200 S Y R E N A PODZIM. let KLUBU let SYRENY

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 40 let KLUBU let SYRENY PRÁZDNINY PODZIM Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Jak je to vlastně s R-razítky pošty CIESZYN 2 z období polského záboru ? Polská pošta na Těšínském Slezsku v období používala na R-zásilky jen R-razítka. Menší pošty měly toto R-razítko pouze se samotným písmenem R + příslušný název pošty. Větší pošty měly R-razítek více a rozlišovaly je tak, že byla razítka R/a, R/b, R/c. Pošta Těšín 2 (za Rakouska nejdříve Teschen Bahnhof, později Teschen 2) měla, jak to uvádí ve své práci Jiří Neumann (Filatelie č. 13 z r. 1991, Filatelistické sešity str. 198) v období polského záboru R-razítko s rozlišením R/a. Autor uvádí, že se předpokládá nález R-razítka s rozlišením R/b!! O jiném nepíše! V témže místě je reprodukce doporučené zásilky poslané 19.IV.1939 do Moravské Ostravy na Mährisch Ostrauer Sparkasse. Viz reprodukce zásilky dole. Zásilku nám pro Syrenu zapůjčil kolega ing.svatopluk PETR. Jelikož je to tatáž zásilka, která je publikovaná ve Filatelii č.13 z r.1991, musel ji kolega kdysi zapůjčit v r.1991 i Jiřímu Neumannovi. R-zásilka s razítkem R/a poslaná do Moravské Ostravy, tehdy zahraniční (do Protektorátu). Tarif při váze do 20g 45+45gr., celkem 90gr. V polské literatuře je v časopise Filatelistka č.6 z r.1999 zobrazeno z pošty CIESZYN 2 také jen samotné razítko R/a. Jiné jsme dosud neviděli!! My jsme v Syreně č.84 na str.1 publikovali doporučenou zásilku poslanou do Prahy II. s datem 24.IV I tato námi publikovaná zásilka měla R-razítko a expediční razítka pošty CIESZYN 2 s rozlišením b, stejně jako naše zásilka nahoře! V časopise Filatelistyka č.10 z r.1992 se ale objevilo samostatné R-razítko pošty CIESZYN 2 s rozlišením R/e! Jelikož autor Tadeusz Wincewicz dělal článek podle mu zpřístupněného materiálu z Poštovního muzea ve Wrocławi, lze předpokládat, že takové R-razítko s rozlišením R/e skutečně

3 - 3 - existovalo! Proč se ale dosud z pošty CIESZYN 2 objevila jen R-razítka s rozlišením R/a a s jiným rozlišením ne! Jelikož pošta CIESZYN 2 byla větší pošta, je možné, že existují u této pošty i jiná razítka než s rozlišením R/a! Má je někdo? Není jistě náhodou to, že za existence Syreny jsme z této pošty mohli publikovat pouze dvě (!!) R-zásilky (Syrena č.84/1 a dnešní Srena č.200). A obě jsou s rozlišením R/a!! Podobné je to i s výskytem expedičních razítek z této pošty. Jiří Neumann uvádí mu známý výskyt razítek s rozlišením a, b, c, d, e, f, k. My jsme ale dosud v Syreně publikovali jen razítka s rozlišením: a (Syrena č.55/20. č.172/39), b (Syrena č.84/1 a č.200/2), c (Syrena č.16/17-18, č.90/29 a č.123/25-26). Nejvíce se vyskytuje razítko s rozlišením c (!). Toto se vyskytuje dokonce i na zpětných potvrzeních odběru. Zpětné potvrzení odběru na zásilku poslanou prokurátorovi Obvodního soudu v Těšíně. Razítko CIESZYN 2 *c* je s datem -6 IV a je zde jako potvrzení o doručení zásilky z Fryštátu do Těšína. U zásilek posílaných od počátku polského záboru (X/1938) do konce roku 1938, můžeme na zásilkách posílaných do ČESKO-SLOVENSKA potkat i československou cenzuru na korespondenci z Polska (viz zásilka na následující straně nahoře poslaná do Zlína krátce po záboru 27 X 39 12). Expediční razítka CIESZYN 2 /*c*. Cenzurní razítko Cenzurováno je obdélníkové, jednořádkové a je na zásilku otištěno v červené barvě. Jedná se o korespondenční lístek, katal.č. Cp 78 I. Signatura nákladu je P.P.T.T. (VI-1938) U Cp 78 I je délka nápisu KARTKA POCZTOWA 55,5 mm. Existuje i Cp 78 II s délkou nápisu KARTKA POCZTOWA jen 53 mm. Jedná se o dopisnici s propagačním nápisem typu H, I nebo J. Naše dopisnice má propagační nápis I TELEFON USPRAWNIA ŻYCIE, ZBLIŻA I PRZYŚPIESZA. Na dopisnici je natištěna známka prezident Ignacy Mościcki. Nominální hodnota natištěné známky je 15 gr. (tarif pro vnitrostátní poštovní přepravu). Do zahraničí je zásilka doplacena do tarifu známkou 10 gr., katal.č.fi:295 (vydání z ). Druhá zásilka na následující straně dole je použita již pro vnitrostátní poštovní přepravu, tarif jen 15 gr. Jedná se o stejnou dopisnici Cp 78 I, délka nápisu KARTKA POCZTOWA 55,5 mm a o stejný propagační nápis typu I. Dopisnice má i stejnou signaturu nákladu.

4 - 4 - Zásilka poslaná do Zlína 27 X s československo cenzurou Cenzurováno. Zásilka je poslána z Těšín do Chorzowa -4 X 38. Je to tedy jen dva dny po záboru bývalého Českého Těšína. V té době používali Poláci na zásilky propagační, fialové, dvouřádkové, obdélníkové razítko BOHATERSKIE ZAOLZIE / WRÓCIŁO DO POLSKI. Jak je vidět, tak nejčastěji používaným expedičním razítkem na zásilkách je razítko CIESZYN 2 *c*. Razítka s rozlišením d, e, f, k, která ve své práci jako mu známá uvádí Jiří Neumann jsme

5 - 5 - v Syreně neměli dosud možnost publikovat. Jiří Neumann uvádí jako možný výskyt i expediční razítka s rozlišením g, h, i, j. Na ně jsme dosud rovněž ještě nenarazili, ani v polské literatuře. Zásilka služební s expedičním razítkem CIESZYN 2/*c* s datem 25 XI 38 13, tedy krátce po záboru Českého Těšína Polskem. Posláno na poštovní úřad do Moravské Ostravy, tedy do okleštěného ČESKO-SLOVENSKA. Zajímavé je to, že zásilka nemá československou cenzuru!! (je listopad 1938!). Co je ale na zásilce zvlášť zajímavé je otisk polského, služebního, dvouřádkového razítka pošty CIESZYM 2 (levý horní roh zásilky. Razítko má text URZĄD POCZTOWO-TELEKOM. / CIESZYN 2. Razítko je otištěno ve fialové barvě, stejně tak i dvouřádkové razítko Sprawa służbowa / wolna od opłaty (věc služební, osvobozená od poplatku). Před polským záborem používala pošta v Českém Těšíně razítka typu M 45 s rozlišením: a, b, c, d, e, f, g, h, i, j, k, l, m, n, o, p, r. Je proto možný nález i polských expedičních razítek pošty CIESZYN 2 s jinými rozlišeními, než byla v tomto článku uvedena. Použito ukázky Mgr. ing. Karola MICZE, ing. Svatopluka PETRA a moje vlastní. Ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Přetisková série k I. Polské výstavě známek ve Varšavě z 3.V.1919 Jedná se o pěti známkovou sérii s přetiskem provedeným ve dvou přetiskových formách: Přetisková forma I: (na reprodukci vlevo) přetisk je proveden v pěti řádcích I / POLSKA / WYSTAWA / MAREK / 5F + křížek + F5. Přetisk I.formou byl proveden na známkách Fi: katal.č.86, zelená 5 fen., č.87, fialová 10 fen. a č.88, karmínová 15 fen. Přetištěny byly známky katal.č perforované i neperforované. Přetisková forma II: (na reprodukci na následující straně) přetisk je proveden opět v pěti řádcích, ale v trochu jiném uspořádání textu I POLSKA / WYSTAWA / MAREK / křížek / 5 5. Přetisk II. formou byl proveden na známkách Fi: katal.č. 90, olivová 25 fen. a č. 91, modrozelená, 50 fen. Přetištěny byly opět známky katal. č. 90 a 91, a to perforované i neperforované. Přetiskové formy se tedy od sebe výrazně liší!

6 - 6 - Přetisková forma II. Známky byly v prodeji s doplatkem 5 fen (vytištěný na známkách) ve dnech V Ode dne 26.XI.1919 byly známky zavedeny do dalšího oběhu již bez doplatku, a to v Ředitelství pošt ŁÓDŹ a WARSZAWA. Všechny známky u obou variant přetiskové formy byly bez perforace nebo s perforací řádkovou Zř. 9 až 14 ½. Papír známek je x -hladký, y -vodorovně pruhovaný a z svisle pruhovaný. Nerazítkovaná, neperforovaná série je v katalogu Fischer I/2011 oceněna na 5 zł., razítkovaná série na 7 zł. Jednotlivé, neperforované známky na celistvosti jsou po 45 zł./kus, jen nominální hodnota fen je oceněna na 70 zł. Nerazítkovaná i razítkovaná, perforovaná série je v katalogu Fischer I/2011 oceněna na 4 zł. Jednotlivé perforované známky na celistvostech jsou oceněny v katalogu po 35 zł. za kus, jen opět celistvost s perforovanou známkou fen. je oceněna na 60 zł. Série známek s razítkem výstavy je neperforovaná oceněna na 10 zł. a série známek s razítkem výstavy perforovaná je oceněna na 8 zł. Katalog oceňuje i některé chybotisky přetisku, známky se scházející vodorovnou perforací i se scházející svislou perforací. Oceňuje i značné posuny přetisku na známkách, jakož i výrazné posuny perforace známek. Náklad známek: 5+5 fen. a 50+5 fen. neperforovaných bylo přetištěno po 800 tisíc kusů, náklad známky 10+5 fen. neperforované je 200 tisíc kusů a náklady známek 15+5 a fen. se uvádí ve výši po 400 tisíc kusů. Největší zajímavostí u tohoto vydání je známka Fi: 50 fen, neperforovaná,katal.č.91 s přetiskem formy č.i místo formy II. Vlevo je neperforovaná známka Fi: katal. č fen. s přetiskem formy I. Katalog Fischer I/2011 oceňuje tuto známku částkou: (*) 3000 zł. a (**) 4000 zł. Za ukázku této tiskové odchylky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Reprodukce základních tiskových forem nám vykouzlil kolega mgr. Stanisław Fołta. Při zvýraznění přetisků pro snadné odlišení došlo ale ke změně barev známek, proto tyto nejsou na reprodukcích zcela originální. Při zachování originálních barev známek a přetisků je problém na originálních známkách odlišit přetisky od pozadí barev známek (přetisk s pozadím většinou splývá). Můžete se o tom sami přesvědčit, máte-li tyto známky ve své sbírce. Z historie tohoto zajímavého chybotisku víme, že: k záměně přetiskové formy u známky 50 fen., stříhané došlo jen u jednoho tiskového archu této známky. Tiskový arch obsahoval 4 tiskové sektory, každý po 100 kusů známek. Celkem bylo tedy 400 kusů těchto známek. Když se to zjistilo, byl jeden tiskový sektor (100 kusů známek) rozparcelován a známky byly použity jako dárky pro členy tehdejší, Polské filatelistické společnosti. Zbytek 300 kusů známek (to je 3 tiskové sektory) byl zničen. Asi se tomu tak skutečně i stalo, protože výskyt tohoto chybotisku je na filatelistické trhu minimální a cena chybotisku je skutečně vysoká. **********************************************************************************

7 - 7 - Najde se konečně i jiná zásilka s razítkem poštovny DARKÓW / DARKAU? Nahoře je dosud jediná, známá zásilka poštovny v Darkově. Tato zásilka byla publikována již v práci pana Oldřicha Tovačovského Historie poštoven na Těšínsku (str.10 z roku 1999). O téže zásilce se zmiňuje i práce P.Gebauer, J.Tekel České a slovenské poštovny (str.90, katal.č.0159 z r.2005). O jiné zásilce s touto poštovnou nevíme a neviděli jsme ji. Dnešním majitelem této zásilky je MUDr.Adrian JUNGA, který nám ji pro publikaci v Syreně laskavě zapůjčil. Poštovna zahájila provoz Vpú poštovny byla pošta Freistadt, Österr. Schlesien / Frysztat, Śląsk Austr. Razítko poštovny je známo jen jedno, je dvouřádkové, obdélníkové, jeho rozměr je 30x15 mm. Je na zásilku otištěno v barvě fialové *DARKÓW / DARKAU* Zásilka (korespondenční lístek) je poslána Představenstvem obce Darkov na Představenstvo Obecního úřadu v Karviné. Expediční razítko na zásilce je s rozlišením c a má na můstku razítka datum 14.IV Kresba razítka, ale s jiným datem, je na reprodukci vlevo. Razítko je typu G137, má průměr 30 mm, je dvoukruhové, německo-polské, datum s časovým rozlišením. Jeho známé použití podle Mgr.Manteryse je od r.1908 do Pan Tovačovský píše, že není známo, zda poštovna pracovala i v letech Dr.Gebauer uvádí, že poštovna ukončila svoji činnost od (??!) Poštovna každopádně pracovala několik roků, ale dosud z ní známe jen tu jednu, jedinou zásilku. Dr.Gebauer oceňuje zásilku s razítkem poštovny na 50 euro! Toto asi bude podceněno, protože výskyt zásilek s tímto razítkem poštovny je minimální a jak je vidět od zveřejnění v r.1999 (12 let) prakticky nulový!! Na zásilce nahoře je zajímavý otisk razítka obce Darkov. Zásilka došla do Karviné následující den, kdy byl její příchod zaevidován příchozím, dvouřádkovým razítkem GEMEINDE-AMT KARWIN / PRÄS/am 15.APR zásilka má evidenční číslo Opravdu se nenajde další zásilka s tímto razítkem poštovny? Bude ta, kterou nyní vlastní Dr.A.JUNGA stále jedinou?? Kdo zásilku s touto poštovnou vlastní, ozvěte se prosím! Za zapůjčení zásilky pro Syrenu Dr.Jungovi srdečně děkujeme.

8 - 8 - Zajímavý způsob reklamy na vlastní zboží prostřednictvím filatelistického suvenýru. Přední a zadní strana zásilky TISKOVINY (DRUKI) firmy Janina Böhm, univerzální sklad v Mikołowie. Zásilka je poslána do redakce časopisu Filatelista v Katowicícch. Obsah přední strany zásilky (nahoře), volný překlad: V době balonových závodů o pohár Gordon-Bennetta poslala firma Philips balonovou poštou se souhlasem příslušných orgánů určité množství zásilek s vlastními balonovými známkami (nálepkami). Firma si dovoluje poslat adresátovi originální exemplář této balonové známky. Píší, že jestli sám nesbíráte specielní poštovní známky, můžete udělat velkou příjemnost kolegům, sběratelům, jestliže jim tuto známku pošlete. Zásilka (Tiskoviny) je vyplacena v hotovosti 65% porta. Zásilka je orazítkovaná expedičním razítkem

9 - 9 - pošty MIKOŁÓW/* s datem na můstku razítka 23 IX Na zadní straně zásilky je nalepena avizovaná balonová nálepka rádia Philips oražená stejným expedičním razítkem pošty MIKOŁÓW/* jak na přední straně. Na zadní straně zásilky je pak nabídka novinek radiové sezóny firmy 1936/1937. Je to pozvánka k návštěvě skladů firmy a k nezávazné prohlídce zboží bez závazku zakoupení zboží. Inu zajímavý způsob propagace zboží firmy prostřednictvím filatelistického suvenýru. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ********************************************************************************** Nové číslo vlakové pošty USTRON-GOLLESCHAU 2760 (Ustroń-Goleszów), které v publikaci Mgr. Manteryse nenajdete! Tato vlaková pošta začala jezdit na této trati v r Mgr. Manterys ve své práci o poště na Těšínském Slezsku do r.1918 na této trati uvádí jemu čtyři známá čísla této vlakové pošty: 1.1. USTRON-GOLLESCHAU 2718, razítko o průměru 29 mm s číslem vlakové pošty v rámečku. Jako jemu známou dobu provozu uvádí , 1.2. USTRON-GOLLESCHAU 2732, razítko o průměru 29 mm s číslem vlakové pošty v rámečku. Jako jemu známou dobu použití uvádí období od do Zásilka z byla publikována v Syreně č.169 na str.8-9, 1.3. USTRON-GOLLESCHAU 1760, známá doba použití kolem r USTRON-GOLLESCHAU 2758, razítko o průměru 29 mm s číslem vlakové pošty v rámečku. Jako jemu známou dobu použití uvádí Všechna 4 čísla této vlakové pošty hodnotí Mgr. Manterys 30 body. Na reprodukci nahoře je další číslo této vlakové pošty Můžeme si tedy doplnit: 1.5. USTRON-GOLLESCHAU 2760, razítko o průměru 29 mm s číslem vlakové pošty v rámečku,doba použití je podle data na razítku z Zásilka je poslána do Liptovského Mikuláše (Liptó-Szt.Mikloś). Pošta v Liptovském Mikuláši byla v provozu od r Příchozí razítko v Liptovském Mikuláši je typu G 472 s datem 912-VII-3, tedy následující den. Razítko je s rozlišením F (pro názornost je razítko typu G 472, ale s rozlišením A a z pošty Miava na reprodukci vlevo). Pošta v Liptovském Mikuláši používala razítka typu G 472 s rozlišením A, B, C (od r.1904), s rozlišením E, F (od r.1907) a s rozlišením H (od r. 1914). Za dobu své existence používala pošta v Lip-

10 tovském Mikuláši razítka typu E 401, E 421, E 464, G 437, G 431 a G 472. Za dnešní ukázku děkujeme kolegovi Kazkowi Wenglorzowi z Těšína. ********************************************************************************** Krakovská vojenská cenzura katal.č.8 Kr. / D.P. v kruhu na zásilkách. Toto cenzurní razítko krakovské cenzury má katal.číslo 8. Jedná se o nápis Kr. / D.P. v kruhu o průměru 29 mm. Otisky tohoto cenzurního razítka jsou známé zatím jen v černé barvě. Známá doba používání je z období květen 1920 až prosinec Razítko na zásilce je hodnoceno jen 15 body ze 100 možných. Na zásilkách z té doby se vyskytuje poměrně často. Podle otisku má razítko drobné odchylky, které jsou ale způsobeny nestejným tlakem na razítko a mnohdy i různou intenzitou barvy na podušce razítka (viz reprodukce otisků razítek). Naše první ukázka nahoře je doporučenou zásilkou poslanou z pošty ŁAŃCUT do Berlína Je to tedy zahraniční zásilka. R-nálepka pošty je žlutá, nápisy na R-nálepce jsou v barvě černé. R- nálepka má okraje perforované. Pro vyplacení zásilky je použita známka nominální hodnoty 20 Mk, a to okrajový kus se zbytkem ochranné lišty na pravém okraji PA. Známka má katalogové číslo Fi: 101, olivově zelená. Je to vydání z II.-V./1920. Známka pozbyla poštovní platnost Známku na zásilce hodnotí katalog Fi rok 2011 částkou 30.zł. Expediční razítko pošty ŁAŃCUT/*4A* je s datem na můstku razítka 16.II Razítko je podle polské typologie razítek typu VIII, dvoukruhové (s můstkem přesahujícím mezikruží). Tarif za zásilku v době její expedice byl: Zásilka do 20g 10 Mk., příplatek DOPORUČENĚ také 10 Mk., celkem zásilka 20 Mk. Tarif platil od 15.XII.1920 do 15.VII Druhá dnešní ukázka s cenzurním razítkem Krakova Kr. / D.P. je na následující straně nahoře. Jedná se o korespondenční lístek poslaný obchodníkem se známkami z Chrzanowa do Utrechtu v Holandsku. Je to tedy obyčejná zásilka poslaná do zahraničí.

11 Frankatura známkami: 1 Mk červená Fi: 114, platnost do a 3 Mk modrá Fi: 116, platnost do Frankatura celkem 4 Mk. To odpovídá zahraničnímu tarifu za dopisnici od do Expediční razítka pošty CHRZANÓW /*2a* s datem na můstku razítek 24.II Otisky razítek K1 8 a K1 D 128 (barva světle šedá) po stranách krakovského cenzurního razítka pocházejí z příchodu do Utrechtu, kde je na zásilku otiskli. Třetí dnešní zásilka je poslána z PORT OF SPAIN (TRINIDAD) 14.února 1921 do Krakova. Zásilka byla otevřena. Po cenzuře byla zalepena krakovskou zálepkou s textem ROZPIECZĘTOWANE /PRZEZ/ WOJSK.-DOZÓR POCZT. / KRAKÓW (rozpečetěno vojenským dozorem pošty Kraków). Je to druhá ze zálepek vojenské cenzury v Krakově. Má rozměr 50x19 mm. Papír je nažloutlý, potisk je černý. Doba použití je známa z období XII/1920 až III/1921. Katalog hodnotí zálepku 100 body ze 100 možných.

12 Je to tedy poměrně vzácně se vyskytujících zálepka Krakovské cenzury. Na zásilku byly následně otištěny dva otisky krakovské, vojenské cenzury Kr. / D.P.. Zásilka je vyplacena dvěma červenými známkami TRINIDAD & TOBAGO po 1 PENNY a jednou známkou zelenou za ½ PENNY. Byl to tarif za zahraniční dopis z Trinidadu platný od února Zásilka je v publikaci o polských vojenských cenzurách na str Asi ji autorům publikace jako nám vlastník zásilky zapůjčil. Čtvrtá dnešní ukázka s razítkem vojenské cenzury Krakova Kr. / D.P. je opět zahraniční zásilkou poslanou z pošty CZĘSTOCHOWA do Erlangen v Německu v Bavorsku. Je to severně od Nűrnbergu. Je to pohlednice, proto frankatura stejná jak u dnešní ukázky zásilky 4 Mk ( Fi:114 a Fi:116). Tarif odpovídá platnému tarifu ke dni expedice zásilky. Zásilka byla odeslána 9.III Zásilka má mimo dvoukruhového expedičního razítka pošty z Częstochové ještě vlevo otisk jediného, cenzurního razítka vojenské cenzury Częstochowa. Reprodukce razítka je vlevo. Text razítka je Eksp.Wojsk / Kontr. Koresp. / w Częstochowie (Vojenské odbavení, kontrola korespondence v Częstochové). Razítko má rozměr 33x22 mm. Je známo s otisky v barvě fialové nebo černé. Známá doba použití je jen z března Razítko je v publikaci o vojenských cenzurách oceněno cenou záliby (c.a. cena amatorska). Jedná se tedy o hodně vzácné razítko vojenské cenzury. Na naší ukázce je barva otisku tohoto razítka fialová! Naše zásilka šla tedy do Německa z Częstochové přes Krakov, protože má otisky obou cenzurních razítek, Częstochové i Krakova. S cenzurním razítkem Częstochové můžeme dnes ukázat ještě jednu zásilku. Její přední a zadní strana je na reprodukci na následující straně. Jedná se o korespondenční lístek s natištěnou známkou 50 fen. a s prodejní cenou dopisnice vytištěnou nad natištěnou známkou Cena 75 fen.. Jedná se o Cp 35. U této Cp rozlišujeme dva typy: Cp 35 I:, dopisnice je bez propagačních nápisů na dopisnici Cp 35 II:, dopisnice s propagačními nápisy C, D nebo E. Na zásilce dolepené známky případný propagační nápis (kdyby tam byl) zakrývají. Je zakryt i nápis KARTKA POCZTOWA v horní části dopisnice. Zde rozlišujeme u Cp 35 I dvě varianty: 1) s dělící linkou dopisnice v prodloužení zasahující mezi P a O (POCZTOWA),

13 - 13-2) s dělící linkou dopisnice v prodloužení zasahující mezi A a P KARTKA POCZTOWA. Dopisnice byla vydána v r Její platnost skončila Zásilka je tedy ke škodě pošty, protože byla poslána 5.den po skončení platnosti dopisnice. (-5.III.21-3). Expediční razítka dvoukruhová s můstkem přesahujícím mezikruží (podle polské typologie razítek je razítko typu VIII), CZĘSTOCHOWA / *b* s datem na můstku razítka -5.III Tarif za dopisnici je opět 4 Mk ( 50 f. + 2x25f + 3x 1 Mk), což odpovídalo tarifu za dopisnici do zahraničí v době expedice zásilky. Na zadní straně zásilky je vzácný otisk razítka vojenské cenzury Częstochové. Barva razítka je opět fialová. I tato zásilka je publikována v publikaci o vojenských cenzurách na str.160. Všechny dnešní ukázky vojenských cenzur Krakova a Częstochové nám k publikaci v Syreně zapůjčil

14 kolega Stefan PETRIUK z Německa. Za zapůjčení mu srdečně děkujeme a touto cestou jej i srdečně pozdravujeme! Zásilky s jinak bodově slabými cenzurami Kr. / D.P. zálepka č.2 Krakova a vojenská cenzura Częstochové patřičně vyšperkovaly. ********************************************************************************** R-zásilka z pošty Rychvald z období polského záboru je na světě! Pošta Rychvald byla Polskem v r.1938 obsazena jako jedna z posledních Název pošty RYCHVALD byl změněn na RYCHWAŁD ŚLĄSKI. Při sčítání lidu v r.1921 měla obec 6406 obyvatel (5335 čs., 363 pol., 60 něm. a 25 žid., ostatní bez udání národnosti). V roce 1930 měla obec 7190 obyvatel (6290 čs., 523 pol. a 45 něm., ostatní bez udání národnosti) Proto na poště ve druhé polovině r.1938 nebylo zavedeno česko-polské razítko typu M 50! Podíl polského obyvatelstva k českému byl malý. Po záboru Rychvaldu Polskem byla na poště používána dvě expediční razítka RYCHWAŁD ŚLĄSKI s rozlišením *a*, *b*. Obě razítka jsme již v Syreně publikovali. V Syreně 165 na str.30 razítko s rozlišením *a* na lístku na předplatné časopisu a s rozlišením *b* na ústřižku o zaplacení předplatného za časopis. Obě s datem 24 VI V Syreně 199 na str.21 jsme publikovali razítko s rozlišením *b* na peněžní průvodce s datem 10 II Ani samotné R-razítko pošty dosud nebylo v Syreně publikováno, ani v polské literatuře (Filatelistyka r.1992/10 a Filatelistyka 1999/6). V článku o polském záboru Těšínského Slezska v časopise Filatelie 1991 č.15, Filatelistické sešity str.206 se uvádí, že R-razítko pošty existuje, ale dosud jsme se s takovou R-zásilkou nesetkali. R-zásilka je dokonce poslaná EXPRÉS do Moravské Ostravy. Vlevo dole je R-razítko pošty. Otisky (3) expedičního razítka s rozlišením *a* na známkách mají sice špatně čitelné datum, ale datum lze na tomto razítku přečíst na otisku přes nálepku devizové kontroly. Je to -3 II Exprés nálepka je tmavě červená s černým potiskem. Frankatura známkou Fi:č.317 (50gr.karmínově fialová, vydání z , platnost do vypuknutí války ) a dvěmi známkami Fi:č.245 (75 gr. hnědě fialová, vydání z , platnost do ). Frankatura celkem 2 zł. Platný tarif ke dni expedice zásilky: zahraniční zásilka do 20g 45gr., příplatek DOPORUČENĚ 45 gr. a příplatek Exprés 1,10 zł. Celkem tarif 2 zł. Zásilka je tedy vyplacena správně! Za ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI. Ten nám poslal z pošty Rychvald z období polského záboru ještě jednu zásilku, obyčejnou. Její reprodukce je na následující straně.

15 Zásilka je adresována na Krajský obchodní soud do Moravské Ostravy. Frankatura dvěmi známkami Fi: č.309, hnědě fialová, vydání , platnost do vypuknutí války Obyčejná zásilka do zahraničí, tarif 45 gr., přeplaceno o 5 gr. ********************************************************************************** Doporučené zásilky z období polského záboru , pošta BOGUMIN 1. Je zajímavé, že z této pošty jsme dosud nepublikovali v Syreně ani obyčejnou, ani doporučenou zásilku. Vše co jsme z Bohumína z toho období dosud publikovali se týkalo pošty BOGUMIN 2. Naše zásilka nahoře je poslána okresním soudem v Bohumíně na soukromou osobu do Rychvaldu. Zásilka

16 je poslána v původní, ještě české obálce soudu s českými nápisy, proto je někdo začernil. Zásilka je poslána se zpětným potvrzením odběru zásilky, což je na přední straně dole vlevo vyznačeno dvouřádkovým razítkem ve fialové barvě: Za zwrotnym / poświadczeniem odbioru. Jelikož se jedná o zásilku na soukromou osobu, je vlevo dole vyznačeno ručně, že poštovní poplatek za zásilku uhradí adresát: Opłatę poczt. uiści adresat. V horní části je hlavička soudu vyznačena opět fialovým, ale jednořádkovým razítkem: SĄD GRODSKI W BOGUMINIE. Pod razítkem je ručně vypsáno na základě čeho je zásilka adresátce do Rychvaldu poslána. Zásilka je poslána doporučeně, což je na zásilce vyznačeno otiskem R-razítka v černé barvě R/a BOGUMIN 1 / Nr.199. Na zásilku je otištěno i expediční razítko pošty BOGUMIN 1 / *d* s datem na můstku razítka 17 II na přední straně zásilky je ještě vyznačeno velké T, což znamenalo, že se má za ni od adresáta vybrat poštovné za doručení. Zásilka byla druhý den v Rychvaldě. Nalepili na ni na zadní stranu tři doplatní známky přetiskové série, vydání z : 1x 50/40gr. Fi: D 87, hnědá a 2x 15gr./2 zł. Fi: D 82, hnědá, celkem doplatné 80gr. ( tarif: zásilka váhy g w mimo místní přepravě 50gr. a příplatek DOPORU- ČENĚ 30 gr. Tarif platil od do vypuknutí války ). Známky jsou znehodnoceny expedičním razítkem pošty v Rychvaldě RYCHWAŁD ŚLĄSKI *a* s datem na můstku razítka 18 II Na zadní straně zásilky je na klopě poznámka, že adresát odmítl zásilku přijmout adresat odmówił przyjęcio + datum a podpis. Je to hezká zásilka, navíc poslaná doporučeně a ještě s doplatným. Za její ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI. Zásilka zároveň doplňuje o další ukázku zásilku z pošty v Rychvaldě! Tato zásilka byla již publikována ve Filatelii č.12/1991, filatelistické sešity str.196. Autorovi tehdejšího článku Jiřímu Neumannovi byla rovněž tehdy zapůjčena jako dnes nám jejím majitelem. Na následující straně je další, zajímavá, úřední zásilka poslaná opět soudem v Bohumíně, tentokráte ale na Finanční úřad ve Fryštátě. Jako hlavička obálky slouží opět otisk fialového, jednořádkového razítka SĄD GRODZKI W BOGUMINIE. Zásilka je poslána doporučeně, proto je na ní otištěno černé R-razítko Bohumínské pošty R/a / BOGUMIN 1 / Nr.415. Navíc je v levém dolním rohu otištěnno jednořádkové razítko POLECONE (Doporučeně), opět ve fialové barvě. Jelikož je to zásilka mezi dvěma úřady je na její frankaturu použita červená, úřední známka Fi: U 20. Pro doporučené zásilky byla známka červená, pro obyčejné, úřední zásilky to byla známka fialově modrá. Známka je z vydání z , používána byla do vypuknutí války do Úředních,

17 doporučených zásilek z polského záboru zase až tak moc není, v nabídce jsou jen vyjímečně. Expedičními razítky na zásilce jsou razítka BOGUMIN 1 / *d* s datem na můstku razítek 28 III Reprodukce zásilky je na této stránce nahoře. Za tuto ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Zásilka je opravdu luxusní!! Poštovní úřad byl Polskem zabrán 11. října Pošta Bohumín 1 (nádraží), používala v době polského záboru expediční razítka BOGUMIN 1 s rozlišením a nebo d. R-razítko je známo jen s rozlišením R/a. Bohumín měl v r.1930 celkem 3188 obyvatel (1756 čs., 720 něm. a jen 449 pol.) Jelikož polské obyvatelstvo zde bylo v menšině, neměla zde Československá pošta od poloviny roku 1938 ani razítko typu M 50 (česko-polské), jak tomu bylo na některých jiných poštách Těšínského Slezska, kde byl podíl polského obyvatelstva větší. Bohumín byl před záborem více německý, jak polský! byl Bohumín zabrán Německem, začleněn do Říše a byl mu vrácen jeho název z období Rakousko-Uherska ODERBERG (Oberschlesien). Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Rakouské razítko pro zásilky vyjmuté z nádražních poštovních schránek, JAWORZE.

18 O rakouských razítkách nádražních poštovních schránek jsme psali v Syreně 171 na str Přinesli jsme tam i jejich seznam. Na území Galicie jich rozlišujeme celkem 25 a patřila 21 poštovním úřadům. Na území Těšínského Slezska jich známe celkem 4 a patřila 4 poštovním úřadům. Mezi Těšínskými je razítko ERNSDORF, SCHLES. / JAWORZE, ŚLĄSK. Je typu G 2 a jeho kresba s datem 19.II.15 je ve zmíněném článku na str.5. Písmo razítka je grotesk, rozměr razítka je 37x22 mm a používáno bylo v období Dnes máme k dispozici dokonce i zásilku s tímto razítkem (reprodukce je na předcházející straně). Za ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI. Zásilka je poslána do obce Příkazy u Olomouce (na půli cesty mezi Olomoucem a Litovlem). Zásilka je poslána jako Feldpostka, odesílatel V. Hrabal má adresu K.k.Schűtz Reg.15 Feldpost 600 (Feldpostka č.600 měla sídlo v Bohumíně). Datum na razítku pošty JAWORZE je -3.VIII.17. ********************************************************************************** Poštovna Sedliště. Náves v Sedlišti s budovou poštovny. Obec leží severně asi 4,5 km od Frýdku-Místku. Poštovna byla v obci otevřena Vpú pro poštovnu byla pošta Friedek 1/Frýdek 1 (1903), Friedek 2 /Frýdek 2 (1905) a Frýdek 2 (1918). Jediným razítkem poštovny bylo razítko: *SEDLISCHT (SCHLES.)/SEDLIŠTĚ (SLEZ.)*. Razítko je dvouřádkové, obdélníkové, v rámečku, jeho rozměr je 43x15 mm. Používáno bylo od r.1903, otisky jsou známy jen ve fialové barvě. Pan Tovačovský uvádí mu známý výskyt zásilek s tímto razítkem poštovny na dopisech z , a Činnost poštovny byla ukončena , když od vznikl v obci již poštovní a telegrafní úřad. Poštovna měla údajně od roku 1920 používat své první razítko ve znárodněné podobě (vylámaný německý text), ale dosud je nikdo nepředložil!! Proto jakoby toto znárodněné razítko neexistovalo. Petr Gebauer a Jozef Tekel v publikaci České a slovenské poštovny uvádějí jim známý výskyt prvního, německo-českého razítka poštovny od X/1903 do VIII/1914. Razítko hodnotí 20 euro! Na následující straně nahoře je firemní zásilka poslaná firmou Parní pila a obchod dřevem Johann Možišek, Sedliště u Frýdku. Zásilka je poslána do Jablunkova. Razítka Frýdecké Vpú jsou dosti nečitelná, ale je na nich datum Zásilka byla publikována již v práci pana Tovačovského na str. 47. Dnešní majitel zásilky Dr. Adrian JUNGA nám ji zapůjčil pro publikaci v Syreně.

19 Razítko poštovny je jako expediční otištěno vlevo od nalepených známek a razítka Vpú. Nahoře je druhá zásilka - korespondenční lístek s natištěnou známkou 5 hal.císař, potisk zelený, text německo-český. Lístek je poslaný do Jablunkova. Expediční razítko je od Vpú Friedek 2 * Frýdek 2

20 (nádraží). Razítko je s rozlišením d a na jeho můstku je datum 26.VI Tedy Razítko je typu G 137. Bylo poslední rakouské razítko používané na této poště. Odesilatelem je opět parní pila v Sedlišti u Frýdku. Razítko poštovny je zde použito jako expediční a zásilka byla dále poslána přes Vpú Frýdek 2. Přes razítko poštovny je otištěno příchozí razítko pošty v Jablunkově, JABLUNKAU/OESTERR.SCHLESIEN, typ E 82, kde zásilka dorazila následující den Obě zásilky i pohled na návsí v Sedlišti nám pro Syrenu zapůjčil Dr. Adrian JUNGA. Třetí ukázka s razítkem poštovny je dopisnice poslaná do Orlové. Razítko Vpú je stejné jako u první zásilky FRIEDEK 2 * FRÝDEK 2 /d. Je opět typu G 137. V datu na můstku razítka je problém přesně přečíst měsíc, 24. (??) Zásilka je tedy ale určitě z roku Za ukázku této třetí dnešní zásilky děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI. Všechny tři dnešní ukázky mají otisky razítek poštovny Sedliště hezky čitelné. Razítka této poštovny se na trhu vyskytují jen zřídka, proto jsme zásilky z této poštovny dosud v Syreně ještě nepublikovali. ********************************************************************************** Polský zábor české části Těšínského Slezska , pošta Hnojník. Je to menší obec ležící mezi Českým Těšínem a Frýdkem-Místkem (asi 12 km severovýchodně od Frýdku-Místku). Obec měla v r.1921 jen 612 obyvatel (v tom 332 čs. a 153 pol.) V roce 1930 měla obec 815 obyvatel (v tom čs. 499, pol. 157 a něm. 17 ). Protože druhou nejpočetnější skupinou obyvatel byli občané hlásící se k polské národnosti, používala pošta v Hnojníku od 2 poloviny června 1938 česko-polská razítka typu M 50, a to s rozlišením a, b a c. Hnojník byl Polskem zabrán a obec byla přejmenována na GNOJNIK ŚLĄSKI. V době polského záboru používala pošta jen jedno expediční razítko GNOJNIK ŚLĄSKI/*a*. Pošta si tedy na rozdíl od české správy musela vystačit pouze s jedním, expedičním razítkem!! Mimo expedičního razítka používala pošta v době polského záboru ještě R-razítko R/GNOJNIK ŚLĄSKI /Nr. V Syreně jsme publikovali zatím jen R-zásilku poslanou do Třince (tehdy vnitrostátní poštovní přeprava). Zásilka byla oražena expedičním razítkem s rozlišením *a* a datem na můstku razítka -4 IV (viz Syrena 130 str.31). Mimo to jsme publikovali ještě v Syreně č.188 na str.27 zásilku poslanou z Velehradu do Domaslovic, kde bylo razítko GNOJNIK ŚLĄSKI/*a* s datem 16 V otištěno na zásilku jako příchozí. Po obsazení Německem po používala pošta razítko s náz-