Analýza vybraného bankovního produktu

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Analýza vybraného bankovního produktu Bankovní záruka Bakalářská práce Autor: Tereza Hájková Bankovní management Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha Duben, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne. Tereza Hájková

3 Poděkování: Chci poděkovat panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., vedoucímu své bakalářské práce, za všestrannou pomoc a řadu uţitečných podnětů a připomínek.

4 Anotace Předmětem bakalářské práce je analýza bankovní záruky, seznámení se s její historií a její praktické uţití v obchodním světě. V teoretické části práce se blíţe seznámíme s moţnostmi zajištění závazků v České republice, historickým vývojem bankovní záruky a právní legislativou, která upravuje její pouţití. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé druhy bankovních záruk i s příkladem moţného uţití v praxi a s nimi spojené další úkony jako jsou uplatnění, postoupení, slib odškodnění nebo ukončení bankovní záruky. Praktická část je věnována porovnání bankovní záruky z hlediska cenového a konkrétnímu obchodnímu případu, kde je popsán detailní postup při ţádosti klienta o vystavení bankovní záruky a proces banky při jejím vystavování. Závěr práce shrnuje výhody bankovní záruky a pravděpodobný trend do budoucna, kterým se bankovní záruka bude vyvíjet. Klíčová slova: banka, bankovní záruka, zajištění závazku Annotation The topic of this bachelor thesis is analysis of bank guarantee, its history and its practical utilisation in the business world. Possibilities of its use as security for a debt in Czech Republic, the historic development of Letter of Guarantee and legislation regulating its use are presented in the theoretical part of the bachelor thesis. Futhermore, there are introduced different types of bank guarantees inclusive an example of possible use in practice and also other operations connected to them; such as application, assignment, promise of indemnity, early termination. The practical part compares a bank guarantee in terms of price and describes a concrete business case with detailed steps for the client s request for issue of bank gaurantee and a process for the issuing bank. The end summarizes advantages of bank guarantee and probable trend of its future development. Keywords: bank, bank guarantee, debt s securing

5 ÚVOD Zajištění závazků v České republice Rizika v obchodě Druhy zajišťovacích a platebních instrumentů Historie bankovní záruky Charakteristika bankovní záruky Definice bankovní záruky Náleţitosti bankovní záruky Subjekty a pojmy Osoba povinná příkazce Osoba oprávněná beneficient Ručící banka Avizující banka Potvrzující banka Uplatnění bankovní záruky Cese Ukončení bankovní záruky Pojištění bankovní záruky Typy bankovních záruk Podle typu ručení Akcesorická záruka Abstraktní záruka Záruka vyplatitelná proti dokumentům Podle ručící banky Přímé záruky Nepřímé záruky Podle charakteru zajištěného závazku Platební záruky Neplatební záruky Podle krytí Záruky kryté Záruky nekryté Podle role banky Vydané záruky Přijaté záruky Stand-by akreditiv Srovnávací studie Obchodní případ ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY

6 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Rizika na straně prodávajícího Tabulka 2 - Rizika na straně kupujícího Tabulka 3 - Typy bankovních záruk SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 - Ručící banka Schéma 2 - Avizující banka Schéma 3 - Potvrzující banka Schéma 4 - Průběh pojištění Schéma 5 - Průběh přímé záruky Schéma 6 - Průběh nepřímé záruky Schéma 7 - Průběh pouţití jednotlivých druhů záruk na obchodním případu SEZNAM PŘÍLOH Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č

7 ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci na téma Analýza vybraného bankovního produktu jsem si vybrala jeden z nejzajímavějších a nejpouţívanějších finančních zajišťovacích instrumentů na trhu, kterým bankovní záruka bezesporu je. Její význam je neocenitelný zejména při zajištění nejrůznějších závazků v obchodních vztazích, které jsou součástí našeho kaţdodenního ţivota výměna zboţí a sluţeb. Můj výběr byl ovlivněn tím, ţe pracuji v bance na oddělení korporátního bankovnictví a uvedené téma mi nabídlo moţnost propojit své teoretické znalosti získané studiem této školy s praktickými zkušenostmi z UniCredit Bank. V minulosti byla bankovní záruka známa pouze úzkému okruhu odborníků bank, kteří se specializovali výhradně na zahraničně obchodní bankovnictví. Avšak s nástupem 90. let se situace rychle změnila a tento klasický bankovní instrument nabízí jiţ všechny bankovní instituce působící na našem trhu. Bankovní záruka se tak stala jiţ samozřejmostí, protoţe jako nekomplikovaný a téměř celosvětově uznávaný nástroj k zajištění a prosazení nároků vůči obchodnímu partnerovi vhodným způsobem kryje poţadavky stran zúčastněných na zajištění. Cílem práce je provést detailnější náhled a analýzu bankovní záruky, která je v dnešní době neopomenutelnou součástí obchodního světa, jak z pohledu klienta tak z pohledu banky. Mou snahou je názorně a jasně definovat základní charakteristiky bankovní záruky a moţnosti jejího vyuţití. V teoretické části se zaměřuji na problematiku bankovních záruk, jejich strukturu a funkce. Jsou zde popsány jednotlivé typy bankovních záruk a jejich základní charakteristiky včetně příkladů moţného pouţití. Dále se v této části v krátkosti věnuji historii bankovní záruky a její současnou právní a zvyklostní úpravou, kde v posledních letech došlo k výraznému zlepšení. Tím se v podstatě zvýšila tradiční spolehlivost vstupu bank jako nezávislého ručitele do vztahu mezi dvěma obchodními partnery. V praktické části ilustruji konkrétní obchodní případ, kde jsou popsány jednotlivé kroky klienta (příkazce) při ţádosti o vystavení bankovní záruky a postup banky při jejím schvalování. Konečným vystavením záruční listiny však obchodní vztah mezi bankou a klientem skončit nemusí. Existuje široká škála moţností, jak lze vyuţít různé typy 7

8 bankovních záruk v průběhu celého obchodního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem. Tato práce je vhodným přínosem pro ty, kteří se zatím pouze zajímají o moţnosti zajištění svých obchodních případů bankovní zárukou, ale i těm, kteří se s bankovní zárukou setkávají v kaţdodenních obchodních vztazích a mohou tak porovnat či získat další informace, přestoţe tento produkt jiţ znají a vyuţívají. Význam bankovní záruky neustále stoupá. Pomocí bankovní záruky je moţné zajistit obchodní riziko za cenu niţší neţ jiným platebním či zajišťovacím instrumentem. Proto je důleţité znát základní parametry a moţnosti jejího pouţití, protoţe pokud účastník zajišťovací instrument nemůţe vyuţít, je bezcenný. 8

9 1 Zajištění závazků v České republice Bankovní záruka jako jedna z právních forem zajištění závazků má u nás dlouholetou tradici v zahraničně obchodních vztazích Pro účely této práce a pro správné pochopení všestranné vyuţitelnosti bankovních záruk při zajišťování závazků definujeme závazek jako právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění od dluţníka (pohledávka) a dluţníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Zajišťování závazků v České republice je právně ošetřeno v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zajištění závazků se můţe také dále řídit obecně závaznými právními předpisy obchodně právní povahy. Při uţití jakéhokoliv zajišťovacího instrumentu v obchodních závazkových vztazích musíme pouţít právní úpravu, která je obsaţena v obchodním zákoníku. Pokud danou problematiku obchodní zákoník neupravuje, je moţné po té vyuţít občanský zákoník. Mohou tedy nastat situace, kdy úprava zajišťovacích instrumentů je obsaţena jen v jednom z těchto právních předpisů. Ale je také moţné, ţe základní úprava bude obsaţena v občanském zákoníku a pro potřeby obchodně právních vztahů bude rozvedena a upřesněna v obchodním zákoníku. Úkolem zajištění závazku je zabezpečit, aby tomu, kdo je ze závazku oprávněn, bylo plnění právně zajištěno zákonným způsobem. Záměrem je posílit hospodářské i případné procesní postavení věřitele. Věřitel je vţdy v určité nejistotě ohledně toho, zda dluţník splní svůj dluh vůči němu. Tato nejistota přitom můţe odrazovat od realizace řady oboustranně přínosných transakcí. Právní řád proto obsahuje moţnosti, jak zvýšit jistotu věřitele, ţe jeho pohledávka bude splněna. 9

10 1.1 Rizika v obchodě Ve světě obchodu musí platit jasná pravidla pro všechny zúčastněné strany tak, aby trţní vztahy mohly fungovat. Znamená to, ţe prodávající (ať se jedná o výrobce, dodavatele, exportéra, zprostředkovatele či prostředníka) musí za prodané zboţí či sluţby dostat řádně a včas zaplaceno, a na druhé straně kupující (odběratel, importér, zprostředkovatel nebo prostředník) musí obdrţet řádné a včasné plnění kontraktu. Tato pravidla jsou jednak obsaţena v kontraktu, jednak jsou předmětem různých mezinárodních úmluv, resp. různých uzancí. Navíc existují instrumenty, které pomáhají tu či onu smluvní stranu přimět k plnění smluvních povinností. Jedná se především o bankovní instrumenty. 1 Obchodování s sebou přináší mnoţství rizik, a to jak na straně prodávajícího, tak na straně kupujícího. Tato rizika lze omezit vhodným výběrem obchodního partnera, ale také správnou volbou platebních podmínek v kontraktu. Účastníci obchodního vztahu mohou vyuţít jednak bankovních zajišťovacích instrumentů, jednak sluţeb poskytovaných některými specializovanými institucemi a dále určitých právních nástrojů. S ohledem na současnou trţní situaci a z ní vyplývající strukturu platebních podmínek v mezinárodním obchodě nese ve velké většině případů rizika exportér (prodávající), jelikoţ úvěruje vývozy. Odběratel se podílí na rizicích souvisejících s placením jen výjimečně, zejména u plateb předem. Platební podmínky bývají často jednostranné, a proto jsou pro některého z obchodních partnerů spojeny se značnými riziky (komerčními, teritoriálními, kurzovými apod.). Způsob, jak vývozce či dovozce přistupují k těmto rizikům, závisí na řadě faktorů: na jejich celkové podnikatelské strategii, finanční síle, na stupni důvěry mezi obchodními partnery apod. 2 1 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2.vyd. Praha: ECON, ISBN ze dne

11 Přehled rizik v obchodním vztahu a jejich řešení 3 Tabulka 1 - Rizika na straně prodávajícího Rizika na straně prodávajícího Ř e š e n í Neznalost obchodního partnera (kupujícího), pokud jde o jeho platební morálku, a nebo současná či budoucí platební neschopnost kupujícího, eventuálně moţnost jeho bankrotu, a nebo neochota nebo neschopnost dokončit realizaci kontraktu, např. převzetím objednaného zboţí Zneuţití abstraktních instrumentů kupujícím, které dává prodávající kupujícímu v určité fázi kontraktu k dispozici (např. abstraktní záruka za dobré provedení kontraktu). Platební podmínka v kontraktu vybraná podle výše rizika (seřazeno v pořadí od nejtvrdší do nejměkčí): 1. stoprocentní plat předem 2. dokumentární akreditiv 3. kombinace 1) a 2) 4. dokumentární inkaso obsahující sadu dispozičních dokumentů nebo zaslání zboţí na adresu zástupce či speditéra, eventuálně k dispozici banky kupujícího 5. dokumentární inkaso s bankovní zárukou nebo samotná platební záruka zajišťující placení v případě neplacení kupujícím. Podmínka v kontraktu, podle níţ se příslušná abstraktní záruka předkládá aţ spolu s dokumenty na podkladě akreditivu či inkasa, aby se vyloučilo zneuţití před dodáním. Je účelné trvat na tom, aby uplatnění záruky bylo provázeno písemným prohlášením beneficienta (kupujícího), ţe nastala příslušná okolnost vyvolávající uplatnění (např. podmínky kontraktu nebyly 3 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2.vyd. Praha: ECON, ISBN

12 Nedodrţení platebního termínu, respektive platebního místa Platební neschopnost banky kupujícího Platební neschopnost teritoria kupujícího prodávajícím splněny). Doklad je pak moţno pouţít u soudu, který by v případě zneuţití záruky byl nutný. 1. dokumentární akreditiv, který řeší jak platební termín, tak i platební místo, anebo 2. směnka, za účelem dodrţení platebního místa domicilovaná 1. akreditiv potvrzený bankou prodávajícího anebo 2. záruka potvrzená, spolupodepsaná nebo vystavená bankou prodávajícího na podkladě protizáruky banky kupujícího. 1. akreditiv potvrzený nebo 2. záruka potvrzená bonitní bankou třetí, spolehlivé bonitní země. Tabulka 2 - Rizika na straně kupujícího Nevrácení zaplacené akontace (plat předem) prodávajícím nebo její části v případě úplného nebo částečného nesplnění dodávkových povinností Nedodrţení smluvní kvality zboţí Nedodrţení smluvního mnoţství zboţí Nedodrţení smluvního sortimentu Platební instrument: bankovní záruka za vrácení akontace s doloţkou zaručující vrácení včetně úroků (při příslušné běţné sazbě) za dobu od úhrady akontace do jejího vrácení (bez této doloţky by se transakce rovnala bezúročnému úvěru poskytnutému prodávajícímu kupujícím) Platební instrument: dokumentární akreditiv obsahující mezi předepsanými dokumenty příslušný certifikát (potvrzení) důvěryhodné nezávislé odborné inspekční organizace osvědčující poţadovanou kvalitu, 12

13 Nedodrţení smluvního dodacího termínu Nedodrţení smluvních dílčích dodávek, respektive zákazu dílčích dodávek mnoţství a sortiment (eventuálně i inspekci provedenou poţadovaným způsobem). Kontraktní podmínka, podle níţ je kupující oprávněn poţadovat na prodávajícím penále za zpoţdění dodávky (nutné je přesné vymezení podmínek), eventuálně podepřená bankovní zárukou prodávajícího kupujícímu za dobré provedení kontraktu, čerpatelná při neplacení oprávněného smluvního penále prodávajícím. Platební instrument: akreditiv vymezující počet dílčích dodávek s jejich příslušnými termíny, respektive zákaz dílčích dodávek (coţ znamená čerpání akreditivu jednou částkou v plné jeho výši). Nedodrţení technických záruk smluvních Platební instrument: bankovní záruka za dobré provedení kontraktu. Je zřejmé, ţe se pouţité způsoby zajištění mohou lišit, proto nelze jednoznačně určit, která forma zajištění je tou nejvhodnější. Záleţí proto na odborných zkušenostech a znalostech obou kontraktních partnerů (prodávajícího i kupujícího) jakou formu zajištění pouţijí. V praxi je běţné, ţe ten zkušenější vyuţije svého výhodnějšího postavení a obohatí se na úkor toho méně zkušenějšího partnera. Pokud nejsou porušovány platné zákony, nelze toto povaţovat za trestní či protiprávní jednání. 13

14 1.2 Druhy zajišťovacích a platebních instrumentů V obchodě vznikají závazky nejčastěji z právních úkonů, zejména ze smluv. Proto by měl být kaţdý obchodní případ řádně smluvně upraven. Uzavřením písemné smlouvy vznikají práva a povinnosti obou stran, jak prodávajícímu, tak kupujícímu, vyplívající z příslušného obchodu. Existuje celá řada instrumentů, kterými si účastníci obchodně závazkových vztahů mohou pojistit splnění závazku ze strany dluţníka. Dle definice v občanském zákoníku mohou způsoby zajištění závazků být: Smluvní pokuta Zástavní smlouva Ručení Zajištění postoupením pohledávky Zajištění závazku převodem práva Jistota Uznání dluhu Dohoda o sráţkách ze mzdy a jiných příjmů Další úpravu těchto způsobů definovaných v občanském zákoníku dále rozšiřuje zákoník obchodní, který dále rozvádí pro potřeby obchodně závazkových vztahů způsoby zajištění jako je např. ručení, smluvní pokuta, zástavní smlouva či uznání dluhu. Nicméně ani ten nejdůkladněji propracovaný kontrakt nemůţe plně zajistit bezodkladné plnění sjednaných podmínek tou či onou stranou. V případě, ţe dojde k neplnění, můţe se postiţená strana domáhat svých práv plynoucích z kontraktu buď způsobem v kontraktu uvedeným např. můţe obsahovat rozhodní doloţku, případně pouţitelné právo pro případ sporu nebo způsobem obvyklým, coţ je řešením sporu u obchodního soudu či arbitráţe, coţ je velmi časově i finančně nákladné. Snaha předejít těmto situacím vedla ke vzniku bankovních platebních a zajišťovacích instrumentů. S jejich nabídkou přichází právě banka, která je svou pověstí a finanční silou opravdovým garantem. Banka vstupuje do různých stádií realizace kontraktu a bere na sebe riziko té 14

15 či oné strany. Činí tak buď poskytnutím určité sluţby např. dokumentární inkaso nebo vlastním závazkem např. dokumentární akreditiv, za jejichţ poskytnutí si banka účtuje pro sebe odměnu. Výše odměny závisí na výši bankovních nákladů a na výši rizik spojených s transakcí, které banka na sebe přebírá. Při stanovení výše odměn uplatňuje banka vůči klientovi zpravidla svou obchodní politiku, tzn. zvýhodňuje ty, o které má zájem. Banka můţe při uplatňování své hospodářské autonomie (právo na nezávislost rozhodnutí) dokonce poskytnutí sluţby či svého závazku klientovi odmítnout. Je to samozřejmě dáno historií spolupráce, bonitou a důvěryhodností klienta. Banka postupuje při poskytování bankovního závazku za svého klienta podobně jako při schvalování eventuálního úvěru. V případě, ţe by klient nedostál svým smluvním závazkům a vyuţil ručení své banky, musí banka tento úvěr poskytnout. Bankovní zajišťovací instrumenty třídíme: 1. Podle odpovědnosti banky Závazkové Bezzávazkové K závazkovým instrumentům patří především: - dokumentární akreditiv (L/C) 4 - stand-by akreditiv (stand-by L/C) - bankovní směnečný aval - bankovní záruka - bankovní indemnita K bezzávazkovým instrumentům patří především: - hladký plat (přímá úhrada) - dokumentární inkaso - směnečné inkaso 4 L/C z anglického Letter of Credit 15

16 2. Podle pracnosti a odborné náročnosti Dokumentární jejich realizace se předpokládá předloţením dokumentů, nejčastěji svědčících o dodávce zboţí Nedokumentární 3. Podle úlohy, kterou hrají v procesu zajišťování Platební platba probíhá jejich prostřednictvím např. dokumentární akreditiv či dokumentární inkaso Platebně zajišťovací které se realizují aţ v okamţiku neplnění povinností (závazků). V případě řádného plnění nejsou vůbec vyuţity např. bankovní záruky, stand-by akreditivy, bankovní avaly směnek nebo slib odškodnění (indemnita) Tento rozsáhlý výběr z uvedených instrumentů umoţňuje smluvním stranám zajistit se proti nejrůznějším rizikům plynoucím z realizace kontraktu. 16

17 2 Historie bankovní záruky Jiţ se vznikem průmyslové revoluce, kdy docházelo k rozvoji obchodování, bylo zavedení bankovní záruky nutností. Důvodem jejího vzniku byla představa, ţe se díky ní předejde dlouhým soudním sporům, které vznikaly v důsledku neplnění závazků. Počátek tohoto významného zajišťovacího instrumentu, kterým bankovní záruka beze sporu je, nalezneme jiţ v angloamerické legislativě a teprve aţ ve 40. letech 20. století se rozšířila do zbylých částí světa. V Československu se bankovní záruka v právní úpravě poprvé objevila samostatně v roce 1963, kdy vzniká samostatný právní institut zákon č. 101/1963 Sb. o právních vztazích v mezinárodních obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu), který nabyl účinnosti v dubnu Teprve aţ v roce 1992 byl tento zákon zrušen a nahrazen přijetím nového obchodního zákoníku zákon č. 513/1991 Sb. V původním zákoníku mezinárodního obchodu byla bankovní záruka definovaná v 605 takto: Bankovní zárukou se zavazuje banka (peněţní ústav) vůči příjemci záruky (oprávněnému beneficientovi), ţe oprávněného uspokojí podle obsahu záruky v případě, ţe určitá třetí osoba nesplní svůj závazek nebo ţe budou splněny v záruce uvedené podmínky. A bankovní ústav se k poskytnutí bankovní záruky můţe zavázat jen písemnou formou a to záruční listinou. 5 Dále v tomto ustanovení bylo řečeno, ţe v bankovní záruce nejde vţdy o závazek akcesorický, coţ je hlavní odlišnost od klasického ručení. Banka měla povinnost splnit závazek na první výzvu oprávněného a to bez jakýchkoliv námitek a nezajímalo ji existence či spornost závazku, který zajišťovala. Jak vyřeší případné spory bylo jiţ na účastnících daného vztahu věřitele a dluţníka. Nárok na peněţité plnění vzniká bez ohledu na to, zda se týká peněţitého či nepeněţitého vztahu. Vydaná bankovní záruka mohla být jen na omezenou dobu. Další právní úprava bankovní záruky, která však nebyla závazná, vznikla ve spolupráci Komise pro mezinárodní obchodní praxi a Komise pro bankovní techniku a praxi, které pracovaly pod záštitou Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříţi. 6 V roce 1978 vydala Mezinárodní obchodní komora první dokument, který se zabýval mezinárodní 5 Zákoník mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb. 6 ICC International chambre of Commerce 17

18 úpravou bankovních záruk pod názvem Jednotná pravidla pro kontraktní záruky. Tato pravidla upravují tři typy záruk, a to záruku za vádium (tender bond), akontační záruku a záruku za dobré provedení kontraktu (kauční). Jde tedy o záruky zajišťující splnění závazků dodavatele. Mezinárodní obchodní komora se těmito pravidly snaţila vytvořit standardní pravidla, která by dávala tyto různé zájmy zúčastněných stran do rovnováhy a zabránila eventuálnímu zneuţití bankovní záruky beneficientem. Tato pravidla se v praxi moc neuplatnila. V roce 1992 vydala Mezinárodní obchodní komora další dokument pod názvem Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelná na poţádání. Tato pravidla vytvářejí velmi důleţitý mezinárodní standard pro oblast bankovních záruk a věnují se hlavně úpravě záruk zajišťujících splnění závazků dodavatelů, ale je moţné je uplatnit i na platební záruky, pokud jsou vyplatitelné proti dokumentům.v pravidlech se nenachází jen záruky, které vydávají banky, ale i ty, které vydávají jiné subjekty např. pojišťovny. Pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání vytvořené Mezinárodní obchodní komorou zavádějí princip, který usiluje o zajištění rovnováhy mezi zájmy beneficienta záruky (aby záruka byla vyplatitelná za předpokladu splnění minimálních podmínek ideální tedy pouhé poţádání) a zájmem strany, na jejíţ účet je záruka vystavena příkazce. Ten má zájem na tom, aby záruka nemohla být neoprávněně beneficientem pouţita. Tato pravidla pro oblast bankovních záruk vyplatitelných na poţádání nabyla platnosti v roce Od roku 1948 do roku 1989 bylo moţnost vyuţít bankovní záruku jen v mezinárodním obchodě se západními zeměmi a to jen v tzv. podnicích zahraničních obchodu. Do této doby byla oprávněna vystavovat bankovní záruky pouze jedna banka, která měla na tuto činnost monopol, a to Československá obchodní banka. Se vznikem dalších obchodních a komerčních bank (po roce 1989) docházelo při vystavování bankovních záruk ke spolupráci právě s Československou obchodní bankou, protoţe tyto nově vzniklé banky neměly dostatečnou bonitu a jméno v zahraničí. Jejím prostřednictvím formou protizáruk v jejich prospěch byly vystavovány finální záruky Československé obchodní banky pro obchodní partnery klientů těchto bank. Pro zahraniční i tuzemské věřitele tak Československá obchodní banka překlenovala vytvářející se bonitu těch nových. Na počátku 90. let bylo poskytování základních druhů bankovních záruk ve standardním znění a bylo orientováno více na tuzemský trh. Aţ po roce 2000 se začíná projevovat nárůst exportu českých firem do zahraniční a s tím spojené i poţadavky na 18

19 individuální obsluhu a přizpůsobení znění textu bankovních záruk pro konkrétní záruční obchody. Dalším velkým nárůstem počtu obchodů do zahraničí byl vstup České republiky do Evropské unie v roce S tímto krokem začaly vznikat nové typy bankovních záruk a banky se musely přizpůsobit novým poţadavkům na textaci a podmínky bankovních záruk. Změna se týkala např. jiného způsobu obchodování se zemědělskými komoditami, na které dohlíţí Státní zemědělský a intervenční fond. V dalších letech dochází také k nárůstu stavebních zakázek a jejich objemu. Vznikají nové dálnice, rekonstrukce silnic I. a II. třídy, výstavba letiště či velké nákupní komplexy. V oblasti výběrových řízení na získání zakázek je zadavateli uplatňováno předloţení záruky za splnění nabídky, ale i záruky za dobré provedení díla nebo záruky za splnění závazků během záruční doby. Tyto neplatební bankovní záruky se staly nedílnou součástí všech kontraktů. Tento vývoj obecně signalizuje větší odpovědnost obchodních partnerů a výsledkem je spolehlivější plnění závazků a sníţení rizika. 19

20 3 Charakteristika bankovní záruky 3.1 Definice bankovní záruky Bankovní záruka je právně upravena v obchodní zákoníku v 313 aţ 322 zákona č. 513/1991 Sb., ze dne 5. listopadu 1991 a definována následovně: Bankovní záruka je písemné prohlášení banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určité peněţní částky podle dosahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. 7 Bankovní záruka je v mezinárodním obchodě poměrně často pouţívaným nástrojem k zajištění platebních i neplatebních závazků. Její uplatnění je velmi široké, můţe zajišťovat jak závazky kupujícího, tak i prodávajícího a přispět tak k lepší vyváţenosti plnění kontraktu oběma stranami. Záruky mohou být poskytovány i nebankovními subjekty např. pojišťovnami nebo obchodními firmami. Záruka však plní svůj účel jen tehdy, je-li poskytnuta bonitním subjektem. Firemní záruky se proto v mezinárodním obchodě pouţívají jen výjimečně, zejména za závazky firem, které jsou součástí transnacionálních korporací, nejčastěji jako záruka firmy mateřské za společnost dceřinou. 8 To, ţe se ručitelem stává banka, předurčuje bankovní záruku být velmi spolehlivým a významným zajišťovacím instrumentem. Bankovní záruka musí mít vţdy písemnou formu a je sjednávána na dobu určitou a její plnění je vţdy v peněţité formě. Bankovní záruka je jednostranný právní akt ručící banky vůči příjemci záruky (beneficientovi). Má být neodvolatelná, po vystavení záruky a jejím odeslání či předání beneficientovi nemůţe jiţ banka, která záruku vystavila, na jejím znění nic měnit ani záruku zrušit bez souhlasu beneficienta záruky. Vzhledem k tomu, ţe obchodní zákoník 7 zákon OZ č.513 ze dne 5. listopadu ze dne 19/11/

21 neřeší odvolatelnost záruk, doporučuje se, aby záruky byly v textu označeny jako neodvolatelné. 9 V praxi se často bankovní záruky posuzují dle jednotných pravidel vydaných Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi (ICC): Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání publikace MOK č. 458 Jednotná pravidla pro kontraktní záruky publikace MOK č. 325 ISP 98 Pravidla pro mezinárodní stand-by akreditivy 3.2 Náleţitosti bankovní záruky Bankovní záruka musí mít vţdy písemnou formu a vystavuje se v podobě záruční listiny, která musí obsahovat určité náleţitosti. Povinné náleţitosti bankovních záruk nejsou stanoveny, ale měly by vţdy obsahovat: Jméno a adresu příjemce záruky (beneficienta, oprávněného poţadovat od ručící banky plnění ze záruky) Jméno a adresu příkazce k záruce (subjektu povinného splnit závazek zajištěný bankovní zárukou) Označení ručitele (výstavce záruky) Popis příslušné transakce vyţadující poskytnutí záruky nebo podmínky tendru (z důvodu identifikace) Maximální zaručenou částku a měnu Podmínky pro výplatu ze záruky (např. dokumenty, které musí beneficient záruky předloţit ručící bance) Podmínky pro případné sniţování zaručené částky Datum ukončení platnosti bankovní záruky 9 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2.vyd. Praha: ECON, ISBN

22 Bankovní záruka má zpravidla tuto strukturu: Preambule v tomto úvodním ustanovení jsou obsaţeny důvody, pro které je záruka vystavována. Odvolává se na příslušný kontrakt mezi beneficientem a klientem z důvodu identifikace příslušného obchodu (tendrové podmínky). Je zde ve stručnosti nastíněn obsah, účel této smlouvy a podrobněji uveden závazek klienta, za který má banka ručit. Záruka bývá většinou poskytována aţ po podpisu kontraktu. V případě, kdy je podmínkou podpisu kontaktu předloţení záruční listiny, do textu banka uvede klauzuli o účinnosti záruční listiny aţ předloţením oboustranně podepsané kopie kontraktu bance. Výjimkou je záruka za vádium (viz. dále). V případě nejistoty ze strany příkazce, ţe banka skutečně po podpisu smlouvy záruku vystaví, můţe poţadovat po bance vystavení Letter of Intent příslib vystavení záruky. Záruční prohlášení banky je jádrem kaţdé bankovní záruky. Jedná se o prohlášení banky o převzetí závazku vůči beneficientovi, ţe zaplatí určitou peněţní sumu (do výše přesně ohraničené částky) pokud příkazce nesplní svůj závazek. V záručním závazku je vyjádřen způsob ručení banky, zda se jedná o záruku abstraktní či akcesorickou, případně podmínky pro uplatnění záruky beneficientem. Závěrečná ustanovení - Platnost záruky klauzule o časovém omezení platnosti, která jednoznačně vymezuje dobu trvání záruky. Platnost bývá zpravidla stanovena fixním datem, příp. určitou skutečnosti (doloţenou dokumenty). Lhůta platnosti bankovní záruky je lhůtou propadnou tzn. jejím uplynutím ztrácí příjemce záruky moţnost uplatnění svých nároků u ručící banky. 22

23 3.3 Subjekty a pojmy V bankovní terminologii se setkáváme s pojmy, s kterými je důleţité a uţitečné se předem seznámit. Vystavení bankovní záruky má několik fází a do jeho průběhu zasahuje několik subjektů Osoba povinná příkazce Příkazce je dluţník, osoba povinná platit. Příkazce ţádá banku o vystavení bankovní záruky na základě mandátní smlouvy. Banka musí dbát na to, aby při poskytnutí záruky nepřekročila meze daní jí příkazcem Osoba oprávněná beneficient Beneficient je věřitel, subjekt, kterému má dluţník plnit a zároveň ten, v jehoţ prospěch byla vystavena záruční listina Ručící banka Ručící banka nebo-li vystavující banka je banka, která vystavuje záruční listinu na podkladě instrukcí příkazce a zašle ji přímo na adresu beneficienta. Schéma 1 - Ručící banka Zdroj: Vlastní úprava 23

24 3.3.4 Avizující banka Avizující banka je banka, jejímţ prostřednictvím můţe být záruka zaslána (avizována) beneficientovi tzn. vystavující banka poţádá další banku (zpravidla banku příjemce), aby příjemci bankovní záruku avizovala. Avizující banka je pouze prostředníkem a nepřejímá ţádné závazky či odpovědnost z této bankovní záruky. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím klíčovaných swiftových zpráv. Jedná se o zabezpečenou komunikaci mezi bankami v rámci swiftu. 10 Pro vystavující banku je takový způsob velmi vyhovující, jelikoţ nemusí shánět podpisy osob, které mohou být na záruční listině podepsány (dle podpisových vzorů závazných pro příslušnou banku). Pokud se tak děje písemnou formou, zpravidla avizující banka ověřuje podpisy ručící banky na záruce. Na přání beneficienta můţe také posoudit znění bankovní záruky a případně doporučit úpravu textu záruky tak, aby lépe chránila zájmy. Schéma 2 - Avizující banka Zdroj: Vlastní úprava 10 SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikace se sídlem v Bruselu, která byla zaloţena v roce Zaručuje provoz mezinárodní komunikační počítačové sítě s cílem umoţnit členským bankám rychlý a bezpečný přesnost informací v mezinárodním obchodě (platební transakce, dokumentární akreditivy, devizová potvrzení, výpisy z účtů). 24

25 3.3.5 Potvrzující banka Potvrzující banka je banka, která potvrdí bankovní záruku vystavenou jinou bankou, přejímá na sebe stejný závazek. Příjemce záruky můţe tedy poţadovat plnění ze záruky od kterékoliv z těchto bank (vystavující/ručící banky nebo potvrzující banky), které jsou vůči beneficientovi v solidárním závazku. Jestliţe banka, která potvrdila záruku, poskytne na jejím základě plnění beneficientovi, má nárok na hojení od banky, která jí o potvrzení záruky poţádala. Důvodem potvrzení bankovní záruky je nedůvěra v bonitu ručící banky či ochrana před politickým či komerčním rizikem. V zahraničním obchodě se českým příjemcům záruk zahraničních bank doporučuje, aby přijímali záruky od bank dobrého jména, resp. aby poţadovali potvrzení záruky bonitní bankou. Jedná se o případy, kde není jisté, ţe ručící banka bude schopna plnit své závazky ze záruky. Naopak je také moţné, ţe zahraniční příjemci záruk českých bank můţou poţadovat potvrzení těchto záruk od zahraničních bank z důvodu nedůvěry v bonitu českých bank či teritoriální riziko České republiky. V praxi někdy banky potvrzují záruky jiných bank tiše a to na ţádost beneficienta záruky a bez souhlasu banky, která záruku vystavila. Důvodem je nedůvěra v bonitu ručící banky a zároveň neochota ručící banky připustit, aby její záruka byla potvrzena další bankou. Takové tiché potvrzení se děje na náklady beneficienta (příkazce ani ručící banka o něm neví). Důsledkem tichého potvrzení pro potvrzující banku můţe být v případě jejího plnění ze záruky nemoţnost hojit se u banky, jejíţ záruku takto tiše bez jejího příkazu potvrdila. 11 Schéma 3 - Potvrzující banka Zdroj: Vlastní úprava 11 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: Praha: ECON, bez ISBN 25

26 3.4 Uplatnění bankovní záruky Uplatnění bankovní záruky je taková situace, ke které dochází v okamţiku, kdy příjemce bankovní záruky předloţí ručící bance ţádost o výplatu zaručené částky stanovené v záruční listině. Banka po té zkoumá, zda byly splněny formální podmínky pro její uplatnění, zda bylo uplatnění provedeno v rámci platnosti záruky, případně, zda byly předloţeny předepsané dokumenty dle podmínek bankovní záruky. Tyto dokumenty např. fakturu, dopravní doklad apod. zkoumá obdobným způsobem jako u dokumentárních akreditivů tzn. musí si vzájemně odpovídat. V obchodním zákoníku v 319 je uvedeno následující: Banka plní svůj závazek z bankovní záruky, jen kdyţ k tomu byla písemně vyzvána věřitelem. Je-li plnění banky z bankovní záruky podmíněno v záruční listině předloţením určitých dokumentů, musí být tyto dokumenty předloţeny při této výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní. 12 Ručící banka nezkoumá vztahy mezi věřitelem a beneficientem a ani nemůţe posuzovat pravdivost údajů, které předloţil příjemce bankovní záruky. Dle článku č. 20, Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání (ICC publikace č. 458) v souladu s principy obecné spravedlnosti a řádného obchodování poţaduje, aby písemné uplatnění záruky beneficientem bylo přinejmenším doprovázeno prohlášením beneficienta, ţe příkazce neplní a v jakém ohledu neplní svůj závazek. Banka nenese však ţádnou odpovědnost za oprávněnost jakéhokoli prohlášení. Ţádost o výplatu musí být ručící bance doručena nejpozději do ukončení pracovních hodin banky obchodního dne uvedeného na záruce jako poslední den platnosti záruky. Jakmile banka obdrţí tuto ţádost o uplatnění, informuje o tom svého klienta (příkazce bankovní záruky) a provádí výplatu. Neplatí u akcesorických záruk, kde banka musí nejdříve poţádat svého klienta o sdělení námitek, pokud nějaké má. 12 zákon OZ č.513 ze dne 5. listopadu

27 3.5 Cese Cese nebo-li postoupení práv z bankovní záruky je moţnost věřitele postoupit svá práva a pohledávky z bankovní záruky písemnou smlouvou někomu jinému, pokud však není postoupení tohoto práva v textu bankovní záruky předem zakázáno. Beneficient je povinen ručící banku o tomto postoupení informovat. Pro postoupení práv z bankovní záruky se přiměřeně pouţijí ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky viz 524 a násl. zákona č. 40/1963 Sb. Věřitel můţe svou pohledávku i bez souhlasu dluţníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. I kdyţ je bankovní záruka upravena jen v obchodním zákoníku, musí se pouţít pro postoupení pohledávky občanský zákoník, protoţe obchodní zákoník postoupení pohledávky neupravuje. Dále 526 téhoţ zákona uvádí: Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dluţníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dluţníkovi nebo pokud postupník postoupení pohledávky dluţníkovi neprokáţe, zprostí se dluţník závazku plnění postupiteli. V praxi dochází většinou k postoupení bankovních záruk platebních, zajišťujících např. zaplacení dokumentárních inkas, za splátky dodavatelského úvěru nebo za zaplacení nájemného. Je třeba počítat s tím, ţe můţe dojít ke změně vlastníka nemovitosti nebo můţe být pohledávka postoupena na financující banku. Většinou jiţ při podpisu kontraktu projednává zahraniční dodavatel se svou bankou profinancování dodavatelského úvěru, který v rámci kontraktu poskytuje odběrateli. Dodavatel počítá s tím, ţe ihned po vydodání postoupí pohledávky na svou banku a forfait, tj. bez postihu, která přebírá spolu s pohledávkou riziko její dobytnosti. 3.6 Ukončení bankovní záruky Lhůta platnosti záruky je lhůtou, ve které musí být předloţena ručící bance ţádost beneficienta o výplatu ze záruky. Lhůta platnosti záruky je lhůta propadná. V bankovní záruce, která je vystavena podle Jednotných pravidel pro záruky vyplatitelné na poţádání, dle čl. 22 se lhůta platnosti, tj. lhůta pro předloţení ţádosti o výplatu stanoví: 27

28 fixním datem datum platnosti záruky znamená určitý kalendářní den, např. 10. ledna 2010 tzn. ţádost o výplatu včetně předepsaných dokumentů musí být předloţena beneficientem ručící bance nejpozději v citovaný den; událostí - expiry event znamená, ţe musí být ručící bance bezpodmínečně předloţeny dokumenty specifikované v bankovní záruce, které dokumentují ukončení platnosti bankovní záruky. Např. záruka za nabídku můţe obsahovat podmínku projití platnosti proti předloţení potvrzení beneficienta, ţe obdrţel kauční záruku předepsanou kontraktem. Dle čl. 23 výše uvedených pravidel bude bankovní záruka zrušena při vrácení jejího originálu zpět ručící bance nebo prohlásí-li beneficient, ţe zprošťuje ručitele z jakékoliv závaznosti z titulu bankovní záruky (aniţ je originál záruky vrácen). Vrácením originálu bankovní záruky nebo zproštění ručitele závaznosti ze záruky beneficientem je platnost záruky ukončena, i kdyţ lhůta platnosti ještě neprošla. Většina bank v České republice vystavuje bankovní záruky, které se řídí podle českého práva. V praxi to znamená, ţe ručící banka poţaduje ke zrušení bankovní záruky jak originál záruční listiny, tak i prohlášení beneficienta, ve kterém banku zprostí závazku vyplývajícího ze záruční listiny. 3.7 Pojištění bankovní záruky Jedná se o pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem. Pojištění poskytuje krytí bance, která záruku pro vývozce vystavila, před rizikem jejího neoprávněného čerpání zahraničním odběratelem nebo jeho bankou, aniţ by příkazce (vývozce nebo účastník soutěţe) porušil svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy o vývozu nebo z podmínek soutěţe. Pojištění se vztahuje na záruky za nabídku, na akontační záruky, na záruky za řádné provedení smlouvy o vývozu a na jiné záruky související s vývozem. 13 V roce 1992 byla usnesením vlády ČSFR č. 721/1991 zaloţena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen EGAP ) s cílem poskytnout vývozcům podporu formou úvěrového pojištění, která je obvyklá ve vyspělých trţních ekonomikách. EGAP 13 http.// ze dne 13/11/

29 se stal významnou součástí finančního systému v ČR, který poskytuje své sluţby všem vývozcům českého zboţí bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Pojistnou událostí je neoprávněné čerpání ze záruky (viz. úvodní odstavec) a téţ oprávněné čerpání, je-li v pojistné smlouvě sjednáno. Oprávněným čerpáním je čerpání z důvodu nesplnění smluvních závazků vývozcem. Výše pojistného závisí na rozsahu pojištěného rizika, charakteru a rizikovosti vývozce a beneficienta, hodnocení rizikovosti země nebo teritorií souvisejících s plněním smlouvy o vývozu, podmínkách výběrového řízení, druhu záruky a na výši spoluúčasti. Sjednaná výše pojistného jiţ v sobě zahrnuje moţné zvýšení nebo sníţení pojistného rizika a je neměnná po celou dobu trvání pojištění. 14 Schéma 4 - Průběh pojištění 1 Smlouva o vývozu 2 Záruka banky za závazky vývozce 3 Pojistná smlouva 4 Pojistné plnění 5 Kontrola výkonu vývozce 6 Možnost postihu vývozce v případě, že zavinil pojistnou událost Zdroj: - ze dne

30 4 Typy bankovních záruk Bankovní záruky mohou být vystaveny v různých formách, mohou zajišťovat různé typy závazků a mohou být vystaveny buď přímo na beneficienta nebo prostřednictvím jiné banky. Tabulka 3 - Typy bankovních záruk Typy bankovních záruk Bankovní záruky dle typu ručení Typy záruk dle druhu zaručovaného závazku Způsoby vystavení bankovní záruky Záruka akcesorická Záruka abstraktní Platební záruka Neplatební záruka Přímá bankovní záruka Záruka vyplatitelná proti dokumentům Záruka za nabídku do veřejné soutěţe Nepřímá bankovní záruka Záruka za vrácení platu předem Záruka za úvěr Záruka za dobré provedení kontraktu Záruka za nájem Záruka za zádrţné Záruka za spotřební daň Záruka za splnění povinností dodavatele během technické záruky Celní záruka Slib odškodnění - indemnita Záruka za ztracené dokumenty Stand-by akreditiv Zdroj: Vlastní úprava 30

31 4.1 Podle typu ručení Podle vztahu záruky k zajišťovanému hlavnímu závazku rozeznáváme záruky akcesorické, záruky abstraktní a záruky vyplatitelné proti dokumentům Akcesorická záruka (Suretyship) Akcesorické záruky jsou takové bankovní záruky, které jsou vázány na hlavní zaručený závazek, obvykle na splnění podmínek kontaktu. Ručící bance přísluší proti uplatnění záruky beneficientem stejné námitky, jaké uplatňuje z titulu kontraktu příkazce. Tuto námitku si musí ručící banka vyhradit přímo v textu bankovní záruky, jinak nemůţe námitku pouţít. Musí se jednat o námitky kvalifikované, které by obstály v soudním sporu. Nejdřív se suď, potom plať Tuto formu bankovní záruky banky nerady poskytují, jelikoţ se v situacích při uplatnění námitek dluţníka mohou dostat aţ k soudnímu sporu, jehoţ výsledek nemůţou předvídat. V případě, ţe je bankovní záruka uplatněna a dluţník sdělí ručící bance své námitky, banka nemá moţnost ani schopnost posoudit jejich oprávněnost, to má pouze soud či rozhodce. Je nevýhodná jak pro ručící banku, tak i pro příjemce záruky, který poţaduje při neplnění závazku dluţníka okamţitý přístup k peněţním prostředkům, coţ s tímto typem bankovní záruky nemůţe. Záruky akcesorické ručení dělíme na: Subsidiární (podpůrné) - ručitel by měl plnit teprve tehdy, nesplnil-li příkazce sám po předchozí výzvě beneficienta Solidární - beneficient můţe ţádat o plnění ručící banku, aniţ je třeba, aby nejdříve poţádal o plnění příkazce 31

32 4.1.2 Abstraktní záruka (On demand guarantee) Abstraktní záruky nejsou vázány na hlavní závazek povinnost plnit je dána formulací záruky bez ohledu na to, zda uplatnění záruky beneficientem je oprávněné z hlediska smluvních vztahů mezi ním a příkazcem k poskytnutí záruky. Plnění ze záruky není závislé na splnění kontraktačních podmínek beneficientem. Podle abstraktních záruk banka obvykle plní pouze na základě předloţení první písemné výzvy beneficienta a nemůţe uplatnit námitky týkají se souvisejícího právního vztahu. Abstraktní záruky dělíme na: Bezpodmínečné záruky na první výzvu a bez námitek Záruky s podmínkou na první výzvu a proti předloţení určitých dokumentů předepsaných v záruce. Nejedná se o splnění podmínek kontraktu, ale o splnění formálních podmínek předepsaných zárukou pro uplatnění. Právo namítat přísluší bance pouze tehdy, pokud v ţádosti o plnění došlo k formální chybě. Tato forma záruky je výhodná pro příjemce, kterému dává moţnost okamţitého přístupu k peněţním prostředkům. Příjemci abstraktní záruky stačí pouze výzva k plnění, které musí být doručeno během platnosti bankovní záruky. To je důvodem, proč banky raději vystavují abstraktní záruky, vyhnou se tak případnému soudnímu sporu a nemusí zkoumat smluvní vztahy mezi dluţníkem a věřitelem Záruka vyplatitelná proti dokumentům Jde o bankovní záruku, která kombinuje výhody obou jiţ zmíněných forem záruk. Výplata záruční částky je podmíněna předloţením určitých dokumentů, které jsou specifikovány v záruční listině. Podmínka předloţení dokladů poskytuje příkazci určitou ochranu před neoprávněným uplatněním záruky ze strany příjemce. Banka nezkoumá pravdivost těchto dokumentů a ani nezkoumá jejich obsah. V případě, ţe dokument bude odpovídat podmínkám uvedených v záruce, ručící banka vyplatí zaručenou částku, nebo její část, a vydá dokument příkazci, který ho můţe pouţít jako doklad při soudním sporu s příjemcem záruky. 32

33 Příjemce této záruky má přístup k peněţním prostředkům aţ po splnění formální podmínky pro výplatu ze záruky předloţením dohodnutého dokumentu. Nestačí pouhá písemná výzva bance k plnění ze záruky tak, jak je tomu u záruky abstraktní. Jde o jistý kompromis a určité omezení příjemce ze záruky z pohledu rychlosti přístupu k prostředkům. Při vystavování takové bankovní záruky, musí banka dbát na to, aby jasně specifikovala dokumenty, které mají být při uplatnění předloţeny a byla tudíţ schopna je při případném uplatnění posoudit Podle ručící banky Dle způsobu vystavení, resp. dle vztahu vystavující banky a beneficienta rozlišujeme záruky přímé a nepřímé Přímé záruky Přímou záruku vystaví banka bezprostředně ve prospěch beneficienta, čímţ vzniká přímý právní vztah mezi ručící bankou a beneficientem. Příjemce bankovní záruky zasílá ţádost o výplatu přímo na banku, která bankovní záruku vystavila. Výhodou přímé záruky jsou nejen niţší náklady, protoţe se neúčtuje záruční provize ani poplatky banky v zahraničí, ale především to, ţe pokud v textu záruky není výslovně sjednáno jinak, podléhá tato záruka českému právu. Schéma 5 - Průběh přímé záruky Zdroj: - ze dne 15/11/ ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X. 33

34 4.2.2 Nepřímé záruky U nepřímé záruky je zapojena další banka tzn. banka příkazce vystaví nepřímou záruku (protizáruku) ve prospěch druhé banky, na jejímţ základě druhá banka vystaví záruku ve prospěch beneficienta. Protizáruka jistí druhou banku pro případ eventuálního čerpání její záruky beneficientem, a to neodvolatelným abstraktním závazkem banky, ţe v případě plnění ze záruky příslušnou částku zaplatí na první písemnou výzvu druhé banky. Vzhledem k tomu, ţe banka příkazce ţádá o vystavení konečné záruky banku příjemce, musí příkazce počítat s vyššími výlohami, které zpravidla musí uhradit prostřednictvím své banky bance příjemce za vystavení její záruky. 16 V praxi se s těmi zárukami setkáváme v mezinárodních obchodě v souvislosti s vývozem do zemí Blízkého a Středního Východu, Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie, Afriky apod. V řadě zemí místní předpisy totiţ nepřipouštějí přijetí záruk zahraničních bank, zejména pokud příjemcem záruky má být státní organizace v dané zemi. Záruka musí být vystavena místní bankou. Schéma 6 - Průběh nepřímé záruky Zdroj: - ze dne 15/11/ ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X. 34

35 4.3 Podle charakteru zajištěného závazku Dále záruky členíme podle charakteru zajištěného závazku, který můţe být platebního či neplatebního rázu. To znamená, zda záruka zajišťuje zaplacení zboţí nebo splnění podmínky kontraktu Platební záruky (Payment guarantee) Platební záruka zajišťuje smluvní závazek dluţníka za splnění peněţitého plnění. Můţe se jednat např. o závazek zaplatit fakturu, dokumentární inkaso, směnku, šek, leasingové splátky, splátky úvěru, nájemné, spotřební daň, mýtné apod. Bankovní platební záruky se nepouţívají k zajišťování plateb v rámci dokumentárního akreditivu, který je sám o sobě platebním instrumentem. Bankovní záruka je instrument zajišťovací. Pokud jsou u této záruky předepsány originály dokumentů (faktura, dopravní doklady), měl by text záruky v takovém případě obsahovat doloţku, ţe se bankovní záruka řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy. V těchto pravidlech jsou podrobně popsány dokumenty, které se v rámci akreditivu předkládají a stanovují standard pro jejich posuzování. Jak je jiţ výše uvedeno, bankovní záruka je pouze podpůrným instrumentem platebních podmínek, které tvoří jednu ze základních náleţitostí kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím. Nejznámějším příkladem pouţití platební bankovní záruky je záruka za nájem. Je to například situace, kdy majitel nemovitosti pronajímá budovu nájemci a jako jistotu platby nájemného vyţaduje po nájemci předloţení bankovní záruky pro případ, ţe by nájemce sám nedostál svému závazku z nájemní smlouvy platit nájemné. Vzor platební záruky je uveden v příloze č. 1 Neméně důleţité je uţití platebních záruk při poskytování úvěrů, kde k nejbonitnějšímu zajištění patří právě zajištění úvěru bankovní zárukou. Příkladem můţe být poskytnutí leasingu. Pokud leasingová společnost nezná platební morálku svého nového klienta, můţe vyţadovat záruku plateb leasingových splátek od důvěryhodné osoby banky. Banka vystaví bankoví záruku, ve které se zavazuje leasingové společnosti zaplatit 35

36 splátky v případě, ţe klient nebude schopen nebo ochoten své závazky vyplývající z leasingové smlouvy plnit. Příklady platebních záruk: Záruka za úvěr (Credit /Loan Guarantee) - v případě záruky za úvěr je beneficientem záruky jiná banka, která poskytuje zpravidla dceřiné společnosti příkazce záruky či jiné osobě úvěr. Částka záruky odpovídá výši částky úvěru včetně úroků a poplatků za úvěr. Doba platnosti této záruky závisí na době splatnosti úvěru. Tento druh bankovní záruky se pouţívá zejména jako zajištění úvěru poskytovaného jinou bankou. Záruka za nájem (Lease gaurantee) - banka se zavazuje, ţe zaplatí beneficientovi záruky (pronajímateli) určitou peněţní částku v případě, ţe její klient (nájemce) neuhradil včas a řádně nájemné sjednané na základě nájemní smlouvy. Hodnota záruky obvykle představuje trojnásobek měsíčního nájemného. Záruka za spotřební daň - banka ručí za to, ţe její klient zaplatí spotřební daň včetně jejích příslušenství vzniklou v určitém konkrétním (v záruce pevně stanoveném) zdaňovacím období, ve kterém vznikne povinnost zaplatit spotřební daň u vybraných výrobků (tj. výrobků podléhajících spotřební dani, jako jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky). Příjemcem záruky je konkrétní celní úřad (který je správcem daně), příkazcem je provozovatel daňového skladu/oprávněný příjemce pro opakované přijímaní vybraných výrobků/dopravce/vlastních vybraných výrobků podle 21 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. Částka záruky je stanovena celním ředitelstvím, platnost je stanovena fixním datem (vţdy 6 měsíců po ukončení zdaňovacího období uvedeného v záruční listině, aby byly pokryty zákonné lhůty). 36

37 Celní záruka - celní záruka zajišťuje zaplacení celního dluhu, tzn. cla, daní a dalších poplatků vybíraných při dovozu, včetně jejich příslušenství, s výjimkou pokut, spojených s dovozem, zpětným vývozem nebo tranzitem zboţí. Zajištění se pouţívá jen pro operace se zboţím mimounijním a ve vztahu k třetím zemím. Výše částky záruky je předepsána příslušným celním orgánem, doba platnosti je neomezená, příjemcem je celní úřad nebo celní ředitelství (podle druhu záruky). Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla a daně se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným ( 282 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Bylo-li před uplynutím této lhůty celními orgány nebo dluţníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymoţení nedoplatku, běţí tato lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němţ bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla a daně lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němţ počala tato lhůta běţet ( 282 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Druhy celních záruk: Globální záruka (Jiné operace neţ reţim tranzitu) - slouţí ke globálnímu zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dluţníkem. O povolení ručitele a uţívání globální záruky rozhoduje celní ředitelství, v jehoţ územní působnosti se mají uskutečnit příslušné operace ( 260 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů) Individuální záruka s pouţitím záruční listiny (Jiné operace neţ reţim tranzitu) - slouţí k zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dluţníkem. Nejčastěji se pouţívá při jednorázovém dovozu osobních věcí či automobilu cizozemců pracujících na území ČR. Souborná jistota / Společný tranzitní reţim/ Tranzitní reţim Společenství (dříve globální záruka pro společný tranzitní reţim) 37

38 - jedná se o reţim mezinárodního tranzitu, do kterého bylo dříve zboţí propouštěno dle Smlouvy o společném tranzitu ve styku mezi zeměmi Evropského společenství volného obchodu a Evropským společenstvím. K 1.květnu 2004 byl tento reţim sjednocen a řídí se celními přepisy Evropské unie. - V tranzitním reţimu Společenství můţe být dopravováno zboţí mezi dvěmi místy leţícími v Evropské unie. Společný tranzitní reţim zahrnuje členské státy Evropské unie, Islandskou republiku, Norské království, Švýcarskou konfederaci, Kníţectví Andorra a Republiku San Marino Neplatební záruky Neplatební záruka zajišťuje jiný neţ platební závazek dluţníka např. splnění podmínek veřejné soutěţe, splnění podmínek smlouvy, vrácení akontace apod. Neplatební záruky se vystavují v abstraktní formě, ve své podstatě nahrazují hotové peníze. Snahou příkazce (dodavatele) je snaha eliminovat nebezpečí neoprávněného uplatnění ze záruky a dohodnout záruku vyplatitelnou proti dokumentu, i kdyby mělo jít jen o písemné prohlášení příjemce záruky (odběratele), ţe příkazce nesplnil své smluví povinnosti. V praxi jsou nejčastěji vyuţívány tři typy neplatebních záruk: záruka za nabídku do veřejné soutěţe záruka za vrácení platu předem záruka za dobré provedení kontraktu Další typy neplatebních záruk, se kterými se v bankovní praxi setkáváme jsou: záruka za zádrţné záruka za draţbu záruka za finanční způsobilosti záruka za ztracené dokumenty slib odškodnění indemnita 38

39 Záruka za nabídku/záruka za vádium (Bid Bond, Provisional guarantee) - tato záruka je zajišťovacím instrumentem při různých veřejných soutěţích na veřejné zakázky. Záruka za nabídku je vystavována z příkazu uchazeče ve prospěch příjemce záruky, tj. zadavatele. Ten můţe ţádat plnění záruky v případě, ţe uchazeč v rozporu se zákonem nebo zadávacími podmínkami zrušil nebo bez souhlasu zadavatele změnil nabídku nebo odmítl-li uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku nebo nesplnil podmínky soutěţe. Částka záruky je stanovena zadavatelem soutěţe, obvykle ve výši 1 5 % z ceny sjednané pro budoucí kontrakt. Doba platnosti činí zpravidla 3 aţ 6 měsíců od konečného data pro podání nabídek. Tento typ záruk je vystavován v případech, kdy odběratel zve do soutěţe několik případných dodavatelů a dává mu jistotu, ţe zájemce, který se tendru účastní, dodrţí všechny podmínky, které uvede ve své nabídce. Pokud je nabídka přijata a podmínky, ke kterým se příkazce záruky (dodavatel) zavázal v nabídce nejsou splněny, kompenzuje tato záruka odběrateli výlohy, které bude muset vynaloţit pro nové vypsání soutěţe. Banka příkazce tedy vyplácí příjemci ze záruky částku, na kterou byla vystavena. Text záruky za nabídku do soutěţe je obvykle přílohou podmínek soutěţe. Pokud konkrétní znění záruky není vypisovatelem tendru vyţadována, pak banky příkazce vydá záruku ve standardním znění. Vzor záruky je uveden v příloze č. 2 Akontační záruka (Advance Payment Guarantee, Down Payment Guarantee) - banka se zavazuje, ţe beneficientovi vrátí poskytnutou zálohu (akontaci) v případě, ţe její klient (příkazce) nesplní řádně svůj závazek (nedodá zboţí, neprovede práce apod.) Stejně jako záruka platební můţe obsahovat ustanovení o redukci, přičemţ moment pro sníţení částky záruky musí být stanoven přesně (k určitým datům nebo proti předloţení konkrétních dokladů). Částka záruky obecně odpovídá výši zálohy, která zpravidla činí 5 30 % ceny stanovené v kontraktu. Je v zájmu příkazce, aby text záruky obsahoval klauzuli, ţe záruka vstupuje v účinnost aţ dnem připsání zálohy v plné výši ve prospěch jeho účtu vedeného u banky s odvoláním na číslo záruky. Doba platnosti se řídí podle doby, která bude potřebná pro uskutečnění dodávky. Tento typ bankovní záruky je hodně vyuţíván např. u dodávek investičních celků, jejichţ realizace trvá několik měsíců či let. Je ideálním řešením jak pro dodavatele, 39

40 který obdrţí zálohu, ze které můţe zakázku pro odběratele vyrobit, tak pro odběratele, který výměnou za své uvolněné peněţní prostředky obdrţí od banky dodavatele bankovní záruku za jím uskutečněnou platbu předem, která mu zaručuje, ţe pokud dodávka nebude realizována, platba mu bude vrácena. Záruka za dobré provedení díla / Záruka za splnění smlouvy / Záruka za dodávku ( Performance Guarantee, Final Gaurantee) - banka ručí za dobré provedení kontraktu nebo za včasné a řádné provedení dodávky. Tato záruka zní obvykle na 5 10 % ceny stanovené v kontraktu (záruka za dodávku i na 20 % hodnoty kontraktu) a má většinou delší dobu platnosti, a to do realizace dodávky nebo do splnění závazku z kontraktu (technické provedení). Kupující má nárok na odstranění vad z titulu ustanovení v kontraktu. Hrozba, ţe uplatní záruku a bude ţádat zaplacení části kupní ceny, má zpravidla morální vliv na prodávajícího, který se snaţí vyhovět poţadavkům kupujícího tak, aby k uplatnění záruky nedošlo. 17 V praxi to znamená, ţe pokud dodavatel nedodrţí termín dodávky nebo dílo nezhotoví v parametrech, které jsou uvedeny ve smlouvě o dílo, beneficient záruky (odběratel) vyuţije svého práva z drţené bankovní záruky a poţádá banku, která záruku vystavila, o plnění ze záruky. Částka plnění je maximálně rovna částce uvedené na záruce. Vzor záruky za dobré provedení díla je uveden v příloze č. 3 Záruka za zádrţné / Záruka za záruční lhůtu (Retention money guarantee, Warranty Gaurantee,) - tento druh záruky se vyskytuje zejména u kontraktů týkajících se provedení různých stavebních prací. Zádrţné je část ceny stanovené v kontraktu, obvykle 5 10 % hodnoty kontraktu, kterou odběratel vyplatí dodavateli aţ po uplynutí sjednané záruční lhůty. Pokud dodavatel předloţí tento druh záruční listiny, můţe mu být zádrţné vyplaceno jiţ před uplynutím této lhůty. Tento typ záruky je vyţadován odběratelem jako určitý druh pojistky, ţe dodavatel poskytne kompletní servis související s plněním kontraktu na určitou dobu po dokončení díla. 17 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publising, ISBN X. 40

41 Záruka za draţbu (draţební jistota) - banka ručí za to, ţe její klient, který se účastní draţby konané podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, v platném znění, přičemţ podrobnosti jsou mj. uvedeny v draţební vyhlášce, splní své závazky vůči draţebníkovi v souladu s podmínkami této draţební vyhlášky. Záruka za finanční způsobilost - banka ručí za to, ţe uspokojí beneficienta v případě, ţe mu vznikla škoda v důsledku vystavení potvrzení o finanční způsobilosti dle 4a zákona 111/1994 Sb., o silniční dopravě, které zní na klienta banky. Záruka ve prospěch SZIF - záruka ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu zajišťuje v souladu s Nařízením komise (EHS č. 2220/85), kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k reţimu záruk pro zemědělské produkty, závazek klienta v těchto oblastech: 1. licence (dovozní/vývozní) 2. intervence (nákup/prodej) 3. soukromé (veřejné) skladování 4. výrobní podpory 5. vývozní subvence 6. vývozní subvence pro zpracované výrobky Výše záruk pro tyto oblasti je v příslušných nařízeních EK uváděna v EUR. V České republice se záruky přijímají v českých korunách (v měně členského státu Evropské unie). Pouţívaný přepočtový kurz z EUR na CZK se odvíjí od tzv. rozhodné skutečnosti tj. například dne sloţení záruky, den podání nabídky. Forma záruky můţe být buď hotovostní (jednorázová/boková) nebo bankovní (jednorázová/bloková) 18. Záruka soudní - slouţí k zaplacení soudním výloh

42 Indemnita (slib odškodnění) - Obchodní zákoník v 725 definuje slib odškodnění takto: Slibem odškodnění se zavazuje slibující, ţe nahradí příjemci slibu škodu, jeţ mu vznikne z určitého jeho jednání, o něţ ho slibující ţádá a k němuţ není příjemce slibu povinen. Slib odškodnění musí být učiněn písemně. Závazek slibujícího vzniká doručením písemného prohlášení slibujícího jeho příjemci. K pojmových znakům slibu odškodnění náleţí: Označení činnosti (jednání), o které slibující příjemce slibu ţádá, musí jít o jednání přesně vymezené a dovolené Závazek nahradit příjemce slibu škodu, pokud z poţadovaného jednání příjemci slibu vznikne, Skutečnost, ţe před přijetím slibu nebyl příjemce slibu povinen poţadovanou činnost (jednání) uskutečnit. Slib odškodění se můţe např. v praxi uplatnit v souvislosti se ztrátou cenného papíru, např. náloţného listu, kdyţ příjemce zásilky, který nemůţe pro ztrátu náloţný list předloţit, poţádá přesto dopravce o vydání zásilky a ujistí ho, ţe mu zásilka patří a současně písemným slibem odškodění chrání dopravce před škodami, které by mohly třeba vzniknout při uplatnění třetích osob k dané zásilce. Slibující je povinen nahradit náklady a veškerou škodu, které příjemce vzniknou v souvislosti s jednáním, o něţ slibující poţádal. Slib odškodnění byl před účinností obchodního zákoníku pouţíván v mezinárodním obchodním styku a označován jako tzv. indemnizační prohlášení http.// ze dne 3/11/

43 Záruka za ztracené dokumenty - tato záruka má povahu slibu odškodění. Banka se zavazuje ve prospěch beneficienta např. majitele lodi, majitele směnky apod., ţe odškodné zaplatí v případě, ţe by utrpěl škodu v důsledku vystavení náhradních dokumentů. Schéma 7 - Průběh použití jednotlivých druhů záruk na obchodním případu Zdroj: vlastní úprava 4.4 Podle krytí Podle zajištění bankovní záruky rozlišujeme záruky kryté a nekryté Záruky kryté Banka poskytující záruku ţádá po bance příkazce plné nebo částečné krytí vázáním potřebné částky na účtu podle její dispozice Záruky nekryté Banka poskytne záruku na základě prohlášení banky příkazce, ţe vyrovná veškeré náklady vzniklé z titulu převzaté záruky (protizáruky). 43