Průzkum pro Program Partneři ve Vzdělávání. Česká republika

Transkript

1 Průzkum pro Program Partneři ve Vzdělávání Česká republika Pro Microsoft Corporation, P-MAT, n.o., Květen 2011

2 Obsah 1 Úvod Program Partneři ve Vzdělávání Aktivity pro české školy Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání Metodologie a statistický přehled průzkumu Použitá metodologie průzkumu Návratnost dotazníků Zúčastněné školy Zúčastnění učitelé Zúčastnění žáci ICT na škole Počet počítačů Způsob získání počítačů Jiná technika na školách Připojení na internet Software na školách Financování ICT Správa hardware a software Dostupnost ICT Umístění počítačů Přístup žáků k počítačům Přístup učitelů k počítačům Jiné využití ICT prostředků ICT v práci učitele Poslání učitele Postoj učitelů k ICT Využití ICT učiteli Schopnosti učitelů práce s počítačem Vzdělávání učitelů v oblasti ICT ICT z pohledu žáků Používání počítačů žáky Používání internetu žáky Bezpečnost žáků na internetu První kontakt žáků s počítačem Schopnosti žáků pracovat s počítačem

3 7 ICT ve vyučovacím procesu Míra používání ICT při vyučování Přínos ICT pro praxi učitele Překážky při využívání ICT při vyučování Přínos ICT pro školu Školní informační systém Internetová stránka školy Vedení školy a jeho vztah k ICT Spolupráce škol v oblasti ICT Podpora učitelů využívajících ICT Partneři ve Vzdělávání Informovanost o programu PiL Zapojení škol do programů Pil Zapojení učitelů do programů Pil Závěr Poděkování

4 1. Úvod 1.1 Program Partneři ve Vzdělávání Microsoft Partneři ve Vzdělávání (Partners in Learning - PIL) je celosvětová iniciativa společnosti Microsoft, která je realizována ve více než 105 zemích světa. Mezi základní cíle této iniciativy patří zejména zpřístupnění informačních technologií co nejširšímu spektru základních a středních škol, vytvoření výhodných podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a plynulé / dlouhodobé zvyšování informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. Součástí těchto závazků je poskytovat školám a partnerům zdroje, školení, odborné poznatky, projektové plány a technologie, které připraví učitele i studenty pro život a práci ve 21. století. Za tímto účelem byly definovány závazky vůči následujícím skupinám: Vládní / akademické instituce: Poskytovat vládním institucím, organizacím veřejné správy / samosprávy, školám a partnerům takové informační / softwarové zdroje, vzdělávání a odborné poznatky, které umožní vytvořit efektivní prostředí pro přípravu žáků a studentů pro další studium a praxi v souladu s aktuální potřebou pracovního trhu. Učitelům: Poskytovat učitelům nástroje a další odborné materiály, které je motivují ke smysluplnému zapojení informačních technologií do výuky. Studentům: Umožnit studentům používání informačních technologií při studiu a plnění školních povinností a rozšířit tak jejich možnosti uplatnění na trhu práce. V České republice začala být tato iniciativa realizována v lednu 2004, její druhá fáze pak v červnu Aktivity pro české školy Iniciativa Microsoft Partneři ve Vzdělávání přináší českým základním a středním školám širokou škálu rozvojových a podpůrných programů orientovaných na doručení produktů společnosti Microsoft, vzdělávání pedagogických pracovníků a studentů škol a využívání inovačních metod v oblasti správy a využívání výpočetní techniky na školách. Mezi dosavadní investice a výsledky iniciativy Microsoft Partneři ve Vzdělávání patří mj.: Investice v celkové výši přesahující 2 miliardy Kč umožnily zabezpečit pro všechny základní a střední školy České republiky zásadní cenové zvýhodnění licencí SW produktů Microsoft. Investice ve výši 330 milionů Kč umožnily bezplatnou obnovu licencí operačního systému u více než 3750 škol. Investice 340 milionů Kč do cenového zvýhodnění licencí operačního systému a sad aplikací Office pro školy z regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice ve výši přesahující 30 milionů Kč směřující do rozvoje IT gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. 4

5 Program PiL School Agreement nabízí celkovému počtu vybraných základních a středních škol v ČR možnost pořízení dvou základních softwarových produktů za zcela ojedinělých cenových podmínek. Díky tomuto programu má výše uvedené spektrum škol vybraných v roce 2004 ze sociálně-ekonomicky slabých regionů možnost získat zcela bezplatný upgrade operačního systému Microsoft Windows a licenci na produkt Microsoft Office Professional za cenu 100 Kč/rok. Poskytnutí odborného vzdělávání více než pedagogickým pracovníkům škol. Specializované vzdělávací kurzy v oboru IT pro více než nadaných studentů. Vytvoření řady metodických materiálů, jichž aktivně využívá již téměř 60 tisíc žáků základních a středních škol. Spolupráce na komunitním a vzdělávacím portálu Moderní výuka ( pro učitele ( správce sítí na školách ( a školský management ( Na portálu je v současné době zapojeno přes 4000 zaměstnanců škol, kteří přistupují ke vzdělávacím a dalším užitečným materiálům. Vybudování Centra moderních technologií ve škole (STIC School Technology Innovation Center), které ve spolupráci se SPŠ v Praze 10, Na Třebešíně 2299, poskytuje školení, semináře v rámci cyklu Večerní univerzity pro správce sítí a moderní učitele a další bezplatné kurzy určené především pedagogům, školskému managementu a dalším pracovníkům škol. Primárním cílem STICu je prezentace moderních a inovativních technologií, produktů a přístupů k implementaci, rozvoji a využívání ICT na školách. Partnerství v pilotním PPP (public private partnership) projektu využívajícím vizi 1:1 computingu a nazvaném Digitální třída (viz Záštita, provoz a podpora programu Microsoft IT Academy, jehož členy je na 40 středních i základních škol po celé České republice a který umožňuje pedagogům, žákům a studentům školit se a následně získávat mezinárodně uznávané certifikace Microsoft. Program Microsoft Live@edu, díky němuž má již několik desítek škol v ČR možnost bezplatného hostování ových a dalších služeb. Program PiL Centers of Education, jehož cílem je vytvoření sítě inovativních vzdělávacích center při středních, případně základních školách či dalších vzdělávacích institucích. Tato centra, v rámci jednotlivých krajů ČR, poskytují kvalitní vzdělávání zejména pedagogickým pracovníkům a správcům sítí na školách převážně v oblasti efektivního využívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Veškeré kurzy v rámci programu PiL Centers of Education jsou bezplatné, resp. dotovány společností Microsoft a součástí jejich úspěšného ukončení je certifikace absolventů. Doposud bylo vyškoleno přes 4300 pedagogů. A konečně projekt Průzkum a Evaluace, jehož výsledky právě pročítáte, přináší každoročně českým základním a středním školám souhrnné výsledky monitoringu oblasti implementace a využívání ICT na školách, úrovně HW a SW vybavení škol a potřeb jednotlivých škol. 5

6 Podrobné informace k jednotlivým programům a projektům realizovaným v rámci iniciativy Microsoft Partneři ve Vzdělávání lze nalézt na Průzkum pro program Partneři ve Vzdělávání Česká republika se v současné době nachází v sedmém roce programu PiL. Průzkum se v tomto roce realizuje už pošesté. Cílem průzkumu je hodnocení a monitorování programu PiL. Vyhodnocuje se míra nasazení a použití ICT ve vzdělávání včetně zmapování potřeb jednotlivých typů škol, učitelů i žáků. Průzkum je důležitým prostředkem zpětné vazby, kterým se zjišťuje a ověřuje míra implementace a postup pokroku ve využívání ICT a taky efektivita jejich využívání. Průzkum je rovněž základem pro plánování budoucích aktivit, což může významnou mírou přispět k úspěchu celého programu. Předkládaná zpráva mapuje stav za kalendářní rok Významnou součástí letošní zprávy je i srovnání stavu s minulými lety. 6

7 2. Metodologie a statistický přehled průzkumu 2.1 Použitá metodologie průzkumu Průzkum byl realizován na celostátní úrovni formou dotazníků v prvních měsících roku Na školy byly zaslány tři typy dotazníků pro vedení školy, pro učitele a pro žáky. Na všechny vybrané školy jsme zaslali dotazník pro vedení školy, na 100 z nich bylo zasláno i 20 dotazníků pro učitele a na dalších 100 škol bylo zasláno i 60 dotazníků pro žáky. Dotazníky pro žáky měli vyplnit všichni žáci dvou námi zvolených tříd. Tímto způsobem bylo osloveno 2000 učitelů a 6000 žáků. Tento rok jsme z důvodu zjednodušení statistického zpracování umožnili školám vyplnit dotazníky pouze přes internet v elektronické podobě. V České republice se nachází 4159 základních a 1424 středních škol. Na účely průzkumu bylo vybráno přibližně 15 % (850) škol. Při výběru škol pro účely průzkumu bylo zohledněno rovnoměrné zastoupení těchto typů škol: Základní školy, 1. stupeň Základní školy, velké Střední školy, soukromé Střední školy, státní 2.2 Návratnost dotazníků Návratnost dotazníků 24% 26% 24% 19% 21% 18% 19% 15% 14% Dotazník pro vedení školy Dotazník pro učitele Dotazník pro ţáky Míra návratnosti se tento rok pohybovala mezi 14 % u učitelů a 19 % u žáků. Ve srovnání s minulým rokem návratnost dotazníků mírně poklesla u všech tří typů dotazníků. Letošní průzkum byl organizován pouze elektronickou formou dotazníků a v porovnání s minulým rokem se míra návratnosti elektronických dotazníků výrazně zlepšila. S celkově nižší návratností jsme při přípravě průzkumu počítali na základě zkušeností z minulého roku, a proto jsme oslovili více škol. 7

8 2.3 Zúčastněné školy Zúčastněné ZŠ a SŠ 26% 47% 74% 53% Poměr počtu všech ZŠ a SŠ v české republice Poměr počtu škol, které se zúčastnili průzkumu Základní školy Střední školy Ze škol se průzkumu zúčastnilo 60 středních (47 % z celkového počtu zúčastněných škol) a 67 základních škol (53 % z celkového počtu zúčastněných škol). Zastoupení jednotlivých typů škol je velmi vyrovnané co nám umožnilo porovnat situaci na jednotlivých typech škol. Při pohledu na poměr počtu všech ZŠ a SŠ v České republice je však viditelný rozdíl a tudíž při celkových ukazatelích byly hodnoty přepočítány tak, aby odpovídaly celostátnímu průměru z tohoto hlediska. 2.4 Zúčastnění učitelé Zúčastnění učitelé podle pohlaví Muţi, 20% Ţeny, 80% Ženy učitelky tvoří čtyři pětiny z celkového počtu učitelů. Oproti minulému roku se struktura mužů a žen výrazně nezměnila. 8

9 Pracovní úvazek učitelů 83% 85% 9% 8% 8% 7% Práce na plný pracovní úvazek Zkrácený úvazek (50-90 % plného úvazku) Zkrácený pracovní úvazek (méně neţ 50 % plného úvazku) Většina učitelů ve vybraném vzorku pracuje na plný pracovní úvazek (85 %). Pouze 15 % pracuje na zkrácený úvazek. V porovnání s minulým rokem jsme nezaznamenali výrazné změny. Zúčastnění učitelé podle věku >60, 7% <30, 10% 31-40, 15% 51-60, 23% 41-50, 45% Nejvyšší podíl mezi respondenty měli učitelé ve věku let. Jedná se o téměř poloviční zastoupení. Nejmladší a nejstarší učitelé byli zastoupeni pouze nízkým podílem mezi respondenty průzkumu (10 % u učitelů do 30 let, 7 % u učitelů starších než 60 let). Jak dlouho pracujete jako učitel? 29% 31% 15% 12% 2% 6% 5% <1 rok 1-2 roky 3-5 let 6-10 let let let >30 let Většina zúčastněných učitelů vykonává tuto práci více než 10 let (75 %). Noví učitelé, kteří pracují v této pozici méně než 5 let, tvoří 13 %. 9

10 Zúčastnění učitelé podle předmětů Cizí jazyky 19% Český jazyk 13% Matematika 12% Odborné předměty 9% Informatika 7% Ekonomické předměty 7% Chemie 5% Zeměpis 5% Dějepis 4% V letošním průzkumu jsme se podobně jako minulý rok nevěnovali všeobecným názorům učitelů na využití ICT, ale soustředili jsme se na vybranou hodinu. Učitelé tak měli možnost výběru jedné kombinace předmět / třída, kterou vyučovali a o které se domnívali, že nabízí nejlepší vzdělávací příležitosti pro žáky. Nejvyšší zastoupení měli učitelé cizích jazyků (angličtina, němčina převážně), českého jazyka a matematiky. Výrazně nižší zastoupení měli učitelé ostatních předmětů, z nichž nejpočetnější byli učitelé odborných předmětů (9 %), informatiky a ekonomických předmětů (shodně po 7 %). Učitelé předmětů, které nejsou zobrazeny v grafu, tvořili méně než 4 % všech zúčastněných. 2.5 Zúčastnění žáci Rozlišení žáků podle pohlaví Dívky, 48% Chlapci, 52% Průzkumu se zúčastnilo 547 dívek a 593 chlapců. Obě pohlaví tvořili přibližně 50 % účastníků průzkumu. Oproti minulému roku se poměr dívek a chlapců výrazně nezměnil. 10

11 Rozlišení žáků podle věku >18, 8% <12, 19% 16-18, 30% 12-15, 43% Největší věkovou skupinu tvoří žáci ve věku let (43 %). Druhou největší věkovou skupinou (30 %) jsou žáci ve věku let. Nejmladší žáci do 12 let tvoří 19 %. Nejméně zastoupenou skupinou jsou žáci ve věku nad 18 let tvoří 8 % respondentů. Oproti minulému roku došlo pouze k mírným změnám ve věkové struktuře mezi žáky respondenty. 11

12 3. ICT na škole K základním ukazatelům používání ICT na školách patří zejména vybavení škol počítači, které sledujeme po celou dobu trvání iniciativy Partneři ve Vzdělávání. V letošním průzkumu jsme se nevěnovali pouze hodnocení celkového počtu počítačů vzhledem k faktu, že tento ukazatel je do velké míry ovlivněn velikostí samotných škol. Pozornost jsme proto věnovali počtu žáků a učitelů připadajících na jeden počítač. Kromě počtu počítačů jsme se zaměřili také na zjištění softwarového vybavení škol, jako je například používaný operační systém nebo kancelářský balík. Všechny uvedené ukazatele tvoří základ pro posouzení dostupnosti počítačové techniky na školách. 3.1 Počet počítačů Průměrný počet počítačů na školách Základní školy Střední školy V porovnání s předchozími lety došlo ke zvýšení počtu počítačů připadajících na základní školu (o 8 %). U středních škol jsme zaznamenali mírný pokles podobně, jako tomu bylo minulý rok, co může naznačovat stagnaci tohoto ukazovatele na středních školách. 12

13 Průměrný počet všech počítačů (ZŠ) Počítače pro ţáky Počítače pro učitele Počítače pro nepedagogický personál Při bližším pohledu na strukturu využití počítačů zjistíme, že pro každou skupinu, kromě nepedagogických pracovníků, se počet počítačů na základních školách v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Nejvíce počítačů je využíváno žáky, přibližně 2,5 krát více než učiteli. Na základních školách je v průměru 28 počítačů pro žáky, 11 počítačů pro učitele a 3 počítače pro nepedagogické pracovníky. Průměrný počet všech počítačů (SŠ) Počítače pro ţáky Počítače pro učitele Počítače pro nepedagogický personál Na středních školách se zmíněná stagnace v počtu počítačů ve školách ukázala hlavně při počtu počítačů pro žáky a také v poklesu počítačů pro nepedagogický personál. V průměru tak jde o 64 počítačů pro žáky, 29 počítačů pro učitele a 7 počítačů pro nepedagogické pracovníky. 13

14 Průměrný počet všech počítačů (% podíl, porovnání podle typu školy) Základní školy 67% 26% 7% Střední školy 64% 29% 7% Počítače pro ţáky Počítače pro učitele Počítače pro nepedagogický personál Percentuální podíl všech počítačů je vyrovnán, co se týče porovnání podle typu školy, počítače pro žáky tvoří 67 % u základních škol a 64 % u středních škol, počítače pro učitele tvoří 26 % u základních a 29% u středních škol, a počítače pro nepedagogický personál tvoří 7% shodně u obou typů škol. Počet žáků na jeden žákovský počítač Základni školy Střední školy Lepším ukazatelem vybavenosti škol počítači oproti celkovému průměrnému počtu počítačů na škole je počet žáků připadajících na jeden žákovský počítač a obdobně pro učitele. Ten totiž eliminuje vliv různé velikosti škol v jednotlivých letech průzkumu. Žákovským počítačem rozumíme počítač, který je určen pro práci žáků školy, analogicky pro učitelský počítač. Střední školy jsou na tom podle očekávání lépe, na jeden žákovský počítač připadá pouze 7,6 žáků. Na základních školách je to 8,1 žáků na jeden počítač. Oproti minulému roku byl zaznamenán mírný pokles u základních i středních škol. 14

15 20 Počet žáků na jeden žákovský počítač (ZŠ, histogram) 20 Počet žáků na jeden žákovský počítač (SŠ, histogram) Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou značné. V nejlépe vybavených základních školách připadá na jeden počítač 1,6 žáků, u středních je to 1,4 žáků. Průzkumu se ale zúčastnily i školy, u kterých tyto hodnoty přesahují 20 žáků na jeden počítač. Počet žáků na jeden žákovský počítač (podle počtu žáků na škole) < >500 Velikost školy má výrazný vliv na počet žáků na jeden žákovský počítač. Zatímco malé školy (do 100 žáků) dosahují průměr 4,34 žáků na jeden počítač, školy s vyšším počtem žáků (nad 500) dosahují v průměru hodnoty přes 9 žáků na jeden počítač. 15

16 Počet učitelů na jeden učitelský počítač Základní školy Střední školy Na základních školách došlo ke zvýšení počtu učitelů připadajících na jeden počítač o 0,2. Na středních školách jsme zaznamenali stagnaci tohoto ukazatele. Podíl notebooků ze všech počítačů 29% 33% 22% 4% 4% 8% Učitelé Ţáci Ze všech počítačů určených pro žáky jsou 8 % notebooky nebo tablet PC. Z učitelských počítačů tvoří tyto mobilní počítače více než čtyřnásobný podíl 33 %. Podíl notebooků u žáků se zvýšil o 4 procentní body, u učitelů se zvýšil rovněž o 4 procentní body. 16

17 Průměrný věk počítačů (porovnání roků) 39% 41% 42% 35% 18% 21% 2% 2% < >5 Ve školách je průměrný věk počítačů nejčastěji pod 5 let (65 % škol). V porovnání s minulým rokem došlo k mírnému zlepšení tohoto ukazatele starší počítače byly zřejmě nahrazeny novými a tak poklesl podíl škol, kterých počítače přesahují průměrný věk 5 let. Průměrný věk počítačů (porovnání podle typu školy) 51% 38% 35% 38% 24% 10% 3% 1% Základní školy Střední školy < >5 Z pohledu na věkovou strukturu počítačů na základních a středních školách je možno vidět vyrovnanou situaci u obou typů škol. Vyšší podíl základních škol má novější počítače (do 3 let, o 16 procentních bodů). Počítače na středních školách dosahují nejčastěji průměr 3-5 (51 %), což je zapříčiněno hlavně vyšším počtem počítačů ve škole. Přibližně jedna třetina škol má počítače s průměrným věkem více než 5 let (35 % u základních škol, 38 % u středních škol). 17

18 3.2 Způsob získání počítačů Počet nových a vyřazených počítačů Základní školy Vyřazené počítače Střední školy Nové počítače Základní škola získala v minulém roce v průměru 7,5 nových počítačů a 4,8 vyřadila z používání. Počet počítačů na základních školách tak vzrostl průměrně o více než 2. Na středních školách přibylo v průměru 13,3 počítačů a z používání jich bylo vyřazeno 8,7. Počet počítačů na středních školách tak vzrostl o více než 4. Počet nových počítačů na škole závisí od velikosti školy a teda nepřímo od celkového počtu počítačů na škole. Je nutno podotknout, že hodnoty uvedené v předkládané zprávě nemusí zodpovídat celostátnímu průměru. Počet nových počítačů na základních školách odpovídá 18 % z celkového počtu počítačů na škole. U středních škol jde o 13 %. Procentuální vyjádření z celkového počtu počítačů na škole představuje přesnější údaj, jelikož není ovlivněn velikostí školy. To samé platí o počtu vyřazených počítačů, kde se procentuální podíly pohybují kolem 11 % u základních a 9 % u středních škol. Způsob získání nových počítačů (porovnání podle typu školy) 43% 45% 36% 24% 18% 16% 17% 1% Z vlastních prostředků Z projektů Darem Jinak ZŠ SŠ Na základních školách je 43 % nových počítačů získaných z vlastních zdrojů, na středních školách je to 45 %. 16 % nových počítačů na základních školách je získáno darem. Na středních 18

19 školách je darovaných 18 % počítačů. Školy také využívají možnosti získání nových počítačů z různých projektů (24 % základních a 36 % středních škol). 3.3 Jiná technika na školách 6.1 Jiná technika na školách (porovnání roků) Dataprojektory Digitální fotoaparáty Interaktivní tabule Digitální kamery Nejvíce zastoupenou technikou mimo počítačů jsou dataprojektory. Průměrná škola má 6,1 projektorů. V porovnání s minulým rokem tak počet dataprojektorů na školách stoupl o 32 %. Podle výsledků průzkumů nastal výrazný nárůst počtu jiné ICT na školách. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali u interaktivních tabulí (30 procentní) Jiná technika na školách (porovnání podle typu školy) Tiskárna Dataprojektor Skener Digitální fotoaparát Interaktivní tabule Digitální kamera Základní školy Střední školy Rozdíly mezi základními a středními školami jsou velmi výrazné v porovnání průměrného počtu ICT. Střední školy v průměru disponují více než 2 násobným počtem tiskáren a dataprojektorů. Všechny zúčastněné školy vlastní alespoň jeden kus tiskárny a všechny zúčastněné střední školy vlastní také alespoň jeden dataprojektor a skener. Kromě ICT prostředků uvedených v grafu, školy vlastní také jiné prostředky ve zvýšené míře, jako například DVD přehrávače, vizualizéry a multifunkční zařízení. 19

20 3.4 Připojení na internet Typ připojení na internet (porovnání roků) 35% 27% 24% 22% 14% 18% 16% 16% 17% 10% WiFi Kabelové připojení Mikrovlnná anténa DSL ISDN Nejvíc škol disponuje připojením na internet typu WiFi (27 %). Nejvyšší nárůst v porovnání s minulým rokem jsme zaznamenali při kabelovém připojení (o 10 procentních bodů) a ISDN (o 7 procentních bodů). Typ připojení na internet (porovnání podle typu školy) 30% 29% 23% 25% 18% 13% 17% 17% 13% 15% WiFi Kabelové připojení Mikrovlnná anténa DSL ISDN Základní školy Střední školy Shodně 43 % základních a také středních škol využívá bezdrátovou technologii pro přístup na internet. Dalším nejčastějším způsobem připojení na internet je kabelové připojení, které využívá 23 % základních a 29 % středních škol. 20

21 Průměrná rychlost připojení na internet (porovnání roků) 23% 18% 21% 19% 19% 23% 22% 17% 12% 12% 5% 1% 5% 3% do 256 kb/s kb/s kb/s kb/s kb/s kb/s > 8192 kb/s Průměrná rychlost připojení na internet mírně stoupla v porovnání s minulým rokem. Letos se pouze 1 % zúčastněných škol připojují na internet s průměrnou rychlostí do 256 kb/s. 64 % škol dosahuje průměrnou rychlost připojení přes 1025 kb/s. Průměrná rychlost připojení na internet (porovnání podle typu školy) 37% 27% 24% 24% 12% 12% 12% 12% 12% 12% 15% 1% 0% 0% do 256 kb/s kb/s kb/s kb/s kb/s kb/s > 8192 kb/s Základní školy Střední školy V rychlosti připojení na internet jsou také velké rozdíly mezi základními a středními školami. Nejvíce středních škol má připojení rychlejší než 4096 kb/s (52 % středních škol). Nejčastěji se vyskytujícím připojením na základních školách je kb/s (51 % základních škol). U základních škol je vyšší výskyt pomalejších rychlostí připojení do 512 kb/s (13 %, zatímco 0 % u středních škol). 21

22 Wifi připojení pro žáky 53% 30% 31% 15% 12% 21% Základní školy Střední školy % středních škol poskytuje připojení přes Wi-Fi síť pro své žáky. Obdobně činí 30 % základních škol. V porovnání s minulým rokem jde o výrazné zlepšení, u základních škol nastal nárůst o 18 procentních bodů, zatímco u středních škol o 22 bodů. 3.5 Software na školách Operační systémy (porovnání podle typu školy) 77% 78% 60% 40% 29% 36% 26% 29% 29% 14% 11% 7% Windows XP Windows 7 Windows Vista Windows 2000 Unix / Linux Windows 95, 98, ME Základní školy Střední školy Školy využívají více než jeden druh operačního systému na svých počítačích. Průměrná základní škola má na svých počítačích nainstalovány přibližně 2 různé operační systémy, u středních škol toto číslo přesahuje 2,5 typů. Základní a střední školy jsou na tom různě, co se týká aktuálnosti OS. 60 % středních škol používá nejnovější Windows 7, ale pouze 40 % základních škol. U těch je vyšší zastoupení starších OS Windows 95, 95, ME (11 % v porovnání se 7 % v případě středních škol). Operační systém Unix / Linux je rozšířenější na středních školách (o 15 procentních bodů). 22

23 72% 72% 71% Operační systémy (podle počtu licencí) 0% 4% 19% 16% 9% 4% 4% 6% 6% 3% 2% 3% 1% Windows XP Windows 7 Unix / Linux Windows 2000 Windows Vista Windows 95, 98, ME Školy vlastní nejvíc licencí operačního systému Windows XP (až na 71 % všech počítačů ve školách je nainstalován tento operační systém). Nejnovější produkt Windows 7 je nainstalován na 19 % všech počítačů ve školách a jde tak o nárůst o 15 procentních bodů v porovnání s minulým rokem. Rovněž stoupl počet instalací operačního systému Linux (na 4 %). Pokles jsme zaznamenali u starších verzí produktů společnosti Microsoft (Windows 95, 98, 2000, ME). 54% 56% 56% Kancelářský balík (podle typu školy) 31% 26% 36% 23% 20% 20% 14% 14% 18% Office 2003 Ofice 2007 Open Office Office 2010 Office XP Office 97 / 2000 Základní školy Střední školy Školy využívají více než jeden druh kancelářského balíku na svých počítačích. Průměrná základní škola má nainstalované přibližně 1,5 typů kancelářských balíků na svých počítačích, u středních škol se tato hodnota pohybuje kolem 2 druhů. Na 54 % základních a 56 % středních škol je alespoň na jednom počítači nainstalován kancelářský balík Office % základních a 56 % středních škol používá balík Office S nižšími procentními hodnotami se dále umístil Open Office (26 a 36 %), Office 2010 a kancelářské balíky používané na školách uzavírají Office XP / 97 /

24 46% Kancelářské balíky (ZŠ, podle počtu licencí) 38% 40% 29% 20% 19% 11% 14% 11% 10% 7% 9% 1% Office 2003 Open Office Office 2010 Office 2007 Office 97 / % 44% Kancelářské balíky (SŠ, podle počtu licencí) 36% 28% 27% 20% 21% 12% 14% 7% 2% 3% 2% Office 2003 Office 2007 Open Office Office 97 / 2000 Office Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost používaných kancelářských balíků. Počet instalací nejnovějšího kancelářského balíku od společnosti Microsoft Office 2010 dosáhl 19 % u základních a 2 % u středních škol v rok jeho uvedení na trh. Počet instalací Microsoft Office 2007 dosáhl 46 % u základních a 27 % u středních škol. Nejvýraznější změnu oproti loňskému roku jsme zaznamenali v případě balíku Open Office. 20 % všech licencí kancelářského balíku na základních školách a 27 % na středních školách tvoří právě balík Open Office. Zatímco u středních škol jde o mírný nárůst, počet instalací u základních škol pokles o 9 procentních bodů. 24

25 3.6 Financování ICT Investice škol do ICT (porovnání roků) CZK 29,000 CZK 63,000 CZK 33,000 CZK 195,000 CZK 27,300 CZK 70,000 CZK 30,700 CZK 131,400 Jiné sluţby Provoz ICT Nákup software Nákup hardware V roce 2009 bylo na financování ICT investováno v průměru 320 tisíc českých korun, v roce 2010 školy utratily v průměru 260 tisíc českých korun (pokles o 18 %). Pokles investic nastal hlavně při nákupu hardware. Investice škol do ICT (procentuální podíl, porovnání roků) 16% 9% 10% 26% 15% 20% 10% 27% 12% Jiné sluţby Provoz ICT 61% Nákup software 43% 51% Nákup hardware Tyto změny se přenesly také do procentuálního podílu investic škol do ICT. Nákup hardware tak tvoří 51 %, nákup software 12 %, provoz ICT 27 % a jiné služby 10 %. 25

26 Investice škol do ICT (porovnání podle typu školy) CZK 44,300 CZK 21,600 CZK 61,200 CZK 21,600 CZK 84,200 CZK 58,000 Jiné sluţby Provoz ICT Nákup software Nákup hardware CZK 129,800 CZK 136,000 Základní školy Střední školy Rozdíly mezi základními a středními školami zůstaly porovnatelné s minulými roky. Základní školy investovaly v průměru 234 tisíc českých korun, střední školy 322 tisíc českých korun na financování ICT (přibližně o 40 % více). 83% 77% 79% Zdroje financování 30% 8% 20% 13% 8% 16% 18% 14% 13% Zřizovatel Evropské projekty Rodičovské sdruţení, nadace Projekty MŠMT Většina škol využívala zdroje zřizovatele na financování nákupu ICT. Učinilo tak 79 % škol. V porovnání s minulým rokem, výrazně více škol využilo finance získané prostřednictvím evropských projektů (30 %, nárůst o 10 procentních bodů). 26

27 Financování připojení na internet z vlastních zdrojů 79% 85% 81% 90% 93% 91% Základní školy Střední školy Většina škol si připojení na internet financuje alespoň z části samostatně. Méně než jedna desetina využívá jiné zdroje financování. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami ve struktuře financování. Základní školy využívají o 10 procentních bodů více jiné formy financování. U středních škol dominuje samostatné financování školou (až 91 % škol) oproti jinému způsobu financování. Oproti minulému roku se financování připojení na internet u obou typů škol posunulo směrem k financování z jiných zdrojů. 3.7 Správa hardware a software Správa hardware (porovnání roků) 52% 54% 34% 33% 14% 13% Učitel (zadarmo) Učitel (častečný úvazek / dohoda) Externí formou % škol využívá na správu školského hardware učitele, jde tak o podobné hodnoty jako tomu bylo loňský rok. Většina škol stále spravuje hardware ve škole externí formou (54 %). 27

28 Správa hardware (porovnání podle typu školy) ZŠ 14% 23% 63% SŠ 9% 64% 27% Učitel (zadarmo) Učitel (častečný úvazek / dohoda) Externí formou Střední školy využívají na správu hardware ve škole učitele častěji než je tomu u základních škol (o 36 procentuálních bodů). Správa software (porovnání roků) 38% 41% 36% 39% 26% 20% Učitel (zadarmo) Učitel (častečný úvazek / dohoda) Externí formou Software ve školách nejčastěji spravuje učitel (61 %). Při správě software jsme rovněž nezaznamenali výrazný posun. Správa software (porovnání podle typu školy) ZŠ 22% 31% 47% SŠ 15% 70% 15% Učitel (zadarmo) Učitel (častečný úvazek / dohoda) Externí formou Rozdíl mezi využitím učitele na správu software a hardware ve škole je velice vyrovnaný v porovnání základních a středních škol. Při správě hardware jde o rozdíl 36 procentních bodů, při správě software o 32 procentních bodů. 28

29 Využití serverových řešení (porovnání roků) 87% 92% 93% 95% 75% 75% Základní školy Střední školy % středních a 87 % základních škol využívá server na správu počítačové sítě, připojení na internet nebo zajištění různých služeb uživatelům. V porovnání s loňským rokem jsme zaznamenali vyšší počet základních škol, které využívají serverové řešení (o 12 procentních bodů). 64% Serverové řešení 45% 40% 26% 15% 19% 20% 20% 12% 12% 4% 6% 4% 6% Windows Server 2000 / 2003 Windows Server 2008 Linux / Unix Microsoft SQL Server Novell % z počítačů, které využívaly nějakou serverovou službu, se připojovalo k Windows Server 2000 nebo Novější Windows Server 2008 využívalo 26 % počítačů. 20 % počítačů využívalo služeb Unix / Linux serveru. K řešením, která nejsou obsažena v grafu, se připojovalo méně než 2 % počítačů. 78 % škol tak využívá serverové řešení od společnosti Microsoft. 29

30 4. Dostupnost ICT V průzkumu jsme se zajímali také o úroveň dostupnosti výpočtové techniky ve školách pro žáky, učitele a širokou veřejnost. Naším cílem bylo zjistit míru této dostupnosti, a proto jsme sledovali následující ukazatele: umístění počítačů, přístup žáků a učitelů k počítačům a jiné využití ICT prostředků. 4.1 Umístění počítačů Umístění počítačů (porovnání podle typu školy) 70% 81% 23% 13% 7% 6% Základní školy Střední školy V počítačové učebně Integrované ve třídach Notebooky Počítače pro žáky ve škole jsou nejčastěji umístěny v počítačových učebnách (70 % u základních škol, 81 % u středních škol). Podíl počítačů umístěných v počítačových učebnách se oproti minulému roku výrazně nezměnil. 30

31 4.2 Přístup žáků k počítačům Přístup žáků k počítačům mimo vyučování (porovnání roků) 61% 67% 60% 69% 65% 49% 5% 4% 3% Po obědě v pracovní den Přes víkend Přes přestávky Střední školy umožňují svým žákům lepší možnosti přístupu k počítačům mimo vyučovaní než je tomu u základních škol. Žáci tak mají možnost přístupu k počítačům po obědě v pracovní den na 69 % škol a také přes přestávky na 65 % škol (nárůst o 5 procentních bodů). Pohled učitelů na dostupnost ICT pro jejich žáky 98% 98% 91% 95% 83% 86% 81% 84% 69% 61% 31% 39% Stolní počítač Přístup na internet Elektronická tabule Tiskárna Digitální fotoaparát Notebook % zúčastněných učitelů se domnívá, že použití počítačů je dostupné pro jejich žáky. Problémy s přístupem žáků na internet pociťuje 5 %, k elektronické tabuli 14 %, k tiskárně 16 %, digitálnímu fotoaparátu 39 % a notebooku 61 % zúčastněných učitelů. Názory učitelů ohledně dostupnosti ICT pro jejich žáky se výrazně liší mezi jednotlivými učiteli na stejné škole. 31

32 Hodnocení stavu počítačů na škole žáky 45% 28% 36% 33% 21% 22% 25% 35% 29% 40% 41% 16% 39% 35% 19% 6% 9% 11% 3% 7% Počet počítačů ve škole Přístup k počítačům ve škole Stav počítačů (zastaralost) Přístup k internetu ve škole Kvalita internetového připojení Výborný Dobrý Dostatečný Nevyhovující V loňském průzkumu jsme se věnovali také pohledu samotných žáků na vybavenost jejich škol ICT prostředky. Největší výhrady ze strany žáků se týkaly kvality internetového připojení (19 %) a přístupu k počítačům ve škole (9 %). V porovnání s minulým rokem nenastaly výrazné změny. Hodnocení stavu počítačů ve škole žáky je velice subjektivní, avšak poskytuje cenný pohled na vybavení škol ICT prostředky. 4.3 Přístup učitelů k počítačům Přístup učitelů k počítačům mimo vyučování (porovnání podle typu školy) 94% 91% 91% 95% 32% 12% Základní školy Střední školy Po obědě v pracovní den Přes víkendy Přes přestávky Stejně jako žáci, i učitelé mají možnost přístupu k počítačům mimo vyučovací doby. V letošním průzkumu nabízely tuto možnost svým učitelům všechny zúčastněné školy. Učitelé mají možnost přístupu k počítačům o přestávkách (95 % středních a 91 % základních škol), po obědě v pracovní den (91 % středních a 94 % základních škol) a na vybraných školách také přes víkendy (12 % středních a 32 % základních škol). 32

33 4.4 Jiné využití ICT prostředků 69% Jiné využití ICT prostředků (porovnání roků) 61% 55% 39% 40% 37% 17% 13% 9% 7% 8% 8% Kurzy a krouţky pro ţáky školy Kurzy pro učitele Kurzy pro dospělé Jiné vyuţití Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu využití ICT u všech uváděných účelů. 55 % škol tak využívá ICT na organizování kurzů a kroužků pro žáky školy, 37 % na organizování kurzů pro učitele a 9 % na organizování kurzů pro dospělé. Jiné využití ICT prostředků (porovnání podle typu školy) 60% 40% 37% 38% 18% 6% 9% 7% Kurzy a krouţky pro ţáky školy Kurzy pro učitele Kurzy pro dospělé Jiné vyuţití Základní školy Střední školy Při využití ICT mimo vyučování dominují na obou typech škol kurzy a kroužky pro žáky. Své ICT prostředky tak využívá 60 % základních a 40 % středních škol. Kurzy a kroužky pro žáky školy jsou obvyklejší u základních škol (o 20 procentuálních bodů). Střední školy častěji využívají své ICT prostředky za účelem přípravy kurzů pro učitele (38 %) a kurzů pro dospělé (18 %). 33

34 5. ICT v práci učitele ICT se stále častěji dostávají i do oblastí, ve kterých byly v minulosti preferovány tradičnější metody. Tyto technologie tak pomáhají učitelům v jejich práci. V předkládaném průzkumu jsme sledovali míru, do jaké učitelé jednak využívají ICT při svém povolání a zároveň nakolik jim tyto prostředky pomáhají. Úvodem jsme se zajímali o postoj učitelů k využití ICT v pedagogické práci. Tenhle názor závisí od učitelského vnímání jejich profese, a proto jsme do letošního průzkumu uvedli otázky zjišťující cíle a představy učitelů. Také jsme se zaměřili na sledování schopností učitelů pracovat s počítačem a jednotlivými programy. Na závěr jsme věnovali pozornost zájmu učitelů o vzdělávání v oblasti využití ICT v rámci vyučování. 5.1 Poslání učitele Názory učitelů ohledně vyučování a vzdělávání Vzdělávací přínos pro studenty závisí od jejich předešlých vědomostí a to je důvodem proč je výuka faktů potřebná. 41% 58% Studenti by měli mít moţnost sami se zamyslet nad řešením problému předtím, neţ učitel vysvětlí správné řešení. 62% 37% Mou úlohou učitele je pomoci studentům v jejich vlastním pátrání po informacích. 55% 39% 6% Podpora přemýšlení a zdůvodn ování je důleţitější neţ specifický obsah učebních plánů. 34% 58% 6% Studenti se nejlépe vzdělávají při hledání vlastních řešení problémů. 49% 37% 7% 7% Ticho ve třídě je většinou potřebné pro efektivní vzdělávání. 21% 59% 12% 8% Je lepší, kdyţ rozhodne učitel a ne student, kterým aktivitám se budou věnovat. 19% 51% 23% 7% Vzdělávání by mělo být postaveno na problémech s jednoznačnými správnými odpověd mi a na myšlenkách, které většina studentů zvládne rychle pochopit. 19% 45% 27% 9% Učitelé toho vědí více neţ studenti. Je proto ztráta času, aby si ţáci připravovali své odpovědi, které mohou být nesprávné, a učitel to umí vysvětlit přímo. 5% 37% 57% Souhlasím Spíš souhlasím Spíš nesouhlasím Nesouhlasím Názory učitelů ohledně vyučování a vzdělávání ovlivňují strukturu hodin a použité metody. Proto jsou důležité při sledování využití ICT v rámci vyučování také samotné názory učitelů, protože od nich se všechno odvíjí. Učitelé kladou důraz na výuku faktů (99 %), ale také si uvědomují důležitost samostatného zamyšlení se u studentů (99 %), podpory zdůvodňování (92 %), samostatné práci studentů (86 %). 34

35 Práce s ostatními mimo vyučování Spolupráce s rodiči nebo členy rodiny v rámci úkolu 33% 53% 14% Spolupráce se spoluţáky mimo školu 31% 49% 20% Výlet mimo vyučování 5% 71% 24% Prezentace jejich práce před obecenstvem 9% 45% 46% Vyprodukovat něco za účelem pouţití mimo třídy 47% 51% Konzultace s experty mimo školu v rámci úkolu 35% 64% Nekolikrát měsíčně Několikrát za rok Nikdy Jedním z hlavních plusů, které přináší ICT je podpora komunikace. Proto jsme zjišťovali, do jaké míry vyžadují učitelé od svých studentů práci s ostatními. 86 % učitelů vyžaduje od svých žáků spolupráci s rodiči nebo členy rodiny a 80 % spolupráci se spolužáky. Komunikace a práce s ostatními, na kterou je tímto kladen důraz, může být výrazně zlepšena zavedením ICT prostředků do vyučování. 35

36 5.2 Postoj učitelů k ICT Souhlas učitelů s výroky o ICT ICT poskytuje studentům přístup k široké škále vzdělávacích materiálů 67% 32% ICT pomáhá učitelům poskytovat vzdělávací instrukce efektivněji 35% 53% 8% ICT ulehčuje spolupráci s kolegy 41% 41% 18% ICT pomáhá rozvíjet aktivitu a nezávislost u studentů při vyučovacím procesu 11% 67% 14% 8% Studenti jsou více motivováni k učení, kdyţ pouţívají ICT 13% 62% 23% Studenti dávají větší pozor při pouţívání ICT 9% 52% 34% 5% Studenti dokáţou pochopit obsah hodin hlouběji, kdyţ pouţívají ICT 9% 48% 36% 7% ICT poskytuje učitelům moţnost věnovat více času jednotlivým studentům. 12% 38% 41% 9% Souhlasím Spíš souhlasím Spíš nesouhlasím Nesouhlasím Pozitivní postoj učitelů k ICT je jedním z předpokladů pro úspěšné zavedení ICT prostředků do samotného vyučování. Učitelé v převážné míře souhlasili s výroky o vhodnosti využití ICT v práci učitele a také o využití ICT žáky. 99 % učitelů si myslí, že ICT poskytuje studentům přístup k široké škále vzdělávacích materiálů. Mezi další výhody využití ICT v práci učitele patří poskytnutí efektivnějších vzdělávacích instrukcí (88 %), spolupráce s kolegy (82 %), rozvoj aktivity a nezávislosti studentů (78 %). Postoj učitelů k výrokům ohledně ICT je podmíněn jejich názory ohledně vyučování a vzdělávání. 36

37 Souhlas učitelů s výroky o ICT (porovnání roků) ICT poskytuje studentům přístup k široké škále vzdělávacích materiálů 99% 99% ICT pomáhá učitelům poskytovat vzdělávací instrukce efektivněji 88% 89% ICT ulehčuje spolupráci s kolegy 79% 82% ICT pomáhá rozvíjet aktivitu a nezávislost u studentů při vyučovacím procesu 78% 88% Studenti jsou více motivováni k učení, kdyţ pouţívají ICT 72% 75% Studenti dávají větší pozor při pouţívání ICT 61% 60% Studenti dokáţou pochopit obsah hodin hlouběji, kdyţ pouţívají ICT 53% 57% ICT poskytuje učitelům moţnost věnovat více času jednotlivým studentům. 50% 55% V porovnání s minulým rokem nenastaly výrazné změny, kromě poklesu podílu učitelů, kteří souhlasí s tvrzením, že ICT pomáhá rozvíjet aktivitu a nezávislost u studentů (o 10 procentních bodů). 37

38 5.3 Využití ICT učiteli Využití ICT podle lokality 56% 63% 48% 14% 8% 7% 15% 15% 2% 6% 16% 14% 15% 13% 8% Mimo školu Ve škole, ale jde o mé vlastní ICT Ve škole a jde o školní ICT Téměř kaţdý den 1-3 krát týdně 1-3 krát měsíčně Několikrát za rok Nikdy Učitelé používají ICT především mimo školu (například doma nebo v internetové kavárně). 92 % učitelů používá školní ICT, avšak méně často (16 % 1-3 krát týdně, 15 % 1-3 krát měsíčně, 13 % pouze několikrát za rok). 61% Jste zapojený do internetové sociální sítě? 31% 14% 5% 1% 1% Facebook.comLibimseti.cz / Lide.czWindows Live Hi5.com Myspace.com Nejsem zapojen/á Internetové sociální sítě nejsou pouze pro studenty, o čem svědčí také fakt, že 61 % dotázaných učitelů používá Facebook a dalších 20 % jiné sítě. Pouze 31 % dotázaných učitelů není zapojených do žádné internetové sociální sítě. 38

39 Které ze služeb Windows Live používáte? 42% 32% 19% 7% 3% 2% ovou schránku Hotmail Chatovací program Messenger Internetové úloţiště Skydrive Blog na sluţbě Spaces Windows Live znám, ale nepouţívám Windows Live neznám Ze služeb Windows Live je mezi učiteli nejvíc používaná ová schránka Hotmail (19 %) a následně chatovací program Messenger (7 %) a internetové úložiště Skydrive (3 %). 42 % zúčastněných učitelů Windows Live zná, ale nepoužívá a dalších 32 % Windows Live vůbec nezná. 5.4 Schopnosti učitelů práce s počítačem Schopnosti práce s počítačem < 30 85% 13% % 31% % 28% 31% >50 27% 41% 26% 4% Celkově 47% 32% 19% 1 - počítač pouţívám denně k přípravě na vyučování, na vyučování, na svoje vzdělávání, beru ho jako součást své práce 2 - uţivatelsky ovládám veškerý dostupný software na škole, počítač pouţívám jako učební pomůcku téměř denně 3 - umím pouţívat textový editor a ový klient, počítač pouţívám ojediněle, jednou týdně 4 - počítač pouţívám jen v nutných případech, přibliţně jednou měsíčně 5 - počítač nepouţívám, neumím s ním pracovat Základní podmínkou pro využití počítačů v pedagogické práci je schopnost učitelů pracovat s nimi, proto jsme v průzkumu zjišťovali, do jaké míry učitelé ovládají práci s počítačem. Učitelé ohodnotili své vlastní schopnosti průměrnou známkou 1,77. 1 % učitelů počítač vůbec nepoužívá, protože s ním neumí pracovat. Zbývajících 99 % dokáže s počítačem alespoň v nutných případech 39

40 pracovat. 47 % zúčastněných učitelů používá počítač denně při přípravě na vyučování, v rámci vyučování a také na vlastní vzdělávání. Věk učitelů sehrál významnou roli ve schopnostech učitelů pracovat s počítačem. Mladší učitelé dosáhli lepší průměrné známky. Učitelé do 30 let se ohodnotili průměrnou známkou 1,19, zatímco nejstarší učitelé (nad 50 let) dosáhli průměrnou známku pouze 2,15. Schopnosti práce s počítačem (porovnání roků) % 32% 19% % 29% 21% % 29% 32% 4% 1 - počítač pouţívám denně k přípravě na vyučování, na vyučování, na svoje vzdělávání, beru ho jako součást své práce 2 - uţivatelsky ovládám veškerý dostupný software na škole, počítač pouţívám jako učební pomůcku téměř denně 3 - umím pouţívat textový editor a ový klient, počítač pouţívám ojediněle, jednou týdně 4 - počítač pouţívám jen v nutných případech, přibliţně jednou měsíčně 5 - počítač nepouţívám, neumím s ním pracovat V porovnání s minulým rokem dosáhli učitelé lepší průměrnou známku (letos 1,77 minulý rok 1,82). Schopnosti učitelů pracovat s počítačem se z roku na rok zlepšují. 40

41 Schopnost učitelů pracovat s vybranými programy Internetový prohlíţeč 21% 68% 11% Textový procesor 17% 59% 15% 7% Tabulkový procesor 15% 39% 31% 12% ový klient 9% 52% 28% 6% 5% Nástroj na tvorbu prezentací 11% 35% 19% 28% 7% Instant messenger 11% 25% 26% 14% 24% Grafický software 3% 19% 27% 20% 31% Programovací jazyk 5% 5% 9% 21% 60% 1 - Profesionálně 2 - Uţívatelsky 3 - Průměrně 4 - Slabě 5 - Neovládám Od učitelů jsme v průzkumu chtěli, aby ohodnotili své vlastní schopnosti práce s vybranými programy 1-5 (1 = profesionálně, 2 = uživatelsky, 3 = průměrně, 4 = slabě, 5 = neovládám). Zajímali nás nejčastěji používané programy jako textový procesor, internetový prohlížeč, nástroj na tvorbu prezentací, ový klient, grafický software, programovací jazyk a instant messenger. Schopnost pracovat s textovým procesorem je nevyhnutnou podmínkou pro využití počítače na množství úloh důležitých pro pedagogy psaní časově-tematických plánů, příprava na vyučování, psaní odborných prací. Všichni zúčastnění učitelé dokáží používat internetový prohlížeč, 98 % dokáže používat textový procesor a 97 % dokáže používat tabulkový procesor. 41

42 Schopnosti učitelů pracovat s vybranými programy (porovnání roků) Internetový prohlíţeč 100% 100% Textový procesor 98% 100% Tabulkový procesor 97% 95% ový klient 95% 96% Nástroj na tvorbu prezentací 93% 92% Instant messenger 69% 76% Grafický software 62% 69% Programovací jazyk 37% 40% V porovnání s minulým rokem, se schopnosti učitelů pracovat s vybranými typy software mírně zlepšily (o 2 7 procentních bodů). Největší zlepšení jsme zaznamenali u použití instant messengeru (7 procentních bodů) a u použití grafického softwaru (o 7 procentních bodů). 42

43 Jak hodnotíš vědomosti svých učitelů o počítačích? 35% 39% 32% 30% 14% 16% 19% 15% Všichni učitelé ovládají práci s počítačem Většina mých učitelů ovládá práci s počítačem Přibliţně polovina mých učitelů ovládá práci s počítačem Velmi málo mých učitelů ovládá práci s počítačem Na schopnosti učitelů pracovat s ICT jsme se ptali také žáků. 39 % žáků odpovědělo, že většina jejich učitelů ovládá práci s počítačem a 16 % si dokonce myslí, že práci s počítačem ovládají všichni jejich učitelé. Na nedostatečné vědomosti učitelů o počítačích poukázalo 15 % žáků. V porovnání s minulým rokem tak i v tomto ukazateli jde o značné zlepšení schopností učitelů. 5.5 Vzdělávání učitelů v oblasti ICT Zásluha na vzdělávání učitelů v oblasti ICT 63% 71% 66% 62% 40% 41% 17% 20% 13% 12% 12% 12% Samostudium Školení pro učitele Spolupráce s kolegy Studium na vysoké škole Dopln ujíci studium při zaměstnání Blogy jiných učitelů Vzdělání učitelů v oblasti ICT z velké míry závisí hlavně na samostudiu (71 %) a školeních pro učitele (62 %). Velký podíl má také spolupráce s kolegy (41 %). 43

44 Účast na školeních věnovaných ICT v roce % 46% 27% 18% 16% 15% 21% 9% 3% Školení na vyuţití počítačů v pedagogické práci učitele Školení na správu počítačů a počítačových učeben Školení zaměřené na konkrétní software V roce 2010 se nejvíc učitelů zúčastnilo školení na využití počítačů v pedagogické práci učitele (46 %). Školení na správu počítačů a počítačových učeben se zúčastnilo 15 % učitelů a školení zaměřené na konkrétní software absolvovalo 21 % učitelů. Účast na školeních věnovaných ICT v roce 2010 (porovnání podle věku) <30 37% 15% 9% % 11% 21% % 21% 31% >50 6% 19% 43% celkově 17% 17% 29% >2 2 1 Školení pro učitele se zúčastňují nejčastěji učitelé ve věku nad 50 let a noví učitelé (do 30 let). Důvod můžeme hledat ve schopnostech práce s počítačem vzhledem k faktu, že právě učitelé nad 50 let mají nejslabší znalosti. Na druhé straně, noví učitelé potřebují získat zručnosti potřebné pro jejich následnou práci. 44

45 V jaké oblasti práce s ICT byste se chtěli v budoucnu více vzdělávat? Vyuţití ICT na vyučování 39% 49% Tvorba výukových materiálů s vyuţitím ICT 37% 44% Projektové vyučování s vyuţitím ICT 30% 35% Software na zpracování fotografií a videa 29% 28% Tvorba webovych stránek a blogů 22% 28% Power Point 21% 22% Grafický software 18% 20% Excel 15% 20% Word 9% 11% Správa sítě a počítačových učeben 5% 6% Učitelé mají v převážné míře zájem o své další vzdělávání v oblasti ICT. Největší zájem je o školení k využití ICT na vyučování (49 %) a tvorby výukových materiálů s využitím ICT (44 %). Naopak, nejnižší zájem je o školení zaměřené na správu sítě (6 %) a Word (11 %). 45

46 6. ICT z pohledu žáků Jedním z cílů průzkumu bylo zjistit, zdali se progres v informatizaci škol přenesl také na samotné žáky. Zaměřili jsme se na zjištění jak často a kde žáci používají počítač a internet. Stejně jako u učitelů, tak i u žáků jsme sledovali jejich schopnosti práce s počítačem a oblasti, ve kterých by se chtěli naučit více. Do letošního průzkumu jsme zařadili také část věnovanou bezpečnosti na internetu. 6.1 Používání počítačů žáky Používání počítače žáky doma % 11% % 19% Téměř kaţdý den Jednou týdně Jednou měsíčně Vůbec Počítač doma používá 85 % žáků téměř každý den, 11 % jednou do týdne, 2 % jednou měsíčně a pouze 2 % ho nepoužívají vůbec. V porovnání s minulým rokem se situace zlepšila zaznamenali jsme nárůst počtu žáků, kteří počítač doma využívají téměř každý den (o 12 procentních bodů). Používání počítače žáky doma (porovnání podle pohlaví) Chlapci 91% 7% Dívky 83% 13% Téměř kaţdý den Jednou týdně Jednou měsíčně Vůbec Chlapci používají počítač doma častěji než dívky. Počet žáků, kteří počítač doma nepoužívají vůbec je stejný u chlapců i u děvčat, ale chlapci ho používají častěji denně (o 8 procentních bodů). 46

47 Používání počítače žáky doma (porovnání podle věku) <12 75% 20% 4% % 15% % 11% 4% >18 85% 8% 5% Téměř kaţdý den Jednou týdně Jednou měsíčně Vůbec Téměř každý den používá počítač doma více než 75 % žáků každého věku. Starší žáci ho používají častěji. Podíl žáků, kteří počítač doma nepoužívají vůbec, se pohyboval mezi 2 4 %. Zkus odhadnout, kolik času věnuješ týdně těmto činnostem Chatování / Mailování 25% 19% 21% 32% 3% Prohlíţení internetových stránek 18% 12% 29% 37% 5% Práce do školy 19% 69% 8% Hraní her 16% 19% 12% 27% 26% Programování 23% 72% Vytváření www stránek / blogů 6% 9% 82% >10 hod 5-10 hod 3-5 hod 1-2 hod 0 hod Žáci věnují nejvíc svého času za počítačem chatování / mailování, prohlížení internetových stránek a prací do školy. Pouze 28 % žáků se věnuje programování a 18 % vytváření www stránek / blogů. 47