168 S Y R E N A JARO. 28 let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 37 let KLUBU let SYRENA JARO 2009 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Zajímavý pohled poslaný z Kielc do Ženevy ve Švýcarsku 12.VI.1919, staženo z internetu. Expediční razítko KIELCE/b znárodněné, odstraněný německý text. Datum na můstku 12.VI.19. Posláno do Ženevy, frankatura 15h červená (orlice), katal. č. Fischer 76B. Platný tarif do zahraničí od do hal, od sníženo na 20 hal. Vyplaceno jako vnitrostátní, ne zahraniční zásilka (15 hal). (Viz tarify: Školící sešity PZF č. 11, Varšava 1988). Krakovská cenzura K1 v kruhu 20 mm, otisk fialový. Příchozí razítko v Ženevě 24.VI Otisk razítka přes švýcarskou známku (snad doruční??). Vyvolávací cena na internetu směšně nízká, vydraženo nakonec za 49 zł. Pro Syrenu připravil Jaroslav Tereško. ******************************************************************************************* Zásilky POCZTA POLSKA LEGIONÓW z listopadu a prosince Otisk jednoho z nejstarších razítek POCZTA POLSKA LEGIONÓW (modře), zásilka z 27.XI Zásilka je poslána z Krakova do Jablunkova. Cenzurní razítko Zensuriert (světle fialový otisk).

3 - 3 - Zásilka na předcházející straně je vyplacena 5 hal.zelenou rakouskou známkou císař F.Josef I. Expediční razítko pošty KRAKAU 1 /KRAKÓW 1 s datem 24.XI.?? 14. Zásilka je poslána do Jablunkova na adresu: Komenda etapowa Legionów Polskich (dla artylerzysty 5 baterii 1.pułku leg.pol. Jerzego Mazanowskiego v Jablunkově, Slezsko (etapní velitelství Polských legionů, pro dělostřelce 5.baterie 1 pluku pol.leg.). Odesilatelem je Eva Mazanowska, Krakov. Na zásilce je jedno z nejstarších razítek Polského legionu POCZTA POLSKA LEGIONÓW, otisk modrý, 49x4,5 mm. Svisle přes nápis Feld.. postkorrespondenzkarte je otisk světle fialového razítka cenzury Zensuriert (27x5 mm). Otisk razítka asi nebude na reprodukci v Syreně dosti zřetelný, ale je tam. Nahoře vlevo od známky je modrou pastelkou 7/79/+parafa. Kousek před razítkem cenzury je inkoustovou tužkou napsáno Kazek?? Co to tam má znamenat se již asi nedozvíme! Co byly Polské legiony? Byly to ozbrojené složky v letech bojující po straně centrálních mocností na východě proti Rusku. Po vkročení střeleckých oddílů do Polského Království byla pro ně zřízena polní pošta je datum vzniku Polského legionu. Pod velením Hlavního národního výboru (NKN) byly orga-nizovány polní pošty L1 a L2 pro podřízené legiony západní a legiony východní. Později to byla I. a II.Brigáda. Polní pošty obsluhovaly i civilní obyvatelstvo hlavně pomocí kurýrů přecházejících nele-gálně hranice mezi Rakouským záborem a územím okupovaného Království. Snahou NKN získala I.Brigáda v lednu 1915 Rakousko-Uherskou Etapní poštu č.118 a II.Brigáda Polní poštu č.355. Ty byly následně změněny na polní pošty č.389 (10.X.) a 378 (7.IX). Kádrům Polskému legionu bylo přiděleno č.199. U Vojenského Departamentu NKN byl vytvořen Oddíl polní pošty udržující na území Království obsazeném vojsky německými a rakousko-uherskými vlastní polní poštu uvedenou do provozu od 10.I. do května 1915, kdy byla V Piotrkowie Trybunalskim zprovozněna rakousko-uherská Etapní pošta. Polským legionům byl přidělen název Polski Korpus Posiłkowy. Po krizi v souvislosti s přísahou v červenci 1917 přešla Etapní pošta na oddíly Legionu, které bojovaly po boku Rakousko- Uherska. Převzali po II.Brigádě polní poštu č.378 a provozovali ji až do překročení v únoru 1918 frontu na Ukrajinu. Legionisté, kteří složili přísahu Němcům byli včleněni do Polskich Sił Zbrojnych (Polnische Wehrmacht) pro ně vznikl Urząd Pocztowy Wojsk Polskich w Warszawie. Korespondenci legionistů internovaných v Szczypiornie u Kališe označovali razítkem s názvem nedaleké obce Skalmierzyce. Mimo to byl ještě Legion Polski zvaný z počátku PUŁASKI. Byla to vojenské formace organizovaná od září 1914 některými polskými politiky a bojující po boku ruských vojsk. Koncem r.1915 byl legion přetvořen na brigádu a následně na divizi střelců, která se v polovině roku 1917 stala součástí I.Polského Korpusu. U legionu byla v činnosti polní pošta ruská. Ta bezplatně doručovala korespondenci a balíčky vojáků. Používala se razítka s textem v ruštině s názvem příslušné jednotky a oddílu. Pro propagační účely byly vydány i ilustrované pohlednice bez natištěné známky. Z roku 1914 je známo dvouřádkové razítko Sekcja Wojenna / Legionu Polskiego. Legiony Dąbrowskiego. Byly to polské vojenské oddíly bojující po boku Francie, Republiky Lombardské a Cisalpinské. Vznikly v severní Itálii pod velením gen. J.H.Dąbrowskiego. Polské jednotky používaly na zásilky ra-zítko osvobozující je od poplatků. Razítko bylo 2-řádkové v obdélníkovém rámu s textem: Chef deľ État Major / de la 1re Légion Polonaise. Viz Encyklopedia Filatelistyki, Wydawnictwo naukowe PWN, Warszawa 1993, str V téže publikaci je část věnovaná i naší Syreně, a to na str.541. Nejsou tedy Polské legiony jako Polské legiony, záleží jen na tom, kde a kdy a na čí straně bojovaly. Přibližně z téže doby je na následující straně dopisnice s textem: polská orlice + POCZTA POLO- WA LEGIONÓW + polská orlice. Potisk černý, včetně rámečku dopisnice. Zásilka je adresovaná na Marii Jaworskou do Krakova.Odesilatelem je Michał Ferduła, I.pluk, 5.batalion a II.kompanie ve Střední Lomné (na Těšínsku). Pod adresou odesilatele je napsáno: Kancelaria stacji rekonwalescentów w Łomnej Średniej, čili kancelář rekonvalescentů ve Střední Lomné. Rekonvalescenti z Polského legionu tam asi měli vzhledem na podhorskou oblast zdravotní léčebnu, kde si léčili zranění.

4 - 4 - Zajímavý je text na zadní straně zásilky.ve volném překladu se tam píše:vážená paní! Jako známý a přítel ve zbrani pana Dobora oznamuji, že se on vrátil celý spod Dęblina, kde jsme spolu byli. Nebyl vůbec raněn. Momentálně je u pluku, pravděpodobně v nowotarszczyżnie. Jestli nebyl v poslední době raněn, to nevím. Každopádně není na soupisu zabitých ani raněných. Odepisuji i na lístek poslaný panu Hlorabovi. Je to můj dobrý známý, ale ten není vůbec ve Střední Lomné a ani nevím, zda jej ten můj lístek někde zastihne. S úctou se loučím polibkem Ferdula. Tolik text ve volném překladu. Dopisnice má expediční razítko pošty Jablunkov, razítko má jen německý text, JABLUNKAU OESTERR. SCHLESIEN s datem 19/12/14. Razítko je Typu E 82 v použití na poště v Jablunkově od r (Monografie Díl 13, katal. č. razítka 883/5, str. 324). Zásilka byla přijata k odeslání na poštovně v Dolní Lomné a pošta v Jablunkově byla pro tuto poštovnu jen Vp-úřadem. Zásilka je bez nalepené známky, jedná se o zásilku vojáka, tedy o polní poštu. Razítko poštovny je podle katalogu Dr. Gebauera s katalogovým číslem 0210/1 *DOLNA ŁOMNA (ŚLĄSK) / UNTER LOMNA (SCHLES)* Razítko má rozměr 48x15 mm, otisk je fialový, doba používání razítka poštovny je uváděna od dubna 1906 do června 1921, oceněno 20 euro. Razítko poštovny je na zásilce otištěno poměrně slabě a nevýrazně, a to nahoře přes nápis..polowa LEGIONÓW vlevo od expedičního razítka poštovního úřadu Jablunkov. O razítkách této poštovny jsme psali v Syreně již několikrát. V Syreně č. 77 str jsme psali o razítku katal. č. 0210/3. V Syreně č. 101 str jsme psali o razítku 0210/1, ale jeho otisk byl velice slabý, stejně jako dnes. V Syreně č. 102 str. 35 jsme psali o razítku 0210/6 z období okupace. V Syreně č. 149 str. 9 jsme publikovali hned 2 zásilky s razítkem 0210/1, obě se zřetelnými otisky razítek poštovny. Zásilky jsou ze 7. a V Syreně č. 159 str je rozlišení použitých razítek poštovny v Dolní Lomné a také celistvost opět s razítkem 0210/6 z období okupace (katalogová čísla razítek podle Dr. Gebauera). Rozlišení je v Syreně č. 159 na str ). Zásilka POCZTA POLOWA LEGIONÓW poslaná do Krakova z Lomné na Těšínsku. Zásilka má razítko poštovny Dolní Lomná katal. č. 0210/1 Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA (prví zásilka stažená z internetu) a mgr. ing. Karola MICZE (druhá zásilka). Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Korespondenční lístek poslaný z pošty CZERMIN do BIELSKA v říjnu Jedná se o korespondenční lístek žluťásek, natištěná známka 2 kr. císař, pohled vpravo. Potisk je německo-polský. Posláno z pošty CZERMIN (Mielec=bližší územní označení) expediční razítko s da-

5 - 5 - tem do BIELSKA příchozí razítko vlevo s datem /2 E/ 75. Na korespondenčním lístku jsou otištěna od obou pošt tak zvaná náprstková razítka. Razítko pošty CZERMIN (pošta v provozu od r. 1872) je podle polského označování razítek s označením VI G/D 19 (VI = razítko jednokruhové, G = druh písma - Grotesk, jen velká písmena, D = razítko s označením dne, měsíce a roku rok jen poslední dvojčíslí a konečně 19 = průměr razítka v mm). Razítko pošty BIELITZ, označení VI A/D s (VI = opět razítko jednokruhové, A písmo Antikva, D = způsob označení data razítka, zde je navíc i časové rozlišení použití razítka (2 E) a konečně s = průměr razítka od 18 do 20 mm. Označování poměrně složité, ale každý máme něco! Toto razítko Bielska je známo i s blokádou roku. Pošta v Bielsku do r byla označována jen BIELITZ, od r to bylo již Bielsko 1 a Bielsko 2 (BIELITZ 1 a BIELITZ 2). Mgr. Manterys ve své práci vede razítko pod katal. č. 3/15.1. s časovým rozlišením 1 E, známá doba použití od do S časovým rozlišením 2 E (katal. č. 3/15.2.), známá doba použití od do Dnešní naše ukázka posouvá známé použití razítka s časovým rozlišením 2 E bez blokády roku z až na ! Průměry razítek jsou 19 mm. Razítka s blokádou roku byla také dvě: katal. č. 3/17.1. s časovým rozlišením 1 E (známá doba použití od do a katal. č. 3/17.2. s časovým rozlišením 2 E (známá doba použití od do ). Průměry razítek jsou 19 mm. Vlevo nahoře jsou ukázky reprodukce razítka č. 3/15.1. (razítko s dvojčíslím roku) a razítka č. 3/17.1. (razítko s blokádou roku). Nahoře vpravo je korespondenční lístek poslaný z pošty CZERMIN do BIELSKA V Bielsku byl lístek podle příchozího razítka již následující den Známá doba použití razítka s časovým rozlišením 2 E se podle naší ukázky posouvá o více jak dva roky a 4 měsíce!! Za ukázku děkujeme příteli Miroslavovi MUCHOVI z Olomouce a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Sbíráním žluťásků se řada kolegů zabývá i samostatně, a to nejen v Polsku, ale i u nás! *********************************************************************************** Co je to za výtvor a k jakému účelu a příležitosti byl vytvořen? Tuto otázku nám položil kolega z Olomouce pan Miroslav MUCHA a poslal nám originál na ukázku. Bohužel neznáme odpověď na jeho dotaz, a proto tento výtvor publikujeme na následující straně v domnění, že snad někdo z našich čtenářů bude vědět, co to je a ozve se! Jedná se o pohled na Pražský hrad v ozdobném rámu. Pod tím je vylepena ve dvojicích celá série úředních známek GG, katal. číslo FISCHER U 25-U 36 (vydání známek z ). Proč je známka 16 gr.nalepena obráceně (?) a ostatní známky normálně? Dvojice známek jsou orazítkovány příležitostným razítkem vedeným v katalogu Fischer pod číslem GG 32 (Fischer 2006, Díl II, str. 158). Text razítka je:

6 - 6 -

7 - 7 - TAG DER NSDAP DES GENERALGOUVERNEMENTS KRAKAU / VIII / Na razítku je na pozadí krakovský zámek WAWEL. Známky jsou tištěny v kombinaci hlubotisku a typografie, perforace ZHř. 13¾. Známky byly tištěny 4 - sektorovými válci po 100 kusů známek (10x10). Jedna možnost je ta, že byl pro tento výtvor použit výtisk Hradčan v ozdobném rámu, který měl původně zcela jiný účel. Mohlo se jednat dokonce i o předválečný tisk. Někdo, kdo měl možnost si toto dát udělat nebo dokonce být v té době v Krakově si na blanket nalepil známky a dal si je tímto příležitostným razítkem orazit. Druhá možnost je ta, že nějaký orgán v protektorátu toto vytvořil oficielně na počest uvedeného sjezdu NSDAP. Tento sjezd nebyl totiž jen záležitostí GG a měl vztah i k protektorátu a vůbec k celé Říši. Mohl to být dokonce nějaký delegát na uvedeném sjezdu pocházející z protektorátu. Ví někdo o tomto více? Ozvěte se prosím!! Předem za tuto zajímavost, ale hlavně záhadu děkujeme. *********************************************************************************** Okresní razítko XI/162 z Těšínského Slezska, pošta SCHWARZWASSER (Strumień) jako expediční, zásilka do Pressburgu (Bratislava). Zatím jsme se s okresními razítky použitými jako expediční setkali na stránkách Syreny několikrát, ale byla to vždy razítka jen z Malopolska (IX/číslo), ne z Těšínského Slezska! Okresní razítko XI/162 je na zásilku otištěno černě. Doba poslání zásilky je neznámá, není žádné datum ani v textu zprávy. Je to opravdu poprvé, co k tomuto účelu je použito okresní razítko z Těšínského Slezska (XI/číslo). Okresní razítko pošty Strumień XI/162 jsme dosud v Syreně nepublikovali ani v jiné souvislosti. Doufáme, že se nemýlíme a že zásilka je poslána skutečně do Prešburku, tedy do tehdejší Bratislavy. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolu MICZOWI. *********************************************************************************** Polská turistická chata na Kozubové v Beskydech (976m) byla v předválečném Československu skutečnou polskou chatou. Do r byli jedinými uživateli turistických chat ve Slezských Beskydách Němci. Založili turistickou společnost Beskidenverien a vystavěli mnohé turistické chaty (například na Javorovém, na Szyndzielni, na Slavíči a Magurce). Německá turistická společnost byla tučně finančně podporována vlastníky velkých průmyslových podniků na Těšínském Slezsku. Polské obyvatelstvo většinou z chudiny mělo jiné starosti, hlavně ekonomické, jak vůbec přežít, ale byly nastoleny i jiné problémy jako základní národní práva, zrovnoprávnění polštiny při povinné němčině, otázku polských škol a jiné. Poláci byli nemile viděni v německých turistických objektech a ani je také nevyhledávali. Přesto Beskydy a jejich obrana před německým živlem nedávala představitelům Po-

8 - 8 - Nahoře chata na Kozubové, dole na pohledu poslaném do Českého Těšína je otisk razítka chaty na Kozubové s textem: BESKID ŚLĄSKI w Č.S.R. * P.T.T. / Schronisko Kozubowa (976m) (Slezské Beskydy v ČSR * Polská turistická společnost, Chata na Kozubové (976m)). Podobně v polštině je pohlednice označena 3-řádkovým textem i na zadní straně nahoře vlevo. Otisk razítka chaty je fialový, razítko je jednokruhové o průměru 26 mm. Expediční razítko pošty JABLUNKOV/d *** s datem na

9 - 9 - můstku razítka 4.VI Katal. č. razítka 847/2, Monografie, Díl 17/I str Razítko je typu M 45. Bylo ještě s rozlišením a, b, c. Všechna 4 razítka v použití Zásilka je poslaná na ředitele polské měšťanky v Těšíně, jedná se o pozdrav dětí ze školního výletu. láků pokoj. Již v r se objevil první Polský průvodce po Těšínském Slezsku od kněze Antonína Macoszka. Průvodce měl vzbudit zájem Poláků o tu-ristiku. Brzy ale bylo jasné, že schází vlastní turistická chata, zvláště když Poláci nebyli rádi viděni na chatách německých. Vedlo to k založení Polské turistické společnosti Beskid v Těšíně. Statut společ-nosti dlouho ležel na schválení v Opavě, proto založení společnosti se uskutečnilo až 6. března Mezi prvními členy společnosti byli význační představitelé Poláků na Těšínsku. Ke konci roku 1910 měla společnost 140 členů, převážně z řad inteligence na Těšínsku a Horním Slezsku. V r byla dokončena stavba první chaty Beskidu na Ropičce, která se měla stát centrem rozvoje polské turistiky. Tato chata ale v r do základů vyhořela. Na jejím místě byla pak vybudována chata čes-ká. Po první světové válce pak vznikla na jiném místě v Beskydách na Stožku nová polská chata. Byla zprovozněna Mezitím bylo Těšínské Slezsko rozděleno mezi Československo a Polsko. Polská turistická společnost Beskid se stala členem Polské, turistické, tatranské společnosti v Krakově. Chata na Stožku se octla na polské straně Beskyd. České orgány vydávaly v té době tak zvané beskydky, čili povolení na překročení hranice o sobotách a nedělích. Poláci cítili potřebu založení vlastní turistické organizace a chaty v ČSR. 26. března 1923 se uskutečnila první schůze Slezského Beskidu v Československu. Ti si koupili stavební parcelu na Kozubové, započali se stavbou příjezdové cesty a samotné turistické chaty na Kozubové. Náklady na stavbu byly ve výši Kč. Finan-cováno to bylo z části ve formě sbírek těšínských Poláků ale i za přispění Polské turistické tatranské společnosti v Krakově. Aby chata ještě více přitahovala, byla na vrcholu vybudována kaple sv.anny, která byla slavnostně vysvěcena Tehdy na Kozubovou na vysvěcení kaple přišlo kolem osob. Kapli v plné výši uhradil kněz Rudolf Płoszką z Hnojníku. Ten v r zaplatil chatě i telefonické spojení. Po r byla Společnost Beskid rozpuštěna, chata na Kozubové byla nejprve vyvlastněna a následně dokonce i vyhořela. Obnovená Společnost sportovně turistická Beskid navazuje na předválečné tradice a usilovala i o navrácení v 50-letech vyvlastněného majetku. Zpracováno podle článku v novinách Głos Ludu z Jaká je v této záležitosti současná situace zatím nevíme. Snad se najde někdo z polských kolegů, kdo nám o tomto více poví. Třeba Władek Owczarzy? Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO *********************************************************************************** Ještě k okupaci polského, východního území Sovětským svazem po K této problematice jsme přinesli článek přítele Józefa Witolda Żurawského v Syreně 165. jelikož jsme na článek dostali až nebývalé množství ohlasů, doplníme jej dnes některými údaji z práce výše jmenovaného autora. Jsou z připravovaného II.dílu jeho publikace Sowietskie znaki pocztowe na okupowanych ziemiach polskich w latach (Sovětské poštovní známky na okupovaných polských územích v letech ). V prvním rozhodnutí UV VKSb (Ústřední výbor všesvazové komunistické strany bolševiků) na okupovaných polských územích na podzim r. 1939, mimo organizování politického a hospodářského života, bylo i rozhodnutí o organizování pošty a poštovně-telegrafního spojení. Bylo to na zasedání 1. X Již následující den byl N. P. Sadowniczy jmenován splnomocněncem v záležitosti organizování spojů na západní Ukrajině. Jmenovaný byl zároveň okamžitě poslán do Lvova. V této funkci byl do Svůj úřad spravoval pomocí republikového zmocněnce resortu spojů v Kijevě. K obyvatelstvu na okupovaných územích byly vydávány různé propagační letáky, jeden z nich publikujeme na následující straně. Píše se v něm ve volném překladu: Vojáci! Během posledních dnů byla polská armáda docela rozdrcena. Vojáci z měst Tarnopol, Galicz, Równo, Dubno v množství více jak osob přešli dobrovolně na naši stranu. Vojáci! Co vám zbylo? O co a s kým bojujete? Váš odpor je nesmyslný. Důstojníci vás ženou na nesmyslná jatka. Oni nenávidí vás a vaše rodiny. To oni zastřelili vaše delegáty, které jste k nám vyslali s pověřením o kapitulaci. Nevěřte svým důstojníkům. Důstojníci a generálové jsou vaši nepřátelé, chtějí vaši smrt. Vojáci! Bijte důstojníky a generály. Nepodřizujte se rozkazům vašich důstojníků. Vyžeňte je z vaší země. Přebíhejte směle k nám, k vašim bratrům

10 z Rudé armády. Zde najdete pozornost a péči. Pamatujte, že jen Rudá armáda osvobodí polský národ z nešťastné války a získáte možnost začít mírový život. Věřte nám! Rudá armáda Sovětského svazu - to je váš jediný přítel. Velitel Ukrajinského frontu S. TIMOSZENKO. Ještě dva dny před sovětskou agresí na Polsko vydává lidový komisař pro vnitřní záležitosti SSSR L. P. Beria direktivu týkající se činnosti NKVD na budoucích okupovaných polských územích. Mezi 16 body direktivy je i : obsadit okamžitě všechny objekty spojů, telegraf, telefon, radiostanice a radiouzly, pošty. Do jejich čela pak dosadit spolehlivé lidi. Později pak ve strukturách NKGB (Lidový komisariát státní bezpečnosti) byly vytvořeny specielní odbory kontroly poštovně telegrafické korespondence. První sovětské známky a celiny s natištěnými sovětskými známkami se objevily na území bývalého Ředitelství obvodu pošt a telegrafů ve Lvově (za polské správy, vojevodství Lvovské, Tarnopolské a Stanislavovské včetně jižních oblastí vojvodství Poleského) a na území bývalého Ředitelství pošt a telegrafů v Lublině (bývalé vojvodství Volyňské a jižní oblasti vojvodství Poleského) již v I. dekádě listopadu Jednalo se hlavně o poštovní známky, sovětské celiny s natištěnou známkou se objevily až později. Celiny nebyly totiž zmiňovány vedle známek v direktivě UV VKS b z 1. X Pravděpodobně proto byly ještě dlouho používány celiny polské z let Jejich dostatečné zásoby byly totiž ve skladech ve Lvově. Činnost sovětské pošty před vypuknutím války byla celkem malá. Bylo to jen 9 zásilek na občana za rok. V Polsku v porovnání to bylo 26, v Německu 100, v Anglii a ve Švýcarsku dokonce 175. Změny, ke kterým došlo v důsledku válečných činností, přesuny velkého množství obyvatelstva, nové hraniční kordony na přelomu září a listopadu 1939, vyvolaly dosud nevídanou potřebu komunikace prostřednictvím pošty i uvnitř okupovaných území a oblastí. Organizace a provozování pošty na okupovaných sověty územích (ale i na územích okupovaných Němci) si vyžadovalo obnovu železniční dopravy, ale i organizování sítě pošt. Obnova a přetváření železniční sítě byly sovětskými orgány naplánovány do etap a zakončeny zhruba do konce roku Byly ale i výjimky, kde se to podařilo až koncem září V první fázi organizování pošty se její transport opíral na využití malých letadel U-2 (PO-2) nazývaných kukuruzníky. Tyto postupně oblétávaly poštovní rajony a dopravovaly do nich a od nich poštovní zásilky. První dny od listopadu 1939 tehdy pro obyvatelstvo dostupné pošty začaly přijímat korespondenci jen pro adresáty, kteří byli na územích obsazených Rudou armádou. Počátkem listopadu 1939 po formálním připojení bývalých polských území k SSSR bylo oznámeno, že pošta rozšiřuje svoje služby a přijímá zásilky adresované po celém tehdejším území SSSR (a pravděpodobně i do zahraničí). Bylo to ale mimo vytvořený na Němci okupovaném bývalém polském území GG - (Generalgouvernement). Zásilky do GG bylo možno posílat poštou teprve od března Tomuto nařízení, což dokazují

11 nalezené doklady, nepodléhala korespondence zajatců a korespondence Červeného kříže. To regulovala Hágská konvence z r (tu přijalo Německo i SSSR) a Ženevská konvence z r. 1929, kterou formálně nepřijal SSSR (mimo určitých výjimek). Obálka z dopisu z území obsazeného SSSR z Tarnopolu. Dopis je poslán na Polský červený kříž v Kielcích, které byly okupovány Německem. Červený kříž se snažil zprostředkovat výměnu korespondence mezi polskými zajatci v tam se nacházejících třech přechodných zajateckých táborech a mezi jejich rodinami. Jedná se o doporučený dopis, vyplaceno sovětskými známkami (4x kop.) = 1 ru-bl a 30 kop. Bylo to v souladu s tehdy platným poštovním tarifem v SSSR. Známky jsou znehodnoceny původním polským razítkem TARNOPOL * 3d * s datem 4.XII Na zásilce je polské R- razítko (R/ TARNOPOL 1-a/ Nr 0018). Na zadní straně zásilky je zleva zálepka sovětského cenzora NKWD s razítkem velice slabě zřetelným. Z pravé strany zásilky je zálepka cenzury německé.

12 Uprostřed zadní strany zásilky je průchozí razítko sovětské, foneticky: 2 /Kiiv-vogzal / 2/ Kiev-gare (francouzsky gare = nádraží) s datem 16 I 40. Na zásilce je ještě příchozí razítko v Kilelcích KIELCE / b s datem na můstku razítka Zásilka je ze sbírky A.Wożniaka. Obšírnější článek věnovaný problematice je v časopise FILATELISTA ročník XLIII (1966) v čísle 9 (887), str a v čísle 10 (888) str Obálka z dopisu Červeného kříže poslaného Uřadem informačně pátrajícím Polského červeného kříže ve Varšavě (Biuro Informacyjno-Wywiadowcze Polskiego Czerwonego Krzyża w Warszawie) pravděpodobně z listopadu Zásilka je poslána do Lvova. Jak je vidět podle razítek na zásilce, byla nejprve opatřena razítkem Doręczenie bezpłatne (bezplatné doručení). Dopis se dostal přes orgány Polského červeného kříže (PCK) do úřadu Obvodu PCK v Białymstoku. Odsud byla zásilka poslána dále adresátovi poštou. Na zásilku byl umístěn nápis: Opłatę pocztową uiści adresat (poštovní

13 poplatky zaplatí adresát - poznámka na přední straně v levém horním rohu obálky). Byl také vyznačen poštovní doplatek T30 (podle francouzského taxe - poplatek). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko (sovětské) ve Lvově. Foneticky: Lvov SSSR Lviv /č./1/ Ze sbírky Ch. Kulpiňského. Jak to již bývá pravidlem, existují vždy i některé výjimky. Příkladem může být dopis poslaný z Těšína (po německé okupaci byl včleněn do Říše, nepatřil do GG). Dopis byl poslán prostřednictvím německé služební pošty OST a byl poslán do Lvova okupovaného SSSR. Dopis dorazil k adresátovi určitě jen proto, že obsahoval razítko spřízněné mocnosti a byl také psán německy. Dopis poslaný z Těšína (odesilatel na zadní straně obálky) 26. Okt (vyznačeno od nalepené známky datumovkou). Frankatura známkou Mi 469 Hindenburg 12 fen. expediční razítko (otisk fialový) Deutsche Dienstpost Osten 74.Vedle je otisk datumovky s datem Na zadní straně obálky jsou otisky dvou razítek. Foneticky: Průchozí razítko: SSSR 6 Moskva počtamt 6/8 EKS / a příchozí razítko: Lvov SSSR Lviv /č/1/ Zásilka ze sbírky Ch. Kulpiňského. Zajímavostí je i to, že zpočátku sověty dosazovaní pracovníci na okupované pošty nesměli korespondovat ani se svými rodinami z území SSSR z nichž byli na okupovaná území Polska delegováni.

14 Nová sovětská razítka v podobě ukrajinských se objevila nejdříve, a to již 16. X v bývalém polském, Stanislavském vojvodství. To bylo nejprve přejmenováno na obvod Stanislavský, který byl v prosinci zmenšen ve prospěch obvodu Drohobyšského. Razítka byla asi akcí ukrajinských nacionalistů. Více o tom psal mgr. Jerzy Tokarz v článku Polskie stemple pocztowe stosowane przez ZSRR po r. Díl I v časopise FILATELISTA, ročník 53 (2006) č. 4 (1002) str a Díl II v č. 5 (1003) str První typově sovětské razítko tehdy všeobecně používané se objevilo ve Lvově pravděpodobně koncem listopadu Je to řídce se vyskytující razítko sovětské polní pošty z té doby. V použití bylo u Hlavního štábu Ukrajinského frontu a u předsedy Vojenské rady ve Lvově u komandanta Semjona Konstantinoviče Timošenka. Je to razítko: Foneticky: SSSR + pěticípá hvězda se srpem a kladivem + Vojenno - počtovaja baza / LIT.S /Ž/ Doporučená zásilka s výše popsaným razítkem je nahoře. Nápis ZAKAZNOJ (foneticky) a ručně vepsané č. 188 = DOPORUČENÝ 118. Vlevo od zásilky nahoře je reprodukce razítka ze zásilky vpravo. Známé je totéž razítko polní pošty použité na podobné korespondenci v následujících dnech. Organizace polní pošty Rudé armády v r není nám blíže známa. Podobné polní pošty fungovaly v Rusku i za I. světové války. Nahoře je zásilka poslaná z vojenské poštovní základny S na vedoucího lístkové pokladny ve Lvově-osobní nádraží. Adresa je 3-řádková v obdélníkovém rámečku. Foneticky: Zavědujuščij / biletnymi kasami /st.lvov-pasaž.. Zásilka je vyplacena podle sovětského platného tyrifu jako mimomístní, doporučená zásilka. Frankatura je dvěma 15 gr. polskými známkami z historické série (katal. č. Fischer 334) a sovětskou známkou pilot 30 kop. (Mi 682). Celkem 60 gr. (kop.). Zásilka je ze sbírky A. Cronina. Podle originálu volně přeložil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Poštovna ODERBERG LINDE / BOGUMIN LIPA. V katalogu České a slovenské poštovny najdeme tuto poštovnu pod katalogovým číslem 0062 na straně 71. Poštovna zahájila svoji činnost a skončila Vedoucím poštovním úřadem (Vpú) byla pošta Bohumín 1 / Oderberg 1. Razítko poštovny má rozměr 51x14 mm a jeho známé použití je od listopadu 1902 do r Katalogový záznam u razítka poštovny je 30 euro. Obě zásilky na následující straně jsou adresovány na stejnou osobu, jedna německy, druhá polsky. Je to Františka Szymiczek z Bohumína. Expediční razítka Vpú jsou stejná, dvojkruhová, německo-polská ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/c. Razítka jsou podle Monografie Díl 13 vedena pod katalogovým číslem 1647 na straně 529. Pošta byla v provozu od Razítka jsou typu G 115. Na poště byla používána od r Toto razítko bylo ještě s rozlišením a, b a d. Původně měla pošta název ODERBERG BAHNHOF čili Bohumín-nádraží. Název Bohumín 1 je používán pro poštu od r O poštovně se píše i v publikaci pana Tovačovského. Výskyt razítka poštovny pan Tovačovský dokumentuje korespondenčním lístkem poslaným do Fryštátu z Lístek má expediční razítko

15 pošty ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/c a příchozí razítko (německo-polské) pošty FREISTADT OBERSCHLES / FRYSZTAT s datem 13/6/06. Na první zásilce je expediční i příchozí razítko stejné jen s jinými daty. Pravé má datum 30/8/X-XII/05 a levé 30/8/XII-6/05. Razítko poštovny je vlevo od nalepené známky. Na druhé zásilce je opět expediční i příchozí razítko stejné, ale opět s trochu jinými daty. Pravé má datum 25/12/XII-6/05 a levé má datum 27/12/I-VI/05. Razítko poštovny je v levém horním rohu zásilky. V publikaci Dr. Gebauera je u razítka poštovny tento záznam: 1) *ODERBERG LINDE / BOGUMIN LIPA * velikost razítka 51x14 mm, známý otisk černý, doba použití od listopadu 1902 do roku 1907, cenový záznam 30 euro. I naše obě ukázky zapadají do údajů Dr.Gebauera včetně barvy otisku razítek, která je na obou zásilkách černá. Odpovídá i rozměr razítka. Za obě ukázky děkujeme kolegovi mgr. ing. Karolovi MICZOWI, který v současné době prožívá po zdravotní stránce nelehké období. Upřímně a z celého srdce mu přejeme brzké uzdravení a touto cestou mu posíláme i hezký pozdrav.

16 Dvojjazyčné, česko-polské R-nálepky z roku 1920 na zásilkách. Dosud jsme dvojjazyčnou, česko-polskou R-nálepku publikovali jen z pošty LAZY u ORLOVÉ / ŁAZY, a to v Syreně č. 124 na str. 3. Dnes můžeme uvést i další 3 dvojjazyčné R-nálepky. Zásilka je poslaná na Velitelství 6-té ČeSl. divize, kancelář hlavního stanu v Brně. Zásilka je poslaná z pošty KAR- VÍN 1 /KARWINA 1. Datum na můstku razítka je 10.V Nalepená známka Hradčany 80 hal. s přetiskem SO/1920 ( ). R-nálepka českopolská Karvín 1 / Karwina 1. Papír R-nálepky je žlutobílý, rámek a písmeno R je v barvě červené, název pošty a podací číslo na R-nálepce 163 je v barvě modré. Následující dvě ukázky jsou již s dvojjazyčným česko - polským názvem pošty Bohumín 1 / Bogumin 1. Zásilka původně poslaná na Marii Meissner do Bohumína. Původní pošta dodání přeškrtnuta a ručně dopsáno Villa Latzer Jauernig (Javorník). Firemní obálka ALLGEMEINE DEPOSITENBANK / Filiale Oderberg (Bahnhof). Frankatura známkami Hradčany s přetiskem SO/1920, nominální hodnoty 80 hal. (stříhaná) a 5 hal. (perforovaná). Expediční razítko pošty německo-polské ODERBERG 1 / BO-

17 GUMIN 1 s datem na můstku razítka 11.V Katalogové číslo razítka je 95/7, viz Monografie Díl 16/1 str. 74. Razítko je podle Monografie Typu M 10. Rozlišení je buď 6a nebo 6d, na razítku je nečitelné. R-nálepka česko-polská. Potisk R a rámek v barvě červené, názvy pošty a číslo 150 v barvě modré. Papír R-nálepky je žlutobílý. Na zadní straně zásilky je otisk razítka JAUERNING/*a* s datem 13.V Katalogové číslo razítka 873/2, Monografie Díl 16/1 str Razítko bylo i s rozlišením b. Razítko je v Monografii vedeno jako Typ M 17. Na reprodukci nahoře je československá dopisnice CDV 14 s natištěnou známkou Hradčany 15 hal. Zásilka je poslaná do Polska do Białé. Do tarifu je dolepena známkami Hradčany 15 hal.(perforovaná) a 50 hal. (stříhaná) s přetisky SO/1920. Tarif činil za dopisnici do zahraničí v období do hal. příplatek DOPORUČENĚ 50 hal. Celkem 70 hal. Dopisnice je proti tarifu přeplacena o 10 hal. Expediční razítko opět německo-polské ODERBERG 1 / BOGUMIN 1 Typ M 10. Rozlišení razítka i zde nejde přečíst. Mělo by to být 6a nebo 6d. Monografie Díl 16/1 na str. 74 vede razítko pod katal. č. 95/7. R-nálepka je stejná jako na předcházející zásilce, dvojjazyčná, českopolská Bohumín 1 / Bogumin 1. Barvy a papír R-nálepky stejné jak u předcházející zásilky. Zásilka má polskou cenzuru viz razítko s písmenem K v kruhu 24 mm, otisk fialový. Je známo celkem 19 těchto razítek s písmenem jen K v kruhu, která se od sebe liší jen nepatrnými odchylkami. Razítka mají podle publikace o cenzurách korespondence v letech katalogové číslo krakovské cenzury č. 16. Tato razítka jsou o průměrech od 18 do 25 mm, známé otisky jsou v barvě černé nebo fialové, doba použití je uváděna od prosince 1919 do prosince Viz strana 124 uvedené publikace. Naše ukázka barvou cenzurního razítka, průměrem a dobou použití zapadá do údajů publikace o těchto cenzurách. Za ukázky děkujeme kolegovi mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Provizorní R-nálepka a expediční razítko pošty KARVINÁ 2 z období na počátku německé okupace (dnes Karviná-Doly). Jedná se tehdy o druhou, menší poštu ve staré Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Tato pošta byla v provozu teprve od , kdy původní pošta pro potřeby rozrůstající se Karviné již nestačila. Po obsazení Karviné Německem se Karviná stala součástí Říše (nebyla jako polské území začleněna do GG). Po obsazení Německem používala pošta zpočátku provizorní expediční razítko. Toto bylo později nahrazeno definitivním, kovovým. Provizorní gumové razítko bylo přes nalepené známky na zásilce na následující straně otištěno 2x. Na zásilce není vyznačeno datum podání zásilky ani datumovkou, ani ručně, jak to bylo v té době obvyklé. Proto dobu podání zásilky nejde určit. Provizorní razítko má roz-

18 měr 36 x 6 mm.. Zásilka je frankovaná známkami 2x6 fen a 1x30 fen série Hindemburk. Vlevo od natištěných známek je červenou inkoustovou tužkou napsáno Einschreiben (Doporučeně). R-nálepka je původně také němá, bez názvu pošty, jen R a podací číslo zásilky je na ni vytištěno. Název pošty je vyznačen na R-nálepku rovněž gumovým provizorním razítkem a 2-ka za názvem je dopsána ručně. R a rámek nálepky je v barvě červené, KARWIN je v barvě fialové a podací číslo 130 je vytištěno černě. Zásilka je poslána do Vsetína, tedy do Protektorátu Čechy a Morava. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Definitivní, kovové razítko pošty KARWIN (Oberschles) bez udání, zda jde o poštu č. 1 nebo č. 2!

19 V předchozím článku jsme měli zásilku z období okupace s provizorním razítkem pošty KARWIN (OBERSCHLES) 2 včetně provizorní R-nálepky. Na předcházející straně je ale zásilka již s definitivním, kovovým razítkem KARWIN (OBERSCHLES.) bez udání, zda jde o poštu Karviná 1 nebo Karviná 2. Pošta jenom s názvem KARWIN byla v provozu do Od byla v Karviné otevřena i druhá pošta. Ta původní byla Karviná 1, ta druhá pak Karviná 2 i když se název Karviná tehdy psal docela jinak. O změnách názvu Karviné po r jsme již v Syreně ale psali. Jestliže v předchozím článku i Němci respektovali existenci dvou pošt v Karviné na provizorním razítku z pošty Karviná 2, proč tomu tak není již na definitivním razítku s datem ?? Razítko KARWIN (OBERSCHLES.) je s rozlišením a a je otištěno na velikonočním blahopřání poslaném do Německé Lutyně. V textu je datum 20. III. 40. Dosud jsme v Syreně publikovali tato razítka staré Karviné: -Syrena č. 87 str. 16 jen výstřižek provizorního razítka KARWIN 1, -Syrena č. 88 str. 13 provizorní razítko KARWIN (OBERSCHLES.), bez označení číslem, -Syrena č. 108 str. 7 dvě doporučené zásilky KARWIN (OBERSCHLES) 1. Totéž vytištěno na R-nálepkách. Na dopisech jsou definitivní razítka i R-nálepky, již žádná provizória! -Syrena č. 87 str. 21, Syrena č. 92 str. 7 a Syrena č. 97 str. 25. Propagační razítko jen s nápisem KAR- WIN (OBERSCHLES) doplněné propagačním textem: Stadt mit ihren / Steinkohlengruben u. Zechen. Je vidět, že Němcům to moc nevadilo, zda to je pošta č. 1 nebo č. 2. Zvláště u provizorních razítek. Ale u razítka definitivního, kovového by v tom již měl být pořádek! Podle materiálu Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Něco pro zopakování: Co znamenají zkratky v časových údajích starších poštovních razítek? Zkratky jsou většinou odvozeny od německých názvů. F (Frűh) = ráno, V (Vormittag) = dopoledne, M (Mittag) = poledne, N (Nachmittag) = odpoledne A nebo ABS (Abends) = večer. Římskými číslicemi jsou značeny ranní a dopolední hodiny, arabskými číslicemi pak odpolední a večerní hodiny. *********************************************************************************** Poštovna Košařiska. Obec leží severozápadně od Jablunkova mezi Milíkovem a Hrádkem. Psali jsme o ní již v Syreně č. 123 na str Bylo tam publikováno razítko č. 1 na zásilce ze (v textu). Zásilka byla ale s nečitelným razítkem Vpú Jablunkov a se strženou známkou. Zásilka s razítkem č. 1 poštovny Košařiska a s razítkem Vpú Jablunkov s datem 5 / 6 / 06!! Je to daleko dříve než jsou dosud známé výskyty (září 1911)

20 Razítko je v publikaci Dr. Gebauera vedeno pod katal. č na str Poštovna je v provozu od a definitivně byla zrušena Dle publikace poštovna používala celkem 4 razítka, ale jen 3 z nich jsou dosud doložena. 1)*KOSZARZYSK / KOSZARZYSKA* rozměr 34x15 mm, otisk fialový, doložená doba použití září 1911 až květen 1921, ocenění 30 euro.razítko je obdélníkové, dvouřádkové. 2)*Košařiska* (Jablunkov ve Slezsku) rozměr 48x9 mm, otisk fialový, doložená doba použití červen 1924 až????, bez ocenění. Razítko jednořádkové, obdélníkové. 3)*KOŠAŘISKA* (JABLUNKOV) rozměr 49x11 mm, otisk fialový,doložená doba použití červenec 1930 až květen Razítko jednořádkové,obdélníkové. 4)*KOŠAŘISKA* (JABLUNKOV) / *KOSZARZYSKA* (JABŁONKÓW). Předpokládá se pouze, že toto razítko existuje, protože poštovna pracovala do polského záboru a od poloviny r byla na některých poštách a poštovnách na Těšínsku zavedena dvojjazyčná, česko-polská razítka. Nález tohoto razítka by byl určitě senzací!! Vpú pro poštovnu byla pošta Jablunkov, která procházela různými variantami názvu od německých přes polské a české. Pan Tovačovský ve své práci vede u poštovny Košařiska jen první 3 razítka. Podle něj jsou doložena: Razítko č. 1: na recepise z , otisk fialový, na recepise ze , otisk fialový a na recepise z , otisk fialový. Razítko č. 2: jen na výstřižku z r. 1924, otisk fialový. Razítko č. 3: na recepise z , otisk fialový. Poselské pochůzky skončily , kdy Košařiska obsadilo Polsko spolu s Vpú Jablunkov. Během polské a německé okupace nebyla poštovna asi v provozu. Za německé okupace roznášela v Košařiskách poštu pošta Návsí byla činnost poštovny obnovena. Používaná razítka z let nejsou zatím doložena. Dle tehdejšího poštovného Jiřího Szmeka používala poštovna Košařiska do konce roku 1948 různá razítka, ale žádný doklad s jejich otisky se nezachoval (ani nebyl doložen). Při přestavbě rodinného domku Jiřího Szmeka byly všechny doklady a písemnosti, které dotyčný vlastnil, zničeny. Činnost poštovny byla ukončena rokem Ke zrušení poštovny došlo až koncem r současně s donášením pošty z pošty Jablunkov. Od r patřila Košařiska do obvodu pošty Bystřice nad Olzou a zásilky odtud přinášel Jiří Szmek až do , kdy byl zřízen poštovní úřad v Milíkově. Od té doby doručoval tento poštovní úřad, který vedl rovněž stejný Jiří Szmek, zásilky také v Košařiskách. Naše ukázka na předcházející straně je s razítkem poštovny č. 1. Razítko je na zásilce s razítkem Vpú Jablunkov prokazatelně s datem 5 / 6 / 06, tedy z ! Je to tedy 5 let a 6 měsíců dříve než uvádí Dr. Gebauer a 8 let a 7 měsíců dříve, než to uvádí pan Tovačovský. Zásilka má expediční razítko pošty JABLUNKAU / OESTERR.SCHLESIEN 5/6/06. Razítko je jednokruhové, jen s německým textem. Razítko na zásilce má rozměr 32,5 x 14,5 mm. Monografie 13 Díl na str. 324 vede razítko pošty pod katalogovým číslem 883. Razítko je typu E 82 a bylo v provozu na poště od r Zásilka je poslaná na Jana Górmaka, studenta semináře. Posláno do ŠIBICE, Těšín. Podle ukázky Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Polský zábor Těšínského Slezska, Exprés, doporučená zásilka poslaná z pošty Fryštát do Hranic na Moravě, tehdy již v Protektorátě Čechy a Morava. Zásilka byla poslána 3 dny před vypuknutím války mezi Polskem a Německem. Expediční razítko na zásilce FRYSZTAT *b* je s datem na můstku 28 VIII Použití razítka s rozlišením *b* na zásilce je poměrně vzácné. V Syreně jsme s tímto razítkem publikovali jen jednu zásilku (obyčejná), a to s datem 12 X 38 (Syrena 133/18-19). Jak se na stránkách Syreny můžete přesvědčit, na poště Fryštát byla v použití dvě R-razítka. Razítko jen se samotným R (Syrena č. 105/6 a Syrena 152/12-13). S R/a (Syrena 114/16-19 a Syrena 165/36). Lze uvažovat o tom, že razítko R/a je přivezené na poštu v r po té, co bylo dříve na poště pod polskou správou používané do srpna 1920, než Fryštát připojili k ČSR. Razítko bylo asi někde uloženo, snad v Muzeu pošty a telegrafů. To je ale jen určitá hypotéza, kterou nejde ničím potvrdit. Skutečností je to, že R-zásilky z Fryštátu měly do r jen otisky tohoto razítka R/a (!?).

21 Přední a zadní strana R-zásilky poslané Exprés z Fryštátu do Hranic na Moravě R-razítko jen se samotným R, Exprés nálepka je červená, potisk černý. Adresováno do Mähr. Weisskirchen v protektorátě. Název je německý pro Hranice na Moravě. Zásilka má na zadní straně dvojjazyčnou, polsko-francouzskou nálepku pro devizovou kontrolu (žlutá, potisk černý). Přes nálepku je parafa (zeleně) toho, kdo nálepku nalepil a orazil razítkem Fryštátu se stejným datem a rozlišením, jak je to na expedičním razítku na zásilce vpředu. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty v Hranicích. Razítko je ještě původní, československé HRANICE 1 /1a *** s datem na můstku 29.VIII Razítko je podle Monografie Díl 17/I str. 239 typu M 45 a je vedeno pod katal.číslem 733/2. Razítka s rozlišením 1a jsou dvě: staršího a novějšího typu. Liší se tvarem zobáčku 1-ky v rozlišení 1a.

22 Delší zobáček je starší typ, a toto razítko bylo používáno Kratší zobáček je novější typ, a toto razítko bylo používáno Novější typ je otištěn na zadní straně naší zásilky. Tarif zásilky: za dopis váhy do 20g byl ke dni expedice zásilky 45gr. + příplatek DOPORUČENĚ 45gr. + příplatek EXPRÉS 1,10 zł. Celkem ( ,10)= 2 zł. Zásilka je tedy vyplacena podle platného tarifu. (Viz Zeszyty szkoleniowe PZF Nr. 11, vydání ve Varšavě 1988). Sleva pro zásilky do Československa používaná v meziválečném období skončila Známka použitá na zásilce, nominální hodnoty 2 zł, má katalogové číslo Fischer 321 (I. Díl r. 2008). Katalog ji oceňuje na zásilce (samostatně použitou) za 150 zł. což je dosti velká částka!! Dle materiálu Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Zajímavé razítko na ústřižku složenky s razítkem pošty Těšín 1 z období Šnejdárkova tažení, kdy byla pošta od do pod československou správou. Ústřižek je z doby, kdy československá vojska pod velením gene-rála Šnejdárka obsadila část polského území na Těšínském Slezsku a některé polské pošty se tak octly na určitou dobu pod československou správou. Mezi tyto pošty patřila i polská pošta CIESZYN 1. Československá správa používala v poštovním provozu původní polská razítka zděděná polskou poštu ještě z dob Rakousko-Uherska. Toto období trvalo od 23.ledna do 25. února 1919, kdy pošta v CIESZYNIE (polském) jako pošta Cieszyn 1 se vrátila zpět pod polskou správu. Na ústřižku peněžní průvodky vlevo je nalepena československá známka série Hradčany, nominální hodnoty 40 hal. Známka je oražena zvláštním razítkem, které bylo používáno pro hromadné, strojní orážení poštovních poukázek na nichž bylo mnohdy nalepeno i několik známek. Razítko se skládalo z expedičního razítka s místním názvem a navíc mělo soustředné výseče, které znehodnotily známky na průvodce na ploše zhruba 30 x 80 mm. Expediční razítko s názvem pošty bylo přitom ve středu tohoto razítka. Jedním strojovým úderem se tak znehodnotily všechny známky nalepené na pravém okraji ústřižku. Původní razítko rakouské, dvojjazyčné, německo polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 5a s datem 20.II.19 je vlevo. Razítko je Typu G W8. Z filatelistického pohledu je toto razítko neznárodněným, československým popřevratovým razítkem. Obě pošty v Těšíně (Těšín 1 i Těšín 2 se tak staly na dobu od do poštami pod československou správou. Na ústřižku průvodky je dole vlevo otisk neúplného okresního razítka pošty Těšín 1 s číslem XI/178. Toto okresní razítko na průvodce je 1 Typu (jednoduchý rámek). Razítko je známé i v Typu 1A, kde mezi římskou a arabskou číslicí nebyla jen mezera, ale navíc i vodorovná, dělící čára. Za ukázku děkujeme příteli Luboru KUNCOVI. Pro Syrenu připravili Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO Razítko výše popsané pošty TESCHEN 1/ CIESZYN 1 /5a známe i z jiných pošt, převážně větších, kde bylo třeba denně razítkovat větší množství průvodek. Razítko známe například u pošty LEMBERG 6 / LWÓW 6, u pošty KRAKAU 1 / KRAKÓW 1 a u pošty BIELITZ 1 /BIELSKO 1. Průvodku s razítkem tohoto typu (G W8) přinášíme na následující straně od pošty BIELITZ 1 / BIELSKO 1. Datum na můstku razítka je 29.XI.18. Průvodka má otisk okresního razítka s číslem XI/12 Toto okresní razítko je zde Typu 1A,ale dělící vodorovná čára mezi římskou a arabskou číslicí je velice špatně viditelná. Právě nedotisk středu okresního razítka pošty (Bielsko 1) je typický pro razítko Typu 1A.Okresní razítka Typu 1A u pošt Těšínského Slezska známe jen u pošty Bielsko 1 a Těšín 1. Ostatní pošty Těšínského Slezska mají okresní razítka jen 1 Typu. Jen razítko

23 XI/30 pošty Dětmarovice je u razítek Těšínského Slezska Typu 2 (zdvojený obvodní rámek razítka). Průvodka je peněžní na 102 koruny a 96 haléřů a peníze jsou takto poslány právě do Těšína. Rakouské známky 3x10 hal. Koruna jsou předběžnými známkami Polska, byly poštovně použity po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Polska (po 11. listopadu 1918). Zde popsané razítko pošty BIELSKO 1 na znehodnocování známek na složenkách uvádí mgr. Manterys ve své práci o razítkách na Těšínském Slezsku do r se známým použitím od do Na průvodce dole je zajímavé značení čísla přijímané poukázky, které je zde strojové. Na průvodce je dole zcela vlevo. Je to číslo 02,812. Běžně se toto číslo na jiných poštách vpisovalo ručně. Den podání je dole označen datumovkou (29.NOV.18).Na průvodce je vše vyznačeno strojově, jen parafa zcela vpravo dole je tužkou, ručně. Za ukázku děkujeme příteli ing. Svatopluku PETROVI z Ostravy. *********************************************************************************** Ohlasy a připomínky našich čtenářů k Syreně. Po obdržení Syreny 162 se nám ozval ing. Milan CHMEL z Frýdku-Místku s připomínkou k článku o jednořádkových razítkách pošty TESCHEN (Těšín) na recepisech, razítka Typu A 1. Píše: Za stěžejní však považuji příspěvek ze Syreny 162 str. 7-9 o recepisech a razítku Typu A 1 Těšína. To jste otevřel zásadní problematiku, kterou jsem chtěl dokumentovat na tomto razítku z pošty FRÝDEK. Chybí mi tam ale ta hlavní otázka, jsou publikovaná razítka Typu A 1 na recepisech razítky poštovními? Samozřejmě, že byla používaná na poštách, ale nejsou to razítka ve smyslu razítek denních. Jsou to jen razítka úřední, používaná hlavně na recepisech. Vy přes Syrenu byste mohl vyzvat širokou veřejnost historiků a sběratelů, aby dali dohromady všechny své poznatky o razítku Typu A, hlavně, na čem jsou zmíněná razítka otištěna. Viděl jste toto razítko na dopise? Vždyť i Monografie je řadí jako samostatnou kategorii, která se svou složitostí vymyká rozsahu Monografie.

24 Dokládají to svým způsobem i frankované zpáteční recepisy, kde známka je ve většině případů znehodnocena denním, byť kruhovým razítkem pošty. Hned v následujícím dopise k problematice ještě píše: Otázka recepisů a razítek Typu A1. Pokud prohledáte Monografii (já jsem to nedělal, tak jen vyjímečně najdete poznámku o úředním razítku. Markantní je to na str. 375 s odkazem na kapitolu 4.6. Tam však Typ A1 není (str. 375), pouze zmínka v textu na str Jsou tam jen oválná razítka. Naše odpověď: Když Monografie razítka Typu A 1 u některých pošt vede a u jiných ne, čím to je? Souhlasíme, hledejte tato razítka i na dopisech. Nebo má někdo k dispozici věrohodný pramen s nařízením, podle kterého se razítka Typu A 1 na poštách používala? V Monografii Díl 13 na str. 375 za razítkem katalogové číslo 1065/10 je napsáno: KOENIGGRÄTZ A.5 > úřední razítka (AS) > kapitola Mezi zobrazenými razítky na této straně razítko Typu A 1 skutečně není. V kapitole 4.6 na str.554 dole je napsáno: Do této skupiny jsou zařazena též razítka s místním názvem, která byla sice určena pro razítkování písemností, tiskopisů a jiných dokladů úředního charakteru, avšak vyskytují se tu a tam na poštovních známkách, někdy sama, někdy s připsaným nebo přitištěným datem, případně v kombinaci s místním datovým razítkem. Je ovšem nutné připomenout, že razítka stejného provedení se používala na podacích a zpátečních lístcích rekomandovaných dopisů, dále na podacích lístcích telegramů a také na korespondenci nádražních železničních úřadů. Proto je někdy obtížné nebo dokonce nemožné zařadit je tam, kam patří, zvláště jde-li o razítka na pouhých výstřižcích. Na následující straně 555 jsou zobrazena razítka Typu A ( A1, A2, A5, v tom razítko A1 patří poště BRŰNN (Brno). Ing. Milan Chmel nám následně napsal a poslal dvě ukázky: Vracím se ještě jednou k razítkům Typu A1. Těšín již byl diskutován, teď ještě FRÝDEK. Problematika je podobná, ne-li stejná. Nahlédnete-li u této pošty do Monografie, je tam uvedeno u této pošty jedno razítko Typu A 1. Stejný údaj převzal do své publikace mgr. Manterys, který první razítko Frýdku neviděl. Rovněž obě publikace shodně uvádějí počátečním rokem razítka rok 1818, který považuji za čistě literární údaj. Jaká je ale skutečnost? Razítku Typu A 1 ( i u mgr.manteryse) odpovídá razítko na recepise, který přikládám. Je z roku 1858, rozměr razítka FRIEDEK je 27x4,5-5 mm. Těchto razítek jsem viděl několik z let , vždy na recepisech, ale nikdy jsem je neviděl na dopise. Proto stejně jako u razítka Těšína ho považuji za úřední. Viz reprodukce recepisu s razítkem FRIEDEK s datem 5. juni Recepis má na obou stranách potisk v němčině, je doklad na zásilku do Mor. Ostravy.