LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín"

Michaela Fišerová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k antimikrobiálním látkám dle materiálů vyšetřených v mikrobiologické laboratoři v roce MUDr. Alžbeta Ouertani Říjen 2013

2 Respirační infekce Až 90% respiračních infekcí u pacientů v komunitě má virovou etiologii. Rhinitis acuta Nejčastější etiologie je virová. Ve většině případů není doporučeno vyšetřovat klinický materiál (výtěr z nosu) a antibiotika nejsou indikována. Výjimkou je protrahovaná hnisavá rýma u malých dětí, kdy je vhodné vyloučit účast Streptococcus pyogenes. Pharyngitis acuta, tonsilitis acuta Jako etiologická agens se mohou uplatnit jak různé respirační viry, EBV, CMV, tak i baktérie. Z baktérií jsou nejčastějším původcem faryngitidy/tonsilitidy betahemolytické streptokoky: Streptococcus pyogenes, Streptococcus dysgalactiae subsp. equi, Streptococcus constellatus subsp. pharyngis. Vzhledem k tomu, že v naší laboratoři používáme k identifikaci mikroorganismů moderní technologii MALDI TOF, která umožňuje přesnou a rychlou identifikaci mikroorganismů na principu hmotnostní spektrometrie, nekategorizujeme již streptokoky do serologických skupin podle Landsefieldové (sk. A, B, C, G atd.). Virový a bakteriální původ tohoto onemocnění nelze spolehlivě klinicky odlišit bez kultivačního vyšetření výtěru z krku. Lékem volby u infekcí způsobených Streptococcus pyogenes či Streptococcus dysgalactiae subsp. equi je penicilin, který je citlivý ve 100% případů. Makrolidová antibiotika připadají v úvahu u pacientů s alergií na penicilin, ve výsledku stanovení citlivosti je uváděn jako zástupce této skupiny erytromycin. Rezistence kmenů Streptococcus pyogenes k makrolidům za rok 2012 je na úrovni 2,8 %. Vývoj rezistence Streptococcus pyogenes k erytromycinu (makrolidům) v letech % 18,1% 18% ,0% 16,2% 16% % 12% Celkem kmenů ,0% 9,4% 6,7% 7,8% 7,9% 9,5% 7,2% 6,0% 10% 8% 6% Rezistence ,5% 3,6% 2,8% 4% 2% Celkem kmenů % rezistentních 10,0% 16,0% 18,1% 16,2% 9,4% 6,7% 7,8% 7,9% 9,5% 7,2% 6,0% 3,5% 3,6% 2,8% 0% Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k ATB Strana 2/5

Výjimkou je protrahovaná hnisavá rýma u malých dětí, kdy je vhodné vyloučit účast Streptococcus pyogenes.

3 Sinusitis Validním materiálem je tekutina získaná punkcí, případně endoskopicky odsátý obsah paranazální dutiny. Použít lze i materiál získaný z výplachu dutiny sterilním fyziologickým roztokem. Potvrdilo se, že nejčastějšími bakteriálními původci komunitních sinusitid jsou Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis, ve statisticky významném počtu byla dále kultivačně zachycena Pseudomonas aeruginosa. U chronické sinusitidy může hrát roli etiolog. agens i anaerobní flóra, proto je vhodné doplnit i anaerobní kultivaci. Požadavek je nutné vyznačit na žádance. Otitis media acuta Klinicky validním materiálem k mikrobiologickému vyšetření je aspirát ze středouší, příp. výtěr ze zvukovodu po paracentéze. U výtěru po ruptuře bubínku je možnost kontaminace mikroflórou zevního zvukovodu. Etiologie je většinou virová s bakteriální superinfekcí. Jako nejčastější virové agens se uvádí respiračně-syncytiální virus, adenoviry a virus chřipky. Nejčastějšími v naší laboratoři vykultivovanými bakteriálními původci od pacientů s touto diagnózou byli Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a jiné betahemolytické streptokoky. V případě nutnosti nasazení empirické antibiotické léčby je antibiotikem volby amoxicilin a jako alternativa cotrimoxazol. Amoxicilin je obvykle dobře účinný na pneumokoky, u kmenů Haemophilus influenzae izolovaných z materiálů ze středního ucha byla detekována 14 % rezistence k amoxicilinu (stejná jako v roce 2011). Moraxella catarrhalis však produkuje betalaktamázu, která amoxicilin degraduje a není v tomto případě účinný. Na základě kultivačního průkazu bakteriálního agens se stanovením citlivosti je následně možné cílené podání antimikrobiálních látek. Kožní infekce Jako agens kožních infekcí se nejčastěji uplatňuje Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. Poměr výskytu kmenů MRSA (oxacilin rezistentní S. aureus) na celkový počet zachycených kmenů Staphylococcus aureus zůstává na stejné úrovni jako v minulých letech (6,9%). Tyto kmeny jsou rezistentní ke všem betalaktamovým antibiotikům. Na rozdíl od kmenů Streptococcus pyogenes izolovaných z tonsilitid, byl u kožních izolátů zaznamenán mírný vzestup rezistence k makrolidovým antibiotikům ze 6% na 10,5%. V zájmu zachování jejich účinnosti je nezbytné dodržování jejich racionální preskripce. Podle charakteru léze, rány či defektu je vhodné zvážit možnou spoluúčast anaerobních bakterií v patogenezi infekce. Požadavek anaerobní kultivace vyznačte na žádance. Močové infekce Komunitní močové infekce jsou většinou bakteriálního původu. Mikrobiologické vyšetření moči před nasazením antibiotik umožňuje v případě selhání empiricky nasazené léčby naordinovat skutečně účinné antibiotikum na základě vyšetřeného antibiogramu. Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k ATB Strana 3/5

kultivačně zachycena Pseudomonas aeruginosa. U chronické sinusitidy může hrát roli etiolog. agens i anaerobní flóra, proto je vhodné doplnit i anaerobní kultivaci.

4 Při volbě vhodného antibiotika v iniciální léčbě je třeba vzít v úvahu předpokládaný bakteriální druh a aktuální rezistenci v dané lokalitě. Antibiotikum je použitelné při regionálních rezistencích do 20%. 70,6% infekcí vyšetřovaných během roku 2012 bylo vyvoláno bakterií Escherichia coli. Dalším častým patogenem byl Enterococcus faecalis (19,3%), méně často enterobakterie různých rodů (Klebsiella, Proteus, Enterobacter, Citrobacter atd.), Staphylococcus saprofyticus a jiné. Doporučeným lékem volby u nekomplikovaných infekcí močových cest je nitrofurantoin. Rezistence nejčastějších močových patogenů je nízká, navíc má malý potenciál pro vznik rezistence. Uroinfekce způsobené jinými enterobakteriemi než E. coli jsou spíše komplikované nebo postihují horní močový trakt, nitrofurantoin ani trimetoprim zde není vhodný. Chinolonová antibiotika by měly být vzhledem k jejich selekčnímu tlaku ponechány jako rezervní. Zásadním faktorem pro správné hodnocení výsledku mikrobiologického vyšetření moči je správný odběr a uchovávání vzorku před transportem. Vzorek má být zpracován do 2 hodin od odběru. Pokud toto nelze zajistit, musí být uložen při teplotě 2-8 C, nejdéle však po dobu 24 hodin. Dále je nutné z důvodu různých interpretačních kritérií na žádance vyznačit, o jaký druh moči se jedná (spontánní, moč získaná jednorázovou katetrizací, z PMK atd.). U příznaků cystitidy bez signifikantní bakteriurie je vhodné vyloučit pohlavně přenosná onemocnění. Přehled rezistencí (%) nejčastějších močových patogenů v roce 2012 Amoxicilin Trimetoprim Cotrimoxazol Nitrofurantoin Norfloxacin Escherichia coli 45 25,9 19,9 3,1 13,5 Enterococcus faecalis 0 * * 0 ** Klebsiella sp. 100 ** 27 ** 23 Proteus mirabilis 36,4 ** * efekt proti enterokokům je nejistý, in vitro citlivé kmeny se interpretují jako středně citlivé ** pro daný bakteriální druh není antimikrobiální látka vhodná Alimentární infekce V roce 2012 jsme v diagnostice gastroenteritid oproti minulým létům zaznamenali relativně zvýšený záchyt salmonel z vyšetřených výtěrů z rekta, počet kampylobakterových infekcí je zhruba na stejné úrovni. Antibiotická terapie se u alimentárních infekcí běžně nevyšetřuje a nedoporučuje. Záchyt střevních patogenů v % na celkový počet vyšetřených vzorků v letech Salmonella Enterica 5,4 4,6 4,9 4,8 4,8 7,8 Campylobacter jejuni 11,4 7,8 7,7 9,8 8,3 8,7 Shigella species 0,2 0,15 0,2 0,1 0,1 0,1 Yersinia enterocolitica 0,1 0,08 0,04 0,1 0,2 0,2 Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k ATB Strana 4/5

Dalším častým patogenem byl Enterococcus faecalis (19,3%), méně často enterobakterie různých rodů (Klebsiella, Proteus, Enterobacter, Citrobacter atd.), Staphylococcus saprofyticus a jiné.

5 Závěr Vhodným pomocným vyšetřením, které může pomoci k rozlišení bakteriálních a virových infekcí, je bakteriologická kultivace, vyšetření CRP a FW. Avšak nález mikroorganizmů ve vyšetřovaném vzorku nemusí znamenat, že se jedná o původce onemocnění. Je potřeba vzít do úvahy možnost kolonizace pacienta nebo případnou kontaminaci. Neléčí se mikrobiologický nález, rozhodující je klinický stav pacienta. Je-li antibiotická léčba indikována, je velmi důležitý nejen výběr antibiotika, ale také správné dávkování podávání nízkých dávek může mít za následek vyprovokování rezistence. Základním předpokladem validního výsledku mikrobiologického vyšetření je správně provedený odběr a splnění podmínek, za kterých je odebraný materiál uchováván před doručením do laboratoře. Každý typ vzorku má definovaný čas a teplotu pro zajištění stability vzorku. Podrobné informace o prováděných laboratorních vyšetřeních, včetně pokynů k odběrům materiálu a k podmínkám jeho uchovávání, jsou k dispozici na webových stránkách mikrobiologické laboratoře společnosti MUDr. Alžbeta Ouertani Vedoucí, Laboratoře Euromedic s.r.o. Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k ATB Strana 5/5

Neléčí se mikrobiologický nález, rozhodující je klinický stav pacienta.

Podobné dokumenty

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 PROBLEMATIKA INFEKCÍ HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH DIAGNOSTIKA A LÉČBA TONSILITID, SINUSITID