Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání. Česká Republika

Transkript

1 Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání Česká Republika Pro Microsoft Corporation Q-Mat, o.p.s. Květen 2007

2 Obsah A. Úvod... 5 I. Motivace a cíle průzkumu Program PiL Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání... 5 II. Metodologie a statistický přehled průzkumu Metodologie Návratnost dotazníků Zúčastněné vedení škol Zúčastnění učitelé Zúčastnění žáci B. Dostupnost a používání ICT na školách I. Vybavenost škol ICT Množství počítačů Připojení na internet Financování prostředků ICT II. Software Operační systém Kancelářský software Serverová řešení Nákup licence III. Správa softwaru a hardwaru C. Využívaní ICT I. Obecně Rozmístění počítačů Časová dostupnost Použití počítače žáky Využití internetu žáky II. Využívání ICT na vyučování Využití ICT Předměty Oblíbená hodina

3 4. Co chybí žákům ve výuce z ICT Co chybí učitelům při využívání ICT III. Využití ICT mimo vyučování Využití prostředků ICT Používání počítačů žáky Využití internetu žáky IV. Využívání ICT učiteli při přípravě na vyučování Používání počítače Využití internetu V. Využití ICT doma Žáci - počítač Žáci - Internet VI. Internetová a intranetová řešení Webová stránka Informační systém D. Úroveň vědomostí učitelů a žáků o ICT I. Úroveň žáku v oblasti ICT První setkání s počítačem Schopnost práce s počítačem Programátorské schopnosti Naučení se používat počítač II. Učitelé Uživatelská úroveň Programátorská úroveň Školení v oblasti ICT E. Školní systém I. Využití ICT ve výuce II. Názory učitelů o ICT III. Sdílení zkušeností mezi školami IV. Spolupráce s mimovládními organizacemi F. Program PIL I. Povědomí o programu PiL

4 G. Závěr I. Počítače II. Žáci III. Učitelé

5 A. Úvod I. Motivace a cíle průzkumu 1. Program PiL Program Microsoft Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning, PiL) je inovativní program v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), který se na území České republiky začal realizovat v kalendářním roce Je orientován do oblasti vzdělávání. Definuje tři základní cíle, kterými jsou: zpřístupnění výpočetní techniky ve vzdělávacích organizacích, vytvoření podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a zvýšení informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. 2. Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání Česká Republika se v současné době nachází ve čtvrtém roce programu PiL. Průzkum se v tomto roce realizuje už potřetí. Cílem průzkumu je hodnocení a monitorování programu PiL. Vyhodnocuje se míra nasazení a použití ICT ve vzdělávání včetně zmapování potřeb jednotlivých typů škol, učitelů i žáků. Průzkum je důležitým prostředkem zpětné vazby, kterým se zjišťuje a ověřuje míra implementace a postup pokroku ve využívání ICT, a taky efektivita jejich využívání. Průzkum je rovněž základem pro plánování budoucích aktivit, což může významnou měrou přispět k úspěchu celého programu. Předkládaná zpráva mapuje stav za kalendářní rok Významnou součástí letošní zprávy by mělo být srovnání stavu za poslední tři roky. 5

6 II. Metodologie a statistický přehled průzkumu 1. Metodologie Průzkum byl realizován na celostátní úrovni formou dotazníků v prvních měsících roku V České republice se nachází 4254 základních a 1493 středních škol. Na účely průzkumu z nich bylo vybráno 444 základních škol, což odpovídá 10,4% a 156 středních škol, což odpovídá také 10,4%. Osloveno bylo celkem 600 škol. Na školy byli zaslány tři typy dotazníků pro vedení školy, pro učitele a pro žáky. Na všechny vybrané školy jsme zaslali dotazník pro vedení školy, na 60 z nich bylo zasláno i 20 dotazníků pro učitele a na dalších 60 škol bylo zasláno i 60 dotazníků pro žáky. Dotazníky pro žáky měli vyplnit všichni žáci dvou libovolně zvolených tříd z různých ročníků. Tímto způsobem bylo osloveno 1200 učitelů a 3600 žáků. Při výběru škol pro účely průzkumu bylo zohledněno rovnoměrné zastoupení těchto typů škol: Základní školy, 1. stupeň Základní školy, velké Střední školy, soukromé Střední školy, státní 2. Návratnost dotazníků 32,6% 30,0% 20,8% Návratnost dotazníků 28,1% 23,5% 24,1% 21,3% 18,3% 13,7% dotazníky pro vedení školy dotazníky pro učitele dotazníky pro žáky ,8% škol nám zaslalo vyplněný dotazník pro vedení školy. 13,7% oslovených učitelů nám zaslalo zpět vyplněný dotazník. Ve srovnání s minulým rokem poklesla návratnost dotazníků pro učitele o 10 procentních bodů a dotazníků pro vedení školy o 9 procentních bodů. Návratnost dotazníků pro žáky stoupla o 4 procentní body na 28,1%. 6

7 3. Zúčastněné vedení škol Návratnost dotazníků pro vedení školy odpovědeli neodpovědeli Průzkumu se zúčastnilo 125 škol, což je 20,8% dotazovaných škol. Počet zúčastněných škol poklesl o 55 oproti minulému roku. Zúčastněné základní a střední školy střední školy 30 základní školy 95 Ze škol se průzkumu zúčastnilo 30 středních (24% z celkového počtu zúčastněných škol) a 95 základních škol (76%). 7

8 4. Zúčastnění učitelé Návratnost učitelských dotazníků odpovědeli neodpovědeli 165 učitelů zaslalo zpátky vyplněný dotazník, návratnost je 13,7%. Počet zúčastněných učitelů meziročně klesl o 55. Zúčastnění učitelé podle pohlaví muži 23% ženy 77% Ženy učitelky tvoří více než tři čtvrtiny z celkového počtu učitelů. Oproti minulému roku je struktura mužů a žen zhruba stejná (procentuální podíl žen se zvýšil o 1 procentní bod). 8

9 Zúčastnění učitelé podle věku let 23,6% nad 60 let 3,0% do 30 let 12,7% let 28,5% let 29,1% Nejvyšší podíl mezi respondenty měli učitelé ve věku let a let. V obou skupinách se jedná o téměř třetinové zastoupení. Nejmladší (do 30 let) a nejstarší (nad 60 let) věková kategorie byly zastoupeny nižším počtem učitelů. 3% učitelů neuvedla své pohlaví. Zúčastnění učitelé podle předmětů 53,0% 49,7% 17,6% humanistické přírodovědné jiné Nejvyšší zastoupení měli učitelé humanitních předmětů, kteří tvoří o něco více než polovinu (53%) ze všech zúčastněných učitelů. O něco nižší zastoupení měli přírodovědné předměty (50%). Jiné předměty byly zastoupeny 18% učitelů. Oproti minulému roku zůstala zachovaná struktura zúčastněných učitelů podle vyučovaných předmětů. 9

10 5. Zúčastnění žáci Návratnost žákovských dotazníků odpovědeli neodpovědeli Průzkumu se zúčastnilo 1014 žáků, což představuje 28,1% návratnost dotazníků. Ve srovnání s minulým rokem došlo k nárůstu návratnosti o 4 procentní body. Dotazníky zaslalo o 82 žáků více než v předchozím průzkumu. Rozlišení žáků podle pohlaví chlapci dívky Průzkumu se zúčastnilo 499 chlapců a 504 děvčat. 11 žáků neuvedlo své pohlaví. 10

11 Zúčastnění žáci podle věku nad 18 let 7,70% do 12 let 18,40% let 28,80% let 45,10% Největší, téměř poloviční (45%), věkovou skupinu tvoří žáci ve věku let. Druhou největší věkovou skupinou (29%) jsou žáci ve věku let. Nejméně zastoupenou skupinou jsou žáci ve věku nad 18 let tvoří 7,7% respondentů 11

12 B. Dostupnost a používání ICT na školách I. Vybavenost škol ICT 1. Množství počítačů Průměrný počet počítačů na školách 102,7 46,8 29,1 Všichni Základní školy Střední školy Stejně jako v předchozích letech, každá škola zapojená do průzkumu disponuje počítači. Průměrný počet počítačů na všech školách je 47. Školy se však významně liší v počtu počítačů, zejména mezi základními a středními školami byl velký rozdíl. Průměrný počet počítačů na základních školách je 29,1, na středních školách je to více než 3,5 krát více až 102,7 počítačů. Průměrný počet počítačů na zúčastněných školách 102,7 91,0 57,9 24,6 22,7 29, ZŠ SŠ V porovnání s předchozími lety došlo k zvýšení počtu počítačů připadajících na školu, jak u základních, tak u středních škol. U středních škol o téměř 12 počítačů na školu a u základních škol o 6 počítačů na školu. 12

13 Průměrný počet počítačů na školách 60,6 38,9 46,8 17,0 19,5 15,2 15,4 6,4 4,4 6,8 1,9 1,7 3,2 5,4 18,8 10,5 23,3 13,8 ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 žáci učitelé nepedagogičtí pracovníci Při bližším pohledu na strukturu využití počítačů zjistíme, že pro každou skupinu, pro žáky, pro učitele i pro nepedagogické pracovníky, se počet počítačů v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Nejvíce počítačů je využíváno žáky, přibližně třikrát více než učiteli. Průměrná střední škola je vybavena 61 počítači pro žáky, 23 počítači pro učitele a 13 počítačů je k dispozici pro nepedagogické pracovníky. Na základních školách je v průměru 19 počítačů pro žáky, 7 počítačů pro učitele a 3 počítače pro nepedagogické pracovníky. Největší změnu oproti minulému roku jsme zaznamenali v případě počítačů pro žáky na středních školách, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 14procentních bodů ze 47% na 61%. Průměrný počet žáků na školách 326,4 466,4 425,1 221,5 215,1 491, ZŠ SŠ Při posuzování počtu počítačů i některých dalších charakteristik je třeba mít na zřeteli, že ve srovnání s minulým rokem došlo ke změnám v průměrném počtu žáků na zúčastněných školách. Průměrný počet žáků na ZŠ v letošním roce je 215,1 (221,5 loni). Průměrný počet žáků na SŠ je v letošním roce 491,1 (425,1 loni), došlo k nárůstu o 66 žáků. 13

14 11,0 Počet žáků na jeden počítač 8,1 Základní školy Střední školy Lepším ukazatelem vybavenosti škol počítači oproti celkovému průměrnému počtu počítačů na škole je počet žáků připadajících na jeden žákovský počítač a obdobně pro učitele. Ten totiž eliminuje vliv různé velikosti škol v jednotlivých letech průzkumu. Žákovským počítačem rozumíme počítač, který je určen pro práci žáků školy, analogicky definujeme učitelský počítač. Střední školy jsou na tom podle očekávání lépe, na jeden žákovský počítač připadá pouze 8 žáků. Při základních školách je to 11 žáků na jeden počítač. Počet učitelů na jeden počítač 2,1 2,5 1,8 Všichni Základní školy Střední školy Středním školám se podařilo překonat hranici 2 učitelů na jeden počítač a v roce 2006 tak na jeden učitelský počítač připadalo pouze 1,8 učitele. Na základních školách se o jeden počítač dělilo v průměru 2,5 učitele. 14

15 Počet žáků na jeden žákovský počítač 19,2 11,8 14,5 9,1 11,0 8, ZŠ SŠ 3,5 Počet učitelů na jeden učitelský počítač 3,7 2,4 2,0 2,5 1, ZŠ SŠ V porovnání s předchozími lety je vidět posun k lepšímu, tedy snižování počtu žáků i učitelů připadajících na jeden počítač. Na základních školách je tento počet vyšší než na středních, ale k zlepšování dochází rychleji než na středních školách. Na základních školách se ukazatel počtu žáků na jeden žákovský počítač oproti roku 2005 zlepšil o 24%, na středních školách pouze o 11%. Počet učitelů na jeden učitelský počítač se na základních školách zmenšil o 1,2 učitele, na středních pouze o 0,2 učitele. 15

16 2. Připojení na internet Počet škol připojených k internetu 0,0% 1,1% 0,0% 100,0% 98,9% 100,0% nepřipojené školy připojené školy Loni bylo na internet připojeno 99% škol zúčastněných v průzkumu. V tomto roce jsou všechny zúčastněné školy připojené na internet. To svědčí o dobrém stavu českých škol, alespoň co se týká možnosti připojení. 16

17 3. Financování prostředků ICT Způsob získání počítačů jinak 8,9% darem 14,5% zprojektů 20,7% z vlastních zdrojů 55,9% Více než polovinu (56 %) počítačů školy financovaly ze svých vlastních zdrojů. Dalších 21% získaly prostřednictvím projektů, 15% získaly darem. V rámci projektů byl nejčastěji využíván projekt SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání). 61,8% 49,4% Způsob získání počítačů 24,3% 17,5% 17,7% 11,7% 9,1% 8,7% z vlastních zdrojů z projektů darem jinak Základní školy Střední školy Střední školy jsou schopny z projektů a darů získat oproti základním více počítačů. Střední školy získaly 18% počítačů darem, základní jenom 12%. Střední školy získaly 24% počítačů z projektů, při základních školách podíl takto získaných počítačů na celkovém počtu získaných počítačů je 17%. Základní školy naopak více využívají vlastní zdroje (rozdíl činí 12 procentních bodů). 17

18 Způsob získání počítačů 71,8% 68,3% 55,9% 8,6% 8,2% 1,8% 3,5% 3,4% 2,4% 20,7% 14,5% 8,9% vlastní zdroje jiný program dar jinak Oproti minulým letům nastal pokles v získávání počítačů z vlastních zdrojů o 12 procentních bodů, z 68% nad 56%. Výrazně se zvýšil podíl počítačů získaných darem nebo z projektů, celkem až o 23,6 procentních bodů. Způsob získání počítačů 2,0% 9,9% 3,3% 3,9% 12,5% 4,7% 17,5% 11,7% 9,1% 1,7% 7,6% 3,6% 3,2% 6,3% 1,4% 24,3% 17,7% 8,7% 61,2% 52,2% 61,8% 79,6% 75,6% 49,4% ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 vlastní zdroje jiný program dar jinak U základních škol došlo k zvýšení podílu počítačů financovaných z vlastních zdrojů o 10%. U středních škol došlo naopak k poklesu podílů těchto počítačů z 75% na 49,4%. Podíl počítačů získaných z jiných programů stoupl u obou typů škol, u základních o 14 procentních bodů, u středních škol o 21 procentních bodů. 18

19 Vynaložená suma na účely (v Kč) nákup hardwaru nákup softwaru služby spojené s provozem IKT jiné, např. připojení na internet Nejvíc vlastních finančních prostředků školy investovaly do nákupu hardwaru, v průměru na jednu školu připadalo téměř Kč Kč vynaložila průměrná škola na nákup softwaru, Kč na služby spojené s provozem ICT a Kč na jiné účely (např. na připojení na internet). Vynaložená suma na účely (v Kč) jiné, např. připojení na internet služby spojené s provozem ICT nákup softwaru nákup hardwaru Základní školy Střední školy Velký rozdíl můžeme pozorovat mezi základními a středními školami. Střední školy vynaložily zhruba 4 krát vyšší sumu na nákup hardwaru a softwaru oproti základním školám (247 tis. oproti 66 tis. Kč a 94 tis. Kč oproti 23 tis. Kč). Při službách spojených s provozem ICT byl rozdíl menší, střední školy minuly na tento účel v průměru ani ne 2 krát více než základní školy. V minulých letech se v průzkumu nesledovalo množství vynaložených finančních prostředků, a proto nemáme možnost porovnat současné hodnoty s předchozími lety. 19

20 Financování připojení do internetu 80,0% 60,2% 49,2% 52,2% 56,7% 23,3% Všichni Základní školy Střední školy škola samostatně jinak Většina škol (60%) si připojení na internet financuje alespoň z části samostatně. Polovina využívá jiné zdroje financování. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami v struktuře financování. Základní školy využívají skoro stejnoměrně vlastní zdroje financování a jiné zdroje. U středních škol dominuje samostatné financování školou (až 80% škol) oproti jinému způsobu financování (23% škol). 20

21 II. Software 1. Operační systém 56,7% 51,4% 61,6% Operační systém 1,2% 0,2% 2,0% 1,1% 1,0% 1,1% 0,8% 0,5% 1,1% 0,6% 0,2% 1,0% 0,1% 0,2% 0,1% 0,2% 22,0% 28,7% 16,0% 17,4% 17,8% 17,0% Windows XP Windows 2000 Windows 95/98, ME Unix / Linux MS DOS Windows 3.1 Windows NT Mac OS Jiný Všichni Základní školy Střední školy Na 57 % počítačů je nainstalován operační systém (OS) Windows XP. Na dalších 22% se nachází operační systém Windows 2000 a na 17% operační systém Windows 9x (95, 98, ME). Dohromady na 97 % počítačů jde o operační systém Windows, ostatní OS (Linux, Unix, Novel Netware) jsou zastoupeny pouze v malé míře. Základní a střední školy jsou na tom různě, co se týče aktuálnosti OS. Na 61% počítačů středních škol je OS Windows XP, ale pouze na 51% počítačů základních škol. U těch je vyšší zastoupení staršího OS Windows V grafu jsou alternativní OS agregovány do jedné položky. 21

22 Operační systém 2,1% 3,1% 1,2% 0,2% 0,7% 1,1% 1,5% 0,5% 0,8% 0,9% 1,0% 0,6% 0,1% 0,6% 0,1% 0,1% 0,3% 0,1% 26,2% 38,9% 56,7% 21,1% 18,8% 22,0% 23,1% 17,4% 45,3% Win XP Win 2000 Win 9x UNIX/ Linux MS-DOS Win 3.1 Win NT Mac OS jiný Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost OS. Při operačním systému Windows XP došlo k nárůstu o 18 procentních bodů. Nejvýraznější pokles, o 6 procentním bodů, zaznamenaly operační systémy Windows 9x. Počet instalací OS Windows 2000 se meziročně zvýšil z 18% na 22%. Starší OS Windows, DOS a jiné OS mají dlouhodobě nízký podíl a tento rok se jejich podíl ještě snížil o 2,5%. Operační systémy 25,4% 21,3% 43,8% 34,2% 30,3% 28,5% 28,7% 51,4% 17,8% 18,0% 29,8% 46,5% 11,9% 42,8% 20,7% 16,0% 61,6% 17,0% ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 Win 2000 Win XP Win 9x Aktuálnost operačního systému se zvýšila jak na základních, tak na středních školách. Na základních se poprvé stal nejpoužívanějším operačním systémem MS Windows XP. Zvýšil se tak počet počítačů s aktuálním operačním systémem od společnosti Microsoft o 21 procentních bodů. U středních škol se také zvýšil počet počítačů s nainstalovaným Windows XP o 19 procentních bodů (ze 43% na 62%). 22

23 2. Kancelářský software Kancelářský balík MS Office XP MS Office 97/2000 MS Office ,1% 30,8% 29,8% Open Office 10,2% PC Suite 602 Jiný 0,4% 2,7% Kancelářský software s dominantním postavením je podle očekávání nadále MS Office. Na 31% počítačů je nainstalovaná verze MS Office XP. O něco menší zastoupení, 30%, má verze MS Office % počítačů má nainstalovanou aktuální verzi MS Office Na 13% počítačů je nainstalovaný jiný kancelářský software, z něhož je nejvíce zastoupen OpenOffice.org s instalacemi na 10% počítačů. 37,9% 23,1% 25,3% 34,5% Kancelářský balík 10,5% 22,6% 10,0% 30,0% 3,2% 2,3% 0,5% 0,2% MS Office XP MS Office 97/2000 MS Office 2003 Open Office PC Suite 602 Jiný Střední školy Základní školy Mezi základními a středními školami je rozdíl hlavně ve verzích MS Office, které se nejvíc používají. Základní školy využívají ve větší míře aktuální Office 2003 (30%), ale také starší Office 97/2000 (35%). Střední školy používají nejvíc Office XP (38%). Alternativní kancelářské balíky jsou využívány na středních školách o jeden procentní bod více oproti základním školám. 23

24 Kancelářský balík MS Office XP/ ,0% 32,7% 56,90% MS Office 97/ ,75% 32,6% 52,0% OpenOffice 10,24% 11,4% 6,1% 602 PC Suite 2,74% 3,9% 5,1% Jiný 0,36% 0,5% 0,0% Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost používaných kancelářských balíků. Počet instalací Office XP/2003 vzrostl o 24 procentních bodů. V minulých letech nebyly v průzkumu rozlišené instalace Office XP a Office 2003, proto je při srovnání s minulými lety musíme agregovat. Počet instalací starších verzí 97/2000 poklesl o 3 procentní body z 33% na 30%. Podíl jiných kancelářských balíků (Openoffice.org, 602 PC Suite) meziročně poklesl o 2 procentní body z 15% na 13%. 24

25 3. Serverová řešení Windows Server 2003 Windows Server 2000 Serverová řešení 37,9% 34,7% Linux 17,9% Windows Exchange Server 13,7% Novell Windows ISA Server Windows SQL Server Unix 9,5% 7,4% 5,3% 2,1% Na školách, které používaly nějaké serverové řešení, byl nejvíce (38%) používán Windows Server % škol používalo starší Windows Server Řešení od společnosti Microsoft je použito na 83% škol. Windows Exchange Server používalo 14% škol. Ze serverových řešení jiných společností byl nejvíce zastoupen Linux, který používalo 18% škol z těch, které používaly nějaké serverové řešení. 4. Nákup licence Licence Nákup licence spolu spočítačem (jen operační systém) Multilicenční smlouva Select pro školství Nákup licence spolu spočítačem (operační systém i MS Office) Multilicenční smlouva School Agreement Multilicenční smlouva Open Licence 5,4% 12,6% 28,8% 39,6% 37,8% Ze škol, které v letech 2005 a 2006 zakoupily licenci operačního systému MS Windows nebo sady aplikací MS Office, nejvíce (40%) zakoupilo spolu s počítačem pouze licenci pro operační systém. Významný podíl má také multilicenční smlouva Select pro školství, kterou využilo 38% dotazovaných škol. 29% škol si zakoupilo licenci pro operační systém i balík Office spolu s počítačem. 25

26 III. Správa softwaru a hardwaru 46,3% 54,8% Správa hardwaru na školách 1,6% 2,2% 0,0% 53,3% 20,0% 26,8% 26,9% 26,7% 25,2% 16,1% Dodavatelskou formou Učitel Vlastní správce Jinak Všichni Základní školy Střední školy Ve školách převládá správa hardwaru dodavatelskou formou (46%). V 27% případů pečuje o HW školy učitel a v 25% případů vlastní správce. Jsou ale výrazné rozdíly mezi základními a středními školami. Střední školy ve velké míře (53%) využívají vlastních správců a dodavatelskou formu používají jenom v 20% případů. 55% základních škol naopak využívá dodavatelskou formu správy a pouze 16% z nich využívá vlastního správce. Správa hardwaru na školách 7,6% 1,9% 7,8% 3,3% 1,6% 56,6% 34,0% 60,6% 28,3% 46,3% 26,8% 25,2% dodavatelskou formou učitel vlastní správce jinak Oproti minulému roku se významně zvýšil počet škol, které využívají ke správě HW vlastního správce. Nárůst je až 18 procentních bodů. Význam dodavatelské formy správy hardwaru poklesl o 15 procentních bodů na 46%. Zabezpečení správy hardwaru učiteli pokleslo o 1,5 procentního bodu. 26

27 1,5% 29,9% 68,7% 0,0% 1,7% 25,0% 69,0% 4,3% Správa hardwaru na školách 16,1% 26,9% 54,8% 2,2% 18,0% 41,0% 35,1% 5,1% 18,8% 34,4% 45,3% 1,6% 53,3% 26,7% 20,0% 0,0% ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 vlastní správce učitel dodavatelskou formou jinak Stejné trendy můžeme pozorovat při základních i při středních školách. V případě středních škol narostl podíl škol, kde o HW pečuje vlastní správce, o 34 procentních bodů, z 19% na 53%. Naopak zabezpečení správy HW učitelem meziročně pokleslo o 8 procentních bodů a v případě dodavatelské formy dokonce o 25%. Na základních školách jsme zaznamenali zvýšení využití služeb vlastního správce o 14 procentních bodů. Využití dodavatelské formy správy HW u základních škol pokleslo o 14 procentních bodů. Počet základních škol, kde o HW pečuje učitel, vzrostl o 2 procentní body. 27

28 Správa softwaru na školách 43,0% 43,5% 41,4% 28,9% 34,8% 10,3% 26,4% 19,6% 48,3% 1,7% 2,2% 0,0% Učitel Dodavatelskou formou Vlastní správce Jinak Všichni Základní školy Střední školy Téměř polovině (43%) škol zabezpečuje správu software učitel. Podíl základních i středních škol, kde o software pečuje učitel, je zhruba stejný (41 a 43%), v ostatních formách jsou však výrazné rozdíly. Střední školy využívají ve větší míře služeb vlastního správce (48%) a pouze v 10% využívají dodavatelskou formu, u základních škol je to naopak. 34% z nich využívá dodavatelskou formu a pouze 19% má vlastního správce. Správa softwaru na školách 8,5% 2,8% 8,3% 3,9% 1,7% 50,9% 37,7% 53,9% 33,9% 43,0% 28,9% 26,4% učitel dodavatelskou formou vlastní správce jinak Ve srovnání s minulým rokem poklesl podíl škol, kterým se o správu SW stará učitel, o 11 procentních bodů, z 54% na 43%, a na druhé straně vzrostl podíl škol s vlastním správcem softwaru o 18 procentních bodů. Využití dodavatelské formy se od počátku konání průzkumu drží na zhruba stejné úrovni. 28

29 4,5% 53,7% 40,3% 1,5% 1,7% 56,0% 37,1% 5,2% Správa softwaru na školách 19,6% 43,5% 34,8% 15,4% 46,2% 33,1% 20,3% 50,0% 29,7% 2,2% 5,1% 1,6% 48,3% 41,4% 10,3% 0,0% ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 vlastní správce učitel dodavatelskou formou jinak Na základních školách pokračuje mírný pokles škol, které mají zabezpečenou správu software dodavatelskou formou (meziročně o 2 procentní body). Na středních školách počet těchto škol klesá výrazněji o 19 procentních bodů. Na obou typech škol klesá podíl těch, kde správu SW zabezpečuje učitel. Na základních školách došlo k meziročnímu poklesu o 12 procentních bodů, na středních školách o 9 procentních bodů. Počet škol s vlastním správcem stoupl na obou typech škol, na základních o 18 procentních bodů a na středních o 28 procentních bodů. 29

30 C. Využívaní ICT I. Obecně 1. Rozmístění počítačů Umístnení počítačů Střední školy 81,0% 19,0% Základní školy 81,1% 18,9% Všichni 81,0% 19,0% v počítačových učebnách ve třídách s integrovaným počítačovým vybavením Střední i základní školy používají v převážné většině klasický model počítačové učebny. V těchto učebnách se nachází 81% počítačů přístupných žákům. 19% se nachází ve třídách s integrovaným počítačovým vybavením. Mezi středními a základními školami nejsou žádné rozdíly, na obou typech škol se 19% počítačů nachází ve třídách s integrovaným počítačovým vybavením. 30

31 Model používání ICT 87% 81% 13% 19% Počítačové učebny Integrované třídy Oproti minulému roku došlo k částečnému přesunu počítačů z počítačových učeben do tříd s integrovaným počítačovým vybavením. Počet počítačů v těchto třídách se meziročně zvýšil o 6 procentních bodů, z 13% na 19%. Model používání ICT 9,0% 15,7% 18,9% 10,9% 10,7% 19,0% 87,1% 85,5% 81,1% 85,5% 88,5% 81,0% v integrovaných třídách v počítačových učebnách ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 Ve větší míře došlo k nárůstu podílu počítačů v integrovaných třídách na středních školách o 8 procentních bodů, na základních školách se zvýšil podíl počítačů v integrovaných třídách o 3 procentní body. 31

32 2. Časová dostupnost Prostředky ICT můžou žáci využívat 0,9% 1,2% 0,0% 100,0% 100,0% 100,0% Všichni Základní školy Střední školy Po oběde v pracovních dnech O víkendech Na všech školách mohou žáci využívat prostředky ICT v pracovních dnech odpoledne. Pouze 1% škol umožňuje svým žákům přístup k ICT i přes víkendy. Využití prostředků ICT pro žáky 91,5% 91,7% 100,0% 1,9% 2,8% 0,9% odpoledne v pracovní den přes víkend Oproti minulému roku se situace zlepšila, co se týče možností využití prostředků ICT v odpoledních hodinách po vyučování (z 92% na 100%). Na druhou stranu se o něco málo zhoršila přístupnost školních počítačů přes víkendy. Ta zůstává dlouhodobě pod 3% škol. 32

33 Chtěl bys využívat školské počítače i o víkendech? ano 25,2% ne 74,8% Možnost využívat prostředky ICT v pracovní dny po obědě je vzhledem k zájmu žáků dostatečná, na rozdíl od této možnosti o víkendech. Čtvrtina žáků by chtěla využívat školní počítače i o víkendech, avšak pouze 1% škol to svým žákům umožňuje. Chtěl bys využívat školní počítače i o víkendech? nad 18l ano 13,3% ne 86,7% 16-18l ano 11,8% ne 88,2% 13-15l ano 29,2% ne 70,8% do 12l ano 40,7% ne 59,3% Čím mladší jsou žáci, tím více chtějí využívat školní počítače i o víkendech. U nejmladších (méně než 12 let) by dokonce 40% rádo bylo ve škole i o víkendu. U žáků starých let by chtělo využívat počítače o víkendech 12%, u starších 18 let 13%. 33

34 Prostředky ICT můžou učitelé využívat 36,1% 38,5% 28,6% 100,0% 100,0% 100,0% Všichni Základní školy Střední školy Po oběde v pracovních dnech O víkendech Učitelé všech škol mají možnost využívat prostředky ICT odpoledne. Třetina škol je umožňuje využívat i přes víkendy. Mezi základními a středními školami můžeme pozorovat rozdíl 10 procentních bodů v prospěch základních škol. 39% z nich umožňuje svým učitelům přistupovat k prostředkům ICT i přes víkend, ale ze středních škol tak činí pouze 29%. Využití prostředků ICT (učitelé) 97,2% 98,9% 100,0% 28,3% 32,2% 36,1% odpoledne v pracovní den přes víkend Potvrdil se trend z minulého roku a stejným tempem rostl počet škol, které umožňují přístup učitelům k prostředkům ICT. V roce 2004 pouze 28% umožňovalo svým učitelům přístup i o víkendech. V roce 2005 to bylo 32% a v roce 2006 již 36%. Podíl škol, které umožňují učitelům přístup k prostředkům ICT odpoledne v pracovní dny, také stoupl a dosáhl 100%. 34

35 Využití prostředků ICT (učitelé) 98,5% 98,3% 100,0% 94,9% 100,0% 100,0% 34,3% 34,5% 38,5% 18,0% 28,1% 28,6% ZŠ 2004 ZŠ 2005 ZŠ 2006 SŠ 2004 SŠ 2005 SŠ 2006 odpoledne v pracovní den přes víkend Většinu tohoto zvýšení způsobily základní školy, u nichž došlo k nárůstu o 4 procentní body, z 35% na 39%. Na středních školách se situace oproti předchozímu roku změnila jen nepatrně o 0,5 procentního bodu. Na středních školách zůstala zachovaná 100% přístupnost prostředků ICT pro učitele v odpoledních hodinách, na základních školách došlo k zvýšení z 98% na 100%. 35

36 3. Použití počítače žáky Jak často používáš počítač? Jinde (internetová kavárna, u kamaráda) 4,2% 15,1% 23,1% 57,6% Ve škole po vyučování 4,4% 13,8% 8,0% 73,8% Ve škole při vyučování 17,4% 63,5% 8,9% 10,2% Doma 70,3% 13,7% 13,1% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec 84% žáků používá počítač doma pravidelně (alespoň jednou týdně). Z toho 84% denně a 16% jednou týdně. Ve škole při vyučování je počítač denně využíván 17% žáků a jednou týdně 64% žáků. Ve škole po vyučování nebo jinde počítač pravidelně používá méně než jedna pětina žáků. 13% nepoužívá počítač vůbec doma a 10% ho vůbec nepoužívá ve škole při vyučování. Jak často používáš počítač? (Chlapci) Jinde (internetová kavárna, u kamaráda) 17,0% 25,8% 56,8% Ve škole po vyučování 4,8% 15,5% 10,0% 69,7% Ve škole při vyučování 23,2% 57,1% 10,4% 9,3% Doma 76,9% 10,2% 12,8% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec Chlapci používají počítač ve větší míře, doma ho denně používá až 77% respondentů. Dalších 10% ho používá doma jednou týdně. Také na vyučování ho denně používá více chlapců než je průměr za všechny žáky 23%. 57% ho používá ve škole jednou týdně. 13% chlapců doma vůbec počítač nepoužívá. 9% ho vůbec nepoužívá ve škole při vyučování. 36

37 Jak často používáš počítač? (Dívky) Jinde (internetová kavárna, u kamaráda) 4,0% 12,9% 19,8% 63,3% Ve škole po vyučování 4,0% 11,9% 6,2% 77,9% Ve škole při vyučování 11,5% 70,0% 5,0% 7,3% 11,2% Doma 63,4% 17,5% 14,1% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec Děvčata v porovnání s chlapci používají počítač méně často. Jenom 63% dívek ve srovnání s 77% chlapců používá počítač doma denně. Také ve škole při vyučování používají chlapci počítač intenzivněji denně 23% oproti 12% u děvčat. Když se podíváme na rozdíly v pravidelném používání, tak ty jsou buďto menší (v případě využití počítače doma 86% chlapců oproti 80% dívek), anebo nejsou žádné (shodně 81% chlapců i dívek využívá počítač ve škole při vyučování pravidelně). Na kterém místě používáš počítač 86,5% 90,3% 89,8% 86,5% 85,1% 86,9% 42,0% 42,4% 35,4% ve škole doma jinde Počet žáků, kteří používají počítač ve škole mírně, poklesl (o 0,5 procentního bodu). Naopak o 2 procentní body se zvýšil počet žáků, kteří používají počítač doma. V letošním roce tak pouze 13,1% žáků nepoužívalo počítač doma. Počet žáků, kteří používají počítač někde jinde (v internetové kavárně, u kamaráda, ), se mírně zvýšil o 0,4 procentního bodu. 37

38 K čemu nejčastěji používáš počítač? Přehrávání hudby nebo filmů 43,9% 23,1% 8,1% 24,9% Mailování 28,2% 28,1% 12,6% 31,1% Hraní her (bez internetu) 27,4% 23,8% 16,5% 32,3% Přípravu na vyučování (domácí úkoly) 14,7% 25,6% 26,2% 33,5% Stahování hudby nebo filmů 26,7% 22,9% 11,6% 38,8% Hraní her (na internetu) 25,0% 21,7% 12,5% 40,8% Chatování 34,7% 14,7% 9,0% 41,6% Programování 7,5% 14,5% 13,1% 64,9% Jiné 5,9% 90,1% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec Nejčastěji uváděný důvod používání počítače u žáků je přehrávání hudby nebo filmů. Až 43% žáků vykonává tuto činnost denně, dvě třetiny alespoň jednou týdně. 28% žáků komunikuje přes e- mail každý den, dalších 28% tak činí jednou týdně. Přehled frekvence používání počítače k ostatním účelům je vidět na grafu. 35% žáků denně chatuje, 15% chatuje jednou týdně. 65% žáků vůbec neprogramuje. Pouze 25% žáků vůbec neposlouchá hudbu na počítači. 38

39 Jak často používáš školní počítače na tyto činnosti? Jiné 95,9% Hraní her 8,3% 26,2% 17,8% 47,7% Práce svýukovými CD ROM 15,7% 14,2% 63,5% Mailování a chatování 12,8% 28,0% 10,7% 48,5% Příprava grafických prezentací Úkoly na využití textových a tabulkových programů Příprava referátů za pomoci internetu 12,0% 17,2% 22,0% 20,2% 13,4% 30,7% 69,5% 52,9% 54,0% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec Nejvíce využívanou činností na školních počítačích mezi žáky je hraní her. 53% žáků používá počítače na hraní her. Jen o jeden procentní bod méně využívanou činností je elektronická komunikace. Školní počítače na mailování a chatování využívá 52% žáků. Nejintenzivnější činností na školních počítačích je mailování a chatování 13% žáků takto komunikuje denně, dalších 28% jednou do týdne. 15% žáků využívá školní počítače na přípravu referátů za pomoci internetu, 26% žáků využívá textový a tabulkový procesor. 39

40 4. Využití internetu žáky Jak často používáš internet? Jinde 4,3% 15,8% 22,1% 57,8% Ve škole po vyučování 3,8% 14,9% 7,0% 74,3% Ve škole při vyučování Doma 8,0% 59,5% 59,9% 10,0% 13,6% 3,3% 18,5% 27,2% Takřka každý den Jednou do týdne Jednou měsíčně Vůbec Nejvíc žáků (60%) používá internet doma denně. Dalších 10% ho doma používá jednou týdně. 68% žáků ho používá ve škole přes vyučování alespoň jednou týdně. Ve škole po vyučování používá internet pravidelně (alespoň jednou týdně) 19% žáků. 19% žáků vůbec nepoužívá internet ve škole při vyučování. 27% vůbec nepoužívá internet doma. Na kterém místě používáš internet 93,0% 81,5% 74,6% 69,5% 72,8% 67,9% 61,3% 57,3% 56,6% 42,4% 25,9% 20,1% ve škole doma jinde 2005 pravidelně 2006 pravidelně 2005 alespoň občas 2006 alespoň občas Oproti minulému roku se snížil počet žáků, kteří využívají počítač ve škole, a naopak zvýšil se počet těch, kteří ho využívají doma. O 7 procentních bodů klesl počet žáků, kteří používají internet ve škole pravidelně, pravděpodobně proto, že se zvýšila možnost používat internet doma. Pravidelně ho doma používá 69%, kdežto loňský rok tak činilo pouze 57%. Počet těch, kteří doma vůbec nepoužívají internet klesl o 12 procentních bodů. 40

41 II. Využívání ICT na vyučování 1. Využití ICT Jak často dáváte žákům úkoly související s používáním počítače? 28,5% 72,7% 73,3% 66,7% 77,0% 77,6% Vůbec Jednou měsíčně 52,7% Jednou týdně 17,6% 17,0% 19,4% 9,1% 6,1% 21,8% 6,7% 4,8% 18,8% 18,8% 3,6% 3,0% Takřka každý den Příprava referátů s využitím internetu Úkoly na využívání CD ROMů Úkoly vyžadující e- mailovou komunikaci Úkoly na používání textových nebo tabulkových procesorů Projektové vyučování svyužitím ICT Příprava grafických prezentací 77% učitelů dává svým žákům úkoly související s používáním počítače alespoň jednou měsíčně. 26% z nich tak činí alespoň jednou týdně. Nejčastěji dostávají žáci za úkol přípravu referátu s využitím internetu (19% učitelů dává tento úkol alespoň jednou týdně). Úkoly na využití výukových CD-ROMů zadává pravidelně 10% učitelů. 7% učitelů po svých žácích vyžaduje ovou komunikaci při plnění úkolů. 4% učitelů uskutečňují projektové vyučování s využitím ICT. 29% učitelů vůbec nedává svým žákům za úkol přípravu referátů s využitím internetu. 41

42 Jak často dáváte žákům úkoly související s používáním počítače? 71,5% 11,7% 18,8% 4,7% 10,3% 27,6% 27,3% 13,6% 7,3% 29,0% 26,7% 13,0% 11,5% 36,9% 33,3% 1,9% 4,2% 18,7% 23,0% 8,3% 3,6% 22,0% 22,4% 55,1% příprava referátů s využitím internetu úkoly na využívaní CD- ROMů úkoly vyžadující ovou komunikaci úkoly na používaní textových nebo tabulkových procesorů projektové vyučování s využitím ICT příprava grafických prezentací 2005 pravidelně 2006 pravidelně 2005 někdy 2006 někdy Meziročně stoupl počet učitelů, kteří zadávají svým žákům pravidelně (alespoň jednou týdně) referáty s využitím internetu, o 7 procentních bodů. Počet učitelů, kteří také referáty zadávají alespoň občas, stoupl o 16 procentních bodů. O 2 procentní body se zvýšil počet učitelů, kteří realizují pravidelně projektové vyučování. Naopak o 6 procentních bodů poklesl počet učitelů, kteří zadávají pravidelně úkoly vyžadující ovou komunikaci. 42

43 2. Předměty 66,5% Na kterých předmětech jste za poslední měsíc alespoň jednou používali ve škole počítač? informatika cizí jazyk český jazyk matematika zeměpis biologie, přírodopis rodinná výchova občanská výchova dějepis odborné předměty fyzika chemie přírodověda hudební výchova vlastivěda pracovní činnosti výtvarná výchova ekonomika základy tělesná výchova 38,2% 31,8% 27,9% 18,6% 14,9% 12,8% 12,1% 10,4% 10,0% 9,6% 8,6% 8,6% 5,6% 5,2% 5,1% 5,0% 3,4% 3,2% 2,6% Dvě třetiny žáků za poslední měsíc použily počítač na informatice. Přes 20% žáků použilo počítač ještě na těchto předmětech: cizí jazyk 38%, český jazyk 32%, matematika 28%. Využívání počítačů v jiných předmětech je vidět na grafu. Kolik tříd má pravidelné vyučování informatického předmětu 70,0% 51,5% 40,7% Všichni Základní školy Střední školy 52% tříd má pravidelné vyučování informatického předmětu. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami. 70% tříd na středních školách, ale pouze 41% tříd na základních školách má pravidelné vyučování informatického předmětu. 43

44 3. Oblíbená hodina Jaký typ vyučovací hodiny se ti líbí? skupinová práce 41,3% vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace práce ve dvojicích hledání informací oprobíraném tématu na internetu 32,4% 31,4% 31,0% vysvětlování učiva u tabule 24,8% vyučování formou projektů 16,3% individuální práce s pracovními listy samostatné studium z učebnice 7,1% 6,2% 31% žáků se líbí hledání informací o probíraném tématu na internetu. Ještě o 1 procentní bod více žáků má rado vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace. Nejvíc 41% žáků preferuje skupinovou práci na hodině. Nejméně oblíbenou hodinou je samostatné studium z učebnice k tomuto typu hodiny se přihlásilo pouze 6% žáků. 7% žáků si oblíbilo individuální práci s pracovními listy. 44

45 Jaký typ vyučovací hodiny se ti líbí? skupinová práce vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace 27,4% 34,9% 37,4% 47,3% práce ve dvojicích 25,2% 37,6% hledání informací oprobíraném tématu na internetu vysvětlování učiva u tabule vyučování formou projektů individuální práce s pracovními listy 8,5% 5,5% 17,0% 15,3% 24,8% 24,2% 29,3% 33,0% samostatné studium z učebnice 6,6% 5,7% Holky Kluci Chlapci mají v porovnání s dívkami více v oblibě využití ICT při výuce, dívky preferují práci ve skupinách či dvojicích. Vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace se líbí 37% chlapců ale pouze 27% děvčat. Hledání informací o probíraném tématu na internetu zajímá 33% chlapců a 29% dívek. Naopak 47% dívek má rado skupinovou práci ve srovnání s 35% oblíbeností této hodiny u chlapců. 38% dívek preferuje práci ve dvojicích, na rozdíl od chlapců (25%). Oblíbenost klasického vysvětlování učiva u tabule, samostudia z učebnice i individuální práce s pracovními listy je podobná (rozdíl činí méně než 3 procentní body). 45

46 Jaký typ vyučovací hodiny se ti líbí? skupinová práce vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace práce ve dvojicích hledání informací oprobíraném tématu na internetu vysvětlování učiva u tabule vyučování formou projektů individuální práce spracovními listy samostatné studium z učebnice 27,8% 32,7% 42,5% 36,1% 38,0% 30,2% 27,1% 11,1% 22,9% 34,8% 44,7% 20,8% 28,9% 33,9% 31,8% 30,6% 28,6% 19,8% 30,0% 19,4% 18,0% 15,0% 4,2% 15,9% 6,8% 6,1% 11,8% 5,6% 6,8% 5,5% 6,5% 58,8% nad 18l 16-18l 13-15l do 12l S věkem roste obliba použití prezentační techniky při výuce (z 27% u žáků mladších 12 let na 38% u žáků od 16 do 18 let) a klesá obliba vyhledávání si informací o studovaném předmětu samostatně na internetu (z 33% ve věkové kategorii let na 20% ve věkové kategorii nad 18 let). Největší změnu můžeme pozorovat při práci ve dvojicích a skupinové práci, kde obliba u žáků nad 18 let je o 33, resp. 31 procent nižší než u nejmladších žáků. 46

47 4. Co chybí žákům ve výuce z ICT 61,7% Co by jsi se chtěl ve škole o počítačích víc naučit? 44,2% 51,1% 21,3% 24,2% 2,8% tvorba www stránek programování zpracování hudby nebo videa správa hardware počítačové sítě jiné 62% žáků by se chtělo ve škole naučit více o tvorbě www stránek. Více než polovina (51%) by se také ráda dověděla o zpracování multimédií. 44% žáků považuje výuku programování za nedostatečnou. 24% žáků by zajímalo více informací o počítačových sítích a 21% žáků by se chtělo dovědět více o správě hardwaru. 47

48 5. Co chybí učitelům při využívání ICT Označte tři věci, které by vám nejvíce pomohli v používání PC ve vyučování častěji Potřebuji více času na práci s počítačem Potřebuji neobsazenou počítačovou učebnu pro své žáky Potřebuji školení ketvorbě vlastních vzdělávacích materiálů 10,1% 14,7% 28,0% Potřeboval bych vlastní počítač nebo notebook 9,7% Potřebuji víc elektronických vzdělávacích materiálů Potřebuji více informací omožnostech aplikace ICT na vyučování 9,2% 7,1% Potřebuji data projektor 6,6% Potřebuji pravidelný informační materiál, který by mě informoval o využívání ICT na školách 6,5% Nemám zájem využívat počítač častěji Potřebuji přístup k počítačům Potřebuji podporu od vedení školy při používání ICT Potřebuji regionální kluby učitelů, ve kterých bychom sdíleli zkušenosti s kolegy 3,7% 2,9% 0,8% 0,7% Učitelé měli vyznačit 3 věci, které by jim nejvíc pomohly k tomu, aby používali PC ve vyučování častěji. Téměř třetině učitelů (28%) chybí čas a potřebovali by ho více. 15% učitelů potřebuje neobsazenou učebnu pro své žáky. Přes 10% učitelů by potřebovalo školení ke tvorbě vlastních vzdělávacích materiálů. 9% učitelů potřebuje více elektronických vzdělávacích materiálů. 7% potřebuje více informací o možnostech aplikace ICT na vyučování. Ostatní důvody vyznačilo méně než 7% učitelů. 48

49 III. Využití ICT mimo vyučování 1. Využití prostředků ICT Účel využívání ICT kurzy akroužky pro žáky školy kurzy pro učitele 60,9% 72,2% kurzy pro dospělé 19,1% jiné využití internetový klub pro rodiče a veřejnost 6,1% 4,3% Přes 70% škol využívá své prostředky ICT v kurzech a kroužcích pro žáky školy. Přes 60% je využívá v kurzech pro učitele. 19% škol s jejich využitím organizuje kurzy pro dospělé. Účel využívání ICT kurzy akroužky pro žáky školy 63,0% 75,0% kurzy pro učitele kurzy pro dospělé 13,6% 37,0% 53,4% 85,2% jiné využití 7,4% 5,7% internetový klub pro rodiče a veřejnost 7,4% 3,4% Střední školy Základní školy U základních škol dominují kurzy a kroužky pro žáky, na střední škole dominují kurzy pro učitele. 75% základních škol využívá své prostředky ICT na kurzy a kroužky pro žáky školy. U středních škol tak činí 63% škol. 53% základních škol je využívá při kurzech pro učitele. Až 85% středních škol je využívá při kurzech pro učitele. 14% základních a 37% středních škol organizuje kurzy pro dospělé, kde využívá své prostředky ICT. 49

50 Účel využívání ICT 72,2% 53,9% 55,0% 60,9% 22,8% 19,1% kurzy a kroužky pro žáky školy kurzy pro učitele kurzy pro dospělé Oproti minulému roku školy využívají ve větší míře prostředky ICT i mimo vyučování. Počet škol, které využívají prostředky ICT pro kurzy a kroužky pro žáky školy, vzrostl o 18 procentních bodů (z 54% na 72%). Zvýšil se také počet škol, které je využívají na kurzy pro učitele. Mírně poklesl počet škol, které je využívají na kurzy pro dospělé. 62,9% 75,0% 37,5% 63,0% Účel využívání ICT 85,2% 65,6% 49,1% 53,4% 39,1% 37,0% 13,8% 13,6% kurzy a kroužky kurzy a kroužky pro žáky školy pro žáky školy ZŠ SŠ kurzy pro učitele ZŠ kurzy pro učitele SŠ kurzy pro dospělé ZŠ kurzy pro dospělé SŠ Při středních školách došlo k většímu růstu počtu škol, které využívají ICT na další aktivity (mimo vyučování). Počet středních škol, které využívají ICT na kurzy a kroužky pro žáky školy, se meziročně zvýšil o 26 procentních bodů. Mezi základními školami došlo k zvýšení o 12 procentních bodů. Při kurzech pro učitele došlo také k většímu růstu u středních škol o 20 procentních bodů ve srovnání s 4 procentními body u základních škol. Počet škol organizujících kurzy pro dospělé na obou typech škol poklesl u základních škol nepatrně, u středních o 2 procentní body. 50

51 2. Používání počítačů žáky Nemáme dostatečný přístup k počítačům ve škole Nic mi nebrání užívat počítač Co ti brání používat počítač ve škole? 36,6% 32,8% Máme veškole málo počítačů Nemám na to čas 14,3% 17,5% Máme zastaralé počítače Nezajímá mě to 5,5% 8,6% Neumím pracovat s počítačem 1,0% Pouze jedné třetině žáků nic nebrání používat počítače ve škole. Jako nejčastější důvod, proč nemohou používat počítače ve škole, je uváděn nedostatečný přístup k počítačům ve škole (37%). 18% žáků brání v používání počítače ve škole jejich malé množství. 14% žáků uvádí, že nemá čas využívat počítač ve škole. 1,2% 0,9% 0,7% 2,7% 3,6% 4,2% 8,2% 6,8% Co ti brání používat počítač ve škole? 1,8% 7,9% 14,3% 8,1% 10,8% 17,8% 12,2% 10,8% 36,5% 12,9% 14,3% 14,9% 23,4% 32,8% 33,3% 50,0% 35,9% 41,3% 34,8% 17,6% Neumím pracovat s počítačem Nezajímá mě to Máme zastaralé počítače Nemám na to čas Máme veškole málo počítačů do 12l 13-15l 16-18l nad 18l Nic mi nebrání užívat počítač Nemáme dostatečný přístup kpočítačům ve škole Na analýze podle věku si můžeme všimnout, že s rostoucím věkem stoupá počet těch, kterým nic nebrání v používání počítače, a klesá počet těch, kterým brání nedostatečný přístup k počítačům ve škole. 50% žáků starších 18 let nic nebrání užívat počítač ve škole. To platí pouze u 23% žáků mladších 12 let. 41% žáků ve věku let uvádí, že nemá dostatečný přístup k počítačům na škole. U nejstarších žáků v průzkumu se jedná pouze o 18% žáků. 51

52 3. Využití internetu žáky Nic mi nebrání v používání internetu Co ti brání používat internet ve škole? 43,2% Máme omezený přístup na internetové stránky Nemám na to čas 18,6% 23,6% Máme ve škole pomalý internet 12,5% Jiný důvod Nezajímá mě to 6,0% 5,3% Nemáme internet ve škole 0,7% Méně než jedno procento žáků uvedlo, že nemají internet ve škole. 43% žáků nic nebrání v používání internetu ve škole. Nejčastější překážky v plnohodnotném používání internetu jsou omezený přístup na internetové stránky (24% žáků) a nedostatek času (19% žáků). 12% žáků brání v používání internetu ve škole pomalý internet a 5% to nezajímá. 52

53 Na co používáš internet ve škole? Na vyhledávání informací souvisejících s vyučováním Prohlížení internetových stránek, které s vyučováním nesouvisejí Mailování Hraní her Chatování 22,6% 31,6% 31,0% 50,1% 59,5% Stahování hudby nebo filmů Nepoužívám internet ve škole Jiné činnosti 3,7% 10,7% 10,0% 90% žáků používá internet ve škole. Pouze 10% ho nepoužívá. Nejvíc žáků, 60%, ho využívá na vyhledávání informací ke studiu. Polovina na vyhledávání informací nesouvisejících se studiem. Pouze jedna třetina žáků využívá internet ve škole k vybavování své ové korespondence. 31% hraje po internetu hry. 23% ve škole chatuje a 11% žáků si stahuje hudbu nebo filmy. Na co používáš internet ve škole? Na vyhledávání informací 62,4% 55,9% Prohlížení internetových Mailování Hraní her 22,2% 28,2% 33,1% 41,2% 49,1% 51,2% Chatování Stahování hudby nebo filmů Nepoužívám internet ve škole Jiné činnosti 17,1% 9,3% 12,2% 8,9% 11,2% 4,2% 3,3% 28,4% Holky Kluci Dívky používají internet ve škole oproti chlapcům ve větší míře na vyhledávání informací ke studiu (62% dívek a 56% chlapců) a ke komunikaci s ostatním k mailování a chatování (41% dívek a 22% chlapců). Chlapci si zase více hrají počítačové hry(33% chlapců a 28% dívek). 53

54 Na co používáš internet ve škole? 21,8% 5,5% 11,3% 5,3% 52,5% 67,8% 50,7% 60,5% 36,3% 47,5% 60,9% 59,2% 2,8% 10,4% 13,0% 19,7% 21,2% 27,5% 39,8% 51,3% 8,9% 24,8% 29,9% 17,1% 43,0% 32,8% 22,2% 26,3% 3,4% 4,4% 3,9% 0,0% do 12l 13-15l 16-18l nad 18l Nepoužívám internet ve škole Na vyhledávání informací souvisejících s vyučováním Prohlížení internetových stránek, které s vyučováním Stahování hudby nebo filmů Mailování Chatování Hraní her Jiné činnosti S rostoucím věkem stoupá počet těch, kteří si prohlíží stránky nesouvisející s jejich studiem, a také počet těch, kteří využívají internet ve škole na vybavování ové korespondence. Naopak klesá počet těch, kteří hrají počítačové hry. 36% žáků mladších 12 let používá internet ve škole na prohlížení stránek nesouvisejících se studiem. U žáků ve věku si až 61% prohlíží stránky nesouvisející se studiem. Pouze 21% nejmladších žáků vybavuje svou ovou korespondenci ve škole, kdežto ze žáků nad 18 let tak činí 51%. 43% žáků mladších 12 let hraje ve škole hry. U věkové kategorie let hraje pouze 22% žáků. 54

55 28,6% 23,7% 35,4% 19,1% 37,9% 9,5% 3,4% 2,2% Překážky 21,2% 32,0% 23,3% 20,5% 31,1% 9,0% 4,0% 3,8% 32,8% 23,6% 17,5% 14,3% 8,6% 6,0% 5,3% 1,0% žádné omezený přístup na internet máme málo počítačů nemám na to čas počítače jsou slabé jiné nezajímá mne to počítačům nerozumím V porovnání s minulým rokem se zvýšil počet těch, kterým nic nebrání v používání počítače, o 12 procentních bodů. Zlepšující se situaci dokazuje i pokles těch, kterým bránil v používání internetu omezený přístup (z 32% na 24%). Zvýšil se i počet počítačů na školách, a tak pouze 18% žáků brání v přístupu na počítače nedostatek počítačů na škole oproti 23% předchozího roku. Nejvýrazněji se ale situace zlepšila v oblasti výkonu počítačů. V roce 2006 byl tento faktor limitujícím v 9% případů, ve srovnání s 31% v roce

56 IV. Využívání ICT učiteli při přípravě na vyučování 1. Používání počítače Používáte počítač při své práci? ne 23,6% ano 76,4% Více než tři čtvrtiny učitelů používají počítač při své práci. 59,0% Jak často používáte počítač? 26,1% 12,4% 1,2% 1,2% denně, beru ho jako součást své práce skoro denně, ale jen jako pomůcku při výuce, jako učebnici ojediněle, jen z nutnosti skoro vůbec (jednou za měsíc) vůbec, nemusím s ním pracovat 85% učitelů používá počítač denně nebo skoro denně. 69% z nich ho používá denně a bere ho jako součást své práce. 31% z nich ho používá skoro denně, ale jenom jako pomůcku při výuce, jako učebnici. 12% učitelů používá počítač ojediněle, jen z nutnosti. Pouze 1% přiznalo, že s ním neumí vůbec pracovat. 56

57 Používáte počítač při své práci? Ženy ano 74,6% ne 25,4% Muži ano 81,6% ne 18,4% Mezi pohlavími můžeme pozorovat rozdíly ve prospěch mužů, z kterých 81% používá počítač při své práci, kdežto pouze 75% žen používá počítač při své práci. Používáte počítač při své práci? 25,0% 19,5% 29,0% ne 75,0% 80,5% 71,0% ano humanitní předměty přírodovědní předměty jiné předměty Nejvíce využívají počítač při své práci kantoři přírodovědných předmětů (81%). 75% vyučujících humanitních předmětů používá počítač při své práci. 57