1/66 Sluneční energie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1/66 Sluneční energie"

Transkript

1 1/66 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie

2 2/66 Slunce nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy

3 3/66 Slunce průměr km 109 x větší než průměr Země hmotnost 2 x kg x větší než Země 99,86 % hmotnosti sluneční soustavy složení: 70 % vodík H, 28 % helium He, 2 % ostatní prvky

4 4/66 Slunce původ sluneční energie v jaderných reakcích uvnitř jádra Slunce probíhá jaderná syntéza za vysokých teplot cca 15 x 10 6 K a tlaků cca 2 x MPa slučování jader vodíku (H ) jádra hélia (He) 564 x 10 9 kg/s H se přemění na 560 x 10 9 kg/s He rozdíl hmot 4 x 10 9 kg/s se vyzáří ve formě energie E = m.c 2 celkový vyzařovaný výkon: 3,6 x W hustota vyzařovaného výkonu: 6 x 10 7 W/m 2

5 5/66 Slunce jádro (do 23 % R) teplota desítky mil. K, rentgenové záření produkce 90 % energie Slunce radiační zóna (od 23 do 70 % R) teplota klesá až na K přenos energie zářením (fotony) konvekční zóna (od 70 do 100 % R) menší hustota, konvekční přenos energie fotosféra (viditelný povrch Slunce) teplota 5800 K, sluneční záření

6 6/66 Spektrální hustota zářivého toku Slunce září jako dokonale černé těleso s povrchovou teplotu 5800 K spektrální hustota slunečního zářivého toku (Planckův zákon) E č ( λ, T ) 2 h c 2 π h c = k T 5 e λ λ 1 1 [W/m 2.µm] h = 6,6256 x J.s k = 1,3805 x J/K c = 2,9979 x 10 8 m/s T Planckova konstanta Boltzmannova konstanta rychlost světla ve vakuu povrchová absolutní teplota tělesa [K]

7 7/66 Planckův vyzařovací zákon Černý, M. (2008)

8 8/66 Spektrální hustota zářivého toku UV VIS NIR UV: ultrafialové záření 0,2 až 0,4 µm UVA (nad 0,32 µm), UVB, UVC (pod 0,28 µm) VIS: viditelné záření 0,40 až 0,75 µm NIR: blízké infračervené záření 0,75 až 5 µm černé těleso 5800 K

9 9/66 Vyzařovaná sluneční energie UV VIS NIR 9 % 41 % 50 % černé těleso 5800 K

10 10/66 Hustota zářivého toku maximum hustoty zářivého toku hledání extrému Planckovy funkce E č ( λ, T ) = 0 λ λ max T = 2898 [µm.k] 5800 K: λ max = 0,5 µm 373 K: λ max = 7,8 µm Wienův zákon černé těleso 5800 K

11 11/66 Šíření sluneční energie s rostoucí vzdáleností od Slunce se výkon rozptyluje na větší plochu na planetu Zemi dopadá cca 0,5 x 10-9 (cca půl miliardtiny) výkonu zářivý tok 1,7 x W svazky slunečních paprsků uvažovány jako rovnoběžné (32 )

12 12/66 Země obíhá okolo Slunce eliptická dráha (téměř kruhová), Slunce v jednom z ohnisek Slunce Země

13 13/66 Hustota zářivého toku vně atmosféry na vnější povrch atmosféry dopadá na jednotku plochy kolmé ke směru šíření sluneční zářivý tok mění se v průběhu roku vlivem proměnlivé vzdálenosti Slunce-Země (eliptická dráha Země kolem Slunce) změna vzdálenosti ± 1,7 %, změna zářivého toku ± 3,3 % hodnota ve střední vzdálenosti Země-Slunce sluneční konstanta G sc = 1367 W/m 2 (údaj WRC, 1 %) původní měření Ch. Abbot v horách 1322 W/m 2, dnes družice Merkur: 9040 W/m 2... Neptun: 1,5 W/m 2

14 14/66 Hustota zářivého toku vně atmosféry G on = G sc 1+ 0,033 cos 360 n 365 G on [W/m 2 ] dny v roce

15 15/66 Průchod slunečního záření atmosférou sluneční záření vstupuje do atmosféry (není jednoznačná hranice, exosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru) ionosféra (60 km) atmosférické plyny O 2, N 2 pohlcují ultrafialové a rentgenové záření a ionizují se ozonosféra (20 až 30 km) ozón O 3 pohlcuje zbytek škodlivého ultrafialového záření troposféra (nejnižší vrstva, mraky) vodní pára, CO 2, prach, kapičky vody pohlcují infračervené záření

16 16/66 Průchod slunečního záření atmosférou AM0: AM1: spektrum vně atmosféry spektrum při kolmém průchodu atmosférou AM1,5: spektrum při 37 AM2: spektrum při 60 sluneční záření: 0,3 až 3 µm

17 17/66 Roční bilance odraz od atmosféry 34 % pohlcení v atmosféře 19 % dopad a pohlcení zemským povrchem 47 % z toho tepelné záření zemského povrchu zpět 14 % energie prostředí vypařování vody (oceány) 23 % vodní energie konvekce, proudění vzduchu, větry 10 % větrná energie biologické reakce 1 energie biomasy

18 18/66 Geometrie slunečního záření sklon plochy β azimut plochy γ zeměpisná šířka místa φ čas, datum sluneční časový úhel τ deklinace δ výška slunce nad obzorem h azimut slunce γ s úhel dopadu paprsků θ

19 19/66 Poloha plochy zeměpisná šířka φ konvence: severně (+), jižně (-) úhel mezi rovinou rovníku a přímkou spojující střed Země a dané místo na povrchu

20 20/66 Orientace plochy úhel sklonu plochy β konvence: vodorovně 0, svisle 90 úhel mezi vodorovnou rovinou a rovinou plochy azimut plochy γ konvence: východ (-), západ (+), jih (0 ) úhel mezi průmětem normály plochy a lokálním poledníkem (jihem) β J γ

21 21/66 Deklinace prosince 23. září března 21. června

22 22/66 Deklinace δ úhel náklonu zemské osy vlivem precesního pohybu během rotace úhel, který svírá spojnice středů Země a Slunce s rovinou zemského rovníku zeměpisná šířka místa, kde v daný den v poledne je Slunce kolmo nad obzorem

23 23/66 Výpočet deklinace δ na základě kalendářního data DD.MM. ( 0,98 DD + 29,7 ) δ = 23,45 sin MM 109 na základě pořadí dne v roce n δ = n 23,45 sin

24 24/66 Výpočet deklinace δ ,45 slunovrat 10 deklinace [ ] rovnodennost slunovrat , pořadí dne v roce

25 25/66 Sluneční časový (hodinový) úhel τ úhel zdánlivého posunu Slunce nad místními poledníky vlivem rotace Země, vztažený ke slunečnímu poledni Země se otočí kolem své osy (360 ) jednou za 24 h posun Slunce 15 za 1 hodinu sluneční časový úhel se určí ze slunečního času ST ( ) τ = 15 ST 12 konvence: dopoledne (-), odpoledne (+)

26 26/66 Sluneční čas ST každé časové pásmo má čas vztažený k místnímu poledníku časová pásma po 1 h ~ poledníky po 15 SEČ: místní sluneční čas poledníku 15 východní délky (J. Hradec) sluneční čas: denní čas určený ze zdánlivého pohybu Slunce pozorovatel na vztažném poledníku: místní čas = sluneční čas pozorovatel mimo vztažný poledník: místní čas sluneční čas odchylka až 30 minut příklad: sluneční poledne Praha 14,4 12:02 Brno 16,6 11:53 Košice 21,2 11:35

27 27/66 Výška Slunce h úhel sevřený spojnicí plocha-slunce s vodorovnou rovinou sinh = sinδ sinφ + cosδ cosφ cosτ doplňkový úhel do 90 : úhel zenitu θ z θz = 90 h

28 28/66 Air mass (vzduchová hmota) poměr mezi hmotou atmosféry, kterou prochází sluneční záření ke hmotě, kterou by prošlo, kdyby Slunce bylo v zenitu (nadhlavníku) AM = 1 cosθ z AM = 0 AM = 1 mimo atmosféru zenit AM = 1,5 θ z = 48 AM = 2 θ z = 60

29 29/66 Čas východu a západu Slunce východ / západ Slunce: výška Slunce = 0 sin h = sinδ sinφ + cosδ cosφ cosτ = 0 časový úhel východu / západu Slunce τ 1,2 = arccos ( tgφ tgδ ) teoretická doba slunečního svitu = doba mezi východem a západem τ teor 2 τ 1, 2 = 15

30 30/66 Azimut Slunce γ s úhel mezi průmětem spojnice plocha-slunce a místním poledníkem (jižním směrem) konvence: měří se od jihu na východ (-), na západ (+) sinγ s = cosδ sinτ cosh

31 31/66 Výška a azimut Slunce 21. června 23. září 21. března 22. prosince Z S J V zdroj: solarpraxis

32 32/66 Úhel dopadu slunečního záření úhel mezi spojnicí plocha-slunce a normálou plochy cosθ = sinh cos β + cosh sinβ cos s ( γ γ )

33 33/66 Rozlišení termínů Sluneční energie x solární energie sluneční: přicházející od Slunce, související se Sluncem sluneční záření, sluneční aktivita, dopadající sluneční energie, sluneční konstanta solární: využívající sluneční záření solární kolektor, solární soustava, využitá solární energie, solární zisky

34 34/66 Sluneční záření - pojmy sluneční ozářeníg[w/m 2 ] - zářivý výkon dopadající na jednotku plochy, hustota slunečního zářivého toku dávka ozářeníh[kwh/m 2, J/m 2 ] hustota zářivéenergie, hustota zářivého toku dopadající za určitý časový úsek, např. hodinu, den H = τ 2 τ 1 G. dτ

35 35/66 Sluneční záření - pojmy přímé sluneční záření (index b, beam) - dopadá na plochu bez rozptylu v atmosféře směrově závislé, v jednom směru výrazná intenzita difúzní sluneční záření (index d, diffuse) - dopadá na plochu po změně směru vlivem rozptylu v atmosféře všesměrové, izotropické: ve všech směrech stejná intenzita odražené sluneční záření (index r, reflected) - dopadá na plochu po změně směru vlivem odrazu od terénu, budov, aj. vzhledem k běžným povrchům (difúzní odraz) se uvažuje společně s difúzním zářením

36 36/66 Sluneční záření - pojmy odraz od molekul vzduchu, prachových částic, krystalků ledu odražené záření přímé záření difúzní záření odraz od terénu zdroj: solarpraxis

37 37/66 Průchod slunečního záření atmosférou přímé sluneční ozáření normálové (na plochu kolmou ke směru šíření) po průchodu atmosférou G bn G on Z = Gon exp ε normálové sluneční ozáření nad hranicí atmosféry Z součinitel znečištění atmosféry ε 9,38076 [ ] 2 0,5 sinh + (0,003+ sin h) + 0, = 4 2,0015 (1 L v 10 h výška Slunce L v nadmořská výška daného místa [m] ) [W/m 2 ] jiný vztah např. v ČSN Zátěž klimatizovaných prostor

38 38/66 Součinitel znečištění atmosféry udává kolikrát by musela být atmosféra hmotnější, aby měla stejnou propustnost pro sluneční záření jako má znečištěná atmosféra udává snížení toku slunečního záření průchodem atmosférou Z = lng lng 0n 0n lng lng bn b0 G b0 přímé záření při průchodu zcela čistým vzduchem (Z = 1)

39 39/66 Součinitel znečištění atmosféry Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměrné měsíční hodnoty součinitele Z pro oblasti s rozdílnou čistotou ovzduší horské oblasti 1,5 1,6 1,8 1,9 2,0 2,3 2,3 2,3 2,1 1,8 1,6 1,5 venkov 2,1 2,2 2,5 2,9 3,2 3,4 3,5 3,3 2,9 2,6 2,3 2,2 města 3,1 3,2 3,5 4,0 4,2 4,3 4,4 4,3 4,0 3,6 3,3 3,1 průmyslové oblasti 4,1 4,3 4,7 5,3 5,5 5,7 5,8 5,7 5,3 4,9 4,5 4,2 zjednodušeně: horské oblasti Z = 2 venkov Z = 3 města Z = 4 průmyslové oblasti Z > 5 roční průměr 1,9 2,75 3,75 5,0

40 40/66 Sluneční ozáření na obecnou plochu celkové sluneční ozáření obecně orientované a skloněné plochy G = G + G + G T bt dt rt [W/m 2 ] přímé ozáření difúzní ozáření z oblohy odražené ozáření od okolních ploch difúzní charakter

41 41/66 Sluneční ozáření na obecnou plochu přímé sluneční ozáření na danou plochu cosθ cosθ GbT = Gbn cos θ = Gb = Gb sinh cosθ z [W/m 2 ] difúzní sluneční ozáření na danou plochu G 1+ cos β = 2 dt G d [W/m 2 ] odražené sluneční ozáření na danou plochu 1 cos β G rt = ρg b + 2 ( G G ) d [W/m 2 ]

42 42/66 Odrazivost terénu (albedo) poměr mezi odraženou a dopadlou hustotou slunečního zářivého toku pro výpočty se uvažuje ρ g = 0,2 běžná vegetace 0,10 až 0,15 sníh 0,90 zemský povrch: souš 0,35 až 0,45 zemský povrch: moře 0,05 až 0,10 albedo Země (planety) 0,30

43 43/66 Sluneční ozáření na vodorovnou rovinu přímé sluneční ozáření na vodorovnou rovinu G b = G bn sinh [W/m 2 ] difúzní sluneční ozáření na vodorovnou rovinu G d = ( G G ) sinh 0,33 on bn [W/m 2 ] zjednodušený model: 1/3 ztraceného slunečního záření v atmosféře září dopadá na vodorovnou rovinu (sin h) jako difúzní všesměrové záření

44 44/66 Dávka ozáření na obecnou plochu teoretická denní dávka slunečního ozáření, integrace slunečního ozáření plochy od východu τ 1 do západu τ 2 Slunce H T, den, teor = τ 2 τ 1 G T dτ [kwh/(m 2.den)] střední denní sluneční ozáření G T, m = H T, den, teor τ teor [W/m 2 ]

45 45/66 Vliv sklonu plochy H T,den,teor [kwh/m 2.den] H T,den,teor [kwh/m 2.den] měsíc měsíc azimut 0 (jih) azimut 45 (JZ, JV) optimální sklon: léto zima celoročně 35-45

46 46/66 Dávka ozáření na obecnou plochu difúzní denní dávka slunečního ozáření, integrace difúzního slunečního ozáření plochy od východu τ 1 do západu τ 2 Slunce H T, den, dif = τ 2 τ 1 G dt dτ [kwh/(m 2.den)] H T,den,teor H T,den.dif G T,m } tabelovány v literatuře pro různé: sklony, azimuty, oblasti (souč. znečištění)

47 47/66 Skutečná doba slunečního svitu doba trvání přímého slunečního záření > 120 W/m 2 τ = τ skut s, i i [h] ČHMÚ měsíční údaje pro 22 stanic v České republice za posledních 10 let poměrná doba svitu 120 W/m 2 τ = r τ τ skut teor [-]

48 48/66 Skutečná doba slunečního svitu měsíc Skutečná doba slunečního svitu τskut [h] Praha České Budějovice Hradec Králové Brno I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Σ

49 49/66 Skutečná doba slunečního svitu v ČR zdroj: ČHMÚ Doba slunečního svitu (přímé záření) v ČR: h/rok

50 50/66 Celková dávka slunečního ozáření denní dávka slunečního ozáření ( r ) HT, den dif H T, den = τ r HT, den, teor + 1 τ, [kwh/(m 2.den)] měsíční dávka slunečního ozáření H T, mes = n HT, den [kwh/(m 2.měs)] roční dávka slunečního ozáření XII H = T, rok HT, mes I [kwh/(m 2.rok)]

51 51/66 Roční dávky ozáření v podmínkách ČR MJ/m 2 Roční dávka ozáření v ČR: pro sklon 30 až 45, jižní orientace: 1000 až 1200 kwh/m 2 pro sklon 90, jižní orientace: 750 až 900 kwh/m 2 zdroj: ČHMÚ

52 52/66 Vliv azimutu a sklonu plochy západ jih východ

53 53/66 Sluneční energie v číslech sluneční ozářeníg(výkon) jasná obloha 800 až 1000 W/m 2 polojasno 400 až 700 W/m 2 zataženo 100 až 300 W/m 2 dávka ozářeníh(energie) zima jaro, podzim léto 3 kwh/(m 2.den) 5 kwh/(m 2.den) 8 kwh/(m 2.den)

54 54/66 Měření přímého slunečního ozáření pyrheliometr (actinometr) kolimované čidlo pro měření slunečního záření přicházejícího přímo ze slunečního kotouče (a malé části oblohy okolo) měření pro kolmý úhel dopadu (sledování pohybu Slunce) etalon pro další přístroje Abbotův pyrheliometr (1902)

55 55/66 Měření přímého slunečního ozáření Pyrheliometr CHP1 (2008)

56 56/66 Měření celkového slunečního ozáření pyranometr (solarimetr) měření hemisférického celkového (přímé + difúzní) slunečního ozáření - termočlánkové čidlo založené na měření rozdílu teplot segmentový (hvězdicový) mezi dvěma segmenty (černý, bílý) terčíkový (Moll-Gorzynski) mezi terčíkem a tělem pyranometru segmentový pyranometr (Eppley) Moll-Gorczynski (Kipp&Zonen)

57 57/66 Kvalita pyranometrů Secondary standard pyranometer Kipp&Zonen CM11 x český výrobce G [W/m 2 ] Sluneční ozáření CM11 [W/m 2 ] 200 Odchylky :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22: :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00

58 Fotovoltaická čidla 58/66

59 59/66 Měření difúzního slunečního ozáření pyranometry se stínicím prvkem (stínění přímé složky) stínicí prstenec nastavování cca 1 x 14 dní, při změně deklinace stínicí terčík sledování polohy Slunce, trackovací systém

60 60/66 Měření doby trvání slunečního svitu slunoměr (Campbell-Stokesův heliograf) skleněná koule 10 cm se chová jako čočka, soustředění slunečních paprsků pokud je přímá složka vyšší než prahová hodnota, vypaluje se stopa na záznamovém heliogramu, délka vypálené stopy = doba trvání svitu

61 61/66 Měření doby trvání slunečního svitu elektronické typy štěrbinové s fotodiodami

62 62/66 Měření albeda albedometr (dvojpyranometr) horní pyranometr přijímá sluneční ozáření dopadající na daný povrch dolní pyranometr je natočen čelem vůči povrchu a přijímá pouze z něj odražené záření

63 63/66 Sluneční energie v Evropě zdroj: PVGIS

64 64/66 Sluneční energie v České republice zdroj: PVGIS

65 65/66 Sluneční energie v Německu Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kwh/m 2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky zdroj: PVGIS

66 66/66 Sluneční energie v České republice Sluneční potenciál Rakouska začíná tam kde potenciál ČR končí... zdroj: PVGIS

1/55 Sluneční energie

1/55 Sluneční energie 1/55 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie teoretické výpočty praktické výpočty Slunce 2/55 nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy Slunce 3/55 průměr

Více

Systémy pro využití sluneční energie

Systémy pro využití sluneční energie Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie

Více

1/67 Sluneční energie

1/67 Sluneční energie 1/67 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet Měření sluneční záření 2/67 Měření přímého slunečního ozáření 3/67 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo pro

Více

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku 4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla

Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla 1/29 Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla David Borovský Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) CityPlan spol. s r.o. 2/29 Termíny Sluneční energie x solární energie sluneční:

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1

Více

Sluneční energie Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Relativní pohyb Slunce kolem Země

Sluneční energie Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Relativní pohyb Slunce kolem Země Sluneční Z celkového výkonu vyzařovaného Sluncem dopadají na naší Zemi jen přibližně dvě miliardtiny, tj. asi 7,7. 10 17 kw 34 % se odrazí zpět do vesmíru od mraků, částeček prachu a zemského povrchu 19

Více

Solární zařízení v příkladech

Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0

= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0 Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Z ln I ln I ln I ln I 0 n = [-] (1) 0 n, č Kde: I 0 sluneční konstanta 1 360 [W.m -2 ]; I n intenzita

Více

ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU

ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU Jaroslav Peterka Fakulta umění a architektury TU v Liberci jaroslav.peterka@tul.cz Konference enef Banská Bystrica 16. 18. 10. 2012 ALTERNATIVNÍ

Více

Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem

Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem TS ČR 22.9.2010 Teplárenství a jeho technologie VUT Brno Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii - národní sekce

Více

Efektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I

Efektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I Efektivita provozu solárních kolektorů Energetické systémy budov I Sluneční energie Doba slunečního svitu a zářivý výkon závisí na: zeměpisné poloze ročním obdobím povětrnostních podmínkách Základní pojmy:

Více

PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN

PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN Autor: Organizace: E-mail: Web: Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta

Více

Obnovitelné zdroje energie Solární energie

Obnovitelné zdroje energie Solární energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Solární energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. M.Kabrhel 1 Druhy energií

Více

1.1 Oslunění vnitřního prostoru

1.1 Oslunění vnitřního prostoru 1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den

Více

Solární soustavy pro bytové domy

Solární soustavy pro bytové domy Využití solární energie pro bytové domy Solární soustavy pro bytové domy Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

Solární zařízení v příkladech

Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

NAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV

NAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV NAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze s poděkováním T. Matuškovi za podklady Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi Jaderná

Více

Solární zařízení v příkladech

Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Školení CIUR termografie

Školení CIUR termografie Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie

Více

Světlo jako elektromagnetické záření

Světlo jako elektromagnetické záření Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti

Více

Tepelně vlhkostní bilance budov

Tepelně vlhkostní bilance budov AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Tepelně vlhkostní bilance budov 10. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Harmonogram t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima budov, výpočet tepelných ztrát

Více

NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu ENERGIE SLUNCE

NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu ENERGIE SLUNCE Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ ENERGIE SLUNCE Výukové materiály vznikly za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah zodpovídá

Více

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-04 METEOROLOGICKÉ ZÁKLADY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB-Vzduchotechnika,

Více

PROGRAM "TEPLO SLUNCEM"

PROGRAM TEPLO SLUNCEM PROGRAM "TEPLO SLUNCEM" Obsah 1 Jak můžeme využít energii slunečního záření?... Varianty řešení...5 3 Kritéria pro výběr projektů... Přínosy...7.1. Přínosy energetické...7. Přínosy environmentální...8

Více

Teplota je nepřímo měřená veličina!!!

Teplota je nepřímo měřená veličina!!! TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1

Více

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19

Více

Název: Studium záření

Název: Studium záření Název: Studium záření Autor: RNDr. Jaromír Kekule, PhD. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, biologie (ochrana života a zdraví) Ročník: 5. (3.

Více

ČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE

ČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE Palivo: Sluneční záření 150 miliónů

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí

1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí 1.2 Sluneční hodiny Sluneční hodiny udávají pravý sluneční čas, který se od našeho běžného času liší. Zejména tím, že pohyb Slunce během roku je nepravidelný (to postihuje časová rovnice) a také tím, že

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ - IIa Radiometrické základy DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením

Více

Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům

Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ Konference Alternativní zdroje energie 2010 13. až 15. července 2010 Kroměříž HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze tomas.matuska@fs.cvut.cz

Více

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru. Země Země je třetí planetou

Více

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické

Více

ČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.

ČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy. ČAS Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy. Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční

Více

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Vznik a šíření elektromagnetických vln Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův

Více

Charakteristiky optického záření

Charakteristiky optického záření Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární

Více

Zásady pro vypracování diplomové práce

Zásady pro vypracování diplomové práce Zásady pro vypracování diplomové práce I. Diplomovou prací (dále jen DP) se ověřují vědomosti a dovednosti, které student získal během studia, a jeho schopnosti využívat je při řešení teoretických i praktických

Více

Solární zařízení v příkladech

Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech ont-size:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:normal;b

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Ing. Tomáš Matuška,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář MASARYKOA UNIERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE květen 2008 I Měření vzdáleností ve vesmíru 1) ýpočet hodnoty pc a ly ze známé AU a převod těchto hodnot. 1 AU = 150 10 6 km Z definice paralaxy

Více

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Téma: Světlo a stín Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Objekty na nebeské sféře září ve viditelném spektru buď vlastním světlem(hvězdy, galaxie) nebo světlem odraženým(planety, planetky, satelity).

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Ing. Tomáš Matuška,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Fakulta strojní. Katedra energetiky. Sluneční energie

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Fakulta strojní. Katedra energetiky. Sluneční energie Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Sluneční energie Text byl vypracován s podporou projektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání na SŠ, zaměřené

Více

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012)

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012) Soutěžní úlohy části A a B (1. 6. 01) Pokyny k úlohám: Řešení úlohy musí obsahovat rozbor problému (náčrtek dané situace), základní vztahy (vzorce) použité v řešení a přesný postup (stačí heslovitě). Nestačí

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Kolektor: SK 218 Objednatel:

Více

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze

Více

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3. Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Provozní podmínky fotovoltaických systémů

Provozní podmínky fotovoltaických systémů Provozní podmínky fotovoltaických systémů Pro provoz fotovoltaických systémů jsou důležité Orientace fotovoltaického pole vůči Slunci Lokální stínění Teplota PV pole P Pevná konstrukce (orientace, sklon)

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Maximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR. Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové

Maximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR. Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové Maximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové O čem to bude? 1. Pár definic 2. Současný stav 3. Data a jejich zpracování 4. Výsledky 5. Diskuse UV záření Erytém:

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště

Více

Poznámky k sestavení diagramu zastínění

Poznámky k sestavení diagramu zastínění Poznámky k sestavení diagramu zastínění pojmy uvedené v tomto textu jsou detailně vysvětleny ve studijních oporách nebo v normách ČSN 73 4301 a ČSN 73 0581 podle ČSN 73 4301 se doba proslunění hodnotí

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Základy pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C

Základy pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C Základy pyrometrie - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C výhody: zanedbatelný vliv měřící techniky na objekt možnost měření rotujících nebo pohybujících se těles

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.

3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. 3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,

Více

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu

Více

4. Matematická kartografie

4. Matematická kartografie 4. Země má nepravidelný tvar, který je dán půsoením mnoha sil, zejména gravitační a odstředivé (vzhledem k rotaci Země). Odstředivá síla způsouje, že tvar Země je zploštělý, tj. zemský rovník je dále od

Více

Efektivní skleník ČZU

Efektivní skleník ČZU Konstruování s podporou počítačů Semestrální práce Efektivní skleník ČZU Vypracoval: Zdeněk Vejdělek Obor: TZS Rok: 2012 1 Úvod Téma semestrální práce je Efektivní skleník, který by díky proměnnému sklonu

Více

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ Zadání projektu Tlak v plynech Časový plán: Zadání projektu, přidělení funkcí, časový a pracovní plán 29. 3. Vlastní práce 3 vyučovací hodiny 3., 5.,10., 12. 4. Prezentace 17.4. Test a odevzdání portfólií

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

Obsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.

Obsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou. Obsah Obsah 1 Newtonův gravitační zákon 1 2 Gravitační pole 3 2.1 Tíhové pole............................ 5 2.2 Radiální gravitační pole..................... 8 2.3..................... 11 3 Doplňky 16

Více

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA MAPA A GLÓBUS Tento nadpis bude stejně velký jako nadpis Planeta Země. Můžeš ho napsat přes půl nebo klidně i přes celou stranu. GLÓBUS Glóbus - zmenšený model Země - nezkresluje tvary pevnin a oceánů

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 21 Fototermické solární

Více

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Přednášky pro bakalářské studium studijního oboru Příprava a realizace staveb Přednáška č. 9 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly

Více