Aspekty uvalování ekologických daní v zemích Evropské unie

Transkript

1 Aspekty uvalování ekologických daní v zemích Evropské unie Tereza Urbanová 1 Liberální institut, Centrum pro studium životního prostředí Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra ekonomiky životního prostředí Cílem této studie bude sledovat, jaká je skladba zdrojů energie, a tedy jejich významnost pro jednotlivé státy EU v relaci k velikosti daní uvalených na tyto zdroje energie. K vyjádření důležitosti jednotlivých zdrojů pro zemi bude sloužit ukazatel TPES Total Primary Energy Supply, tedy celková nabídka primárních zdrojů nebo celkové primární energetické zdroje, který zahrnuje celkové množství domácí produkce energetických zdrojů + dovoz vývoz spotřeba mezinárodní námořní dopravy +/ změna stavu zásob. 2 Naší snahou bude zjistit, zda existuje vztah mezi výší uvalené daně a významem daného energetického produktu pro ekonomiku země, případně vztah mezi domácími vs. importovanými zdroji energie a výší daňové sazby. Jinými slovy, budeme testovat hypotézu, zda stát zdaňuje relativně méně energetické zdroje/produkty, které jsou pro jeho ekonomiku významné či které pochází z domácích zdrojů, a relativně více zdroje/produkty nevýznamné, respektive pocházející převážně z dovozu. Úvaha, na níž stojí tato hypotéza je, že stát: a) favorizuje energetické zdroje, které hrají významnou roli pro domácí ekonomiku, uvalením nižší daně s cílem nesnížit konkurenceschopnost ekonomiky, příp. nesnížit výkonnost ekonomiky. Tuto hypotézu lze s vědomím omezenosti vypovídací hodnoty rozšířit i napříč EU a zkoumat, zda státy, u nichž hraje daný energetický produkt relativně vyšší roli, tj. jeho podíl na TPES je oproti jiným státům vyšší, tento produkt zdaňují relativně méně než státy, pro jejichž dodávku energie zastává zdroj méně významné postavení. b) favorizuje uvalením nižší daně domácí zdroje vůči zahraničním a snižuje tak závislost země na dovozech energie a tím i její zranitelnost v případě přerušení dodávek (tento cíl je označen např. ve Státní energetické koncepci ČR za cíl s vysokou prioritou 3 ). Pokud nebude uvedeno jinak, pochází údaje o TPES a původu energetických produktů z oficiální databáze International Energy Agency, jež udává stav za rok , údaje o výši daní z nejnovější statistiky vydané Evropskou komisí v srpnu 2006 a udávající data aktuální k Autorka děkuje výzkumným asistentům T. Vrzalovi a P. Havíkovi za zpracování tabulek a grafů. 2 Definice IEA, ke stažení na 3 MPO, 2004, bod Databáze je dostupná na 5 Evropská komise,

2 1. Struktura primární energie a daně z energií ve vybraných státech EU Podíváme se nejprve blíže na několik států (v návaznosti na informace z předchozí studie 6 ) a poté si ukážeme stav k 1. červenci 2006 na tabulce shrnující informace o zdanění zemního plynu, uhlí a elektřiny za všechny státy Evropské unie plus Rumunsko a Bulharsko. Budeme si tedy všímat především dvou energetických produktů, konkrétně jejich využití jako paliv. Druhá tabulka shrne údaje za TPES pro tyto dva produkty (bude obsahovat informace i o významu dalších energetických zdrojů pro národní hospodářství země; dále s nimi však nebudeme pracovat). Nakonec sloučíme obě tabulky do grafů, s jejichž pomocí se pokusíme zjistit, zda lze najít nějaký trend ve vztahu TPES spotřební daň či ve vztahu domácí/zahraniční zdroj energie spotřební daň. Jinými slovy se pokusíme potvrdit či vyvrátit platnost výše uvedené hypotézy v praxi daňových politik zemí Evropské unie. Velká Británie Nejvýznamnější zdroj celkové nabídky primární energie Velké Británie představuje zemní plyn, který tvoří 37 % TPES, ropa pak 35,1 % (rok 2003). Narozdíl od zemního plynu, jehož podíl na TPES se od 70. let neustále zvyšuje, význam uhlí jako zdroje anglické energie klesá a dnes představuje zhruba 16,5 % TPES. Země sama produkuje milionů kubických metrů zemního plynu a dalších milionů kubických metrů dováží. Z celkové spotřeby uhlí pochází z domácích zdrojů 41 %. Zdroj: IEA, 2003, UK neuvaluje daň na zemní plyn dle Směrnice 2003/96/ES (článek 15, bod g), nicméně od roku 2001 zavedla Climate Change Levy, což je daň ze spotřeby energie v průmyslu, obchodu, zemědělství a ve veřejném sektoru a týká se zemního plynu, elektřiny, LPG a uhlí. Její sazba je stanovena na 22 Euro/kWh pro zemní plyn, 0,0141 Eur/kg pro LPG, 0,0172 Eur/kg pro pevná paliva, tj. uhlí, koks a lignit a 63 Eur/kWh pro elektřinu. Rakousko 6 Starý a kol.,

3 43,6 % celkové nabídky primární energie pokrývá ropa, zemní plyn 23,1 % a uhlí 12,1 %. Významný podíl rakouské energie pochází z obnovitelných zdrojů. Zatímco absolutní množství nabídky energie z uhlí je v posledních 30 letech konstantní, u objemu využívaného zemního plynu lze pozorovat značný nárůst. V roce 2003 Rakousko produkovalo TJ zemního plynu, z čehož TJ vyvezlo a dalších TJ dovezlo. Zdroj: IEA, 2003, Spotřební daň na zemní plyn je v současné době uvalena ve výši 0,66 Euro/nm3, což se rovná přibližně 1,9 Euro/GJ, a na uhlí 1,7 Euro/GJ pro obchodní i neobchodní užití. Národní daň na uhlí je odvozena z váhy, konkrétně jde o 50 Euro na 1000 kg. Finsko U Finska je skladba celkové nabídky primární energie více vyvážená. 28,9 % energie pochází z ropy, 22,2 % z uhlí, kolem 20 % z obnovitelných zdrojů, 16 % z jádra a 11 % ze zemního plynu. Zdroj: IEA, 2003, Spotřební daň na uhlí je stanovena na 0,53 Euro/GJ, což je zhruba 1,7násobek minimální sazby ze Směrnice 2003/96/ES pro neobchodní použití a více než trojnásobek pro obchodní užití (daň zahrnuje daň na CO 2 a parafiskální daň). Finsko dováží 100 % zemního plynu, stejně jako 100 % koksárenského uhlí. Uhlí a koks jsou zdaňovány daní 1,75 Euro/GJ (daň zahrnuje daň na CO 2 a parafiskální daň), tj. více než 11krát vyšší sazbou, než jakou požaduje Směrnice. Parafiskální daň (strategic stockpile tax) dosahuje u zemního plynu výše 0,02 Euro/GJ, u uhlí a koksu 0,05 Euro/GJ a u elektřiny 0,13 Euro/kWh. Spotřební daň na elektřinu, včetně parafiskální daně dosahuje 4,53 Euro/MWh pro obchodní a 7,43 Euro/MWh pro neobchodní užití, což je opět vysoko nad požadovanou minimální sazbou. 3

4 Německo V Německu vládne relativní rovnováha mezi třemi zdroji energie. Ropa kryje 36,4 % TPES, uhlí 24,5 %, zemní plyn 22,8 %. Jádro pak 12,4 % TPES. Německo spotřebovává 253,9 milionů tun uhlí, z čehož samo produkuje kolem 83 %. Na druhou stranu Německo dováží velkou část zemního plynu, který spotřebuje, konkrétně něco přes 86 %. Zdroj: IEA, 2003, V červenci byla schválena a v srpnu 2006 vstoupila v platnost spotřební daň na uhlí, která byla uvalena v souvislosti s implementací Směrnice 2003/96/ES. Její výše byla stanovena na 0,33 Euro/GJ, tj. o 3 centy nad minimální mírou pro nekomerční a dvojnásobek pro komerční použití. Vedle toho daň na zemní plyn, jejíž minimální sazba dle Směrnice je stejná jako pro uhlí, tj. 0,15 Euro/GJ pro komerční a 0,3 Euro/GJ pro nekomerční použití, je uvalena ve výši 4,5násobně převyšující daň na uhlí, tj. 5,50 Euro/MWh, resp. 1,53 Euro/GJ. Elektřina je zdaňována na úrovni 12,3 Euro/MWh pro obchodní a 20,5 Euro/MWh pro neobchodní užití, tj. v obou případech přes 20krát více než minimální sazby Směrnice. Řecko Téměř 60 % energie Řecka pochází z ropy. Uhlí pokrývá 30 % nabídky a zemní plyn necelých 7 %. Vysoký podíl ropy mezi zdroji primární energie rovněž znamená vysokou závislost Řecka na dovozech, jelikož téměř 100 % ropy se do země dováží, stejně tak jako zemní plyn. Na druhou stranu 97 % hnědého uhlí, hlavního druhu uhlí využívaného místní ekonomikou, pochází z domácích zdrojů, dovozy a vývozy tohoto artiklu jsou nulové. Zdroj: IEA, 2003, Řecko uplatňuje nulovou sazbu daně na zemní plyn, což je v souladu s článkem 15 bodu g Směrnice, dle níž státy, u nichž podíl zemního plynu na konečné spotřebě nedosáhl v 4

5 roce %, nemusí tuto komoditu zdaňovat. Rovněž uhlí není v Řecku doposud zdaňováno (důvod se nepodařilo zjistit). Co se týče elektřiny, Řecko může do využívat přechodného období pro převod zdanění elektřiny ze zdanění na vstupu na systém zdanění na výstupu - čl. 18 bod 8. Irsko Skladba TPES Irska je následující: ropa 56,6 %, zemní plyn 24,4 %, uhlí 17,3 %. Zdroj: IEA, 2003, Uhlí je zdaňováno na minimální úrovni dle Směrnice, tj. 0,15 Euro/GJ pro obchodní a 0,3 Euro/GJ pro neobchodní užití. Stejně jako v případě Řecka se ani na Irsko z důvodu nízkého podílu zemního plynu na celkové spotřebě energie k roku 2000 nevztahuje povinnost tuto komoditu zdaňovat a sazba pro zemní plyn je tedy nulová. 7 Dle článku 18 bodu 9 Směrnice může Irsko uplatňovat úplné nebo částečné osvobození od daně z elektřiny, a to do Itálie Hlavním zdrojem primární energie Itálie je ropa (téměř 50 %). Zemní plyn tvoří 35,9 % TPES, uhlí pouhá 8,4 %. Většina uhlí, ropy i zemního plynu je do země dovážena. Zdroj: IEA, 2003, Uhlí je zdaňováno na minimální požadované hranici (0,15 resp. 0,30 Euro/GJ), zatímco zemní plyn dvojnásobně pro obchodní použití - 0,3133 Euro/GJ a více než 6tinásobně pro neobchodní užití (oproti minimální sazbě dle Směrnice 2003/96/ES). Rovněž elektřina je zdaňována vysoko nad požadovanou minimální sazbou - 3,10 Euro/MWh pro obchodní a 7 Směrnice 2003/96/EC, článek 15, bod g 5

6 4,70 Euro/MWh pro neobchodní užití. Daň na zemní plyn je 0,3133 Euro/GJ pro obchodní a 1,977 Euro/GJ pro neobchodní užití. Španělsko Více než 50 % TPES tvoří ropa, následuje zemní plyn (15,7 %), uhlí (14,8%) a jaderná energie (11,9 %). 99 % zemního plynu je do země dováženo, narozdíl od hnědého uhlí, které pochází z 99,8 % z domácích zdrojů. Zdroj: IEA, 2003, V roce 2000 byla daň na zemní plyn a elektřinu nulová, na uhlí nebyla uvedena. IEA neuvádí žádnou z daní pro rok 2006, důvod se nepodařilo zjistit. Švédsko Švédsko využívá k výrobě energie velice málo zemní plyn (1,8 % TPES) či uhlí (5,3 %). Relativně významnou roli naopak hraje jaderná energie (34,8 %) a ropa (30,8 %). Velká část energie pochází rovněž z obnovitelných zdrojů. Zdroj: IEA, 2003, Na zemní plyn je uvalována daň ve výši 5,92 Euro/GJ pro obchodní i neobchodní užití. To znamená, že zemní plyn je v případě obchodního užití zdaňován téměř 40krát a pro neobchodní užití 20krát více, než stanoví Směrnice 2003/96/ES. Uhlí je dokonce zdaňováno sazbou, která minimální požadovanou sazbu převyšuje více než 65krát pro obchodní a 32krát pro neobchodní užití (9,82 Eur/GJ). Elektřina, která je téměř z poloviny vyráběna v jaderných elektrárnách a ze 40 % v elektrárnách vodních, je daněna sazbou 28,04 Euro/MWh 56tinásobně více pro obchodní a 28minásobně více pro neobchodní užití. Švédsko rovněž uvaluje tzv. daň na síru ve výši 2,9 Euro na každých 6

7 0,1 % váhy sirného obsahu/1000 litrů minerálních olejů a 3,22 Euro/1000 kg pevných a plynných paliv. Nizozemí Ropa činí 39,7 % a zemní plyn 45,3 % TPES. Uhlí pokrývá 11 % nabídky primární energie a je vesměs importováno TJ zemního plynu je produkováno doma, dováží se dalších TJ a zároveň vyváží TJ (66 % produkce). Zdroj: IEA, 2003, Nizozemí zdaňuje zemní plyn degresivně v závislosti na použitém množství, k konkrétně od 0,1507 až 77 Euro/m3, přepočteno na GJ 4,43 až 0,2265 EUR/GJ pro obchodní (resp. až 0,3176 EUR/GJ pro neobchodní užití). Uhlí je zdaňováno ve výši 0,465 Eur/GJ, čímž překračuje minimální sazbu 1,5 až 3krát. Elektřinu Holandsko zdaňuje opět dle objemu kwh, a sice od 0,0705 po 05 Euro/kWh, resp. po 1 Euro/kWh. Francie Francouzská energie pochází z 41,5 % z jádra, z 32,9 % z ropy, z 14,2 % ze zemního plynu a z 5,2 % z uhlí, přičemž uhlí i zemní plyn jsou převážně dováženy. Zdroj: IEA, 2003, Zemní plyn pro obchodní účely je daněn 0,3305 Euro/GJ, zhruba dvakrát více, než stanoví Směrnice 2003/96/ES. Využití zemního plynu pro vytápění pro neobchodní účely je zatím v souladu s článkem 18 Směrnice ze zdanění vyňato. Uhlí není daněno (důvod se nepodařilo zjistit). Elektřina je vyjmuta ze zdanění do , kdy končí přechodné období, jež si Francie pro implementaci Směrnice v této oblasti vyjednala. 7

8 Dánsko 39 % nabídky primární energie pokrývá ropa, 26,4 % uhlí a 21,7 % zemní plyn. Dánsko produkuje veškerý zemní plyn, který spotřebovává, a naopak dováží 100 % uhlí. Ropa pochází primárně z domácích zdrojů a přes 70 % z ní jde na vývoz. Zdroj: IEA, 2003, Daň na zemní plyn je v Dánsku uvalena ve výši 6,93 Euro/GJ pro obchodní i neobchodní použití. Jde o 46 a 23krát vyšší sazbu, než je minimální sazba Směrnice. Rovněž daň uvalená na uhlí mnohonásobně převyšuje sazbu minimální daně. Konkrétně jde o 8,24 Euro/GJ, což je 55tinásobek sazby pro obchodní a více než 27minásobek sazby pro neobchodní užití. Sazba daně pro elektřinu v Dánsku je nejvyšší z celé Evropské unie 89,25 Euro/MWh pro obchodní a 80,54 Euro/MWh pro neobchodní užití. 2. Spotřební daně z energetických produktů a elektřiny v EU Ukončeme na tomto místě popis energetické skladby jednotlivých států EU a podívejme se na souhrnnou tabulku, která obsahuje informace za uhlí, zemní plyn a elektřinu pro všechny státy EU (plus Bulharsko a Rumunsko) tak, jak je v srpnu tohoto roku zveřejnila Evropská komise. Minimální sazby dle Směrnice 2003/96/ES uvádí poslední řádek tabulky. Tab. 1 Spotřební daně, část II, energetické produkty a elektřina (výběr) Zemní plyn Uhlí Elektřina EUR/GJ EUR/GJ EUR/MWh obchodní neobchodní obchodní neobchodní obchodní neobchodní BE Belgie 0 0 0,3 0,3 1,8987 1,9088 CZ Česko * * * * * * DK Dánsko 6,93 6,93 8,24 8,24 89,25 80,54 DE Německo 3) 1,12 1,53 0,33 0,33 12,3 20,5 EE Estonsko ** ** 0,3 0,3 * * EL Řecko ** ** 0 0 *** *** ES Španělsko FR Francie 0,3305 *** 0 0 *** *** IE Irsko ** ** 0,15 0,3 - - IT Itálie 0,3133 1,977 0,15 0,3 3,1 4,7 CY Kypr 2,65 2,65 0,31 0,31 *** *** LV Lotyšsko ** ** * * * * LT Litva * * * * * * LU Lucembursko * * ** ** 0,5 1 HU Maďarsko 0,22 nm ,74 * MT Malta 0,84 0,84 0,14 0,14 0,35 0,35 NL Nizozemsko 1) 0,2265 0,3176 0,465 0,465 0,5 1 AT Rakousko 0,066 nm 3 0,066 nm 3 1,7 1, PL Polsko * * * * 5,1 5,1 PT Portugalsko - - 0, SI Slovinsko 2) 0,03006 nm 3 0,03006 nm 3 1,32 1, SK Slovensko * * * * 8

9 Zemní plyn Uhlí Elektřina EUR/GJ EUR/GJ EUR/MWh obchodní neobchodní obchodní neobchodní obchodní neobchodní FI Finsko 0,53 0,53 1,75 1,75 4,53 7,43 SE Švédsko 5,92 5,92 9,82 9,82 28,04 28,04 UK Velká Británie 4) 22 kwh *** 0,0172 kg 0 63 kwh 0 BG Bulharsko RO Rumunsko ,19 0,39 Min.sazba dle EU 2003/96/EC 0,15 0,3 0,15 0,3 0,5 1 Zdroj: Evropská komise, 2006, vlastní úprava Některé ze sazeb v Tabulce 1 jsou uvedeny v různých měrných jednotkách, a jsou proto těžko srovnatelné. Následující tabulka převádí údaje o výši daně na stejné jednotky a ukazuje, jsou-li v daném státě uvalené v míře vyšší, než je minimální sazba dle 2003/96/ES modrá barva, v míře nižší oranžová barva, či míře shodné s minimální sazbou Směrnice zelená barva. Tab. 2 - Spotřební daně, část II, energetické produkty a elektřina (výběr, přepočet) Zemní plyn Uhlí Elektřina EUR/GJ EUR/GJ EUR/MWh obchodní Neobchodní obchodní neobchodní obchodní neobchodní BE Belgie 0 0 0,3 0,3 1,8987 1,9088 CZ Česko * * * * * * DK Dánsko 6,93 6,93 8,24 8,24 89,25 80,54 DE Německo 3) 1,12 1,53 0,33 0,33 12,3 20,5 EE Estonsko ** ** 0,3 0,3 * * EL Řecko ** ** 0 0 *** *** ES Španělsko FR Francie 0,3305 *** 0 0 *** *** IE Irsko ** ** 0,15 0,3 * * IT Itálie 0,3133 1,977 0,15 0,3 3,1 4,7 CY Kypr 2,65 2,65 0,31 0,31 *** *** LV Lotyšsko ** ** * * * * LT Litva * * * * * * LU Lucembursko * * ** ** 0,5 1 HU Maďarsko 6, ,74 * MT Malta 5) 0,84 0,84 0,14 0,14 0,35* 0,35* NL Nizozemsko 1) 0,2265 0,3176 0,465 0,465 0,5 1 AT Rakousko 1,9412 1,9412 1,7 1, PL Polsko * * * * 5,1 5,1 PT Portugalsko - - 0, SI Slovinsko 2) 0,7918 0,8841 1,32 1, SK Slovensko 0 0 * * * * FI Finsko 0,53 0,53 1,75 1,75 4,53 7,43 SE Švédsko 5,92 5,92 9,82 9,82 28,04 28,04 UK Velká Británie 4) 0,6111 *** 0 0 6,3 0 BG Bulharsko RO Rumunsko ,19 0,39 Min. sazba dle EU 2003/96/EC 0,15 0,3 0,15 0,3 0,5 1 Zdroj: Evropská komise, 2006, vlastní úprava Poznámky k Tabulce 1 a 2: * výjimka dle 2004/74/EC ** Irsko, Řecko, Estonsko, Lotyšsko: výjimka dle 2003/96/EC čl. 15(1)(g); Lucembursko: výjimka dle 2003/96/EC čl. 18(2) *** výjimka dle 2003/96/EC 1) elektřina je ve 4 pásmech od 70,5 až do 0,5 EUR/MWh (resp. do 1 EUR/MWh pro neobchodní užití); plyn je ve 4 pásmech od 4,43 až do 0,2265 EUR/GJ (resp. do 0,3176 EUR/GJ pro neobchodní užití) 2) uhlí má 3 sazby dle typu paliva - od 1,32 do 1,63 EUR/GJ 9

10 3) daň z uhlí dle nového Zákona o energiích Německa, 15. července ) uvedené sazby: Climate Change Levy; daň na uhlí a koks je vyjádřena ve vztahu k množství paliva: 0,0172 Eur/kg 5) Malta uhlí nevyužívá, 100 % TPES tvoří ropa Jak vidíme z výše uvedené tabulky, sazby daní jsou napříč EU značně nejednotné. Tuto skutečnost lze označit jako rozpornou s článkem 4 Směrnice 2003/96/ES, který říká: Závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy, by mohly být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu. Výsledkem implementace Směrnice by s ohledem na tento bod mohlo být nejen zvýšení či uvalení nových spotřebních daní v zemích, kde doposud na uhlí, zemní plyn a elektřinu nebyly uvaleny nebo byly, avšak v nižší výši, než stanoví Směrnice, ale i snížení daní v zemích, které mnohonásobně převyšují doporučenou minimální úroveň. Takový vývoj však není realistické ve větší míře očekávat, především kvůli potřebě jednotlivých států udržet fiskální příjmy z existujících daní. 3. Význam zdroje pro ekonomiku a jeho vztah k výši spotřební daně Pokusme se zjistit, zda za různými mírami zdanění stojí záměrné daňové znevýhodnění energetického produktu, který hraje pro zemi méně významnou roli. Jinými slovy testujme hypotézu, že státy, u nichž hraje energetický produkt uhlí či zemní plyn relativně vyšší roli, tj. jejich podíl na TPES je vyšší oproti jiným státům, tento produkt zdaňují relativně méně než státy, pro jejichž dodávku energie má zdroj relativně méně významné postavení. K odhalení vztahu nám napomůže následující tabulka, která obsahuje informace o TPES v jednotlivých zemích EU (plus Bulharsko a Rumunsko) za rok 2003 v procentech. Tab. 3 Celková nabídka primárních zdrojů (TPES) Uhlí Zemní plyn Ropa Nukleární e. Ostatní* BE Belgie 10,1 24,6 42,2 21,1 2,0 CZ Česko 45,9 17,2 19,3 14,8 2,9 DK Dánsko 26,4 21,7 39,0-13,0 DE Německo 24,5 22,8 36,4 12,4 3,9 EE Estonsko 62,0 13,4 14,4-10,2 EL Řecko 30,0 6,8 57,8-5,4 ES Španělsko 14,8 15,7 50,7 11,9 6,9 FR Francie 5,2 14,2 32,9 41,5 6,2 IE Irsko 17,3 24,4 56,6-1,7 IT Itálie 8,4 35,9 49,5-6,2 CY Kypr 1,3-97,1-1,6 LV Lotyšsko 1,6 32,5 30,6-35,3 LT Litva 2,0 24,9 22,8 42,7 7,7 LU Lucembursko 2,0 27,0 69,4-1,6 HU Maďarsko 14,6 46,2 24,5 11,2 3,6 MT Malta ,0 - - NL Nizozemsko 11,0 45,3 39,7 1,3 2,6 AT Rakousko 12,1 23,1 43,6-21,2 PL Polsko 60,9 11,9 21,4-5,8 PT Portugalsko 12,8 10,3 59,9-17,0 SI Slovinsko 21,6 12,9 35,5 19,4 10,6 SK Slovensko 24,4 30,3 16,7 25,1 3,5 FI Finsko 22,2 11,0 28,9 16,0 21,9 SE Švédsko 5,3 1,8 30,8 34,8 27,2 UK Velká Británie 16,5 37,0 35,1 10,0 1,4 BG Bulharsko 37,0 12,5 23,0 22,6 4,8 RO Rumunsko 22,4 37,6 26,3 3,3 10,4 EU 18,1 23,5 37,6 14,6 6,1 10

11 Zdroj: IEA, 2003, vlastní úprava Poznámky k Tabulce 3: - údaje za rok 2003 v % (vlivem zaokrouhlení jednotlivých údajů nemusí být součet vždy roven 100%) * energie získaná z vodních, větrných, solárních, geotermálních elektráren, stejně jako z elektráren na biomasu, odpady apod. Následující grafy vznikly propojením Tabulky 2 a 3 a ukazují vzájemný vztah mezi sazbou uvalené spotřební daně na uhlí, resp. zemní plyn na straně jedné a podílem těchto komodit na TPES na straně druhé. Vínová linka ilustruje výši minimální sazby daně dle Směrnice 2003/96/ES. Graf 1: Vztah spotřební daň TPES pro zemní plyn k obchodním účelům Zemní plyn (obch.) 8,00 daň (EUR/GJ) 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 MT SE EL FI 1 SI PL FR CZ 2 DE DK AT BE LU LT 3 SK IT UK 4 NL HU TPES (%) Zdroj: Tab. 2 a 3 Graf 2: Vztah spotřební daň TPES pro zemní plyn k neobchodním účelům Zemní plyn (neobch.) daň (EUR/GJ) 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 SE MT EL 1 FI PL FR SI CZ 2 DK DE BE AT LT LU 3 SK UK IT 4 NL TPES (%) Zdroj: Tab. 2 a 3 Graf 3: Vztah spotřební daň TPES pro uhlí k obchodním účelům 11

12 Uhlí (obch.) 12,00 daň (EUR/GJ) 1 8,00 6,00 4,00 2,00 MT CY LT FR SE IT BE NL PT AT 1 IE UK 2 FI SI DE DK EL 3 4 CZ 5 6 PL EE 7 8 TPES (%) Zdroj: Tab. 2 a 3 Graf 4: Vztah spotřební daň TPES pro uhlí k neobchodním účelům Uhlí (neobch.) daň (EUR/GJ) 12,00 1 8,00 6,00 4,00 2,00 LT LU CYMT FR SE BE IT NL AT 1 UK IE SI FI DE DK 2 3 EE 4 CZ 5 6 EE PL 7 8 TPES (%) Zdroj: Tab. 2 a 3 Jak z grafů vidíme, skutečnost, že by státy, pro něž hraje zemní plyn nebo uhlí relativně větší význam, zdaňovaly tento produkt relativně méně než státy ostatní, nelze potvrdit. Proložíme-li body spojnicí trendu, tendence k relativně nižšímu zdaňování relativně významnějšího zdroje se sice s výjimkou zemního plynu pro obchodní účely ukáže, nicméně s tak nízkou hodnotou spolehlivosti, že nelze hovořit o statisticky významném jevu. Pokud se podíváme na jednotlivé státy a porovnáme, jakým způsobem, zdaňují uhlí a zemní plyn ve vztahu k jejich významu pro ekonomiku (měřítkem nám bude poměr skutečně uvalované daně ku dani minimální dle Směrnice 2003/96/ES), pak ani zde nelze nalézt obecný trend. U následujících států platí, že zdaňují relativně více ten zdroj (uhlí či zemní plyn), který je pro jejich ekonomiku relativně významnější (tj. jeho váha v TPES je větší): Dánsko, Francie, Itálie, Rakousko, Slovinsko, Finsko, Švédsko. Naopak státy zdaňující relativně méně ten zdroj (uhlí či zemní plyn), který je pro jejich ekonomiku relativně významnější (tj. jeho váha v TPES je větší), jsou: Belgie, Německo, Irsko, Kypr, Nizozemsko. Je potřeba dodat, že za zhruba polovinu států nejsou údaje v současné době dostupné a nelze pro ně udělat srovnání. Není proto možné učinit obecný závěr, že většina států EU 12

13 daní více relativně významnější zdroj, i když se to tak z výše uvedeného výčtu může jevit. 4. Význam importovaného zdroje a jeho vztah k výši spotřební daně Pojďme pokračovat v analýze, tentokráte zkoumáním hypotézy, že stát uvaluje nižší daně na domácí zdroje oproti zdrojům zahraničním s cílem např. snížit závislost země na dovozech energie. Analýzu opět provedeme pomocí grafů, vycházejících z následující tabulky, která shrnuje údaje za spotřební daně z Tab. 2 a dodává informaci o poměru importu daného energetického produktu ku jeho spotřebě (tedy ku TPES). Tab.4 Spotřební daně a objem importu na celkové spotřebě pro uhlí a zemní plyn Zemní plyn (obch.) Zemní plyn (neobch.) Uhlí (obch.) Uhlí (neobch.) import/ TPES * daň import/ TPES Daň import/ TPES daň import/tpes daň BE Belgie 0,99 0,99 1,09 0,30 1,09 0,30 DK Dánsko 0,99 0,99 0,06 0,06 DE Německo 6,93 6,93 1,00 8,24 1,00 8,24 EE Estonsko 0,87 1,12 0,87 1,53 0,30 0,33 0,30 0,33 FR Francie 1,00 1,00 0,08 0,30 0,08 0,30 IE Irsko 0,99 0,99 0,05 0,05 IT Itálie 0,99 0,99 0,66 0,66 CY Kypr 0,98 0,33 0,98 0,84 0,84 HU Maďarsko 0,86 0,86 0,65 0,15 0,65 0,30 MT Malta 0,80 0,31 0,80 1,98 0,98 0,15 0,98 0,30 NL Nizozemsko - 2,65-2,65 0,97 0,31 0,97 0,31 AT Rakousko 1,04 1,04 0,89 0,89 PT Portugalsko 1,00 1,00 1,00 1,00 SI Slovinsko 1,00 1,00 1,00 1,00 SK Slovensko 0,84 6,47 0,84 0,28 0,28 FI Finsko - 0,84-0,84-0,14-0,14 SE Švédsko 0,51 0,23 0,51 0,32 1,60 0,47 1,60 0,47 UK Velká Británie 0,90 1,94 0,90 1,94 0,84 1,70 0,84 1,70 Zdroj: Evropská komise, 2006 a IEA, 2003, vlastní úprava Graf 5: Vztah spotřební daň import/tpes pro zemní plyn k obchodním účelům Zemní plyn - obch. Daň (EUR/GJ) 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 Import/TPES Zdroj: Tab. 4 Graf 6: Vztah spotřební daň import/tpes pro zemní plyn k neobchodním účelům 13

14 Zemní plyn - neobch. Daň (EUR/GJ) 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 Import/TPES Zdroj: Tab. 4 Graf 7: Vztah spotřební daň import/tpes pro uhlí k obchodním účelům Uhlí-obch. Daň (EUR/GJ) 12,00 1 8,00 6,00 4,00 2,00 0,50 1,00 1,50 2,00 Import/TPES Zdroj: Tab. 4 Graf 8: Vztah spotřební daň import/tpes pro uhlí k neobchodním účelům Uhlí-neobch. Daň (EUR/GJ) 12,00 1 8,00 6,00 4,00 2,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80 Import/TPES Zdroj: Tab. 4 Z grafů 5 až 8 je zřejmé, že ani v případě druhé hypotézy se nepotvrdil obecný trend mezi zdaněním energetického produktu a jeho domácím vs. zahraničním původem. O 14

15 lineárním trendu ukazujícím na vyšší zdaňování zdroje s růstem míry importu by se dalo hovořit jen v případě zemního plynu pro obchodní i neobchodní použití, nicméně i zde vychází hodnota spolehlivosti pouze 22 %, resp. 30 %. Ani jednu z hypotéz se tedy nepodařilo potvrdit. Můžeme učinit závěr, že uvalení daní na energetické produkty v EU neodráží významným způsobem ani jeden ze zmíněných cílů hospodářské politiky: podpora domácích zdrojů cestou relativně nižší daňové zátěže s cílem snížit závislost země na zahraničních zdrojích a podpora pro danou zemi významných zdrojů cestou relativně nižší daňové zátěže s ohledem na výkonnost ekonomiky. Za výší uvalených daní se nutně musí skrývat jiné záměry státní politiky, než ty, jež jsme zkoumali na předchozích stránkách, např. záměr naplnění příjmů státního rozpočtu či záměr snížit negativní dopad využití energií na životní prostředí. Právě druhým zmíněným aspektem se budeme zabývat v rámci navazující studie. 5. Závěr Některé země, ČR nevyjímaje, se v politických stanoviskách k uvalení spotřebních daní na energetické produkty a elektřinu odvolávají na potřebu internalizovat externality výroby energie. Německé ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k ekologické daňové reformě v roce 2004 píše: Cena za používání většiny zdrojů energie je [kvůli nezahrnutí nákladů uvalovaných na společnost v podobě globálního oteplování, jež je důsledkem vypouštěných emisí CO 2 ] z dlouhodobého hlediska příliš nízká, protože odráží jen jednu část skutečných nákladů. Není tudíž dostatečnou motivací k hledání úsporných cest využití energie prostřednictvím rozvoje a širšího využití účinných produktů a způsobů výroby a prostřednictvím posílení pozice obnovitelných zdrojů. Ekologická daňová reforma povede k internalizaci externích nákladů. 8 Ministerstvo financí Lotyšska v oficiálním dokumentu z dubna roku 2006 uvádí: Cílem uvalení spotřební daně na ropné produkty je snížit spotřebu ropných produktů, jež znečišťují životní prostředí a zvýšit příjmy státního rozpočtu. Ve stejném dokumentu informuje o výši daní, které budou uvaleny od , resp Sazby ukazuje následující tabulka a mohou být cennou informací pro tvůrce politiky týkající se implementace Směrnice v ČR. Obdobné informace se od ostatních zemí, které využívají přechodná období, nepodařilo získat. Tab. 5 Spotřební daně na uhlí, zemní plyn a elektřinu po vypršení přechodného období v Lotyšsku Od Od Zemní plyn (Euro/GJ)* Pro obchodní užití 0 Pro neobchodní užití 0 Uhlí a koks (Euro/GJ) Pro obchodní užití 0,075 0,15 Pro neobchodní užití 0,15 0,3 Elektřina (Euro/MWh) Pro obchodní užití 0,25 0,5 8 Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktionsicherheit, 2004, str. 3 15

16 Od Od Pro neobchodní užití 0,5 1,0 Zdroj: Ministerstvo financí Lotyšska, 2006 Poznámka k Tab. 5: *Lotyšsko bude muset zavést daň na zemní plyn jen pokud jeho podíl na celkové spotřebě energie dosáhne 20 %, a to do r či jakmile bude dosaženo podílu 25% tehdy vstoupí v platnost minimální sazby stanovené Směrnicí. Podobně vláda Rakouska v dokumentu Rakouská strategie udržitelného rozvoje z roku 2002 deklaruje: Udržitelnost vyžaduje internalizaci ekologických a společenských nákladů. Hlavním cílem strategie proto je zahájit postupnou implementaci společensky vyvážené, ekologické daňové reformy a daňových výhod 9 My se na problematiku externalit v případě zkoumaných energetických produktů, tj. uhlí a zemního plynu podíváme v navazující části studie. Pro tuto chvíli však učiňme závěr, že EU jako celek nesleduje cíl favorizace významných zdrojů energie či zdrojů energie pocházejících z domácích zásob cestou relativně nižších spotřebních daní na energetické produkty (konkrétně uhlí a zemní plyn). Rozptyl daní v této oblasti napříč EU ukazuje, že zde nelze vysledovat jednotnou politiku. Z toho vyplývá, že ani ČR není při uvalování daní na energie a elektřinu vázána nějakým obecným trendem a diskuze o výši daní, které mají být po vypršení přechodného období, tj. k , zavedeny, je limitována pouze minimálními sazbami ze Směrnice 2003/96/ES. Úkolem ekonomů v této diskuzi pak je upozorňovat na neefektivnosti, které plynou ze zvýšené redistribuce, tj. z vyšších daní, na snížení možností a prostředků k investicím do moderních, úsporných a k životnímu prostředí šetrných technologií v případě uvalení daní na energetické produkty a elektřinu a na teoretické i v praxi využívané alternativy, které naplňují stejný cíl jako zkoumané spotřební daně, tj. snížení negativního dopadu využívání těchto komodit na životní prostředí Federální vláda Rakouska, 2002, str Více k alternativám využívaným v EU viz Starý a kol.,

17 Použité zdroje: Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktionsicherheit, 2004: Die Ökologische Steuerreform: Einstieg, Fortführung und Fortentwicklung zur Ökologischen Finanzreform, únor 2004, ke stažení na staženo srpen 2006 Evropská komise, 2006: Tabulky spotřebních daní, část II: energetické produkty a elektřina, REF 1.023, červenec Federální vláda Rakouska, 2002: A Sustainable Future for Austria The Austrian Strategy for Sustainable Development, ke stažení na staženo srpen 2006 Ministerstvo financí Lotyšska, 2006: Přehled systému lotyšských spotřebních daní, 13.4., ke stažení na staženo srpen 2006 MPO, 2004: Státní energetická koncepce ČR, bod Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne , kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států zažádat si v případě energie elektřiny o dočasné osvobození od daně nebo o jejich snížení. Starý a kol., 2006: Analýza koncepce ekologické daňové reformy, ke stažení na staženo srpen