buiny, suché kyselé doubravy, borové doubravy a bory). Zajímavá fauna bezobratlých, která zahrnuje celou adu reliktních a velmi vzácných druh. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 60 ha 7

8 Rašeliništ u Antonínova Pedmt ochrany: Malé zachovalé rašeliništ s typickou flórou. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 2 ha Všemilský bor Pedmt ochrany: Ukázka velmi zachovalého reliktního boru. Navrhovaná kategorie: PR Rozloha: cca 25 ha Vesovišt u Bynovce Pedmt ochrany: Rozsahem a charakterem ojedinlé vesovišt v Labských pískovcích, výskyt vzácných druh psamofilního hmyzu. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 1,3 ha Náplav u Dolního Žlebu Pedmt ochrany: Pravideln zaplavovaný štrkopískový náplav s charakteristickou flórou. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 0,5 ha Sojí rokle Pedmt ochrany: Geomorfologicky zajímavá rokle se zachovalou acidofilní buinou. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 5 ha Libouchecké buiny Pedmt ochrany: Velmi zachovalé buiny pralesovitého charakteru na ortorule. Navrhovaná kategorie: PR Rozloha: cca 20 ha Louky u Mikulášovic Pedmt ochrany: Zachovalé druhov bohaté louky s výskytem prstnatce májového a dalších regionáln významných druh. Ochrana modrásk. Navrhovaná kategorie: PP Rozloha: cca 9 ha sledovat a na základ výsledk przkum a zhodnocení vhodnosti pípadn navrhnout MZCHÚ v lokalitách: Niva eky Kamenice pod eskou Kamenicí (velmi dobe zachovalý pirozený tok a niva podél eky v úseku mezi bývalou stelnicí a mostkem) Ostrovská rašeliništ (nkolik disjunktivních ploch rašeliništního charakteru s charakteristickou flórou) Koryto Chibské Kamenice u Všemil (geomorfologická zajímavost, kdy je koryto íky tvoeno pouze skalním korytem bez sediment i náplav) Pastevní vrch (teplomilná spoleenstva stepního charakteru na ediové vyvelin s rozsáhlými porosty kovin) Sloupcový rozpad edie u Jílového (možno spojit s Holým vrchem) Tektonická zrcátka u Ludvíkovic Rašelinný rybníek a pilehlá menší rašeliništ pod Kamenským vrchem Vtrný vrch Rauchgraben (zachovalé lesní porosty) Buiny pod Tanenicí a prameništ pi státní hranici 8

9 Lom v jurských vápencích u Brtník upravit bližší ochranné podmínky v PP Tiské stny, aby bylo možné lépe regulovat rekreaní a sportovní aktivity. pipravit podklady pro nové vyhlášení PR Stará Oleška z dvodu problematického vedení hranice prostedkem trvalého travního porostu; v rámci nového vyhlášení navrhnout rozšíení o mokad v tsné blízkosti, kde je doložen výskyt ady zvlášt chránných a vzácných druh zajistit u stávajících MZCHÚ provedení zápisu v katastru nemovitostí provést revizi stávajících zizovacích pedpis MZCHÚ, pípadn zajistit odstranní problém zizovacích pedpis 2.4. Soustava Natura 2000 Charakteristika problematiky Na území CHKO Labské pískovce jsou vymezeny následující lokality tvoící soustavu chránných území Natura 2000: evropsky významné lokality Labské údolí CZ , eské Švýcarsko CZ , Královomlýnský rybník CZ , Horní Kamenice CZ , Jílové u Dína škola CZ , Libouchecké buiny CZ , Olšový potok CZ a Ptaí oblast Labské pískovce zahrnující krom CHKO a NP eské Švýcarsko i území mimo CHKO Labské pískovce (PR Velký rybník a PR Svtlík). Management pedmt ochrany nelesních stanoviš je také souástí ochrany druh a biotop zajišované v rámci celé CHKO. Nkteré pírodní stanovišt a lokality výskytu druh jsou souástí MZCHÚ a pée o n je zajištna prostednictvím realizace opatení navržených v plánech pée. Ochrana a management nelesních druh pták (nap. chástala polního) je ošetena Agroenvironmentálními opateními plošným programem pro zemdlské subjekty. K ptaí oblasti Labské pískovce je navíc zpracován Souhrn doporuených opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Labské pískovce, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu (viz píloha. 1), který je zapracován do textu plánu pée. Dlouhodobý cíl evropsky významné druhy a typy pírodních stanoviš zachovat ve stavu píznivém z hlediska ochrany pírody Navrhovaná opatení pro EVL jeskyn nepístupné veejnosti: nevyznaovat nové turistické trasy k jeskyním, provádt pravidelnou kontrolu nejcennjších jeskyní (nap. Pátel pírody, Dámská, Krakonošova, Cipískova, Pátelství), píp. zajistit vhodné zabezpeení proti nežádoucím vstupm lesní biotopy: podporovat zastoupení geograficky a stanovištn pvodních devin s maximálním využitím pirozené obnovy lesa; snižovat zastoupení geograficky nepvodních devin, zejména borovice vejmutovky vetn redukce její pirozené obnovy s využitím ekonomických nástroj ochrany pírody (viz kap. 3.1) 9

10 nelesní biotopy: u luních porost podporovat druhovou skladbu vhodnými managementovými opateními (nap. kosením luk, odstraováním náletových devin) zvyšovat pírodovdnou hodnotu luk a pastvin, vylouit mulování a další nevhodné zpsoby hospodaení zabránit zalesování nelesních biotop u poíních a potoních stanoviš chránit a podporovat pirozený vývoj vodních tok mokadní spoleenstva udržet v souasném stavu a u narušených tento stav zlepšit (úprava vodního režimu) zabránit šíení invazivních druh (viz kap. 2.9.) monitorovat skalní útvary s pírodními spoleenstvy a podle aktuální situace navrhnout vhodná opatení k jejich zajištní i sanaci (pedevším odstraování nepvodních devin, použít specializovaných firem) na základ monitoringu provádt v pípad poteby další opatení pro zachování a zlepšení píznivého stavu biotop druhy: zachovat výskyt druh, které jsou pedmty ochrany EVL (viz kap a 2.8.), lokality pravideln monitorovat a management a opatení pizpsobovat aktuálním trendm a souasným vdeckým poznatkm pro ptaí oblast podporovat pírod blízké formy a metody lesnického hospodaení s cílem vytvoení prostorov a vkov rozrznných porost (viz kap. 3.1.) podporovat zvýšenou regulaci stav predátor (lišky obecné, prasete divokého, kuny skalní a jezevce lesního) z dvodu ochrany významných chránných druh pták (zejm. chástala polního, výra velkého a datla erného) zajistit cílený management na tradiních hnízdištích chástala polního (v rámci PO byla vymezena následující jádrová území Mezná, Petrovice Tisá - Rájec, Libouchec, Všemilská planina, Vysoká Lípa, Vysoký Snžník) nepoužívat biocidy, preferovat první se po 15.8., zamezit odvodování vlhkých luk a prameniš, podporovat vyplocení podmáených míst, mokad a prameniš, ponechání dostaten širokých vysokostébelných travních pás na orné pd; zabránit sukcesi strom a ke na tchto lokalitách viz také píloha. 1 v oblastech hnízdní výra velkého a sokola sthovavého zabezpeit ostrahu hnízdiš a regulovat turistické a horolezecké využívání blízkého okolí (viz kap ) vzhledem k potravním nárokm výra velkého není v PO vhodné používání rodenticid (krom zastavných území) prevencí pedcházet úhynm pták na nkterých technických zaízeních (prosazovat zabezpeení sloup elektrického vedení s nevhodnou konstrukcí proti úhynm pták, zabezpeení velkých sklenných ploch proti nárazu pták apod.) 2.5. Památné stromy Charakteristika problematiky Na území CHKO Labské pískovce je aktuáln v kategorii památný strom vyhlášeno 25 devin, které jsou významné svým druhem, rozmrem, estetickými hodnotami apod. V posledních deseti letech byla u 4 strom zrušena ochrana a následn byly z bezpenostních dvod i velkých povtrnostních škod odstranny (lípy ve Vysoké Líp, Lužné, dub v Jetichovicích, buk ve skupin památných strom pod Kváderberkem). Bylo provedeno ošetení 14 památných strom. Nov vyhlášeny byly 2 stromy (dub v Jílovém u Dína, dub v Jalví), jež jsou 10

11 z pohledu ochrany pírody významné mnohými ekologickými vlastnostmi a jsou v dobrém zdravotním stavu, který odpovídá jejich vku a stanovišti. Správa sleduje na území CHKO zdravotní stav nkolika desítek významných strom, které jsou v pípad nutnosti ošetovány. Správa CHKO má v plánu na základ jednání s vlastníky dotených pozemk adu dalších jedinc ošetit a vybrané z nich vyhlásit jako památné stromy. Vybrané stromy jsou navrženy k vyhlášení se jmény zasloužilých strážc v oblasti eského Švýcarska, pán Jiího Marka a Jana Kampfa. Dlouhodobý cíl zachování památných strom a alejí a vybraných významných strom v dobrém stavu Navrhovaná opatení dle aktuálních znalostí pípadn vyhlásit další památné stromy zdravotní stav památných strom (stávajících i navrhovaných) prbžn monitorovat (dvakrát ron) a v pípad poteby provést nutná opatení k jeho zlepšení (nap. ošetit jilm ve Hensku) sledovat stav významných strom rostoucích v lese i mimo les a dostupnými prostedky zajišovat jejich dobrý zdravotní stav pi ošetování prosazovat aplikaci nových poznatk v oblasti biotechnických zásah informovat veejnost a vlastníky pozemk o významu strom v krajin a o možnostech zajištní potebné pée 2.6. Rostlinná spoleenstva Charakteristika problematiky Labské pískovce jsou pevážn lesní krajinou, velmi významné je zde ale i zastoupení nelesních ploch. Trvalé obhospodaování v nejrznjších formách a frekvencích, trofické, geologické a vlhkostní pomry vytvoily pestrou mozaiku luk a pastvin. Nutnost hospodaení za úelem obživy se postupem asu promnila v údržbu krajiny. Pestrá mozaika rzných zemdlských kultur se pemnila v monotónní krajinu co do kultur a hospodaení. Krajina je sklízena v pevných termínech a na rozsáhlých pdních blocích a mezi tmito monokulturami se místy objeví ostrov s vyšší druhovou a managementovou diverzitou. Mezi obecn platná a trvalá pravidla patí nutnost trvale sklízet a odstraovat biomasu ve všech formách pro zastavení sukcesních proces a udržení bezlesí v kulturní krajin pi absenci rzných disturbaních proces a specifických živoišných druh zajišujících bezlesí. Dlouhodobý cíl uchování rozmanitosti rostlinných spoleenstev vetn ekotonálních a sukcesn diverzifikovaných stanoviš, pedevším regionáln významných spoleenstev a spoleenstev zaazených v ervených seznamech R a severozápadních ech udržení vzájemného pomru lesních a nelesních ploch Navrhovaná opatení pi obnov lesa zvyšovat (nebo udržet) podíl stanovištn pvodních devin, podporovat pirozenou obnovu lesa (viz kap. 3.1.) peovat o luní porosty (nap. T1.1, T1.2, T1.5, T1.9), aby byla zachována plná pestrost a bohatost jejich spoleenstev i druh (pravidelná se, naasovaná podle typu spoleenstva a cílových druh), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živoich zvyšovat pírodní hodnotu kulturních luk (degradované a zatravnním orné pdy vzniklé louky), napíklad výsevem osiva z druhov bohatých luních porost a zavedením vhodných termín see; nutná je úzká spolupráce s vlastníky a hospodái 11

12 ve výjimených pípadech používat speciální agrotechnická opatení (nap. vláení i mulování u poškozených porost) zajistit vhodný management nelesních stanoviš (nap. T1.3, T2.3, T3.4, T8) formou pastvy za úasti ovcí, skotu, koz a jiného zvíectva, píp. výez náletových devin u mokadních spoleenstev (vetn lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (napíklad PR Rájecká rašeliništ) zachovat lesní okraje tj. pírodní stanovišt pechodného charakteru (lesní lemy a lesní plášt), provádt potebné ochranáské zásahy (nap. úpravy druhového složení pláš, výez devin mnící charakter smrem k zapojenému lesu) u travinných, ekotonálních a sukcesn diverzifikovaných stanoviš nepipustit zalesování (nebo je jinak poškozovat) zajistit likvidaci invazních a expanzivních druh (viz kap. 2.9) vybrané botanicky hodnotné pozemky získat do vlastnictví R s právem hospodaení AOPK R, nap. plochy v okolí Mikulášovic (p.p /1, 4347/3), Jílového (p.p.. 807/15, 3549/1), Modré u Dína (p.p.. 81/1, 32/1, 29/1), Kunratic (p.p.. 713bp, 825/1), Ržové (p.p.. 911bp), Srbské Kamenice (p.p /1), Vlí Hory (466/1, 428), Libouchce (p.p.. 660, 762); realizovat smny a výkupy pozemk (nap. v PR Pod Lesem a v PR Arba); cílem tohoto opatení je vytvoení reprezentativní sít typických nelesních (zejména luních) spoleenstev ve správ SCHKO Labské pískovce v jednotlivých fytogeografických oblastech (tj. po celém území CHKO), píp. pilehlých oblastí vlastnictví i správa pozemk Agenturou ochrany pírody a krajiny dokáže velmi operativn pizpsobit management potebám tchto pírodních stanoviš, obhospodaování vetšiny takto získaných pozemk bude zajištno formou pronájmu za pedem stanovených podmínek SCHKO Labské pískovce 2.7. Významné druhy rostlin Charakteristika problematiky Na území CHKO bylo zjištno 27 zvlášt chránných druh rostlin a dalších 70 druh zaazených do erveného seznamu rostlin R. Nejvýznamnjší jsou populace drobnokvtu pobežního (Corrigiola litoralis), žabníku vzplývavého (Luronium natans) a tezalky pkné (Hypericum pulchrum), tyto druhy se jinde v R nevyskytují. Existují rzné pístupy, metody a nástroje k zachování a rozvoji populací ohrožených druh záchranné programy, repatriace, management druh a další innosti bez pímého aktivního psobení na druhy. Prioritou by mla být vždy opatení na ochranu celých ekosystém se souborem druh vytváejících fungující celek, vtšina ohrožených druh je tak chránna zachováním resp. aktivní péí o spoleenstva (viz kap. 2.6.). Management na podporu jednotlivých druh lze považovat za velmi specifická opatení, provádná obvykle až v dob, kdy selhal management na ochranu biotopu. Pro nkteré vybrané druhy na území CHKO Labské pískovce byly zpracovány návrhy na podporu a záchranu. Studie obsahují obvykle rozbor problematiky, návrhy opatení, výbr lokalit pro repatriaci apod. S touto problematikou souvisí i monitoring tchto druh a tyto obory se vzájemn prolínají. Pro nejohroženjší druhy jsou pro celou R zpracovávány a realizovány komplexní záchranné programy, píprava je však velmi složitá a zdlouhavá. K podpoe jednotlivých druh je potebné pistupovat podle aktuálního stavu populace a spoleenstva. Jsou dva operativní zpsoby jejich podpory formou studií a následných opatení a formou dílích opatení na základ zkušeností a aktuálních vdeckých poznatk. V Labských pískovcích byla provedena opatení pro pímou podporu druh: žabníku vzplývavého (Luronium natans) budování tnk, odstranní expansivního druhu Juncus bulbosus podpora topolu erného (Populus nigra) formou identifikace souasných lokalit, kížení, výsadby semená, vytváení možností pirozené reprodukce apod. 12

13 Dlouhodobý cíl zachování diverzity rostlinných druh ohrožené a významné druhy v životaschopných populacích Dílí cíle udržení populací ohrožených a regionáln významných druh v dlouhodob perspektivním stavu vytvoení náhradních populací u mizejících druh zajištní vhodného managementu pro druhy závislé na nelesních pírodních stanovištích Navrhovaná opatení sledovat populace a udržovat lokality v CHKO vzácných druh, pedevším pravidelnou seí nebo pastvou, pípadn kombinací obou opatení napíklad u hvozdíku lesního (Dianthus sylvaticus), koprníku šttinolistého (Meum athamanticum), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) apod. z dvodu ochrany drobnokvtu pobežního (Corrigiola litoralis) a dalších druh pijmout opatení a pizpsobit rozhodovací innost tak, aby byly zajištny pírodní procesy nezbytné pro tvorbu jedinených štrkopískových náplav sledovat populaci žabníku vzplývavého (Luronium natans) a provádt opatení k jeho udržení a rozšíení upravit nevyhovující vodní režim lokalit ohrožených mokadních druh napíklad vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) sledovat vysazené plochy s topolem erným (Populus nigra) a zajistit další péi a pravideln provádt dosadby zajistit vhodný management kosení luk ve vhodných termínech a intervalech s ohledem na prioritní i další významné druhy (viz kap a 2.8.) pi obnov LHP uplatnit vytipované lokality pro výsadbu tisu erveného (Taxus baccata), podporovat jeho výsadbu dle regionálního programu pée o tis ervený na území lesních porost chránit a podporovat málo zastoupené lesní deviny (dle ekologických nárok a stanovištních podmínek) nap. Corylus avellana, Cerasus avium a další zlepšovat podmínky pro vzácné druhy hub ponecháváním mrtvé devní hmoty pedevším v lesních rezervacích a zachovalých lesních biotopech dle aktuální poteby pípadn pipravit a provést podprná opatení pro další druhy (zejména údržbou biotop) likvidace invazních a expanzivních druh na lokalitách ohrožených taxon (viz kap. 2.9.) v pípad zájmu informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chránných druh rostlin a opateních na jejich ochranu 2.8. Významné druhy živoich Charakteristika problematiky Z hlediska biotických i abiotických podmínek oblasti Labských pískovc je nutnou prioritou ochrana a zachování refugií v nejrznjších podobách. Díky jedinené geomorfologii území se zde vyskytují populace a spoleenstva s jedineným genofondem. Hlavními typy biotop, kde se lze setkat s tmito relikty, jsou následující: spoleenstva reliktních bor spoleenstva inverzních poloh a soutsek spoleenstva suových les a sutí spoleenstva mokad a rašeliniš 13

14 spoleenstva vodních tok a ploch spoleenstva luk a pastvin V rámci lesních biotop jsou hlavním dvodem setrvání jejich pirozeného charakteru do souasné doby extrémní podmínky, v nichž se nacházejí. Tyto vtšinou zamezovaly možnostem intenzivního hospodaení a díky mozaikovitému výskytu v krajin umožnily ostrvkovité pežití reliktních druh nejrznjších forem fauny. Díky vysoké lesnatosti území, minimálním rušivým faktorm a ve spojitosti s lesy navazujících orografických celk, se v oblasti vyskytují významné druhy jako rys ostrovid, sokol sthový, výr velký, ale také áp erný apod. Z dalších významných ekologických skupin lze jmenovat spoleenstva bezobratlých dutin a torz strom, vesoviš, skalních hran, prameniš a další. V lesním prostedí je z širokého zoologického hlediska zásadní pítomnost rozkládající se devní hmoty v nejrznjších stupních a druhové skladb. Klíový význam vychází nap. z pohledu pímých i sekundárních trofických nárok bezobratlých (xylofágové Prostomis mandibularis, Ceruchus chrysomelinus i terikolní mykofágové Acalles sp., Anthribidae apod.) i hnízdního prostedí dutinných druh pták, netopýr i dutinných druh hmyzu (Osmoderma eremita). Biotopy otevené krajiny se zde na rozdíl od lesních stanoviš vyskytují díky vhodným zpsobm hospodaení v minulosti, a proto jejich zachování vyžaduje pravidelné zásahy potlaující postup pirozené sukcese (dležité pro druhy jako nap. chástal polní, modrásci rodu Maculinea apod.). Velmi zranitelná je fauna vázána na vodní prostedí a behy vodních ploch a pirozených vodních tok. V pípad vodních ploch je nutné pedevším správné naasování realizace pípadných zásah (nap. manipulace s vodní hladinou). Z hlediska vodních tok je nutné zachování pirozených beh a zahájení revitalizace vodních tok. Dlouhodobý cíl pirozená rozmanitost biotop a pestrost území a krajiny jako základní pedpoklad druhové diverzity živoich populace a biotopy vzácných a ohrožených druh živoich v píznivém stavu Dílí cíle získat ucelené znalosti o rozšíení zvlášt chránných druh živoich v CHKO zachovat i zlepšit stav populací ohrožených druh a pedmt EVL a PO Labské pískovce zachovat biotopy vzácných živoich v lesních porostech (viz také kap. 3.1.) udržet vybrané sekundární biotopy blokováním sukcese (tn, louky, písiny apod.) Navrhovaná opatení provádt monitoring a inventarizaní przkumy živoich (viz kap. 2.13) zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chránné druhy živoich (nap. škeble rybniná, rak íní, mihule potoní, vranka obecná, stevle potoní, ledáek íní, obojživelníci) a které by mohly mít negativní vliv na jmenované živoichy, realizovat mimo období rozmnožování píp. zimování tchto druh prosazovat a podporovat revitalizaci vodních tok, pedevším tok a jejich úsek protékajících nezastavným územím, vetn výsadeb vhodných devin a podpory zprchodování tok pro vodní faunu v pípad zájmu informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chránných druh živoich a opateních na jejich ochranu Bezobratlí udržovat vybrané luní porosty z dvod ochrany a zachování populací vzácných druh hmyzu (motýl, fytofágních skupin brouk atd., ale také pták); v místech výskytu významných druh nap. modrásk rodu Maculinea pizpsobit se podpoe populaci; nevhodné je další odvodování vlhkých luk i zalesování stávajících lokalit 14

15 pi sekání traktorem upednostovat lištové sekaky ponechávající výšku strništ min. 7 cm; na entomologicky cenných lokalitách neumožnit mulování luního porostu podporovat zachování biotopu rozvolnných písitých borových les (otevené písiny, porosty vesu, brusnicovitých apod.) pro další skupiny bezobratlých (nap. stevlíka Carabus nitens a teplomilné spoleenstvo blanokídlého hmyzu) dohodou se správci lesa docílit ponechávání mrtvého deva v lesních porostech z dvodu zajištní podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu, dbát na zachování lesních prameniš a rašeliniš zajistit ochranu starých a prosychajících strom a alejí jako biotopu významných druh hmyzu spolupracovat na ochran spoleenstva štrkopískových náplav eky Labe s dotenými orgány a partnery Ryby chránit populace místních druh ryb a jejich biotop ped niením zejména ped nevhodnými úpravami vodních tok i stojatých vod, zneišováním vody, budováním MVE na tocích s nevhodnými parametry. vhodným zpsobem (udržování vhodného prostedí z hlediska zarstání apod.) zabezpeit lokality s výskytem stevle potoní, slunky obecné a karase obecného jako vzácných a ohrožených pvodních druh Obojživelníci vytvoit evidenci lokalit s výskytem a rozmnožováním obojživelník a evidenci rizikových úsek komunikací s úhynem žab v dob jejich hromadného tahu, zabezpeit kvalifikovanou ochranu migrujících obojživelník chránit populace obojživelník a jejich biotop ped niením nevhodnými úpravami vodních tok (zimovišt nkterých druh) i stojatých vod, ped zneišováním vody, vysazováním ryb na nepvodní stanovišt (do horských rybník a tní aj.) prosazovat a podporovat údržbu a zkvalitování stávajících vodních biotop (obnova zanikajících tní, pée o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování obojživelník) zizovat a podporovat vytváení nových biotop pro obojživelníky pí stavb nových a údržb stávajících nádrží zajistit dodržování vhodného sklonu beh a rozsahu litorální zóny alespo v 1/3 vodní plochy prosazovat likvidaci nebo úpravy nevhodných lokalit s kolmými stnami, které fungují jako pasti na obojživelníky a jiné voln žijící živoichy, pedcházet vytváení nových pastí Plazi chránit biotopy plaz ped niením (silniní a železniní náspy, suché jižní strán s dostatkem úkryt aj.) zlepšovat kvalitu biotop plaz (údržba kamenných zídek, píp. budování nových) prosazovat likvidaci zaízení, které v krajin fungují pro plazy jako pasti (šachtice, kanály a nádrže s kolmými stnami aj.), pedcházet vytváení nových pastí Ptáci monitorovat hnízda pedevším hnízda velkých dravc, ápa erného a nkterých dalších ohrožených druh (nap. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištní jejich ochrany v dob hnízdní, pedevším v pípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap. tžbou deva i horolezectvím) zajistit kontinuální petrvání starých a doupných, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách; podporovat zlepšování prostorové a vkové struktury lesních porost (viz též kap. 3.1.) 15

16 chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin solitérní stromy, aleje, pásy kovin, remízky, behové porosty apod. zohledovat potebu existence volné nelesní krajiny (nap. pro chástala polního) vzhledem k tendenci její zástavby a jejího plošného zarstání (zajišovat výez devin, kosení apod.) viz také píloha. 1 prosazovat omezování používání biocid a hnojiv ve vybraných lokalitách na základ provádného monitoringu zajistit na vhodných místech odpovídající management lokalit pro chástala polního (první se provádt po 15.8., kosení od stedu, nepoužívat skupinové nasazení sekaek, neprovádt mulování a obnovu travních porost bez písemného souhlasu píslušného orgánu ochrany pírody, termín see na vhodných lokalitách pizpsobit také modráskm rodu Maculinea) viz také kap a píloha. 1 informovat vlastníky, píp. stavební úady o problematice ochrany a výskytu nkterých chránných druh pták, dle druhu a nárok na biotop realizovat veškerá opatení ve smyslu zachování populace (nap. rorýs obecný aj.) podporovat zizování nových hnízdních lokalit pro ledáka íního, jehož biotop je v kritickém stavu (ochrana i vytváení kolmých hlinitých stn v bezích tok, slepých ramen apod.) prevencí pedcházet úhynm pták na nkterých technických zaízeních (elektrická vedení, velké sklenné plochy apod.) viz také kap a píloha. 1 zlepšovat hnízdní možnosti ohrožených druh pták podporou vhodných biotop, pípadn realizací technických opatení (nap. hnízdní podložky) Savci vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimovišt netopýr, zajistit odpovídající ochranu (nap. uzávry štol, zamezení likvidace netopýr a jejich biotopu v budovách nap. pi zateplování a rekonstrukcích objekt, šachet apod.) spolupracovat na ochran biotop bobra evropského, zejména se správci vodních tok monitorovat lokality s výskytem plcha zahradního, píp. plcha velkého, zabezpeit podmínky pro udržení a rozvoj jejich populací pokraovat v monitoringu vydry íní na vybraných tocích, v rámci možností zabezpeit udržení populací v pijatelném stavu (nap. pi oprav silniních mostk zajistit vybudování chodník pro vydru) 2.9. Invazní a expanzivní druhy Charakteristika problematiky Na území CHKO Labské pískovce mžeme invazní a geograficky nepvodní druhy rozdlit podle rizika a vliv na pírodní ekosystémy a domácí druhy do nkolika kategorií. Nejnebezpenjší jsou druhy zaazené do první kategorie, invadující v území a likvidující pírodní ekosystémy a druhy. Tyto druhy vyžadují eliminaní opatení a sledování, z rostlin sem patí: borovice vejmutovka (Pinus strobus), kídlatka japonská (Reynoutria japonica), kídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), kídlatka eská (Reynoutria bohemica), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), trnovník akát (Robinia pseudacacia), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), javor jasanolistý (Acer negundo), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), kolotoník ozdobný (Telekia speciosa). U ady dalších druh (kategorie II druhy s nepedvídatelným invazivními vlivy, místy se šíící; druh je potebné monitorovat a v pípad invazivního chování provádt opatení na jeho eliminaci) nelze zcela odhadnout, zda se budou šíit v území, nebo jestli jsou v lag fázi a ekají teprve na svou píležitost. Vzhledem k dlouhodobé platnosti plánu pée nelze 16

17 vylouit neoekávané šíení dalších druh, proti kterým bude nutné zasahovat v souasné dob neznámým zpsobem a prostedky. Z okruhu velmi rizikových druh živoich je dležité snažit se o eliminaci následujících druh: rak pruhovaný (Orconectes limosus), krab ínský (Eriocheir sinensis), sumeek americký (Ameiurus nebulosus), karas stíbitý (Carassius gibelio), norek americký (Mustela vison), mýval severní (Procyon lotor) a psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Obecn je potebné sledovat nepvodní druhy a jejich chování ve volné krajin se zamením na nejcennjší a nejzachovalejší ekosystémy. Dlouhodobý cíl území CHKO bez invazních druh a jejich ohnisek v blízkém okolí (možnost kontaminace území) Dílí cíle lokality vzácných a ohrožených spoleenstev a druh bez nepvodních, invazních i expanzivních druh rostlin a živoich Navrhovaná opatení sledování výskytu a šíení invazních a expanzivních druh rostlin v CHKO, zejména s ohledem na cenné lokality (nap. zachovalá pírodní stanovišt, cenná spoleenstva a lokality s významnými a chránnými druhy), navazující území NP a okolních CHKO plošné odstraování nejagresivnjších druh, podle ekologických vlastností druh zvolit vhodný zpsob k jejich cílenému a systematickému odstraování na porostní pd podporovat odstranní invazních devin (nap. borovice vejmutovka, trnovník akát) s využitím ekonomických nástroj ochrany pírody omezení výskytu a šíení expanzivních druh (nap. ttiny kovištní /Calamagrostis epigejos/) na lokalitách vzácných a ohrožených spoleenstev a druh, nap. vyšší frekvencí kosení, v ojedinlých pípadech i selektivními herbicidy (graminicidy) spolupracovat s OOP sousedních území, kde se nacházejí ohniska šíení i zdrojové lokality cílená a systematická osvta pro majitele a uživatele pozemk s invazními a expanzivními druhy, vetn vodních nádrží a tok, ohledn vylouení chovu nebo vysazování nepvodních druh rostlin a živoich z hlediska nepvodních hospodáských ryb (amur, tolstolobik, kapr, karas stíbitý apod.) zajistit jejich eliminaci v cenných vodních plochách (nap. v PR Libouchecké rybníky), kam se dostaly nelegálním vypuštním ve spolupráci s osobami oprávnnými pro výkon práva myslivosti prosazovat odchyt (odstel) norka amerického, píp. mývala severního, psíka mývalovitého (viz kap. 3.3.) Neživá píroda Charakteristika problematiky Výnos o zízení CHKO Labské pískovce z roku 1972 uvádí, že posláním oblasti je mj. ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak (nap. povrchové utváení). Její nejvýraznjší, na první pohled zejmou pírodní charakteristikou jsou pískovcové útvary druhohorního stáí, které jí vtiskují neopakovatelný krajinný ráz. Tyto útvary a masivy jsou v neustálém pohybu, takže v uritých situacích dochází ke skalnímu ícení. Vtšin skalních ícení nelze zabránit existovala po celou dobu geologické historie a bude k nim docházet i nadále. V místech, kde jsou ohrožena sídla i lidské životy, se proto provádí monitoring skalních masiv a pípadná sanace. V nkterých pírodních rezervacích hraje ochrana neživé pírody dležitou roli. Jsou to nap. Tiské stny (skalní msto), Niva Olšového potoka (pirozen meandrující vodote), 17

18 Meandry Chibské Kamenice (výrazná hloubková i boní eroze), Jeskyn na Snžníku (pseudokrasové prostory), Labské údolí (chystaná NPP, hluboké antecedentní údolí) a Pavlínino údolí. K výrazným objektm neživé pírody dále náleží množství kopc tvoených pískovcem (mezi nimi vyniká stolová hora Dínský Snžník), skalní výchozy sopeného pvodu i ojedinlá kamenná moe. Výraznou zlomovou linií je lužický pesmyk, ohraniující druhohorní pískovce oproti Lužickému žulovému masivu. Dlouhodobý cíl zachování všech významných lokalit neživé pírody bez poškození Navrhovaná opatení pi sanaci skalních útvar dbát o jejich maximální ochranu a po dohod s geology volit nejšetrnjší zpsoby sanace (dát pednost podezdní i kotvení nestabilních blok, tam, kde je to vhodné) usmrnit horolezeckou innost tak, aby nedocházelo k poškozování mikrotvar na pískovci (nelézt za vlhka, používat vhodnou obuv, nepoužívat magnézium, viz též kap ) spolupracovat se Správou jeskyní na péi o pírodní památku Jeskyn pod Snžníkem, a to z dvodu ochrany podzemních pseudokrasových prostor s mineralizaní výplní a jako doklad montánní památky ochránit významné geologické lokality ped pípadnou tžbou nerostných surovin (viz kap ) drobné lomy a pískovny chránit ped zasypáváním, pinky, šachtice a jejich odvaly pak ped aplanací ÚSES Charakteristika problematiky Na území CHKO Labské pískovce ást obcí doposud nemá schválené územní plány, zásti mají urbanistické studie a na ásti probíhá v rzném stádiu proces schvalování územních plán. Jednotlivé dokumentace ÚSES, jako podklady pro územní plány, jsou zpracovány s rozdílnou kvalitou a v nejednotném pojetí (v souasnosti je rzná úrove jednotlivých dokument z dvodu asové prodlevy zpracování). Pro znanou ást území CHKO Labské pískovce nechala Správa CHKO zpracovat dokumentaci ÚSES. Navržené prvky ÚSES zásti již získaly závaznost zapracováním podklad do územních plán obcí. Tato dokumentace je zpracována vetn cílových opatení a návrhu managementu jednotlivých skladebných prvk ÚSES. Další ást dokumentací, které byly podkladem pro schvalování územních plán (prvky ÚSES se tak staly závaznými), vykazuje asto chybovost jak metodickou, tak i ve vymezení hranic prvk. Na této ásti území je poteba provést revizi ÚSES a následn pepracovat (nov vypracovat) dokumentaci ÚSES jako podklad pro zmnu píslušných územních plán. Na malé ásti území nejsou k dispozici ke schváleným prvkm ÚSES textové ásti. Jedná se o dokumentace s dívjším datem zpracování, kde je vhodné jejich pepracování. Pi schvalování územních plán je teba vycházet z jednoznaných a kvalitních podklad. Je teba, aby textové ásti obsahovaly také konkrétní opatení a návrhy zpsobu managementu. V souasné dob je Krajským úadem Ústeckého kraje poizován v souvislosti s pípravou Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR) nový krajský plán územního systému ekologické stability. Po aktualizaci ZÚR bude teba zapracovat zmny ÚSES do územních plán obcí. 18

19 Dlouhodobý cíl plná funknost ÚSES na celém území CHKO souvislá a dostaten zachovalá kostra ekologické stability Dílí cíle budování dosud nefunkních prvk a posilování funknosti stávajících skladebných prvk ÚSES Navrhovaná opatení zajistit zpracování ÚSES pro celé území CHKO tak, aby dokumentace vykazovala shodnou vyhovující kvalitu a jednotné pojetí na ásti území ÚSES revidovat s pípadným následným pepracováním nedostaten a chybn zpracovaných dokumentací (Mikulášovice - St. Keany - Kr. Lípa - rozloha celkem cca 2970 ha, Kunratice - eská Kamenice - rozloha celkem cca 1270 ha) vytipovat ty pednostní prvky lokálního ÚSES, které jsou navrženy k založení nebo mají sníženou funknost a iniciovat jejich realizaci (Snžník Dín - rozloha celkem cca 8835 ha - návrh využití ÚSES k revitalizaci degradovaných lesních porost v plošinách pod Vysokým Snžníkem - revitalizace vodoteí v rámci tvorby biokoridor, využití zachovaných fragment starých buin pro biocentra) ve spolupráci s pozemkovými úady vytipovat nkterá katastrální území, kde by bylo vhodné vyhlásit pozemkové úpravy a v souladu s nimi realizovat prvky ÚSES v rámci plánovaných projekt KPÚ iniciovat realizaci navržených prvk ÚSES podrobn vymezit ty prvky ÚSES, které jsou k vymezení ureny dle ÚTP (zejm. regionální ÚSES, dále také nadregionální biocentrum. 40 Henská skalní msta, které je ásten vymezeno jednoznanými hranicemi a ást hranic je urena k upesnní) Krajinný ráz Charakteristika problematiky Výjimenost krajinného rázu oblasti je urena zejména geomorfologickou lenitostí území, jedinenou kombinací pískovcových skal s výraznými tvary ediových kup (zejména v jižní ásti území), hlubokým kaonem Labe, údolími vodních tok s lenitým reliéfem, ale také kulturní krajinou s adou velmi hodnotných sídel a charakteristických staveb. Ochrana krajinných a kulturních, patí k základním úkolm ochrany pírody a krajiny. V území pískovcových skal dominují lesy. Na venkovská sídla navazují plochy luk, pastvin a orné pdy, asto s výraznou terénní modelací. Lužická porucha oddluje severní ást území oblasti, pro kterou je charakteristický delší hbet, rozlenný mlkými údolími s mírným úklonem svah. Horní ást hbetu je zalesnná, v dolní ásti a na úpatí svahu jsou plochy orné pdy a pastvin. Na celém území oblasti se vyskytují ve vtší i menší míe následující problémy: vtší nelenné plochy orné pdy a luk zarstání luk náletovými devinami a postupný sukcesní vývoj smující k lesním porostm, které je dsledkem opouštní od pvodního hospodaení v krajin zanedbané i nevhodn vyhlížející zemdlské areály a nefunkní prmyslové objekty tlak na rozšiování zástavby do volné krajiny a zahušování zástavby v zastavném území šablonovité parkové úpravy zahrad u rodinných dom na vesnicích vetn nevhodného oplocení novostavby rodinných dom odlišného objemu od tradiní místní zástavby Pi ochran krajinného rázu se využívá odborná studie Vyhodnocení krajinného rázu území (Brychtová, 2008). 19

20 Dlouhodobý cíl maximáln zachovaný makro i mikroreliéf krajiny (pednostní ochrana charakteristických tvar pískovcového reliéfu a vyvelých vrchol, kup a suk) zachovaný ráz krajiny s menšími venkovskými sídly a s cennou vazbou k významným pírodním prvkm zachované pípadn obnovené drobnjší lenní zemdlské krajiny (meze, cesty, remízky), vyvážený vztah mezi pírodními a kulturními složkami krajiny Navrhovaná opatení ve stanoviscích k jednotlivým zámrm v. územních plán uplatovat zájem ochrany pírody a krajiny smující k naplnní dlouhodobého cíle za využití Vyhodnocení krajinného rázu území (Ing. arch. Jitka Brychtová, 2008) postupn obnovovat pirozenou druhovou skladbu lesních porost (viz kap. 3.1.) podporovat lenitjší lesní okraje, porostní pláš, nap. u obcí Jetichovice, Kámen, Kamenická Strá, Kyjov, Labská Strá, Ludvíkovice, Ržová, Srbská Kamenice, Stará a Nová Oleška, Vlí Hora, Vysoká Lípa, zachovat prostorové proporce nelesních ploch nap. u obcí Arnoltice, Brtníky, Ludvíkovice, Petrovice, Ržová, Srbská Kamenice, Vlí Hora, Vysoká Lípa podporovat ochranu a výsadbu doprovodných devin cest, mezí a vodních tok, nap. Knížecí cesta u Bynovce podporovat výsadbu devin typických pro vzhled sídel a krajiny, nap. ovocných devin a domácích listnatých devin (lípa srditá, dub letní, pevislé formy domácích vrb) chránit a podporovat lenní zemdlské krajiny mezemi s porosty, cestami, úvozy, remízky, nap. u Arnoltic, Bynovce, Markvartic, Ržové zachovat a udržovat stávající louky a pastviny v. rozptýlené zelen chránit nivní louky navazující na zástavbu ped zarstáním nálety devin a ped pípadnou výstavbou i jinými nevhodnými zásahy chránit pramenná území, sí drobných vodních tok s okolními vlhkými loukami a behovými porosty a dochovanou rozptýlenou zele podporovat obhospodaování zemdlské pdy a bránit jejímu zarstání devinami, nap. u obcí Ostrov, Petrovice, Rájec zachovat v co nejvtší míe pírodní a pírod blízký charakter vodních tok v. íního kaonu eky Labe zachovat místa s výhledy na jedinenou geomorfologii a prostorovou lenitost krajiny, chránit je nap. ped zalesováním chránit diverzitu krajiny, podporovat management, jenž napomáhá udržovat a vytváet rozmanitost kulturní krajiny (kosení luk, extenzivní pastva, údržba vysokokmenných sad atd.) zástavbu umožnit zejména v souasných zastavných územích obcí zachovat venkovská sídla s navazujícími loukami a pastvinami, prostorov vymezená pírodními pedly a lesy zachovat urbanistické struktury sídel, zástavbu doplovat spíše dílím zpsobem, ne plošným zachovat proluky (oddlenost nezastavná území) mezi jednotlivými obcemi a osadami, nap. mezi obcemi Ludvíkovice a Kámen, Srbská Kamenice a Všemily z dvodu ochrany krajinného rázu i udržení migraní propustnosti krajiny zachovat stávající rozsah a dispozici menších stavebních soubor v krajin, bez dalších zásah do volné krajiny chránit typické objekty lidové architektury, nap. v obcích Jetichovice, Kamenická Strá, Kyjov, Vysoká Lípa, Všemily 20

21 pípadné nové dílí dostavby svojí zastavnou plochou i výškou a zpsobem umístní v terénu musí vycházet z obdobného rozsahu zastavné plochy i výšek staveb ve svém okolí. chránit drobné prvky v krajin (sakrální, zídky, kamenné sloupky, kamenné chodníky, schody, mostky) upednostovat v míst tradiní ešení oplocení podporovat nové využití zanedbaných zemdlských areál, nefunkních prmyslových a vojenských objekt, nap. v obcích Arnoltice, eská Kamenice, Janská, Labská Strá, Libouchec, Ludvíkovice, Ržová prosazovat a podporovat pi nové výstavb i rekonstrukci stávajících staveb výsadbu zelen s využitím domácích druh devin, pednostn v pípadech, kdy zmírní vliv negativních dominant na krajinný ráz (nap. penzion ve Vysoké Líp) Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky Na území CHKO existují významné dlouhodobé práce týkající se fauny bezobratlých emisních ploch v okolí Snžníku. Floristické botanické mapování stále probíhá a data z tohoto projektu se již transformují do výstup v podob map a dalších syntéz. Existuje komplexn zpracovaná avifauna a ada dílích inventarizaních przkum pináší široké poznatky o dalších skupinách. Bohužel je nutné vtšinu przkum soustedit do maloplošných chránných území a mnohé významné a zachovalé lokality zanikají nepoznané pod neustále se rozšiující výstavbou na úkor volné krajiny. Z obecného hlediska znalostí zdejší fauny lze kvantitu i kvalitu údaj nkterých skupin (vybraná spoleenstva stevlíkovitých brouk, blanokídlých a motýl, dále tesaíkovití a fytofágní brouci, obojživelníci, ptáci i netopýi) hodnotit velmi pozitivn, jelikož byla již uskutenna ada konkrétních managementových opatení k podpoe významných druh (vesovišt u Bynovce, tvorba tní v regionu Srbské Kamenice a okolí, ošetení významných strom na celém území apod.) nebo bylo využito získaných poznatk jako podklad pro správní ízení (populace modrásk rodu Maculinea v katastru Ludvíkovic, stevlíka Carabus auratus na Libouchecku apod.). Velká ada skupin však stále vyžaduje další przkum, jelikož je stále nutné rozšiovat znalosti o dopadech antropogenních vliv na n. Jedná se hlavn o referenní skupiny borových les (nap. na Jetichovicku), suových les i nivy eky v kanonu Labe, buin (nap. na Libouchecku), rašeliniš, vesoviš, obecn starých strom i mimo les a v neposlední ad povodí rzných tok i vodních ploch. Na území stále existují rezervace, které vzhledem ke svému charakteru nemají dosud ádn zpracované veškeré reprezentativní skupiny hmyzu (PR Pavlínino údolí Hymenoptera, Symphyta, Trichoptera apod.). Dlouhodobý cíl ucelený pehled znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstev, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách, vetn znalostí jejich životních nárok znalosti o významných ohrožujících faktorech jako podklad pro stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva Navrhovaná opatení podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druh sledovaných na základ smrnic o ptácích a o stanovištích (viz též kap. 2.4.) zjistit a kontinuáln monitorovat populace kriticky a siln ohrožených druh rostlin a živoich (dle vyhlášky. 395/1992 Sb. a erveného seznamu ohrožených druh) 21