R O K Y C A N Y KAKEJCOV. Florian jako samostatné panství. Florian kycan na trase mezi Mirošovem a Spá-

Transkript

1 R O K Y C A N Y KAKEJCOV Obec Kakejcov leží 8 km jižnì od Ro Florian jako samostatné panství. Florian kycan na trase mezi Mirošovem a Spá Gryspek, rytíø z Gryspachu, se, aè katolík, leným Poøíèím v 520 m n. m., 1 km od ob zúèastnil odboje proti Ferdinandovi II. ce smìrem k Mirošovu leží ke Kakejco Habsburskému. Zemøel bìhem války a vu náležející samota Dražky. Celková ka commissio coufiscationis zabavila jeho tastrální rozloha vesnice èiní 186 ha, jmìní, které potom získal Adam starší v souèasné dobì zde žije asi 85 obyvatel. Vratislav z Mitrovic, který mìl také statek Poøíèí, tehdy ještì ne Spálené. Od tìch Ostatnì nasvìdèuje tomu i pøíbuznost dob patøil Kakejcov farou do Poøíèí a jmen. teprve roku 1786 byl pøipojen k farnosti Za tøicetileté války pluk Vernera ple mešenské. nil zdejší krajinu od Poøíèí pøes Tìnovice k Luèištùm, zapálil Poøíèí a znièil také ves Zarubíny za Mešnem. Je tedy pravdìpodobné, že se nìkteøí vesnièané usadili spoleènì s Kamýckými v nové osadì Kakejcovì. Ze starších dob nenalézáme o Kakejcov Mezi léty náležel Kakejcovì zmínky a je tedy vidìt, že vznikl teští k farnosti rožmitálské, kam Kakejcov prve v dobì pozdìjší. Kde dnes stojí dvùr odvádìli desátek. Z toho je vidìt, že Kamínky, stávala kdysi tvrz Kamýk, k níž Kakejcov patøil v posledních letech ke náležela ves stejného jména. Páni z Kamýku pocházeli z rodu vladykù Drslavi Dokud zboží mirošovské náleželo rycù a mìli v erbu vztyèeného berana. Byli tíøi Gryspekovi, dolovala se v celé zdejší pøíbuzní pánù z Držky, jejichž zøícenina krajinì železná ruda. Železo se zpracováhradu se nachází v lese pod Trokavcem. valo v hamrech na Padrti, kterou Gryspek Ves Kamýk pøipomíná se pøi tvrzi roku založil. V 18. století byl Mirošov pøipojen 1368, kdy rytíøi ze Š áhlav prodali èást vsi k panství zbirožskému, ale u Kakejcova Kamýku Jakubovi z Kamýku. Tvrz zpustla se ruda ještì dolovala. Dovážela se nejspíš za husitských válek, když Rokycanští táhli do Nových Mitrovic, kde hrabì z Mitrovic na hrad Lopatu a cestou plenili zboží pá založil vysokou pec, jež pracovala ještì nù vìrných císaøi Zikmundovi. Vesnice v 19. století. Roku 1820 se ruda dolovala existovala až do tøicetileté války a osamìlá zboží mirošovskému, které náleželo nej ještì ve Skalkách. hospoda tu stála ještì na poèátku osm prve Lvu z Rožmitála, potom Volfovi z Vøe Družstvo pro rozvod elektrické enernáctého století. Obyvatelé sežehnuté ves sovic a od roku 1550 Florianu Gryspekovi, gie bylo v Kakejcovì ustaveno v roce nice Kamýku se odstìhovali dál od cest rytíøi z Gryspachu. Ten vlastnil celou kra 1932, elektrifikace byla dokonèena až po a založili patrnì nynìjší osadu Kakejcov, jinu od Mešna po Rožmitál a vystavìl zá válce. Od roku 1934 zde vyvíjí èinnost nebo v obci není budovy, která by nasmek v Mirošovì. Zemøel roku 1588 a za sbor dobrovolných hasièù a dìlnická tìlonechal vìdèovala, že je starší než ze 17. století. sedm synù, z nichž Mirošov zdìdil cvièná jednota. Zaèátkem roku 1939 byl založen fotbalový klub Slavia Kakejcov, vlastní høištì bylo vybudováno až v roce V roce 1850 zde byl ustaven obecní úøad, který fungoval až do roku 1945, kdy ho vystøídal místní národní výbor. V roce 1960 byl Kakejcov slouèen s Mešnem a Kornaticemi pod hlavièkou MNV Mešno, v roce 1980 pak správnì pøipadl pod Mìstský národní výbor Mirošov. K 1. lednu 1992 vznikl samostatný Obecní úøad Kakejcov, který vykonává správu v Kakejcovì a na Dražkách. V roce 2008 byl obci udìlen znak a vlajka

2 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í KAMENEC péèí. Kulturním zaøízením je mimo po hostinství pøedevším obecní knihovna s bezplatným pøístupem k internetu. I pøes malý poèet obyvatel je vesnice spoleèensky aktivní. Pùsobí tu sbor dobrovolných hasièù a fotbalové družstvo mužù, oba spolky reprezentují Kamenec v regionálních hasièských a fotbalových soutìžích. Kromì toho se podílí na zve lebování obce a poøádání mnoha kultur ních, sportovních a spoleèenských akcí. Na travnatém høišti se každoroènì koná pálení èarodìjnic, v místní restauraci U Øehoøù probíhá oblíbená mikulášská nadílka. Kamenec se rozkládá na území o katastrální výmìøe hektarù na bøezích Radnického potoka. V souèasné dobì tu žije 50 obyvatel, díky klidu a krásné pøírodì je vesnièka vyhledávaná k rekreaci. První písemná zmínka o této obci se objevuje až roku 1838, byla však pravdìpodobnì založena již roku 1760 s poèátkem dolování bøidlice kamenné a vitriolové. Do roku 1904 fungovala v Kamenci poslední kamencová hu v západních Èechách, stopy po této tìžbì jsou na nìkterých místech dodnes patrné. Do obce byla zavedena autobusová doprava, kterou zdejší obyvatelé využívají k dojíždìní za prací, vzdìláním i lékaøskou v obci je vybudována kanalizace, plyno fikace a veøejný vodovod, nachází se tu koupalištì, prodejna potravin i restauraè ní zaøízení. Bìhem roku probíhají v Kamenném Újezdu zajímavé kulturní a spoleèenské akce, napøíklad dìtský bál, sousedské po sezení, turnaj v mariáši, hasièský ples, sta První hodnovìrná písemná zmínka vìní a kácení máje, den matek, prvomáo této vsi pochází z roku 1368, kdy ji první jový prùvod, dìtský den èi soutìže v rùzpražský arcibiskup Arnošt z Pardubic da ných sportovních disciplínách. Na jejich roval rokycanskému proboštství. organizaci se kromì pøedstavitelù obce Díky své pøíznivé poloze nedaleko Ro podílí i oba aktivní obecní spolky, Sbor kycan je Kamenný Újezd ideální obcí dobrovolných hasièù Kamenný Újezd a TJ ke klidnému rodinnému bydlení. Obyva Sokol Kamenný Újezd. telùm slouží dobrá obèanská vybavenost, Obec se nachází 3 km jihovýchodnì od Rokycan na katastrálním území o roz loze 773 hektarù. Toto území tvoøí dvì èásti Kamenný Újezd a Kocanda. V sou èasné dobì žije v obou èástech dohro mady asi 680 obyvatel. KAMENNÝ ÚJEZD KAØEZ V poslední dobì je obec postupnì opravována a zvelebována, vybudována byla nová obytná zóna, èistièka odpad ních vod i bezdrátový obecní rozhlas. Zrekonstruována byla budova sokolovny, která dnes slouží ke sportovním aktivitám místní mateøské a základní školy a TJ Sokol i k poøádání spoleèenských akcí. Obec se nachází 4 km od Zbiroha pøi silnici z Prahy do Plznì. Rozloha jejího ka tastrálního území èiní 587 ha, v souèas nosti tu žije pøes 600 obyvatel. K obci patøí i èásti Borek, Pìtidomí a Malý Újezd, roz prostírající se za železnièní tratí. Poprvé v historických pramenech je vesnice zmínìna v roce 1281 v souvislosti s nìjakým Otou z Kaøeza. Její název vznikl hláskovou obmìnou ze slova paøez, ten je vyobrazen i v obecním znaku. Nejvýznamnìjší stavbou v obci je novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vybudován ve 40. letech 20. století pøevážnì z prostøedkù získaných ze sbírek a darù. Okolí Kaøezu je vyhledáváno pro svou krásnou pøírodu, návštìvníci zde mohou nalézt rozlehlé lesy i rybníky. O atraktivitì této lokality svìdèí množství rekreaèních chat a chalup

3 R O K Y C A N Y KAØÍZEK Vesnice leží 5 km jihovýchodnì od zvonem. Tento zvon sem byl pøemístìn sdružení obcí Mikroregion Zbirožsko. Zbiroha pod Kaøízskou horou (587 m n. ze staré døevìné zvonièky, která ve vsi m.) v prùmìrné nadmoøské výšce 510 stála do roku Nedaleko obce se metrù. Na jejím katastrálním území sou nachází místo, na kterém se podle povìsti èasné rozlohy 445 ha žije kolem padesáti zastavil tudy projíždìjící císaø Josef II., trvale hlášených obyvatel. aby si zde odpoèinul a poobìdval. Dnes Na území dnešní obce stávala støe je proto nazýváno Studená kuchynì. dovìká tvrz, poprvé pøipomínána již v ro Katastrem obce vede cyklotrasa è. 6 ce 1263 v listinì ostrovského kláštera, a èervená, žlutá a modrá turistická trasa. jejíž zbytky zde byly patrné ještì v 19. Nedaleko se rozléhají ètyøi chránìné Kastoletí. První hodnovìrné zprávy o exis øezské rybníky s hnízdišti mnoha vodních tenci samotné vsi Karziezek se objevují ptákù, v okolních lesích si pøijdou na své roku hlavnì houbaøi. V blízkosti vesnice se na Z kulturních památek se v Kaøízku chází nìkolik rekreaèních objektù, posedochovala dvì lidová roubená stavení a zení v místní pøíjemné hospùdce jistì budova obecního úøadu s vìžièkou se ocení i unavení turisté. Kaøízek je èlenem KLABAVA Obec ležící nad stejnojmennou øekou Pøedností Klabavy je dobré autobuso Klabavou asi 5 km od Rokycan se rozléhá vé i vlakové spojení, v obci byla vybudo na ploše o katastrální výmìøe 150 hekta vána kanalizace, plynofikace i veøejný vo rù. V souèasné dobì v ní žije témìø 450 dovod a funguje zde také poboèka pošty. obyvatel. Pro své kulturní aktivity a spoleèenské Jméno získala obec od øeky, která pro akce mají obèané k dispozici obecní klutéká jejím katastrem. Její název byl prav bovnu. Ve vesnici funguje nìkolik zájmových dìpodobnì odvozen od slovinského slo spolkù, které nabízí volnoèasové aktivity va klabotina, tzn. naplavenina. První pí pro své èleny a poøádají mnoho zajímasemné zprávy o existenci této vsi se do vých akcí, jmenovat lze napøíklad TJ Sokol, chovaly z roku 1368, jde o zmínky v listinì DTJ Klabava èi Klub cyklistù Klabava. prvního pražského arcibiskupa Arnošta Nedaleko Klabavy se nalézá pøírodní z Pardubic. S historií obce je nejvíce spjagické památka Pod starým hradem, paleontolo to železáøství, v jejím okolí se nacházela nalezištì chránìné již od roku znaèná ložiska železné rudy. KORNATICE návštìvníky k zajímavým místùm tohoto kraje, napøíklad na zámek Kozel u Š áh lavic, ke zbytkùm støedovìkých tvrzí Javor a Mydlná, na zøíceninu hradu Lopata èi ke stejnojmenné pøírodní rezervaci o roz loze témìø 5 ha, která hrad obklopuje. Kornatice se nachází asi 10 km jižnì od Rokycan na katastrálním území o roz loze 512 hektarù. V souèasné dobì v obci žije více jak 150 obyvatel, jejich poèet postupnì vzrùstá hlavnì díky výstavbì nových rodinných domù. V okolí dnešních Kornatic se vyskytuje nìkolik mohylových polí, která dokládají zdejší husté keltské osídlení. První písemná zmínka potvrzující existenci obce se objevuje roku Nejstarší stavbou ve vesnici je malá kaplièka, jejíž stáøí se dosud nepodaøilo urèit a která je spolu s pomníkem obìtí 1. svìtové války obklopena staletými lipa mi. Kornaticemi vede nauèná stezka F. X. France, která má návštìvníky seznámit s bohatou a zajímavou historií tohoto kra je. 10 km dlouhá stezka je pojmenována podle prùkopníka historické archeologie Františka Xavera France, který prozkou mával zdejší mohylová pole. Katastr vesnice protíná hustá sí turistických tras a cyklotras, které dovedou 175

4 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í KLADRUBY Obec Kladruby u Radnic je malá ves spjaty s obcí Kladruby, lze jmenovat Vojnièka ležící v severní èásti rokycanského ìcha Vlastimila Janotu ( ), uèi okresu, asi 25 kilometrù severnì od Ro tele a beletristu, vydavatele a zakladatekycan. Od øeky Berounky je vzdálena le èasopisu Poutník od Otavy, který byl zhruba pìt kilometrù, od zøíceniny hradu také øeditelem školy v Písku. Ve Tøíma Krašov pak asi šest. Pøesná lokalizace ob nech zemøel Jaroslav Cingroš (1895 o o ce je zemìpisné šíøky a ), spisovatel, myslivec a ochránce zemìpisné délky, nadmoøská pøírody, který sloužil jako plukovník èeskovýška èiní 385 m. Obec Kladruby je tvo cházel i Rous, purkrabí na Karlštejnì v po slovenské armády a ruský legionáø. øena èástmi Kladruby, Høešihlavy, Tøíma lovinì 15. století. Obec pak vlastnilo nì Ve vsi dnes funguje prodejna smíše ny a Vojenice o celkové katastrální vý kolik majitelù, až ji roku 1734 zakoupili ného zboží a pohostinství v kulturním 2 mìøe 13,71 km. Obecní úøad Kladruby od Bìšínù z Bìšin páni z Rumerskirchenu. domì s velkým sálem. Zde se obyvatelé spravuje území s celkem 152 obyvateli. Ti zde postavili nejen zámek, ale i dnes schází pøi poøádání taneèních zábav a dávno zaniklý pivovar, sladovnu, mlýn, ovhasièù, plesù. Velmi èinný je sbor dobrovolných èín, chmelnici a hospodáøský dvùr, který který byl založen již v roce se ještì èásteènì dochoval. Pravidelnì se poøádají hasièské soutìže, Historie vesnièky Tøímany je od samé dìtské dny a i jiné pøíležitostné akce. ho poèátku spjata s historií nedalekého Pro nejmenší bylo v obci zbudováno hradu Krašova, se kterým sdílela èi trpìla dìtské høištì, je tu také høištì na volejbal stejný osud, hlavnì husitským obléháním a pìkná posilovna v budovì obecního a za tøicetileté války. Tehdy bylo celé okolí úøadu. Nelze zapomenout ani na místní hradu vypáleno a velmi zpustošeno, ale knihovnu. V obci Tøímany je možné atrak ves se brzy vzpamatovala a již roku 1676 tivní sportovní vyžití na velkém golfovém Už pøi vyslovení jména obce Kladruby mìla 129 obyvatel. Tehdy byla natrvalo høišti nebo ve skautském táboøišti a rekje dobøe cítit jeho slovanský pùvod. Je pøipojena ke Chøíèi a poddanský lid tak reaèním støedisku u øeky Berounky. vlastnì tak èeské, že na našem území jsou musel docházet na robotu až za øeku. Blízkost pøírodního parku Horní Be Kladruby hned jedenáctery, nepoèítaje rounka, na jejíž hranici obec leží, dává rùzné Kladeruby, Kladrubce a podobnì. tušit turisticky pøitažlivou krajinu. Právì Také se hned vybaví neproniknutelné lesy pìkné lesy, øeka a zvlnìná kopcovitá kraa hvozdy a pracovitý lid, který zde klády jina s výhledem do dalekého okolí je tu rubal a osadu v dávnovìku založil. První risticky velmi vyhledávanou lokalitou. písemná zpráva o obci Kladruby pochází Snad nejpìknìjším místem jsou Tøímanz roku 1329, o osadì Vojenice, která s nihybem ské skály se svým divokým srázem nad zámi byla vždy spojena, pak z roku øeky Berounky. Bìhem letních mì Obì tyto osady byly tehdy majetkem provatel sícù se díky tìmto lákadlùm poèet obyboštství mìlnického. Pozdìji ale pøešly vždy znìkolikanásobí. Na své si pøi do držení vrchnosti nedalekého Liblína, Kladruby mají udržovanou a malebbaøi jdou nejen vodáci a rybáøi, ale také hou jeden èas patøily i k panství Høešihlavy a nou náves s rybníkem a novì opravenou a rodiny s dìtmi. nakonec byly pøipojeny ke Zbirohu. zvonièkou uprostøed. Bohatá zeleò dává Obec Høešihlavy se pøipomíná po obci pìkný vzhled a navozuje pohodovou prvé v roce 1363, kdy dal Jan z rodu Høe atmosféru. Vesnièka Høešihlavy se mùže šihlavù postavit oltáø v dominikánském pyšnit malým zámkem ve stylu Ludvíka kostele v Plzni. V této dobì byla ves roz XVI., který zde dal vystavìt baron Ferdìlena, jednu èást drželi Høešihlavové, dinand Maria z Rumerskirchenu. K zámku druhou Mikuláš Osovec. Z Høešihlav po pøiléhá nevelký park. Výraznou dominantou je i kostel se zajímavou samostatnì stojící døevìnou zvonicí. Nedaleko kostela stojí unikátní kamenná pieta, která je po celkové opravì, stejnì jako socha sv. Vojtìcha. Za zmínku stojí také prastarý kamenný špýchar. Ve Vojenicích je dominantou filiální kostel sv. Jana Køtitele, prastarý chrám, který dnes již svému úèelu neslouží. Z významných osobností, které jsou 176

5 R O K Y C A N Y LHOTA POD RADÈEM Vesnièka leží pod vrchem Èihátko vyhledávají obèané Lhoty v nedalekém (654 m n. m.) v masivu Radeè, který je Zbirohu, slouží jim k tomu také pravidel souèástí Brd. Rozloha katastrálního úze né autobusové linky. Pøímo v obci fun mí obce èiní 738 ha, v souèasnosti zde guje nìkolik pohostinství a obchodù a ne žije více jak 300 obyvatel. daleko pila. V budovì bývalé školy dnes První písemná zmínka o této Lhotì sídlí obecní úøad, knihovna a hostinec. pochází z roku 1352, v prùbìhu staletí Pøíznivci sportu se v obci sdružují v TJ èasto mìnila své názvy. Na kopci nad ves Sokol, který Lhotu reprezentuje v okres nicí stával hrad, ze kterého do dnešní do ním pøeboru. Dalším aktivním spolkem by zbyly jen ruiny. Ze 14. století pochází zde je sbor dobrovolných hasièù, který pozùstatky starého mlýna. spolu s fotbalisty poøádá pro své spolu Nejvýznamnìjší církevní památkou obèany øadu kulturních a spoleèenských ve Lhotì je barokní kostel sv. Filipa a Ja akcí. Udržuje se tradice stavìní a kácení kuba na návsi, postavený kolem roku máje i mikulášské nadílky, oblíbené jsou plesy a taneèní zábavy. Vìtšinu služeb obèanské vybavenosti LHOTKA U RADNIC Obec se skládá ze dvou èástí Lhotka mohou využívat služeb obecního úøadu, u Radnic a Chockov, obì èásti dohromady veøejné knihovny a prodejny potravin. zabírají území o katastrální výmìøe Dopravní spojení je zajiš ováno prostøed hektarù. V obci v okrese Rokycany dnes nictvím linkových autobusù. žije jen asi 60 obyvatel. Nejaktivnìjším obecním spolkem je První hodnovìrná písemná zmínka sbor dobrovolných hasièù, který vykonáo existenci této vesnice pochází z roku vá požární ochranu a reprezentuje Lhot ku v oblastních požárních soutìžích. Ha Ke kulturním památkám ve Lhotce sièi také organizují mnoho spoleèenských u Radnic lze zaøadit udržovanou kaplièku akcí pro dìti i dospìlé, napøíklad sporna návsi, v Chockovì stojí také malá kap tovní odpoledne na høišti. V roce 2011 lièka a zdìný køížek. oslavil sbor 80. výroèí svého založení. Stejnì jako v jiných malých obcích Okolí obce je vhodné k pìší turistice Plzeòského kraje není ani v této vesniè a odpoèinku v pøírodì, nedaleko vedou ce obèanská vybavenost pøíliš rozvinu turistické trasy a cyklotrasy. tá. Funguje zde veøejný vodovod, obèané LIBLÍN Liblín se rozkládá na katastrálním území soch z 18. století. Na námìstí stojí kostel o celkové rozloze 605 ha. V souèasné sv. Jana Nepomuckého z let , dobì žije v mìstysi, ležícím nedaleko sou v jeho blízkosti se nachází nìkolik starých toku Berounky se Støelou, témìø 300 osob. hrobù, které jsou pozùstatky pùvodního Poprvé byl Liblín písemnì zmínìn ro høbitova, zrušeného již roku V Horku 1180, ve 13. století patøil klášteru sv. Jiøí ním Liblínì se nalézá zajímavá kaplièka v Praze. Okolo roku 1360 byla nedaleko z 1. poloviny 18. století. Díky svým historickým památkám a osady zahájena stavba hradu Libštejn, okolní krásné pøírodì je mìstys èastým který se po svém dokonèení stal správním cílem turistù. Pro ty je pøipraveno mnoho støediskem širokého okolí. možností ke stravování a ubytování, od Nejvýznamnìjší památkou Liblína je sud se mohou vydat napøíklad na nemístní zámek, který však není volnì pøí dalekou zøíceninu hradu Libštejn, do Kra stupný, protože slouží jako ústav sociální šova èi Mariánské Týnice. Obec je èlenem péèe. Je však možné si prohlédnout zá Mikroregionu Radnicko. mecký park a v nìm nìkolik krásných 177

6 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í LÍŠNÁ Obec se rozkládá na katastru o rozloze ka na návsi se nachází kostel sv. Václava 781 ha obklopena poli a lesy. K z roku zde bylo evidováno 765 obyvatel. Spolkový život v obci je na velice vy První písemná zpráva o vsi Líšná je da soké úrovni. Sbor dobrovolných hasièù tována rokem 1539, ve kterém král Ferdi tvoøí družstva mužù i žen, SK Líšná má odnand I. Habsburský povolil zdejším pod díly fotbalu a stolního tenisu. Stálou èlendaným docházet do zbirožské farnosti. skou základnu ve vsi má také Spolek rybáøù, Myslivecké sdružení Chrasta Líšná Severozápadnì od Líšné na kopci se a Honební spoleèenstvo LíšnáTýèek. kdysi tyèil hrad Øebøík, na jehož místì Spolu s pøedstaviteli obce organizují dnes stojí kostel apoštolù sv. Petra a Pavla, spolky pro své spoluobèany zajímavé kuljako farní uvádìný již roku Kostel je turní a spoleèenské akce, jmenovat lze otevøen každoroènì 4. èervence pøi mši napøíklad dìtský den, neckyjádu, maškarkonané u pøíležitosti poutì a bìhem kon ní bál, rybáøské závody, kácení máje, oslacertù vážné hudby, které se v nìm konají vu dne matek aj. pod názvem Koncert s obrazy. U rybní LITOHLAVY Litohlavy, projížïkou na koni a cviènou støelbou pod dohledem èlenù myslivec kého sdružení. V roce 2011 se konal první roèník Øemeslného symposia 3K, který návštìvníkùm pøiblížil práci kováøù, kameníkù a keramikù. Litohlavy leží 3,5 km od okresního mìsta Rokycany v údolí Oseckého po toka. Na katastrálním území obce, které zabírá plochu o rozloze 777 ha, žije v sou èasné dobì asi 500 obyvatel. První písemné dokumenty, dosvìdèující existenci Litohlav, pochází z roku Dominantou vesnice je poutní kaple Navštívení Panny Marie se tøemi vìžiè dìli v èervenci se koná Vršíèková pou, kami stojící na pahorku Vršíèek (431 m n. v pøírodním areálu se odehrává házenm.), která byla vystavìna v letech 1744 káøský turnaj i taneèní zábavy. K dalším K dalším památkám patøí kaplièka kulturním akcím je využíván sál místního a nìkolik pomníkù. hostince s pøilehlým sportovním areálem. Litohlavy žijí pestrým spoleèenským TJ Sokol poøádá pro nejmenší obyvaživotem, jejich obyvatelé dodnes dodržují tele dìtský den spojený s procházkou ponìkteré lidové zvyky a tradice. První ne hádkovým lesem, ukázkou techniky SDH MEDOVÝ ÚJEZD Obec leží 15 km východnì od Roky veny nové autobusové zastávky, lavièky can, obklopená krásnou podbrdskou pøí a informaèní tabule, dokonèena byla plyrodou tvoøenou pøevážnì lesy. Na katastrální nofikace. Obèanùm i návštìvníkùm slouží ploše ha zde žije 220 obyvatel. prodejny potravin i restauraèní zaøízení, Poprvé byl Medový Újezd písemnì v létì je v provozu koupalištì se saunou, zmínìn roku 1336, kdy ho darem obdržel obèerstvením, antukovými kurty a høiš Petr z Rožmberka od krále Jana Lucem tìm pro míèové hry. burského spolu s jinými obcemi v okolí. Okolí vesnièky je ideálním místem Náves Újezdu lemuje nìkolik starých k odpoèinku uprostøed pøírody i k nenároubených lidových staveb z 2. poloviny roèné turistice. Zdejší lesy jsou pravým 18. století. Uprostøed návsi stojí ètverco rájem pro houbaøe i milovníky procházek. vá barokní kaplièka se zvonièkou, v dolní Pøi severním okraji vesnice v lokalitì Na èásti obce se nachází pomník obìtem 1. Skále bylo už roku 1978 vyhlášeno chránìné svìtové války. paleontologické nalezištì se vzácsvìtové V posledních letech prochází Medový nými zkamenìlinami hlavonožcù. Újezd postupnou obnovou. Byly posta 178

7 R O K Y C A N Y MEŠNO Mešno se nalézá 11 km jižnì od okresního tele konají pouze pøi poutích. Ve zdi kos hasièù a myslivecké sdružení. V roce mìsta Rokycany v prùmìrné nad telního høbitova se nachází zajímavý smír 2010 byl v Mešnu obnoven nohejbalový moøské výšce 492 metrù. V souèasnosti èí køíž. oddíl. tu žije necelá stovka obyvatel, rozloha Pitná voda je zajiš ována prostøednic katastrálního území èiní 582 ha. tvím veøejného vodovodu, byla tu vybu První písemná zmínka o vsi Mešno se dována i kanalizace. Pøíznivcùm sportu objevuje v souvislosti se zdejším kostelem je urèeno víceúèelové sportovní høištì, v roce které je vhodným místem k aktivnímu od Starý kostel roku 1898 kompletnì vy poèinku. hoøel, dnes mají vìøící nový kostel Nej Mešno žije bohatým spoleèenským svìtìjší Trojice, který byl vysvìcen roku životem a jeho obyvatelé dodržují staré Novogotická kulturní památka je lidové zvyky a obyèeje. Oblíbená je tøepro veøejnost otevøena každou tøetí so ba velikonoèní koleda, stavìní a kácení botu v mìsíci, prohlédnout si zde lze krás májky, staroèeská pou aj. Na organizaci né okenní vitráže z Císaøské kaple chrá kulturních akcí se spolu s obcí podílí místmu sv. Víta v Praze. Bohoslužby se v kos ní zájmové spolky sbor dobrovolných MIROŠOV èi nìkolik barokních soch. V okolí Mirošova se nalézá nìkolik po zùstatkù tìžby uhlí, kamene, železné rudy a zpracování železa v 19. století, napøíklad soustava kamenolomù zvaných Nad Pla ninou uprostøed lesù. Mirošov leží 8 km od Rokycan na úpa tí Brd. V souèasné dobì zde žije asi obyvatel, katastrální území mìsta má rozlohu hektarù. Mirošov byl pravdìpodobnì založen již ve 12. století, první písemné zprávy o jeho existenci však pochází až z roku 1366 z dedikaèní listiny. Poèátky mirošovského zámku jsou zpøístupnili veøejnosti hlavní køídlo zámku. spjaty s významným rodem Gryspekù V souèasnosti se v budovì konají výstavy, z Gryspachu. Ferdinand Gryspek si zde prohlídky, svatby a jiné spoleèenské akce. nechal postavit renesanèní tvrz s dvorem Kromì zámku se na katastru nachází a pivovarem, celá stavba byla dokonèena nìkolik dalších krásných kulturních pamá do roku Po revoluci v roce 1989 zís tek, napøíklad kostel sv. Jakuba Vìtšího, kali zámek potomci pùvodních majitelù, kostel sv. Josefa, budova fary, mirošovská kteøí zde uskuteènili rozsáhlé opravy a radnice na námìstí Míru, pomník padlým MLEÈICE Obec se skládá z èástí Mleèice, Prašný Újezd a Skoupý, celková rozloha jejího katastrálního území èiní ha. V sou èasné dobì zde žije témìø 300 obyvatel. První písemná zmínka o vsi Mleèice pochází z roku 1227, ve kterém ji král Pøemysl Otakar I. vìnoval spolu s dalšími lièka a v Prašném Újezdu další kaplièka s železným køížem. Mleèice disponují základní obèanskou vybaveností. Obec je napojena na veøejný vodovod, obèanùm slouží prodejna potravin, restaurace, knihovna, kulturní zaøízení, mateøská a základní škola, pošta, tìlocvièna i venkovní høištì. O zdraví obyobcemi své dceøi Anežce, abatyši kláštera vatelstva se stará místní zdravotní støedissv. Jiøí v Praze. ko, dopravní obslužnost zajiš ují pravidel V Mleèicích se nachází farní kostel né autobusové spoje. Nejsvìtìjší Trojice, gotická stavba pùvod Z aktivních spolkù v Mleèicích lze jmenì ze 14. století, pseudogoticky oprave novat Myslivecké sdružení Mleèice, Sbor ná roku Na návsi stojí kopie sochy dobrovolných hasièù Mleèice a Sbor dob Panny Marie Svatohorské z poèátku 19. rovolných hasièù Prašný Újezd. století, ve Skoupém se nachází malá kap 179

8 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í MÝTO Mìsteèko se nachází mezi pahorky pùvodu. Pod kostelem se nachází krypta, severního okraje Brd. Katastrální výmìra ve které je pochován zasloužilý knìz Jan je ha, žije tu témìø obyvatel. Ignác Libertin. Druhý kostel sv. Jana Køti První zmínka o mìstì Mýtì se obje tele na námìstí byl postaven roku 1350 vuje na konci 13. století, konkrétnì v roce pùvodnì jako kaple sv. Jana Evangelisty. 1296, píše se v ní o mýtském faráøi Gott Na námìstí je umístìna socha sv. Jana friedovi. Význam mìsta urèovala pøede Nepomuckého, pøi cestì ke høbitovu stojí socha sv. Antonína Paduánského, na sevším jeho poloha, stálo na dùležité ob verním návrší se tyèí kaplièka sv. Vojtìcha. chodní cestì a mìlo právo vybírat mýto. Mýto je zajímavé také svým bohatým K významným kulturním památkám spoleèenským životem, koná se tu Voj Mýta patøí pøedevším høbitovní kostel tìšská pou, dìtský den, Anenská pou, sv. Štìpána a kostel sv. Jana Køtitele. Prvnì Václavský koncert, drakiáda, adventní akjmenovaný pochází ze 13. století, je po ce, ochotnické divadlo i celostátní cyklostaven v gotickém slohu, pùvodní ro maraton Za Èeskou republiku bez drog. mánské prvky svìdèí však o ještì starším NÌMÈOVICE Obec Nìmèovice leží v severní èásti parkurového skákání, pùsobí tu støelecký okresu Rokycany, v oblasti, která sousedí klub a obèanské sdružení Horní Berounka. s CHKO Køivoklátsko a severním okra Spolky jsou spolu s pøedstaviteli obce jem Brd, na území pøírodního parku Hor hlavními poøadateli mnoha akcí, jako je ní Berounka. Rozloha jejího katastrální dìtský den s bohatým doprovodným pro ho území èiní ha, žije tu více jak gramem èi kácení májky. 100 obyvatel. Souèástí obce je i místní èást Olešná. Nemèovice byly poprvé písemnì zmí èástech obce se nachází památné køíže nìny v roce 1240 v listinì, ve které svìdèil a pomníky padlým ve svìtových válkách. jistý Ratík z Nìmèovic. Obec žije bohatým kulturním a spole Vedle budovy bývalé školy v Nìmèovi èenským životem, lze tu nalézt i mnoho cích stojí kaplièka se zvonièkou, vysvìce pøíznivcù sportu. Nejvíce fanouškù tu má ná roku Od roku 2004 byla prùbìž oddíl stolního tenisu, jehož èlenové rep nì opravována, stejnì jako kaplièka na rezentují obec v mnoha soutìžích v tom olešenské návsi z roku V obou to sportu. SK Nìmèovice má také oddíl NEVID Obec ležící 7 km jižnì od Rokycan tenisový kurt, krytý bazén se saunou a zabírá katastrální území o celkové rozlo ubytování. ze 489 hektarù. V souèasné dobì tu žije Pøímo v obci funguje pohostinství v malebné krajinì obklopené lesy okolo a kulturní dùm, ve kterém se pravidelnì 170 obyvatel. konají rùzné spoleèenské akce. Spojení Vesnièka byla založena nìkdy do roku s okolním svìtem zajiš ují linkové auto 1227, z tohoto roku pøinejmenším pochá busy, tìmi dojíždìjí nevidské dìti do nezí první hodnovìrná zpráva o její existenci. daleké základní školy ve Veselé. Obèané Ta zmiòuje ves Nevid jako majetek kláš se mohou pøipojit k plynofikaci a kanatera sv. Jiøí v Praze, tehdy ještì pod ná lizaci, k aktivnímu trávení volného èasu zvem Nanewidi. bylo vybudováno nové víceúèelové høištì Nevid je postupnì se rozvíjející obcí a také høištì pro nejmenší dìti. se slušnou obèanskou vybaveností a vše Aktivními spolky v obci jsou sbor dobmi pøedpoklady k rozvoji agroturistiky. Na rovolných hasièù a SK Nevid, oba poøádají jejím okraji se nachází penzion, který na pro své spoluobèany øadu akcí. bízí návštìvníkùm projížïky na koních, 180

9 R O K Y C A N Y OSEK Obec leží 6 km severnì od okresního základní školu, poštu, dìtskou poradnu mìsta Rokycany na katastrálním území a veøejnou knihovnu. Nejen pro dìti je o rozloze hektarù. Žije tu více jak zde poøádáno mnoho kulturních a zábav obyvatel v místních èástech Osek, ních akcí, oblíbená je napøíklad drakyjáda, Nový Dvùr a Vitinka. dìtský den èi pálení èarodìjnic. Vesnice vznikla kolem roku 1240 díky kolonizaèní èinnosti kláštera v Plasech jako pùvodnì gotická tvrz. Historie obce je neodmyslitelnì spjata s tìžbou železné upravený se sochou Panny Marie. Další rudy a zpracováním železa, jeho poèátky pamìtihodností je pùvodní støedovìká spadají až do doby kolem roku Vi tvrz, roku 1689 pøestavìná na barokní tinka byla založena v letech zámek, barokní fara z roku 1768, zbytky na katastru zaniklé vsi Levèe. letohrádku Kamýk z roku 1750 a nìkolik Nejvýznamnìjší církevní památkou malých kaplièek, pomníkù a soch, rozv obci je pùvodnì gotický kostel Nane troušených po celém katastru obce. bevzetí Panny Marie, roku 1707 baroknì Osek má svou vlastní mateøskou a OSTROVECLHOTKA PLÍSKOV Plískov se nachází asi 3 km od Zbiroha Plískov nedisponuje pøíliš velkou ob v mírném svahu v prùmìrné nadmoøské èanskou vybaveností, je pøipojen k vodo výšce 463 metrù. Na katastrální ploše 334 vodu a èásteènì ke kanalizaci. Obèané hektarù zde v souèasnosti žije pøibližnì mohou využívat místní pohostinství a ob 120 obyvatel. chod se smíšeným zbožím. Obecní kul První písemná zmínka o Plískovì, je turní sál je dìjištìm mnoha kulturních akcí, hož držitelem byl Drahoò z Újezdu, po ale lze si ho pronajmout i k soukromým chází z roku V 16. století náležela již úèelùm, napø. k rodinným oslavám, svatcelá ves k èásti Drahoòova Újezdu, kterou bám, diskotékám apod. Dopravní obslužod roku 1533 držel Vratislav z Mírovic. nost vesnice je zajiš ována autobusy. Kulturní památkou v Plískovì je malá Z akcí poøádaných v Plískovì lze jmekaplièka na návsi z roku 1849 a pomník novat napøíklad Plískovskou prakiádu, hapadlým v 1. svìtové válce z roku sièský a sportovní ples, mikulášskou dis Na dvoøe èp. 9 roste nìkolik památných kotéku èi turnaj v malé kopané na obecstromù dubù lesních, zvaných Plískovské ním høišti. duby. Malá vesnièka leží 8 km severnì od návsi, ve Lhotce se nachází obdélníková Zbiroha v okrese Rokycany. Tvoøí ji dvì kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. èásti Ostrovec a Lhotka. Obì èásti zabí V souèasné dobì jsou obì èásti spra rají katastrální území o rozloze ha, vovány jedním obecním úøadem, obyva poèet obyvatel se pohybuje kolem stovky. telùm slouží prodejna smíšeného zboží a První písemná zmínka o vsi Ostrovec restaurace. Kromì místních se ve vesnici pochází z roku 1115, ve kterém byla kníže vyskytují také chataøi a chalupáøi, stojí tu tem Vladislavem darována kladrubskému více jak 200 rekreaèních objektù. klášteru. Název vesnice odráží její polo Obec leží na okraji CHKO Køivokláthu, byla jakýmsi ostrovem mezi dvìma sko, 4 km od ní se rozkládá buková repotoky. Lhotka byla poprvé zmínìna roku zervace Kohoutov a Skryjská jezírka leží 1362, stávala v ní skelná hu a malý zá cí na Zbirožském potoce. Okolní krásná meèek, který však zcela shoøel roku pøíroda pøímo vybízí k procházkám a hou V Ostrovci si lze prohlédnout kapli baøení. Zajímavostí je soustava ètyø mlýnù, sv. Vojtìcha, soubor pùvodní lidové archi z nichž nejstarší má pøes 400 let. tektury, roubenou zvonici a studnu na 181

10 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í PODMOKLY Podmokly nad Berounkou se nachází Po rozdìlení dvoru platili podmokelští v okrese Rokycany, v Plzeòském kraji, poddaní místo roboty 869 zlatých a 1 krej zhruba 10 km SZ od Zbiroha a 18 km caru vídeòského èísla v hotovosti nebo jižnì od Rakovníka. Obec leží v prùmìrné v obilí. Teprve rok 1848, kdy byla zrušenadmoøské výšce 398 m, na území o ka na robota, pøinesl obyvatelstvu znaènou 2 tastrální výmìøe 8,61 km. V souèasné doobce úlevu. Tehdy byl zvolen prvním starostou bì tu žije 284 obyvatel. Martin Brichta. Do Podmokel zajíždìl vìhlasný franželce Bohuslava Zvíkovce, která je roku couzský geolog Joachim Barrande, který 1606 postoupila Annì z Rokycan, man prozkoumal svìtoznámé nalezištì triloželce bratra Bernarta, která se svým mu bitù u podmokelského mlýna. žem sídlila v Podmoklech. Jejich dcera V letech øada obèanù byla provdána za Heømana Várlycha z Bulepšími opustila svou rodnou obec a odjela za ben. Jejich syn se postavil proti Ferdiziny, hospodáøskými vyhlídkami do ci nandovi II. a po bìlohorské bitvì musel pøedevším do Ameriky. První svìtová prchnout ze zemì. Roku 1626 koupila válka zasáhla tìžce do osudù obyvatelstva Podmokly Marie Magdalena, vnuèka Sazvìènìna a vyžádala si 21 obìtí, jejichž jména jsou Podmokly jsou jednou z nejstarších lomenina, která se provdala za Heømaobcí na pomníku pøed bývalou škol okresu a povstaly z dávnovìké osady. na, syna jednoho z Várlychù, který vlastnil ní budovou. zbytky pøíkopù a valù, osadu ohrazující, Podmokly až do roku Chmurné dny druhé svìtové války možno dosud u è. 17 a 74 stopovati, Bìhem tøicetileté války byly Podmokly prožívala obec zvláštì tìžce v letech poznamenává A. Drachovský. První vypáleny a poboøeny. Ustálenìjší pomìry , kdy plzeòské gestapo od historickou zmínku o Podmoklech máme nastaly až v 2. polovinì 17. století, když se halilo ilegální organizaci na Zbirožsku, z 1. poloviny 11. století. Roku 1045 daroval stal majitelem vsi Karel, hrabì Michna v jejímž èele stál mlynáø František Fronìk. kníže Bøetislav I. Podmokly s osmi podširoké z Vacínova, který dal roku 1707 postavit Na jeho poèest byl za úèasti danými bøevnovskému klášteru. Vesnice nynìjší zámek. V 2. polovinì 18. stolebyla veøejnosti odhalen pomník hrdi zøejmì pro klášter pøíliš vzdálená a tí pøipadly koupí Podmokly Marii Annì, nùm protifašistického odboje severního ekonomicky nevýhodná, proto ji roku knìžnì z Furstenberka. Zbirožska vymìnil s královskou komorou za Další významnou osobností je pan Kuromrtvice. Josef Somr z èp. 11, který byl úèastníkem V letech byli pány Pod zahranièní armády a je autorem knihy Od mokel Rožmberkové. Ti roku 1379 prodali Tobrúku do Plznì, která vyšla v roce všechno své zboží arcijáhnovi Pøibíko Kronika obce zaznamenává za údovi. Ani Jindøich z Chøíèe nebyl dlouho maský bí první republiky vzrùstající spoleèenjitelem obce a roku 1402 ji prodal Ali ruch, zvláštì zásluhou TJ Sokol a DTJ, brechtu z Kolovrat, který zde pravdìpomokly. když hospodáøská krize zasáhla i Podbrechtu dobnì postavil první tvrz. Po jeho smrti zdìdil podmokelské zboží jeho syn Hynek. Hynkovi synové rozprodali dìdictví Roku 1771 zde byl nalezen poklad a Podmokly koupil roku 1549 Jan, nej keltských mincí, který vzbudil rozruch starší z Lobkovic, který je daroval své man v celé Evropì. A. Drachovský uvádí, že želce. Ta Podmokly záhy prodala synu Ja vážil asi 80 liber v cenì zlatých nu, mladšímu z Lobkovic na Krakovci. konvenèní mince. Zlaté mince (asi Za vlády Maxmiliána II. byly Podmokly kusù ryzosti až 986/1000) byly nalezeny prodány Salomenì Hochhauserové, man v bronzovém kotli 11. èervna, když na louce sedlák Jan Koch, øeèený Janota z è. 7 seèením trávy zamìstnaný, uvidìl z vymletého bøehu do potùèku jakýsi kotlík. Téhož roku byl pronajat podmokelský mlýn, o osm let pozdìji panský dvùr mezi pozdìjší nové sousedy na jisté díly na vìèné èasy rozdìlen byl. Robotní povinnosti byly v obci znaènì tíživé, napøíklad usedlost è. 9 mìla 156 dní roboty potažní a 39 dní roboty ruèní. 182