Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les

Transkript

1 Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti eský les Nám stí republiky 110, P imda Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les na období

2 2

3 Obsah 1. Úvod Základní údaje Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO Cíle ochrany pírody a krajiny Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic a zmnu bližších ochranných podmínek Návrhy na zmnu zonace CHKO Vybraná zvlášt chránná území Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území Lokality soustavy Natura Památné stromy Návrh vyhlášení nových památných strom Opatení k ochran památných a významných strom Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinstvo Živoichové Invazní a geograficky nepvodní druhy Neživá píroda Územní systém ekologické stability (ÚSES) Cíle OPK v ochran krajinného rázu Monitoring, výzkum Cíle OPK v oblasti terénní služby Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesy a lesní hospodáství Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy Podporované aktivity lesního hospodáství Limity pro lesní hospodáství Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí ový stav na ZPF Další obecná doporuení k aktivitám na zemdlské pd Myslivost a rybáství Cíle OPK v péi o zv Cíle OPK v péi o rybáské revíry Cíle OPK v hospodaení na rybnících Cíle OPK ve vodním hospodáství Hospodáské aktivity a rozvojové zámry Rozvojové aktivity sluitelné s posláním CHKO ( inverzní zonace ) Cíle OPK v oblasti výstavby Cíle OPK v oblasti dopravy Prmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Zásady umísování technické infrastruktury a inženýrských sítí Cíle OPK v oblasti tžby nerostných surovin a rašeliny Rekreace, sport, turistika Cíle OPK v oblasti práce s veejností Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO Seznam použitých zkratek Seznam literatury Pílohy 3

4 4

5 1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pée o CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmtu ochrany ve zvlášt chránném území ( 38, odst. 1 zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (AOPK R), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou stanoveny provádcím pedpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 6/2004. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pée neobsahuje opatení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající pímo ze zákona o ochran pírody a krajiny. Plán pée o CHKO eský les je zpracován na období let 2007 až 2016 a je prvním dokumentem tohoto druhu pedkládaným ke schválení. Vychází z návrhu plánu pée, který byl jako podklad pro vyhlášení CHKO v roce 2003 zpracován Krajským úadem Plzeského kraje ve spolupráci s Ústavem pro hospodáskou úpravu les, pobokou Plze. Plán pée byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník editelství AOPK R a správy CHKO eský les Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO CHKO eský les je rznorodou harmonicky utváenou krajinou s charakteristickým reliéfem. Dlouhodobým cílem ochrany pírody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny s vysokou lesnatostí, s komplexy les perušovaných enklávami existujících i zaniklých obcí a osad s extenzivním zemdlským hospodaením a zachování pestré škály druhov bohatých pirozených a polopirozených spoleenstev se vzácnými druhy rostlin a živoich. V ochran pírody bude pozornost zamena na zachování a ochranu všech vyskytujících se pirozených lesních spoleenstev, zvyšování ekologické stability les, udržování druhové pestrosti území péí o cenná spoleenstva a udržování, píp. vytváení vhodných životních podmínek pro vzácné a chránné druhy rostlin a živoich. V ochran krajiny bude pozornost soustedna na zachování a ochranu typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavnosti krajiny, vetn zachování, pípadn obnovy vybraných kulturních a historických charakteristik. 5

6 2. Cíle ochrany pírody a krajiny 2.1. Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic a zmnu bližších ochranných podmínek CHKO eský les byla vyhlášena Naízením vlády R. 70 ze dne 12. ledna Hranice CHKO, uvedená ve výnosu, je podrobn popsána. V nkterých úsecích jsou pro zpesnní uvedena ísla pozemkových parcel. V nkolika úsecích je hranice CHKO vedena po liniích, které nelze identifikovat v katastrálních mapách, nebo je popsána odkazem na jiné dokumenty (územní plán). V uvedených pípadech je identifikace hranic CHKO složitjší, ale poet a velikost tchto úsek je z hlediska celkové délky hranice CHKO zanedbatelný. Bližší ochranné podmínky uvedené ve výnosu vycházejí z charakteru krajiny a ze zkušeností orgán ochrany pírody. Pípadné požadavky na jejich doplnní mohou vycházet až z dlouhodobých zkušeností Správy CHKO eský les s jejich uplatováním pi ochran pírody a krajiny. zachování krajinných i pírodních hodnot území ped koncem platnosti plánu pée zpracovat analýzu uplatování bližších ochranných podmínek, píp. problém s vymezením CHKO a podle poteby navrhnout ešení Návrhy na zmnu zonace CHKO Zonace CHKO eský les byla zpracována jako souást návrhu na vyhlášení CHKO. V roce 2006 byl tento návrh zpesnn na parcelní hranice (pípadn v lese na hranice rozdlení lesa). Vyhláška MŽP, kterou se vymezují zóny CHKO eský les, je projednávána podle zákona a má být v roce 2007 vydána. zabezpeení odpovídající ochrany území CHKO vzhledem k aktuálnosti projednávané (schválené) zonace CHKO se zmny nenavrhují 6

7 Vybraná zvlášt chránná území Území chránné v MZCHÚ podchycuje nejvýznamnjší typy stanoviš a nejdležitjší lokality výskytu chránných rostlinných a živoišných druh a ojedinle i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ mají nejvtší zastoupení lesní ekosystémy, významný je i poet MZCHÚ chránících mokadní ekosystémy. Poet MZCHÚ je pomrn vysoký, ale jejich podíl na celkové ploše CHKO je malý. doplnní sít MZCHÚ v CHKO o další území a zabezpeení odpovídající pée o n Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území dokonit pípravu podklad a vyhlásit PR Ti znaky (Smrí) - návrh na ochranu lesních spoleenstev buin pipravován KÚ ped vyhlášením CHKO; následn zajistit péi o toto území doplnit sí MZCHÚ vyhlášením PP eský kemenný val, jedná se o morfologicky dochovaný vystupující výchoz zlomové struktury prvního ádu v rámci eského masivu; dokonit pípravu podklad a zajistit odpovídající péi o lokalitu na základ výsledk botanického a zoologického przkumu zvážit zpracování návrhu na vyhlášení PR U Svícnové jedle (ochrana lesních spoleenstev acidofilních buin ve stední oblasti jižní ásti CHKO) provést botanický a zoologický przkum významných geologických lokalit v CHKO a na jeho základ pípadn vybrat lokalitu k vyhlášení v kategorii PP (nap. Skalky u Šelmberka) pipravit podklady pro vyhlášení MZCHÚ PR Niva Nemanického potoka - jedná se o rozsáhlý komplex mokadních nivních spoleenstev vyhodnotit zachovalost lesních ekosystém na vybraných stanovištích kvtnatých buin a podmáených olšin s výskytem zvlášt chránných druh (nap. Aconitum vulparia, Calla palustris) provést botanický a zoologický przkum tchto lokalit a pípadn pipravit podklady na vyhlášení nkteré z nich v kategorii PP i PR Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území zpracovat návrh na rozšíení PR Nad Hutí, aby v MZCHÚ bylo zahrnuto celé území sutí s lesními porosty s pevahou listná zpracovat návrh na rozšíení PP Milov, tak aby do MZCHÚ byla zahrnuta okolní prameništní rašeliništ zvážit možnost pehlášení PP Hvožanská louka do kategorie NPP a pípadn pipravit potebné podklady; dvodem je výskyt kriticky a siln ohrožených druh rostlin (nap. hoeek drsný) a živoich a v pípad poteby pipravit podklady pro nové vyhlášení pipravit podklady pro pehlášení MZCHÚ, kde je z dvodu chybného vymezení pehlášení nezbytné 7

8 Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území provést nové zamení u MZCHÚ - NPP Na požárech, PR Broumovská buina, PR Buina u Žáru, PR Diana, PR Jezírka u Rozvadova, PR Farské bažiny, PR Kížový kámen, PP Milov, PR Ostrvek, PR Pleš, PR Starý Hirštejn a PR Tišina zajistit v roce 2007 zpracování, projednání a schválení plán pée o PR Broumovská buina, PR Buina u Žáru, PR Pavlova Hu, PR Podkovák, PR Tišina, PP Skalky na Sádku zajistit péi o vyhlášená maloplošná zvlášt chránná území v souladu s jejich schválenými plány pée Lokality soustavy Natura 2000 V CHKO se nachází 4 evropsky významné lokality (EVL), zaazené do národního seznamu dle naízení vlády. 132/2005 Sb. ásti lokality erchovský les se nachází v MZCHÚ, jejich ochrana a management jsou tak zásti pokryty plány pée o MZCHÚ, vhodná opatení jsou i souástí rámcových smrnic pée o lesy. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. zachování píznivého stavu biotop a druh, které jsou pedmtem ochrany v EVL pravidelnou seí udržovat bezkolencové louky (T1.9) v EVL erchovský les v EVL erchovský les nepipustit pi lesnickém hospodaení zmnu druhové skladby devin v neprospch stanovištn pvodních druh v lesních biotopech, které jsou pedmtem ochrany dbát na zachování vodního režimu, nutného pro pežití vlhkomilných spoleenstev (R2.3, L9.2) v EVL erchovský les monitorovat a podporovat populace evropsky významných druh živoich (mihule potoní, raka kamenáe a bobra evropského) vyhodnotit stety mezi ochranou EVL Kateinský a Nivní potok (kde je hlavním pedmtem ochrany bobr evropský) a hospodáským využíváním území Památné stromy Cílevdomá ochrana význaných strom vyhlášením za památné byla v území v dob ped vyhlášením CHKO uplatována, ale zachytila jen ást dochovaných významných strom. V krajin je zachováno velké množství významných strom, vetn nkolika alejí, pro které je vhodné zajistit legislativní ochranu. Tyto stromy jsou vtšinou dokladem dívjšího osídlení a kultivace krajiny. ást z nich se nachází v lesních porostech a je evidována Lesy R jako "Významný strom LR". Jejich ochranu zajišuje zájem vlastníka o jejich uchování a s vyhlašováním za památné stromy se u nich nepoítá. Významné stromy vyžadují pravidelné sledování jejich stavu a památné stromy odpovídající ošetování a údržbu. 8

9 zachování významných strom v krajin Dílí cíle zabezpeení ochrany vybraných významných strom vyhlášením za památné uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom ponechání nkterých ostatních významných strom na dožití Návrh vyhlášení nových památných strom vyhlásit následující stromy za památné a zajistit péi o n: Milovská lípa - lípa velkolistá, k.ú. Pimda, p /1 Vranovské jilmy - jilm horský, 2 ks, k.ú. Vranov u Mnichova, p.. 481/3 Lípy v Nemanicích u kostela - lípa velkolistá, 3 ks, k.ú. Nemanice, p.. 47, 1277, 1278/2 Jilm Na Pekopané - jilm horský, k.ú. Zahájí u Lesné, p Kaštanovník v Pivoni - kaštanovník jedlý, k.ú. Pivo, p.. 81 Dubová alej na Fuchsov huti - dub letní, 85 ks, k.ú. Dolní Folmava, p Opatení k ochran památných a významných strom stav památných strom prbžn monitorovat, v pípad poteby provést nutná opatení k jeho zlepšení (zdravotní oez, ošetení dutin, vazby, odstranní výmladk apod.) prbžn doplovat seznam význaných strom a stromoadí a zajistit sledování jejich stavu u evidovaných význaných strom v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa pi pípadných návrzích vhodného zpsobu jejich ošetení u evidovaných významných strom mimo les zpracovat návrh nutného ošetení a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí (pípadn zajistit jeho provedení) Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinstvo CHKO eský les je z 81 % pokryta lesy, v naprosté vtšin však jde o lesní kultury s nepvodními devinami (podle výsledk mapování biotop tém 80 %). Vtší porosty pírod blízkých les se nalézají pouze v oblasti erchovského hvozdu. Typický je výskyt kyselých i kvtnatých buin, ochranásky významná jsou spoleenstva rašelinných a podmáených les. Nelesní vegetace je tvoena asto nepíliš hodnotnými pastvinami, místy se však zachovaly velice pkné porosty extenzivních mezofilních luk a pastvin. Cenný je výskyt rašeliniš a mokrých luk, soustedný více v severní ásti CHKO. Oblast není píliš floristicky bohatá, pesto zde bylo potvrzeno nezanedbatelné množství chránných druh. Mimoádn bohaté jsou nkteré maloplošné lokality, 9

10 nap. PP Milov a PP Hvožanská louka. Praktická ochrana vtšiny druh spoívá v zachování jejich stanoviš a je uskuteována údržbou spoleenstev. udržení dochovaných pírod blízkých lesních spoleenstev a zvýšení zastoupení devin pirozené druhové skladby v lesních kulturách (viz kap ) udržení rašelinných a luních spoleenstev na dostatených plochách ve stavu píznivém z hlediska ochrany pírody uchování diverzity rostlinných druh Dílí cíle údržba rašelinných a mokadních spoleenstev s výskytem druh erveného seznamu R zajištní údržby extenzivních mezofilních trávník aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh u rašelinných spoleenstev (vetn lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (nap. Pavlova Hu) udržovat rašelinná a mokadní spoleenstva s výskytem vzácných druh (se, odstraování náletových devin) peovat o cenné luní porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spoleenstev i druh (pravidelná se, naasovaná podle typu spoleenstva a období kvtu cílových taxon), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živoich (viz kap ) nesnižovat diverzitu spoleenstev na mezilesních loukách jejich zalesnním, zakládáním políek pro zv nebo dlouhodobým využíváním jako skládek deva sledovat populaci hoeku drsného (Gentianella *sturmiana) v PP Hvožanská louka a provádt aktivní management k udržení lokality (pastva, se, narušování pdního povrchu) zpracovat a následn realizovat program reintrodukce tisu erveného v CHKO, tj. zejména vytipovat vhodné lokality pro reintrodukci, zajistit výsadbu a následnou péi o výsadby na území CHKO sledovat populace a udržovat lokality vzácných a ohrožených druh (pedevším druh uvedených v píloze vyhlášky 395/1992 Sb. a erveného seznamu), zejména pravidelnou seí (nap. hoec hoepník /Gentiana pneumonanthe/, kosatec sibiský /Iris sibirica/, vstava kukaka /Orchis morio/, vstava osmahlý /O. ustulata/, všivec bahenní /Pedicularis palustris/), úpravou vodního režimu lokalit (nap. áblík bahenní /Calla palustris/, rosnatka prostední /Drosera intermedia/) a zabránit jejich likvidaci zavážením, odvodnním nebo lesní tžbou Živoichové Díky historickému vývoji, kdy tém na celém území CHKO eský les byla vylouena jakákoliv hospodáská innost, zstaly v území zachovány cenné populace vzácných a rznou mrou ohrožených druh živoich. asto se však jedná o populace, které 10

11 jsou vázány na fragmenty zachovalých pirozených ekosystém a jsou tak ve svém výskytu izolované a zranitelné. V relativn píznivém stavu jsou populace druh vázaných na lesní biotopy, pedevším dutinové druhy pták a druhy starých listnatých les. Ovšem pro jejich udržení je nezbytné zachování porost s pirozenou strukturou lesa. Na druhou stranu se na území CHKO vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otevené krajiny. Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabraující pirozené sukcesi nelesních biotop. Zranitelná je rovnž vodní fauna, kde vhodné stanovení podmínek pi povolování zásah do vodních biotop, pedevším jejich správné naasování, hraje zásadní roli pi zachování píznivého stavu populací tchto organism. Stanovení návrhu pée o faunu na území CHKO je v souasné dob znan problematické, nebo neexistuje dostatek informací o výskytu jednotlivých druh. ada známých údaj je neúplná a zastaralá, tudíž obtížn využitelná ke zhodnocení souasného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opatení. S ohledem na tyto skutenosti si situace vyžaduje dlouhodobjší intenzivní zoologický przkum oblasti se zetelem na výskyt zvlášt chránných druh. získání ucelených znalostí o rozšíení zvlášt chránných druh živoich v CHKO dsledná ochrana biotop s výskytem ohrožených druh živoich a zajištní ízené pée o vybrané lokality stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živoich a druh uvedených ve smrnicích Rady. 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták a. 92/43/EHS, o ochran voln žijících živoich, plan rostoucích rostlin a pírodních stanoviš Dílí cíle udržování vhodných vybraných ploch ped postupem sukcese (luní porosty, malé tky, náspy cest apod.) zachování pírodn blízkého stavu lesních porost jako biotopu vzácných živoich (viz kap ) vypracovat lokální managementová opatení pro zvlášt chránné druhy živoich, která povedou k udržení a zlepšení stavu biotop tchto druh, k posílení a stabilizaci jejich populací a prosazovat je v praxi provádt inventarizaní przkumy na celém území CHKO, zejména tch skupin živoich, o kterých je dosud známo málo údaj (viz kap ) kosit vybrané luní porosty z dvod ochrany a zachování populací vzácných druh motýl, pedevším modráska hocového (Maculinea alcon); pi kosení luk je vhodné ponechávat nepokosené pásy do druhého roku, kosit mimo letové období modrásk, na lokalitách je vhodné ponechat nepokosené nkolikametrové píné pásy i širší okraje jako refugia populací motýl do dalšího roku (zárove zohlednit požadavky cílových druh rostlin a pták); nevhodné je další odvodování vlhkých luk i zalesování stávajících lokalit pi sekání traktorem upednostovat lištové sekaky ponechávající výšku drnu min. 7 cm dohodou se správci lesa docílit ponechání mrtvého deva v lesních porostech z dvodu zajištní podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz kap ) 11

12 intenzivn monitorovat hnízda - pedevším hnízda velkých dravc, ápa erného a nkterých dalších ohrožených druh (nap. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištní jejich ochrany v dob hnízdní, pedevším v pípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap. tžbou deva) zajistit kontinuální petrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách (nutno ešit dohodou s vlastníkem, náhradou újmy ); zlepšovat prostorovou a vkovou strukturu lesních porost, mimo jiné nap. pro zlepšení biotopu teteva hlušce (viz kap ) ponechávat vhodné stromy pro doupné druhy pták (viz kap ) a tím také zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin solitérní stromy, aleje, pásy kovin, remízky, behové porosty apod. zabránit plošnému zarstání (výez devin, kosení) vybraných nelesních lokalit (nap. s výskytem chástala polního), omezit používání biocid a hnojiv ve vybraných lokalitách na základ provádného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech - mokiny, lemy vodoteí) odpovídající management lokalit pro chástala polního (první se provádt po , kosení od stedu, nepoužívat skupinové nasazení sekaek) spolupracovat na vyhodnocení dosavadní reintrodukce teteva na erchov a na zpracování studie proveditelnosti reintrodukce druhu v CHKO eský les (vetn dkladného posouzení biotop a provedení analýzy životaschopnosti populace) vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimovišt netopýr, zajistit odpovídající ochranu (nap. uzávry štol) zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chránné druhy (zejména škeble rybniná, rak íní, rak kamená, mihule potoní, bobr evropský) realizovat mimo období rozmnožování a zimování druh monitorovat populaci bobra evropského a podporovat preventivní opatení proti škodám zpsobovaným tímto druhem (nap. individuální ochrana devin v biotopech druhu, kamenné záhozy na hrázích rybník s možností výskytu druhu) prosazovat a podporovat vytváení nových biotop pro obojživelníky - obnova zanikajících tní, pée o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování, zmapovat rizikové úseky silniních komunikací a nalézt vhodné ešení minimalizace stet migrujících obojživelník s dopravou za výrazné preference trvalých ešení pi stavb nových a údržb stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu urité ásti beh do 45 stup a rozsahu litorální zóny alespo v 1/3 vodní plochy Invazní a geograficky nepvodní druhy Invazními druhy rozumíme geograficky nepvodní taxony, které se v území nekontrolovan šíí. asto mají sklony vytváet celé porosty a negativn tak ovlivují pvodní vegetaci. Nejohroženjší jsou neudržované louky (nap. vlí bob mnoholistý /Lupinus polyphyllus/) a nivy tok (nap. netýkavka žláznatá /Impatiens roylei/). Nepíznivý vliv na cenná spoleenstva mohou mít také pvodní, masivn se šíící druhy, oznaované jako expanzivní (nap. ttina kovištní /Calamagrostis epigejos/). 12

13 Nejrozšíenjší invazní druhy v CHKO jsou bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) a vlí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), dále se na více lokalitách vyskytují kídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a netýkavka malokvtá (Impatiens parviflora). I mezi živoichy se v eském lese vyskytují druhy nepvodní až invazní, nkteré (nap. norek americký, muflon, jelen sika) mohou psobit v ekosystémech znané škody. Jejich skutený vliv na biotu CHKO je však teba teprve vyhodnotit. zamezení výskytu a rozšiování invazních druh - pednostn na cenných lokalitách, vetn likvidace jejich ohnisek v okolí zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke stetu s pedmtem ochrany Dílí cíle zabránní šíení invazních i expanzivních druh rostlin na ochranásky cenných plochách odstraování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spoleenstev a druh likvidace ohnisek i všech výskyt v území u vybraných invazních druh rostlin monitoring a zhodnocení vlivu nepvodních druh živoich na pírodu CHKO cílen a systematicky likvidovat výskyt bolševníku a kídlatek na celém území CHKO - možná je kombinace postiku herbicidem a kosení; bolševníku je teba zabránit v kvtu, u kídlatky je vhodný postik ke konci vegetaní sezóny odstranit z CHKO druhy v poátení fázi šíení (kolotoník ozdobný /Telekia speciosa/, topinambur hlíznatý /Helianthus tuberosus/, tapatka dípatá /Rudbeckia laciniata/) mechanicky likvidovat výskyty netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), navázat spolupráci s bavorskou stranou (nebezpeí peshraniního šíení) omezit výskyt i šíení ttiny kovištní na cenných lokalitách; doporuuje se astá se (3-5krát za rok) a chemická likvidace monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, pedevším na ochranásky hodnotných lokalitách prbžn aktualizovat databázi výskytu invazních druh v oblasti Neživá píroda CHKO eský les nemá výrazné lokality, kde by byla prioritou pouze ochrana neživé pírody. Z vyhlášených chránných území je to pouze jedna lokalita na Haltravském hbetu - PP Skalky na Sádku, kde ale hlavním motivem vyhlášení ZCHÚ byla ochrana pirozeného lesního ekosystému. Nkteré geologicky významné lokality však mnohdy podmiují ráz krajiny (jako nap. rozsáhlá slatiništ v údolních nivách) nebo pímo geneticky souvisí se vznikem eského lesa (struktura eského kemenného valu). K objektm neživé pírody náleží nejrznjší typy rašeliniš a slatiniš související s bezodtokými krajinnými depresemi a údolními nivami, skalní 13

14 výchozy ve vrcholových partiích pohoí a montánní památky (opuštné lomy s dochovanými vzácnými geologickými profily, historické pozstatky dolování apod.). Významnou tektonickou strukturou, tvoící hranici eského lesa, je eský kemenný val s vzácnými výchozy v oblasti Chodova u Domažlic. Na území CHKO se nachází 11 geologicky významných lokalit evidovaných GS a doporuených k další ochran. Tyto lokality zahrnují asto rozsáhlé výskyty humolit, jejichž ochrana je zajištna vyhlášením ZCHÚ. Z ostatních lokalit by zasloužil pozornost opuštný lom u Diany na Rozvadovsku, Bukovina u Karlovy Huti, soustava zaniklých lmk u Naetína a výchoz kemenného valu u Chodova. zachování a dsledná ochrana všech geologicky významných lokalit ochrana montánních památek a historických pozstatk antropogenní innosti udržovat stávající stav geologicky významných lokalit, v souladu se zájmy ochrany pírody zamezovat pílišnému zarstání nežádoucími devinami na nkterých lokalitách umožnit kácení devin pro vytvoení a obnovení zaniklých výhled na geologické objekty zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom pipravit vyhlášení ZCHÚ na výchozu eského kemenného valu u Chodova (viz kap ) ve spolupráci s GS vyhodnotit cenné geologické lokality a pírodní výtvory (nap. unikátní, mrazovým zvtráváním formované skalní výchozy u Ostrvku aj.) a zajistit patinou péi a ochranu (viz kap ) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Dokumentace ÚSES je zpracována na celém území CHKO eský les. Mnoho prvk ÚSES v krajin je však nefunkních a jejich vymezování je velmi tžko proveditelné. Hlavním dvodem jsou nejasné vlastnické vztahy, které ztžují možnost realizace jednotlivých prvk ÚSES. Ve vymezeném území se nerealizují tém žádné pozemkové úpravy, nebo se jedná o území s nízkou intenzitou zemdlství, a tím nevzniká poteba úpravy vlastnických vztah. zajištní funknosti ÚSES na celém území CHKO, budování dosud nefunkních prvk a posilování funknosti stávajících skladebných prvk ÚSES sladit rzné zpracování ÚSES v jednotlivých ástech CHKO a provázat lokální ÚSES s regionálním ÚSES pro Plzeský kraj provedení revizí ÚSES na celém území CHKO s pihlédnutím na regionální ÚSES Plzeského kraje vytipovat území, kde je revize nutná v co nejbližší dob; v návaznosti na již provádné revize ÚSES v oblasti Pleše, Rabova a Václava (bezlesé enklávy pi hranici s Nmeckem) 14

15 ve spolupráci s pozemkovými úady vytipovat nkterá k.ú., kde by bylo vhodné z dvodu zajištní ÚSES vyhlásit a realizovat komplexní pozemkové úpravy v rámci plánovaných projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES Cíle OPK v ochran krajinného rázu Krajinný ráz je tvoen souborem pírodních i lovkem vytváených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoí obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen pírody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu lovkem. Území CHKO je tvoeno dvma ástmi severní (Tachovsko) a jižní (Domažlicko). Severní ást má specifický charakter znan lenité, pevážn lesní krajiny, ohraniené výrazným pechodem do zemdlské krajiny Tachovska. Uvnit lesních porost se nacházejí pevážn nevelké enklávy bezlesí. Oproti severní ásti je v jižní ásti CHKO patrné výrazné prostorové lenní krajiny a zvtšení otevených bezlesých prostor, ímž krajina dostává vtší mítko. Charakter krajiny je zde ovlivnn dvma dominantními horskými masivy (Haltravského hbetu a Velkého zvonu), které urují její základní lenní a na nž jsou vázány výrazné technické dominanty vží a rozhleden. Z hlediska ochrany krajinného rázu jsou nejvíce ohroženy bezlesé enklávy existujících i zaniklých obcí. Problémy ve vztahu ke krajinnému rázu mže psobit pedevším nová výstavba, pestavby a nové využití stávajících objekt, zejména vojenských areál. Výrazný vliv mže mít i zpsob lesního a zemdlského hospodaení. V letech byla zpracována studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO eský les. Podle zákona ( 12) je na území CHKO možné provádt innosti, které by mohly snížit estetickou a pírodní hodnotu krajinného rázu, jen se souhlasem orgánu ochrany pírody. Dále uvedená opatení platí obecn pro celé území CHKO, piemž hlavní draz je kladen na pohledov exponované plochy. zachování souasného krajinného rázu území do nov zpracovávaných územn plánovacích dokumentací zakotvit podmínky pro ochranu krajinného rázu, pitom zajistit zachování: nenarušenosti krajinných panoramat s pevládajícím lesním charakterem nenarušenosti pírod blízkých segment a partií krajiny existujícího charakteru a identity opuštné kulturní krajiny s relikty zaniklých sídel (rozvaliny, hbitovy atd.) mítka a formy zástavby vybraných sídel pi posuzování ÚPD a staveb využívat studii Preventivní hodnocení krajinného rázu a v ní obsažené zásady a vymezená pásma ochrany krajinného rázu umožnit novodobý charakter výstavby za pedpokladu dodržení obvyklé formy vycházející z historické zástavby 15

16 pi rekonstrukcích objekt usilovat o odstranní i zmírnní vlivu negativních (rušivých) prvk na krajinný ráz, zejména bývalých zemdlských areál a vojenských objekt v pohledov exponovaných místech, udržovat nelesní zele v sídlech i podél komunikací podporovat pístupnost krajiny (nerušit polní cesty, umožnit prchod po cestách pes pastevní areály, nezakládat obory apod.) nepodporovat zalesování vtších ploch v bezlesých enklávách Monitoring, výzkum Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objekt živé nebo neživé pírody. Komplexnji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování biotop pro soustavu Natura 2000, pouze cévnaté rostliny. Vtšina przkum je obecn soustedna do maloplošných chránných území. Pesto existují rezervace (Malý Zvon a Nad Hutí), kde krom studií pedcházejících vyhlášení nebyl dosud žádný další przkum proveden. Dále pro adu rezervací je zpracován pouze celkový inventarizaní przkum starší 10 nebo i 20 let. Velmi sporadické jsou przkumy zoologické, dležité zejména z hlediska ochrany zvlášt chránných druh, a mykologické. Vzhledem ke skutenosti, že chránným ástem pírody na území eského lesa dominují lesní spoleenstva, je zde poznání mykoflóry podstatné. Pro zajištní vhodných podmínek významných biotop eského lesa na prameništích a rašeliništích jsou rovnž nezbytné hydrologické studie zamené na odtokové pomry tchto lokalit. Vzhledem k oživení donedávna opuštné krajiny, které s sebou pináší jednak optovné zavádní zemdlského hospodaení a jednak rozvoj cestovního ruchu, je nezbytné vnovat pozornost zmnám zpsobeným nárstem tchto aktivit. Je nutné sledovat a vyhodnocovat vliv lidské innosti na stabilitu zachovalých pírodních ekosystém a obnovu antropogenn udržovaných biotop (luní spoleenstva). získání uceleného pehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstev, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu pírody v území) Dílí cíle komplexní inventarizace území pipravovaných k vyhlášení zpracování inventarizaních przkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro nž jsou údaje již zastaralé monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO vyhodnocování vlivu managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva kompletn inventarizovat lokality pipravované nebo zvažované k vyhlášení MZCHÚ (Ti znaky - Smrí, eský kemenný val, U Svícnové jedle, Skalky u Šemberka, Niva Nemanického potoka viz kap ) 16

17 v dosud nedostaten prozkoumaných MZCHÚ s ochranou lesních spoleenstev (autochtonní buiny, podmáené smriny a rašeliništ) zpracovat mykologický przkum v optimálním rozsahu tí let, který pro inventarizaní przkumy stanovuje metodika AOPK R; pokraovat v letech 2007 a 2008 v mykologickém przkumu MZCHÚ zapoatém v roce PR Broumovská buina, PR Buina u Žáru, PR Tišina zpracovat faunu bezobratlých se zamením na indikaní skupiny - mkkýši, pavouci, brouci, motýli - v nedostaten prozkoumaných MZCHÚ zhodnotit hydrologické pomry v MZCHÚ s ochranou rašeliniš a prameniš (PR Farské bažiny, PR Pavlova Hu, PP Hvožanská louka, PP Milov, PP Veský mlýn) na území CHKO zjistit a kontinuáln monitorovat populace kriticky a siln ohrožených druh rostlin a živoich vytvoit a doplovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zamenou pedevším na chránné a ohrožené druhy zjistit a monitorovat výskyt invazních druh rostlin i živoich (viz kap ) zjistit souasný stav ichtyofauny hlavních tok, pedevším Mže, Radbuzy, Pivoky, erchovky, Kateinského, Nemanického, Celního, Hraniního potoka, Teplé a Chladné Bystice zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelník podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druh sledovaných na základ smrnice o ptácích a o stanovištích (rak íní, rak kamená, mihule potoní, bobr evropský, vydra íní, lejsek malý a ledáek íní) pebírat vdecké údaje a informace získávané na území CHKO jinými institucemi spolupracovat na výzkumných programech univerzit (zejména JU v eských Budjovicích a ZU v Plzni) a vybraných ústav AV R, podporovat tyto programy a v jejich rámci ešit vybrané úkoly Správy CHKO aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu pi odborné péi o CHKO monitorovat úinnost vybraných agroenvironmentálních opatení zpracovat studii ekologické optimalizace zemdlského hospodaení a vytipovat agroenvironmentální opatení vhodná pro území CHKO (viz kap ) zpracovat studii výskytu starých krajových ovocných strom a vysokokmenných sad v CHKO (viz kap ) monitorovat škody zví v rezervacích prbžn monitorovat opatení hrazená z prostedk resortu životního prostedí (zejména se zamit na vliv pastvy a seení, ochranu ped zví aj.) publikovat výsledky výzkum a monitoringu vybraných druh a biotop Cíle OPK v oblasti terénní služby Vtšina cenných lokalit chránných v MZCHÚ není zpístupnna znaenými turistickými stezkami (výjimkou jsou NPR erchovské hvozdy, PR Starý Hirštejn, PP Skalky na Sádku a pipravovaná PR Ti znaky). Návštvnost CHKO je zatím nízká (pouze lokáln vyšší) a má sezónní charakter. Terénní služba má velký význam v prevenci poškození pírody. Výrazný vliv na usmrnní a ovlivnní návštvník má terénní informaní systém. Stráž pírody není zízena, nezbytné kontroly zajišují pracovníci SCHKO. 17

18 vytvoení kvalitního terénního informaního systému a následn jeho udržení ve funkním stavu zajistit vytvoení kvalitního terénního informaního systému sloužícího zárove prevenci poškozování pírody - podrobnosti viz kap zajistit kontrolu dodržování pedpis o ochran pírody a krajiny pedevším základních a bližších ochranných podmínek MZCHÚ a CHKO spolupracovat se zájmovými organizacemi pi sledování stavu pírody a pi prevenci jejího poškozování zajistit spolupráci s jinými subjekty jejichž innost je zamena na zizování informaních objekt 2.2. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesy a lesní hospodáství CHKO eský les má velkou lesnatost a lesní hospodáství je jednou z inností, které mají na stav území rozhodující vliv. Vtšina les CHKO je zaazena ve III. zón. Lesy jsou v rámci CHKO rozmístny rovnomrn a vytváí rozsáhlé souvislé celky. Vtší nelesní enklávy se vyskytují spíše pi hranicích CHKO, jak smrem do vnitrozemí, tak pi hranici se SRN, zvlášt v jižní ásti CHKO (nap. u Železné, Nemanic). Vlastnictví les v CHKO je rznorodé (státní vlastnictví, vtší soukromý majetek, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem les obhospodaovaných Lesy R, s.p. Drobné obecní a soukromé majetky jsou soustedny pi východní hranici CHKO, hlavn v její jižní ásti. Odlišné zpsoby hospodaení v minulosti jsou na charakteru les ješt ásten patrné. Výrazné ovlivnní les dívjším hospodaením, které preferovalo pstování SM na úkor JD a BK, se více projevuje v severní ásti CHKO. V posledních letech patrný posun k pírod bližším zpsobm obnovy lesa se projevuje na majetcích Les R s.p., ale i velkých soukromých nebo obecních majetcích (Kolowratovy lesy, ML Domažlice). Nastoupený trend je teba udržet a pípadn na cenných lokalitách ješt zvýraznit Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí ( let). Jako stanovištn (ne)pvodní devina je oznaen druh deviny, který se na daném typu stanovišt pirozen (ne)vyskytoval. I. zóna V I. zón jsou cílen pstovány porosty stanovištn pvodních devin (v závislosti na stanovištích zejména listnáe a jedle), geograficky nepvodní druhy se prakticky nevyskytují nebo se vyskytují jen vtroušen na omezené ploše. Lesní porosty jsou jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov, vkov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Pi obnov lesních porost se maximáln využívá pirozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích devin jsou pi obnov využívány výbrné principy, pípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích bžn 18

19 zstává ást odumelého deva rzných dimenzí pro udržení biodiverzity. V ásti I. zóny (vybrané ásti NPR, PR) jsou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón jsou pstovány druhov bohaté, vkov a prostorov diferencované lesní porosty, tvoené pevážn stanovištn pvodními druhy. Produkn významné pvodní domácí druhy (zejména smrk, borovice) jsou vždy v závislosti na stanovišti pstovány ve smsi s listnái nebo jedlí, nejsou zakládány jejich monokulturní porosty. Geograficky nepvodní druhy se prakticky nevyskytují nebo se vyskytují jen vtroušen na omezené ploše. Pevažuje pirozená obnova porost, bžné je použití clonných seí, pomístn se uplatují výbrné principy. Obnova na holé ploše je využívána v pípad nezdaru pirozené obnovy. V lesích zstává ást odumelého deva, pi obnov jsou malé skupiny strom ponechávány na dožití. III. zóna Ve III. zón se pstuje obdobná skladba jako ve II. zón. Porostní skladba i struktura je zjednodušená, ale nedochází k zakládání monokultur. V závislosti na ekologických nárocích devin a stanovištních podmínkách se uplatuje pirozená i umlá obnova. V lesích zstává ást odumelého deva Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy postupné zlepšování druhové skladby les a udržení genetické kvality porost podpora druhové pestrosti stanovištn pvodních devin v lesních porostech udržení, pípadn zlepšení vkové a prostorové diferenciace lesa Stedndobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování kvality biotopu druh vázaných na lesní prostedí. Zpsoby pée v jednotlivých zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodáských soubor a aktuálního devinné skladby porostu v Rámcových smrnicích pée o les (píloha. 1) Podporované aktivity lesního hospodáství podporovat vlastníky lesa pi používání pirozené obnovy stanovištn pvodních devin prosazovat zvýšené používání jedle blokoré pi obnov lesních porost na vhodných stanovištích a vlastníky lesa pi jejím pstování podporovovat podporovat vlastníky lesa pi pstování druhov bohatých porost, zejména pi zavádní a následném udržení vtroušených devin pirozené skladby (v závislosti na stanovištích zejména jilmu horského, javoru mlée a lípy velkolisté) a pi udržení produkn mén významných druh v lesních porostech (nap. olše lepkavé, olše šedé, bízy pýité a lesních ke) podporovat vlastníky lesa pi zmnách druhové skladby vnášením jedle a buku podsadbou do kalamitou proedných nebo narušených porost usilovat o udržení populace borovice blatky na jejích pirozených stanovištích (úprava vodního režimu, pípadn výsadba) podporovat zachování lokálních ekotyp domácích devin, zejména rozvadovské borovice (podpora pirozené obnovy) ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny stanovištn pvodních devin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v pedmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spoívat 19

20 v tom, že vlastník lesa je nebude odstraovat v prbhu výchovy nebo pi asananích tžbách Limity pro lesní hospodáství místní populace lesních devin zachování a posílení místní populace tisu erveného zachování a posílení populací produkn mén významných lesních devin (nap. borovice blatka, bíza pýitá) a ke geograficky nepvodní deviny (zámrné rozšiování zakázáno - možno pouze na základ výjimky ze zákona) I. a II. zóna - geograficky nepvodní druhy nepovolovat, pirozenou obnovu tchto devin výchovnými zásahy eliminovat III. zóna - povolovat na vhodných stanovištích MD, DG do 5 % v cílové druhové skladb porostu, pípadnou pirozenou obnovu tchto devin výchovnými zásahy udržovat v zastoupení do 10 % v cílové druhové skladb porostu Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji vytipovat k ponechání samovolnému vývoji ást v NPR erchovské hvozdy, deklarovat toto území v plánu pée a zajistit jeho monitorování managementovými zásahy dlouhodob postupn pipravovat k ponechání samovolnému vývoji vtšinu území PR Malý Zvon, PR Pleš, PR Nad Hutí, PR Broumovská buina, PR Dlouhý vrch a PR Bystice zvolit vzhledem k bezzásahovému režimu a malé velikosti území vhodný zpsob monitoringu PR Tišina a PR Buina u Žáru a zajistit jeho provádní a vyhodnocování Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí ový stav na ZPF Území CHKO eský les je pevážn extenzivn zemdlsky využíváno. Podíl trvalých travních porost zcela pevládá nad ornou pdou (v pohledu celé CHKO to iní 99 % ku 1 %). Souasná zemdlská výroba v CHKO je postavena hlavn na pastevním chovu skotu. Menší ást pozemk zstává ležet ladem, zejména jde o údolní nivy a píhraniní louky, nap. okolí eské Vsi, Švarcavy a Nemanická niva. V okolí zaniklých obcí se nachází pedevším solitery a stromoadí, ovocné sady se nachází pouze dva v severní ásti CHKO. Staré odrdy jabloní, tešní a švestek vesms chátrají a odumírají. zachování stávajícího podílu ZPF, pedevším ploch s vysokým zastoupením travních porost, mezí, remízk a dalších neprodukních krajinných prvk, v I. a II. zón výhradn extenzivn obhospodaovaných trvalých travních porost 20

21 Dílí cíle zlepšení druhové skladby TTP zvyšování podílu nelesní zelen podpora zachování starých krajových odrd ovocných devin zvýšení informovanosti zemdlsky hospodaících subjekt, podpora jejich zapojení do systému dotací podporujících šetrné hospodaení Další obecná doporuení k aktivitám na zemdlské pd podporovat údržbu a obnovu stávající zelen rostoucí mimo les, vetn starých stromoadí a sad provést inventarizaci starých výsadeb ovocných strom, vytipovat vhodné odrdy pro obnovu a zajištní zdroje sadebního materiálu (viz kap ) pevádt druhov chudé trávníky na porosty s píznivou druhovou skladbou, neprovádt zde obnovu orbou a následn ani rychloobnovu stanovit optimální složení luních smsí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a revitalizaních opatení, pro obnovu TTP a pi realizaci prvk ÚSES, vypracovat návrhy složení vlastní regionální travní smsi v rámci projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interakní prvky), prosazovat výsadby ovocných devin a obnovu trvalých protierozních prvk (meze, vedení polních cest po vrstevnici) pstování energetických plodin a rychle rostoucích devin povolovat pouze za podmínky dsledné ochrany ped šíením tchto plodin mimo vymezené pozemky zizování polních hnojiš a silážních jam pipustit jen výjimen ve IV. zón na místech vodohospodásky bezpených a s potebnými opateními k zabránní kontaminace vod výstavbu zemdlských staveb povolit výjimen jen ve III. a IV. zón, pednostn je nutné využít stávající budovy a již zastavné plochy; dnes nevyužívané stavby mimo zastavné ásti obcí a stavby chátrající je teba asanovat a plochy rekultivovat pipravit osvtovou kampa, zacílenou na zemdlce všech skupin (od managementu velkých zemdlských podnik, pes stední rolníky, až po malé zemdlce) s cílem vysvtlení princip plánu pée a cíl ochrany pírody a krajiny v CHKO eský les vydat informaní materiál, který bude zemdlcm pibližovat zásady hospodaení v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospodaení vyplývají z dotaních program MZe a MŽP, resp. z program navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD) organizovat pravidelná diskusní setkání se zemdlci, zamená na rzné oblasti hospodaení (organizace pdního fondu, nakládání s odpady, resp. hnojivy, pstování RRD a energetických plodin v CHKO atd.) Myslivost a rybáství Cíle OPK v péi o zv Myslivost se v CHKO eský les nedostává do významného stetu s ochranou pírody. Oblast je z hlediska druh zve velmi pestrá, pevažuje zv spárkatá. Stavy 21

22 spárkaté zve byly sníženy, pesto se stále lokáln objevují výrazné škody na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z hlediska ochrany pírody je významný selektivní okus a nebo spásání pirozené obnovy v lesích, které mže vést k zhoršení druhové pestrosti porost. Škody psobí zejména muflon, jelen evropský a sika japonský. V oblasti se vyskytují i druhy chránné podle zákona o ochran pírody, které jsou zaazeny mezi zv (nap. tetev hlušec, jeábek lesní, vydra íní, bobr evropský). Díve se vyskytující tetívek obecný vymizel. Sledování populací tchto druh, pípadn jejich posílení, a naopak snížení stav zve, která zpsobuje škody, je v zájmu ochrany pírody, vlastník honebních pozemk i provozovatel myslivosti. zajištní provozování myslivosti v souladu se zájmy ochrany pírody tak, aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu pírodního prostedí zlepšení podmínek pro druhy, které jsou chránny zákonem o ochran pírody a zárove jsou zví Dílí cíle zachování a rozvoj populací teteva hlušce, jeábka lesního, rysa ostrovida a vydry íní vylouení nepvodních druh spárkaté zve (muflon, sika japonský) z chovu mimo obory úzká spolupráce s orgány státní správy myslivosti a provozovateli myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti zajistit snižování stav mufloní zve a siky japonského v honitbách ve volnosti podpoit žádosti mysliveckých hospodá o odlov mufloní zve a siky japonského v honitbách, kde pro tento druh nejsou stanovené minimální ani normované stavy prosazovat zrušení chovu mufloní zve a siky japonského v honitbách ve volnosti úastnit se sítání zve ve vybraných honitbách, úastnit se jednání o zaazení honiteb do jakostních tíd, o stanovení normovaných stav, výši plán chovu a lovu a plán pée o zv spolupracovat s myslivci pi sledování stav vzácných druh zve (tetev hlušec, jeábek lesní, rys ostrovid, vydra íní, píp. bobr evropský) dosáhnout ve spolupráci s mysliveckými hospodái odstranní zimního pikrmování zve na území MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, spolupracovat s mysliveckými hospodái na postupném odstraování krmných, píp. loveckých zaízení v MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech Cíle OPK v péi o rybáské revíry Rybáské revíry na území CHKO eský les jsou na malých vodních tocích, jejichž prostedí reaguje citliv na zmny a které jsou také asto obývány zvlášt chránnými druhy ryb. Krom pozornosti vnované kvalit vod je nutné vnovat zvýšenou pozornost nebezpeí rozšiování nepvodních druh ryb, které by mohly ohrozit stabilní rybí spoleenstva pvodních druh. 22

23 zvýšení poetnosti a druhové pestrosti ryb a ochrana jejich pirozených biotop a trdliš provést ichtyologický przkum a przkum makrozoobentosu malých vodních tok spoluprací s rybáskými organizacemi zamezovat rozšiování (z hlediska ochrany pírody) nepvodních druh ryb a prosazovat využívání druh pvodních, pedevším z místních populací nebo jednoho povodí ve spolupráci s rybáskými organizacemi zvyšovat povdomí veejnosti o ochran vod a pvodních spoleenstvech ryb Cíle OPK v hospodaení na rybnících Hospodaení na rybnících a rybníkáství není na území CHKO eský les píliš rozšíeno. Pro chov ryb jsou využívány pedevším malé vodní nádrže, které (vetn litorálu a mokad) zárove tvoí významné biotopy pro adu rostlinných i živoišných druh. zachování rozmanitosti biotop stojatých vod a litorálních stanoviš a zabezpeení ochrany pítomných zvlášt chránných druh rostlin a živoich Dílí cíle podpora tradiního obhospodaování rybník využívaných pro chov ryb, i v obhospodaovaných rybnících zabezpeení biotop vhodných pro další druhy živoich a rostlin udržení a pípadné rozšíení potu menších vodních ploch v pirozeném nebo pírod blízkém stavu (charakterem i biotou) udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb úpravy technického rázu provádné na vodních nádržích smovat asov do období mimo rozmnožování a zimování vodních živoich (zejména obojživelník, škeble rybniné, raka íního a bobra evropského); v dob hnízdní pták vázaných na litorál udržovat stálou výši vodní hladiny odstraování behových porost rákosu a vysokých trav provádt mimo hnízdní období ptactva (bezen - ervenec) pi jednáních o výsledné podob úprav vodních ploch prosazovat taková ešení, která by zabezpeila zachování vodních biotop i jejich návaznost na biotopy okolní (sklon beh, konená úprava beh, charakter dna, rybí obsádka, režim, rostliny atp.) preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro vtšinu rybník vícedruhové obsádky se zvýšeným podílem vedlejších druh ryb; preferovat pedevším chov rybích obsádek tvoených ranými vkovými kategoriemi, jejichž vliv na ekosystém rybníka je šetrnjší než vysazování starších roník, zejména kapra 23

24 požadovat v pedstihu oznamování termín nasazování obsádek vetn vkového a druhového spektra, termín výlov; provádt namátkové kontroly Cíle OPK ve vodním hospodáství Území CHKO leží na rozvodí Labe a Dunaje. Jde o pramennou oblast tok Mže, Radbuzy a ady dalších drobných tok, opouštjících záhy eskou republiku. Vtšina vodních tok má vhodné podmínky pro život vodních organism. V ásti území dochází k pirozené akumulaci vod na rašeliništích. Vodní pomry v oblasti jsou lokáln ovlivnny lidskou inností, pedevším regulaními zásahy na tocích a melioraními opateními. Migraní pekážky na tocích pedstavují pedevším malé vodní nádrže. Na území se nachází jediná malá vodní elektrárna. Problémem je chybjící komplexní evidence tok, stojatých vod a zdroj zneištní, pedevším s ohledem na jejich stav a vliv na OPK. Tyto informace jsou dležité pro udržování ekologické stability krajiny a zachování biotop, vhodných pro výskyt ohrožených druh vázaných na vodní prostedí. zachování stávající ekologické hodnoty vodoteí, vetn jejich niv, a obnova vodního režimu v místech narušených nešetrnými regulaními zásahy zachovat ekologickou hodnotu biotop vázaných na stojaté vody ochrana zvýšených retenních schopností krajiny a istoty vod Dílí cíle revitalizace malých vodních tok a jejich povodí, zejména v nelesních ástech CHKO se zemdlským využíváním ochrana retenní schopnosti území (zásahy na podporu pirozené akumulace vod na rašeliništích) zjistit hlavní bodové zdroje zneišování a podporovat opatení k omezení jejich negativního vlivu na vodní ekosystémy podpora biodiverzity vodních organism zdokumentovat stav všech vodních tok - geomorfologie toku v jeho jednotlivých ástech vetn pítok, behové porosty, oživení toku (s drazem na zvlášt chránné druhy), evidence vybraných pramen tok a jejich pítok v souladu s návrhem vypracovaným pro plán oblasti povodí Berounka - ást eský les, pipravovaném ve spolupráci s AOPK R, krajským stediskem Plze a Povodím Vltavy, s. p., vymezit vodní toky, na kterých budou provedena revitalizaní opatení, a podporovat jejich realizaci, pedevším v nejvíce poškozených ástech (Kateinský potok, Nivní potok apod.) a na tocích s výskytem zvlášt chránných druh na tocích podporovat projekty na odstranní nebo zprchodnní migraních bariér, zejména hrází malých vodních nádrží zdokumentovat a zaevidovat všechny vodní nádrže, rybníky a významné tn zamení polohy, výmra a bližší popis nádrže (složení behových porost, 24