Fyziologie vedení vzruchu a nervosvalového přenosu, MÚ lokálních anestetik, relaxancia, relaxometrie. J. Málek, KAR 3. LF UK Praha
|
|
- Oldřich Macháček
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyziologie vedení vzruchu a nervosvalového přenosu, MÚ lokálních anestetik, relaxancia, relaxometrie J. Málek, KAR 3. LF UK Praha
2 2 Estebe and Atchabahian Nervy Estebe JP, Atchabahian A, 2017 Fig. 1 (a) Muscle (b) Epineurium Epimysium Perineurium Epineurial space Epineurium Myelinated axons Perineurium Epineurial space Macrovascularization Unmyelinated axons Endoneurium Molecules (c) (d) Perineurial injection Molecules Macrovascularization Anatomophysiopathology of the nerve from surrounding tissue to perineurium. (a) Typical nerve anatomy with usual organisation. (b) Passive diffusion of molecules (nutrients or drugs) through the epineurial membrane (from the extraneural space to the subepineurial space or epineurial space). (c) Diffusion of molecules (nutrients or drugs) through the vessels (macrovascularisation with fenestrations). (d) Mapping of effects due to an injection (or haematoma) into the epineurial space: compression of nerve structures and vessels.
3 Fyziologie nervového vzruchu Přenos informací z vnějšího a vnitřního prostředí skrze CNS k jednotlivým buňkám v těle. Informace se šíří formou elektrických a chemických signálů.
4 Schéma neuronu s myelinizovaným axonem Receptorová (dendritická oblast) Místo vzniku akčního potenciálu (iniciální segment) Osový válec (axon) přenáší vzruch (akce vše, nebo nic) k nervovým zakončením Nervová zakončení místo, kde akční potenciál uvolní mediátor Ambler, Z.et al: Klinická neurologie, Triton, In Pokorný J.
5 Synaptický přenos: elektrický vs. chemický (receptorový)
6 Iontové kanály Kanály řízené napětím mění propustnost na základě změny akčního potenciálu Kanály řízené chemicky mění propustnost na základě reakce mezi receptorem a iontovým kanálem Receptor je součástí kanálu Receptor je aktivovaný prostřednictvím G-proteinu
7 Receptor je součástí iontového kanálu
8 Receptor spřažený s G proteinem
9 Excitace a vedení vzruchu V nepřítomnosti aktivních dějů je nervová tkáň vysoce rezistentní V případě aktivního vedení spontánní šíření V klidu je vnitřek buňky vůči povrchu elektronegativní = membránový potenciál -70 mv Povrch buňky v klidu má nulový potenciál.
10 Akční potenciál počáteční depolarizace cca o 15 mv v okamžiku spouštěcí úrovně (= prahové) narůstá rychlost depolarizace a překmitne do pozitivních hodnot - cca 35 mv následuje repolarizace - rychlý pokles ke klidové úrovni Rychlý pokles přechází v pomalý => následná depolarizace Po dosažení původní klidové úrovně stopa lehce překmitá do hyperpolarizace => následná hyperpolarizace
11 Zákon vše nebo nic Prahová intenzita = minimální intenzita stimulačního proudu, která vyvolá akční potenciál prahová intenzita se mění s trváním podnětu.- čím slabší je podnět, tím delší musí být jeho trvání a naopak další vzestup intenzity podnětu nevyvolá nárůst AP, ani jinou změnu podnět podprahové úrovně AP se neprojeví Akční potenciál podle podmínek buď vznikne nebo ne =>zákon vše nebo nic Podprahové podněty - nevyvolají akční potenciál, ale působí na mebránový potenciál
12 Vztah mezi akčním potenciálem a excitabilitou membrány
13 Šíření AP v nemyelinizovaném a myelinizovaném axonu
14 Iontová podstata excitace a vedení Klidový stav Na+ je aktivně transportováno z neuronů/buněk a K+ do buněk K+ difunduje z buněk a Na+ do buněk Vzhledem k množství a funkci K+ kanálů je permeabilita pro K+ větší než pro Na+ Protože membrána není propustná pro většinu aniontů není vytékání K+ provázeno adekvátním tokem aniontů. Membrána je udržována v polarizovaném stavu, kdy její povrch je pozitivní vůči povrchu vnitřnímu Lehký pokles klidového membránového potenciálu vede ke zvýšenému vytékání K+ a vtékání Cl- => obnoví se klidový membránový potenciál
15 Iontová podstata excitace a vedení Akční potenciál Ligandem řízené Na+ kanály se otevírají a vedou k mírné depolarizaci Jestliže depolarizace překročí 7mV => začínají se otevírat napěťově řízené Na+ kanály = aktivace Na+ kanálů => je-li dosaženo spouštěcí úrovně vtok Na+ je tak velký že překoná repolarizační síly.
16 Iontová podstata excitace a vedení Ukončení akčního potenciálu Membránový potenciál stoupá (hodnoty rovnovážného potenciálu však nedosáhne) vzestup vodivosti je jen krátkodobý Na+ kanály se uzavírají => inaktivovaný stav (trvá několik ms) a vrací se do klidového stavu Repolarizace nastává v důsledku otvírání napěťově řízených K+ kanálů (pomaleji než Na+ kanálů) => Vzestup vodivosti pro K+ přichází po vzestupu vodivosti pro Na+ Pomalý návrat K+ do uzavřeného stavu vysvětluje následnou hyperpolarizaci
17 Změny vodivosti pro Na+ a K+ během akčního potenciálu
18 Akční potenciál
19 Sodíko-draslíková pumpa
20
21 ?
22 Lokální anestetika
23 Místa působení LA Napětím ovládaný Na kanál Další iontové kanály: K, Ca Receptory sympatiku α i ß, dopaminové r., Ach i M cholinergní receptory, serotoninergní r., Receptory spřažené s G-proteiny v nevzrušivých tkáních Enzymy (adenylcykláza, guanylcykláza, proteinkinázy, ATPázy Mitochondrie (blokáda tvorby ATP)
24 Lokálně anestetické účinky Dočasná blokáda přenosu axonem Stupeň ionizace má největší vliv na rychlost nástupu účinku (tj. na dobu latence) Míra liposolubility ovlivňuje hlavně mohutnost účinku (potence) Rozsah vazby na bílkoviny určuje především trvání účinku. K vyvolání klinické blokády nervového vlákna v periferních nervech je nezbytné postihnout alespoň 80 % sodíkových kanálů v určité délce vlákna, přičemž u myelinizovaných vláken se saltatorickým vedením vzruchů musí lokální anestetikum obklopit vlákno nejméně v délce tří Ranvierových zářezů.
25 Mechanismus účinku LA Roztok ionizované a neionizované formy Poměr závisí na pka: čím vyšší je hodnota pka, tím je látka silnější bazí, tj. tím větší má schopnost přijmout proton a ionizovat se, tzn. že tím větší díl podané dávky existuje při ph tělesných tekutin kolem 7,4 v ionizované formě. Ionizovaná forma je více rozpustná ve vodě, neionizovaná forma je naopak více rozpustná v tucích. pka: lidokain 7,4 (neioniz. 25 %), bupivakain 8,1 (neioniz. 15 %) Neionizovaná forma je nutná pro průnik do axonu, ionizovaná pro vlastní účinek uzavírá Na kanál zevnitř Výjimka Na kanály v myokardu
26
27 Efekt LA v závislosti na stavu Na kanálu Sodíkové kanály procházejí v průběhu akčního potenciálu třemi stavy zavřeným, otevřeným a inaktivovaným Afinitu LA k Na kanálům: kanály v otevřeném stavu > kanály inaktivované > kanály zavřené Blokáda šíření akčních potenciálů vzniká snáze, pokud vlákno vede nervové impulzy, tj. pokud se sodíkové kanály otevírají (frekvenční blokáda) K odeznění účinku LA anestetik je nutné, aby se sodíkové kanály otevřely a molekuly anestetik z nich mohly snáze difundovat ven. Vede-li vlákno jen málo impulzů, otevírají se sodíkové kanály jen zřídka. Lokální anestetika se k nim však mohou také vázat, byť s nejnižší afinitou (tonická blokáda).
28 Další účinky LA Protizánětlivé a imunomodulační účinky lokálních anestetik brání nadměrné stimulaci neutrofilů (polymorfonukleárních leukocytů) i makrofágů. Nejlépe a nejbezpečněji lze těchto účinků využít u sterilního zánětu vzniklého např. v důsledku ischemickoreperfuzního poškození, při němž je přehnaná zánětlivá odpověď důležitým patogenetickým faktorem. Antimikrobiální účinek (proti bakteriím a ve vysoké koncentraci i proti virům) závislý na jejich koncentraci, teplotě a délce expozice. Bupivakain a lidokain inhibují růst bakterií více než ropivakain. Lokální anestetika mohou být příčinou falešně negativních výsledků mikrobiologického vyšetření. Lokální anestetika ovlivňují i fluidokoagulační rovnováhu. Působí proti hyperkoagulaci, k níž dochází v důsledku operačního traumatu. Tlumí agregaci trombocytů, zvyšují fibrinolytickou aktivitu, podporují uvolňování aktivátorů plazminogenu z žilního endotelu. Klinicky se tyto účinky projevují snížením náchylnosti k trombózám. Protinádorové účinky?
29 ?
30 Neuromuskulární přenos
31 Svaly Svalové buňky mohou být (podobně jako nervové) drážděny podnětem chemickým elektrickým mechanickým za vzniku akčního potenciálu který se šíří po jejich buněčných membránách. Na rozdíl od neuronů jsou svalové buňky obdařeny kontraktilním aparátem, který je spouštěn akčním potenciálem
32 kosterní svaly Rozdělení mají vyvinuté příčné pruhování nemohou se kontrahovat bez nervové stimulace srdeční sval rovněž příčně pruhovaný, ale je syncyciem kontrahuje se bez inervace vlivem buněk, které se aktivují spontánně (buňky pacemakeru) hladké svaly v dutých vnitřních orgánech, funkčně sycycium, obsahuje pacemakery, které se vybíjejí nepravidelně
33 Kosterní sval funkční jednotka Svalové vlákno = stavební jednotka kosterního svalu svalová vlákna jsou uspořádána paralelně => síla kontrakce každé jednotky se sčítá se silou kontrakce dalších jednotek Svalové vlákno je jedna mnohohojaderná dlouhá cylindrická buňka obklopená sarkolemou svalová vlákna jsou složená z myofibril které se skládají z filament = kontraktilní bílkoviny
34 Rozdíl mezi svalovými a nervovými ději Klidový membránový potenciál kosterního svalu je -90 mv Akční potenciál trvá 2 4 ms a je veden po svalovém vláknu rychlostí cca 5 m/s Absolutní refrakterní fáze = 1 3 ms Repolarizace je poměrně dlouhá Svalové vlákno (obdobně jako nervové) je elektricky refrakterní ve vzestupné a části sestupné hrotového potenciálu Kontraktilní mechanismus nemá refrakterní fázi => opakování stimulace před zahájením relaxace vyvolá další odpověď kontraktilních elementů, která se přičítá k dosud trvající kontrakci => sumace Tenze vyvolaná sumací je výrazně větší než tense jednotlivé kontrakce
35 Rozložení iontů v ICT a ECT kosterního svalu v klidu
36 Kontraktilní odpovědi Depolarizace membrány svalového vlákna => začíná na nervosvalové ploténce => akční potenciál se přenáší podél svalového vlákna => vyvolává kontraktilní odpověď
37 Ca++ je primární aktivátor kontrakce a relaxace! Reakce svalové buňky na akční potenciál v rámci nervosvalové ploténky>ovlivnění napěťově řízených Ca2+kanálů Zvýšení koncentrace vápníku v sarkoplazmě (cytoplazmě) uvolněním ze sarkoplazmatického (endoplazmatického )retikula a influxem z extracelulárního prostředí > změna konformace troponinu C > obnažení míst pro navázání aktinu a myozinu > kontrakce K relaxaci svalu dojde díky snížení koncentrace vápníku v sarkoplazmě (cytoplazmě). Vápník se musí aktivně -pomocí Ca2+ pump přečerpat zpět do sarkoplazmatického retikula a do extracelulárního prostoru. K tomu je potřeba opět energie ve formě ATP a hořečnaté ionty. Vápníková pumpa : antiport 1 iontu Mg2+ proti 2 iontům Ca2+ za hydrolýzy 1 molekuly ATP Role ATP jak při kontrakci, takpři relaxaci! Konformační změna myosinu je důležitá pro samotný stah: dodáním ATP -ohnutím krčku dojde k posunutí aktinu a myosinu Rozpojení aktinu a myosinu vyžaduje opětovné navázání nového ATP na myosin (zásoba pro další hydrolýzu a následný stah) Přečerpávání vápníku vyžaduje ATP
38 Motorická jednotka = neuron + svalová vlákna jím inervovaná Jemné pohyby 3 6 vláken Zádové svaly > 100 vláken
39 Nervosvalová ploténka chemická synapse Vápník -uvolňování mediátoru + samotná svalová kontrakce T-tubuly lepší propojení mezi sarkolemou a sarkoplazmatickým retikulem Mediátor = acetylcholin Enzym=acetylcholinesteráza Receptor=acetylcholinový (nikotinový) Ionty: Na+,K+,Ca2+,Mg2+,Clhttps://
40 Nervosvalová ploténka AP přicházející na terminální zakončení => zvýší prostupnost pro Ca++ => exocytóza vezikul uvolní Ach Ach difunduje přes synaptickou štěrbinu k nikotinovým Ach receptorům na postsynaptické membráně (ve vrcholech palisád) vazba Ach na receptory => ploténkový potenciál => vzniká proudová branka (current sink) => depolarizuje svalovou membránu na spouštěcí úroveň => vzniká AP na svalovém vláknu, který se šíří oběma směry podél svalového vlákna Ach ze štěrbiny je odstraněn AchE
41
42 ?
43 Neuromuskulární blokáda J. Málek
44 Svalová relaxancia Centrální Periferní Presynaptická Inhibice syntézy ACh (hemicholin) Inhibice uvolnění Ach (botulotoxin, intoxikace Mg 2+, nedostatek Ca 2+, Streptomycin, Neomycin) Postsynaptická Nedepolarizující Depolarizující
45 AP LOCAL ANAESTHETICS TETRODOTOXIN (TTX) HEMICHOLIN Ach SYNTHESIS AP Ca ++ BUTULINUM TOXIN EXCESS Mg ++ STREPTOMYCIN Ach STORAGE Ach RELEASE NEOSTIGMIN CURARE CHE ACH DEPOLARISATION QUININE C-10, SUCCINYLCHOLIN Ca ++ defficiency MUSCLE Ca ++ CONTRACTION
46 AP LOCAL ANAESTHETICS TETRODOTOXIN (TTX) HEMICHOLIN Ach SYNTHESIS Ach STORAGE AP Ca ++ Ach RELEASE BUTULINUM TOXIN Tetrodotoxin EXCESS Mg ++ STREPTOMYCIN Conotoxin Pralesničky strašlivé NEOSTIGMIN Conotoxin Chondrodendron CURARE CHE ACH DEPOLARISATION QUININE C-10, SUCCINYLCHOLIN Ca ++ defficiency MUSCLE Ca ++ CONTRACTION
47 AP LOCAL ANAESTHETICS TETRODOTOXIN (TTX) HEMICHOLIN Ach SYNTHESIS AP Ca ++ BUTULINUM TOXIN EXCESS Mg ++ STREPTOMYCIN Ach STORAGE Ach RELEASE NEOSTIGMIN CURARE CHE ACH DEPOLARISATION QUININE C-10, SUCCINYLCHOLIN Ca ++ defficirncy MUSCLE Ca ++ CONTRACTION
48 Neuromuscular transmission
49 Svalová relaxancia periferní Depolarizující - suxametonium Nedopolarizující atrakurium cisatrakurium vekuronium pipekuronium rokuronium mivakurium
50 Zvláštní skupina farmak Vlastnosti jedů Nejrozsáhlejší skupina anesteziologik SR se zasloužila o Vznik nových chirurgických oborů Rozvoj studia receptorů Vznik farmakogenetiky Výzkum vztahů mezi strukturou molekuly a účinkem Trvalý výzkum nových látek, možnost významných objevů
51 Chondrodendron tomentosum Strychnos toxifera
52 Historie plná omylů 1516 Peter Martyr d Anghera jed smějí připravovat jen ženy 1811 (- 1945) Brodie wourali působí centrálním útlumem 1814 Waterton terapie hydrofobie 1830 pokusy o léčbu tetanu 1938 léčba spastických nervových onemocnění
53 Nové objevy Henry Dale objev role acetylcholinu v neuromuskulárním přenosu 1938 izolace d-tubocurarinu 1940 Squibb vyrobil Intocostrin 1942 Harold Griffith a E. Johnson použili Intocostrin u 25 pacientů 1945/6 d-tubocurarin
54 Účinky svalových relaxancií
55 K čemu je kurare dobré?
56 K čemu je kurare dobré? K zabíjení
57
58 Historie SR 1942 kurare (Intocostrin) 1946 d- tubocurarin (Tubarine) gallamin (Flaxedil) decamethonium (Eulyssin, Syncurine, Procuran) suxamethonium (Succinylcholin) 1967/8 - pancuronium (Pavulon) 1967/8 - alcuronium (Alloferin) vecuronium (Norcuron) atracurium (Tracrium) pipecuronium (Arduan) doxacurium (Nuromax) rocuronium (Esmeron) mivacurium (Mivacron) cis-atracurium (Nimbex) rapacuronium (Raplon)
59 Honba za ideálním SR Ultrakrátký nástup účinku Variabilní farmakokinetika odpovídající požadované délce akce (ultrakrátké trvání účinku) Selektivní účinek na N Ach receptory (žádné muskarinové vedlejší účinky)
60 Očekávání (a zklamání?) 1980 atracurium a vecuronium symbolicky pohřbívají suxamethonium, z dálky přihlíží pancuronium, metocurin, d-tubocurarin 2010: atracurium cis-atracurium vecuronium rocuronium v propadlišti zmizely docaxurium a rapacuronium používáme stále suxamethonium a neostigmin
61 Měření účinnosti
62 Měření účinnosti dříve
63 Měření účinnosti ve 40. letech
64 Měření účinnosti nyní
65 Proč měřit Pro bezpečné propuštění pacienta musí být zotaveno 90 % receptorů Bez měření je cca 30 % pacientů propuštěno s reziduální blokádou Porucha polykání Riziko aspirace Riziko hypoxie
66 Risk factors for development of complications from RNMB
67 Zrušení svalové blokády spontánní odeznění (relaxometrie) neostigmin (+ atropin) Sugammadex
68 Jak měřit Klinicky Neurostimulátorem kvalitativně od oka :- ologie/vyuka/studijni-materialy/zakladyanesteziologie/7-3_sledovani-ucinkusvalovych-relaxancii.html Neurostimulátorem měřením odpovědi oproti výchozímu stavu
69
70 Režimy TOF Tetanus DBS double burst stimulation PTC post-tetanic count Single twitch
71
72
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceFyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
VíceRozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
VíceBp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceHISTORIE SVALOVÝCH RELAXANCIÍ: OD INCOSTRINU PO ULTRAKRÁTCE PŮSOBÍCÍ PREPARÁTY NOVÉ ŘADY
HISTORIE SVALOVÝCH RELAXANCIÍ: OD INCOSTRINU PO ULTRAKRÁTCE PŮSOBÍCÍ PREPARÁTY NOVÉ ŘADY A. Kurzová, J. Málek KAR 3. LF UK a FNKV Praha Zvláštní skupina farmak Vlastnosti jedů Nejrozsáhlejší skupina anesteziologik
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceSvaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina
Svaly Svaly Aktivní tenze a pohyb Komunikace, práce Krevní cirkulace Trávení Vylučování Reprodukční systém Michaela Popková Dráždivá tkáň Elasticita Schopnost kontrakce a relaxace Kosterní (příčně pruhovaná)
VícePřednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceBiologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceFyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána
Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost
Více9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
VíceFyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:
VíceFyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.
Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých
VíceFyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.
Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová
VícePatofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceLéčiva ovlivňující motorický systém
Léčiva ovlivňující motorický systém Ústav farmakologie 2. dubna 2009 Obsah Úvod Indikace Fyziologie Presynaptická modulace Periferní myorelaxancia Nedepolarizující Depolarizující Přímá myorelaxancia Centrální
VíceKosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
VíceFYZIOLOGIE PŘENOSU NERVOVÉHO VZRUCHU, JEHO PORUCHY A PATOGENEZE KŘEČÍ. Denisa Wawreczková FVL 4. ročník
FYZIOLOGIE PŘENOSU NERVOVÉHO VZRUCHU, JEHO PORUCHY A PATOGENEZE KŘEČÍ Denisa Wawreczková FVL 4. ročník PŘENOS NERVOVÉHO VZRUCHU Je to přenos informací z vnějšího a vnitřního prostředí skrze CNS k jednotlivým
VíceHypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK
Hypotonie děložní MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK Fyziologie děložní kontraktility Interakce aktin vs. myosin v myocytech Myocyty propojeny pomocí gap a tight junctions
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceIvana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,
VícePřeměna chemické energie v mechanickou
Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza
Více7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
VíceLéčiva používaná v anesteziologii. Premedikace 16.10.2015. Stadia anestezie klinické hledisko. Celková anestetika. Celková anestetika
Léčiva používaná v anesteziologii Celková anestetika Definice celkové anestezie: Reverzibilní útlum CNS navozený nitrožilními nebo inhalačními anestetiky Stav bezvědomí, v němž lze při dostatečné hloubce
VíceSvalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceSylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem
Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem 1. Nervováčinnost Neuron, jeho stavba a typy, gliové buňky a jejich funkce, sodno-draslíková pumpa, elektrochemický
VíceII. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
VíceMonitorace myorelaxace. Dušan Merta, KARIP IKEM
Monitorace myorelaxace Dušan Merta, KARIP IKEM Fyziologie Larsen: Anestezie 2/21 Princip metody supramaximální stimulace periferního nervu ~ 60 ma stimulace všech motorických vláken nervu délka jednotlivého
VíceKOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL
KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace
VíceFyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová
Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání
VícePORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není
VíceSvalová tkáň Svalová soustava
Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla vzhledem tělu Fyziologické
VíceStředofrekvenční terapie (SF)
Středofrekvenční terapie (S) pojem zavedl Gildemeister dráždění (střídavým) proudem o frekvenci 1-100 khz neodpovídá dělení rádiových frekvencí (v USA ani ve T!) harmonický střídavý proud; bipolární impulzy
VíceČinnost nervové soustavy
Tematická oblast Činnost nervové soustavy Datum vytvoření 1. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace
VíceMONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE
V. kurs CEEA, 27.-29. listopadu 2013, Košice 1 MONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE Milan Adamus Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN a LF UP v Olomouci 2 Svalová relaxace nervosvalová
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceTypy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!
SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech
VíceHormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.) Komunikace mezi buňkami. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Typy signálních molekul v neurohumorálních
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceSvaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF
Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina
VíceV. Mixa KAR FN Motol, Praha
V. Mixa KAR FN Motol, Praha 1. Jaké jsou indikace svalové relaxace u dětí? 2. Jaká relaxancia jsou nejvhodnější? 3. Jsou svalová relaxancia v anestézii dětí ještě vůbec potřebná? Fyziologické odlišnosti
VíceUniverzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
VíceBIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
VíceSvalová tkáň Svalová soustava
Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán) Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla
VícePřednášky z lékařské biofyziky
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Tato přednáška byla zpracována částečně na základě podkladů laskavě poskytnutých doc. RNDr. Katarínou Kozlíkovou z Ústavu lekárskej fyziky a
VíceFARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy
VícePohybová soustava - svalová soustava
Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla
VíceInhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová
Inhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová Metabolismus inhalačních anestetik Sevofluran: anorganický F (30% vyloučeno moči, zbytek zabudován do kostí), CO2, hexafluroisopropanol
VíceSvalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.
Svalová tkáň Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie a embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz Současná klasifikace základních typů tkání Na základě morfologických a funkčních znaků Epitelová Svalová Kontinuální,
VíceVEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Vegetativní nervový systém = autonomní (nezávislý na vůli) Udržuje základní životní funkce, řídí a kontroluje tělo, orgány Řídí hladké svaly (cévní i mimocévní), exokrinní sekreci
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceFarmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění.
Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění. Centrální nervový systém Aferentní systém MOZEK A MÍCHAM Eferentní systém Periferní nervový
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceObecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.
Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,
VíceObecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.
Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita
VíceNechtěná iv aplikace při neuroaxiální blokádě. Machart S ARK FN Plzeň
Nechtěná iv aplikace při neuroaxiální blokádě Machart S ARK FN Plzeň Riziko žilní punkce Ze strany anesteziologa: Zkušenost Vybavení (ekonomické tlaky) Časování (interval mezi kontrakcemi) Komunikace s
VíceNeurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
VíceELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová
ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická
VíceMonitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
Vícedoc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc.
doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc. je skupina elektrofyziologických metod které se zabývají diagnostikou poruch periferního nervstva - periferního motoneuronu - primárního senzitivního neuronu - pre- a postganglionárního
VíceKlinická toxinologie neuroaktivních složek hadích jedů
Naja atra Dendroaspis viridis Foto Jiroušek Klinická toxinologie neuroaktivních složek hadích jedů Jiří Valenta Foto Jiroušek strana 1 Neuroaktivní složky (neurotoxiny, NTX) Neuroaktivní složky tzv. neurotoxiny
VíceProjekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.
Projekt FRVŠ 745/2011 Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému Řešitel: Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Teoretický základ a principy vyšetření úlekové reakce
Více2 Iontové kanály a vedení signálů
2 Iontové kanály a vedení signálů Elektrické signály, které jsou pro nervové funkce nezbytné, zprostředkovává iontový tok přes vodné (hydrofilní) póry v membráně nervové buňky. Tyto póry jsou tvořeny transmembránovými
VíceFunkční blokáda. AChR protilátky se příčně. receptorů protilátkami
Racionální terapie kortikosteroidy u myasthenia gravis, rizika a benefit léčby Iveta Nováková Neurologická klinika VFN, Praha Nervosvalový přenos Funkční blokáda Destrukce nervosvalové ploténky Nervosvalový
VíceB9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VíceN e r v o v á č i n n o s t
N e r v o v á č i n n o s t Nervová soustava zajišťuje vedení informací ze vstupních kanálů a jejich vzájemné srovnání a zpracování. Na základě této činnosti je pak vypracován příkaz, jehož cílem je koordinace
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Edita Vodhánilová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu VLIV TYPU POVRCHOVÝCH ELEKTROD NA KVALITU
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
VícePRAKTICKÉ POSTUPY V ELEKTROMYOGRAFII
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT
VíceKABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ. Helena Uhrová
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ Helena Uhrová 19. století Lord Kelvin 1870 - Hermann namodelování elektrického napětí na nervovém vlákně 20. stol - Hermann a Cremer nezávisle na sobě rozpracovali
VíceNová anesteziologika; budou, nebo ne? J. Málek KAR 3. LF UK a FNKV Praha
Nová anesteziologika; budou, nebo ne? J. Málek KAR 3. LF UK a FNKV Praha Herold I. Nová farmaka v anesteziologii: pohled za horizont. PGM 2018;20(5):511518 Reprinted from: The Boston Medical and Surgical
VíceFyziologická regulační medicína
Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA
VíceLékařská chemie přednáška č. 3
Lékařská chemie přednáška č. 3 vnitřní prostředí organismu transport látek v membráně Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí
VíceFyziologické principy pohybu
Fyziologické principy pohybu 1 Struktura mikrotubulů a jejich spojení dyneinem 2 3 Struktura příčně pruhovaného svalu 4 Organizace příčně pruhovaného svalu T-tubuly ve svalovém vlákně 5 6 Molekulární struktura
VícePrvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky
VíceTéma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
VícePohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1
Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené
Více- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.
- 1 - Svalové vlákno je buňka s mnoha jádry, na kterou se připíná nervové vlákno v motorické ploténce. Různý počet svalových vláken tvoří svalovou jednotku innervovanou pro společnou funkci. Povrch svalového
VíceÚvod Základní pojmy a rozdělení anestezie Základní pojmy Rozdělení anestezie 18
Obsah Úvod 10 1 Historie anesteziologie 11 1.1 Horace Wells a oxid dusný 11 1.2 Mortonův úspěch 12 1.3 Historie místní anestezie 13 1.4 Začátky anestezie v Českých zemích 14 1.5 Vznik samostatného oboru
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
Vícev PNP a NP Mariana Vujčíkov ková Petra Vymazalová Klinika anesteziologie a resuscitace FN Olomouc
Vedení anestézie v PNP a NP Mariana Vujčíkov ková Petra Vymazalová Klinika anesteziologie a resuscitace FN Olomouc Vedení anestézie v PNP a NP Anestezie Medikace Přednemocniční péče Nemocniční péče Vedení
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
VíceProdukce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace
Víceší šířenší
Fyziologie svalstva Úvod Svalstvo patří meziexcitabilní excitabilní tkáně Schopnost kontrakce/relaxace Kontrakce navazuje na excitaci a projevuje se: Tenzí Zkrácm Svaly (všech typů) zajišťují: Aktivní
VíceFarmakologie. Vegetativní nervový systém. 25. března 2010
Farmakologie vegetativního nervového systému Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 25. března 2010 Proč Využití v léčbě řady chorob ICHS srdeční selhání arytmie hypertenze glaukom ileus křeče šok rýma hyperplazie
Více