ABSTRAKTA WORKSHOPY PŘIHLAŠOVÁNÍ NA WORKSHOPY BUDE PROBÍHAT V DEN KONÁNÍ KONFERENCE NA REGISTRACI. WORKSHOP I

Transkript

1 ABSTRAKTA WORKSHOPY PŘIHLAŠOVÁNÍ NA WORKSHOPY BUDE PROBÍHAT V DEN KONÁNÍ KONFERENCE NA REGISTRACI. WORKSHOP I Dialogické jednání s vnitřním partnerem (Acting with the inner partner) Josef Nota, Magdalena Marková Jihočeská univerzita Dialogické jednání s vnitřním partnerem je disciplína, která má performační charakter, jedná se o experiment v otevřené situaci. Studenti Jihočeské univerzity jí procházejí v rámci přípravného vzdělávání pro budoucí pedagogickou profesi, přičemž základní tezí je, že pedagogika je - podobně jako herectví - jednáním (Vyskočilová). Smyslem této disciplíny je vybudování určitého stupně tzv. psychosomatické kondice. Dle prof. Vyskočila se jedná o jistou zralost, připravenost, pohotovost a někdy i potřebu a chuť veřejně vystupovat, jednat, chovat se, prožívat přímo, bezprostředně, spontánně, kreativně a produktivně, svobodně a odpovědně - ve zpětné vazbě zcela kvalitně. V dialogickém jednání není člověk stavěn do předem připravených situací, v nichž musí jednat (např. hraní rolí, inscenační postupy apod.), nýbrž situaci svým jednáním sám vytváří. Následně celý proces reflektuje formou psané a odevzdávané sebereflexe. Z odevzdávaných sebereflexí lze usuzovat na to, jak subjekt tento způsob studia vnímá. dialogické jednání, experimentální výuka WORKSHOP II Proces tvorby disertace od B do Y (The process of dissertation production from B to Y) Aleš Neusar Cílem workshopu je inspirovat účastníky k sepsání kvalitní disertace při zdárném přežití všech zúčastněných osob. Dozvíte se například: jak disertaci strukturovat; jak vést argument; jak napsat tak dlouhý kus textu; jak spolupracovat a nemít z toho problémy; jak nezapomenout na své blízké; jak rozpoznat, že už to stačí ; jak vše úspěšně dotáhnout; jaký užitečný software můžete (ne)používat psaní disertace, struktura disertace, forma disertace, možnosti argumentace, time-management

2 WORKSHOP III Plánování a realizace výstupů výzkumného projektu: workshop k publikační teorii a praxi pro mladé začínající akademické pracovníky (Planning and implementation of outcomes of the research project: a workshop on the theory and practice of publishing for young beginning academics) Michal Miovský, Lenka Čablová Klinika adiktologie, 1 LF UK a VFN, Praha Workshop je určen pro studenty postgraduálního studia a mladé začínající akademické pracovníky. Jeho cílem je naznačit jednoduchý rámec pro lepší vhled a orientaci v problematice časopiseckého publikování. Téma bude rozvíjeno jak z hlediska pravidel, která jsou dnes v ČR oficiálně daná (např. RIV systém) a vyžadovaná pro výkaz práce vědeckého pracovníka, tak z hlediska pravidel, která ne vždy jsou známá, jasná a srozumitelná zejména u mladších výzkumníků. Cílem bude lepší pochopení jak zacházet s plánovaným článkem a dle čeho se orientovat pří výběru časopisu. Druhá část workshopu bude věnována praktickým aspektům aplikace základních pravidel časopiseckého publikování. Třetí část se zaměří na praktické ukázky jednotlivých typů článků a diskuzi nad konkrétními problémy v této oblasti. Grantová podpora: NETAD ( Síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou,soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/ OP VK) publikování, typy článků, normy časopisů, etika výzkumu

3

4 ÚSTNÍ SDĚLENÍ Bariéry kritického myšlení v psychoterapii (Barriers to critical thinking in psychotherapy) Marek Vranka Filozofická fakulta Univerzita Karlova, Praha Příspěvek v první části obecně identifikuje faktory, které brání důsledné aplikaci vědecké metody a principů kritického myšlení v oblasti psychoterapie. Tyto faktory existují jak na straně klientů odmítajících smířit se s neexistencí spolehlivých a vysoce účinných terapeutických prostředků v případě určitých diagnóz, tak na straně terapeutů podléhajících kognitivním zkreslením, která u nich vyvolávají neopodstatněnou iluzi odbornosti. Následně jsou tyto jevy demonstrovány na praktických příkladech tzv. facilitované komunikace a terapie pevným objetím. Závěrem příspěvku je doporučení, že ačkoliv je chování klientů i terapeutů pochopitelné či vysvětlitelné, nemělo by být pasivně akceptováno, nýbrž je potřebné vyvinout snahu o jeho korekci vhodným způsobem informování klientů a edukací terapeutů. pseudověda, nepodložená psychoterapie, iluze odbornosti Časová perspektiva a vnímaná vlastní zdatnost v procesu kariérového rozhodování (Time perspective and decision-career self-efficacy) Martina Fülepová, Panajotis Cakirpaloglu Cílem příspěvku je prezentovat možné souvislosti mezi obecnou i specifickou vnímanou zdatností v oblasti kariérového rozhodování a časovými perspektivami. Vnímaná vlastní zdatnost se zabývá přesvědčením lidí o vlastních schopnostech uspět a kontrolovat své fungování a události, které se dotýkají jejich života. V tomto případě se jedná o rozhodování o budoucí kariéře. Časové perspektivy jsou tendence k myšlení, cítění a jednání, které prosazují v naší činnosti, hledání cílů i nových zkušeností, v rozvíjení mezilidských vztahů, přijímání rizik a také v opouštění některých pozic či v uvažování o zítřejších starostech i nadějích. Výzkumný soubor: 120 studentů psychologie. Metody: CZ-ZTPI, CDSES-SF, DOVE. Výsledky: Ze všech sledovaných subškál se jako nejvýznamnější projevila budoucí časová perspektiva. Tato subškála totiž pozitivně korelovala nejen s obecným vnímanou vlastní zdatností, ale také téměř se všemi subškálami a celkovým specifickou vnímanou zdatností v oblasti profesního rozhodování. Zdá se, že lidé z našeho souboru, kteří mají dobře rozvinutou budoucí časovou perspektivu, věří ve své uplatnění v oblasti budoucí profese více než jiní. Možné implementace do praxe budou diskutovány. časová perspektiva, vnímaná vlastní zdatnost, kariérní rozhodování, time perspective, self efficacy, carrier decision Defenzivita v MMPI-2. Príspevok k štandardizácii slovenskej verzie MMPI-2 (Defensiveness in MMPI-2. Adaptation of MMPI-2 on Slovak normative sample) Jana Štefániková, Robert Máthé Filozofická fakulta Univerzita Komenského, Katedra psychológie, Bratislava Príspevok predstavuje výsledky čiastkového výskumu projektu štandardizácie slovenskej verzie MMPI-2. Autorka sa venuje interpretácii vybraných validizačných škál a ich konfiguráciám v kontexte použitia MMPI-2 u väzenskej populácie. Zameriava sa na obraz defenzívnych a simulačných tendencií v protokoloch MMPI-2. Rôzne profily zámerného skresľovania výsledkov testu porovnáva s profilmi normatívnej vzorky slovenskej populácie. Ďalej sa venuje možnostiam využitia dotazníka MMPI-2 v oblasti väzenstva v SR. Grantová podpora: Grant UK/265/2013 MMPI-2, štandardizácia, škály validity, simulácia, disimulácia

5 Diagnostická kompetence předškolních pedagogů jako prostředek intervence odkladů školní docházky (Diagnostics competence of pre-primary teachers as the means of postponement of compulsory school attendance intervention) Alena Berčíková Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Katedra primární a preprimární pedagogiky, Olomouc Zahájení povinné školní docházky představuje klíčové období v životě dítěte. Dítě se dostává do zcela nových rolí, s nimiž souvisí nové situace a úkoly. Má-li dítě roli školáka zvládnout bez větších problémů, je třeba, aby bylo na školu připravené. V posledním desetiletí se stále setkáváme s vysokou četností odkladů povinné školní docházky, tím se dostává daná problematika nejenom do pozornosti odborníků, ale i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Předkladatelé projektu přímo navazují na výsledky výzkumu realizovaného v rámci projektu GA ČR hl. řešitelky Evy Šmelová Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula. ( ). Výzkum ukázal mimo jiné i možnosti řešení dané problematiky, jednou z nich je zaměření se na včasnou pedagogickou diagnostiku v podmínkách mateřské školy. Hlavním cílem tohoto projektu je navrhnout metodický (pedagogicko-diagnostický) materiál se zaměřením na připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky a eliminaci případných problémů, které by mohly být možnými příčinami odkladů povinné školní docházky. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA PdF_2013_028 odklad povinné školní docházky, povinná školní docházka, dítě předškolního věku, předškolní pedagog, učitel primární/elementární školy, pedagogicko-psychologická poradna, diagnostické kompetence předškolního pedagoga, pedagogická diagnostika Dynamické testovanie intelektových predpokladov - princípy, možnosti a limity (Dynamic testing of intellectual assumptions - the principles, possibilities and limitations) Vladimír Čema Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov Príspevok poskytuje vhľad do problematiky dynamického testovania intelektových predpokladov a jeho princípov spätnej väzby a citlivosti na pomoc. Dynamické testovanie porovnáva s klasickým, statickým testovaním a poukazuje na možnosti a limity dynamického testovania intelektových predpokladov v súčasnosti. Princíp spätnej väzby definuje v kontexte dynamického testovania a prezentuje zásady poskytovania spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch. Na základe analýzy súčasných modelov a trendov v poskytovaní spätnej väzby prezentuje nové možnosti skúmania, chápania a jej poskytovania v dynamickom testovaní. Princíp citlivosti na pomoc analyzuje z hľadiska jeho reflektovania latentnej učebnej schopnosti, poukazuje na aktuálne problémy a prezentuje možnosti ďalšieho skúmania tohto konštruktu. Grantová podpora: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. LPP dynamické testovanie, učebná schopnosť, spätná väzba, citlivosť na pomoc Funkční gramotnost a její souvislosti v předškolním věku ( Functional literacy and its context in preschool age) Veronika Plachá Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita, České Budějovice V příspěvku představím část svého disertačního výzkumu, který je zaměřen na zjišťování funkční gramotnosti (přesněji funkční pre-gramotnosti) u dětí předškolního věku. Výchozím bodem je metodický materiál výzkumu PISA (Úlohy pro měření čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti), který je použit pro tvorbu zkoušky funkční gramotnosti (FG) u předškoláků. Vlastní zkouška je postavena na práci s obrázky, nikoli s textem, ale struktura otázek bude analogická s testem PISA. Zaměříme se na zjišťování úrovně dovedností získávat informace z textu/obrázků, dovedností interpretovat prohlédnutý obrázek a dovednost obrazový materiál posoudit z obsahového a formálního hlediska a dát jej do souvislosti s poznatky získanými z jiných zdrojů. Stanovení úrovní hodnocení zkoušky bude ověřeno v pilotní studii. Výzkum bude mapovat širší souvislosti funkční gramotnosti, zejména pak rodinné a sociální zázemí dětí. Je plánována druhá fáze a to zkouška FG na konci první třídy.

6 funkční gramotnost, pre-gramotnost, zkouška, PISA, předškolní věk, obrázek Hráčská kariéra a její dopady u klientů specializovaných oddělení psychiatrických léčeben (Gambling career and its impact on clients of specialised psychological sanatoriums department) Eva Maierová, Miroslav Charvát Příspěvek představí design v současné době realizovaného výzkumu, jehož hlavním cílem je nalezení souvislostí mezi patologickým hráčstvím a poruchami osobnosti a vztahové vazby u hráčů. Dalším cílem výzkumu je zmapovat závažnost a důsledky patologického hráčství v oblasti psychologické, zdravotní, sociální i trestně právní. Výzkumný soubor čítá cca 100 klientů ze tří specializovaných oddělení psychiatrických léčeben Kroměříž, Opava a Bohnice. Autoři představí předběžné analýzy dílčí části dat získávaných pomocí strukturovaných rozhovorů. Půjde zejména o specifické profily hráčských kariér se zaměřením na průběh hraní, užívání dalších návykových látek při hraní, vnímání prostředí herních míst, sociálního zázemí hráčů a další s tímto problémem úzce související charakteristiky. hráčská kariéra, sociální a psychologické dopady, patologické hráčství, pobytová léčba Jak učit studenty efektivně se učit (How to teach students to learn effectively) Eva Literáková Filozofická fakulta Masarykova univerzita, Psychologický ústav, Brno Víme, jakým způsobem se studenti učí? Nejčastěji tak, že si opakovaně za sebou pročítají učební látku, v níž mají případně podtržené pasáže, které považují za důležité. Někdy si také vytvářejí myšlenkové mapy, shrnují obsah látky, nebo se navzájem s ostatními studenty zkoušejí. Většina z nich však považuje za nejefektivnější metodu právě opakované pročítání látky. Navíc, pokud jsou studenti zkoušeni jednou až dvakrát za semestr, ať už se jedná o ústní zkoušku nebo test, studium obvykle probíhá nárazově v obdobích, kdy se snaží v krátkém čase nalít do hlavy co nejvíce informací. Podporuje však takový způsob studia dlouhodobé uchování nabytých znalostí? A jaké jsou vůbec rozdíly mezi jednotlivými učebními styly například z hlediska následné schopnosti použít vědomosti v jiném kontextu? Cílem příspěvku je představit hlavní modely efektivního učení a navrhnout způsoby, jakými lze efektivní učení studentů podporovat. učební strategie, modely efektivního učení, podpora efektivního učení studentů Ja som predsa dobrý človek! - vplyv objektívneho sebauvedomovania na morálne rozhodovanie ( I m a good person though! - Effect of objective self-awareness on transgression) Romana Žihlavníková, Ivan H. Tuf V živote robíme aj skutky, za ktoré by sme sa hanbili. Pred inými, ale aj pred sebou samými. Možno práve upriamenie pozornosti na svoje štandardy v momente konania by mohlo znamenať rozdiel medzi tým, či rozporuplný skutok vykonáme, alebo nie. Teória objektívneho sebauvedomovania (objective self-awarenes) hovorí práve o procese, kedy na seba upriamená pozornosť (self focused attention) vedie ku procesu sebaevaluácie. Sebaevaluácia (self-evaluation) môže byť indukovaná rôznymi činiteľmi, medzi ktoré patrí aj zrkadlo.rncieľom tohto výskumu bolo zistiť, či prítomnosť zrkadla môže znížiť početnosť porušovania pravidla. Celkom 82 participantom bolo povedané, že si môžu ísť vziať jednu odmenu, ako poďakovanie za vyplnenie výkonového testu. Odmeny sa nachádzali v druhej, prázdnej miestnosti so skrytou kamerou. Kamera bola nastavená tak, aby osoby nebolo možné rozpoznať. V polovici prípadov sa v blízkosti nachádzalo nástenné zrkadlo. Z videozáznamu sme analyzovali, koľko odmien si daná osoba v skutočnosti vzala. Výsledky ukázali, že v prítomnosti zrkadla bola signifikantne nižšia početnosť porušovania daného pravidla (p=0,004), pričom sme nezaznamenali rozdiely medzi chovaním mužov a žien (p=0,125). Tieto výsledky naznačujú, že zrkadlo by mohlo byť využívané na znižovanie drobnej kriminality aj v bežnom živote. objektívne sebauvedomovanie, dospelí, porušovanie pravidla, zrkadlo Kam smerujú kariérne dráhy PhD. absolventov?

7 (Where are the career paths of PhD. graduates going?) Dagmara Bacová Inštitút sociálnych a kultúrnych štúdií, Centrum vedy a výskumu, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica Doktorandský život sa každému raz skončí, a či už s miernou melanchóliou, strachom, ale mnohí aj s nedočkavosťou vykročia vpred do sveta praxe. Ako sa darí držiteľom doktorátov zo sociálnych a humanitných vied zaradiť do sveta mimo akademickej pôdy, ale aj do nej samotnej na pozíciách vedecko-výskumných, či pedagogických pracovníkov? Cieľom príspevku je prezentovať niekoľko parciálnych výsledkov kvalitatívneho výskumu v rámci medzinárodného projektu POCARIM, ktorý má za cieľ zmapovať kariérne dráhy držiteľov doktorátov zo sociálnych a humanitných vied. V príspevku odznie niekoľko názorov a skúseností s doktorandským štúdiom, akým spôsobom doktorandi využívali možnosti reformovaného doktorandského štúdia, a ako ľahko/ťažko sa im darí uplatňovať svoje vysokoškolské vzdelanie a titul v praxi mimo akademického prostredia. Grantová podpora: POCARIM (7. rámcový program) kariéra, PhD., spoločenské a humanitné vedy, absolvent Koncept pozitívnej deviácie (Concept of positive deviance) Estera Kӧvérová Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied, Bratislava Príspevok sa zameriava na koncept pozitívnej deviácie, ktorý organizuje projekt mojej dizertačnej práce a je tiež jedným z metodologických východísk pre výskum, ktorý budem v rámci svojho PhD realizovať. Vo svojej prednáške by som chcela priblížiť začiatky svojho skúmania, ktoré som realizovala v konkrétnej marginalizovanej komunite, kde pôsobím ako dobrovoľník. Pozitívna deviácia je koncepciou, ktorá hovorí o sociálnej zmene. Ide o zvládnutie konkrétneho sociálneho problému bez použitia externých zdrojov. Riešenia je možné nájsť vo vnútri komunity a to je to, čo robí tento koncept pre mňa príťažlivým. Základným predpokladom je, že v každej komunite sa nachádzajú ľudia alebo rodiny, ktorých praktiky a správanie im umožňujú zvládať ťažkosti, ktoré ostatní členovia aj napriek prístupu k tým istým zdrojom zvládať nedokážu. Takýto členovia komunity sa potom nazývajú pozitívne deviantnými. Tento prístup je pre mňa zaujímavý preto, lebo by mohol slúžiť ako nástroj pre pochopenie a riešenie problémov marginalizovaných rómskych komunít.rn Grantová podpora: VEGA 2/0015/12 pozitívna deviácia, marginalizované rómske komunity, výskum Kreativita ako pozitívny mentálny a sociokultúrny fenomén (Creativity as a positive mental and socio-cultural phenomenon) Zuzana Laluhová Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied, Bratislava Príspevok predstavuje kreativitu ako spoločenský fenomén, ktorý sa stal terčom nie len psychologického bádania. Čo je vlastne kreativita? Existuje vôbec? Ak existuje, ako ju rozpoznáme, aké sú jej prejavy? Súčasná veda je presvedčená, že je schopná analyzovať jej vývoj, podstatu či prejavy. Príspevok predstavuje kreativitu ako komplexný a multidisciplinárny problém. Jednoznačné vymedzenie pojmu kreativity je problematické, príspevok sa preto pokúsi analyzovať tvorivosť vo viacerých rovinách. Najmä filozofickej a psychologickej, s cieľom nájsť ich vzájomnú syntézu ako kľúčový element edukačného procesu. Kladie si za cieľ odpovedať na otázky, akú pozíciu hrá kreativita v súčasnej škole a edukačnom procese. Je kreativita jedným z hlavných cieľov, ktoré edukácia sleduje? Mala by ním byť? Ako sa kreativita prejaví v aplikácii nových a neobvyklých riešeniach edukačného procesu? kreativita, edukačný proces, sociokultúrny fenomén

8 Ľavorukosť, vybrané osobnostné charakteristiky a figurálna tvorivosť študentov výtvarného umenia (Left-handedness, some personality characteristics and figural creativity of fine art students) Mária Jenčiková Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov Príspevok pojednáva o výskume zameranom na ľavorukosť, osobnostné typológie a figurálnu tvorivosť. Realizovaný výskum mal dva ciele. Prvým bolo overenie vzťahov zložiek figurálnej tvorivosti- fluencie, flexibility, elaborácie a originality a ľavorukosti, pravorukosti, extraverzie, introverzie, emocionálnej stability a nestability. Druhým bolo overenie rozdielov v skóre figurálnej tvorivosti fluencie, flexibility, elaborácie a originality u ľavákov, pravákov, extravertov, introvertov, emocionálne stabilných a nestabilných jedincov. Pre zozbieranie údajov bola použitá Skúška laterality, Eysenckov osobnostný dotazník EPQ-R - skrátená verzia a Torranceho test figurálnej tvorivosti. Výskumný súbor tvorili študenti výtvarného umenia v kombinácii s estetikou a tiež so slovenským jazykom. Výsledky otvrdili štatisticky významný záporný vzťah ľavorukosti a elaborácie a taktiež štatisticky významný kladný vzťah pravorukosti a fluencie. lateralita, ľavorukosť, osobnostné charakteristiky, figurálna tvorivosť Mechanismy rozvoje dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti v rodině (Mechanisms of reading in childhood and reading literacy development depending on home environment) Magdaléna Gorčíková 1, Jiří Šafr 2 Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra Psychologie, Praha 1 ; Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 2 Čtenářské návyky a vztah ke knize se formují již v předškolním věku a v tomto ohledu rodina stále představuje primární instituci v edukačním a socializačním procesu rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Příspěvek sleduje mechanismus utváření čtenářských kompetencí dětí ve čtvrté třídě ZŠ (věk 9 až 10 let) s využitím dat za ČR z mezinárodního výzkumu PIRLS Zvláštní pozornost je věnována vlivu kognitivního rozvoje dítěte v předškolním věku (rané čtenářské socializaci), tj. výchovným aktivitám rodičů (předčítání, zpívání, čtení znaků, slovní hry apod.) a sociokulturního zázemí rodiny (vzdělání, povolání rodičů spolu s čtenářským zázemím a preferencemi rodičů) i jejich vzájemné provázanosti. Grantová podpora: GA UK čtenářská gramotnost, raná čtenářská socializace, dětské čtenářství, raný kognitivní rozvoj Mravní usuzování v kontextu profi-volby (Moral reasoning in the context of career-choice) Hana Lukášová Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Kognitivista E. Turiel rozlišuje tři domény lidského rozhodování: osobní, konvenční a morální. Profi-volba z gymnázia je podle všeho primárně volbou osobní. Je však zjevné, že zbylé dvě domény jsou v ní také zastoupeny a hrají svou důležitou roli. Cílem tohoto disertačního projektu je především najít možné odpovědi na otázky, jak se může projevovat mravní usuzování v profi-volbě a jak se projevuje v daných doménách. Příspěvek bude v první řadě prezentací vybraných kvalitativních analýz rozhovorů s gymnazisty. Nezbytnou součástí výzkumu je také odborná diskuse, která spočívá především v uchopení mravního usuzování. Jak se totiž ukázalo, gymnazisté v profi-volbě neřeší klasická morální dilemata ve smyslu tradičního pojetí morálky, jak ji popisuje např. L. Kohlberg. Bylo tedy potřebné v rámci kognitivismu nalézt teorii, která rozšiřuje pojetí morálky např. také o zodpovědnost k sobě samému. Výsledky prvních analýz jsou tak konfrontovány mimo jiné také s teorií R.A. Shwedera, který právě s tímto rozšířeným pojetím morálky pracuje. mravní usuzování, adolescenti, morálka, profi-volba, kognitivismus

9 Navozování hypnózy pomocí fotografií (Evoking hypnosis using photografies) Martin Slabý Psychiatrická léčebna, Kroměříž Teoreticky vycházím ze strategické terapie Miltona H. Ericksona, který využíval zejména prolínání hypnózy a nehypnotické psychoterapie. Důraz kladl na individualizaci a pozitivní orientaci, roli podvědomí, nepřímé sugesce a neobvyklé úkoly. Pomocí hypnózy se snažil ovlivnit nevědomé roviny fungování s cílem oslabit běžné všední nastavení a zbavit klienta jeho rigidních naučených vzorců myšlení a chování. Erickson i jeho pokračovatelé vymýšleli různé individualizované techniky navození a rozvíjení hypnotického stavu. Ve své praxi často navazuji hypnózu pomocí vybraných fotografií s cílem počátečního zmatení klienta a navození disociace díky nevědomému hledání minulých zážitků připomínající jím vybraný motiv obrázku. K tomuto účelu využívám sbírku fotografií, ve kterých dominují zejména rozostřené podněty, předměty ve vzájemném vztahu v prostoru a body fixující pozornost klienta. V závěru článku nastiňuji možnost kvalitativního výzkumu pro ověření účinnosti tohoto přístupu. hypnóza, Milton H. Erickson, role podvědomí, nepřímé sugesce, navození transu Nedirektivní vedení dialogického jednání s vnitřními partnery (Non-directive guidance of dialogical acting with the inner partner) Stanislav Suda Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita, Katedra pedagogiky a psychologie, České Budějovice Příspěvek na případových studiích objasňuje (s použitím sebereflexí a videozáznamů), proč o disciplině mluvíme jako o nedirektivní. Dialogické jednání neobsahuje hodnocení ve známé podobě. Hodnocení se neodehrává na škále výborně až nevyhověl. Student je neustále veden a podporován k vlastnímu experimentálnímu a veřejnému jednání v nepřipravené situaci. Téma pokusů nepodléhá hodnocení - zkušenost nastává až zveřejněním jednání, myšlenek a následnou reflexí. Student je podporován k psaní sebereflexí (včetně veškerých pochybností, nejasností) a následnému poskytnutí těchto sebereflexí k diskuzi na základě autorského čtení. Stejně tak i k autorským pokusům ve formě čtených textů či dramatických tvarů. Díky případovým studiím je možno sledovat kvalitativní změnu psané sebereflexe, ve videozáznamech pak změnu utváření improvizované situace a vlastního jednání. Podstatným znakem se jeví objev vlastní dialogičnosti, fenoménu hry a připuštění experimentu jako studijního předpokladu. Grantová podpora: GA JU dialogické jednání s vnitřními partnery, sebereflexe, případové studie, vlastní dialogičnost O tom, ako robím PhD. o PhD. Príbeh auto/etnografického výskumu (Doing PhD about PhD. Story of auto/ethnographic research) Kamila Beňová Fakulta humanitných vied Univerzita Mateje Bela, Inštitút sociálnych a kultúrnych štúdií, Banska Bystrica Doktorandské štúdium je, vzhľadom na Bolonský proces, konštituované ako tretí stupeň vysokoškolského štúdia, je najvyšším akademickým titulom, aký možno v rámci univerzitného vzdelania získať. Zároveň sú doktorandi/ky, podľa európskych politík, považovaní za mladých výskumníkov, ktorí majú hrať dôležitú rolu pri budovaní Európskeho vysokoškolského i výskumného priestoru; doktorandské štúdium je tiež rozhodujúcou fázou pri budovaní (nielen) akademickej kariéry. Avšak spája sa s ním mnoho paradoxov a problematických miest, ktoré reflektujú práve socio-vedné kvalitatívne výskumy. Čo ak doktorandské príbehy rozprávajú iný príbeh ako vláda, inštitúcie či školitelia? Autorka sa na pozadí teoreticko-metodologickej orientácie svojho dizertačného výskumu (realizovaného v odbore etnológia), koncipovaného ako feministická (kritická) etnografia doktorandského štúdia, pokúsi prostredníctvom autoetnografického prístupu, o reflexiu vlastnej akademickej dráhy, ako aj socio-politických kontextov, v ktorých dnešné doktorandské štúdium na Slovensku zažíva/prebieha. PhD., auto/etnografia, akademická dráha

10 Partnerské vztahy očima žáků se sluchovým postižením (Relationships through the eyes pupils with hearing impairment) Veronika Švecová Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Ústav speciálněpedagogických studií, Olomouc Příspěvek s názvem "Partnerské vztahy očima žáků se sluchovým postižením" seznamuje se záměry výzkumného šetření, které bude realizováno v rámci projektu s názvem "Iniciační analýza podmínek inkluze u osob se specifickými potřebami". V teoretické části příspěvek kategorizuje žáky se sluchovým postižením na žáky nedoslýchavé, žáky se zbytky sluchu, žáky neslyšící a žáky ohluchlé. Dále se zabývá formami vzdělávání žáků se sluchovým postižením s akcentem na edukaci těchto žáků ve školách pro žáky se sluchovým postižením, specifiky osob se sluchovým postižením, problematikou socializace a partnerskými vztahy osob se zdravotním postižením obecně. V praktické části příspěvek popisuje záměry výzkumného šetření, etapy realizace výzkumného šetření, cílovou skupinu a výzkumnou metodu. Na závěr příspěvek seznamuje s dílčími výsledky. kategorie žáků se sluchovým postižením, žák se sluchovým postižením v základní škole pro sluchově postižené, problematika socializace osob se sluchovým postižením, partnerské vztahy osob se sluchovým postižením PhD Existence v České republice a na Slovensku (PhD Existence in the Czech Republic and Slovakia) Miroslav Charvát, Aleš Neusar Příspěvek představí monografii na téma PhD existence, která vyšla na konci léta 2012 a k jejímuž sepsání vedly i vlastní zkušenosti autorů s doktorandským studiem. Knihu lze zdarma stáhnout na webu Katedry psychologie FF UP v Olomouci v sekci monografie a sborníky. Jaké to je být doktorandem či doktorandkou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, očekávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů doktorských studijních programů v oboru psychologie. PhD existence je pro mnohé i živobytím a přípravou na budoucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost. Kniha se proto věnuje také tématům (a užitečným tipům), jak se co nejlépe připravit na tuto cestu od přijímacího řízení (kam se hlásit) přes volbu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí, jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní disertace či budování vlastní nenahraditelnosti. Autoři též chtějí vyzvat případné zájemce ke spolupráci na dalším aktualizovaném vydání této publikace tak, aby byla užitečným průvodcem pro další generace doktorandů. Ph.D., doktorské studium psychologie, PhD existence, disertační výzkum, psaní disertace Počítač experimentátorem, vědec bez práce. Metodologické poučení z parapsychologie. (Computer as an experimenator, scientist without a job. Methodological lessons from parapsychology) Jan Votava Filozofická fakulta Masarykova Univerzita, Katedra filozofie, Brno Práce parapsychologů (vědců snažících se zkoumat možnou existenci mimosmyslového vnímání a psychokineze) již nejednou vedla k rozvoji metodologických postupů, které byly v sousedních oborech v dané době téměř neznámé (týká se to například meta-analýzy i jiných statistických technik). Ani v posledních desetiletích parapsychologie po metodologické stránce svůj progresivní charakter neztratila - v tomto kontroverzním oboru byla (mimo jiné) brzy a s vysokou pečlivostí zavedena počítačová kontrola experimentů. Příspěvek zejména na příkladu tzv. automatizovaného ganzfeld experimentu popisuje metody, přednosti i nevýhody maximální kontroly výzkumu a následně zkoumá, jak daleko lze v tomto směru ještě zajít a zda s pomocí této otázky nenahlížíme do budoucnosti vědy. Jelikož v současné vědecké praxi stále zůstává mnoho nedostatků, které lze zavedením zvýšené kontroly mírnit, je diskuse o parapsychologii i z tohoto důvodu inspirativní. parapsychologie, metodologie, experimentování

11 Porovnání resilientních faktorů u rodičů dětí se zrakovým postižením a u zrakově postižených rodičů - představení problematiky disertačního záměru (Comparing resilient factors in parents of children with visual impairment and visually impaired parents - performance issues dissertation project) Kristýna Haklová Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Ústav speciálněpedagogických studií, Olomouc Narození dítěte se zrakovým postižením představuje pro rodinu dozajista vznik nové, místy velmi psychosociálně náročné životní situace. Rozhodne-li se dospělý jedinec se zrakovým postižením založit rodinu, potkává jej též mnoho psychických i společenských změn, občas i těžkostí v této oblasti. Je tedy patrné, že se jedná o záležitost komplexnějšího rázu, která přesahuje a prolíná hranice působení jednotlivých humanitně zaměřených oborů. resilientní faktory, rodičovství, zrakové postižení, disertační práce Porovnanie výskytu významných udalostí medzi osobami s depresívnou poruchou a kontrolným súboru (Comparison of the occurrence of important events among individuals with a depressive disorder and a control sample) Daniel Durkáč, Dagmar Breznoščáková Filozofická Fakulta Univerzita P. J. Šafárika, Katedra psychológie, Košice Ako je známe, vzniku depresívnej poruchy často predbieha stresová udalosť. Náš výskum, ktorý má dve časti, sa zaoberá takýmito udalosťami. V prvej časti, bolo cieľom nášho výskumu zistiť, aké významné situácie, ktoré môžeme považovať za stresové, sa vyskytujú u osôb s depresívnou poruchou. Tieto udalosti sme zisťovali obsahovou analýzou anamnéz týchto osôb. V druhej časti porovnávame výskyt týchto situácií s kontrolným súborom. Porovnaním týchto dvoch skupín sme chceli zistiť, či sa v kontrolnom súbore vyskytujú dané situácie menej, ako na to poukazuje teória. Takáto analýza prináša dve užitočné informácie. Jednak zisťuje, či sa v živote osôb s depresívnou poruchou vyskytujú aj iné dôležité situácie, na ktoré sa bežne vo výskume nepamätá. Takisto, porovnaním s kontrolným súborom prináša informácie, či je týchto udalostí v klinickej populácií skutočne viac ako na to poukazuje teória. významné udalosti, depresia Postoje ke smrti a náboženské přesvědčení (Attitudes towards death and the religious belief) Klára Machů, Daniel Dostál, Olga Pechová K měření postojů ke smrti byl použit Revidovaný profil postojů ke smrti (The Death Attitude Profile-Revised), který zahrnuje pět dílčích škál, z nichž dvě měří pozitivní postoje ke smrti, dvě se zaměřují na negativní postoje ke smrti a poslední škála zkoumá neutrální postoje. Výzkumu se zúčastnilo 352 respondentů z dospělé nestudentské populace. Regresní analýza dat prokázala, že zdaleka nejsilnějším faktorem ovlivňujícím postoje ke smrti je náboženské přesvědčení, které mělo statisticky významný vliv na tři z pěti sledovaných dimenzí (strach ze smrti, vyhýbání se smrti a přátelské přijetí smrti). U škály přátelské přijetí smrti byl zjištěn taktéž rozdíl mezi křesťany a respondenty hlásícími se k jiným náboženstvím. V příspěvku budou diskutovány další perspektivy výzkumu v této oblasti. Grantová podpora: Realizace výzkumu byla umožněna díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělené roku 2013 Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. náboženství, smrt, postoje, spiritualita Primární zdroje ve výuce v pregraduálním studiu aneb jak propojit metodologii napříč celým kurikulem (Primary resources in undergraduate teaching: how to connect methodology through the whole curriculum) Eva Literáková Filozofická fakulta Masarykova univerzita, Psychologický ústav, Brno