10 PRINCIPÙ PRO HUBNUTÍ

Transkript

1 ÈÍSLO 6 / LISTOPAD - PROSINEC 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè 10 PRINCIPÙ PRO HUBNUTÍ Pøestanete-li jíst mezi hlavními jídly, každých 100 kalorií, o které tak dennì snížíte svùj pøíjem, by mohlo znamenat ztrátu až ètyøi kilogramy váhy za rok (pokud by se všechny tyto kalorie pøemìnily ve vašem tìle na tuk). Jste-li tedy zvyklí zkonzumovat dennì ve formì popojídání/svaèinek 500 kalorií a pøestanete-li s touto praxí, mohli byste tak zhubnout za rok až 20 kg!? Ne, zcela takhle to nefunguje. Omezování kalorií je však pøi hubnutí dùležité. PRINCIP È. 1 JEZTE V PRAVIDELNOU DOBU A MEZI JÍDLY NEPOPOJÍDEJTE! Z OBSAHU: PROÈ STÁLE MLÈÍ?...4 NEPTEJTE SE LÉKAØÙ...5 BIOLOGICKÉ MATEØSTVÍ...6 NÁVRAT DO RÁJE...7 ÈISTOTA, PÙL ZDRAVÍ...10 PRIMÁRNÍ JAZYK LÁSKY...12 APOKALYPSA POSTMANA..15 ROZHOVOR S E. KOHÁKEM.16 VOLÁNÍ O POMOC...18 RECEPTY: SEITAN...20 Potraviny, které konzumujeme mezi hlavními jídly, nepatøí obvykle mezi nejvýživnìjší potraviny. Ale i kdyby jimi byly, jedením kdykoliv, ve dne èi v noci, vznikají mnohé fyziologické problémy. Po jídle stoupá hladina krevních tukù (triglyceridù). Výsledkem je, že se zvyšuje poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 Vyøaïte zcela ze svého jídelníèku užívání tmavého masa; Svìtová zdravotnická organizace (WHO) doporuèuje omezit i užívání ryb a drùbeže. Nejnižší riziko infarktu je mezi tìmi, kteøí nepoužívají ani tmavé maso, ani ryby a drùbež. pøilnavost krevních destièek, což znamená zvyšování rizika sraženin (ucpání koronární cévy èi infarkt). Zaplavování krve triglyceridy se jistì nedá doporuèit. Nezáleží na tom, jaký druh potravin jíme, a s vysokým obsahem tuku èi uhlohydrátù, ke stoupání hladiny triglyceridù dochází. Èasté jedení vyvolává vytváøení vìtšího množství trávicích žaludeèních š áv. To nemusí být tak špatné, pokud èlovìk má odpovídající sliznici, která pokrývá výstelku žaludku. Jsou-li však buòky sliznice vyèerpány a pøestanou dobøe fungovat, kyselina obsažená v žaludeèní š ávì dokáže vypálit díru v žaludeèní výstelce doslova bìhem nìkolika málo hodin. Výsledkem je žaludeèní vøed. Žaludeèní š ávy potøebujeme, ale ne ve velkém množství, s výjimkou toho, když je v žaludku jídlo, které mají zpracovat. V takovém pøípadì pomáhá pøi neutralizaci kyseliny jídlo. Mezi jídly se nejèastìji konzumují sladkosti. Ty jsou hlavní pøíèinou zubního kazu. Po jídle následuje období asi dvou hodin, bìhem nichž dochází k vyplavování minerálù ze zubù (demineralizace), a poté nìkolik dalších hodin, kdy dochází k remineralizaci. Když èlovìk jí mezi hlavními jídly, období demineralizace se prodlužuje, což samo o sobì napomáhá tvorbì zubního kazu. Jídlo stimuluje slinivku k produkci inzulínu. Když je inzulín produkován pøíliš èasto, mùže být výsledkem nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie). Hypoglykémie mùže být prvním pøíznakem cukrovky (která propukne o léta pozdìji). chu na nìco dalšího se sníží. Jezte potraviny, které vyžadují dobré rozžvýkání. Dejte si jablko radìji než jableènou š ávu nebo džus. Tím snížíte i riziko popojídání. A pijte spoustu vody, zvláštì v pøípadì, když cítíte, že na vás pøichází touha popojídat. Èasto se domníváme, že jsme hladoví, a jíme zatímco ve skuteènosti máme žízeò a tìlo potøebuje doplnit zásoby vody. JEZTE TO NEJLEPŠÍ PRINCIP È. 2 JEZTE V PRVNÍ ØADÌ ZELENINU, OVOCE, OBILOVINY A OØECHY (A POUŽÍVEJTE MINIMÁLNÌ SÙL) Pùvodní strava Podle nejstarších autoritativních historických záznamù se pùvodní strava èlovìka skládala z ovoce, zeleniny, obilovin, luštìnin a oøechù. Moderní vìdecký výzkum u- kazuje, že tato pùvodní strava je tou nejlepší stravou i pro dnešního èlovìka. Nejlepší pro vaši váhu Tyto potraviny pøinášejí relativnì málo kalorií, protože obsahují znaèné množství vody a vlákniny a jen málo tuku. Výjimkou jsou oøechy, s jejichž konzumací by se to nemìlo pøíliš pøehánìt. (Ukázalo se nicménì, že muži, kteøí jedí dennì oøechy, mají polovièní riziko infarktu oproti tìm, kteøí je konzumují jen zøídka.) V pøíkrém kontrastu k pùvodní stravì obsahují živoèišné potraviny (jako napø. tmavé maso) velké množství tuku a jsou proto bohaté i na kalorie. Nejlepší pro vaše zdraví Budete-li užívat více ovoce, obilovin a zeleniny, sníží se tak váš pøíjem tuèných potravin. Doporuèuje se strava, která obsahuje maximálnì 20% kalorií ve formì tuku. Prùmìrný Èech v souèasné dobì konzumuje stravu, v níž z tuku pochází až 40% kalorií. Americká národní akademie vìd doporuèuje konzumovat dennì pìt èi více porcí ovoce a zeleniny (to ale neznamená na pìtkrát). Jeden druh ovoce by pøitom mìl obsahovat hodnì vitamínu C a jeden druh zeleniny hodnì vitamínu A. Souèasnì doporuèují dennì zkonzumovat šest porcí luštìnin a obilovin. Jedna porce pøitom odpovídá kusu ovoce, krajíci chleba anebo pùl šálku. Tím se snižuje riziko srdeèního onemocnìní, rakoviny a obezity. Doporuèuje se ne více než jedna èajová lžièka soli dennì. Tím se sníží riziko vysokého krevního tlaku a mozkové mrtvice. Urèité množství soli je ovšem pro zachování dobrých tìlesných funkcí potøebné. Døíve tomu bývalo tak, že ze slánky pocházely dvì tøetiny zkonzumované soli. Nyní je to jenom tøetina. Vìtšina soli pochází z potravin, které kupujeme. Výrobky z obilovin (chléb, peèivo atp.) jsou jednoznaènì nejvìtším zdrojem soli v našem jídelníèku, na dalším místì je maso, potom mléèné výrobky. Vìtšina produktù rychlého obèerstvení obsahuje velká množství soli. Tipy, jak se vyhnout popojídání Jak se vypoøádat s touhou dát si nìco dobrého na zub? Zde je pár tipù. Zaprvé, dobøe se nasnídejte a nebudete mít uprostøed dopoledne chu na další jídlo. Jezte potraviny s vysokým obsahem vlákniny (které pod vašimi žebry vydrží delší dobu). Budete mít delší dobu pocit nasycení a MEZI JÍDLY SE NEJÈASTÌJI KONZUMUJÍ SLADKOSTI. TY JSOU HLAVNÍ PØÍ- ÈINOU ZUBNÍHO KAZU. PO JÍDLE NÁSLEDUJE OBDOBÍ ASI DVOU HODIN, BÌHEM NICHŽ DOCHÁZÍ K VYPLAVOVÁNÍ MINERÁLÙ ZE ZUBÙ (DEMINERA- LIZACE), A POTÉ NÌKOLIK DALŠÍCH HODIN, KDY DOCHÁZÍ K REMINERALI- ZACI. KDYŽ ÈLOVÌK JÍ MEZI HLAVNÍMI JÍDLY, OBDOBÍ DEMINERALIZACE SE PRODLUŽUJE, COŽ SAMO O SOBÌ NAPOMÁHÁ TVORBÌ ZUBNÍHO KAZU. 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 Ovoce používejte jako základní potravinu, spíše než jako pochutinu vyhrazenou pro zvláštní pøíležitost. Konzumování ovoce pøináší velké výhody. Ovoce obsahuje málo kalorií (s výjimkou oliv a avokáda), málo tuku (s tìmi samými výjimkami) a proto i málo saturovaných tukù. Neobsahuje cholesterol. Je sladké. Èlovìk nemá potøebu pøidávat k ovoci cukr nebo sùl. Ovoce obsahuje také hodnì vody, takže není tøeba doplòovat tekutiny po/pøi jídlech, které obsahují vìtší množství ovoce. Zkuste založit svùj jídelníèek na hlavních jídlech, která jsou pøipravována z obilovin, zeleniny, luštìnin a ovoce. VYBÍREJTE PEÈLIVÌ, CO JÍTE PRINCIP È. 3 VYHÝBEJTE SE DRUHOTNÝM POTRAVINÁM Druhotné potraviny a obezita Jak vám mùže tento princip pomoci udržet si zdraví a mít svou váhu pod kontrolou? Primární potraviny jsou takové potraviny, které pocházejí ze zahrady nebo ze sadu: ovoce, obiloviny a zelenina, o kterých jsme se zmiòovali ve druhém principu. Tyto potraviny v pøirozeném stavu obsahují málo kalorií. Omezení používání druhotných potravin znamená omezování potravin živoèišného pùvodu. Vìtšina produktù živoèišného pùvodu obsahuje hodnì tuku a je proto bohatá na kalorie. Bylo prokázáno, že lidé mají dvojnásobný až dvaapùlnásobný sklon k obezitì, jsou-li zvyklí na stravu založenou na mase, než jsou-li vegetariáni. Jakákoliv potravina, která pøináší velké množství kalorií v malém objemu zpùsobuje tendenci k pøejídání. Maso obvykle obsahuje hodnì tuku, a to i v pøípadì, že se jedná o libové maso (a vìtšina viditelného tuku byla odstranìna). Druhotné potraviny a vaše srdce Míøe, s jakou by mìlo být užívání druhotných potravin omezeno, rozumí jenom velmi málo lidí. Úèelem omezení není jenom kontrola váhy, ale i prevence onemocnìní srdce a øady dalších civilizaèních onemocnìní. Nejèastìjší pøíèinou zvýšené hladiny krevního cholesterolu je konzumování potravin s vysokým obsahem cholesterolu a saturovaného tuku. Veškerý cholesterol, který konzumujeme, pochází z živoèišných produktù. Šedesát osm procent saturovaného tuku pochází z živoèišných produktù. Studie na pacientech s ucpanými koronárními cévami, kteøí byli pøevedeni na stravu s nízkým obsahem tuku (nízkým obsahem saturovaného tuku), ale mohli pøijímat stravou až 250 mg cholesterolu (jeden vajeèný žloutek obsahuje asi 210 mg cholesterolu), ukázaly, že cévy tìchto pacientù byly po roce ucpány ještì více než na zaèátku studie. Na druhé stranì strava s pouhými 12 mg cholesterolu (1 šálek netuèného mléka obsahuje 5 mg cholesterolu) dokázala zvrátit aterosklerózu: ucpané cévy se zaèaly zprùchodòovat u 82% pacientù. Dokonce i pøi nízké hladinì krevního cholesterolu je možné utrpìt infarkt vzhledem k oxidovanému cholesterolu, který se nachází ve zkonzumovaných živoèišných potravinách. Tyto oxidované produkty jsou pro tìlo toxické a mohou poškodit koronární cévy. Naše tìlo produkuje ètyøikrát více cholesterolu než pøijme prùmìrný Èech jídlem. Tento cholesterol však nevytváøí toxické látky, které se nacházejí v potravinách živoèišného pùvodu. Saturované tuky zvyšují hladinu krevního cholesterolu dvakrát více než cholesterol obsažený ve stravì. Když je však ve stravì velmi málo nebo žádný cholesterol (žádné produkty živoèišného pùvodu), saturovaný tuk hladinu krevního cholesterolu nezvyšuje. Mìli byste vìdìt, jaká je vaše hladina krevního cholesterolu. Mìla by být jistì nižší než 5 mmol/l, ideálnì pak pod 4,5 mmol/l. Znát hladinu LDL cholesterolu mùže být dokonce ještì dùležitìjší. Jeho prùmìrná hladina u nás je asi 3,5 mmol/l, ale mìla by být nižší než 3 mmol/l. Pokud je nižší než 2,5 mmol/l, dochází pravdìpodobnì k reverzi aterosklerózy. Vyhýbejte se druhotným potravinám Omezené užívání živoèišných potravin øeší otázku saturovaného tuku i dietního cholesterolu. Chcete-li dosáhnout nejlepšího zdraví, doporuèuje se omezit spotøebu živoèišných produktù na užívání netuèného mléka. Vajeèné bílky neobsahují cholesterol. Místo vajec užívejte tofu nebo vajeèné náhražky, které se vyskytují na trhu. Ryby jsou z masa nejlepší, na dalším místì je drùbež. Kuøata obsahují stále ještì stejné množství cholesterolu jako hovìzí maso, i když mají ménì tuku a ménì saturovaného tuku. I ryby jsou potravinou s vysokým obsahem cholesterolu ( mg/100 g). Ukázalo se, že snižují hladinu krevních tukù (triglyceridù), ale souèasnì zvyšují hladinu krevního cholesterolu. Nejlepšími oleji jsou øepkový, kukuøièný a olivový olej. Jsou dobré z rùzných dùvodù. Øepkový olej brání vytváøení krevních sraženin, kukuøièný olej snižuje hladinu krevního cholesterolu, olivový olej udržuje pružné cévy. I tyto oleje bychom však mìli užívat jen v omezeném množství: obsahují velké množství kalorií a nadbytek tuku zvyšuje riziko rakoviny. ZMÌNA STRAVOVACÍCH NÁVYKÙ JE PROCES JE TO CESTA. PLÁ- NUJTE POSTUPNÉ ZMÌNY. MÙŽETE ZAÈÍT TÍM, ŽE BUDETE SNÍDAT BEZ POUŽITÍ MASA NEBO VAJEC. Naplánujte si postupné zmìny Zmìna stravovacích návykù je proces je to cesta. Naplánujte si postupné zmìny. Mùžete zaèít tím, že budete snídat bez použití masa nebo vajec. To bude asi nejjednodušší výchozí pozice. Pak totéž udìlejte se dvìma èi tøemi obìdy týdnì a postupnì pøidávejte další obìdy. Poté snižujte používání masa pøi veèeøi, jednou, dvakrát týdnì, až se dostanete tam, kam se chcete dostat. Vyøaïte ze svého jídelníèku užívání tmavého masa, dejte pøednost rybám a drùbeži. Svìtová zdravotnická organizace (WHO) doporuèuje omezit i užívání ryb a drùbeže. Nejnižší riziko infarktu je mezi tìmi, kteøí nepoužívají ani tmavé maso, ani ryby a drùbež. Postupnì zvyšujte konzumaci bezmasých jídel. Vyzkoušejte rùzné masové náhražky, jako jsou vegetariánské burgery, výrobky z pšenièné bílkoviny a ze sóji. Uète se je sami pøipravovat s využitím oøechù a obilovin. Pøejdìte z plnotuèných na nízkotuèné a koneènì na netuèné mléèné výrobky. Mùžete se nauèit vyrábìt si náhražky sýrù z oøechù: uplatní se na špagety èi na bìžná jídla se sýrem. Mùžete se nauèit pøipravovat tofu jako smažená vajíèka (i na mnohý jiný zpùsob). q pokraèování pøíštì poradna zdravé výživy S využitím materiálù od dr. Johna Scharffenberga, MD, MPH, emeritního profesora výživy na Loma Linda University, poradce Výboru pro výživu Generální konference CASD. PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 Dietní faktory a riziko rakoviny tlustého støeva Vztah mezi spotøebou masa, ryb, tuku, vlákniny a vápníku a rizikem rakoviny tlustého støeva byl zkoumán ve velké studii na norských mužích a ženách ve vìku 20 až 54 let. Riziko rakoviny tlustého støeva bylo u žen, které každý mìsíc minimálnì pìtkrát konzumovaly uzeniny jako hlavní jídlo, 3,5krát vyšší než u žen, které u- zeniny konzumovaly ménì èasto než jednou za mìsíc. S rostoucí frekvencí spotøeby riziko významnì stoupalo. U mužù nebyl vzestup rizika tak výrazný, trend k jeho zvyšování byl však zøetelný. Eur J Cancer Prev 1996;5: Spotøeba vajec zvyšuje tendenci k oxidaci tukù Vzhledem k tomu, že spotøeba vajec pøispívá k vysoké hladinì krevního cholesterolu, vejce bývají obecnì zakazovány. Ve studii vypracované v Izraeli se 17 zdravých dobrovolníkù uvolilo konzumovat jako pøídavek ke své obvyklé stravì dvì vejce dennì. Po tøech týdnech vyústila tato spotøeba vajec ve výrazné zvýšení krevního cholesterolu, a to zejména v dùsledku zvýšení LDL cholesterolu. Spotøeba vajec souèasnì výraznì zvýšila náchylnost k peroxidaci plasmy a LDL cholesterolu, a to o 42%, resp. 34%. Spotøeba vajec tedy vedle úèinku na zvýšení hladiny cholesterolu pøispívá k ateroskleróze i zvyšováním oxidovatelnosti plasmy a LDL cholesterolu. Ann Nutr Metab 1996;40: Spotøeba zeleniny, ovoce, obilovin a støevní polypy Studie, která zahrnovala 976 obyvatel Jižní Kalifornie, zjistila, že èastá konzumace ovoce, zeleniny a obilovin, byla spojena se snížením rizika výskytu (pøedrakovinných) polypù v tlustém støevì a v koneèníku. Ukázalo se, že proti polypùm chrání zejména zelenina s vysokým obsahem karotenoidù, køížatá zelenina (zelí, kvìták, brokolice, rùžièková kapusta ), ovoce s vysokým obsahem vitamínu C, èesnek a sójový sýr (tvaroh) tofu. Tyto potraviny obsahují antioxidanty, indoly, sulfidy a fytoestrogeny, což jsou všechno látky, které jsou dávány do souvislosti s ochranným úèinkem proti rakovinì. Am J Epidemiol 1996;44: PROÈ STÁLE MLÈÍ?! Lidé peèující o své zdraví se dnes o vegetariánskou stravu stále více zajímají. Nelze se ostatnì divit, rostlinná strava pøináší podle moderních vìdeckých poznatkù nejeden nesporný užitek. Prvního øíjna byl Mezinárodní den vegetariánù. Pøi této pøíležitosti pøinášíme nìkolik základních faktù vztahujících se k vegetariánské výživì. PRODLOUŽENÍ ŽIVOTA Nevegetariáni mají v porovnání s vegetariány o 33% vyšší celkovou úmrtnost (ze všech pøíèin) a dokonce o 40% vyšší ú- mrtnost na všechny nemoci vyjma koronární nemoci srdeèní. MÉNÌ CIVILIZAÈNÍCH NEMOCÍ Cholesterol ve stravì (nachází se pouze v živoèišných potravinách) je hlavním faktorem vzniku aterosklerózy. Kuøecí èi rybí maso není tedy o nic lepší než maso hovìzí, obsahuje totiž podobné množství cholesterolu (69, resp mg vs. 70 mg/100 g). Èím je pøíjem cholesterolu stravou nižší, tím nižší je i riziko srdeèního záchvatu. Muži konzumující maso mají (ve 45 letech) ètyøikrát vyšší riziko koronárního srdeèního onemocnìní než muži vegetariáni. Cukrovka se objevuje na úmrtním listì nevegetariánù 3,8krát èastìji než u vegetariánù. Riziko vzniku cukrovky zvyšuje buï nedostatek zeleniny a ovoce nebo pøítomnost masa ve stravì. Moderní léèbou cukrovky je strava s vysokým obsahem komplexních sacharidù. Komplexní sacharidy udržují hladinu krevního cukru pod kontrolou a souèasnì snižují riziko srdeèního onemocnìní. Pøedseda Indické diabetické spoleènosti této otázce velmi dobøe rozumí, když doporuèuje, aby se diabetici vyhýbali hovìzímu masu a vejcím. V øadì zemí Východní Evropy (i u nás) panuje vzhledem k dlouholetému nedostateènému toku vìdeckých informací stále ještì nedostateèné pochopení této problematiky. Riziko rakoviny se pøi vysokém pøíjmu ovoce a zeleniny snižuje na polovinu. Rostlinné potraviny obsahují dvacet hlavních skupin chemických látek, které pomáhají v prevenci rakoviny, jako je napø. betakaroten, lykopen atd. Lidé starší 65 let, kteøí hojnì konzumují potraviny s vysokým obsahem vitamínù A a C, mají celkovou úmrtnost pouze tøicetiprocentní oproti tìm, kteøí jich konzumují málo. Maso obsahuje celou øadu rizikových faktorù vzniku rakoviny: nulový obsah vlákniny, velké množství a nevhodný typ tuku, nedostatek betakarotenu, pøítomnost virù, obsah chemikálií, jako jsou napø. dusiènany, atd. Rakovina prostaty je u èastých konzumentù masa, mléka, vajec a sýrù 3,6krát èastìjší. Nevegetariáni mají o 41% vyšší riziko úmrtí na rakovinu prostaty a o 66% vyšší riziko úmrtí na rakovinu vajeèníku. Riziko se zvyšuje se stoupajícím množstvím živoèišného tuku ve stravì. MÉNÌ OBEZITY Riziko obezity, která zvyšuje riziko jak rakoviny, tak srdeèního onemocnìní, je u nevegetariánù dva- až dvaapùlkrát vyšší než u vegetariánù. MÉNÌ INFEKÈNÍCH NEMOCÍ Miliony lidí každý rok onemocní na celém svìtì infekcemi, které jsou dùsledkem používání živoèišných potravin. Baktérie salmonely kontaminuje % drùbežího masa. Trichinelou se roènì nakazí na celém svìtì asi milion lidí. Odborníci Svìtové zdravotnické organizace (WHO) uvádìjí, že není uskuteènitelné produkovat maso, které by nebylo potenciálním zdrojem tìchto problémù. Èerstvé rybí a hovìzí maso i další živoèišné potraviny se rychle kazí. Procento zkažených potravin je vysoké a nemoci se šíøí, a to zvláštì v tìch zemích, kde se nedostává chladící techniky na uchování èerstvého masa. I když pálivá koøení mohou chu zkaženého masa pøekrýt, škodlivé baktérie se tím nezahubí. Obiloviny a luštìniny lze naproti tomu skladovat a pøevážet s daleko nižšími riziky. Vedle tabáku a alkoholu je maso nejèastìjší pøíèinou nemocí a invalidity v prùmyslovì rozvinutých zemích. SNÁZE LZE VYHOVÌT ZDRAVOTNÍM DOPORUÈENÍM S vegetariánskou stravou lze mnohem snáze vyhovìt moderním zdravotním doporuèením obsahuje málo cholesterolu, hojnost ovoce, celozrnných obilovin a zeleniny, mnoho vlákniny a komplexních sacharidù i množství antioxidantù, jako jsou vitamíny A, E a C. LEPŠÍ TÌLESNÁ VÝKONNOST Strava s vysokým obsahem sacharidù napomáhá lepšímu uskladòování glykogenu, což pøi porovnání se stravou založenou na vysokém obsahu bílkovin z masa ústí pøi tìlesném zatížení ve dvou- až trojnásobnì vyšší vytrvalost. EKONOMICKY VÝHODNÌJŠÍ Ze studií, provedených v USA, na Mauritiu, v Indii èi v Litvì, vyplývá, že vegetariánská strava, kterou je možno si za urèitý obnos zakoupit, je mnohem výživnìjší než strava založená na mase zakoupená za stejnou èástku. 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 DNES JIŽ NENÍ POCHYB O TOM, ŽE VEGETARIÁNSKÁ STRAVA DALEKO PØEDSTIHUJE STRAVU POSTAVE- NOU NA MASE A TO VE VŠECH ASPEKTECH. ZÙSTÁVÁ JEN JEDINÁ OTÁZKA: PROÈ SE JIŽ DÁVNO NE- DOPORUÈUJE KAŽDÉMU Z NÁS? A dále: Celkové náklady resortu zdravotnictví jako pøímý dùsledek konzumace masa jsou obrovské, napøíklad v USA byly (v roce 1992) vyèísleny na miliard dolarù. LEPŠÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ Výbor pro zdraví a životní prostøedí Svìtové zdravotnické organizace (WHO) doporuèuje pøechod od živoèišných zdrojù na rostlinné zdroje, s dùrazem na obiloviny a luštìniny. Na jednom hektaru pùdy lze vypìstovat kalorií v podobì pšenice, když jsou však rostliny zkrmeny zvíøaty, jejichž maso pak následnì konzumuje èlovìk, je výnos jenom kalorií (tedy asi ètvrtinový). Polovièka úrody obilí se u- žívá (v USA) pro zvíøata. K vyprodukování 1 kg hovìzí bílkoviny je tøeba 16 kg rostlinných bílkovin. Pøi produkci jednoho kilogramu hovìzí bílkoviny se spotøebuje 15krát více vody než pøi produkci jednoho kilogramu pšenièné bílkoviny. Deštné pralesy v Jižní Americe jsou káceny a využívány pro pìstování pícnin èi mìnìny na pastviny hovìzího dobytka. Od nadmìrného spásání dochází k erozi úrodné pùdy. Dusiènany užívané pøi pìstování pícnin kontaminují zásobárny spodní vody. Dnes již není pochyb o tom, že vegetariánská strava daleko pøedstihuje stravu postavenou na mase a to ve všech a- spektech. Zùstává jediná otázka: Proè vlády, organizace i jednotlivci tak dlouho váhají, proè se již dávno nedoporuèuje vegetariánská strava každému z nás? q Dr. John Scharffenberg NEPTEJTE SE LÉKAØÙ... Na otázky zájemcù o zdravý životní styl odpovídá MUDr. Igor Bukovský, odborník v oblasti výživy a prevence chorob, který se pravidelnì zúèastòuje mezinárodních vìdeckých kongresù a èasto vystupuje ve slovenském rozhlase i v televizi. Vìøíme, že jeho odpovìdi budou praktickým pøínosem pro zdraví i kuchyni nejedné ètenáøky (i nejednoho ètenáøe) èasopisu Prameny zdraví. Pøed nedávnem se pøehnala v médiích zpráva o zvýšeném obsahu tìžkých kovù v sójovém mase. Není sójové maso nebezpeèná potravina? Urèitì ménì nebezpeèná než maso zvíøat. I pøes aféru s intoxikací tìžkými kovy, i pøes všechny možné další aféry. Tìžké kovy se dostaly do sójového masa z poškozeného výrobního zaøízení pøi zpracovávání sóji na maso. Tyto nehody se stávají i pøi výrobì a zpracování živoèišných potravin. Jenže sójové maso neobsahuje cholesterol, nasycené mastné kyseliny, bakterie, viry, rezidua antibiotik, pesticidù a rakovinné buòky. To všechno se nachází v mase hovìzím, vepøovém, králièím, rybím, skopovém, drùbežím Sójové maso jsem jednou vyzkoušela a rodina ho odmítla jíst. Nìco jsem udìlala špatnì, nebo mìli pravdu? Chu pøipraveného sójového masa závisí jednoznaènì na pøípravì. Je dùležité, aby všechny pøíchutì, které chcete do sójového masa dostat, byly už ve vaøící vodì, ve které maso necháte pøed tepelnou úpravou nabobtnat. Maso namoèíme pøedem asi na 20 minut. Je vaøení v páøe opravdu tak zdravé? Je. Do potravy se dostane nejménì tuku ze všech tepelných úprav. Vitamíny a minerály se nevyplaví do vody a zelenina si zachová svoji barvu a chu. Pokud nemáte parný hrnec, zkuste si uvaøit zeleninu na napaøovacím sítku jako knedlíky v páøe a pøesvìdèete se! Jsem výkonnostní sportovec. Proè mám jíst tìstoviny, vloèky, kukuøici a podobné vìci? Protože jsou pro tìlo vyváženým zdrojem energie. Glukóza se na rozdíl od sladkostí postupnì vstøebává do krve a hladina glukózy v krvi se udržuje bez zbyteèných výkyvù. Kromì toho tyto potraviny obsahují i mnoho vitamínù skupiny B a dalších látek (chróm, vláknina, zinek a- pod.), které jsou potøebné pro energetický metabolismus. A ještì nìco tìchto potravin se dá sníst mnoho a jejich trávení neomezuje trénink jsou lehce stravitelné. Všiml jsem si, že po párcích mnì bolívá hlava. Mohou párky nìjak bolest hlavy vyvolávat? Mohou. Párky i jiné uzeniny obsahují dusiènanové a dusitanové soli, které jsou velmi èastým spouštìèem migrénových bolestí, trvajících i nìkolik hodin. Otestujte si, jestli nejde o reakci na tyto potravinové aditiva: vyluète potraviny obsahující dusitany a dusiènany na mìsíc a pozorujte, zda se bolesti nebudou vyskytovat øidèeji. Možná se úplnì ztratí. Týdnì sním dva pytlíky ovesných vloèek, ale dozvìdìla jsem se, že odvápòují kosti. Není to pravda. Fytát v syrových obilninách sice zhoršuje absorpci vápníku, ale nepoškozuje kostní metabolismus. Navíc, ovesné vloèky už nejsou v syrovém stavu, protože byly bìhem lisování spaøené a fytát èásteènì rozložený. Kostem mnohem víc škodí sùl. Nedávná studie ze Spojených státù ukázala, že pøesolování v míøe, jaké jsme i u nás svìdky (asi 15 až 20 g soli dennì!), odvápòuje kosti mnohem více než jiné rizikové stravovací faktory (cukr, fytát, èerná káva, fosfor apod.) Nejsou fytáty v obilninách, luštìninách, oøechách a semenech toxické? Ne. Fytáty jsou zásobní formou fosforu, která se v rostlinném tìle váže na vlákninu. Jediným nepøíznivým vlivem fytátù v tìle èlovìka je, že èásteènì vážou železo, zinek a vápník a zhoršují jejich vstøebávání. Zpùsob úpravy potravin však výraznì snižuje obsah fytátù a jejich negativní úèinek na dostupnost dùležitých látek. Napøíklad namáèení luštìnin, kynutí tìsta, klíèení obilnin, luštìnin, obilnatých semen, pražení oøechù to všechno zpùsobuje enzymatický rozklad fytátù v potravinách, které je obsahují a dostupnost železa, zinku a vápníku se zlepší. q výživná poradna Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník ve FÚ LF UK v Bratislavì. Otázky i odpovìdi pocházejí z kuchaøky Recepty na fajn èasy, kterou napsal spoleènì se svojí ženou. Vydalo nakladatelství Advent-Orión. PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 Maso, heterocyklické aminy a rakovina prsu Pøedchozí studie ukázaly, že s rakovinou prsou souvisí spotøeba tmavého masa a saturovaných tukù. Studie, která zahrnovala 352 pacientek s rakovinou prsu a 382 kontrolních subjektù v šesti nemocnicích v urugayském Montevideu, zkoumala spotøebu jednotlivých potravin a zpùsoby vaøení. Zvýšené riziko rakoviny prsu bylo spojeno se zvýšeným pøíjmem tmavého masa, hovìzího, smaženého masa a pøíjmem heterocyklických aminù (chemikálie, které se vytváøejí bìhem procesu vaøení). Nejvìtší stoupnutí rizika bylo zaznamenáno u pøípravy masa smažením, peèení masa na rožni zvyšovalo riziko ménì. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1997;6: Riziko non-hodgkinova lymfomu u starších žen Výskyt non-hodgkinova lymfomu se za poslední dvì desetiletí zvýšil asi o 75%. Studie na ženách ve vìku 55 až 69 let žijících v Iowì ukázala, že se stoupající spotøebou živoèišných tukù, saturovaných tukù a mononesaturovaných tukù riziko stoupalo. Riziko rovnìž zvyšovala vyšší spotøeba živoèišných bílkovin, zejména tmavého masa a zvláštì hamburgerù. Riziko snižoval zvýšený pøíjem ovoce. JAMA 1996;275: BIOLOGICKÉ MATEØSTVÍ Freud øekl, a naše spoleènost se horlivì snaží tomu vìøit, že základní potøebou dítìte je potrava. Tato biologická potøeba je pøivádí k tomu, že v mateøském prsu nalézá prostøedek k ukojení zažívacích nárokù a k uspokojení. Pouto s matkou se tedy tká v dùsledku hladu a nezralosti novorozenìte, v klimatu emocionální závislosti. Jinými slovy, Freud tvrdil, že dítì se vyvíjí od žaludku k lásce. Tyto pøedstavy pronikly mentalitu naší kultury tak dokonale, že když mateøský prs nahradila láhev, nevidìli jsme v tom žádný problém. Pokud je první a nejpøednìjší potøebou dítìte strava, pokud absence stravy vyvolává v dítìti úzkost, a už tato strava pøichází z prsu nebo z láhve, a už je podávána v náruèí matky anebo v o- samìní kolébky, jakou to mùže hrát roli? Boubelatý potomek, nacpávaný (kravským) mlékem a pevnou stravou již dva týdny po porodu, se brzy stal symbolem milovaného a š astného dítìte Matka se mohla jít vìnovat jiným vìcem a její svìdomí bylo zcela klidné. V roce 1958 však perem Johna Bowlbyho, anglického psychoanalytika, a Harry Harlowa, amerického etologa, zaznìla této teorii hrana. DOSTATEK POZORNOSTI SPÍŠE NEŽ DOSTATEK STRAVY Tito muži podnikli výzkum o povaze pouta mezi matkou a dítìtem a ukázali, jako to již pøedtím udìlal René Spitz, že i za pøítomnosti potravy nedostatek citové mateøské pozornosti dítì zabíjí. Tito muži dospìli k závìru, že ještì pøed orálním u- spokojením (ústy) a pøed sexuálními podnìty spoèívajícími na potøebì potravy, stojí pouto pøilnutí. 2 Harry Harlow pøi studiu chování zvíøat, zvláštì opice rhesus, u- kázal, že citové pouto, které vznikne mezi malièkým a jeho matkou, není nutnì vázáno na stravu, ale pochází z hlubších tendencí. U novì narozeného pøedchází potøeba kontaktu a hledání blízkosti pøed hladem a potøebou potravy. Tyto studie potvrzují to, co každá žena zažívající svoji biologickou ženskost vždycky vìdìla: dítì se vyvíjí od lásky k žaludku. Vìdomí pøilnutí stanoví pouto mezi dítìtem a jeho matkou a ukazuje, že toto není výsledkem výživové nebo sexuální závislosti, ani výsledkem nìèeho nauèeného, ale odrazem základní potøeby dítìte od samého jeho narození. Stejnì tak jako má dítì hlad, žízeò, nebo potøebu spánku, má i potøebu vytvoøit si pouto, navázat kontakt, a to od svého prvního nadechnutí. Není to pozoruhodné, že novorozenì je plnì probuzené a èilé od prvních vteøin svého života, že mùže sledovat svoji mat- Budete sát nošeni v náruèí, hýèkáni na kolenou. Izajáš 66,12 Se zeleninou a ovocem k prevenci rakoviny støeva Uruguay má velmi vysoký výskyt rakoviny tlustého støeva a koneèníku. Studie zjistila, že èím vyšší celková spotøeba zeleniny, èím vyšší celková spotøeba ovoce i èím vyšší kombinovaná spotøeba zeleniny a ovoce souvisely, tímž nižší bylo riziko rakoviny tlustého støeva a koneèníku. Závislost byla velmi tìsná. Velmi silný ochranný úèinek se prokázal u hlávkového salátu, jablek a zvláštì banánù. Nutr Cancer 1996;25: STEJNÌ TAK JAKO MÁ DÍTÌ HLAD, ŽÍZEÒ, NEBO POTØEBU SPÁNKU, MÁ I POTØEBU VYTVOØIT SI POUTO, NAVÁZAT KONTAKT, A TO OD SVÉHO PRV- NÍHO NADECHNUTÍ. DÍTÌ SE VYVÍJÍ OD LÁSKY K ŽALUDKU, NE NAOPAK. 6 / PRAMENY ZDRAVÍ

7 ku v úhlu širším než 180 stupòù (tedy pøesnìji v pøípadì, že jeho oèi nebyly o- slepeny dusiènanem støíbrným)? Není to úžasné, že od šestého dne svého života mùže pøesnì rozeznat vùni mléka své matky na tampónu uprostøed øady tampónù namoèených do mléka jiných žen? 3 NORMÁLNÍ OPIÈÍ MATKA Tato potøeba kontaktu je tak silná, že studie na opicích rhesus ukázaly, že malá opièka dokáže okouzlit a získat si i nehodnou matku. Podobnì samièka koèkodana, které není dopøáno kontaktu se skupinou, nevykazuje, když dospìje, žádnou pøitažlivost pro samce. Když je umìle oplodnìna a narodí se jí opièka, zdá se, že nemá žádné mateøské instinkty, naopak, své dítì odstrkuje, špatnì s ním zachází (a je schopná nìkdy zajít dokonce tak daleko, že je zabije). Opièí miminko se však pevnì zachytí chlupù své matky a nenechá se odradit vùbec nièím, vrací se a chytá se na zádech i na bøiše Nepøátelský postoj matky se poté mírní a po pøekonání kritických ètyø mìsícù je vítìzství úplné; malá opièka vyléèila svoji matku z jejího duševního onemocnìní. Od té chvíle i v pøíštích mateøstvích se bude chovat jako normální matka. NÁVRAT DO PODMÍNEK RÁJE V bohatých západních státech se staly živoèišné produkty základem jídelníèku vìtšiny lidí kteøí v dùsledku této neš astné praxe trpí øadou nemocí zpùsobených nadbyteèným užíváním tìchto potravin pøinášejících nadbytek tukù, bílkovin a kalorií a nepøinášejících prakticky žádné uhlohydráty, vlákninu ani vitamín C. Z pohledu anatomie a fyziologie je èlovìk v první øadì býložravcem (konzumentem rostlin), nikoliv masožravcem (konzumentem masa). 1-5 Vìtšina našich zubù je plochých jsou urèeny k rozmìlòování zrnin a zeleniny, nejsou urèeny k trhání syrového masa. Špièáky, které nìkteøí lidé uvádìjí na ospravedlnìní konzumace masa, se nedají v žádném pøípadì porovnat se zuby skuteèných masožravcù. Naše ruce jsou stvoøeny ke sbírání, k chápání se nìèeho, nikoliv k trhání masa. Naše sliny obsahují alfa-amylázu, a jediným úèelem tohoto enzymu je trávení komplexních uhlohydrátù nalézajících se v rostlinných potravinách. Ve slinách masožravcù se alfa-amyláza nenachází. Naše støeva se blíží svoji délkou délce støev ostatních býložravcù; smyslem je, aby v nich potrava mohla setrvat dostateènì dlouho na to, aby se mohly strávit živiny, které se nalézají v rostlinách. Masožravci mají krátký zažívací trakt, který je urèen k tomu, aby rychle strávil maso a vylouèil zbytky. Masožravci mají rovnìž schopnost vylouèit velká množství cholesterolu, která se nalézají v jejich stravì. Naše játra dokáží vytvoøit a vylouèit jen omezené množství cholesterolu, což znamená, že pøípadný nadbytek se ukládá v našich tkáních. Zajímavé je rovnìž zjištìní, že masožravci vodu chlemtají a ochlazují se dýcháním. My, jako býložravci, vodu srkáme a svá tìla chladíme pocením. Pokoušíme-li se žít na nesprávném druhu paliva, zatìžuje to náš organismus za hranice možnosti udržení zdraví. Vrátíme-li se k potravì, která nám byla k jídlu urèena, vytvoøíme tak podmínky pro vyléèení a návrat zdraví. Z knihy dr. Johna A. McDougalla The McDougall Plan. MIMINKO JAKO PØÍRODNÍ LÉÈEBNÝ PROSTØEDEK Maminky, které kojí své první miminko, se mi èasto svìøují, že jejich malé stále pláèe, že neusne jinde než u prsu èi v jejich náruèi, že se budí pìtkrát, šestkrát, sedmkrát èi osmkrát za noc a chce pít Zneklidnìnì se ptají, co se dìje Má hlad. Ach! Není tomu tak, maminky, potøebuje vás. Ochoèuje si vás, nutí vás vytvoøit si k nìmu pouto, abyste se mu o- tevøely, abyste je pøijaly. Cítí, že jste daleko, že se necítíte ve své kùži, že jste nesvé v té roli, které jste se nikdy nenauèily. Pokouší se vás uzdravit z vaší kulturou podmínìné ženskosti, vyhladit její stinné stránky a zacelit jizvy, pokouší se dát ve vás vykvést vaší skuteèné tváøí, vaší biologické ženskosti, vyrvat z vašeho srdce ty doteky kùže na kùži, pohlazení, pošimrání, konejšení a kolébání, tu tisíce a jednu nìžnost, které nezbytnì potøebuje ke svému životu. Jeho pøedèasný úsmìv, který je jeho prostøedkem k navázání kontaktu s vámi, ještì neprolomil tabu vašeho srdce. A tak pláèe, a nutí vás tak, abyste se k nìmu obracely a kojily ho, tak se na vás vìší s urputností, kterou dává touha žít. Ty stejné maminky, když mají druhé nebo tøetí miminko, se na mne obracejí neklidnì s jinou otázkou. Nevím, co si mám myslet o tomhle miminku, je tak klidné, zdá se, že pøikládat k prsu chce, jenom když má hlad, spí tak dobøe a dokáže si hrát v klidu dlouhou dobu. Co se dìje? Dìje se to, že vaše první dítì vás vyléèilo. Nyní jste matkou, se vší spontánností a radostí, a vaše miminko nezakouší v kontaktu s vámi žádnou úzkost, žádný pocit samoty. Nauèily jste se odpovídat na jeho první potøebu, bez jejíhož uspokojení nedokáže žít, a cítí se v bezpeèí, v klidu, š astné. Kojení, vidìno z perspektivy intimní, biologické i genetické nezbytnosti, pro to, aby dítì mohlo pøilnout, otevøít se druhému, zùstává jediným specificky lidským prostøedkem mateøství. Navíc se pøedstavuje v první øadì jako prostøedek mateøství a teprve a pouze potom jako prostøedek výživy. Kojení poskytuje dítìti vizuální kontakt tváøí v tváø, v nìm nalézá jistotu, že je milováno; dává mu tìlesný kontakt zprostøedkovaný teplem, kulatostí a mìkkostí; dává mu soustøedìnou pozornost, úplnou a plnou, která mu umožòuje potvrdit si svou osobnost. 4 mýty a omyly ZDRAVÁ TOUHA PO NEZÁVISLOSTI Každá matka, která kojila své dítì, to potvrdí s hlubokým pøekvapením: po takové závislosti, takovém pøilnutí, projeví dítì zøetelnì svoji touhu po nezávislosti, š astném odpoutání, v klidu a dùvìøe. Je v nìm obtisknuta nezlomná jistota lásky. Nebojí se vnìjšího svìta. Malé dítì, které se mùže takto pøipoutat ke své matce a pøes ni i k realitì svìta, pozná pozdìji skuteèné pøipoutání i v dospìlém životì. Tím, že mu matka dovolí zcela nezištnì, aby se k ní pøipoutalo, pøipravuje je nejlépe na to, aby pøerušilo pouto se svìtem svého dìtství, aby mìlo sílu se odpoutat. 5 Je tedy tøeba ještì jednou zopakovat: Kojení není pouze zpùsobem podávání výživy, je projevem lásky, která odpovídá na hlavní potøebu dítìte pøilnutí a pøipoutání. q Z knihy kanadské autorky Daniele Starenkyj Les cinq dimensions de la sexualité feminine. Vydalo nakladatelství Orion. PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 LUŠTÌNINY, DAR PØÍRODY Luštìniny byly od pradávna nepostradatelnou souèástí denního jídla. Dnes, kdy je možno snadno vyprodukovat mnoho jiných potravin, se jich používá dost málo, což je škoda, protože jsou zdravé, levné a mohou být pøipraveny velmi chutným zpùsobem. Mnohé z nich mají dokonce i léèebné úèinky. Na druhé stranì je ovšem pravda, že mnozí lidé mají s jejich trávením tìžkosti. Naštìstí však bìhem tisíciletí jejich užívání lidé vymysleli zpùsoby, jak rùznými modifikacemi jejich pøípravy tìmto tìžkostem pøedejít. PRADÁVNÁ SUROVINA Podle archeologických nálezù je možno soudit, že luštìniny jsou odvìkou potravinou èlovìka. Zbytky èoèky byly nalezeny v egyptských pyramidách z doby pøed lety. V Mexiku byly nalezeny fazole staré nìkolik tisíc let. Jejich každodenní užívání se dodnes udrželo na vìtšinì míst svìta a lidé si zde mohou své tradièní venkovské jídlo bez nich pøedstavit jenom stìží. V Mexiku jsou oblíbené ledvinové fazole rùzných druhù, v Èínì a Japonsku užívají nejvíce rùzné sójové produkty, zatímco na Kubì dávají pøednost èerným fazolím. Na Støedním východì používají takzvaný hummus, což je druh hrachu, zvaný cizrna, pøipravovaný dohromady se sezamovými semeny nebo se sezamovým máslem tahini. Na našem venkovì byl oblíbený hrách s kroupami a dozvídáme-li se z jedné lidové písnì, že...ten my máme každý den..., znamená to, mimo jiné, že s takovýmto jídlem bylo zøejmì možné docela dobøe vystaèit i pøi životì s intenzivní fyzickou èinností, jaký vìtšinou døíve lidé na venkovì vedli. KOMBINACE S OBILOVINAMI Luštìniny se málokdy užívají jako samostatné jídlo. Lidé v rùzných svìtadílech nezávisle na sobì pøirozenì vycítili, že lepší je jíst je s spolu s rýží, chlebem, tortilami (mexické placky) nebo jinak pøipravovanými obilovinami. Tato praxe, ke které lidé došli citem a zkušenostmi, má své opodstatnìní i z pohledu moderní dietologie. Pro každou konkrétní kombinaci luštìniny a obiloviny existuje jistý pomìr, který je optimální. Experimentálnì bylo napøíklad zjištìno, že rýže a èerné fazole, což je oblíbené jídlo na Kubì a v Latinské Americe, je nejlepší jíst v pomìru ètyø dílù rýže k jednomu dílu èerných fazolí. Pro hrách s kukuøièným chlebem, tradièní jídlo jižních oblastí USA, je však lepší pomìr 1:1. Obecnì je však možno øíci, že obilovin by mìlo být více než luštìnin a jako nejvýhodnìjší pomìr se jeví dva díly obilovin k jednomu dílu luštìnin. Tato doporuèení docela souhlasí s praxí lidí v rùzných èástech svìta. Napøíklad v Indii nebo v Èínì je podávané množství rýže vìtší, než množství dhálu nebo sójových bobù, které jsou spolu s rýží podávány. V Indii se používá dhál a nebo vaøené fazole obvykle v tekutém stavu na zpùsob polévky a podávají se v malé nádobce jako zvláštní chod. V èínském jídle, používáli se sójový sýr nebo tofu k zeleninì, podává se také v malém množství. Pro vìtšinu lidí je optimální pøíjem asi gramù luštìnin dennì (vážené v suché formì). Takové množství pøedstavuje vìtší èi menší hrnek vaøeného jídla podle toho, kolik vody jsme pøi vaøení použili. Vìtšinou se luštìniny užívají ve dvou oddìlených jídlech bìhem dne a podávají se vždy alespoò s dvojnásobným množstvím chleba, rýže nebo jiných obilovin. PROSPÌŠNÉ ÚÈINKY PRO ORGANISMUS Luštìniny jsou nejen vhodným doplòkem ke chlebu nebo rýži, což jsou základní potraviny vìtší èásti lidstva, ale jsou i vyslovenì zdraví prospìšné, zvláštì, porovnáme-li je s masem. Ze všech zpùsobù nejlépe zlepšíme stravitelnost luštìnin tak, že je pøed vaøením naklíèíme. Složité sacharidy se rozštìpí na jednodušší, nepùsobící problémy. LUŠTÌNINY SE MÁLOKDY UŽÍVAJÍ JAKO SAMOSTATNÉ JÍDLO. LIDÉ V RÙZ- NÝCH SVÌTADÍLECH NEZÁVISLE NA SOBÌ PØIROZENÌ VYCÍTILI, ŽE LEPŠÍ JE JÍST JE S SPOLU S RÝŽÍ, CHLEBEM, TORTILAMI (MEXICKÉ PLACKY) NE- BO JINAK PØIPRAVOVANÝMI OBILOVINAMI. TATO PRAXE, KE KTERÉ LIDÉ DOŠLI CITEM A ZKUŠENOSTMI, MÁ SVÉ NAPROSTÉ OPODSTATNÌNÍ I Z PO- HLEDU POZNATKÙ MODERNÍ DIETOLOGIE. Luštìniny mají nejenom vysoký obsah bílkovin, ale také sacharidù. Luštìniny jsou bohatým zdrojem draslíku, vápníku, železa a nìkterých vitamínù B skupiny. Naklíèené luštìniny jsou skvìlým zdrojem vitamínu C a enzymù. Bílkoviny luštìnin pomáhají regulovat hladinu cukru, vody a další prvky lidského metabolismu. Pomáhají rovnìž udržovat optimální sexuální aktivitu, rùst a vývoj tìla vèetnì mozku. Luštìniny mají zpravidla vysušující a moèopudné vlastnosti. Kromì sójových bobù nejsou proto ideální potravinou pro lidi pøíliš vyhublé nebo vysušené. V krajích, kde lidé používají luštìniny ve vìtším množství, je bìžnou praxí doplòovat je urèitým množstvím tuku. Napøíklad Mexièané mají ve zvyku smažit své fazole v oleji (anebo na sádle). Na Støedním Východì pøipravují své každodenní jídlo humus z cizrny a vìtšího množství sezamového másla tahini. O nìco mírnìjší kompenzace vysušujícího úèinku luštìnin je možné dosáhnout též pøidáním moøských øas a soli. 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 VOLBA DRUHU LUŠTÌNIN Každý druh luštìniny pùsobí na organismus jinak. Podle èínské klasické medicíny pùsobí luštìniny rùzné barvy na rùzné okruhy orgánù. Napøíklad èervené luštìniny, jako fazole azuki, èervená èoèka a fazole èervená ledvina, ovlivòují srdce a tenké støevo. Žluté luštìniny, jako je žlutý hrách, ømský hrách (cizrna) a sójové boby, pùsobí na slinivku bøišní a žaludek. Bílé luštìniny, jako bílé fazole, fazole lima, moøské fazole nebo velké severní fazole, mají vliv na plíce a tlusté støevo. Tmavé, hnìdé a èerné luštìniny, jako jsou hnìdé fazole, èerné fazole, èerné sójové boby a hnìdá èoèka, pùsobí na ledviny a moèový mìchýø. Zelené luštìniny, jako jsou fazole mungo, zelený hrách a èerstvé zelené fazole, ovlivòují játra a žluèník. Je vidìt, že každý druh má svùj specifický úèinek. Proto je dobré je u zdravého èlovìka co nejvíce støídat. Avšak pøi jakékoli nerovnováze v organismu je možno upøednostòovat takové, které mohou svým pùsobením podpoøit návrat do zdravé rovnováhy. ZLEPŠENÍ STRAVITELNOSTI LUŠTÌNIN Asi jediným nedostatkem luštìnin je, že zpùsobují lidem, kteøí nejsou na jejich èastìjší konzumaci zvyklí, nepøíjemné nadýmání. Dùvodem jsou látky, které jsou v obalech zrn luštìnin pøirozenì obsaženy. Tìmto potížím je možné se z vìtší èásti vyhnout volbou vhodného druhu luštìniny a jeho správnou pøípravou. Lepšímu trávení mùže napomoci konzumace luštìnin jako samostatného chodu pøed obilovinami jako první chod jídla, napøíklad ve formì polévky nebo kaše, nejlépe spoleènì se zeleninou. Obiloviny, opìt nejlépe spoleènì se zeleninou, pak následují až potom. Jisté však je, že trávící ústrojí si mùže na tuto potravinu dostateènì navyknout a potom si s ní dokáže poradit zcela bez problémù. A tak ti, kteøí nejsou na luštìniny navyklí, by je mìli jíst zpoèátku jen v malém množství. Existuje také nìkolik zpùsobù, jak toto plynotvorné pùsobení luštìnin snížit a nebo i zcela odstranit. Napøíklad použití vhodných bylin a koøení pøi jejich pøípravì. Tyto pøísady, používané v lidové tradici, nemají význam èistì jenom chu ový, ale hrajou dùležitou roli v podpoøe trávení. Proti nadýmání pomáhá napøíklad fenykl nebo øímský kmín. V Indii, kde užívají luštìniny dennì, mají v oblibì kombinaci zázvor, øímský kmín a koriandr. Naše lidová tradice používá pøi vaøení fazolí saturejku, pro pøípravu èoèky bazalku. Dùležité je také, jaký druh luštìniny použijeme. Sójové boby nebo ledvinovité KLÍÈENÍ SEMEN Druh Namáèení Množství semen Délka klíèkù Sklizeò semena (hod.) (na 1 sklenku) (v cm) (za dnù) adzuki 12 1/2 hrnku 1-2,5 3-5 vojtìška /2-2 pl. 2, mandle 12 1/2 hrnku 0 nabobtná zelí 4-6 1/6 hrnku 2,5 4-5 cizrna 12 1/2 hrnku 1,2 2-3 jetel /2 pl. 2, kukuøice 12 1/2 hrnku 1,5 2-3 hrášek 12 1/2 hrnku 1,5 2-3 èoèka 12 1/2 hrnku 0,7-1,2 3-5 proso 8 1/2 hrnku 0,7 2-3 zelená soja 12 1/4 hrnku 1-4 ve tmì 3-6 hoøèice 4-6 1/8 hrnku 2,5 4-5 oves 12 1/2 hrnku 0,7-1,2 2-3 dýnì 8 1/2 hrnku 0 nabobtná øedkvièka 4-6 1/8 hrnku 2,5 4-5 žito 12 1/2 hrnku 0,7-1,2 2-3 sezam 4-6 1/2 hrnku 0 klíè. 1-2 sluneènice 8 1 hrnek 0-1,2 1-3 žitovec (tritical) 12 1/2 hrnku 0,7-1,2 2-3 øeøicha pol. lžíce 1,2 4-5 pšenice 12 1/2 hrnku 0,7-1,2 2-3 POSTUP PØI KLÍÈENÍ Namáèení: Do zavaøovací sklenice o obsahu 1 litr vložíme semena a vodu, pøekryjeme gázou èi sí kou. Zajistíme gumièkou èi zavážeme a necháme pøes noc v chladu èi lednici. Druhý den vodu slijeme a postupujeme následujícím zpùsobem: Na misku èi talíøek položíme výše uvedeným zpùsobem zajištìnou sklenici dnem vzhùru. Není nutné starat se o to, aby dovnitø mohl vzduch. Obsah sklenice je nutno proplachovat 2-3krát dennì, v létì i 5krát. Kateøina Kukosová recepty cl fazole jsou hùøe stravitelné a jejich vaøení je opravdovým umìním. Naproti tomu dobøe stravitelná je èoèka a fazole azuki. Ze všech zpùsobù nejdokonaleji však zlepšíme stravitelnost luštìnin tak, že je pøed vaøením naklíèíme. Složité sacharidy se v procesu klíèení rozštìpí na jednodušší, které nepùsobí problémy. Bílkoviny se èásteènì rozštìpí na aminokyseliny. V prùbìhu klíèení vznikají cenné enzymy a vitamíny. Nejlépe klíèí èoèka, fazole mungo a fazole adzuki. Právì tyto druhy luštìnin jsou pomìrnì dobøe stravitelné i nenaklíèené, a tak, když je ještì navíc naklíèíme, získáme tak opravdu lehce stravitelný pokrm. Klíèení nám dá pøeci jenom nìjakou práci, a tak se vyplatí, pøipravit si jich rovnou více do zásoby a uchovat je v lednièce, kde nám vydrží spolehlivì nìkolik dnù. Pokud bychom si je chtìli uchovat na delší dobu, je možné je bezprostøednì po u- vaøení naplnit do bìžné zavaøovací sklenice, tedy sterilizovat je podobnì, jako džemy, ovoce nebo zeleninu. Tímto zpùsobem mùžeme získat jakýsi polotovar, z nìhož pak mùžeme pøipravit rychle napøíklad rùzné polévky, nebo pomazánky. Nauèíme-li se luštìniny správnì pøipravovat, budeme za to odmìnìni zdravým, chutným, vydatným a lehce stravitelným jídlem. Øíká se, že v životì jsou ty skuteènì potøebné vìci buï úplnì zdarma, anebo za babku. Pokud se týká stravy, tak luštìniny tuto lidovou moudrost jen potvrzují. q Tomáš Štanzel PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 ÈISTOTA, PÙL ZDRAVÍ! Astma je další nemocí, která má specifický vztah ke stravì. Budeme se zabývat tím, jak mùže èistì vegetariánská strava pomoci astmatikùm. Nejdøíve však chci poukázat na jedno velmi zajímavé nedávné zjištìní o astmatu, které souèasnì pøivádí do støedu pozornosti dva body programu NEWSTART: vodu a dùvìru v Boží pomoc. Když ètu v Písmu Mojžíšovy knihy a sleduji plán, který mìl Bùh s Izraelity, jsem u- poután tím, do jaké míry souviselo Boží vedení se záležitostmi hygieny. Byly dány striktní zákony, které se zabývaly praním a èistotou po kontaktu se smrtí. Byly dány specifické instrukce, které se zabývaly odstraòováním lidských výkalù. Existovaly zákony, které uvádìly pøesné instrukce, co je tøeba dìlat v pøípadì nakažlivých o- nemocnìní, jako je napø. malomocenství. Tento dùraz na èistotu mìl ovšem hodnotu jenom tehdy, když lid Bohu dùvìøoval natolik, aby se zaøídil podle jeho rad. Vìnování pozornosti pøísné èistotì mùžeme navíc vidìt jako urèité rozšíøení tøetího principu programu NEWSTART. Voda je totiž èasto tím èinidlem, které používáme, chceme-li dosáhnout èistoty. Co má tohle všechno spoleèného s astmatem? Docela dost. National Cooperative Inner City Asthma Study (NCICAS) je zøejmì jednou z nejvìtších studií, které byly o astmatu do dnešního dne vypracované. Výsledky této studie, která nesla etiketu s cenou 17 milionù dolarù, jsou právì publikovány. Tato velkolepá studie zjistila tìsný vztah mezi astmatem a vystavením bílkovinám bìžných švábù. 197 Lidé, kteøí mají astma, èastìji vykazují abnormální imunitní reakci na tento otravný hmyz a jeho výmìšky. Ukázalo se, že ze všech cizích bílkovin, které mohou vyvolat astmatický záchvat, jsou bílkoviny švábù zøejmì nejsilnìjší. V NCI- CAS mìlo 38% mladých lidí s astmatem alergii na šváby. zdraví a nemoc PROÈ JE ASTMA ÈASTÌJŠÍ VE MÌSTECH Tento vztah pomáhá porozumìt tomu, proè lidé žijící ve mìstech èastìji trpí astmatem. Kromì vystavení látkám, které, jak je známo, stojí v pozadí astmatických záchvatù, jako jsou ozón, oxid siøièitý, o- xid dusièitý a další látky zneèiš ující vzduch, 198 jsou obyvatelé mìst vystaveni zvýšené expozici bílkovinám ze švábù, kteøí žijí v mìstských oblastech. Tento vztah nabízí minimálnì jeden vhled do toho, proè výskyt astmatu, které je jedním z nejbìžnìjších chronických dìtských onemocnìní, stále roste. Za poslední dekádu vzrostl poèet astmatikù (v Americe) o 45 procent. Dnes je zde asi 15 miliónù lidí, kteøí trpí astmatem, tøetina z nich je mladších osmnácti let. 199 Od roku 1980 prudce vzrostla úmrtnost na astma u lidí mladších 24 let o 118%. 200 POZOR I NA CIZÍ NEPOØÁDEK! Podmínky bydlení v pøecpaných mìstech naneštìstí èasto znamenají, že se nás nedotýká nejenom náš vlastní nepoøádek, ale i nedostatek hygieny u našich sousedù. Dùkazy však svìdèí o tom, že je velmi dùležité pøesto se snažit o co nejèistší prostøedí. Odborníci minimálnì ètyøi opatøení, která vám pomohou zbavit se bílkovin ze švábù: Zaprvé, zabijte všechny šváby spreji èi otrávenými návnadami. Poté dùkladnì vytøete všechny podlahy i plochy, abyste se zbavili bílkovin ze švábù. Ze stejného dùvodu dùkladnì vyluxujte všechny koberce, a to nejlépe v celém bytì, pøíp. domì. Poté podniknìte preventivní opatøení. Nenechávejte venku žádné potraviny, které by šváby mohly pøitahovat. To zahrnuje jak zbytky jídla na lince èi na stole, drobky na podlaze èi zbytky ve snadno dostupném koši na odpadky. A koneènì: nastražte na šváby návnady. ROSTLINNÁ STRAVA SNIŽUJE POTØEBU LÉKÙ U ASTMATU Rozšiøování alergií i další pøíèiny rovnìž hrají roli v mozaice této nemoci; dùležité jsou ovšem i další faktory související s naším životním stylem. Je tøeba pozornì se zabývat svoji stravou. Výzkum totiž ukazuje, že strava mùže hrát pøi této vážné nemoci velmi dùležitou roli. Ukázalo se, že èistì vegetariánská strava, která neobsahuje vùbec žádné produkty živoèišného pùvodu, snižuje u astmatikù jejich potøebu lékù. Pøedmìtem skandinávské studie bylo pìtatøicet pacientù, kteøí trpìli bronchiálním astmatem v prùmìru dvanáct let. 202 Všem pacientùm se dostávalo dlouhodobého podávání lékù; dvacet z nich pak dostávalo ty nejsilnìjší léky, které se na astma podávají, léky kortizonového typu, jako je napø. prednisone. Tyto látky mohou lidem pomoci lépe se s astmatem vyrovnávat, mohou však mít souèasnì také dlouhodobé vedlejší škodlivé úèinky. V této vìdecké studii bylo onìch pìtatøicet pacientù požádáno, aby se jeden rok stravovali èistì vegetariánsky. Asi dvì tøetiny pacientù na této stravì po celý rok žilo. Prakticky u všech z nich došlo k významnému zlepšení stavu. Obecnì se dá øíct, že pøíznaky astmatu ustupovaly a tìlesné funkce se zlepšovaly. MÌØENÍ FUNKCE PLIC UKÁZALO, ŽE U NÁCHYLNÝCH DÌTÍ PO VYSTAVE- NÍ ALERGIZUJÍCÍM POTRAVINÁM DOCHÁZÍ K PODRÁŽDÌNÍ DÝCHACÍCH CEST, KTERÉ PØIPRAVUJE PÙDU PRO ASTMATICKÝ ZÁCHVAT. U TÌCHTO DÌTÍ NEDOŠLO OBVYKLE KE ZLEPŠENÍ, DOKUD NEBYLA INKRIMINOVANÁ POTRAVINA VYLOUÈENA ZE STRAVY. NÌKTERÉ Z TAKOVÝCH POTRAVIN BYLY BÌŽNÉ POTRAVINY, KTERÝM SE PØI ÈISTÌ VEGETARIÁNSKÉ STRA- VÌ ZCELA VYHNETE, JAKO VEJCE, MLÉKO A RYBY. 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 Množství vìdecké literatury uvádí, že astma se zhoršuje mimo jiné i pøi stravì s množstvím soli. Zlepšovaly se i krevní testy vèetnì hladiny IgE což naznaèuje, že ustupovaly i a- lergie. Navíc byli skoro všichni schopni významnì snížit množství užívaných lékù. Vìdci uzavøeli: Vybraným pacientùm, kteøí se obávají vedlejších úèinkù lékù a mají zájem o alternativní zdravotní péèi, se mùže pøi tomto režimu, který nahrazuje konvenèní léky, dobøe daøit. 203 To je vzrušující novinka. Zdá se, že mnoho astmatikù by mohlo významnì zlepšit své zdraví a snížit èi vylouèit potøebu braní lékù. ALERGICKÉ SOUVISLOSTI PØI ASTMATU Minimálnì èást úspìchu užívání èistì vegetariánské pøi astmatu spoèívá ve snížení potravinových alergií. Vìdci z John Hopkins University nedávno zjistili, že potravinové alergeny hrají hlavní roli pøi zhoršování astmatu u dìtí. 204 Mìøení funkce plic ukázalo, že u náchylných dìtí po vystavení alergizujícím potravinám docházelo k podráždìní dýchacích cest. Tato podráždìnost pøipravuje pùdu pro stahy dýchacích cest a astmatických záchvat. U tìchto dìtí nedošlo obvykle ke zlepšení, dokud nebyla inkriminovaná potravina vylouèena ze stravy. Nìkteré z takových potravin byly bìžné potraviny, kterým se pøi èistì vegetariánské stravì vyhnete, jako vejce, mléko a ryby. Mezi rizikovými potravinami byly také pšenice a sója. Tyto potraviny jsou samy o sobì dobré, vìtšina z nás je však jí prakticky dennì a to mùže být problém. Nìkteøí alergologové se totiž domnívají, že opakované vystavení dané potravinì mùže u náchylných jedincù vyvolat alergii. Zahrnutí pšenice a sóji mezi bìžné alergeny toto potvrzuje. Když ètete etikety, zjistíte, že vìtšina z nás je vystavena pšenici a sóje úplnì každý den. Pokud souhlasíte, co se týká pšenice, ale nezdá se vám, že bychom používali tolik sóje, zamyslete se ještì jednou. Sója se používá do hamburgerù, jako zdroj lecitinu v øadì pekárenských výrobkù, jako bìžný zdroj oleje a existují ještì tucty dalších užití. Jistì všichni víme, že vejce a mléko, dvì z dalších hlavních potravin, které se dávají do souvislosti s dìtskými alergiemi, jsou rovnìž bìžnou souèástí stravy. Ryby se možná na našem talíøi neobjevují tak èasto jako výše uvedené potraviny. Pøi a- lergii nehraje však roli jenom èetnost vystavení. Podle zkušeností, které jsem udìlal se svými pacienty, jsou mléèné výrobky skupinou potravin, které nejvíce zhoršují alergické pøíznaky. Lékaøská literatura je s tímto mým poznatkem v souladu. Mléèné výrobky jsou spojovány se vším možným, od kožních problémù 205 po okamžité alergické reakce. 206 Leitmotivem souvislostí mezi alergiemi a astmatem se zdá být, že astmatici by mìli skuteènì zvážit pøechod na èistì vegetariánskou stravu. Souèasnì by si mìli ovšem dát pozor na opakované vystavení nìkterým bìžným potravinám. Kromì alergenù jsou to i další dietní faktory, které hrají roli pøi zlepšování astmatu zaznamenaném ve skandinávské studii. Vegetariánská strava bývá spojována s menším sklonem k zánìtùm než strava postavená na mase. To je zøejmì ve vztahu k nižší tvorbì zánìtlivých leukotrienù a prostaglandinù na vegetariánské stravì. Lidé na ménì rafinované stravì navíc konzumují obvykle ménì soli. Spousta literatury uvádí, že astma se zhoršuje pøi stravì s velkým množstvím soli. ZHORŠOVÁNÍ ASTMATU KOUØENÍM Astma bývá èasto doprovázeno chronickým obstrukèním plicním onemocnìním. Kouøení významnì zhoršuje astma. To mùže být zvláš dùležité u astmatických dìtí, z nichž u mnohého by k rozvoji nemoci nikdy nedošlo, kdyby nebyly vystaveny cigaretovému kouøi. Naštìstí jsou mnohé úèinky, které má kouøení na plíce, plnì zvratné. Když pacient s astmatem pøestane kouøit, okamžitì vylouèí 4000 chemikálií, které se nalézají v tabákovém kouøi a které byly mocným stimulantem k sevøení dýchacích cest. Chronická bronchitida je rovnìž obecnì reverzibilní, pokud osoba pøestane kouøit vèas. Dokonce i mnozí dlouhodobí tìžcí kuøáci, kteøí pøestanou kouøit, zjistí, že jejich bronchitida bìhem nìkolika mìsícù postupnì odejde. Èím déle však èlovìk kouøí, tím vyšší riziko je, že se bronchitida stane nevyléèitelnou. Pøi rozedmì plic není obrázek tak jasný. Jakmile je plicní tkáò znièena, již se nikdy nemùže zregenerovat. Mám však i dobrou zprávu. Protože lidé s rozedmou mají skoro pokaždé souèasnì i chronickou bronchitidu a astma, obvykle dochází u nich poté, co pøestanou kouøit, ke zlepšení stavu. A to zlepšení mùže být znaèné. Ještì dùležitìjší je, že když pøestanou kouøit, uchovávají si život, prodlužují si jej a zlepšují jeho kvalitu, protože se zastavuje rychlá ztráta funkce plic, která je dùsledkem kouøení. 177,178,179 q Z knihy dr. Neila Nedleyho: Proof Positive (Jak se vypoøádat s nemocemi stravou a životním stylem). Spotøebou cibule proti nádorùm žaludku Studie v Iowì a v Èínì ukázaly, že spotøeba zeleniny z èeledi cibulovitých dokáže výraznì snížit riziko rakoviny žaludku. V nizozemské studii byla zkoumána souvislost mezi spotøebou cibule a pórku a èesnekových doplòkù a výskytem rakoviny žaludku u mužù a žen ve vìku 55 až 69 let. Relativní riziko rakoviny žaludku bylo polovièní u tìch, kteøí jedli nejvíce cibule (nejménì pùlku cibule dennì), v porovnání s tìmi, kteøí nejedli žádnou cibuli. Neukázal se žádný vztah mezi konzumací pórku èi braním doplòkù èesneku a snížením rizika rakoviny žaludku. Gastroenterology 1996;110:12-20 Klíèky brokolice úèinnìjší pøi prevenci rakoviny Odhady z nedávné doby naznaèují, že strava založená na rostlinných potravinách dokáže zabránit 20-50% všech pøípadù rakoviny. Doporuèení American Cancer Society uvádìjí, že vìtšina našich potravin by mìla být rostlinného pùvodu a že bychom mìli omezit naši spotøebu tuèných potravin, a to zvláštì živoèišného pùvodu. Jako prevence rakoviny se doporuèuje zejména køížovitá zelenina (brokolice, kvìták, rùžièková kapusta, zelí atp.) vzhledem k vysokému obsahu fytolátek, jako jsou karotenoidy, indoly, glukosinolaty a izothiocyanaty. Ukázalo se, že klíèky brokolice vykazují v tomto ohledu (prevence rakoviny) dokonce krát vyšší aktivitu než brokolice samotná. Nutr Reviews 1998;56: Rakovina prostaty: pøíèina leží ve stravì? Epidemiologické i laboratorní poznatky stále èastìji ukazují, že výživové faktory, specificky snížená spotøeba tuku, sójové bílkoviny ve stravì, deriváty vitamínu E a selen ve stravì, mohou mít ochranné úèinky proti rakovinì prostaty. U pokusných zvíøata, kterým byly implantovány nádory prostaty, se ukázalo, že rùst nádorù byl výraznì potlaèován, pokud strava obsahovala ménì než 20% kalorií ve formì tuku. Isoflavony nacházející se v sóje bránily rùstu nádorù. U finských mužù, kteøí dostávali po dobu celých šesti let doplnìk vitamínu E (50 mg/den), došlo ke snížení rizika rakoviny prostaty o 34%. Urology 1997;50: PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9(11) v pátek 9-15 (v sobotu zavøeno) Co mùžeš udìlat dnes... Stephen Grellet byl vyznáním kvaker. Narodil se ve Francii a zemøel v USA v roce Na Grelleta by si svìt dnes ani nevzpomnìl, nebýt jedné jeho krátké modlitby, která stále pøežívá. Zde jsou ony známé øádky, jež inspirovaly mnohé: Tímto svìtem projdu jen jednou. Pomoz mi udìlat nyní a neodkládat na pozdìji jakékoli dobro, které mohu vykonat, èi laskavost, kterou mohu èlovìku projevit. Protože podruhé už tudy neprojdu. q Jak vypadá láska? Má ruce, které pomáhají ostatním. Má nohy, které chodí k chudým a potøebným. Má oèi, které vidí zoufalství a smutek. Má uši, které slyší lidské vzdechy a náøky. Tak vypadá láska. q Povzbuzující úsmìv Povzbuzující úsmìv v tu pravou chvíli mùže mít stejný úèinek jako slunce svítící na nerozvinutou kvìtinu mùže být oním rozhodujícím okamžikem v životním zápase èlovìka. q Láska na atomy se rozpadající... Ve známé encyklopedii vìnovali pøed dvìma sty lety slovu atom pouze ètyøi øádky. Zato o lásce bylo napsáno plných pìt stran. V nedávném vydání té stejné encyklopedie se slovu atom vìnovalo pìt stránek, lásku však opominuli. Jaký smutný komentáø k souèasným moderním hodnotám. q PRIMÁRNÍ JAZYK LÁSKY Pokud chcete udržovat citovou nádrž lásky vašeho partnera plnou, je nezbytné urèit jeho primární jazyk lásky. Minule jsme probrali všech pìt jazykù lásky: slova ujištìní, pozornost, pøijímání darù, skutky služby, fyzický kontakt. Spousta mužù dìlá následující chybu: protože touží po sexuálním styku, domnívají se, že fyzický kontakt je jejich primárním jazykem lásky. Sexuální touha však vyplývá u mužù z jejich tìlesného uzpùsobení. Touhu po sexuálním kontaktu zpùsobuje u mužù zvýšení objemu spermatických bunìk v semenných žlázách. Jakmile jsou žlázy plné, dostaví se pocit potøeby toto napìtí uvolnit. Protože se tato potøeba opakuje pomìrnì pravidelnì, mùže se muž zaèít domnívat, že je zároveò jeho primárním jazykem. Pokud ovšem jiné fyzické doteky, v situacích, které navíc nesouvisí se sexuálním stykem, tak intenzivnì neprožívá, nepùjde o jeho primární jazyk. Sexuální styk sám o sobì nebude pro jeho emocionální naplnìní staèit. Sexuální touha u žen je primárnì založena ne jejich emocích, nemá èistì fyzickou podstatu. Když bude cítit, že ji manžel miluje, obdivuje a váží si jí, bude také toužit po intimním, fyzickém kontaktu s ním. Vìtšina problémù v sexuální oblasti nesouvisí s technikou sexu, ale s emocionálním uspokojením našich potøeb. Jaký je váš primární jazyk? Co na vás nejvíc pùsobí? Po èem toužíte pøedevším? Jestliže vás odpovìï na tyto otázky nenapadne okamžitì, navrhuji tøi zpùsoby, jak urèit váš primární jazyk lásky. TØI ZPÙSOBY, JAK URÈIT SVÙJ PRIMÁRNÍ JAZYK LÁSKY 1. Možná vám pomùže podívat se na opak toho, èemu øíkáme jazyky lásky. Co váš partner dìlá (nebo naopak nedìlá) nebo co øíká, že vás to hluboce zraní? Jestliže partner používá váš primární jazyk lásky k tomu, aby vás zraòoval, bude vás to bolet mnohem víc. Jestliže vás hluboce trápí, že vám partner s nièím doma nepomùže, budou vaším primárním jazykem skutky služby, jestliže vás velmi mrzí, že od partnera zøídkakdy dostanete nìjaký dárek, potom je velmi pravdìpodobné, že vaším primárním jazykem bude pøijímání darù. Jestliže vaše zranìní bude pramenit z toho, že si na vás partner málokdy udìlá èas, potom bude vaším primárním jazykem pozornost. 2. Dalším možným zpùsobem, jak urèit váš jazyk lásky, je ohlédnout se zpìt a položit si otázku: Co jsem vždycky nejvíc vyžadoval/a po svém partnerovi? Pravdìpodobnì to nìjak souviselo s vaším primárním jazykem lásky. 3. Jinou možnou cestou, jak objevit váš primární jazyk lásky, je uvìdomit si, co dìláte nebo co øíkáte vašemu protìjšku, když mu chcete projevit lásku. Je velmi pravdìpodobné, že to co pro nìj dìláte, je totéž, co byste chtìli, aby dìlal vám. Jestliže pravidelnì konáte skutky služby, pravdìpodobnì to bude váš jazyk lásky. 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 Spousta mužù dìlá následující chybu: protože touží po sexuálním styku, domnívají se, že fyzický kontakt je jejich primárním jazykem lásky. ( ) A tak vám mùže pomoci urèit svùj primární jazyk položení si otázky: Jak projevuji svému partnerovi lásku? Udìlejte si èas a napište si na kus papíru své jazyky lásky, které považujete za dùležité. Seøaïte je poté podle dùležitosti. Napište si vedle také jazyk vašeho partnera. Potom si promluvte o tom, který z jazykù lásky považujete za primární a proè. Jakmile toto budete o sobì vzájemnì vìdìt, navrhuji vám, abyste tøikrát týdnì po dobu tøí týdnù hráli hru, která se jmenuje Kontrola citové nádrže. Když pøijdete domù, jeden z vás øeknete druhému: Jak je dnes plná tvá citová nádrž na stupnici od nuly do deseti? Nula znamená ú- plnì prázdná, a deset znamená: Jsem tak plný lásky, že víc už neunesu. Druhou otázkou potom bude: Co mohu udìlat proto, abych ti ji pomohl doplnit? A budete se snažit maximálnì mu vyhovìt. Potom si vymìníte role. ŠPINAVÉ PRÁDLO Jeden manžel mi øekl: Nemám tuhle hru rád. Pøišel jsem z práce domù a øekl své ženì: Na stupnici od nuly do desíti, jak plná je dnes tvá citová nádrž? Odpovìdìla: Dnes bys mì nejvíc potìšil, kdybys mohl vyprat prádlo. V duchu jsem si øíkal: Co má láska spoleèného se špinavým prádlem? Nechápu to. To je právì ten problém, øekl jsem, nerozumíte jazyku vaší ženy. Jaký je váš primární jazyk? Fyzický kontakt, odpovìdìl bez zaváhání, a pøedevším jeho sexuální èást. Pozornì mnì poslouchejte, øekl jsem. Láska, kterou prožíváte, když se vás vaše žena fyzicky dotýká, je úplnì stejná láska, kterou bude vaše žena cítit, když se postaráte o špinavé prádlo. Špinavé prádlo! zvolal. Jestli je to pro ni tak pøíjemné, budu prát každý veèer! Chyby, kterých jsme se dopouštìli v minulosti, nemusíme dìlat nadále. Mùžeme øíci: Vím, že jsem tì zranil/a, ale chtìl/a bych to teï napravit. Rád/a bych tì miloval/a zpùsobem, kterému rozumíš Láska nedokáže vymazat minulost, ale mùže promìnit budoucnost. Když se rozhodneme aktivnì projevovat partnerovi lásku v jeho primárním jazyce, podílíme se na vytvoøení pozitivní atmosféry nezbytné pro vyøešení konfliktù a zranìní z minula. UŽ JI NEMILUJI... Už ji/ho nemiluji, to je stav, kterým mnozí ospravedlòují to, že jdou hledat lásku jinam. Jsou emocionálnì vyprahlí, pøejí si nikoho nezranit, ale jejich touha je neodolatelnì pokouší k hledání lásky za hranicemi manželství. Vìtší èást naší spoleènosti ještì nepostøehla rozdíl mezi zamilovaností a naplnìním emocionální touhy. Zamilovanost je založena na instinktu, není to nic promyšleného, prostì se to stane. Mùžeme ji hýèkat, nebo se jí bránit, ale nemùžeme si ji pøedem naplánovat. Na èas (obvykle trvá dva roky nebo ménì) nás emocionálnì uspokojí. Dává nám pocit, že má o nás nìkdo zájem, že nás obdivuje a že si nás váží. Pøímo se vznášíme pøi pøedstavì, že nìkomu pøipadáme neodolatelní, že je nìkdo ochoten vìnovat svùj èas a energii našemu vztahu. Je to opravdu euforická zkušenost. Když pomine a náš partner se nenauèil hovoøit naším jazykem lásky, citová nádrž zaène vysychat a jistota lásky se zaène vytrácet. Uspokojit partnerovu potøebu lásky je rozhodnì vìcí volby. Když se nauèím emocionálnímu jazyku své partnerky a budu jím èasto mluvit, bude mít i nadále pocit, že ji miluji a když pøestane být zamilovaná, sotva si toho všimne. Pokud s ní ovšem nebudu jejím jazykem lásky komunikovat, zaène toužit po uspokojení svých emocí a po nìkolika letech s prázdnou citovou nádrží se velice pravdìpodobnì zamiluje do nìkoho jiného a proces se zaène opakovat. Každý den se musíme stále znovu rozhodovat, zda partnerovì touze po lásce vyjdeme vstøíc. Jestliže známe jeho primární jazyk a rozhodneme se jej používat, naplníme tak jeho nejdùležitìjší vnitøní potøebu a on o naší lásce nemusí pochybovat. Jestliže bude totéž on dìlat pro nás (pøi takovéto vnitøní vyrovnanosti se oba budeme schopni vìnovat i jiným prospìšným zájmùm mimo manželství), náš vztah bude moci dále rùst a nebude o nic ménì vzrušující. MNÌ JE TO ALE NEPØÍJEMNÉ Co však dìlat, když je nám primární jazyk našeho partnera nepøíjemný? Tuto o- tázku mi lidé kladou velmi èasto a moje odpovìï zní: A co má být? Když se rozhodnete dìlat nìco, co je vám nepøíjemné, je to ještì vìtším dùkazem vaší lásky. Vaše pocity pøíjemnosti èi nepøíjemnosti nejsou rozhodující. Øada z nás dìlá dennì spoustu vìcí, které nám nejsou pøíjemné, napø. ranní vstávání z postele. Udìláme to, protože víme, že nás ten den èeká nìco, co je tøeba udìlat, nebo co stojí za to udìlat a veèer jsme rádi, že jsme se ten den pøinutili vstát. Totéž platí v lásce. Používejme primární jazyk lásky našeho partnera bez o- hledu na to, jak pøíjemné nám to bude. Rozhodli jsme se takto jednat pro jeho prospìch, protože chceme uspokojit jeho touhu. Jeho citová nádrž se tím doplòuje a je také pravdìpodobnìjší, že vùèi nám zaujme stejný postoj. Láska není jen emocionální potøeba. Když vím, že mnì partner miluje, nemusím se bát své nedokonalosti, a protože vím, že mi nikdy neublíží, mohu se s ním cítit bezpeènì. Také mé sebevìdomí ovlivòuje partnerova láska. Øíkáme si: Jestliže mnì nìkdo miluje, musím mít nìjakou hodnotu. Jsem dùležitý. Život má smysl. Existuje nìco, co nás pøesahuje. Chtìl bych tomu uvìøit, ale možná, že dokud mi nìkdo neprojeví lásku, stejnì si budu pøipadat zbyteèný. Když budu zakoušet lásku, budu mít všechny pøedpoklady, aby moje osobnost mohla rùst. Mé sebevìdomí bude upevnìno a své úsilí pøedtím zamìøené jen na vlastní potøeby, mohu investovat do svého okolí. Pravá láska vždycky osvobozuje. Vaše rozhodnutí milovat partnera skrývá ohromné možnosti. Když se nauèíte jeho primárnímu jazyku lásky, pøecházíte od možností k realitì. Láska hýbe svìtem. q vztahy a komunikace Z knihy Garyho Chapmana Pìt jazykù lásky. Vydalo nakladatelství Návrat domù. PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 APOKALYPSA DLE POSTMANA Èerstvì zveøejnìná výroèní zpráva OSN hodnotící kvalitu života v jednotlivých zemích svìta opìt pøipomnìla, jak prudce se na zemi každý rok zvyšuje poèet uživatelù internetu. Pozorovatelé sice upozoròují, že uvádìná èísla je tøeba brát s nadsázkou, protože pøesné statistiky nelze získat, nicménì odhad, podle nìhož se v posledních tøech letech poèet lidí pøipojených ke svìtové síti každoroènì zdvojnásoboval, považují za odpovídající realitì. Podle støízlivých odhadù tak dnes na celém svìtì internet využívá nìco kolem pùl miliardy lidí, tedy zhruba každý dvanáctý èlovìk. Není pøitom bez zajímavosti, že ruku u ruce s ciframi, které dokládají rostoucí oblibu internetu, pøicházejí i èísla upozoròující na pomalé, ale pøesto patrné slábnutí pozic rozhlasu, tisku i dosud nejpopulárnìjšího média televize. Z pohledu vìdcù zabývajících se teorií komunikace se tak možná stáváme svìdky dùležitého pøelomu. životní styl HYBRID TELEGRAFU A FOTOGRAFIE Média mají rozhodující vliv na to, co si pøedstavujeme pod pojmem pravda, tvrdí pøední teoretik komunikace, newyorský profesor Neil Postman. Vychází pøitom z pøesvìdèení, že média svými vlastnostmi urèují nejen svùj obsah, ale ovlivòují i chování a myšlení celé spoleènosti. Nejvìtší vliv pøitom Postman logicky pøisuzuje médiím nejrozšíøenìjším a snaží se doložit, že na charakteru jednotlivých historických epoch se vždy významnì podepsaly rysy pøíznaèné pro jejich nejvlivnìjší médium. Ve svém stìžejním díle Ubavit se k smrti tak napøíklad popsal svìt po nástupu televize jako prostor bez pamìti, kterému vládne povrchnost, pasivita a kde není dùležitá myšlenka, nýbrž vnìjší projev, a kde jsou rozhodující nikoli intelektuální schopnosti, nýbrž fotogeniènost a image. Televize, tvrdí Postman, tak vtiskla svùj charakter celé jedné éøe, jejímž se stala rozhodujícím médiem. Nikoho také nenechává na pochybách, co si o výsledcích jejího pùsobení myslí: spoleènost se podle jeho soudu poté, co pøed tištìným slovem dala pøednost hybridu zrozenému ze smilstva telegrafu a fotografie, stala hloupou a iracionální, a pokud to tak pùjde dál, hrozí prý, že èasem pøijde i o základy své moderní vzdìlanosti. UINFORMOVANÍ K SMRTI Mají-li ovšem pravdu prognózy, podle nichž se internet v blízké dobì stane pøevládajícím médiem, a má-li pravdu Postman, když tvrdí, že charakter nejvlivnìjšího média zásadním zpùsobem ovlivòuje chování spoleènosti, znamená to, že nás èeká zásadní zmìna? Vždy pøece atributy internetu jsou na první pohled pøímým protipólem charakteru televize. Internet vyžaduje aktivitu uživatele, umožòuje archivaci informací, zajiš uje jejich kategorizaci a vzájemnou prostupnost, je decentralizovaný, nevtíravý, podporuje studium a umožòuje soustavnou dlouhodobou práci. Podle pøedpokladu o determinismu pøevládajícího média by tudíž spoleènost uvedené vlastnosti mìla absorbovat také. Co na to Neil Postman? Kupodivu to vidí jinak. Kromì toho, že se prý ubavíme k smrti, se k ní navíc ještì uinformujeme, tvrdí ve své pøednášce vìnované informaèním technologiím. Takzvaná informaèní spoleènost podle nìj totiž prý není nièím jiným než jen symbolem zahlcení informacemi, které nejsou relevantní. Newyorský profesor sice uznává, že internet je svým charakterem od televize o- pravdu odlišný, pøesto v nìm ale stále vidí jen prodlouženou ruku televizní mašinérie. ØEŠENÍM VÝUKA K HLUBŠÍMU POCHOPENÍ? Co tedy navrhuje? Na rozdíl od nìkdejšího významného reklamního agenta a nynìjšího výstøedního radikála Jerryho Mandera, který volá rovnou po zrušení televize, vidí Postman øešení ve vzdìlávání. Abychom novým technologiím nepodlehli, nýbrž nad nimi získali kontrolu, je prý zapotøebí zmìnit výuku. Jak napsal v jedné z on-line diskusí, ještì pøed tím, než se žáci a studenti nauèí obsluhovat nové technologie, mìli by být vedeni k hlubšímu pochopení technologického vývoje a jeho sociálních i psychologických souvislostí. Bez ohledu na rozporuplnost nìkterých Postmanových výrokù a bez ohledu na to, že øada jeho apokalyptických varování se nevyplnila a nejspíš ani nikdy nevyplní, je taková myšlenka v dobì, kdy se u nás na plné obrátky rozbíhá projekt Internet do škol, hodná zaznamenání. q Radek Stavìl, pøetištìno z týdeníku Respekt, èíslo 32/2002 OHROMENI NICOTNOSTÍ Když jsem se svou budoucí ženou plánoval manželství, rozhodl jsem se, že z mnoha dùvodù bude lepší, když se pøestìhuji já k ní, ne ona ke mnì. Než však k tomu došlo, prohlásil jsem, že ona velká ètyøboká skøíòka plná hluku a svìtla uprostøed obývajícího pokoje musí zmizet. Mluvil jsem samozøejmì o televizi. Souhlasila. Stalo se to asi pøed šestnácti lety a nikdy jsme toho nelitovali. Žili jsme bez televize, než se nám narodili dìti; žijeme bez televize nyní; a pokud èas dovolí, budeme bez ní i dlouho poté, co dìti odejdou. I když jsem v prùbìhu svého života uèinil hromadu hloupých voleb (kolik lidí by napøíklad dokázalo promìnit investici 2700 dolarù na burze bìhem šesti rozverných týdnù do pouhých 45 dolarù?), rozhodnutí nevlastnit televizi patøilo rozhodnì k tìm lepším. Dokonce i pøedtím, než jsem se stal adventistou (druh vìøícího køes ana, pozn. pøekladatele), jsem se na televizi díval jen zøídka; hlavnì kvùli tomu, že jsem nemìl èas, a také proto, že to, co jsem vidìl, tak pøepínalo moji dùvìøivost, že jsem mohl stìží uvìøit, že dospìlí lidé mohou pøi plném vìdomí spolupracovat, aby dali dohromady takové nesmysly. Už tehdy, dlouho pøedtím, než se mi dostalo jakéhokoliv biblického podnìtu, abych chránil široké aleje své duše, jsem se rozhodl, že nemám zapotøebí intelektuální lobotomie, kterou debiloskop nabízí. A i když èas stále hraje svoji roli a protože je pro mne tìžké i za tìch nejlepších podmínek udržet svoji mysl soustøedìnou na nebeské záležitosti, vím, že by pouhých pár hodin televize týdnì bylo pro mne po duchovní stránce znièujících. Moje svatost se zdá být i bez televize v nejlepším pøípadì velmi problematickou; bojím se jen pomyslet na to, co by se stalo, kdybych si jednu poøídil. Nesoudím lidi, kteøí vlastní a sledují televizi. Mnozí z nich jsou daleko lepšími následovníky Krista, než jsem já. Nejsem prostì jen nìkým, kdo mùže sytit den po dni svoji mysl hodinami špíny, násilí a znesvìcování a pøitom si udržet aspoò zdání smysluplného vztahu s Pánem. Vím o tom, protože tìch pár pøíležitostí v roce, kdy se na televizi dívám (obvykle když se na cestách zašívám v nìjakém hotelu), cítím, co to se mnou dìlá duchovnì a je to ta poslední vìc, kterou potøebuji. Jistì, v televizi jsou i dobré programy (a Hitler 14 / PRAMENY ZDRAVÍ

15 postavil také dálnici, že); nemám jen prostì zapotøebí toho pokušení, které s sebou nese, když se je pokoušíte nalézt mezi bezmyšlenkovitými, nemorálními stupiditami, ve kterých jsou ponoøeny. Pøed pár lety mi mùj táta který zøejmì nemohl unést myšlenku na to, že jeho vnouèata nemají televizi jednu poslal, s vestavìným videem. Okamžitì jsem odstranil anténu, èímž jsem eliminoval veškeré její televizní kvality. Máme tak dnes pro dìti k dispozici jenom videopøehrávaè (navíc podléhající pøísné kontrole). Nìjaká dobøe mínící to duše se asi zeptá: Co pro všechno na svìtì ta ubohá famílie každou noc dìlá, když nemá televizi? Je to prosté: èteme knížky. Jistì, uznávám, že jsou chvíle, kdy pøijdu z práce domù tak unavený, že bych nejradìji nedìlal nic, jen si sedl do køesla a sledoval ono bezmyšlenkovité slintání, které z televize vyzaøuje, protože ale tuto možnost nemám, obvykle jdu namísto toho do postele. V Goethovì Faustu se pøou øeditel, básník a herec o to, jaký je nejlepší zpùsob vytvoøení divadelní hry. Øeditel tvrdí, že hra musí být populární, aby ji sledoval co nejširší okruh lidí, a cesta, jak toho dosáhnout, je, jak øíká, zaplavit je ohromující nicotností. Jinými slovy, poskytnout jim takovou dávku stupidity, kolik je jen možné. To zní jako holywoodská agenda v hlavním vysílacím èase a já odmítám nechat se vcucnout. Jako nìkdo, kdo jistì není v pozici, aby mohl kohokoliv soudit v èemkoliv, házím nicménì svým ètenáøùm tuto rukavici: vypnìte svou televizi, aspoò na tøímìsíèní zkušební dobu (rada, kterou skuteènì chci dát, je ovšem více drakonická a obnáší výstøel z nabité zbranì). Uvidíte, co se stane. Uvidíte, o kolik více èasu budete mít na jiné, více naplòující záležitosti (pokud už nic jiného, budete toho moci více pøeèíst). Uvidíte, o kolik více èasu budete mít pro rodinu a pøátele. Uvidíte, o kolik se zlepší kvalita vašeho života. A uvidíte, co se stane s vaším vztahem k Bohu; mùže se jenom zlepšit. Dùvìøujte mi, aspoò v tomhle (chceteli však investovat, rozhodnì se raïte nìkde jinde). q Clifford Goldstein STARÝ, ALE ÚÈINNÝ LÉK... Aktivní uhlí má úžasné léèivé vlastnosti. Kdybych nìkdy zùstala trèet na pustém ostrovì a mohla si s sebou vzít jenom jednu vìc na ochranu pøed nemocemi, infekcemi a zranìním,vybrala bych si aktivní uhlí. Moje malá vnuèka si jednou nedopatøením sedla do mraveništì. Vrhli se na ni o- kamžitì stovky velkých mravencù. V dùsledku intenzivní bolesti zaèala hystericky plakat. Vzali jsme ji, svlékli a utíkali k vanì. Naplnili jsme ji vodou, do které jsem pøidala aktivní uhlí. Bìhem ménì než dvou minut po ponoøení do koupele s aktivním uhlím pøestala plakat. Aktivní uhlí neutralizovalo jed a zbavilo ji bolesti. Aktivní uhlí (pod názvem Èárkll k zakoupení v Country Life) má neuvìøitelnou adsorpèní schopnost. Celková plocha souètu všech èástic v krychlièce o pouhém jednom krychlovém centimetru je tisíc ètvereèních metrù, což odpovídá ètverci o stranì pøes tøicet metrù! Jakmile je nìjaká látka aktivním uhlím adsorbována, nedokáže ji vymýt ani krevní plasma ani trávicí š ávy. To je dùvod, proè chemik Bertrand pøežil v roce 1913, když polknul pìt gramù kyslièníku arsenitého spolu s aktivním uhlím, i proè vìdec Touery pøežil v roce 1831, když polknul desetinásobek smrtelné dávky strychninu spolu se stejným množstvím aktivního uhlí. Aktivní uhlí dokáže adsorbovat dokonce i èinidla, jako je methylcholantren a benzopyren, která, jsou-li aplikována na kùži, dokáží vyvolat rakovinu kùže. Ellen Whiteová vychvaluje prospìšné vlastnosti obkladù z aktivního uhlí proti horeèce a zaníceným ranám. Poté dodává: Píšu tyto vìci, abyste vìdìli, že Pán nás nenechává bez jednoduchých pøírodních léèebných prostøedkù, které, když je použijeme, nezanechají tìlo v oslabeném stavu, v jakém je tak èasto zanechává použití lékù. (SM 2, str. 296) Bùh nám také poskytuje balzám na rány zpùsobené høíchem Svoji krev. Má takové neuvìøitelné neutralizující vlastnosti, že neexistuje žádná rána od høíchu, která by byla tak hluboká, že by ji nedokázala vyléèit. Ale podobnì jako u aktivního uhlí, její neuvìøitelná léèivá síla vám mnoho neprospìje, pokud ji nepoužijete ve svém vlastním životì. Pøijmìte ještì dnes Ježíšovu obì a zažijte neuvìøitelné Boží vyléèení vašeho zranìného srdce. Agatha Thrashová, z knihy Energized. newstart PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 Strava a riziko rakoviny štítné žlázy Výsledky skandinávské studie naznaèují významnou roli stravy v riziku rakoviny štítné žlázy. 246 pacientù s rakovinou štítné žlázy a 440 kontrolních subjektù vyplòovalo dotazníky týkající se èetnosti spotøeby jednotlivých druhù potravin. Vysoká spotøeba másla a sýrù souvisela s 60%, resp. s 50% nárùstem rizika tohoto druhu rakoviny. Bydlištì v místì, kde se vyskytuje endemicky struma (v jedné oblasti Švédska), souviselo u žen s dvojnásobným zvýšením rizika rakoviny štítné žlázy. Snížení rizika souviselo se spotøebou iodizované soli na severu Norska a se spotøebou iodizované soli u žen bìhem dospívání (o 40% nižší riziko). Cancer Causes Control 1997;8: Stravovací zmìny na Krétì bìhem tøiceti let Studie vypracovaná dr. Keysem v šedesátých letech pomohla zjistit vztah mezi stravou, hladinou krevního cholesterolu a srdeèním onemocnìním. Keys zjistil, že Kréta je oblastí s nejnižším výskytem srdeèního onemocnìní, a to zøejmì díky nízkým hladinám cholesterolu u tamních obyvatel, jejich vysoké hladinì fyzické aktivity a spotøebì tukù charakterizované malým množstvím saturovaného tuku a naopak velkým množstvím mononesaturovaného tuku (olivový olej). Následné tøicetileté sledování mužù žijících na Krétì zjistilo oproti roku 1960 významné zvýšení prùmìrné hladiny krevního cholesterolu (o 11,5%). Zvýšil se souèasnì i index tìlesné hmotnosti (BMI), stejnì tak jako systolický i diastolický krevní tlak (o 7%, resp. 13% a 8%) a u všech vìkových skupin se zaèala objevovat centrální o- bezita. Tyto zmìny lze èásteènì pøièíst u- sedlejšímu životnímu stylu Kré anù (pøechod od zemìdìlství k podnikání, hlavnì tourismu) a zejména postupnému vzdávání se tradièní øecké (støedomoøské) stravy. Dùkladná analýza stravy ukázala pøechod ke stravì s vyšším obsahem saturovaného tuku (o 25% více) a nižším obsahem mononesaturovaného tuku (o 21% ménì), ke kterému na Krétì došlo za posledních tøicet let. Tyto zmìny by ve svém dùsledku mohly znamenat ohrožení zdraví budoucích generací. Am J Clin Nutr 1997;65: ROZHOVOR 2/ S E. KOHÁKEM Èasto se v souvislosti s ekologickými aktivitami hovoøí o lhostejnosti konzumismu, komfortu, nároènosti, prospìcháøství a koøistìní. Rád bych se Vás zeptal, jak se takovémuto zpùsobu pøístupu bránit? To je nejzákladnìjší otázka celému lidství jak se bránit lidskému sklonu ke krátkozrakému egoismu. S tím se lidstvo potýká léta letoucí. Já neznám jiný recept, než si uvìdomit následky svého jednání. Vy mi kladete otázku, jak vychovávat lidi k vyspìlosti. Samozøejmì, lidé sami nesou odpovìdnost. Èlovìk se nenauèí odpovìdnosti jinak, než že je svobodný. Když evropské mocnosti øíkaly, že dají svým koloniím svobodu, až budou zralé, tak tím øíkaly, že tam budou navìky. Protože teprve svobodou se èlovìk uèí svobodì. A jak uèit vyspìlosti, jak uèíte své dìti vyspìlosti? Potøebují poznat následky svého jednání. Budujete v nich schopnost cítit s druhými, uèíte je být hodný ke koèièce s tím, že je uèíte, aby pochopily, že koèièku to také bolí. Ta schopnost štìdrosti ducha, to je to nejzákladnìjší, co potøebujeme budovat. A to se nedá budovat jenom okecáváním. Tady potøebujeme také zákonodárství, které podporuje odpovìdné jednání. Potøebujeme vychovávat podporou, poskytnout alternativní možnosti. Je nesmírnì dùležité pro zachování civilizace v Evropì, hustì osídlené, abychom zachovali hustou sít kolejové dopravy. To si uvìdomuje Evropská unie. U nás nám to zaèíná pomalounku docházet. Ale jinak nemám jiné jednoznaèné øešení. Ježíš se snažil u- èit lidstvo takové vyspìlosti, štìdrosti a dlouhodobé péèi a jak dopadl? Mluvil jste o tom, že se tomu mùžeme nauèit, až poznáme následky svého jednání. Nemyslíte, že je to už trochu pozdì? Jestliže je to pøíliš pozdì, pak nevím, jak to øešit. Podívejte se, to je možnost, kterou si musíme uvìdomit. Je možné, že je pøíliš pozdì; je možné, že lidé nejsou schopni se pouèit vèas. Mimochodem jsem chtìl øíci, že to poznáme poznáváním následkù, nikoli, že se to budeme u- èit, až poznáme následky. Ale nemohu vylouèit tu možnost, že znièíme obyvatelnost tohoto svìta. Nikoli ekologové, nýbrž nìkteøí vìdci, kteøí se zabývají podmínkami života, napø. Edmund O. Wilson, americký vìdátor v Bostonu, nebo James Lovelock, by øekli, že lidstvo má sebezkázu v popisu práce, že to má zakódované v genech. Píšete o tom, že bychom my, nadspotøební lidé, mìli snížit své nároky. Jak to udìlat? Žijeme totiž ve spoleènosti, která nám klade urèité hodnoty, kterým se podvìdomì pøizpùsobujeme. Jak se vychovávat ke skromnosti a nepøekážet sami sobì a pøírodì a neubližovat si? Jak se vychovávat, to je odvìký problém. Pokud hledáte technickou odpovìï, pak bych doporuèil knihu Faktor Vier. Èesky to vyšlo jako Faktor ètyøi, i když idiomaticky by to bylo Na ètvrtou. To je kniha plná takových šikovných receptù, jak je možné snížit nároènost našeho pobývání na zemi. Pokud jde o otázku osobní, jak mohu já jednat, tak bych øekl dvìma zpùsoby. O všem, co dìlám, je tøeba si položit otázku: Je to opravdu nezbytné? Èasto øeknu ano. Spáchal jsem ekologicky velmi zhoubnou vìc, jel jsem za dìtmi 16 / PRAMENY ZDRAVÍ

17 Štìstí èlovìk najde tehdy, když se je snaží poskytovat druhým. Také by se to dalo vyjádøit jako milovati budeš. do USA. Jeden takový pøelet pøes oceán vytvoøí víc škodlivin, než kdybych celý rok jezdil ve špatnì seøízeném trabantu. Nevlastním auto, vlastním tramvajenku a senior pas ÈD. Dlouho jsem nad tím pøemýšlel. Ale žil jsem tam celý život, mám tam dìti a kdyby moje dìti pøijely za mnou, tak by pøes ten Atlantik muselo letìt sedmnáct lidí. Mohu také dìlat takové malé volby. Potøebuji myèku na nádobí? Sotva. Jsme dva staøí lidé a mùžeme si povídat, když manželka myje a já utírám, to je fajn. Ale ta nejzákladnìjší otázka je: Jak vychovávat sebe a nejít s proudem, jak vyboèit ze stáda? A tady bych øekl dva základní pøístupy. Jeden pøístup je položit si otázku: ne, jak se to jeví mnì, ale jak se jevím tìm druhým? Jak se to asi jeví Pánu Bohu? Nìkdy to øíkám žertovnì výrazem: Zeptej se o svém jednání, co by tomu øekli v nebi. Co by tomu øekli, když koupíš pivo v nevratné láhvi. (Nemyslím, že by v nebi mìli námitky proti pivu. Proti vìtšinì a- merických piv urèitì, to andìlé nesnášejí, ale ne proti takovému Budvaru!) Jen když koupím pivo v nezálohované plastové láhvi a tu plastovou láhev potom zahodím nìkam do záhonku. To by ti andìlé na mne koukali a øekli: Fuj tajbl eklhaft, nebo jak se v tom nebi mluví. Jak vychovávat sám sebe vidìt se nejprve v zrcadle druhých, potom v zrcadle Písma. V zrcadle Božího zákona. A to vyjadøuji tou zkratkou, co by tomu øekli v nebi. Je to mínìno jako metafora, ne jako metafyzika. Užíváte také termín sebepøekraèování. Rozumìl jsem mu jako termínu, který považujete za východisko vztahu èlovìka k životnímu prostøedí. A napadlo mì, jestli ten termín nemá souvislost s Ježíšovým výrokem kdo by ztratil svùj život pro mì, ten jej nalezne. Takové sebepøekraèování tìch lidských hodnot? Samozøejmì. To je mùj soukromý pøeklad Ježíšova výroku do soudobé èeštiny. Ale nechci z toho dìlat nìco moc honosného. Mám na mysli to, v èem hledat útìchu. Už jsem øekl, že útìchu èlovìk nalézá tehdy, když pomáhá nìkomu, kdo to potøebuje ještì víc. A to sebepøekraèování, co jsem tím mìl na mysli, je, že èlovìk štìstí nalezne, když je pøestane hledat, když nezískává, když pøestává brát a dává. Nedávno jsem pøed zprávami vidìl, že se nìkdo táže, co byste dìlal, kdybyste vyhrál milion. Nìkdo by to šel utratit, nìkdo zapít. Nikoho nenapadlo; co dobrého se dá udìlat s milionem. Tøeba hroznì rád bych postavil bazén pro dìti v Praze 11, kde ty dìti v té betonové džungli nemají co dìlat. Je tam takový šikovný dolík, já bych to koupil a postavil bych tam bazén. Obávám se, že by to chtìlo víc než milion. Èlovìk mùže mít radost, že mùže postavit bazén, nìkdo z toho, že si mùže koupit mohutné auto. To auto ho hroznì brzo omrzí. Štìstí èlovìk najde tehdy, když se snaží poskytovat štìstí druhým. Tak to jsem asi mìl na mysli tím sebepøekraèováním. Také by se to dalo vyjádøit jako milovati budeš. Píšete o nutnosti cítit bolest nièeného svìta. Tomu lze rozumìt v souvislosti s výrokem apoštola Pavla z listu Øímanùm, že všechno stvoøeni spolu lká. V tomto duchu mluvil také pan prof. Heller. Mám však za to, že my tuto schopnost cítit už máme utlumenou, že už jsme hodnì zlhostejnìli. Jak se znovu nechat zasáhnout tou bolestí? Jak pøekonat lhostejnost? Ta poslední formulace se mi líbí nejvíc. Stavím se dost s podezøením k takovému nechání se unášet rùznými citovými formulacemi, ale vždy znovu se vracím ke stejnému problému neschopnosti vnímat a cítit. A to není pouze problém pocitù, ale také otázka porozumìní. Pøekroèit svùj stín, pøekroèit meze svého já. Ekologický problém není nìjaký zvláštní problém ekologie, to je jen jedna stránka problému moderního èlovìka, který se odnauèil vzájemnosti. Možná tím, že máme tolik, že jeden druhého už nepotøebujeme. Ona je to iluze. My se potøebujeme vždycky, jen si toho nejsme vìdomi. Tu mi kladete otázku, která už není o ekologii, ale o psychologii a výchovì vùbec. Jak u- èit èlovìka pøekonávat meze vlastního sobectví. Otvírat se vùèi druhému. Já nevím, jak to uèit. Na to vymýšlejí rùzné pøístupy hlubinní ekologové jako John Seed. Mají jakousi pøírodní mši, øíkají tomu spoleèenství všech bytostí, rituál dost formalizovaný. Nu prosím, nikomu to neberu. To je celá otázka, jak se uèit být èlovìkem. Masarykùv problém budování národa nejen státu, nýbrž budování lidí to je otázka vzdìlávání, výchovy, na co budou lidé slyšet. O tom máte jedno podobenství, jak boháè v pekle volá Abrahamovi a øíká: Otèe Abrahame, nech, a mohu varovat své bratry. Abraham øíká: Co bys tam chodil, vždy mají proroky. Ale boháè namítne: Ti proroci nestaèí, ale kdyby tak nìkdo vstal z mrtvých. A Abraham odpovídá: I kdyby nìkdo vstal z mrtvých, tak ho nebudou poslouchat. Tento problém je s námi delší dobu. Jsem uèitel a celý život jsem se vìnoval vyuèování nejen nìjakých technických znalostí, ale považuji za úèel veškeré výchovy právì to otvírání oèí a perspektiv. Co mám proti komerèní televizi je to, že perspektivu zužuje a uzavírá. Co bych si pøál od veøejnoprávní televize, proè za ni platím koncesionáøský poplatek, je, aby otvírala širší perspektivu. No, poslední dva roky to nijak slavné není. Je potøeba právì vzdìlávat. Nemám na to nìjaký rychlý recept a není to jen problém ekologie. To je problém lidstva, co svìt svìtem stojí, který se jen aktualizoval, protože jsme tak nesmírnì nároèní a tak nesmírnì poèetní. Není velkým nebezpeèím, chtít mít po ruce rychlý recept na øešení problémù, které se nahromadily? Je to hroznì nebezpeèné. Každý, kdo si myslí, že má jednoduché øešení pokrok, postavíme ještì jeden Temelín takoví lidé jsou nebezpeèní. Vážím si ekologických aktivistù právì proto, že nemají jen jeden recept. Snaží se upozornit obèany na problém a vyzývat je, aby se s problémy vyrovnávali. Ale jednoduché recepty nefungují. Konec koncù ani Ježíš nemá jednoduchý recept. I v náboženství èas od èasu propadáme pokušení jednoduchých receptù a jednoduchých formulací. To je, proè potøebujeme stálou reformaci, to je to, proè církev musí sama sebe stále obnovovat. To neznamená, že se musí stále štìpit. Ty reformace byly už pøed tím, èemu my dnes øíkáme reformace. A musí to pokraèovat. q pokraèování pøíštì k zamyšlení Rozhovor s prof. Erazimem Kohákem pøipravil a otázky kladl dr. Jiøí Beneš. Pøetištìno z Evangelického týdeníku Kostnické jiskry 24/2000. PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 VOLÁNÍ O POMOC Bojím se o lidský rod, když si u- vìdomím, že Bùh je spravedlivý. (Thomas Jefferson) Každý èlovìk se souží, dokud se neprobudí jeho lidskost. (Blake) Když jsem se postupnì dozvídal, jak se zachází s dnešními hospodáøskými zvíøaty, byl jsem se stále sklíèenìjší. Pokud naše spoleènost chce odrážet aspoò nìjaký soucit a respekt k životu, jak mùžeme dovolit, aby pokraèovalo takové extrémní zneužívání citlivých živých tvorù? Problém spoèívá v tom, že monstru moderního zemìdìlského prùmyslu jde o zisk, a to bez toho, že by vykazovalo jakoukoliv etickou citlivost vùèi zvíøatùm, které vlastní. I když cítím hnìv kvùli násilnostem, kterým jsou vydána nevinná zvíøata, uvìdomuji si, že mnozí z dnešních farmáøù jsou v podstatì slušnými lidmi, kteøí uvízli v krutém kolotoèi ekonomických nezbytností a nevidí žádnou jinou cestu než cestu sledování nadnárodních agrochemických konglomerátù. Zákony, které jsou potøebné k umírnìní tìch, kteøí jsou ve své necitlivosti schopni zneužívat zvíøata, nevyrostou na základì nesnášenlivosti k lidem, kteøí se stali nástroji takových krutostí. Skuteèná spravedlnost nikdy netrestá kvùli potrestání samému, namísto toho se snaží poskytnout takové pøíležitosti, které povedou k výchovì a reformì. Vzhledem k tomu, že necitlivost vùèi pøírodì je reálným problémem, naším úmyslem by nemìlo být obviòovat, ale vést tyto neš astné lidi, aby si uvìdomili, jaké potøeby mají ostatní živé bytosti, a tak k naplnìní jejich vlastního potenciálu života v etickém vztahu ke zbytku stvoøení. Ti, kteøí mají tak nepøátelský vztah k jiným bytostem, že jsou schopni je zneužívat, potøebují zakusit hlubší respekt k životu i k sobì samým, potøebují zakusit smysluplnìjší rozmìr své vlastní hodnoty a integrity. Potøebujeme zákony proti krutostem na zvíøatech, nejenom pro ochranu zvíøat. Je zajímavé, že v legendách se uvádí, že kdysi panovaly èasy, kdy se naši dávní pøedci pokoušeli žít v souladu se zákony stvoøení. Výsledkem bylo, že když došlo k rozepøím a konfliktùm, prostøedek k nápravì byl èasto pozoruhodný. Tady je jeden takový pøípad, z kronik starého Egypta. lidé a zvíøata Èasy se mìní, poselství zùstává stejné. Patnáctiletý chlapec se dostával stále znovu do potíží kvùli krutostem, které páchal na zvíøatech. I pøes to, že byl svým otcem opakovanì trestán, ve svém jednání pokraèoval. Sousedi nakonec požádali o pomoc soudce, který naøídil, aby byl chlapec sledován, aniž by o tom vìdìl. Tak bylo i uèinìno: svìdci vidìli, jak chlapec pohøbívá koèku zaživa. Když byl chlapec se svým konáním konfrontován, neprojevil vùbec žádnou lítost nebo výèitky a na svou obranu øekl: Mùžete mne bít, mnì je to jedno. Jsem zvyklý na to, že jsem bit, ale nedostanete ze mne ani hlásku! Svlékl si košili a ukázal záda plná hlubokých jizev od pøedešlých výpraskù, které mu uštìdøil jeho otec. Poradci, který ho pøichází navštìvovat, se vychloubá poètem zvíøat, které umuèil, a množstvím bolestného bití, které musel v dùsledku tohoto svého jednání snést. Není to pro soudce jednoduchý pøípad. Naštìstí je zde jeden prorok, který dokáže nahlédnout do chlapcovy duše a zjistit, co se mu pøihodilo, že se z nìj stal takový èlovìk. Prorok porozumí zaèarovanému kruhu, do nìjž je chlapec uzavøen. Pochopí, že v chlapcové zatemnìlé mysli je krutost ke zvíøatùm ve skuteènosti souèástí úsilí odèinit vinu, kterou cítí, protože jeho matka zemøela bìhem jeho porodu, což je nìco, co mu jeho otec stále pøipomíná. Proroku je jasné, že nemá žádný smysl chlapce trestat, protože trestání prostì jen prohlubuje pocit viny, který stojí na prvním místì u zrodu jeho chování. Prorok se v dùsledku toho rozhodne pro pomìrnì drastické kroky. Pøíštího dne je do chlapcova jídla namícháno silné projímadlo. Jakmile se chlapcova støeva dají do pohybu, je mu øeèeno, že má vzácnou a nebezpeènou nemoc, a je varován, že nebude-li souèasnì velmi stateèný a velmi poslušný, pravdìpodobnì zemøe. Bìhem nìkolika pøíštích dní jsou mu podány další smìsi, které jej udržují v bolestech a souèasnì mu brání v tom, aby mìl chu projevovat svoji nezávislost a vrátit se ke svému bìžnému sebenahlížení. Pøesnì tak, jako by trpìl velmi vážnou chorobou, stará se o nìj osoba, která se školí na skuteèného uzdravovatele, je to dvacetiletá dívka, která je jak krásná, tak soucitná. Drží jej za ruku, aby mu pomohla snášet bolest a hladí jej po èele, dokud neusne. Omývá jej a krmí, jako kdyby byl malým dítìtem, a když se mu síly trochu vrátí, vypráví mu pøíbìhy plné lásky a míru. Jak se chlapec uzdravuje, rodí se v nìm hluboká oddanost a vdìènost k jeho ošetøovatelce, požádá, zda by jí nemohl sloužit, jakkoliv poníženým zpùsobem. Ona mu øekne, že jednou z jejích povinností je starat se o husy, že husy jsou jí velmi drahé a že by to pro ni byla velká pomoc, kdyby to pro ni udìlal. Její slova zpùsobí, že si vzpomene na všechny krutosti, které spáchal, a zaène hoøce plakat a øekne, že si netroufá na to, co po nìm žádá, protože byl nìkdy takøka proti své vùli krutý ke zvíøatùm a tak se velmi bojí, že by mohl napadnout její husy, což by teï pro nìj znamenalo nìco podobného, jako kdyby zpùsobil zranìní jí osobnì. Ona mu øekne: Byl jsi tak nemocen, že jsi mohl zemøít. Prosila jsem bohy, aby ses mohl znovu narodit, oni mne vyslyšeli, a ty ses uzdravil. Krutosti, které jsi kdy- 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 Ti, kteøí mají tak nepøátelský vztah k jiným bytostem, že jsou schopni je zneužívat, potøebují zakusit hlubší respekt k životu i k sobì samým, potøebují zakusit smysluplnìjší rozmìr své vlastní hodnoty a integrity. si dìlal, i bolest, kterou jsi utrpìl, to všechno nyní pominulo, jako by to nikdy nebylo. Je to mrtvé, ty však jsi naživu. A kvùli poutu, které je mezi námi, nikdy nezapomeneš na pouto, které je mezi tebou a tvými zvíøecími druhy. Chlapec je naplnìn nadìjí, i tak jí však úplnì nevìøí. Pøináší mu kotì, on však protestuje, øíká, že se mu nedá dùvìøovat. Usmìje se na nìj a nauèí ho, jak podrbat kotì na krku a za ušima a upozorní ho, jak hlasitì pøede, když to udìlá. To kotì tì má rádo, øíká. Ví, že se ti dá dùvìøovat, a já to vím také, že se ti dá dùvìøovat, tak tì teï s ním nechám o samotì. Chlapec neví, co si má myslet, protestuje, ale ona se jenom usmìje a políbí jej na èelo. Když se o nìkolik hodin pozdìji vrátí, nalezne chlapce spícího, kotì svinuté do klubíèka pøede po jeho boku. Z chlapce se stal jeden z nejlaskavìjších veterináøù v celé zemi. Zpùsob, jakým zacházel se zvíøaty, byl tak jemný a srozumitelný, že i ta zvíøata, která byla nejvíce zranìná a vystrašená, vìdìla instinktivnì, že mu mohou dùvìøovat. 1 Zdá se mi, že mnozí lidé, kteøí dnes jednají krutì se zvíøaty, pìstovanými na maso, mléko èi vejce, se neliší od tohoto chlapce stejnì jako on volají o moudrou a soucitnou pomoc. Nedostatek péèe, jenž projevují vùèi zvíøatùm, která jsou v jejich držení, pramení z pocitù nepøátelství vùèi sobì samému i vùèi životu, nikoliv z jejich vnitøní krutosti. Budeme-li je pouze obviòovat a nenávidìt, neuèiní to nic pro vyléèení odlouèení a izolace, které jsou zdrojem jejich krutosti. Naším cílem by mìlo být pomoci jim nauèit se jednat se skuteèným respektem pro jiná stvoøení; když tak uèiní, zakusí spøíznìnost života i svoji hodnotu jako souèásti stvoøení. q Z knihy Johna Robbinse Diet for a New America. ZAOSTØENO NA OKO Spoleènost Minolta uvedla na trh novou generaci fotoaparátù Minolta Maxum Fotoaparát Minolta Maxum 7000 pøekvapil mnoha novinkami. Jedna z nejvìtších je, že automaticky zaostøuje za 1/33 vteøiny. Na reklamách jsme dokonce mohli èíst: Pouze lidské oko zaostøuje rychleji než Maxum Vyvinout tuto kameru stálo desítky tisíc hodin výzkumu, nemluvì o statisícových dolarových výdajích. Lidské oko, majícíprùmìr pouze asi 2,5 cm, však zdaleka pøedstihuje jakoukoliv kameru, kterou kdy èlovìk vyrobil. Naše oko se automaticky pøizpùsobuje dennímu svìtlu, a naopak v temné noci mùže vidìt svìtlo hoøící sirky na pomìrnì velkou vzdálenost. Když se podívá nahoru, mùže vidìt hvìzdy tak vzdálené, že jejich svìtlo musí cestovat tisíce let, než dopadne k nám na Zemi. Zároveò se však také mùže zaostøit na pøedmìt, který je vzdálený patnáct centimetrù a je menší než teèka na konci vìty. Konstrukce lidského oka je podivuhodná. Je to plnì automatizovaná, samoostøící barevná kamera. Svìtlo prochází pøes prùhlednou èást ochranné vrstvy rohovky a pokraèuje dále samonastavujícím se zaøízením v zornici a automatickou èoèkou, aby nakonec perfektnì zaostøené dopadlo na zadní èást oka na sítnici. Dodnes není úplnì jasné, jak vlastnì probíhají elektrické impulsy, které vedou do mozku miliony vláken optického nervu. (...) V pøírodì nenalézáme pouze jeden typ oka pro všechny živoèichy, ale obrovskou rùznorodost typù oèí, které se naprosto diametrálnì odlišují. Ve skuteènosti mùžeme øíct, že každá forma života obdržela oko, které se výbornì hodí do spletité sítì života na zemi. Jako pøíklad si vezmìme složitost oka vèely, které snadno reaguje jak na ultrafialové, tak na polarizované svìtlo. To dovoluje tomuto hmyzu urèit pøesný smìr a vzdálenost od zdroje potravy a sdìlit to dalším obyvatelùm úlu skrze složitý, zašifrovaný tanec. Také moucha, která má jeden z nejrychlejších reflexù ze všech druhù hmyzu na svìtì, mùže vidìt veškeré viditelné spektrum a má 20krát rychlejší reflex, než je naše tlesknutí rukou. Oko sokola, které má ve srovnání s lidským okem krát více fotoreceptorù na ètvereèní milimetr, než má lidské oko, pracuje jako divadelní kukátko a zaostøí z výšky sedmdesáti metrù. Soví oèi jsou pøizpùsobeny na vidìní v noci. Jsou v lebce pevnì zasazené, takže sova musí otoèit celou hlavou, když se chce podívat do strany. Další zvláštností je africký chameleón, jehož oèi se mohou otáèet témìø o 180 o. Oko na každé stranì jeho hlavy se mùže hýbat nezávisle, což dává tomuto malinkému stvoøení schopnost vize témìø 360 o bez pohybu hlavy. Možná nejunikátnìjším exempláøem jsou ryby Anableps (bìžnìji známé jako ryba ètyøoká). Žijí v øekách a ústích øek od jižního Mexika až po severní èásti Jižní Ameriky. Tato neobvyklá ryba pøímo vzdorovitì pohrdá vìdeckou logikou tím, že vlastní pár oèí, který je rozdìlen na horní a dolní polovinu, a každá tato polovina vlastní svoji panenku. Když ryba pluje, jedna èást panenek vyènívá nad povrch vody a sleduje objekty ve vzduchu, zatímco ponoøené panenky zaostøují objekty ve vodì. Díky tomuto zdvojenému vidìní se tato ryba mùže živit potravou ze vzduchu i vodními živoèichy. Život na zemi, jak vidíme z pøedešlých ukázek, se skládá z témìø nekoneèné rùznorodosti zpùsobù vidìní: infraèervené, ultrafialové, polarizované, bifokální (ohniskové), jednoduché, složené i rozdìlené. Samozøejmì, èlovìk nemùže vìøit tomu, že všechny tyto varianty oèí vznikly nìjakou náhodou pøi evoluèním procesu. Když sám Darwin prohlásil, že evoluce oka se jeví jako holý nesmysl, což teprve to obrovské množství rùzných typù oèí, které v pøírodì nacházíme a které se hodí právì ke stylu života a charakteru každého druhu? Velká rozmanitost a mnohotvárnost oèí v pøírodì je sama o sobì spíše dùkazem proti než pro evoluci. Napøíklad chobotnice má podobné složení oka jako èlovìk. Nechce se vìøit, že se tento neuvìøitelný genetický nápad uskuteènil ne jednou, ale dvakrát. (Tìžko mùžeme pøedpokládat, že je chobotnice pøíbuzná s èlovìkem!) Jinými slovy, mohl by nìkdo pøedpokládat a vùbec vìøit, že Minolta Maxum 7000, která má automatické zaostøování, se sama náhodnì vytvoøila bez týmu lidí? Není zde vhodnìjší uvést slova Bible? Nebo v nìm bylo stvoøeno všechno na nebi i na zemi svìt viditelný i neviditelný (Ko 1,16) q evoluce vs. stvoøení Z knihy Vladimíra Krále Hledání poèátku a cíle. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orion. PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 KLUB ZDRAVÍ COUNTRY LIFE Milí pøátelé, tìší nás, že zájem o klubové aktivity neklesá a že se i nadále mùžeme setkávat v pøíjemné atmosféøe a hojném poètu v provozovnách Country Life, a to nejen nad otázkami zdravé výživy a životosprávy a recepty, nad nimiž se sliny sbíhají (a kila shýbají ), ale že mnozí z vás vítají i pøíležitost spoleènì si pøi této pøíležitosti zazpívat (hudebním doprovodem nás napø. poctil náš milý pøíležitostný spolupracovník Mgr. Radomír Jonczy, kterého nìkteøí znáte tøeba z pobytù NEWSTART) èi se zamyslet nad základními životními o- tázkami (a hodnotami). Mezi úèastníky se objevují zajímavé osobnosti, napø. pán, který je již osm let vitariánem, tzn. že se živí pouze syrovou (rostlinnou) stravou (navíc dennì pije pìt litrù vody, a to destilované). Velké pobavení vyvolal jiný muž, který zaèal uprostøed pøednášky Maso, proè ne vytahovat z tašky balíèky s vakuovì baleným syrovým masem a rozvíjet teorie o dùležitosti jeho konzumace, nejlépe v noèních hodinách. Atd. atp. o zábavu tedy není nouze! KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ 13. listopadu Polévky 27. listopadu Vánoèní cukroví 11. prosince Štìdroveèerní menu 18. prosince VÁNOÈNÍ SETKÁNÍ CL, Melantrichova 15, Praha 1 VŽDY VE STØEDU V 18 HODIN 27 DÙVODÙ, PROÈ VÌØÍM 19. listopadu Pokání a odevzdání 26. listopadu Modliba 3. prosince Znovuzrození 10. prosince Smíøení 17. prosince Køest CL, Melantrichova 15, Praha 1 VŽDY V ÚTERÝ V 18 HODIN NEWSTART: NOVÝ ZAÈÁTEK 20. listopadu Sója a sójové výrobky pro vaše zdraví I 4. prosince Sója a sójové výrobky pro vaše zdraví II CL, Jungmannova 1, Praha 1 VŽDY STØEDA V 18,45 HODIN ROSTLINNÉ MASO SEITAN Seitan je vlastnì rostlinná bílkovina z pšenièné mouky (lepek). Pšenice obsahuje asi 10% bílkovin. Seitan lze upravovat stejnì jako maso, pouze doba jeho ú- pravy je kratší. V obchodech se zdravou výživou lze koupit již hotový produkt seitan natural, seitanové karbenátky èi øízky, nebo seitan zavaøený ve sklenicích. Rychlou pøípravu tìchto polotovarù oceníte zvláštì v dobì dovolených. Seitan mùžeme zaøazovat do jídelníèku jednou týdnì v létì, a 2-3x týdnì v zimním období. DOMÁCÍ VÝROBA SEITANU 1 kg bílé mouky, 1/2 l vody Vypracujeme tìsto, které necháme jednu hodinu odpoèívat. Potom zaèneme s vymýváním. Tìsto vložíme do mísy s teplou vodou a rukama je hnìteme tak dlouho, až se zaène uvolòovat obilný škrob. Voda zbìlí a tìsto se zaène trhat. Mléènou vodu opatrnì slijeme a nalijeme novou. Promývání tìsta opakujeme asi ètyøikrát. Naposledy použijeme vodu studenou. V míse zbude asi tøetina tìsta, což už je èistý lepek, který mùžeme ochutit sójovou omáèkou, koøením nebo obarvit š ávou z èervené øepy. VAØENÍ SEITANU Seitan vaøíme podobnì jako knedlíky, buï vcelku nebo nakrájený na kousky. Do hrnce s vodou vložíme koøenovou zeleninu a koøení, napø. libeèek, bobkový list, èesnek, sójovou omáèku, würzl, bazalku. Ze zeleniny volíme mrkev, petržel, cibuli, zelí, celer, kedlubnu, øasu kombu, arame. Vaøíme jednu hodinu. Seitan vyjmeme z hrnce a dále zpracováváme. Vývar, který obsahuje velké množství minerálù, mùžeme použít jako základ polévky. PØÍPRAVA SUŠENÉHO SEITANU 1 hrnek sušeného lepku (vital gluten), 1 pl mouky, 1 hrnek vody, 1 pl sójové o- máèky Vytvoøíme tìsto, které necháme hodinu odležet a poté je vaøíme (viz pøedcházející recept). SEITAN NA HOUBÁCH 1 ks seitanu natural, 2 cibule, 1 hrnek sušených hub, èesnek, 2 pl sójové omáèky shoyou, 1/2 èl koøení tekka, 1 èl tymánu, olej Na oleji osmažíme cibuli, pøidáme nakrájený seitan, pøedem namoèené houby a koøení. Podlijeme trochou vody a dusíme cca tøicet minut. Zahustíme škrobem (arowroot) nebo moukou. Podáváme s celozrnnými knedlíky a zelným salátem. SVÍÈKOVÁ NA SMETANÌ 2 cibule, 3 mrkve, 2 petržele, 1 menší celer, olej, bobkový list, nové koøení, 1 pl sójové omáèky tamari, 1 pl umeocta, 1 ks seitanu, 1 sójová smetana Provamel, citrón Na oleji osmažíme cibuli, podlijeme vodou a pøidáme zeleninu, koøení a seitan. Dusíme asi 30 minut. Seitan vyjmeme a nakrájíme na plátky. Vyjmeme bobkový list a nové koøení. Omáèku rozmixujeme, ochutíme sójovou smetanou a citrónovou š ávou. Potom ji ještì uvedeme do varu a zahustíme moukou. Podáváme seitan, svíèkovou omáèku, celozrnný knedlík, plátek citrónu a brusinky. SEITAN NA DIVOKO 1 ks seitanu, 1 ks uzeného tofu, 2 cibule, olej, mrkev, pastinák, celer, bobkový list, 1 èl tymiánu, 2 pl sójové omáèky, 6 jalovèinek, 2 pl sójové smetany Provamel Na oleji osmažíme cibuli, pøidáme nakrájenou zeleninu, koøení, seitan, tofu, podlijeme vodou a 20 minut podusíme. Seitan a tofu vyjmeme a nakrájíme na kousky. Omáèku rozmixujeme, pøidáme smetanu, zahustíme moukou, opìt uvedeme do varu, pøidáme seitan, tofu a necháme ještì 10 minut odležet (aby seitan natáhl chu ). Podáváme s uvaøenými jáhly, rýží nebo celozrnným knedlíkem. Kateøina Kukosová 20 / PRAMENY ZDRAVÍ