Kategorizace patogenních mikroorganism mlé né žlázy skotu. Patogeny Kontagiózní Environmentální Zdroj Mlé ná žláza Vn jší prost edí Hlavní (major)

Transkript

1 Mastitidy Mastitidy jsou hromadná onemocn ní skotu, která mají mimo ádný ekonomický význam. Významn snižují produkci mléka, snižují rovn ž nutri ní hodnotu a technologickou zpracovatelnost syrového mléka na mlé né produkty. Zat žují ekonomiku chovu dojnic vícenáklady za lé bu a preventivní opat ení. Považují se za produk ní onemocn ní, nebo byla prokázána pozitivní genetické korelace mezi mlé nou produkcí a výskytem mastitid. Mastitidy skotu nemají charakter jednoduché nosologické jednotky. Jsou to polyfaktorová onemocn ní, na kterých se podílí celá ada initel vn jšího prost edí na jedné stran a úrove obranných mechanism organismu dojnic na stran druhé. ada initel vn jšího prost edí má charakter pouze dispozi ních initel vzniku onemocn ní. P í inou naprosté v tšiny mastitid je infekce mlé né žlázy mikrobiálními patogeny. K infekci mlé né žlázy dochází tém vždy strukovým kanálkem. Významné je rozlišovat, kdy k infekci dochází. U n kterých infekcí je tomu tak v dob dojení, u jiných v dob mezi dojeními. Uvádí se, že p í inou mastitid je tém devadesát mikrobiálních druh, nicmén devadesát procent mastitid je vyvoláváno t mito nej ast jšími etiologickými agens. Jsou to: Staphylococcus aureus, Streptococcus agalastiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis. Krom t chto agens se stále ast ji uplat ují i enterokoky, koliformní bakterie a plazmakoaguláza negativní stafylokoky. V tšina patogen mlé né žlázy je schopna žít mimo žlázu, nap. na jiných místech t la dojnice: v dutin ústní, na mulci, v nozdrách, v genitáliích, na k ži struk, avšak i v prost edí: na rukou a v horních cestách dýchacích doji, ve hnoji, ve vlhké podestýlce, na muchách a v sekretu z mastitidou stižených žláz. Pouze pro Streptococcus agalactiae platí, že jeho nejzávažným zdrojem je mlé ná žláza, nebo z vn jšího prost edí b hem n kolika dní po kontaminaci vymizí. Proto se udává, že mastitidy p sobené tímto p vodcem lze eradikovat a do stáda opakovan infek ní agens proniká pouze infikovanými zví aty. Mastitidy zp sobované ostatními patogeny eradikovat nelze. Proto mastitidy p edstavují trvalý zdravotní problém ve stádech mlé ného skotu. P vodci mastitid se vzájemn liší epizootologickým charakterem. Hlavním zdrojem infekce mlé né žlázy bakteriemi Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a do zna né míry i Streptococcus dysgalactiae je infikovaná mlé ná žláza. K p enosu t chto infek ních agens dochází p evážn z dojnice na dojnici, tém výhradn v dob dojení. Proto jsou tyto bakterie ozna ované za p vodce kontagiózních mastitid. Mlé ná žláza bývá asto kolonizována plazmakoaguláza negativními stafylokoky. Bylo zjišt no, že tyto bakterie pronikají strukovým kanálkem a zp sobují infekci mlé ných žláz. Jsou nej ast jší p í inou infekce mlé né žlázy jalovic. Zdrojem infekce mlé né žlázy enterokoky a koliformními bakteriemi je p evážen vn jší prost edí. Proto jsou ozna ovány za environmentální p vodce mastitid. K infekci mlé ných žláz t mito bakteriemi dochází p evážn v období mezi dojeními. Stádo mlé ného skotu m že být infikováno r znými patogeny. Nicmén jejich spektrum se ve stád významn m ní. Bylo prokázáno, že po utlumení mastitid zp sobovaných Streptococcus agalactiae dominanci nabývá Staphylococcus aureus. Pokud se poda í ve vysp lých chovech utlumit i mastitidy této etiologie, uplatní se širokou m rou environmentální p vodci mastitid. Vzhledem k tomu, že vyjmenované skupiny bakteriálních p vodc mastitid jsou r zn citlivé 1

2 k preventivním a terapeutickým opat ením a zásah m, je ú elné p izp sobovat prost edky tlumení konkrétnímu spektru patogen mlé ných žláz p íslušného stáda. Pokud by se tak ned lo, neú innost n kterých prvk tlumení by vedla ke zklamání, v jiném p ípad k iracionánímu vynakládání finan ních prost edk. U mastitid kontagiózního charakteru je nutné akcentovat prost edky omezující zdroje infekce, t.j. výskyt infikovaných mlé ných žláz (zejména ošet ením mlé ných žláz antibiotiky v dob zaprahování a vy azování dojnic s chronickou infekcí). Dále je t eba omezovat vektory p enosu infekce v pr b hu dojení (d sledným uplat ováním hygienického režimu dojení s dezinfekcí struk po dojení). P i dominanci mastitid zp sobovaných environmentálními p vodci je t eba akcentovat preventivní pé i o prost edí, ve kterém jsou dojnice umíst ny v období mezi dojením. Souhrnn e eno prosazovat istotu prost edí, sucho a chlad. Zásadní význam mají pastva a hygienické režimy dojení. Ú elné je i použití imunomodula ních prost edk, potencujících p irozené obranné mechanismy (nap. suplementace zinkem, selenem, vitaminem E). Vždy je t eba uplat ovat obecné prvky tlumení mastitid, zejména v asnou terapii zjevných mastitid. Kategorizace patogenních mikroorganism mlé né žlázy skotu Patogeny Kontagiózní Environmentální Zdroj Mlé ná žláza Vn jší prost edí Hlavní (major) Staphylococcus aureus Streptococcus agalactiae (Streptococcus dysgalactiae) Mycoplasma bovis Environmentální streptokoky: Streptococcus uberis Streptococcus equinus ( bovis ) (Streptococcus dysgalactiae) Enterococcus spp.: Enterococcus faecalis Enterococcus faecium Enterococcus durans Koliformní: Escherichia coli Klebsiella pneumoniae Klebsiella oxytoca Enterobacter aerogenes Nekoliformní: Proteus spp. Serratia spp. Yersinia spp. Jiné: Pseudomonas aeroginosa Arcanobacterium pyogenes Vedlejší (minor) Koaguláza negativní stafylokoky Corynebacterium bovis plísn houby Upraveno dle: Smith et al. (1985); Watts, 1988; Sandholm et Louhi (1991); Fox et Gay, 1993; Harmon (1994); Hillerton et Berry (2003) 2

3 Diagnostická kategorizace mastitid Mezinárodní mléka ská federace zavedla následující kategorizaci: Zdravá mlé ná žláza - normální sekrece. Po et somatických bun k leží pod kritickou hodnotou. Sekret má normální chemické složení a normální fyzikální vlastnosti. V sekretu nebyl diagnostikován mikrobiální patogen mlé né žlázy. Latentní infekce. Po et somatických bun k leží pod kritickou hodnotou. Sekret má normální chemické složení a normální fyzikální vlastnosti. V sekretu byl diagnostikován mikrobiální patogen mlé né žlázy. Aseptická (nespecifická) mastitida. Po et somatických bun k dosáhl, nebo leží nad kritickou hodnotou. Sekret má zm n né chemické složení a fyzikální vlastnosti. V sekretu nebyl diagnostikován mikrobiální patogen mlé né žlázy. Subklinická mastitida. Po et somatických bun k dosáhl, nebo leží nad kritickou hodnotou. Sekret má zm n né chemické složení a fyzikální vlastnosti. V sekretu byl diagnostikován mikrobiální patogen mlé né žlázy. Klinická mastitida. Mlé ná žláza vykazuje klinické p íznaky zán tu (dolor, calor, rubor, oedema, functio laesa) nebo jen n který z nich. Sekret je vždy smyslov zm n ný. Podle pozitivity mikrobiologického nálezu se rozlišuje klinická mastitida nespecifická (negativní nález) a klinická mastitida infek ní (pozitivní nález). Schematicky uvedené shrnuje následující tabulka: Kategorizace zdravotního stavu mlé né žlázy Po et somatických bun k Patogen [ ml -1 ] nevykultivován vykultivován < 250 zdravá žláza latentní infekce > 250 aseptická mastitida subklinická mastitida Klinická mastitida nespecifická infek ní International Dairy Federation Bulletin 211, 1987, 24 s. Uvedená klasifikace zdravotního stavu mlé né žlázy se využívá dosud, i když byly u in ny pokusy založit diagnostiku mastitid pouze na mikrobiologickém vyšet ení sekretu mlé ných žláz ( tvrtí vemena). Je-li diagnostika založena na shod dvou za sebou následujících bakteriologických vyšet eních, p ípadn t etím, pokud výsledky prvních dvou nebyly shodné, pak správnost diagnostiky dosahuje 99 %, opakovatelnost výsledku diagnostiky 95 % (IDF, 1987). Uvedený p ístup zanedbává kategorii aseptických mastitid, která p edstavuje závažnou nezjevnou formu onemocn ní mlé né žlázy dojnic, nebo její etnost ve stád se nejvyšší m rou podílí na po tu somatických bun k v bazénovém vzorku mléka. Navíc je tato forma onemocn ní provázena závažnými zm nami složení mléka, které se ni ím neliší o zm n pozorovaných p i subklinické mastitid. 3

4 Proto, že tyto zm ny se výrazn uplat ují již p i nižší limitní hodnot po tu somatických bun k ve tvr ových vzorcích mléka (viz následující graf), projevuje se od devadesátých let 20. století snaha snížit limitní hodnotu po tu somatických bun k z ml -1 na ml -1. Pr m rné odchylky hodnot vybraných komponent mléka od celkového pr m ru podle t íd po tu somatických bun k (log; n = 9326 vzork sm sného tvr ového mléka) Hamann, 2003 Limitní hodnotu po tu somatických bun k ml -1 prosazuje N mecká spole nost veterinárních léka již od r Kategorizaci zdravotních stavu mlé né žlázy dojnic podle doporu ení IDF však respektuje: Deutsche Veterinämedizinische Gesellschaft Po et somatických bun k Patogen [ ml -1 ] nevykultivován vykultivován < 100 zdravá žláza latentní infekce > 100 aseptická mastitida subklinická mastitida Klinická mastitida nespecifická infek ní DVG/1994 Po et somatických bun k v jednotlivých druzích vzork mléka je odlišný. Paape a Tucker v r totiž prokázali, že se po et bun k ve frak ních vzorcích mléka odebraných v pr b hu dojení významn liší. V prvních st icích mléka je vyšší, aby následn poklesl a v dodojkové porci a v reziduálním mléce výrazn vzrostl. U sm sných vzork se velmi výrazn uplat uje 4

5 edící fenomén. Proto nem že existovat jedna obecn platná limitní hodnota po tu pro rozlišení normálního sekretu, nýbrž existují r zné limity p íslušné druhu vzorku mléka. Rozlišujeme: Druhy vzork mléka tvr ový vzorek (Quarter milk sample QMS) Vzorek z prvních st ik mléka (Foremilk quarter milk sample FQMS) Sm sný tvr ový vzorek (Quarter composite milk sample QCMS) Individuální vzorek (konvový vzorek) (Cow milk sample/ Individual cow milk sample ICMS/ ICMS) Bazénový vzorek (Bulk tank milk sample BTMS) Pro rekapitulaci limitních hodnot po tu somatických bun k uvádím následující tabulku: Vzorek Limitní hodnoty po tu somatických bun k Po et somatických bun k [x 10 3 /ml] tvr ový Zdravá Functiolaesa Individuální Hillerton, 1999 P ijatelný stav Pravd podobná infekce Má být < 10 % krav Exudativní proces Nep ijatelný stav Vybrané literární prameny Deutsche Veterinärmedizinische Gesellschaft (DVG): Leitlinien zur Bekämpfung der Mastitis des Rindes als Bestandsproblem. 3. Aufl., Gießen, FOX, L.K. and GAY, J.M. (1993): Contagious Mstitis. Veterinary Clinics of North America - Food Animal Practice. 9: HAMANN, J (2003).: Definition of the Physiological cell count treshold based on changes in milk composition. Bulletin of the International Dairy Federation 381, Mastitis Newsletter No 25, HARMON, R. J.: Physiology of mastitis and factors affecting somatic cell counts. Journal of Dairy Scince 77, 1994: HILLERTON J. E. (1999) Redefining mastitis based on somatic cell count. Bulletin of the International Dairy Federation 345: 4-6 5

6 HILLERTON J. E., BERRY E. A. (2003) The management and treatment of environmental streptococcal mastitis. Veterinary Clinics of North America - Food Animal Practice 19: SANDHOLM, M. - LOUHI, M.: Bovine mastitis why does antibiotics therapy fail. In: Mammites des Vaches Laitieres (Ed. J. Espinasse) Societe Francaise de Buiatrie 1991, ISBN , POLYGONE Toulose, p SMITH, K. L. - Todhunter, D. A. - Schoenberger, P. S. (1985): Environmental mastitis: Cause, Prevalence, Prevention. Journal of Dairy Science 68: WATTS, J. L. (1988): Etiological agents of bovine mastitis. Veterinary Microbiology 16: Poslední aktualizace: Kv ten 2007 Copyright (c) Dušan Ryšánek. All rights reserved. 6