Průzkum pro Program Partneři ve Vzdělávání

Transkript

1 Průzkum pro Program Partneři ve Vzdělávání Česká republika Pro Microsoft Corporation, P-MAT, n.o., Květen 2010

2 Obsah 1 Úvod Program Partneři ve Vzdělávání Aktivity pro české školy Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání Metodologie a statistický přehled průzkumu Pouţitá metodologie průzkumu Návratnost dotazníků Zúčastněné školy Zúčastnění učitelé Zúčastnění ţáci ICT na škole Počet počítačů Způsob získání počítačů Jiná technika na školách Připojení na internet Z pohledu ţáků Software na školách Financování ICT Správa hardware a software Dostupnost ICT Umístnění počítačů Přístup ţáků k počítačům Přístup učitelů k počítačům Jiné vyuţití ICT prostředků ICT v práci učitele Poslání učitele Postoj učitelů k ICT Přínos ICT pro učitele Schopnosti učitelů práce s počítačem Vzdělávání učitelů v oblasti ICT ICT z pohledu žáků Pouţívání počítačů ţáky

3 6.2 Pouţívání internetu ţáky Bezpečnost ţáků na internetu První kontakt ţáků s počítačem Schopnosti ţáků pracovat s počítačem ICT ve vyučovacím procesu Míra pouţívání ICT při vyučování Překáţky při vyuţívání ICT při vyučování Přínos ICT pro školu Školní informační systém Internetová stránka školy Vedení školy a jeho vztah k ICT Spolupráce škol v oblasti ICT Podpora učitelů vyuţívajících ICT Partneři ve Vzdělávání Informovanost o programu PiL Zapojení škol do programů Pil Zapojení učitelů do programů Pil Závěr Poděkování

4 1. Úvod 1.1 Program Partneři ve Vzdělávání Microsoft Partneři ve Vzdělávání (Partnera in Learning - PIL) je celosvětová iniciativa společnosti Microsoft, která je realizována ve více neţ 105 zemích světa. Mezi základní cíle této iniciativy patří zejména zpřístupnění informačních technologií co nejširšímu spektru základních a středních škol, vytvoření výhodných podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a plynulé / dlouhodobé zvyšování informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. Součástí těchto závazků je poskytovat školám a partnerům zdroje, školení, odborné poznatky, projektové plány a technologie, které připraví učitele i studenty pro ţivot a práci ve 21. století. Za tímto účelem byly definovány závazky vůči následujícím skupinám: Vládní / akademické instituce: Poskytovat vládním institucím, organizacím veřejné správy / samosprávy, školám a partnerům takové informační / softwarové zdroje, vzdělávání a odborné poznatky, které umoţní vytvořit efektivní prostředí pro přípravu ţáků a studentů pro další studium a praxi v souladu s aktuální potřebou pracovního trhu. Učitelům: Poskytovat učitelům nástroje a další odborné materiály, které je motivují ke smysluplnému zapojení informačních technologií do výuky. Studentům: Umoţnit studentům pouţívání informačních technologií při studiu a plnění školních povinností a rozšířit tak jejich moţnosti uplatnění na trhu práce. V České republice začala být tato iniciativa realizována v lednu 2004, její druhá fáze pak v červnu Aktivity pro české školy Iniciativa Microsoft Partneři ve Vzdělávání přináší českým základním a středním školám širokou škálu rozvojových a podpůrných programů orientovaných na doručení produktů společnosti Microsoft, vzdělávání pedagogických pracovníků a studentů škol a využívání inovačních metod v oblasti správy a využívání výpočetní techniky na školách. Mezi dosavadní investice a výsledky iniciativy Microsoft Partneři ve Vzdělávání patří mj.: Investice v celkové výši přesahující 2 miliardy Kč umoţnily zabezpečit pro všechny základní a střední školy České republiky zásadní cenové zvýhodnění licencí SW produktů Microsoft. Investice ve výši 330 milionů Kč umoţnily bezplatnou obnovu licencí operačního systému u více neţ 3750 škol. Investice 340 milionů Kč do cenového zvýhodnění licencí operačního systému a sad aplikací Office pro školy z regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice ve výši přesahující 30 milionů Kč směřující do rozvoje IT gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. Program PiL School Agreement nabízí celkovému počtu vybraných základních a středních škol v ČR moţnost pořízení dvou základních softwarových produktů za zcela ojedinělých cenových podmínek. Díky tomuto programu má výše uvedené spektrum škol vybraných v roce 2004 ze 4

5 sociálně-ekonomicky slabých regionů moţnost získat zcela bezplatný upgrade operačního systému Microsoft Windows a licenci na produkt Microsoft Office Professional za cenu 100 Kč/rok. Poskytnutí odborného vzdělávání více neţ pedagogickým pracovníkům škol. Specializované vzdělávací kurzy v oboru IT pro více neţ nadaných studentů. Vytvoření řady metodických materiálů, jichţ aktivně vyuţívá jiţ téměř 60 tisíc ţáků základních a středních škol. Spolupráce na komunitním a vzdělávacím portálu Moderní výuka ( pro učitele ( správce sítí na školách ( a školský management ( Na portálu je v současné době zapojeno přes 4000 zaměstnanců škol, kteří přistupují ke vzdělávacím a dalším uţitečným materiálům. Vybudování Centra moderních technologií ve škole (STIC School Technology Innovation Center), které ve spolupráci se SPŠ v Praze 10, Na Třebešíně 2299, poskytuje školení, semináře v rámci cyklu Večerní univerzity pro správce sítí a moderní učitele a další bezplatné kurzy určené především pedagogům, školskému managementu a dalším pracovníkům škol. Primárním cílem STICu je prezentace moderních a inovativních technologií, produktů a přístupů k implementaci, rozvoji a vyuţívání ICT na školách. Partnerství v pilotním PPP (public private partnership) projektu vyuţívajícím vizi 1:1 computingu a nazvaném Digitální třída (viz Záštita, provoz a podpora programu Microsoft IT Academy, jehoţ členy je na 40 středních i základních škol po celé České republice a který umoţňuje pedagogům, ţákům a studentům školit se a následně získávat mezinárodně uznávané certifikace Microsoft. Program Microsoft Live@edu, díky němuţ má jiţ několik desítek škol v ČR moţnost bezplatného hostování ových, blogovacích a dalších sluţeb. Program PiL Centers of Education, jehoţ cílem je vytvoření sítě inovativních vzdělávacích center při středních, případně základních školách či dalších vzdělávacích institucích. Tato centra, v rámci jednotlivých krajů ČR, poskytují kvalitní vzdělávání zejména pedagogickým pracovníkům a správcům sítí na školách převáţně v oblasti efektivního vyuţívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Veškeré kurzy v rámci programu PiL Centers of Education jsou bezplatné, resp. dotovány společností Microsoft a součástí jejich úspěšného ukončení je certifikace absolventů. Doposud bylo vyškolenopřes 4300 pedagogů. A konečněprojekt Průzkum a Evaluace, jehoţ výsledky právě pročítáte, přináší kaţdoročně českým základním a středním školám souhrnné výsledky monitoringu oblasti implementace a vyuţívání ICT na školách, úrovně HW a SW vybavení škol a potřeb jednotlivých škol. Podrobné informace k jednotlivým programům a projektům realizovaným v rámci iniciativy Microsoft Partneři ve Vzdělávání lze nalézt na 5

6 1.3 Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání Česká republika se v současné době nachází v šestém roce programu PiL. Průzkum se v tomto roce realizuje už popáté. Cílem průzkumu je hodnocení a monitorování programu PiL. Vyhodnocuje se míra nasazení a použití ICT ve vzdělávání včetně zmapování potřeb jednotlivých typů škol, učitelů i žáků. Průzkum je důležitým prostředkem zpětné vazby, kterým se zjišťuje a ověřuje míra implementace a postup pokroku ve využívání ICT a taky efektivita jejich využívání. Průzkum je rovněž základem pro plánování budoucích aktivit, což může významnou mírou přispět k úspěchu celého programu. Předkládaná zpráva mapuje stav za kalendářní rok Významnou součástí letošní zprávy je i srovnání stavu s minulými lety. 6

7 2. Metodologie a statistický přehled průzkumu 2.1 Použitá metodologie průzkumu Průzkum byl realizován na celostátní úrovni formou dotazníků v prvních měsících roku Na školy byly zaslány tři typy dotazníků pro vedení školy, pro učitele a pro žáky. Na všechny vybrané školy jsme zaslali dotazník pro vedení školy, na 60 z nich bylo zasláno i 20 dotazníků pro učitele a na dalších 60 škol bylo zasláno i 60 dotazníků pro žáky. Dotazníky pro žáky měli vyplnit všichni žáci dvou námi zvolených tříd. Tímto způsobem bylo osloveno 1200 učitelů a 3600 žáků. Tento rok jsme z důvodu zjednodušení statistického zpracování umožnili školám vyplnit dotazníky také přes internet v elektronické podobě. Účastníci průzkumu si tak mohli vybrat, zdali vyplní dotazník raději v elektronické nebo papírové podobě. V České republice se nachází 4195 základních a 1466 středních škol. Na účely průzkumu bylo vybráno přibliţně 10% (600) škol. Při výběru škol pro účely průzkumu bylo zohledněno rovnoměrné zastoupení těchto typů škol: Základní školy, 1. stupeň Základní školy, velké Střední školy, soukromé Střední školy, státní 2.2 Návratnost dotazníků Návratnost dotazníků 25% 24% 19% 23% 21% 18% 27% 26% 24% Dotazníky pro vedení školy Dotazníky pro učitele Dotazníky pro žáky % škol nám zaslalo vyplněný dotazník pro vedení školy. 18 % oslovených učitelů nám zaslalo zpět vyplněný dotazník. Ve srovnání s minulým rokem návratnost dotazníků mírně poklesla u všech tří typů dotazníků. Nejvyšší míru návratnosti si poslední tři roky udržují dotazníky pro žáky tento rok 24 %. 7

8 Elektronická forma dotazníků kromě zjednodušení statistického zpracování představuje také informaci o vyuţití ICT prostředků na školách. Tato forma se setkala s nejvyšší mírou vyuţití u dotazníků pro vedení školy (65 %). Učitelé a ţáci upřednostnili papírovou formu dotazníků. 2.3 Zúčastněné školy Zúčastněné ZŠ a SŠ 26% 27% 74% 73% Poměr počtu všech ZŠ a SŠ v České republice Základní školy Poměr počtu škol, které se zúčastnily průzkumu Střední školy Ze škol se průzkumu zúčastnilo 38 středních (27 % z celkového počtu zúčastněných škol) a 78 základních škol (73 % z celkového počtu zúčastněných škol). Návratnost dotazníků u středních škol byla 23 %, u základních škol 25%. Zastoupení jednotlivých typů škol je velmi vyrovnané při pohledu na poměr počtu všech ZŠ a SŠ v České republice (rozdíl pouze 1 procentní bod) a tudíž výsledky obsažené v předkládané zprávě z tohoto hlediska odpovídají celostátnímu průměru. 8

9 2.4 Zúčastnění učitelé Ženy učitelky tvoří čtyři pětiny z celkového počtu učitelů. Oproti minulému roku se struktura mužů a žen mírně změnila. Procentní podíl mužů poklesl o 7 procentních bodů. Většina učitelů ve vybraném vzorku pracuje na plný pracovní úvazek (83 %). 9

10 Nejvyšší podíl mezi respondenty měli učitelé ve věku let. Jedná se o téměř poloviční zastoupení. Oproti minulému roku výrazně poklesl podíl mladších učitelů do 40 let. Minulý rok měli 32 % zastoupení mezi respondenty průzkumu, tento rok jejich zastoupení pokleslo na 22 %. Nejstarší (nad 60 let) věková kategorie byla zastoupena nižším počtem učitelů. Z učitelů nad 60 let se průzkumu zúčastnilo pouze malé procento (7 %). Většina zúčastněných učitelů vykonává tuto práci více neţ 10 let (75 %). Noví učitelé, kteří pracují v této pozici méně neţ 5 let, tvoří 15 %. 10

11 Zúčastnění učitelé podle předmětů Matematika 16% Anglický jazyk 11% Český jazyk 7% Odborné předměty 7% Informatika 6% Německý jazyk 5% Chemie 5% Dějepis 4% Zeměpis 4% V letošním průzkumu jsme se nevěnovali všeobecným názorům učitelů na vyuţití ICT, jako tomu bylo po minulé roky, ale soustředili jsme se na vybranou hodinu. Učitelé tak měli moţnost výběru jedné kombinace předmět / třída, kterou vyučovali a o které se domnívali, ţe nabízí nejlepší vzdělávací příleţitosti pro ţáky. Nejvyšší zastoupení měli učitelé matematiky a anglického jazyka. Výrazně niţší zastoupení měli učitelé ostatních předmětů, z nichţ nejpočetnější byli učitelé českého jazyka a odborných předmětů (shodně po 7 %). Učitelé předmětů, které nejsou zobrazeny v grafu, tvořili méně neţ 4 % všech zúčastněných. 2.5 Zúčastnění žáci Průzkumu se zúčastnilo 424 dívek a 440 chlapců. Obě pohlaví tvořili přibliţně 50 % účastníků průzkumu. Oproti minulému roku se poměr dívek a chlapců výrazně nezměnil. 11

12 Největší věkovou skupinu tvoří žáci ve věku let (37 %). Druhou největší věkovou skupinou (27 %) jsou žáci ve věku let. Nejmladší žáci do 12 let tvoří 26 %. Nejméně zastoupenou skupinou jsou žáci ve věku nad 18 let tvoří 10 % respondentů. Oproti minulému roku došlo pouze k mírným změnám ve věkové struktuře mezi žáky respondenty. 12

13 3. ICT na škole K základním ukazatelům pouţívání ICT na školách patří zejména vybavení škol počítači, které sledujeme po celou dobu trvání iniciativy Partneři ve Vzdělávání. V letošním průzkumu jsme se nevěnovali pouze hodnocení celkového počtu počítačů vzhledem k faktu, ţe tento ukazatel je do velké míry ovlivněn velikostí samotných škol. Pozornost jsme proto věnovali počtu ţáků a učitelů připadajících na jeden počítač. Kromě počtu počítačů jsme se zaměřili také na zjištění softwarového vybavení škol jako je například pouţívaný operační systém nebo kancelářský balík. Všechny uvedené ukazatele tvoří základ pro posouzení dostupnosti počítačové techniky na školách. 3.1 Počet počítačů V porovnání s předchozími lety došlo ke zvýšení počtu počítačů připadajících na základní školu (o 15 %). U středních škol jsme zaznamenali mírný pokles, který je způsoben větším zastoupením menších středních škol v průzkumu. 13

14 Ze všech počítačů určených pro žáky jsou 4 % notebooky nebo tablet PC. Z učitelských počítačů tvoří tyto mobilní počítače více než sedminásobný podíl 29 %. Podíl notebooků u žáků zůstal na stejné úrovni jako minulý rok, u učitelů se zvýšil o 7 procentních bodů. Z pohledu na věkovou strukturu počítačů na základních a středních školách je zřejmé, že střední školy mají obecně novější počítače (průměrný věk počítačů na základních školách je 5,44 a na středních 5,23). Přibližně jedna pětina škol má počítače s průměrným věkem méně než 3 roky (19 %). 14

15 Lepším ukazatelem vybavenosti škol počítači oproti celkovému průměrnému počtu počítačů na škole je počet žáků připadajících na jeden žákovský počítač a obdobně pro učitele. Ten totiž eliminuje vliv různé velikosti škol v jednotlivých letech průzkumu. Žákovským počítačem rozumíme počítač, který je určen pro práci žáků školy, analogicky pro učitelský počítač. Střední školy jsou na tom podle očekávání lépe, na jeden žákovský počítač připadá pouze 6,3 žáků. Na základních školách je to 7,2 žáků na jeden počítač. Oproti minulému roku bylo zaznamenáno zlepšení o 23 % na základních a o 16 % na středních školách. Na základních školách došlo k poklesu počtu učitelů připadajících na jeden počítač o 0,3. Na středních školách naopak došlo ke zvýšení tohoto ukazatele o 0,2 na hodnotu 1,7. Jde tak o zlepšení stavu o 15 % u základních a o 11 % u středních škol v porovnání s minulým rokem. 15

16 Při bliţším pohledu na strukturu vyuţití počítačů zjistíme, ţe pro kaţdou skupinu, kromě nepedagogických pracovníků na ZŠ, se počet počítačů v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Nejvíce počítačů je vyuţíváno ţáky, přibliţně třikrát více neţ učiteli. Na základních školách je v průměru 27 počítačů pro ţáky, 9 počítačů pro učitele a 3 počítače pro nepedagogické pracovníky. 16

17 Porovnání s předchozím rokem u středních škol je značně zkresleno různou velikostí vybraných škol, a proto je hodnověrnějším údajem procentuální podíl jednotlivých typů počítačů, který není ovlivněn ve výrazné míře velikostí školy. Počítače pro ţáky tvoří 64 %, počítače pro učitele 26 % a zbývajících 10 % tvoří počítače určené nepedagogickým pracovníkům. Jde tak o nárůst podílu počítačů určených pro ţáky a učitele na úkor počítačů pro nepedagogický personál. 17

18 Průměrné počty počítačů ve všech kategoriích jsou 2-3 násobné na středních školách v porovnání se základními školami. Důvodem je hlavně vyšší počet ţáků na středních školách a také vyšší nároky probíraného učiva na vyuţití počítačové techniky. Procentuální počty počítačů na obou typech škol jsou velice vyrovnané. 18

19 3.2 Způsob získání počítačů Základní škola získala v minulém roce v průměru 8,6 nových počítačů a 5,4 vyřadila z pouţívání. Počet počítačů na základních školách tak vzrostl průměrně o více neţ 3. Na středních školách přibylo v průměru 15 počítačů a z pouţívání jich bylo vyřazeno 6,1. Počet počítačů na středních školách tak vzrostl o 9. Tyto ukazatele jsou v souladu s předešlými zjištěními a to, ţe základní školy mají starší počítače neţ střední školy. Počet nových počítačů na škole závisí od velikosti školy a teda nepřímo od celkového počtu počítačů na škole. Je nutno podotknout, ţe hodnoty uvedené v předkládané zprávě nemusí zodpovídat celostátnímu průměru. Počet nových počítačů na základních školách odpovídá 20 % z celkového počtu počítačů na škole. U středních škol jde o 15 %. Procentuální vyjádření z celkového počtu počítačů na škole představuje přesnější údaj, jelikoţ není ovlivněn velikostí školy. To samé platí o počtu vyřazených počítačů, kde se procentuální podíly pohybují kolem 13 % u základních a 6 % u středních škol. 19

20 Na základních školách je 45 % nových počítačů získaných z vlastních zdrojů, na středních školách je to aţ 80 %. 14 % nových počítačů na základních školách je získáno darem. Na středních školách je darovaných 4 % počítačů. Školy také vyuţívají moţnosti získání nových počítačů z různých projektů (35 % základních a 15 % středních škol). 3.3 Jiná technika na školách Nejvíce zastoupenou technikou mimo počítačů jsou dataprojektory. Průměrná škola má 4,6 projektorů. Podle výsledků průzkumů nastal výrazný nárůst počtu jiné ICT na školách. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali u interaktivních tabulí, až 140 procentní. 20

21 Rozdíly mezi základními a středními školami jsou velmi výrazné v porovnání průměrného počtu ICT. Střední školy v průměru disponují více neţ 2 násobným počtem tiskáren a dataprojektorů. Kromě ICT prostředků uvedených v grafu, školy vlastní také jiné prostředky ve zvýšené míře, jako například DVD přehrávače, vizualizéry a multifunkční zařízení. 3.4 Připojení na internet Nejvíce škol je na internet připojeno pomocí Wi-Fi. 54 % základních a 66 % středních škol vyuţívá bezdrátovou technologii pro přístup k internetu. Dalším nejčastějším způsobem připojení na internet je DSL, které vyuţívá 15 % základních a 22 % středních škol. Dial-upové připojení se na školách uţ téměř nevyskytuje, vyuţívá ho pouze 1 % základních škol. Nejčastěji jiným typem připojení byla optická vlákna. 21

22 V rychlosti připojení na internet jsou také velké rozdíly mezi základními a středními školami. Nejvíce středních škol má připojení rychlejší neţ 4096 kb/s (55 % středních škol). Nejčastěji se vyskytujícím připojením na základních školách je kb/s (38 % základních škol). U základních škol je vyšší výskyt pomalejších rychlostí připojení do 512 kb/s (19 % resp. 7 % u středních škol) a kb/s (23 % resp. 3 % u středních škol). 31 % středních škol poskytuje připojení přes Wi-Fi síť pro své ţáky. Obdobně činí 12 % základních škol. V porovnání s minulým rokem jde o stagnaci u základních škol a nárůst o 10 procentních bodů u středních škol. 22

23 3.5 Z pohledu žáků V loňském průzkumu jsme se věnovali také pohledu samotných ţáků na vybavenost jejich škol ICT prostředky. Největší výhrady ze strany ţáků se týkaly kvality internetového připojení (14 %) a přístupu k počítačům ve škole (10 %). Hodnocení stavu počítačů ve škole ţáky je velice subjektivní, avšak poskytuje cenný pohled na vybavení škol ICT prostředky. 23

24 3.6 Software na školách Školy vyuţívají více neţ jeden druh operačního systému na svých počítačích. Průměrná základní škola má na svých počítačích nainstaloványpřibliţně 2 různé operační systémy, u středních škol toto číslo přesahuje 3 druhy. Základní a střední školy jsou na tom různě, co se týká aktuálnosti OS. 70 % středních škol pouţívá nejnovější Windows 7, ale pouze 26 % základních škol. U těch je vyšší zastoupení starších OS Windows 2000 (46 % v porovnání se 40 % v případě středních škol). Operační systém Unix / Linux je rozšířenější na středních školách (o 17 procentních bodů). Školyvlastnínejvíc licencí operačního systému Windows XP (aţ na 72 % všech počítačů ve školách je nainstalován tento operační systém). Nejnovější produkt Windows 7 je nainstalován na 4% všech počítačů ve školách. 24

25 Podobně jako při nákupu nových počítačů, střední školy také nakoupily více licencí operačního systému. 83 % středních škol nakoupilo alespoň jednu novou licenci operačního systému, zatímco tuhle moţnost vyuţilo pouze 51 % základních škol. Střední školy zároveň nakoupily průměrně vyšší počet celkově zakoupených licencí operačního systému (2,6 krát více). Školy vyuţívají více neţ jeden druh kancelářského balíku na svých počítačích. Průměrná základní škola má nainstalovanépřibliţně 2 různé kancelářské balíky na svých počítačích, u středních škol se tato hodnota pohybuje kolem 2,5 druhů. Na 51 % základních a 83 % středních škol je alespoň na jednom počítači nainstalován kancelářský balík Office % základních a 73 % středních škol pouţívá balík Office S niţšími procentními hodnotami se dále umístil Open Office, Office XP a kancelářské balíky pouţívané na školách uzavírá Office 97 /

26 Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost používaných kancelářských balíků. Počet instalací nejnovějšího kancelářského balíku od společnosti Microsoft Office 2007 se zvýšil v případě středních škol o 16 procentních bodů. Nejvýraznější změnu oproti loňskému roku jsme zaznamenali v případě balíku Open Office. 29 % všech licencí kancelářského balíku na základních školách a 28 % na středních školách tvoří právě balík Open Office, jde tak o nárůst o 18 a 16 procentních bodů. 26

27 60 % středních a 32 % základních škol koupilo v roce 2009 licenci kancelářského balíku. Střední školy zároveň nakoupily průměrně více licencí (aţ 3-krát více). 3.7 Financování ICT V roce 2008 bylo na financování ICT investováno v průměru 209 tisíc českých korun, v roce 2009 školy utratily v průměru 320 tisíc českých korun (nárůst o 50 %). Nárůst investic nastal hlavně při nákupu hardware. 27

28 Tyto změny se přenesly také do procentuálního podílu investic škol do ICT. Nákup hardware tak tvoří 61 %, nákup software 10 %, provoz ICT 20 % a jiné sluţby 9 %. Rozdíly mezi základními a středními školami zůstaly porovnatelné s minulými roky. Základní školy investovaly v průměru 215 tisíc českých korun, střední školy 572 tisíc českých korun na financování ICT (více neţ 2-krát tolik). 28

29 Většina škol využívala zdroje zřizovatele na financování nákupu ICT. Činilo tak 77 % škol. V porovnání s minulým rokem, výrazně více škol využilo finance získané prostřednictvím evropských projektů (20 %, nárůst o 12 procentních bodů). Většina škol si připojení na internet financuje alespoň z části samostatně. Méně než jedna desetina využívá jiné zdroje financování. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami ve struktuře financování. Základní školy využívají o 8 procentních bodů více jiné formy financování. U středních škol dominuje samostatné financování školou (až 93 % škol) oproti jinému způsobu financování. Oproti minulému roku se financování připojení na internet u obou typů škol posunulo směrem k financování z vlastních zdrojů. 29

30 3.8 Správa hardware a software 48 % škol vyuţívá na správu školského hardware učitele, jde tak o 9 procentní nárůst této formy správy hardware v porovnání s loňským rokem. Většina škol stále spravuje hardware ve škole externí formou (52 %). Střední školy vyuţívají na správu hardware ve škole učitele častěji neţ je tomu u základních škol (o 17 procentuálních bodů). 30

31 Software ve školách nejčastěji spravuje učitel (64 %). Při správě software jsme zaznamenali nárůst vyuţití externí formy (o 15 procentních bodů). Rozdíl mezi vyuţitím učitele na správu software ve škole je velice vyrovnaný u základních i středních škol (rozdíl pouze 1 procentní bod). 93 % středních a 75 % základních škol využívá server na správu počítačové sítě, připojení na internet nebo zajištění různých služeb uživatelům. V porovnání s loňským rokem se situace nezměnila. 31

32 52 % z počítačů, které využívaly nějakou serverovou službu, se připojovalo k Windows Server % počítačů využívalo služeb Unix / Linux serveru. Více než 15 % počítačů se ještě připojovalo k serveru Windows Server K řešením, která nejsou obsažena v grafu, se připojovalo méně než 3 % počítačů. Průzkum zároveň potvrdil, ţe výsledek Unix /Linux serverů v roce 2007 byl pravděpodobně ovlivněn nějakou anomálií mezi vzorkem škol z daného průzkumu. Tento rok podíl Unix / Linux serverů potvrdil loňskou úroveň kolem 20 %. 32

33 4. Dostupnost ICT V průzkumujsme se zajímali také o úroveň dostupnosti výpočtové techniky ve školách pro ţáky, učitele a širokou veřejnost. Naším cílem bylo zjistit míru této dostupnosti a proto jsme sledovali následující ukazatele: umístnění počítačů, přístup ţáků a učitelů k počítačům a jiné vyuţití ICT prostředků. 4.1 Umístnění počítačů Počítače pro ţáky ve škole jsou nejčastěji umístěny v počítačových učebnách (73 % u základních škol, 86 % u středních škol). Podíl počítačů umístněných v počítačových učebnách se oproti minulému roku výrazně nezměnil. 33

34 4.2 Přístup žáků k počítačům Střední školy umoţňují svým ţákům lepší moţnosti přístupu k počítačům mimo vyučovaní neţ je tomu u základních škol. Ţáci tak mají moţnost přístupu k počítačům po obědě v pracovní den na 79 % středních a 63 % základních škol. 90 % středních a 49 % základních škol dokonce umoţňuje svým ţákům přístup k počítačům přes přestávky. 98 % zúčastněných učitelů se domnívá, ţe pouţití počítačů je dostupné pro jejich ţáky. Problémy s přístupem ţáků na internet pociťuje 9 %, k elektronické tabuli 17 %, k tiskárně 19 %, digitálnímu fotoaparátu 32 % a notebooku 69 % zúčastněných učitelů. 34

35 4.3 Přístup učitelů k počítačům Stejně jako ţáci, i učitelé mají moţnost přístupu k počítačům mimo vyučovací doby. V letošním průzkumu nabízely tuto moţnost svým učitelům všechny zúčastněné školy. Učitelé mají moţnost přístupu k počítačům o přestávkách (93 % středních a 87 % základních škol), po obědě v pracovní den (93 % středních a 95 % základních škol) a na vybraných školách také přes víkendy (17 % středních a 44 % základních škol). 4.4 Jiné využití ICT prostředků Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu vyuţití ICT u všech uváděných účelů. Výjimku tvoří pouze kurzy pro učitele, kde se situace nezměnila. 35

36 Při vyuţití ICT mimo vyučování dominují na obou typech škol kurzy a krouţky pro ţáky. Své ICT prostředky tak vyuţívá 68 % základních a 41 % středních škol. Kurzy a krouţky pro ţáky školy jsou obvyklejší u základních škol (o 27 procentuálních bodů). Střední školy častěji vyuţívají své ICT prostředky za účelem přípravy kurzů pro učitele (66 %) a kurzů pro dospělé (31 %). 36

37 5. ICT v práci učitele ICT se stále častěji dostávají i do oblastí, ve kterých byly v minulosti preferovány tradičnější metody. Tyto technologie tak pomáhají učitelům v jejich práci. V předkládaném průzkumu jsme sledovali míru, do jaké učitelé jednak vyuţívají ICT při svém povolání a zároveň nakolik jim tyto prostředky pomáhají. Úvodem jsme se zajímali o postoj učitelů k vyuţití ICT v pedagogické práci. Tenhle názor závisí od učitelského vnímání jejich profese, a proto jsme do letošního průzkumu uvedli otázky zjišťující cíle a představy učitelů. Také jsme se zaměřili na sledování schopností učitelů pracovat s počítačem a jednotlivými programy. Na závěrjsme věnovali pozornost zájmu učitelů o vzdělávání v oblasti vyuţití ICT v rámci vyučování. 5.1 Poslání učitele Názory učitelů ohledně vyučování a vzdělávání ovlivňují strukturu hodin a pouţité metody. Proto jsou důleţité při sledování vyuţití ICT v rámci vyučování také samotné názory učitelů, protoţe od nich se všechno odvíjí. Učitelé kladou důraz na výuku faktů (97 %), ale také si uvědomují důleţitost samostatného zamyšlení se u studentů (96 %), podpory zdůvodňování (90 %), samostatné práci studentů (84 %). 37

38 Všichni učitelé se snaţí vybírat příklady pouţitelné v ţivotě jejich studentů, přizpůsobit strukturu hodiny na základě individuálních vědomostí a dávají studentům moţnost pracovat jejich vlastním tempem. Všechny uvedené metody zadávání instrukcí ţákům můţou být obohaceny vyuţitím ICT prostředků a proto fakt, ţe učitelé tyto metody pouţívají, dává předpoklad úspěšnému zavedení ICT do vyučovacího procesu. Jedním z hlavních plusů, které přináší ICT je podpora komunikace. Proto jsme zjišťovali, do jaké míry vyţadují učitelé od svých studentů práci s ostatními. 84 % učitelů vyţaduje od svých ţáků spolupráci s rodiči nebo členy rodiny a 82 % spolupráci se spoluţáky. Komunikace a práce s ostatními, na kterou je tímto kladen důraz, můţe být výrazně zlepšena zavedením ICT prostředků do vyučování. 38

39 5.2 Postoj učitelů k ICT Pozitivní postoj učitelů k ICT je jedním z předpokladů pro úspěšné zavedení ICT prostředků do samotného vyučování. Učitelé v převáţné míře souhlasili s výroky o vhodnosti vyuţití ICT v práci učitele a také o vyuţití ICT ţáky. 99 % učitelů si myslí, ţe ICT poskytuje studentům přístup k široké škále vzdělávacích materiálů. Mezi další výhody vyuţití ICT v práci učitele patří poskytnutí efektivnějších vzdělávacích instrukcí (89 %), rozvoj aktivity a nezávislosti studentů (88 %), spolupráce s kolegy (79 %). Postoj učitelů k výrokům ohledně ICT je podmíněn jejich názory ohledně vyučování a vzdělávání. 39

40 5.3 Přínos ICT pro učitele Aţ 94 % zúčastněných učitelů pouţívá ICT při tvorbě materiálů pro studenty a 91 % učitelů pouţívá ICT při vyhledávání informací a plánování hodiny. Během samotné výuky učitelé vyuţívají ICT na prezentaci informací / zadávání instrukcí studentům (79 %), organizaci třídních dat (76 %) a ukázky (66 %). Učitelé také vyuţívají ICT za účelem komunikace, zdali jde o komunikaci s rodiči studentů (71 %), spolupráci s experty (63 %) nebo komunikaci se samotnými studenty (57 %) Učitelé vyuţívají ICT i za účelem komunikace, ať uţ jde o spolupráci s experty nebo kolegy (67 %). ICT mají proto velké uplatnění v práci učitele jak při přípravě hodin, tak i během samotné výuky. 40

41 Od názoru učitelů na vzdělávání a ICT se odvíjí také vyuţití ICT ţáky. Pozitivní postoj učitelů k vyučovacím metodám, které umoţňují vyuţití ICT a také jejich postoj k ICT se projevil vysokým podílem učitelů, kteří zadávají svým ţákům úkoly s vyuţitím ICT pravidelně. Mezi nejčastěji zadávané úkoly patří hledání informací na internetu (93 %), absolvování testů nebo kvízů (91 %), písemné práce s pouţitím textového editoru (72 %) a cvičení zručností a postupů (68 %). Úkoly související s vyuţitím počítače jsou zadávány většinou v měsíčních intervalech. Pouze 26 % učitelů zadává takovéto úkoly téměř kaţdý den. 41

42 Učitelé pouţívají ICT především mimo školu (například doma nebo v internetové kavárně). 84 % učitelů pouţívá školní ICT, avšak méně častěji (18 % 1-3 krát týdně, 11 % 1-3 krát měsíčně, 12 % pouze několikrát za rok). 42

43 5.4 Schopnosti učitelů práce s počítačem Základní podmínkou pro vyuţití počítačů v pedagogické práci je schopnost učitelů pracovat s nimi a proto jsme v průzkumu zjišťovali, do jaké míry učitelé ovládají práci s počítačem. Učitelé sami ohodnotili své vlastní schopnosti průměrnou známkou 1,82. 2 % učitelů počítač vůbec nepouţívají, protoţe s ním neumí pracovat. Zbývajících 98 % dokáţe s počítačem alespoň v nutných případech pracovat. 47 % zúčastněných učitelů pouţívá počítač denně při přípravě na vyučování, v rámci vyučování a také na vlastní vzdělávání. Věk učitelů sehrál významnou roli ve schopnostech učitelů pracovat s počítačem. Mladší učitelé dosáhli lepší průměrné známky. Učitelé do 30 let se ohodnotili průměrnou známkou 1,35 zatímco nejstarší učitelé (nad 50 let) dosáhli průměrnou známku pouze 1,97. vůbec. Paradoxně, nejvíc učitelů (6 procent) právě z nejmladších učitelů neumělo pracovat s počítačem 43

44 V porovnání s minulým rokem dosáhli učitelé lepší průměrnou známku (letos 1,82 minulý rok 2,13). Schopnosti učitelů pracovat s počítačem se z roku na rok zlepšují. Od učitelů jsme v průzkumu chtěli, aby ohodnotili své vlastní schopnosti práce s vybranými programy 1-5 (1 = profesionálně, 2 = uţivatelsky, 3 = průměrně, 4 = slabě, 5 = neovládám). Zajímali nás nejčastěji pouţívané programy jako textový procesor, internetový prohlíţeč, nástroj na tvorbu prezentací, e- mailový klient, grafický software, programovací jazyk a instant messenger. 44

45 Schopnost pracovat s textovým procesorem je nevyhnutnou podmínkou pro vyuţití počítače na mnoţství úloh důleţitých pro pedagogy psaní časově-tematických plánů, příprava na vyučování, psaní odborných prací. Všichni zúčastnění učitelé dokáţou pouţívat textový procesor, 5 % pouze slabě, ale pro základní pouţití i takové znalosti můţou být dostatečné. V porovnání s minulým rokem, se schopnosti učitelů pracovat s vybranými typy software značně zlepšily (o 3 20 procentních bodů). Největší zlepšení jsme zaznamenali u nástroje na tvorbu prezentací (20 procentních bodů) a u znalosti programovacího jazyka (o 16 procentních bodů). 45

46 Na schopnosti učitelů pracovat s ICT jsme se ptali také ţáků. 35 % ţáků odpovědělo, ţe většina jejich učitelů ovládá práci s počítačem a 14 % si dokonce myslí, ţe práci s počítačem ovládají všichni jejich učitelé. Na nedostatečné vědomosti učitelů o počítačích poukázalo 19 % ţáků. V porovnání s minulým rokem tak i v tomto ukazateli jde o značné zlepšení schopností učitelů. 5.5 Vzdělávání učitelů v oblasti ICT Vzdělání učitelů v oblasti ICT z velké míry závisí hlavně na školeních pro učitele (66 %) a samostudiu (63 %). Velký podíl má také spolupráce s kolegy (40 %). 46

47 V roce 2009 se nejvíc učitelů zúčastnilo školení na vyuţití počítačů v pedagogické práci učitele (45 %). V porovnání s minulými roky jsme zaznamenali značný nárůst účasti na školeních zaměřených na konkrétní software (o 24 procentních bodů). Školení pro učitele se zúčastňují nejčastěji učitelé ve věku nad 50 let a noví učitelé (do 30 let). Důvod můţeme hledat ve schopnostech práce s počítačem vzhledem k faktu, ţe právě učitelé nad 50 let mají nejslabší znalosti. Na druhé straně, noví učitelé potřebují získat zručnosti potřebné pro jejich následnou práci. 47

48 Učitelé mají v převáţné míře zájem o své další vzdělávání v oblasti ICT. Největší zájem je o školení k vyuţití ICT na vyučování (39 %) a tvorby výukových materiálů s vyuţitím ICT (37 %). Naopak, nejniţší zájem je o školení zaměřené na správu sítě (6 %) a Word (11 %). 48

49 6. ICT z pohledu žáků Jedním z cílů průzkumu bylo zjistit zdali se progres v informatizaci škol přenesl také na samotné ţáky. Zaměřili jsme se na zjištění jak často a kde ţáci pouţívají počítač a internet. Stejně jako u učitelů, tak i u ţáků jsme sledovali jejich schopnosti práce s počítačem a oblasti, ve kterých by se chtěli naučit více. Do letošního průzkumu jsme zařadili také část věnovanou bezpečnosti na internetu. 6.1 Používání počítačů žáky Počítač doma pouţívá 77 % ţáků téměř kaţdý den, 19 % jednou do týdne, 1 % jednou měsíčně a pouze 3 % ho nepouţívají vůbec. V porovnání s minulým rokem se situace zlepšila zaznamenali jsme pokles počtu ţáků, kteří počítač doma nepouţívají vůbec (o 3 procentní body) a také jsme zaznamenali nárůst počtu ţáků, kteří počítač doma vyuţívají téměř kaţdý den (o 2 procentní body). Chlapci pouţívají počítač doma častěji neţ dívky. Počet ţáků, kteří počítač doma nepouţívají vůbec je stejný u chlapců i u děvčat, ale chlapci ho pouţívají častěji denně (o 8 procentních bodů). 49

50 Téměř kaţdý den pouţívá počítač doma více neţ 73 % ţáků kaţdého věku. Starší ţáci ho pouţívají častěji. Podíl ţáků, kteří počítač doma nepouţívají vůbec, se pohyboval mezi 0 5 %. 50

51 Ţáci věnují nejvíc svého času za počítačem prohlíţení internetových stránek, chatováním, mailováním a prací do školy. Pouze 28 % ţáků se věnuje programování a 21 % vytváření www stránek / blogů. Počítač ve škole při vyučování pouţívá 21 % ţáků denně, 72 % jednou týdně, 3 % jednou měsíčně a 4 % se k počítačům při vyučování nedostávají vůbec. V porovnání s loňským rokem jde o mírné zlepšení situace. Na středních školách pouţívají ţáci počítač při vyučování častěji neţ je tomu na základních školách. Denně ho vyuţívá na středních školách o 10 procentních bodů více ţáků. 51

52 Letos jsme opět zaznamenali pokles počtu ţáků, kteří pouţívají školní počítače po vyučování. Nárůst pouţívání počítačů doma je hlavním důvodem tohoto poklesu. Pouze 30 % ţáků pouţívá počítače ve škole po vyučování alespoň jednou měsíčně. Pouţití školních počítačů ţáky po vyučování je velmi podobné u obou typů škol. 52

53 Ţáci pouţívají školní počítače hlavně za účelem přístupu na internet na prohlíţení stránek nesouvisejících s vyučováním (78 %), souvisejících s vyučováním (76 %) a chatování / mailování (68 %). V porovnání s minulým rokem jsme zaznamenali nejvýraznější nárůst vyuţití školních počítačů k přípravě grafických prezentací (o 10 procentních bodů). Na středních školách pouţívají ţáci školní počítače častěji za účelem prohlíţení internetových stránek (rozdíl 4 procentní body u stránek nesouvisejících s vyučováním a 12 procentních bodů u souvisejících), chatování / mailování (o 6 procentních bodů), na přípravu grafických prezentací (o 18 procentních bodů) a plnění úkolů na vyuţití textových a tabulkových programů (o 8 procentních bodů). Ţáci základních škol pouţívají školní počítače častěji na hraní her (o 20 procentních bodů). 53

54 Přístup k počítači na jiných místech neţ doma nebo ve škole (tj. internetová kavárna, u kamaráda,...) vyuţívá třetina ţáků (35 % nejčastěji jednou měsíčně) 6.2 Používání internetu žáky Internet doma pouţívá 91 % ţáků. Počet ţáků, kteří pouţívají doma internet, se tak zvýšil v porovnání s minulým rokem o 3 procentní body. 76 % ţáků ho pouţívá denně, coţ představuje nárůst o 8 procentních bodů. 54

55 Důvodem, proč zbývající procento ţáků nepouţívá doma internet, je pravděpodobně jeho nedostupnost v 8 % domácností. Internet ve škole při vyučování pouţívá 89 % ţáků. V porovnání s minulým rokem jde jen o mírné zlepšení. Nejčastěji ţáci pouţívají internet ve škole při vyučování jednou týdně (62 %). 55

56 24 % ţáků pouţívá přístup k internetu na školních počítačích po vyučování, nejčastěji je to jednou týdně (17 %). Důvodem nízkého pouţívání internetu ţáky ve škole po vyučování je vyšší míra dostupnosti internetu v domácnostech. Internet na jiných místech neţ doma nebo ve škole pouţívá 37 % ţáků coţ představuje pokles o 7 procentních bodů v porovnání s minulým rokem. 56

57 Ţáci pouţívají internet hlavně za účelem komunikace. Nejčastějšími formami jsou chat (75 %) a elektronická pošta (72 %). Ţáci se při pouţívání internetu také věnují škole a 77 % z nich pouţívá internet právě na vyhledávání informací potřebných do školy. V porovnání s minulým rokem jsme zaznamenali výraznější nárůst zájmu ţáků o jednotlivé kategorie stránek na internetu (o 1-13 procentních bodů). 57

58 74 % ţáků pouţívá ovou schránku. Nejčastějším poskytovatelem je Gmail (29 %), a dále následují Seznam.cz (18 %) a Hotmail (11 %). 16 % ţáků vyuţívá sluţbu Windows Live. Nejvíc ţáků pouţívá chatovací program Messenger (12 %) a ovou schránku Hotmail (11 %). Aţ 96 % zúčastněných ţáků pouţívá internetovou on-line komunikaci. Nejčastější formou jsou Facebook (53 %), ICQ (51 %) a Skype (46 %). 58

59 6.3 Bezpečnost žáků na internetu 74 % ţáků si je vědomých, ţe internet můţe být i nebezpečný. Uvědomění si, ţe internet můţe být i nebezpečný představuje základní krok k tomu, aby se ţák nenechal obtěţovat, zneuţívat na internetu nebo poškodit počítač. Nevědomost ţáků o moţných hrozbách na internetu je způsobena nedostatečným varováním. V porovnání s minulým rokem jsme zaznamenali pokrok při varování na moţné nebezpečí na internetu (o 2 procentní body). Nejčastěji ţáky upozornil jejich učitel ve škole (37 %) nebo rodiče případně sourozenci (25 %). 59

60 Zájem rodičů o činnost jejich dětí na internetu klesá s přibývajícím věkem dětí. V průměru aţ 80 % rodičů se zajímá o činnost svých dětí na internetu. Rodiče mají šanci zabránit moţným hrozbám internetu a ochránit tak své děti. 39 % ţáků se uţ střetlo s případem obtěţování na internetu. V případě, ţe by se ţák stal obětí obtěţování / šikany na internetu, hledal by pomoc u rodičů (42 %), u kamarádů (27 %), na internetu (17 %) nebo u učitele (14 %). 60

61 6.4 První kontakt žáků s počítačem Průměrný ţák začal pouţívat počítač v 9 letech a to doma. Ve škole se k němu poprvé dostal v 10 letech. S internetem se nejdřív seznámil ve škole v 11 letech a doma ho začal pouţívat přibliţně o půl roku později. Věk, ve kterém ţáci začínají pouţívat počítač a internet z roku na rok klesá, coţ je zobrazeno v grafu. Nejmladší ţáci (méně neţ 10 let) začínají počítač a internet pouţívat v průměru o 3 roky dřív neţ tomu bylo u nejstarších ţáků (nad 16 let). 61

62 6.5 Schopnosti žáků pracovat s počítačem Největší počet ţáků dokáţe pracovat s internetovým prohlíţečem (98 %), následně s textovým procesorem (97 %) a nástrojem na tvorbu prezentací (89 %). Ţáci mají největší problémy s tvorbou www stránek / blogů (58 %) a programovacími jazyky (53 %). Ţáci dosáhli následující průměrné známky u jednotlivých typů programů: Průměrná známka Neovládá Základní práce s počítačem 1,53 1 % Internetový prohlížeč 1,83 2 % Textový procesor 2,23 3 % Nástroj na tvorbu prezentací 2,89 11 % Tabulkový procesor 2,94 13 % ový klient 2,89 14 % Grafický software 3,31 37 % Tvorba www stránek / blogů 3,78 42 % Programovací jazyk 3,93 47 % 62

63 Starší ţáci jsou všeobecně lepší v pouţívání vybraných typů softwaru. Největší rozdíly jsme zaznamenali při tvorbě www stránek / blogů (33 procentních bodů mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou) a pouţití ového klienta (27 procentních bodů). Nejmenší rozdíl s ohledem na věk ţáků jsme zaznamenali při pouţívání textového procesoru a internetového prohlíţeče (3-4 procentní body). V porovnání s minulým rokem došlo k největšímu nárůstu počtu ţáků, kteří ovládají práci s nástrojem na tvorbu prezentací (o 13 procentních bodů). 63

64 V letošním průzkumu jsme se ptali také učitelů na průměrné schopnosti práce s ICT u jejich ţáků. Při porovnání tohoto hodnocení s výsledky ţákovského sebehodnocení je průměrná známka dosaţena mírně niţší, coţ je pochopitelné. Největší zásluhu na schopnostech ţáků pracovat s počítačem mají právě oni sami (43 %). Stále důleţitější úlohu v tomto procesu však zastává učitel (43 %, nárůst o 5 procentních bodů). 64

65 20 % ţáků se uţ zúčastnilo alespoň jednoho e-learningového kurzu. Dalších 38 % by mělo zájem o tuto formu vzdělávání v budoucnu. Ţáky nejvíce zajímá programování a 54 % by se chtělo vzdělávat právě v této oblasti. Následuje zpracování hudby nebo videa (47 %), tvorba www stránek / blogů (41 %), počítačové sítě (17 %) a správa hardware (8 %). 65

66 7. ICT ve vyučovacím procesu 7.1 Míra používání ICT při vyučování V letošním průzkumu měly školy uvést počty odučených hodin jako i hodin informatiky, hodin s pouţitím internetu a hodin s osobním přístupem k počítačům. Ţáci se k počítačům dostávají v 12 % vyučovacích hodin. Internet se vyuţívá při vyučování na 12 % základních a 9 % středních škol. 66

67 V průzkumu jsme zjišťovali, na kterých předmětech pouţívají ţáci počítač nejčastěji. Ţáci měli za úkol uvést tři předměty, na kterých pouţívají počítač nejčastěji. Podobně jako minulé roky se na prvním místě umístila informatika (91 %). S výrazným odstupem, avšak stále s pouţitím počítače při vyučování nad 20 % se umístilo vyučování Anglického jazyka (31 %) a Matematiky (25 %). 67

68 Ţáci se stále častěji mají moţnost setkat s výpočetní technikou i při vyučování. Nejčastější formou je práce na počítačích v počítačové učebně (90 %). Ţáci tak tráví hodiny informatiky, ale s touhle formou výuky se setkávají také na jiných předmětech jako anglický jazyk a matematika. Vysvětlování učiva pomocí počítače a dataprojektoru (84 %), popřípadě interaktivní tabule (59 %) si měl moţnost vyzkoušet menší podíl ţáků, hlavně z důvodu nedostatečného zabezpečení výpočetní techniky na některých školách. 68

69 7.2 Překážky využívání ICT při vyučování Největším problémem se ukázal být nedostatek počítačů pro učitele (61 %), následně problémy s přístupem k počítačům (58 %) a nedostatek počítačů pro studenty (57 %). Pouze 8 % učitelů vyjádřilo obavy ohledem slabé podpory vedením školy pro ICT. 69

70 8. Přínos ICT pro školu Pouţití ICT prostředků pomáhá také samotnému vedení škol. Letos jsme se zaměřili na zjištění vyuţití informačního systému na školách a obsah, aktualizaci a umístnění internetové stránky školy, která napomáhá školám zviditelnit se široké veřejnosti. 8.1 Školní informační systém Všechny zúčastněné střední školy vyuţívaly informační systém školy, u základních škol tomu tak bylo v 90 % škol. Informační systém je nejvíce pouţíván na evidenci známkování (54 % ZŠ, 100 % SŠ), evidenci docházky (31 % ZŠ, 41 % SŠ), tvorbu rozvrhu (22 % ZŠ, 83 % SŠ). Školy také vyuţívají informační systémy na školní matriku a tisk vysvědčení. Nejrozšířenějším typem informačního systému na školách je systém Bakaláři (49 % základních a 76 % středních škol ho pouţívá). Školy ze zbývajících systémů pouţívají ještě systémy iškola.cz, SAS, Škola OnLine a systém vytvořený nad Windows SharePoint. 70

71 8.2 Internetová stránka školy Všechny střední školy v průzkumu mají vlastní internetovou stránku. 5 % základních škol uvedlo, že nemá svou internetovou stránku. Stejně jako v minulých letech internetové stránky slouží školám hlavně jako možnost prezentovat se. Proto nejčastěji vyskytujícím se obsahem bývají kontakty na školu (100 % středních škol, 68 % základních škol) a úspěchy školy (86 % středních a 61 % základních škol). Velký rozdíl mezi středními a základními školami můžeme pozorovat u informací o přijímacích pohovorech, které na své stránce uvádí 100 % středních škol ve srovnání se 23 % základních škol. Ve srovnání s loňským rokem se mírně zvýšil počet škol, které aktualizují svou webovou stránku denně (o 3 procentní body na 16 %) nebo týdně (o 2 procentní body na 40 %). 71

72 Většina škol má umístněné své stránky pomocí webhostingu. Webhostingové služby využívá 79 % škol. V porovnání s minulým rokem nejde o výrazné změny. 72

73 9. Vedení školy a jeho vztah k ICT 9.1 Spolupráce škol v oblasti ICT V porovnání s minulým rokem došlo k významnému propadu v míře spolupráce s jinými školami. 8 % základních a 27 % středních škol spolupracuje s jinými školami v oblasti ICT. U základních škol došlo k propadu o 10 procentních bodů a u středních škol pouze o 1 procentní bod. Nejčastěji uváděnými formami spolupráce jsou společné projekty, konzultace a školení. 9.2 Podpora učitelů využívajících ICT Školy posílají častěji své učitelé na školení mimo školu (nárůst o 36 procentních bodů). Tento nárůst byl na úkor školení v rámci školy (propad o 43 procentních bodů). Rovněţ letos více škol zastávalo názor, ţe učitel by se měl v této oblasti vzdělávat sám (nárůst o 12 procentních bodů). 73

74 Dvě třetiny škol by přivítaly školení na tvorbu výukových materiálů s vyuţitím ICT a školení na vyuţití počítačů v pedagogické praxi učitele. Tyto dva typy školení by uvítal přibliţně stejný počet škol jako loňský rok. K největšímu poklesu došlo v zájmu o správu sítí a počítačových učeben před rokem o tento typ školení mělo zájem 31 % škol, v letošním roce je to 24 % škol. Tento pokles zájmu můţe být způsoben vyšší nabídkou příslušných školení. Na druhé straně největší nárůst nastal v zájmu o školení věnované projektovému vyučování pomocí prostředků ICT (o 8 procentních bodů). 74

75 10. Partneři ve Vzdělávání 10.1 Informovanost o programu PiL V porovnání s minulým rokem jsme zaznamenali výrazný nárůst informovanosti škol o projektech v rámci iniciativy Partneři ve Vzdělávání (o procentních bodů). Nejvíc škol i tento rok znalo projekty Moderní učitel (66 %), Moderní výuka (66 %) a Moderní správce (64 %). 62 % učitelů zná portál Moderní výuka. Informovanost učitelů o ostatních projektech iniciativy Partneři ve Vzdělávání je výrazně niţší projekt Young Developers zná 15 %, Microsoft IT Academy 13 % a PiL Centers of Education 12 % učitelů. 75

76 Školy se o iniciativě Partneři ve Vzdělávání dozvěděly v převáţné míře na konferencích a z internetu (obě po 32 %). U učitelů sehrál internet také důleţitou úlohu (33 %) a byl následován ústním podáním, ať uţ od kolegů učitelů nebo od vedení školy (24 a 22 %). V porovnání s minulým rokem sehrála roadshow Microsoft pro školství důleţitější úlohu a celkem 29 % škol a 12 % učitelů bylo s iniciativou Partneři ve Vzdělávání obeznámeno právě touto formou (nárůst o 27 a 9 procentních bodů). 76

77 10.2 Zapojení škol do programů Partneři ve Vzdělávání Nejvíc škol je zapojených do programu Moderní správce (39 %), dále následuje Moderní učitel (37 %), Moderní výuka (34 %) a Fresh Start (25 %). Největší zájem škol je o program Moderní výuka (13 % doposud nezapojených škol by se chtělo zapojit v budoucnu). 77

78 10.3 Zapojení učitelů do programů Partneři ve Vzdělávání Nejvíce učitelů se zapojilo do programu Moderní učitel a Moderní výuka (10 a 6 %). O tyto projekty je zároveň i největší zájem (dalších % učitelů má zájem zúčastnit se v budoucnu). 78

79 11. Závěr Letošního průzkumu se zúčastnilo 108 škol (přibliţně 2 % všech českých základních a středních škol), 864 ţáků a 216 učitelů. ICT prostředky na školách Na jeden ţákovský počítač připadá na střední škole pouze 6,3 ţáků. U základních škol je to 7,2 ţáků na jeden počítač. Oproti minulému roku bylo zaznamenáno zlepšení o 23 % u základních a o 16 % u středních škol. Ze všech počítačů určených pro ţáky jsou 4 % notebooky nebo tablet PC. Průměrný věk počítačů na základních školách je 5,44 a na středních 5,23. Počítače pro ţáky ve škole jsou nejčastěji umístěny v počítačových učebnách (73 % u základních škol, 86 % u středních škol). 98 % zúčastněných učitelů se domnívá, ţe pouţití počítačů je dostupné pro jejich ţáky. Problémy s přístupem ţáků na internet pociťuje 9 %, k elektronické tabuli 17 %, k tiskárně 19 %, digitálnímu fotoaparátu 32 % a notebooku 69 % zúčastněných učitelů. Nejvíce škol je na internet připojeno pomocí Wi-Fi. 54 % základních a 66 % středních škol vyuţívá bezdrátovou technologii pro přístup k internetu. Nejvíce středních škol má připojení rychlejší neţ 4096 kb/s (55 % středních škol). Nejčastěji se vyskytujícím připojením na základních školách je kb/s (38 % základních škol). Školy vlastní nejvíc licencí operačního systému Windows XP (aţ na 72 % všech počítačů ve školách je nainstalován tento operační systém). Nejnovější produkt Windows 7 je nainstalován na 4 % všech počítačů ve školách. Na 51 % základních a 83 % středních škol je alespoň na jednom počítači nainstalován kancelářský balík Office Nejvýraznější změnu oproti minulému roku jsme zaznamenali v případě balíku Open Office. 29 % všech licencí kancelářského balíku na základních školách a 28 % na středních školách tvoří právě balík Open Office, jde tak o nárůst o 18 a 16 procentních bodů. V roce 2009 školy utratily v průměru 320 tisíc českých korun (nárůst o 50 %). Nárůst investic nastal hlavně při nákupu hardware. Nákup hardware tak tvoří 61 %, nákup software 10 %, provoz ICT 20 % a jiné sluţby 9 %. Většina škol vyuţívala zdroje zřizovatele na financování nákupu. V porovnání s minulým rokem, výrazně více škol vyuţilo finance získané prostřednictvím evropských projektů (20 %, nárůst o 12 procentních bodů). ICT z pohledu učitelů Pozitivní postoj učitelů k ICT je jedním z předpokladů pro úspěšné zavedení ICT prostředků do samotného vyučování. Učitelé v převáţné míře souhlasili s výroky o vhodnosti vyuţití ICT v práci učitele a také o vyuţití ICT ţáky. 99 % učitelů si myslí, ţe ICT poskytuje studentům přístup k široké škále vzdělávacích materiálů. Mezi další výhody vyuţití ICT v práci učitele patří poskytnutí efektivnějších vzdělávacích instrukcí (89 %), rozvoj aktivity a nezávislosti studentů (88 %), spolupráce s kolegy (79 %). Postoj učitelů k výrokům ohledně ICT je podmíněn jejich názory ohledně vyučování a vzdělávání. 79