Další ukázky celistvostí s razítky K.u.K.ETAPPENPOSTAMT

Transkript

1 - 1 -

2 - 2 - Další ukázky celistvostí s razítky K.u.K.ETAPPENPOSTAMT 600. O razítkách jsme již v Syreně psali několikrát. Nejprve to byla diskuse i o tom, kde měla tato Etapní pošta sídlo. V Polsku bylo přesvědčení, že sídlo Etapní pošty 600 bylo ve Varšavě, což jsme právě na stránkách Syreny dokázali, že není pravda. Dokázali jsme, že sídlo Etapní pošty 600 bylo v Bohumíně. O tom jsme postupně přinesli celou řadu důkazů. O Etapní poště 600 jsme v Syreně psali: Syrena č.8 str.1-4, Syrena č.9 str.5-7, Syrena č.124 str.4-13, Syrena 128 str.27-29, Syrena 133 str.25-26, Syrena 148 str.30, Syrena 163 str.34, Syrena 172 str (zde jsou popsány typy expedičního razítka Etapní pošty 600), Syrena 177 str (informace o razítku III.typu s neúplným datem roku. Místo roku 16 je jen 1 )!

3 - 3 - V Syreně č.177 jsme v informaci o výskytu razítka III.typu psali o tom, že neúplné datum roku se u tohoto razítka vyskytuje u doposud známých výskytů od 5.II.16 do 25.X.16. Na předcházející straně jsou dvě zásilky s razítky III.typu, na této straně nahoře je třetí zásilka. Nahoře na str.2 je zásilka poslaná do Hohenelbe (Vrchlabí, v textu a na expedičním razítku je datum 4.VII.1 ). Zásilka na str.2 dole má datum 19.X.1 (jen na můstku expedičního razítka. Za 1-kou roku je nepatrný otisk dole zbytku od druhé číslice). Na této straně nahoře je zásilka poslaná do Sloupnitz b.leitomischel (Horní Sloupnice u Litomyšle). Expediční razítko této zásilky má datum 2 V 1. (V textu 2/5 16). Všechna tři expediční razítka jsou III.typu a doba scházející číslice 6 v datu expedičních razítek souhlasí na námi uvedenou dobu výskytu (5.II.-25.X.1916). Zásilky mají útvarová razítka dokazující, že Etapní pošta 600 měla sídlo v Bohumíně! První zásilka má nahoře černé, jednořádkové, útvarové razítko K.u.K. I.Reservespital in Odergerg. Druhá zásilka má fialové, dvouřádkové, útvarové razítko K.U.K.KRANKENHALTSTATION / ODERBERG. Navíc je na ní otisk jednořádkového fialového razítka Militärpflege + slabě čitelného cenzurního razítka Bohumína. (Cenzurní razítko 7. W, 65x14 mm, známá doba použití od 4/1915 do 9/1916. razítko je bez tečky za výrazem ODERBERG ve druhém řádku). Zajímavostí u této zásilky je to, že expediční razítko je na zásilce otištěno v zelené barvě! Druhá zásilka je adresována do Krčkovic, pošta Sedmihorky. Zásilka třetí na této straně nahoře má útvarové, jednořádkové, černé razítko K.u.K. BEOBACH- TUNGSSTATION ODERBERG. (Beobachtung = pozorování, zpozorování nebo zachování (předpisů). V adrese odesilatele je uvedeno: K.u.K. Millitärbeobachtungsspital 1, Zimmer No 6, Oderberg Bhf. (K.u.K. vojenská pozorovací nemocnice č.1, pokoj č.6, Bohumín, nádraží). Odesilatel byl asi v nemocnici na nějakém pozorování! Dlouho tam asi nevydržel, byla totiž teprve polovina války a na frontě bylo třeba každého vojáka. Na následující straně je ještě jedna zásilka s expedičním razítkem K.u.K. ETAPPENPOSTAMT 600, ale s datem, kde je rok uveden celý, 14 VI 15. Je to razítko z roku Není to razítko typu III, ale razítko typu II (vnitřní kružnice razítka má průměr 17 mm). Datum nahoře vepsané ručně 17/6.15 je asi poznámkou adresáta, že ten den zásilku obdržel. Zásilka je adresována na pevnostní sklad v Krakově na c. a k. zásobovacího oficiála Františka Papouška. Docela nahoře je světle fialový otisk dvouřádkového, útvarového razítka z Bohumína K.u.K. Verköstigungsstation / ODERBERG. (Verköstigen = stravování, strava, může být i polní kuchyň). Přes toto útvarové razítko je otištěno ještě cenzurní razítko Bohumína WEITERLEITEN (poslat dále, v rámečku),

4 - 4 - otisk fialově červený. Je to cenzurní razítko 21. W, 62x10 mm. Razítko bylo používáno u zásilek doporučených a posílaných EXPRÉS, ale je známo i na zásilkách obyčejných (náš případ). Známá doba použití je od 3/1915 do 9/1915. Přes toto cenzurní razítko Bohumína je ještě otištěno i cenzurní razítko v místě adresáta, to je v Krakově. Viz razítka krakovských cenzur, Syrena č.172 str Zde se jedná o cenzurní razítko K.u.k. Militärzensur / KRAKAU 1. Rozměr razítka 66 x 13 mm, známá doba používání razítka je od 4/1915 do 3/1916. Ukázky zásilek Jaroslav TEREŠKO, pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Cenzura pošty zajatce z Třince po roce 1945.

5 - 5 - Koupil jsem dopis ze zajateckého tábora v Třinci s datem , ale nemohu k tomu sehnat žádné další informace kromě jediného z historie zajateckých táborů od r na šachtách. Zde je uvedeno: Přísun a odsun zajatců VVZT byl velmi čilý, neboť byl vyvolán nutnou potřebou uhlí. Zajatci byli přiváženi přímo ze zajateckého tábora v Třinci a z ostatních vojenských zajateckých táborů na území ČSR. Možná by k tomu někdo mohl něco vědět z čtenářů Syreny. Ozvěte se prosím! Jaroslav TEREŠKO Zásilka je adresována do Hlubočan, okres Vyškov. Expediční razítko pošty TŘINEC/d *** s datem na můstku razítka 24.IV V místě pro nalepení známky je na obálce poznámka Porto platí příjemce. Zásilka je označena černým T v rámečku. Vlevo je modře vyznačena výše doplatného za zásilku 2,40 Kč. Nahoře je zadní strana zásilky s údaji o odesilateli: Voj.zaj.Alois Šprta / Voj.tábor Třinec, okres / Český Těšín. (Příjmení odesilatele i adresáta je stejné, jednalo se asi o příbuzné)! Pod adresou je otisk primitivně zhotoveného dvouřádkového razítka: Zajat.tábor Třinec / cenzurováno + podpis cenzora. Cenzurní razítko je velice slabě viditelné a čitelné! ********************************************************************************** Přetiskové vydání z 1.X.1934, Fi: č. 271, Fischer I. Díl z r.2014, přetisk 55gr./60, přetisková vada na 48. známkovém poli přetiskové desky Fi: č. 271 B1 čárka místo tečky. Původně vydaná známka 60gr. (modrá) v rámci 7-známkové série státní znak, tak zvané malé květináče. Vydání z Původní známka ztratila platnost Byla použita pro přetisk nové nominální hodnoty 55gr./60 pod katal.č.fi: 271, vydané 1.X K tomuto datu došlo v Polsku ke změně poštovních tarifů. Proto byly na nový tarif přetištěny některé dříve vydané známky, jejichž poštovní platnost již skončila a pošta měla ještě jejich větší zásoby. Původní známka Fi: č.257 byla objednána v tiskárně ve výši 15, kusů. Známka byla na novou nominální hodnotu 55gr. přetištěna objednávkou ze dne ve výši 5, kusů. Všechny nominální hodnoty původní série státní znak byly tištěny typografií na papíru bílém, hrubém s vodním znakem poštovní trubky č.ii v poloze s náustky v poloze vlevo nebo vpravo, jen známka 60gr. měla polohu vodního znaku II poštovní trubky s náustky jen v poloze vpravo. Viz reprodukce polohy vodního znaku. Náustky trubek jsou u známky 60gr. jen v poloze doprava. Perforace původní známky 60gr. byla rámcová ZR 12:12 ½. Tiskový arch známek byl stejný jako přepážkový a obsahoval 150 kusů známek. Na levém okraji přepážkového archu bylo počítadlo nominální hodnoty známek v orámování, které se skládalo ze čar. Reprodukce známky bez přetisku z 21.známkového pole PA je na následující straně. Jelikož v řadě bylo 10 kusů známek, naše ukázka musí být z 3.řady známek (10x60 gr. = 6 zł. x 3 = 18 zł.).

6 - 6 - Čtyři možné polohy vodního znaku II, poštovní trubky, u některých meziválečných polských známek. náustky dolů náustky nahoru náustky vpravo náustky vlevo Přetisk nové nominální hodnoty 55gr. byl na původních známkách proveden v P.W.P.W. typograficky černou barvou. Přetisky jsou známy: - v barvě černé, - v barvě modročerné, - je znám i přetisk černý obrácený, - je znám i přetisk černý zdvojený. Přetisk nové nominální hodnoty má rozměr 12x4,5 mm. Jsou známy různé vady přetisku, z nichž nejznámější a nejvýraznější jsou: -Fi: 271 a: přetisk modročerný, cena zł. (jen poštovně použitá) -Fi: 271 B1: čárka místo tečky (naše ukázka). Tisková vada 48.zn.pole, poštovně nepoužitá 250 zł., poštovně použitá 25 zł. -Fi: 271 B2: vodorovná ryska nad gr. Vada 59.známkového pole, poštovně nepoužitá 250 zł., poštovně použitá 5 zł. -Fi: 271 B3: ve výrazu gr. schází r. Vada 60.známkového pole v části nákladu, poštovně nepoužitá 500 zł., poštovně použitá 100 zł. -Fi: 271 B4: schází tečka za výrazem gr.. Poštovně nepoužitá 350 zł., poštovně použitá 25 zł. -Fi: 271 B5: odseknutí dolní části obloučku číslice 5. Vada 89.známkového pole. Poštovně nepoužitá 80 zł, poštovně použitá 10 zł. -Fi: 271 B6: ostré, špičaté zakončení číslice 5.Vada 99., 114, 129 a 144 známkového pole. Poštovně nepoužitá 80 zł., poštovně použitá 10 zł. -Fi: 271 B7: velká tečka za gr. Poštovně nepoužitá 80 zł., poštovně použitá 10 zł. -Fi: 271 Np: Zdvojený tisk přetisku, zł., jen poštovně použitá. Existují padělky obrácených přetisků a tiskových zkoušek. Poštovní platnost známky Fi: 271 (s přetiskem) skončila Za ukázku na předcházející straně známky Fi: 271 B1 děkujeme Grzegorzowi BARGLOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL. Literatura: Polskie Znaki Pocztowe, díl I a Katalog Polskich Znaków Pocztowych FISCHER r.2014, Díl 1. ********************************************************************************** Vlaková pošta ODERBERG-MOSTY (Bohumín-Mosty) z období okupace. S razítky této vlakové pošty jsme v Syreně dosud publikovali tři zásilky: Razítko s názvem této vlakové pošty, ale bez čísla VP a bez data v razítku (viz reprodukce na následující straně nahoře). Zásilka podle textu je poslána v dubnu Dnes již těžko zjistíme, proč v razítku není ani číslo vlaku, ani datum. Přitom razítko vlakové pošty je na pohlednici otištěno 2x. Zásilka je poslána do LEOBEN an der Mur v Rakousku. Je to asi 150 km JZ od Vídně (Syrena 122/27).

7 - 7 - Korespondenční lístek bez natištěné známky, frankatura dvěmi známkami po 3fen. poslaná do Rakouska do Leoben. Na zásilce jsou dva otisky fialových razítek vlakové pošty ODERBERG (OBER- SCHLES.)-MOSTY / BAHNPOST / ZUG (bez čísla a bez data). Ukázku nám poslal Mgr.Janusz MANTERYS. V Syreně jsme ještě od této vlakové pošty z období okupace publikovali: -Zásilku poslanou do Slezské Ostravy, číslo VP ZUG 4624 z (Syrena 122 str.28), -Zásilku poslanou do Winkhause űber Schmalenberg v Německu, ZUG 4612 z (Syrena 185/34).

8 - 8 - Na str.7 dole je razítko vlakové pošty ODERBERG-MOSTY / BAHNPOST / ZUG 4611 z b. Zásilka je poslána do Nassadl, Kreis Namslau. Zásilka je datována v textu Jezdila i VP č.4612 (Viz Syrena č.185/str.34). Je to tedy dosud v naší Syreně nepublikované číslo této VP 4611! Dnešní ukázka vlakové pošty ODERBERG-MOSTY / BAHNPOST / ZUG 4612 s datem a. Zásilka je poslána do Pfaffendorf, Kreis Reichenbach. Otisk razítka v barvě černé. Je to na území Německa (před zabráním Sudet). sil- Záka s razítkem vlakové pošty ODERBERG-MOSTY / BAHNPOST / ZUG 4624 z b. Zásilku s tímto razítkem jsme v Syreně již publikovali, ale jinou s datem Dnešní ukázka nahoře je poslána do Moravské Ostravy (Protektorát). Otisk razítka je v barvě černé.

9 - 9 - Další číslo této vlakové pošty, které jsme dosud v Syreně nepublikovali. Je to vlaková pošta ODER- BERG-MOSTY / BAHNPOST /ZUG 4639 s datem Rozlišení razítka nelze rozluštit! Zásilka je poslána do GROTTKAU, Ziergarten / Schlesien (Ziergarten = okrasná zahrada, park, Slezsko). Gródki, část obce Wołów, do r.1937 GROTTKY, Berghein). Zajímavé je zde to, že barva otisku razítka vlakové pošty je modrá! Informace o názvu viz Słownik nazw Miejscowych Górnego Śląska, polsko-německý a německo-polský, vydání Opole-Kluczbork 1997). Je zajímavé, že toto razítko vlakové pošty jsme zatím poznali jen pro směr ODERBERG-MOSTY a ne pro směr opačný MOSTY-ODERBERG. U německých vlakových razítek určuje směr jízdy číslo vlaku liché číslo jeden směr, sudé číslo opačný směr. Za ukázky zásilek děkujeme MUDr.Adriánowi JUNGOWI, pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Sbíráme (pokud je to možné a dostupné) označení nákladů a tiskových válců. Známka 40gr., Fi:810 Šachové mistrovství scěta hluchých ve Varšavě. Známka byla vydána v rámci dvouznámkové série (40 a 60 gr. Fi: ). Rotační hlubotisk PWPW. Papír bezdřevý, bílý. Perforace hřebenová ZHř. 12 ½:12 ¾. (známka 60 gr. ještě i ZHř.12 ¾). Datum vydání Známka 40gr. červeněhnědá. Formát známky 25,5x31,25 mm. Návrh Cz.Kaczmarczyk. Známka 40 gr. byla tištěna jednosektorovým tiskovým válcem. Počítadlo je na horním okraji PA (kusy) a na dolním okraji PA (nominální hodnota sloupců známek). Přepážkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Označení nákladu a tiskového válce je pod známkovým polem PA. N.I W.II - 56.r. je to jen toto označení. U známky 60gr. jsou náklady dva (N.I. a N.II.) a válec I., II. a III. Známka byla vytištěna v nákladu kusů. Označení u známky 60gr. nemáme!

10 Dvouznámková série (známky 40 a 60gr., Fi: ). Příležitostné vydání ze na památku hrdinského činu Ludwiki Wawrzyńskiej. Rotační hlubotisk PWPW. Papír bezdřevý, bílý, perforace hřebenová ZHř.12 ¾. Jubilantka jako učitelka obětovala vlastní život, aby zachránila z hořícího domu trojici dětí. Formát známek je 25,5x31,25 mm. Návrh H. Przeździecka. Nominální hodnota 40gr. je tištěna válcem jednosektorovým, počítadlo je na horním a dolním okraji PA nad a pod sloupci známek. Nominální hodnota 40gr. bez označení nákladu a válce. Známka 60gr. byla tištěna dvousektorovými tiskovými válci (dva přepážkové archy), počítadlo je na horním okraji PA (počítadlo kusů známek) a na levém okraji PA (počítadlo nominální hodnoty jednotlivých řad známek). Označení nákladu a tiskového válce je pod známkovým polem PA N.I. W.III - 56 r.. (Jiné označení u této známky není). Náklad známky 60gr. byl 3,050 tisíc kusů (známka 40gr. byla vydána v nákladu kusů). Přepážkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Papír pro tisk byl opatřen lepem před tiskem, lep známek je bílý, lesklý. Za obě ukázky děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGLOWI. Pro Syrenu podle Monografie polských známek Díl II z r.1960 připravil ing.jiří Jan KRÁL Známka Fi: č.2250s bez žluté a hnědé barvy. Vlevo je známka bez žluté a hnědé barvy, vpravo je známka normální. Známka byla vydána v rámci jednoznámkového vydání u příležitosti Mezinárodního roku žen. Nominální hodnota známky byla 1,50 zł. Papír známky je bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace je hřebenová ZHř.11. Známka byla tištěna 4-sektorovou tiskovou formou v PA o 60 kusech známek (6x10). Lep je bílý, lesklý. Vícebarevný ofset PWPW. Návrh S.Małecki. Tisk bez označení tiskové formy a bez počítadla. Náklad 15, kusů. Poštovní platnost známky skončila Katalog Fischer I.Díl z r.2014 oceňuje známku bez žluté a hnědé tiskové barvy na 650 zł. Za ukázku děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGLOVI.

11 Ještě provizorní zásilky z let 1945 a 1946 pošty Bystřice nad Olzou. V Syreně jsme dosud z této pošty publikovali dvě provizorní zásilky z tohoto období. V obou případech bylo expedičním razítkem pošty dvoukruhové razítko BYSTŘICE nad OLZOU /*** s datem na můstku razítka První zásilka byla obyčejná v Syreně č.148 na str.26. Byla to úřední zásilka poslaná do Prahy na Policejní ředitelství s datem 29.VII Jako služební zásilka nebyla vyplacena známkami. Druhá zásilka byla doporučená zásilka poslaná na Okresní národní výbor do Českého Těšína. Jako expediční razítka měla opět dvoukruhová provizorní razítka pošty s datem na můstku Zásilka měla červenou, němou R-nálepku s černým, natištěným podacím číslem zásilky. Název pošty byl na R-nálepce vyznačen otiskem jednořádkového razítka s názvem pošty ve fialové barvě. Zásilka byla podle datumovky z 27.VII Porto bylo uhrazeno známkami podle tarifu ve výši 4,20 K. Dnes máme k dispozici na ukázku další dvě zásilky. První zásilka je doporučená, R-nálepka německého původu je červená (němá), s černým natištěným podacím číslem zásilky (263). Název pošty je na R-nálepce otištěn fialovým, jednořádkovým razítkem BYSTŘICE nad OLZOU. Zásilka je poslána na Okresní úřad do Českého Těšína. Jako expediční razítko je použito dvouřádkové provizorní razítko pošty Poštovní úřad / BYS- TŘICE nad Olzou. Razítko je přes známky otištěno 2x. Razítka jsou doplněna datumovkou s datem expedice zásilky otištěným pod známkami (den je vyznačen ručně) 14.VII Všechna provizorní razítka pošty jsou otištěna na zásilku ve světle fialové barvě. Porto zásilky je podle platného tarifu ke dni expedice zásilky 4,20 K (obyčejná zásilka do 20g v další přepravě 1,20 K + příplatek DOPORU- ČENĚ ve výši 3 K). Na následující straně je druhá, provizorní doporučená zásilka pošty, ale z roku R-nálepka je opět němá, potisk R-nálepky je v černé barvě včetně podacího čísla zásilky. Název pošty je na R- nálepku otištěn jiným, jednořádkovým, provizorním razítkem pošty Bystřice nad Olzou. Nalepené známky na zásilce ve výši 7,40 K jsou znehodnoceny provizorním, kulatým, dvoukruhovým razítkem pošty BYSTŘICE nad Olzou /***, ale s jiným datem na můstku razítek (1946). Vedle nalepených známek je na zásilce otištěno datum expedice zásilky (datumovkou) 19 VII Platný tarif za DO- PORUČENOU zásilku byl v další přepravě ke dni expedice zásilky ve výši 7,40 K (obyčejná zásilka v další přepravě do 20g 2,40 K + příplatek DOPORUČENĚ 5 K). Zásilka je adresována na Okresní

12 národní výbor v Českém Těšíně. Provizorní zásilky pro publikaci v této Syreně zapůjčil Mgr.ing.Karol MICZA. **************************************************************** Polskem zabrané československé území na Oravě a Spiši v roce 1938.

13 Před válkou se obec jmenovala ČIERNE PRI ČADCI. V roce 1921 celkem 1769 obyvatel v tom čs V roce obyvatel, v tom 98,9% čs. Pošta byla odstoupena Polsku 26.listopadu 1938 a název obce byl změněn na CZARNA BEZKIDZKA. Pošta začala používat polské expediční razítko (na reprodukci na předcházející straně, suvenýrová celistvost s razítky dne polského záboru) CZAR- NA BEZKIDZKA *a*, datum na můstku razítka 26 XI Mělo by být i polské rekomandační razítko s tímto názvem, zatím jsme je neměli možnost publikovat. Když je někdo má na zásilce, pošlete ukázku! V době polského záboru bylo na zásilky používáno i propagační, trojúhelníkové razítko s textem Górale zemi Czadeckiej / 1938r. / wrócili do Ojczyzny! (Horalé Czadecké země se v r.1938 vrátili do vlasti, viz ukázka na předcházející straně). Po porážce Polska, na níž se vojensky podílela i armáda Slovenského štátu, se obec vrátila k Slovenské republice ( ). Používala opět původní název ČIERNE PRI ČADCI (od ). Zásilka z pošty PARCZEW (severovýchodně, asi 50 km od Lublina). Expediční razítko PARCZEW /b s datem na můstku razítka 24 XII 38. Zásilka je poslána do Czarnej Bezkidzkiej a bylo na ní použito propagační, trojúhelníkové razítko stejné, jako na zásilce na předcházející straně dole! Podle materiálu MUDr.Adriána JUNGY ********************************************************************************** Zajímavá, nahodilá vada známky Fi:1680, nominální hodnoty 7,90 zł. z r Známka byla vydána v rámci 8-známkové série k X. Zimním olympijským hrám v Grenoblu. Známky byly vytištěny vícebarevným ofsetem PWPW. Papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace hřebenová ZHř.11 ¼: 11 ½. Známky byly tištěny 4-sektorovou tiskovou formou v arších po 30 kusů známek (6x5). Známka s nahodilou tiskovou vadou (skvrna na předloktí pravé ruky skokana). Podle horního okraje PA pochází z jednoho ze známkových polí č.1-6 z jednoho ze čtyř tiskových sektorů. Dnes a z této ukázky to nelze přesněji určit. Přesto se jedná o hezkou nahodilou vadu. Tato vznikla vniknutím nějakého cizího před-

14 mětu mezi potiskovaný papír a tiskový válec. Vady tohoto druhu vznikají i ze vzduchové bubliny, která se vytvoří v tiskové barvě. Každopádně se zde jedná o hezkou a výraznou vadu tisku. S tiskovou vadou tohoto druhu se setkáváme často a u různých známek. Za ukázku děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGLOVI. ********************************************************************************** Definitivní razítko pošty (9a) KARWIN-FREISTADT (OBERSCHLES.) /c. Razítka s instradačními čísly (u naší ukázky 9a) byla zavedena asi od V používání byla do konce války. Původně používané razítko pošty za okupace Freistadt (Oberschles.) bylo nahrazeno novým rozdělením velké Karviné. Rozdělení bylo po válce na nějaký čas zrušeno a pošta se vrátila k původnímu názvu FRYŠTÁT. Označování jednotlivých městských částí procházelo v poválečném období různými změnami a obměnami, aby se dnes opět přistoupilo na původní rozdělení Karviné podle systému, který zavedli za okupace Němci. Dnes se tato městská část Karviné jmenuje KARVI- NÁ-FRYŠTÁT. Po určitou dobu to bylo jen KARVINÁ 1, pak KARVINÁ 1-FRYŠTÁT a nakonec jen KARVINÁ-FRYŠTÁT. Jak se Karviná po válce rozrůstala výstavbou, přibývalo i městských částí. Dnes má Karviná celkem 9 městských částí. Zásilka nahoře byla poslána na Moravskou Ostravskou spořitelnu v Moravské Ostravě. Zajímavé je i razítko odesilatele. Expediční razítko na zásilce bylo s rozlišením a, b, c, d, e, f. Po německých instradačních číslech byla zavedena poštovní směrovací čísla. Karviná-Fryštát má PSČ MUDr.Adrian JUNGA ********************************************************************************** Dobírková poukázka Finančního úřadu ve Fryštátě poslaná na soukromou osobu do Orlové, dobírková částka je zde 32 Marek a 50 Pfg. Finanzamt (Finanzkasse) Freistadt (Oberschles) (Finanční úřad, pokladna Finančního úřadu ve Fryštátě-Horní Slezsko) posílá dobírku částky na soukromou osobu (firmu) do Orlové, okres Těšín. Nahoře je expediční razítko pošty FREISTADT (OBERSCHLES) /a s datem na můstku razítka Jedná se o původní razítko zavedené na poště po německé okupaci Fryštátu v roce 1939, kdy byl Fryštát připojen jako celé Těšínské Slezsko k Velkoněmecké Říši. Toto razítko bylo na poště používáno před zavedením instradačních razítek (pro Karvinou-Fryštát (9a)). Původní razítko FREISTADT

15 (OBERSCHLES) bylo s rozlišením a, b, c, d, e, f. Používáno bylo, do poloviny roku 1944 než bylo do konce války nahrazeno razítkem (9a) KARWIN-FREISTADT (OBERSCHLES), jak jsme o tom psali v předcházejícím článku. Jaroslav TEREŠKO **************************************************************** Poštovní formuláře pruské z různých polských území a v různých podobách. Jsou to například: -recepisy, čili potvrzení o odeslání doporučených zásilek, -novinové pásky, -podací potvrzení, Zajímavé jsou na polských územích Pruska : -úřední voskové pečeti, -ruční potvrzení podle místa podání zásilky, -pomocná razítka poštovních stanic (v Polsku jen dvě), -razítka sanitární, desinfekční, hlavně z epidemií cholery z r.1831, -razítka ENTLASTET (Entlassung = propuštění), jsou zajímavá a velice vzácná, -razítka původu a hraniční, -razítka F (franco), A ještě mnoho jiných. Všechna tato většinou jednořádková razítka jsou vzácností a dnes stojí euro. Je zde mnoho témat, ale alespoň takový je výběr. Nyní k samotným, dnes publikovaným formulářům: 1) JASTRZEMB (Jastrzębie, dnes Jastrzębie-Zdrój). Formulář na částku 50 Marek, odesláno 23.X Toto razítko vzniklo odstraněním dne a měsíce podání. 2) JASTRZEMB (opět Jastrzębie, dnes Jastrzębie-Zdrój). Formulář opět na částku 50 Marek, podáno 9.X Razítko vzniklo odstraněním roku, měsíce a dne. 3) Ratiboř (Racibórz), razítko obdélníkové, formulář na 10 Marek a 26 Fen. 4) COSEL (Kożle), podáno 8.II ) HIRSCHBERG (Jelenia Góra), podáno27.i.1871, balík o váze 15 funtů a 20 lutů, formulář pro cenu Tolarů

16 - 16 -

17 - 17 -

18 - 18-6) NAMSLAU (Namysłów), podáno , balík o váze 5 funtů, 7) Poukázka bez razítka s poznámkou Gross Stehlitz (Strzelce Opolskie),podáno , balík o váze 217 funtů a 20 lutů, formulář na cenu od 500 do 3000 Tolarů, 8) KEMPEN (Kępno) u Poznaně, podáno , balík váhy 1 ½ kg. Podle materiálu Mgr.ing.Karola MICZE ********************************************************************************** Zásilka na československé dopisnici s polským razítkem pošty KARWINA 1 *d* s datem dne záboru pošty Polskem (10 X 38 18) a ještě poslaná na Polský konsulát do Moravské Ostravy? Trochu moc náhod najednou! V den polského záboru pošty KARWINA X Na československé dopisnici CDV 67 určené pro cizinu, reprodukce č.8 PRAHA, vydání z , natištěná známka T.G.Masaryk, symbol Československa! Posláno do Moravské Ostravy a ještě na Polský konsulát! Proč to nemohlo být skutečně dopraveno poštou? V den předávání pošt polským orgánům již československé pošty nebyly otevřeny. Den před předáním pošt se na patřičná místa odevzdávaly všechny potřebné věci pro provoz pošty, mezi jinými i celiny, razítka a známky. Na zásilce ale není československé razítko, ale je tam razítko polské. Polská pošta by v den předání pošty měla být v hodin podle údaje razítka otevřena. Polská pošta sice orážela v prvních dnech i československé celiny a známky, ale musely být vedle nich na zásilku vylepeny již i polské známky podle polských, platných tarifů. Bylo to za účelem památek na tyto pro Poláky významné události. Je možné, že si někdo dal polským razítkem orazit i československou dopisnici, ale ta při jejím oražení razítkem nebyla s adresou a navíc ještě nemohla být i odeslána do Ostravy. Takto oraženou československou dopisnici si pak ten, kdo si chtěl vyrobit super zajímavost, doplnil adresou. Tato dopisnice poštovně použitá je v československém katalogu celin poměrně vysoko ohodnocena (350 Kč), ale musí být poslána československou poštou, ne poštou polskou. Z různých pošt na české části Těšínského Slezska si podnikavci vyrobili různé zajímavosti, ale toto je opravdu vrchol se kterým jsme se ještě nesetkali! Z pošty KARWINA 1 známe polská razítka s rozlišením *a*, *b*, *c*, *d*. Existují i doporučené zásilky s polskými rekomandačními razítky. Tehdejší pošta KARWINA 1 není totožná s dnešní poštou Karviná 1. Tehdejší pošta KARWINA 1 byla v dnešní městské části Karviné-Doly nedale-

19 ko již dávno zbouraného pivovaru a kostela a je již dávno rovněž zbouraná. Ta místa jsou dnes zavezena haldovinou (na povrch vyvezenou hlušinou a vytříděným kamenem při těžbě uhlí) a zatopená povrchovou vodou! Dnešní pošta Karviná 1 je tehdejší pošta Fryštát v městské části Karviná-Fryštát. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ********************************************************************************** Zajímavost kolem doporučené zásilky z Protektorátu z pošty Michálkovice. Doporučený dopis z Michálkovic s datem 27.VIII.1940 je zajímavý tím, že je z II. TO Protektorátu. Zásilky úřední a místní byly osvobozeny od základní sazby za dopis do 20g, která ke dni expedice zásilky činila 80 hal. Nebyly ale osvobozeny od porta za doporučenou zásilku (ke dni expedice zásilky 2 K). Proto je na zásilce porto jen 2 K, to je porto za zásilku poslanou DOPORUČENĚ. Razítko Portofreie Dienstsache / Obecní věc úřední porta prosta proto platí jen pro základní sazbu obyčejné zásilky do 20g. Ing.Svatopluk PETR ********************************************************************************** O pancéřových vlacích v době sedmidenní války mezi Československem a Polskem v roce 1919, poštovní doklady. Poštovních dokladů k pancéřovým vlakům, které se zúčastnily této války, je méně jak šafránu. Vlastně kde nic není, ani smrt nebere. Československé zdroje jsou velice skromné, pokud víme, jsou jen dvě celistvosti, které účast čs. pancéřového vlaku dokumentují. Z polských filatelistických materiálů je známa jen jedna celistvost, přímo z bojů o Těšínsko, ale ta je v nepublikovatelném stavu. Měl ji u sebe někdo, kdo při tom asi pořádně zmokl. Zásilka je na vodou rozpitém papíru, písmo skoro nečitelné, nehodí se ani k publikaci. V polském časopise Filatelista byla sice publikována, ale její stav byl katastrofický. Vešel jsem do kontaktu s autorem, který mne informoval o jiných, zachovalých dokladech o polském pancéřovém vlaku Hellerczyk, který se konfliktu na Těšínsku zúčastnil, ale hned po nasazení byl převelen na východ, kde měli Poláci tehdy konflikt se Sověty. K tomuto vlaku je řada i filatelistic-

20 kých dokumentů, ale ne z Těšínska. I ostatních informací o našem pancéřovém vlaku BRNO je publikováno více v Polsku, jak u nás. Na koho jsme se u nás obrátili, informací jsme zjistili velice málo. Pan Dr.Miroslav VOSTATEK nám odepsal toto: Mám kupodivu publikaci plk.v.v. Zdeňka Ježka z roku 1937, která odborně dokumentuje boje na Slovensku a na Těšínsku. Doplněna je i o mapky, tak, co tam je?: -Str.228: Čs.námořníci (náhoda, velel jim ing.valšík, dědeček mého kolegy ze studií, i navíc filatelisty)-vyslali do Plzně 103 příslušníků pro obrněné vlaky 5 (Plzeň) a 6 (Praha). Je tam i podrobnější popis OV 2b a historie ukořistění z Trnavy. Byl převezen do Brna a opraven, pak odvelen do Bratislavy. Na Slovensku zůstal trvale a označen OV 2. Velitel por. v záloze ing.pračka, později npor.janata, v létě 1919 por.nám.pěchoty v záloze Richter. -Str.304: Útok v 7.00 hodin. Teplota -26 st. C. Do boje u Pruchné a Rudníku zasáhl i polský OV, který pronikl na nádraží v Pruchné, zasáhl náš OV a ten byl pak boje neschopný. Palbou byl polský OV donucen ustoupit za Wislu. -Str.305: veškeré čs.síly na celém Těšínsku v době zastavení bojů byly: 23 praporů, 6 a půl polních a 3 hrubé baterie, 1 obrněný vlak, 1 letka a 1 a půl švadrony. Na polské straně pak 37 setnin, 4 polní a 1 hrubá baterie, 3 švadrony, 1 obrněný vlak. Poměr sil byl 5:3. Toto jsem našel, jiného tam o OV nic není (myslím na Těšínsku). OV se zabývá i pan Lubor Kunc, Brunclíkova 7, Praha 6. Zdraví Vás Dr.Miroslav Vostatek. Když jsme se obrátili na pana Lubora Kunce, poslal nám svůj článek o čs. obrněných vlacích , který byl publikován ve ZPRAVODAJI POSTILIÓN 1/2006 (79). K článku je připojena tabulka 7 čs. obrněných vlaků v létech Tam ale o obrněném vlaku použitém na Těšínsku v lednu 1919 (BRNO) není ani zmínka. Pan Kunc nám zároveň poslal jemu známou celistvost, která má vazbu na pancéřový vlak BRNO na Těšínsku. Zásilka je poslána do Plzně. expediční razítko je z pošty TĚŠÍN 2, razítko německo-polské TESCHEN 2 /CIESZYN 2 / b s datem na můstku razítka 25.II.19. XII-. Je to poslední den Šnejdárkova tažení na Polsko. Zásilka má jednořádkové, útvarové razítko Čs. panceřový vlak Brno. Ten název Brno je hůře čitelný, ale myslím si, že jsem to přečetl dobře. Odesilatel píše, že je v Těšíně u pancéřového vlaku jako topič a že teď mají trochu klid, ale jak dlouho neví. Svoji adresu uvádí: Nádražní velitelství, pancéřový vlak, Těšín, Slezsko. O čs. pancéřovém vlaku č.1 píše Pavel Hauzner ve Filatelii č.17 z r.1988 na str.530. Tam ale o těšínském pancéřovém vlaku BRNO není ani zmínka. Poslali jsme dotaz i na Vojenství. Odpověděl nám pan Pavel Šrámek a zde je konečně o našem vla-

21 ku krátká zmínka: Z údajů publikovaných v knize Vladimíra Franceva Československé tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny vyplývá, že šlo o improvizovaný obrněný vlak postavený v prosinci 1918 v Brně a nazvaný Pancéřový vlak BRNO. Po sedmidenní válce tento zůstal v Těšíně a po jeho vyklizení (Těšína, který byl vrácen Polsku) se stáhl do Ostravy. V srpnu 1919 zajišťoval vlak trať Frýdek-Těšín-Jablunkov. V Ostravě zůstal do prosince 1920, kdy byl zrušen. To je všechno, co se nám o tomto vlaku podařilo zjistit z československých pramenů. Trochu více o vlaku píší polské prameny. Z polských pramenů máme i informace o boji mezi čs. a polským obrněným vlakem a o některých údajích o obou vlacích. Boj o Těšínské Slezsko byl pro: -strategickou polohu Košicko-Bohumínské dráhy, která byla spojnicí českých zemí se Slovenskem, -uhlí v oblasti Karviné, -těžký průmysl na Těšínském Slezsku (Třinecké železárny). V Polsku bylo rozhodnuto o volbách do polského Sejmu na Volební obvod č.35 zahrnoval Těšín a Fryštát. Toto neuznávaly čs. úřady a žádaly, aby polské vojenské jednotky opustily toto území. 23. ledna 1919 na rozkaz předsedy vlády Karla Kramáře a prezidenta Masaryka zahájilo Československo vojenskou operaci proti Polsku. Polské jednotky byly donuceny ustoupit na linii řeky Wisły a ve dnech ledna 1919 došlo k bitvě u Skočova. Té předcházela řada drobných potyček a šarvátek. Na zásah vítězných mocností byla československá vojenská akce přerušena a nakonec byla i stanovena nová demarkační linie. Těšínské Slezsko bylo rozděleno na konferenci ve Spa západními mocnostmi. Boje o Těšínské Slezsko se ke konci ledna 1919 zúčastnil i polský, pancéřový vlak Hellerczyk. Pancéřové vlaky v té době představovaly tehdy velice moderní a velmi účinnou zbraň, která hlavně odstrašovala nepřítele. Pancéřový vlak se skládal: -z opancéřované jedné nebo více lokomotiv, -z vagonů přizpůsobených pro bojovou činnost, -z vagonů pro ubytování vojáků, kteří u pancéřového vlaku sloužili, -ze zařízení a materiálu pro opravu poškozených kolejí. Pancéřové vlaky stavěly hlavně větší, průmyslové podniky. Vagóny a lokomotivu chránily železné pancíře. V soupravě byly i plošiny s náhradními kolejnicemi. Některé vagóny byly chráněny i betónovými dílci nebo pískem plněnými stěnami. Na vagónech byla instalována děla, kulomety a později i tanky.

22 Na předcházející straně dole je část osádky pancéřového vlaku Hellerczyk v pozadí s lokomotivou a vagónem pro osádku vlaku. Na lokomotivě je bíle název vlaku. Velení pancéřového vlaku Hellerczyk před jedním z vagónů vlaku. Ve stěnách vagónu je vidět střílny pro kulomety. Na vagónu je opět bíle název vlaku. Pancéřový vlak HELLERCZYK č. 4 byl postaven v Krakově. Název měl po polském generálovi Hellerowi, veliteli 3. pluku Polských Legionů. Lokomotivu vlaku tvořila rakousko-uherská lokomotiva série 229 (Polské státní dráhy ji později označovaly jako k.k.stb 229). Konstruktérem lokomotivy byl ing.karel Gölsdorf. Lokomotiv bylo v R-U vyrobeno v letech kusů. Lokomotiva pancéřového vlaku byla opancéřována v továrně Zielińského v Krakově. Pancéřové desky byly tloušťky mm. Kryla se jimi kola a pohybová část lokomotivy. Komín a horní část kotle nebyly pancéřovány. Vlak měl čtyři vagóny opatřené děly ráže 80 mm (M 94), 3 vozy pro transport pěchoty, 15 kulometů + plošinové vagóny s kolejnicemi pro opravu trati. Vagóny s děly mohly střílet do boků a jedno dělo bylo i vpředu. Posádku vlaku tvořilo 12 důstojníků, 2 poddůstojníci a 90 vojáků. Vlak měl dva strojvůdce a dva topiče. Takto vybavený vlak působil na Těšínsku proti čs. armádě ve dnech od do Hellerczyk se utkal v boji o Těšínské Slezsko s čs. pancéřovým vlakem BRNO. Ten byl postaven v Brně za 3 týdny v prosinci Pancéřový vlak byl označován jako provizorní. Měl lokomotivu k.k.stb Měl vagón pěchoty s kulomety + dělostřelecký vagón. Na něm byly dva kulomety Maxim vzor 1910 a dělo ráže 75 mm produkce Škoda-Plzeň (Gebirgskanone M 15) v otočné věži. Vagón pěchoty měl 2 těžké a dva lehké kulomety (Schwarzlose M 7/12) byl vlak Hellerczyk pod velením kap.władysława Kozaka poslán do Dziedzic, kde přijel ve 4.00 ráno. V byl proveden průzkum na trati Chybie-Pruchna. Polská hlídka potkala čs. hlídku o síle 20 osob. Čs. hlídka se po ostřelování stáhla. Ve stanici Pruchna bylo zjištěno, že tuto obsadila skupina asi 40 čs. vojáků. Čs. vojáci opustili stanici a na místě po nich zůstalo 6 pušek, 3 skříňky s municí a 3 ruksaky polský pancéřový vlak nevyvíjel činnost a stál ve stanici Dziedzice v dostal Hellerczyk rozkaz jet do Pruchné, kterou obsadilo čs. vojsko. Vlak měl podporovat polskou skupinu vojáků o síle asi 1000 mužů, které velel pplk Stanisław Springwald. Jeden útočný vůz Hellerczyka patroloval úsek mezi stanicí Cybie a pancéřovaným vlakem. Útočný vagón byl řízen neopancéřovanou lokomotivou. Za Drogomyślem měl stanoviště oddíl pplka Springwalda. U mostu přes Wislu se polská jednotka dostala do bojového kontaktu s čs. vojskem. Čs.

23 jednotky útočily z obou stran trati, ale byly zasypány granáty a kulometnou palbou a odraženy. K místu bojů přijel následně čs. pancéřový provizorní vlak Brno, který působil na Těšínském Slezsku od 23.ledna Polský vlak Hellerczyk po něm vypálil asi 20 ran z děl. Podařilo se zasáhnout čs. lokomotivu a dělostřelecký vagón. Čs. vlak Brno ustoupil ve směru na Zebrzydowice. Hellerczyk se následně vrátil do stanice Pruchna. V boji o nádraží byli těžce raněni 2 čs. vojáci, jeden z nich v důsledku zranění zemřel a byl pochován v městě Chybie. Bylo zajato 7 čs. vojáků. Následně při pronásledování byli zajati další 2 čs. vojáci. Hlídkující útočný vlak ostřeloval menší skupiny čs. vojsk mezi Drogomyślem a Pruchnou. Hlídkující vlak se pak spojil opět s Hellerczykem. Českoslovenští dělostřelci začali následně Hellerczyka ostřelovat v okolí Pru-chné. Vlak odpovídal palbou, ale v důsledku těžkého ostřelování čs. dělostřelectvem se musel stáhnout ve směru k Dziedzicím, kde dorazil kolem V vyjel Hellerczyk znovu ve směru do Drogo-myśla, aby tam podporoval skupinu pplk. Springwalda. Když se Hellerczyk vrátil do Drogomyśla, byly boje podle příměří na 24 hodin přerušeny. Ve 2.00 ráno se vlak vrátil do Dziedzic bylo příměří prodlouženo, stejně tak pro další dny od 2.2. do V té době stál Hellerczyk nečinně ve stanici Dziedzice na rozkaz Generálního obvodu v Krakově odjel Hellerczyk do Radymna a následně na Volyň, kde se zúčastnil bojů s vojsky Petljury. Hellerczyk bojoval i na Hornoslezské hranici, v boji o Pomorze a následně v bojích s Bolševiky v r Tam byl v červenci 1920 docela zničený. Po generální opravě vlaku s novou lokomotivou a vagónama byl znovu nasazen do bojů s Bolševiky. V srpnu 1921 byl vlak zrušen a vyřazen z bojů. Nahoře vlevo je odznak příslušníků vlaku Hellerczyk.

24 Na předcházející straně dole je zajímavá pohlednice s expedičním razítkem TESCHEN 2 / CIES- ZYN 2 / b s datem na můstku razítka 13. (3.??) II. 19.XII-. Pohled je poslán do Vídně. Pohled nemá útvarové razítko jak u první ukázky, ale jen ručně napsanou adresu odesilatele: J.Juricek, Pancerovy vlak Nádražní Velitelství v Těšíně. Text sdělení: Milý stryčku! Zasylam srdečný pozdrav ze vzpomínkou jsem nyní v Tesine u Panceřoveho vlaku, zdraví Vás Jenda. Text je opsán s chybami. Je to doklad, že vlak po poškození měl stanoviště v Těšíně. Jen datum dne na razítku je trochu sporné, ale je to počátek února Po byl celý Těšín čs. vojskem vyklizen, aby se jeho levobřežní část vrátila do ČSR. Dnes se tato část s poštou Těšín 2 jmenuje Český Těšín. Dvě varianty útvarového razítka pancéřového vlaku HALLERCZYK z pozdější doby. Nahoře je to 2- řádkové razítko HALLERCZYK / POCIĄG PANCERNY L. 4, rozměr 60x10 mm. Dole je kulaté útvarové razítko POCIĄG PANCERNY L.4 (uprostřed * HALLERCZYK*), průměry 31 a 21 mm s pozdějším velitelem vlaku, podpis FRANK por. DOWÓDCA POCIĄGU (velitel vlaku). U řádkového razítka jsou známy varianty s trochu jiným provedením písmen A, R, C. Kopie jsou z polského časopisu Filatelista, proto jsou nekvalitní. Zaslal nám je kolega Dr.Jerzy ZIĘBA. Upozornil nás zároveň na články o jiných pancéřových vlacích, o kterých on psal. Podle něj kulaté razítko není dosud známé z originální korespondence. Podíváte-li se zpětně na výzbroj provizorního pancéřového vlaku BRNO a na výzbroj vlaku HAL- LERCZYK, není se co divit, že čs. vlak v boji s polským neuspěl. Teprve nasazení čs. dělostřelectva proti polskému vlaku HALLERCZYK jej donutilo k ústupu a vyklizení bojiště. V použitých prostředcích v sedmidenní válce je uvedena i čs. letka. Byly to 2 průzkumné letouny nasazené pro velmi špatné počasí až v poslední dny bojů. Jinak celá ta sedmidenní válka byla akcí vyvolanou neústupností obou stran. Polská veřejnost dodnes obviňuje československou, že zaútočili v době, kdy polské síly byly vázány bojem na východě Polska. Češi zase obviňují Poláky, že nás v roce 1938 obsadili v době, kdy byla republika obrána o značnou část území Německem a Maďarskem Boje na Těšínsku si vyžádaly od 23. do 30.ledna 1919 na čs.straně tyto ztráty: padli 2 důstojníci a 51 mužů. Raněni byli 3 důstojníci a 121 mužů. Nemocní (hlavně omrzlí, bylo přes -26 st.) 63 čs. důstojníků a mužstva. Nezvěstných bylo 7. Padlí v boji u Skoczowa byli pochováni v Těšíně. V roce 1922 byli převezeni na hřbitov v Orlové. Na místě je pomník. Původní socha na pomníku byla po obsazení Polskem v r.1938 kompletně devastována a rozbitá na kusy. Dnes je na místě jen původní podstavec. Socha nebyla obnovena.

25 Polské ztráty: 4 důstojníci a 88 příslušníků mužstva. Raněno bylo: 855 důstojníků a mužstva, zajato bylo 37 důstojníků a 502 příslušníků mužstva. Nezvěstní byli: 813 důstojníků a mužstva. Definitivní smlouva o příměří byla podepsána 3. února Do komise byl poslán 24.února jako československý zástupce podplukovník Šnejdárek. V té době přijeli do Těšína členové Dohodové komise, francouzský generál Niessel a generál Romey. Ti přiměli čs. vládu k tomu, že dala rozkaz k vyklizení obsazené části na novou demarkační linii podle pařížské úmluvy čs. a polské delegace ze Novou demarkační čárou byl všeobecně tok řeky Olzy (česky Olše). Čs. vojsko na novou linii ustoupilo Tentýž den obsadilo polské vojsko znovu Těšín a Fryštát. Velice pracně se pro tento článek sbíraly podklady. Je jich jednak velice málo a jsou dnes již i vzácné. Podíleli se na tom: Jaroslav TEREŠKO, Ota ŠRUBAŘ a ing.jiří Jan KRÁL. Přivítáme k tomu jakýkoliv doklad, hlavně zásilky poštou prošlé!! ********************************************************************************** Ještě k razítku vlakové pošty Kraków- Cieszyn 136 Tato pošta jezdila na různých tratích od do vypuknutí války , a to na tratích: -Kraków-Cieszyn, od do , od do a od do vypuknutí války Kraków-Zebrzydowice, od do , následně od do a od do Kraków Bielsko, od do Kraków-Český Těšín, od do a od do Tyto údaje jsou podle nejnovějšího zdroje Spis Pocztowych ambulansów kolejowych Rzeczypospolitej Polskiej , vydání z ). Námi dříve uváděná data provozu byla přebírána z každoročně vydávaných jízdních řádů, a proto zde mohou být rozdíly ve dnech. O vlakové poště KRAKÓW-CIESZYN 136 jsme psali v Syreně č.211 na str Jednalo se o pohlednici poslanou do Vídně. Zásilka měla navíc razítko Poczta peronowa Kraków 2. Bylo tam razítko vlakové pošty KRAKÓW-CIESZYN 136 *b* s datem 28.XII.38. Dnešní výstřižek je rovněž z vlakové pošty KRAKÓW-CIESZYN 136 *?? * s datem 22.XII.37. Podle data na razítku a dnes výše publikovaného rozpisu tratí vlakové pošty č.136 se jednalo ne o trať KRAKÓW-CIESZYN, ale KRAKÓW-CZESKI CIESZYN. V době použití razítka na našem výstřižku tato vlaková pošta používala razítko z dřívější trati, neměla ještě k dispozici razítko s novým údajem CZESKI CIESZYN, který ostatně používala jen krátce (jen dva roky, a to ještě ne následně po sobě). Ostatně od jezdila tato VP č.136 opět na původní trati jako dříve. I když vlaková pošta č.136 jezdila poměrně dlouhou dobu, poštovně použitého materiálu se od ní mnoho nezachovalo! Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Obyčejná dopisnice poslaná z Varšavy do Prahy 10.VII Zásilka je na následující straně. Jedná se o obyčejnou dopisnici ОTKPЫTOE ПИCЬMO. Byly i dopisnice jako u nás se zaplacenou odpovědí nebo i dopisnice pro místní poštovní přepravu. Ty byly ale jinak označeny v horní části. V dolní části přední strany dopisnice je nápis v ruštině, že se na této straně dopisnice píše pouze adresa. To zde odesilatel asi nedodržel, když si přes levý horní roh dopisnice napsal své jméno a datum (mohl si to tam ale napsat po obdržení zásilky i adresát, podle data to opravdu vypadá na poznámku adresáta po obdržení zásilky). Zde se jedná o obyčejnou dopisnici s natištěnou známkou 3 kop. V levé polovině dopisnice nahoře je ruský státní znak. Potisk dopisnice je v červené barvě. Popisy dopisnice i nápisy na expedičním razítku jsou v azbuce. Varšava v té době byla totiž pod ruským záborem. Polsko bylo během doby postupně rozděleno mezi sousedy: Prusko, Rusko a Rakousko. Samostatnost získalo jako my po I. světové válce 11. listopadu 1918.

26 Zásilka dole je do platného tarifu doplacena ruskou známkou nominální hodnoty 1 kop (Mi č.41). Známky jsou oraženy 2 expedičními razítky Varšavy. Expediční razítka jsou II. vzoru, jednookruhová s datem uprostřed ve 3 řádcích v podobě kříže. Razítko bylo zavedeno po lisabonském kongresu Světové poštovní unie v r Používané od roku 1891 asi až do r Rok je uprostřed kříže rozdělený pomlčkou (18 97), nahoře je den expedice zásilky (10), dole pak měsíc expedice (VII). 10.VII Nahoře je název pošty Varšava psaný azbukou. Ve spodní části razítka jsou uvedena oddělení expediční pošty (zkratky ruského: poštovní korespondence, expedice). U levého okraje zásilky je otisk příchozího jednookruhového razítka PRAG / PRAHA / b s datem uprostřed 24/7/VIII/97. Je třeba pamatovat, že v té době data používaná v Rusku a tím i ve Varšavě, byla proti našemu kalendáři posunuta o několik dnů. V adrese píše odesilatel Praga czeska. Existuje totiž i Praga polská, což je část polského hlavního města Varšavy. Za ukázku děkujeme kolegovi Bronisławowi REJNOWSKÉMU. ********************************************************************************** První razítko pošty ZEBRZYDOWICE (SEIBERSDORF). Zebrzydowice leží hned u hranic, pár stovek metrů severovýchodně od Karviné. Je to první polská zastávka na trati mezi Petrovicemi u Karviné a Polskem. Každý, kdo tudy od Bohumína projížděl do Polska, musí přes Petrovice u Karviné a Zebrzydowice projíždět. Kdysi začínala celní kontrola vlaku v Petrovicích a končila v Zebrzydowicích. V Zebrzydowicích je pošta od Význam Zebrzydowic pochopitelně narostl po vybudování Košicko-Bohumínské trati. Bohumín a Zebrzydowice se tak staly významnými vlakovými stanicemi při dopravě na sever do Polska. Za II. světové války zde projížděly četné transporty německé armády na východ do Ruska. Projížděla zde bohužel i většina transportů s Židy do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Na následující straně je R-U korespondenční lístek (tak zvaný žluťásek s natištěnou žlutou známkou, císař pohled doprava, text jen německý). Zásilka je s prvním poštovním razítkem (rakouským) pošty v Zebrzydowicích. Razítko je jednookruhové jen německý název NIEDER SEI-BERSDORF a datem uprostřed 9/11/71 (den/měsíc/dvojčíslí roku). Razítko má průměr 17 mm a jeho použití je známo od r.1869 od otevření pošty do Zásilka je poslána do Vídně. V levém horním rohu zásilky je vzhůru nohama otisk příchozího razítka ve Vídni. Razítko je jednookruhové WIEN IV s datem 10/11/9.F./71 ( hodin dopoledne 1871).

27 Zásilka s prvním razítkem pošty Zebrzydowice z Od r.1893 (2.10) je známé použití razítka jednookruhového, text německo-polský SEIBERSDORF BAHNHOF / ŻEBRZYDOWICE DWORZEC. Razítko má průměr 31 mm. Na ukázce má razítko uprostřed datum 15/12/01. Používáno bylo tedy minimálně do Mgr.Manterys ve své práci o poště na Těšínském Slezsku uvádí mu známé použití tohoto razítka jen do Toto je nutno si u tohoto razítka opravit. Zásilka je poslána do Polské Ostravy. Příchozí razítko POLN.OSTRAU / POLSKÁ OSTRAVA, da-

28 tum 16/12/01 uprostřed razítka. Razítko rakouské, text německo-český, typ G 108 (Monografie Díl 14, katal.č.1832/2, známé použití razítka od r.1901). Od r.1919 byla pošta přejmenována na Slezská Ostrava 1. Za obě ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** R + Expres zásilka s čs.známkami HRADČANY z z Velkých Kunětic u Supíkovic, poslaná do Moravské Ostravy. Originální čs. R-nálepka, česko-německý text Velké Kunětice / Gross Kunzendorf / b.saubsdorf. (Saubsdorf=Supíkovice). R a rámeček červeně, potisk modře. Obec leží na samé hranici mezi Českou republikou a Polskem, severovýchodně od Jeseníku (mezi Vidnavou a Jeseníkem). Nálepka Exprés bílá, potisk červený. Firemní zásilka, odesílatel: kamenický mistr, zpracování mramoru a žuly, umělecké kamenictví. Co je na odesilateli zajímavé je to, že Ústředí uvádí: Zentrale:Bielitz,Oesterr.- Schlesien čili Bielsko, Rakouské Slezsko (v Polsku). Frankatura známkami Hradčany 100 hal.stříhaná, hnědá, katal.č.20, 15 hal.stříhaná, modrá č.10 a dvě známky 5 hal.perforované, barva zelená. Frankatura celkem 135 hal. (tarif ke dni expedice zásilky: dopis do 20g 25 hal., příplatek R 50 hal. a Exprés příplatek (A=blíže) 60 hal. Celkem zásilka 135 hal.). Tarif platil od do Viz příručka pro sběratele čs. známek a celin r.1988, tabulka , str.531. Expediční razítka dvoukruhová, text jen německý GROSS KUNZENDORF b.saubsdorf /b typ M.1 s datem 23.XI.19. Známá doba použití razítka (Monografie Díl 16/II katal.č.2646/2). Zásilka je poslaná do Moravské Ostravy. Opravdu hezká celistvost a správně vyplacena. Za ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI **********************************************************************************

29 Zálepka CZL 1 s natištěnou známkou 20 (h) Hradčany, poslaná ze Světlé Hory do Bruntálu 28.IV Zálepka byla vydána v únoru 1919 s natištěnou známkou HRADČANY 20 (h). Název haléře není vyznačený. Prodejní cena byla 20 hal. Perforace zálepky je hřebenová, rohy originálu jsou pravoúhlé. Lep je po celém obvodu okrajů. Formát originálu 140x84 mm. Postupně se zvyšujícím se poštovným byla zálepka dolepována dodatečně známkami: od na 25 hal., od na 30 hal., od na 60 hal. a od na 1 korunu. Poštovní platnost zálepky skončila Příručka pro sběratele čs. známek z r.1988 na str.490 označuje zálepku jako CZL 1 20 (h), zelená (odstíny), papír šedý nebo šedomodrý. Naše zásilka je z 28.IV.1920, proto je na ni dolepena známka 5 hal. Hradčany, perforovaná, zelenomodrá. Expediční razítka pošty LICHTEWERDEN /a, typ M.2. datum na můstku razítka 28.IV.20.XII- (Monografie čs.známek Díl I, katal.č.1237/1). Lichtewerden (Světlá Hora), leží severozápadně od Bruntálu mezi Karlovou Studánkou a Bruntálem. Zásilka byla poslána do Freudenthalu (Bruntálu). Za ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI ********************************************************************************** Krakovské cenzury malé K v kruhu o průměru mm. Krakovská cenzura č )Krakovská cenzura č.16 jen samotné K v kruhu o průměru mm. Na reprodukci vlevo jsou různé podoby jen samotného K v kruhu. Písmeno K a kruh, v němž se nachází, má různé podoby. Zásilky s krakovskou cenzurou č.16 samotné K v malém kruhu průměru mm jsou známy z období od prosince 1919 do prosince Otisky tohoto cenzurního razítka jsou známy v barvě černé nebo fialové. V literatuře o vojenských cenzurách korespondence z let jsou ohodnoceny 15 body, jejich výskyt je tedy hromadný. 2)Krakovská cenzura č.17 písmeno K 1. Písmeno K i číslice 1 mají opět různou polohu, ale číslice 1 je menší jak písmeno K a její spodní okraj není na stejné úrovni jak nožky písmene K.