Floristický soupis druhů

Transkript

1 Floristický soupis druhů Lesnická botanika speciální Mendelova univerzita V Brně Lesnická a dřevařská fakulta Barbora Kuličková 2012/2013

2 Abstrakt Bučiny se vyznačují vyvinutým nižším stromovým patrem. Keřové patro je závislé na stavech zvěře. Bukový opad se velmi dlouho rozkládá a to má velký vliv na bylinné patro, které je velmi variabilní. Cílem práce je popsat biodiverzitu rostlinných druhů ve vybraném území a porovnávat je se zjištěnými pedologickými podmínkami. Na základě průzkumu a laboratorních rozborech půdy jsme zjistili, že se jedná o sprašové hlíny. Abstrakt Bučiny feature developed lower tree layer. The shrub layer is dependent on the state of game. Beech litter decomposes very long time and it has great influence on the herb layer, which is highly variable. The aim is to describe the biodiversity of plant species in selected areas and compare them with the observed pedological conditions. Based on survey and laboratory analysis of soil, we found that this is a loess soil. 1

3 Obsah Úvod Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa Zhodnocení přírodních poměrů Poměry orografické Poměry geologické Poměry pedologické Poměry hydrologické Poměry klimatické Metodika Botanické terénní práce Pedologické terénní práce Laboratorní metodika Charakteristika půdního tělesa Výsledky terénního šetření Nalezené druhy bylin Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách Závěr Použitá literatura Seznam obrázků Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz) Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný) Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný) Obrázek 4 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) Obrázek 5 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) Obrázek 6 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková) Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková) Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková) Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková) Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora Kuličková)

4 Seznam zkratek VLS = vegetační lesní stupeň PLO = přírodní lesní oblast LHC = lesní hospodářský celek PR = přírodní rezervace ha = hektar 4B1 = bohatá bučina D = dominantní druhy r = ojedinělé druhy m n. m. = metrů nad mořem 3

5 Úvod Vybraný segment lesa je součástí školního polesí Valšovice. Polesí Valšovice bylo založeno v roce 1921 vyčleněním a zakoupením státem z majetku hraběnky Althanové z Lipníka nad Bečvou. Celková výměra činí 1002 ha. Je ve vlastnictví Olomouckého kraje a spravuje ho Střední lesnická škola Hranice. Lesní úsek se skládá z jednotlivých porostů. Oddělení 12, dílce A, C a D s porosty 5, 6, 7 a 8. Nacházíme se ve 4 VLS a převažujícím lesním typem je 4B1 bohatá bučina. Jedná se převážně o bukové porosty s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), lípy srdčité (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa), smrku ztepilého (Picea abies) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). V porostu pramení potok Krkavec, díky kterému je lesní flóra velmi rozmanitá. Celková výměra zkoumané části činí cca 11 ha. Skládá se z několika porostů a porostních skupin, které jsou do značné míry rozdílné. Bylinné patro je tedy velmi rozmanité, avšak keřové patro je slabé nebo chybí úplně. Tento jev je značně ovlivňován stavy zvěří. V tomto případě se jedná o zvěř srnčí a dančí. Bukový opad je velmi hustý a mocný. Proto byla u převážně většiny druhů posunuta doba kvetení. (Např. Orsej jarní Ficaria verna začala kvést až začátkem dubna) Mým úkolem bylo v daném časovém úseku sledovat měnící se lesní porost, přesněji byliny a traviny. Zaznamenané druhy jsme členili do různých skupin. Nejprve dle porostních skupin. Ve velmi diferencovaných částech, se les mohl rozdělit například dle dřevin. Následně jsme zjistili, zda se jedná o dominantní druhy (D) nebo o druhy zcela ojedinělé (r). Pokud se jedná o dominantní druh, musí být jeho pokryvnost více jak 20%. Druhy ojedinělé jsou ty, které jsou zastoupené jen v několika exemplářích. Poté jsme jednotlivé druhy přiřadily do jedné ze skupin: 1. Druhy zvláště chráněné (vyhláška 395/92 Sb.), 2. druhy Červeného seznamu (Grulich 2012) a 3. druhy v ČR nepůvodní (Pyšek a kol. 2012). Součástí je samozřejmě celkový seznam květeny, která se v našem zkoumaném území nachází. Fotodokumentace je součástí přílohy. 4

6 Po klasifikaci a zhodnocení lesního porostu jsme vytyčili plochu 20x20 m. Středem plochy byla půdní sonda, která souvisí s předmětem pedologie, jejíž výsledky jsme použili k posouzení našeho stanoviště. Celou zkusnou plochu jsme prošli a následně vytvořili speciální seznam druhů. Dle zjištěných druhů a půdních poměrů jsme charakterizovali flóru a stanoviště. Výsledek může sloužit jako podklad pro jiné průzkumy, protože jak je známo, v lese vše souvisí se vším. 5

7 1 Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa Vybrané území se nachází v katastru obce Valšovice, okres Přerov, kraj Olomoucký který je zároveň vlastníkem. Celý porost spadá pod školního polesí Valšovice, které spravuje Střední lesnická škola v Hranicích. GPS souřadnice: 49 31'9.414"N, 17 42'16.561"E. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. Z hydrologického hlediska je vybrané území odvodňováno potokem Krkavec. Hospodářský soubor 446 a 441 Bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh, les zvláštního určení Věk Porosty jsou různověké. Průměrný věk je 46 let. Zakmenění 10 (100%) Během pozorování však proběhla nahodilá těžba. Lesní typ Převládají lesní typ je 4B1. Dále potom 3B2 a 4D5. (4B1 = bohatá bučina, 3B2 = bohatá dubová doubrava, 4D5 = hlinitá bučina) LVS (lesní vegetační stupeň) Pohybujeme se v rozmezí 3 a 4 VLS. PLO (přírodní lesní oblast) Přírodní lesní oblast č. 37 Kelečská pahorkatina. Pásmo ohrožení Pásmo imisního zatížení je D. Tzn. nízké. (Bez ohrožení.) Kategorie/překryv Kategorie 32d. Tedy les zvláštního určení, sloužící pro vzdělávání a výuku. Hospodářský tvar Les vysoký 6

8 2 Zhodnocení přírodních poměrů Oblast LHC se rozkládá na území přírodní lesní oblasti č. 37 Kelečská pahorkatina. 2.1 Poměry orografické Oblast LHC se rozkládá na rozhraní Oderských a Hostýnských vrchů. Tvoří výběžek Oderských vrchů, zakončený náhorní plošinou Maleníku. Tato původní geologicky jednotná klenba oddělila poklesem část Maleníku a Oderských vrchů a vytvořila široké údolí Moravské brány. Náhorní plošina Maleníku se v severní části prudce svažuje do údolí řeky Bečvy, k jihu od tohoto zlomu je terén mírně vlněn s pozvolnou sklonitostí. Nejvyšším vrcholem školního polesí Valšovice je Maleník o nadmořské výšce 479 m. Průměrná nadmořská výška se pohybuj mezi m n. m. Nejnižší bod LHC leží na břehu řeky Bečvy v severní části a má výšku kolem 240 m n. m. 2.2 Poměry geologické Z hlediska geologického je území tvořena zvrásněnými horninami prvohor kulm. Sestává z kulmských desek, drobových slepenců a jílovitých břidlic. V nižších polohách jsou uloženy třetihorní vápnité jíly a miocenní slepence. V jihovýchodní části jsou pak tyto horniny překryty sprašovými hlínami různé mocnosti. Svrchní pokryvy hospodářského obvodu jsou tvořeny různě mocnými vrstvami svahových hlín čtvrtohorního stáří, které jsou uloženy místy na neogenních jílových sedimentech a většinou na prvohorní kulmské drobě. Svahové hlíny zde vznikly smíšením dřívějších sprašových hlín s deluviem rozvětralé kulmské droby. K tomuto smíšení došlo postupným přemisťováním hlinitých materiálů a úlomků kulmské droby, z výše položených do níže položených míst soliflukcí (Surala,J., 1964). 2.3 Poměry pedologické Z pedologického hlediska převažují hlinitopísčité až písčitohlinité mezotrofní hnědozemě, v menší míře oligotrofní i nevyvinuté, značně kamenité mezotrofní hnědozemě na zvětralinách. Na sprašových hlínách jsou vyvinuty oglejené hnědozemě a hnědé gleje. 7

9 2.4 Poměry hydrologické Oblast LHC spadá so úmoří Černého moře. Severní a severozápadní část náleží k povodí řeky Bečvy. Jižní a jihovýchodní část spadá do pod povodí řeky Moštěnky a následně pak taktéž k povodí řeky Bečvy. Nejdůležitějšími svodnicemi jsou potoky Krkavec s vybudovanou soustavou jezírek a rybníčků, který se vlévá do řeky Bečvy v Teplicích nad Bečvou, a pak Dolnonětčický potok pramenící v PR Dvorčák a vlévající se u Dřevohostic do řeky Moštěnky, která je přítokem řeky Bečvy (vlévá se do ní u Hulína). Síť vodních toků a pramenišť je v severní části velmi hustá. V odd. 12 a jihovýchodní části LHC je vybudována soustava dvou rybníků. Plocha těchto rybníků činí 1,45 ha. 2.5 Poměry klimatické Klimaticky spadá úsek do oblasti mírně teplé podoblasti B3 mírně teplé, pahorkatinové, mírně vlhké, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7-8 C. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce července je 18 C, nejchladnější je leden -2,7 C. Průměrné roční srážky dosahují mm, v posledních sedmi letech pak jen mm. Měsíc na srážky nejbohatší je červenec 88 mm, nejchudším je únor 31 mm. První mrazový den se dostavuje průměrně , poslední mrazový den 3.5. Převládající větry vanou ve směru SZ-Z-JZ (Taxonia, 2001). Jednotlivé měsíce Roční průběh teploty ( C) Leden -2,7 Únor -1,3 Březen 3 Duben 7,9 Květen 13,3 Červen 16,1 Červenec 18 Srpen 17 Září 13,3 Říjen 8,3 Listopad 3,2 Prosinec 0,6 8

10 3 Metodika 3.1 Botanické terénní práce Vybraný úsek lesního porostu bylo nutné projít a upřesnit přesné hranice. Následně jsme vypracovali škrtací seznamy, pomocí kterých jsme zaznamenali, jaké druhy se v lokalitě nacházejí a které jsou pro ni typické. Porost jsme rozčlenili na jednotlivé porostní skupiny (např. podle dřevinné skladby) a pro každou z nich jsme vytvořili škrtací seznam. Zvláštní seznam byl tvořen pro plochu 20 x 20m, jejímž středem byla půdní sonda, která byla předmětem studie předmětu Pedologie. V zájmovém území jsem v pravidelných intervalech navštěvovala všechny části porostu a zaznamenávala jsem jednotlivé druhy. Interval obchůzek byl 14 dní, kvůli rozmanitosti a rozdílnosti doby kvetení každého druhu. (V době kvetení bylo nejméně problematické dané druhy určit.) Jednotlivé škrtací zápisníky jsou uvedeny níže. 3.2 Pedologické terénní práce Vybraný úsek lesa byl použit nejen pro botanický průzkum, ale i pro průzkum pedologický. Celý porost jsem prošla a cca v polovině byla vykopána půdní sonda, která se následně stala středem pro plochu 20 x 20 m. (Kde byl vyroben speciální škrtací seznam.) Místo jsem vybírala v dostatečné vzdálenosti od protékajícího potoka Krkavec. Rozměry sondy: šířka čela sondy 1m, délka sondy 1m a hloubka sondy 1,20m. Nejdříve jsme sondu vykopali na hrubo a poté pomocí rýče uhladili a očistili stěny, pro lepší viditelnost horizontů. (I kvůli kontaminaci.) Prokořenění nebylo zřetelné, proto jsme jej nemuseli upravovat pomocí nůžek či kleští. U půdní sondy jsem určila stratigrafií horizontů a vylišila formu nadložního humusu. Dále jsem určila půdní druh, strukturu, skeletnatost a další charakteristiky, které jsou nezbytné pro pedologický průzkum. Půdní sonda byla vykopána se souhlasem majitele a po dvou týdnech zasypána vykopaným materiálem dle domluvy. Dále byly odebrány dva (asi půl kilogramové) vzorky. První z horizontu A, který musel být následně uchováván ve vlhkém prostředí. Druhý z horizontu B, který se při pokojové teplotě usušil a prosál přes síto o průměru 2mm. Později byly vzorky použity k provedení laboratorních analýz. 9

11 Ze stejného místa byl odebrán i fyzikální váleček. Po odejmutí víček byl zatlučen do B horizontu, pomocí dřevěné destičky a kladívka. (Pozor na číslo válečku, které nesmí být obráceně.) Zatlačený váleček jsme vyrýpli pomoci rýče a každá strana byla zahlazena pomocí pedologického nožíku. Pokud je ve válečku značný skelet, je nutné váleček odebrat znovu. Případné kořínky zastříháváme nůžkami. Váleček pak vložíme do lednice. 4 Laboratorní metodika Odebrané vzorky se následně použily k laboratorním analýzám. První vzorek, tzv. mokrý s uchovával v lednici o přibližně teplotě 4 C. Druhý vzorek, tzv. suchý se nechal vysušit a prosál se pře síto. S těmito vzorky se prováděly následující pokusy a měření: konstantní hmotnost, ztráta žíhání (tyglík), měrná hmotnost (pyknometr), kataláza (Jankův vápnoměr), celuláza (Petriho miska), půdní reakce (ph), KVK (kationtová výměnná kapacita) a další. 10

12 5 Charakteristika půdního tělesa Terénním a laboratorních průzkumem jsem zjistila tyto náležitosti: Stratigrafie půdního profilu O Ah El Bt- C Určení hloubky půdy celková 120cm Mocnost jednotlivých horizontů O=7cm, Ah=10cm, El=27cm, Bt=56 cm Barva jednotlivých horizontů: Ah tmavě hnědá až šedo černá El světle hnědá až okrová Bt světle hnědá s rezivými skvrnami Název půdní jednotky: Luvizem oglejená (referenční třída: Luvisoly) Humusová forma: Moder Charakteristika jednotlivých horizontů Ah El Bt Textura Hlinitá Hlinitá Jílovito-hlinitá Konzistence Velmi kyprá Kyprá Mírně ulehlá Struktura Středně pevná/drobtovitá Středně pevná *Skeletnatost Vlhkost Mírně vlhká Mírně vlhká Vlhká Barevný přechod Vlnitý Vlnitý Prokořenění Nízké Nízké Žádné Středně pevná/polyedrická Mramorování - - Mramorování Uhličitany Negativní reakce s HCl 11

13 6 Výsledky terénního šetření Půdní typ luvizem oglejená na sprašových hlínách 0-7cm, opad bukivého suchého listí, bukvic a drobných větviček, humusová forma moder, častá Carex pilosa, hor. O 7-17cm, tmavě hnědá až šedo černá, hlinitá textura, středně pevná, mírně drobtovitá, velmi kyprá, mírně vlhká, mírně prokořeněná, novotvary chybí, přechází přímo do El hor., bez skeletu; hor. Ah cm, světle hnědá až okrová, kyprá, hlinitá textura, středně pevná, mírně vlhká, mírně prokořeněná, horizont s vlnitým barevným přechodem do spodu, bez skeletu, hor. El vyskytující se žížaly, mramorování, hor. Bt cm, rezivo okrovo hnědá, nepravidelné barevnosti, jílovito-hlinitá textura, vlhká, mírně ulehlá, středně pevná, převážně středně polyedrická, bez skeletu, bez prokořenění, 12

14 6 Nalezené druhy bylin Bika bělavá Luzula luzuloides Bodlák kadeřavý Carduus crispus Česnáček lékařský Alliaria petiolata Devětsil bílý Petasites albus D Dymnivka dutá Corydalis cava Hluchavka skvrnitá Lamium maculatus Hrachor jarní Lathyrus vernus Jahodník obecný Fragaria vesca Kakost smrdutý Geranium robertianum Kapraď samec Dryopteris filix mas D Kerblík lesní Anthriscus sylvetris Kokořík mnohokvětý Polygonatum multiflorum Kopřiva dvoudomá Urtica dioica Kopytník evropský Asarum europaeum Krtičník hlíznatý Scrophularia nodosa Kyčelnice žláznatá Dentaria glanulosa Mářinka vonná (Svízel vonný) Galium odoratum Mateřka trojžilná Moehringia trinervia Mokrýš střídavolistý Chrysosplenium alternifolium Netýkavka nedůtklivá Impatiens nolitangere Orsej jarní Ficaria verna D Ostřice chlupatá Carex pilosa Ostřice lesní Carex sylvatica Ostřice řídkoklasá Carex remota r Pitulník horský Galeobdolon montanum Plicník lékařský Pulmonaria officinalis Pomněnka lesní Myosostis sylvatica Popenec břečťanolistý Glechoma hederacea Prvosenka jarní Primula veris Pryskyřník plazivý Ranunculus repens Pryšec mandloňový Euphorbia amygdaloides D Pstroček dvoulistý Maianthemum bifolium Pšeníčko rozkladité Milium effusum Ptačinec velkokvětý Stellaria holostea Rubus caeius ostružiník ježiník Řeříšnice nedůtklivá Cardamine impatiens Samorostlík klasnatý Actaea spicata r Sasanka hajní Anemone nemorosa Semenáček buku Semenáček lípy Starček Fuchsův Senecio ovatus 13

15 Strdivka nící Melica nutans Šťavel kyselý Oxalis acetosella Šťovík tupolistý Rumex obtusifolius Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum Violka lesní Viola reichenbachiana Violka vonná Viola odorata Vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia Zběhovec plazivý Ajuga reptans (Hísek K., Deyl M., 2008) Červený seznam Primula veris C4a druh vyžadující pozornost Dentaria glandulosa C3 ohrožený druh Euphorbia amygdaloides C4a druh vyžadující pozornost (Grulich, 2012) Druhy nepůvodní v ČR V seznamu se nevyskytují žádné nepůvodní druhy (Pyšek, 2012). 14

16 7 Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách LHC: Porost: Jméno: Dřeviny: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Rostlinné druhy: Školní polesí Valšovice 12C5 Barbora Kuličková Picea abies, Pinus sylvestris, Fagus sylvatica Chybí Picea abies, Fagus sylvatica Alliaria petiolata Asararum europaeum Cardamine impatiens Carduus crispus Carex remota Dryopteris filix mas Euphorbia amygdaloides Geranium robertianum Glechoma hederacea Hypericum perforatum Impatiens nolitangere Melica nutans Moehringia trinervia Oxalis acetosella Petasites albus Rubus caesius Rumex obtusifolius Scrophularia nodosa Senecio ovatus Urtica dioica 15

17 LHC: Porost: Jméno: Dřeviny: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m Rostlinné druhy: Školní polesí Valšovice 12C6 Barbora Kuličková Fagus sylvatica, Quercus petrae, Tillia cordata, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior Chybí Fagus sylvatica, Quercus petraes, Tilia cordata Ajuga reptans Alliaria petiolata Anemone nemorosa Anthriscuc sylvestris Asarum europaeum Carex pilosa Carex sylvatica Corydaliscava Dentaria glandulosa Dryopteris filix mas Euphorbia amygdaloides Ficaria verna Fragaria vesca Galeobdolon montanum Galium udoratum Geranium robertianum Glechoma hederacea Hypericum perforatum Impatiens nolitangere Luzula luzuloides Maianthemum bifolium Melica nutans Milium effusum Moehringia trinervia Oxalis acetosella Paris quadrifolia Petasites albus Polygonatum multiflorum Primula veris Pulmonaria officinalis Ranunculus repens Rubus caesius Scrophularia nodosa Senecio ovatus Stellaria holostea Urtica dioica Viola odorata Viola reichenbachiana 16

18 LHC: Porost: Jméno: Dřeviny: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m Rostlinné druhy: Školní polesí Valšovice 12D7 Barbora Kuličková Fagus sylvatica, Carpinus betulus, Quercus petraea, Picea abies Chybí Fagus sylvatica, Quercus petraea, Picea abies Alliaria petiolata Anemone nemorosa Asarum europaeum Carex pilosa Carex sylvatica Dentaria glandulosa Dryopteris filix mas Euphorbia amygdaloides Ficaria verna Fragaria vesca Galeobdolon montanum Galium odoratum Geranium robertianum Glechoma hederacea Hypericum perforatum Impatiens nolitangere Lathyrus vernus Luzula luzuloides Maianthemum bifolium Melica nutans Milium effusum Oxalis acetosella Paris quadrifolia Petasites albus Polygonatum multiflorum Primula veris Ranunculus repens Rubus caesius Scrophularia nodosa Senecio ovatus Stellaria holostea Urtica dioica Viola odorata Viola reichenbachiana 17

19 LHC: Školní polesí Valšovice Porost: 12 Jméno: Dřeviny: Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata, Carpinus betulus Keřové patro: Chybí Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata Rostlinné druhy: Actaea spicata Ajuga reptans Alliaria petiolata Anthriscus sylvestris Carex pilosa Carex sylvatica Corydalis cava Dryopteris filix mas Euphorbia amygdaloides Ficaria verna Fragaria vesca Galeobdolon montanum Galium odoratum Geranium robertianum Glechoma hederacea Hypericum perforatum Chrysosplenium alternifolium Impatiens nolitangere Lamium maculatum Luzula luzuloides Maianthemum bifolium Melica nutans Milium effusum Moehringia trinervia Myosotis sylvatica Oxalis acetosella Paris quadrifolia Polygonatum multiflorum Rubua caesius Viola odorata Viola reichenbachiana 18

20 LHC: Porost: Jméno: Dřeviny: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet nad 1,3m: Rostlinné druhy: Školní polesí Valšovice Plocha 20x20m Barbora Kuličková Fagus sylvatica, Quercus petrae, Carpinus betulus, Tilia cordata Chybí Fagus sylvatica, Quedrcus petrae, Tilia cordata Alliaria petiolata Anemone nemorosa Asarum europaeum Carex pilosa Carex sylvatica Dryopteris filix mas Euphorbia amygdaloides Ficaria verna Fragaria vesca Galium odoratum Galeobdolon montanum Glechoma hederacea Hypericum perforatum Impatiens nolitangere Lathyrus vernus Luzula luzuloides Maianthemum bifolium Melica nutans Milium effusum Moehringia trinervia Oxalis acetosella Paris quadrifolia Petasites albus Polygonatum multiflorum Primula veris Pulmonaria officinalis Ranunculus repens Rubus caesius 19

21 8 Závěr V dané lokalitě jsem měla za úkol zjistit všechny druhy rostlin, které se zde nacházejí. Pomocí škrtacího seznamu a fotoaparátu jsem následně vytvořila seznamy pro jednotlivé porostní skupiny. Co se týče stránky pedologické, po laboratorních pokusech a analýzách jsem dospěla k závěru, že daný porost se nachází na půdním typu luvizem oglejená. Půdní druh jsem stanovila jako hlinitopísčitý. Tato práce může mít přínos v několika směrech. Půdní charakteristiky jsou velmi důležité pro lesnickou praxi. Tím chci poukázat na druhovou skladbu porostů a následné práce, které jsou nutné k jejich obhospodařování. (Např. těžba, přibližování dřeva). Neboť půdní flóra je velmi úzce spojena s půdou a jejími vlastnostmi. Původními společenstvy tu byly bukové doubravy, dubové bučiny až jedlové bučiny převážně živné řady. Půdotvorným substrátem jsou většinou sprašové hlíny, což odpovídá mému stanovišti. S druhou skladbou souhlasím. Jsou zde celkem kvalitní porosty, které jsou efektivně využívány. Rostlinné patro je velmi variabilní, což ovlivňují nejen stavy zvěří, ale také hospodářská činnost člověka. 20

22 9 Použitá literatura Surala, J. (1964): Komplexní průzkum půd ČSSR. Expediční skupina pro průzkum půd Praha. Martinát, O., Krátký, R., (2001): Textová část LHP. TAXONIA a.s., Olomouc. Martinát, O., Krátký, R., (2001): Hospodářská kniha. TAXONIA a.s., Olomouc. Deyl, M., Hísek, K., (2008): Naše květiny, ACADEMIA, Praha. Grulich V., (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: Pyšek P. a kol. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). Preslia 84:

23 Přílohy Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz) 22

24 Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný) 23

25 Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný) 24

26 Obrázek 5 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) Obrázek 4 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) 25

27 Obrázek 6 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková) 26

28 Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková) Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková) 27

29 Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková) Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora Kuličková) 28