ESCNEWSLETTER. Pomáháme mladým. červenec 2014 č. 4. Účastníme se projektu Fondu dalšího vzdělávání Stáže pro mladé.

Transkript

1 ESCNEWSLETTER červenec 2014 č. 4 ESCAPE CONSULT, spol. s r.o., , escape@escapeconsult.cz Vážení obchodní přátelé, dovolte nám, v průběhu letního oddechnutí, Vám nabídnout další vydání našeho odborného občasníku. V závěru loňského roku jsme se věnovali změnám v účetní a daňové praxi, které přinesl (nejen) Nový občanský zákoník. V této souvislosti chceme upozornit, že uplynula lhůta, do které měli obchodní korporace (tedy společnosti všech typů) uzpůsobit svoji základní dokumentaci (zakladatelské listiny, společenské smlouvy, stanovy) nové právní úpravě. Je zřejmé, že se to u všech cca obchodních korporací registrovaných v České republice v termínu nepodaří. Není pravděpodobné, že by se obchodní soudy uchylovaly hned po uplynutí tohoto termínu k nějakým dramatickým sankcím, nicméně určitě doporučujeme všem společnostem, aby si svoji základní dokumentaci nechali svým právním zástupcem aktualizovat dle nových zákonných podmínek co nejdříve, byť to nebylo do uvedeného termínu. V minulém vydaní jsme rovněž zmínili všechny změny v daňové a účetní oblasti, které nastávají od roku V dnešním vydání se podrobněji vracíme k dopadům zrušení dědické a darovací daně do daně z příjmu, dále k výhledu vývoje v oblasti DPH a probereme vztah veřejně prospěšného poplatníka k dani z příjmu. Ze speciálních témat zmíníme problematiku práce ve více členských státech EU a na základě častých požadavků se věnujeme příkladům správného výpočtu cestovních náhrad. Přeji Vám příjemné prožití nadcházejících letních dní. Ing. Michal Markvart Daňový poradce č Obsah Veřejně prospěšný poplatník ve vztahu k dani z příjmů od Novinky v dani z přidané hodnoty v roce 2014 a vize budoucího vývoje 3 Dopady zrušení daně dědické a darovací do daně z příjmů fyzických osob 4 Práce ve více členských státech EU sociální a zdravotní pojištění 5 Cestovní náhrady v příkladech 6 ESCAPE TEAM 8 Pomáháme mladým Účastníme se projektu Fondu dalšího vzdělávání Stáže pro mladé

2 2 Veřejně prospěšný poplatník ve vztahu k dani z příjmů od Bc. Jan Škarvada Od počátku roku 2014 vstoupily v platnost změny ve znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v souvislosti s působností nového občanského zákoníku. Tato skutečnost se promítla i ve zdaňování v oblasti neziskového sektoru, na které se v dalším textu zaměřím. Zákon vymezuje veřejně prospěšného poplatníka (VPP) jako subjekt, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. To znamená, že na rozdíl od posledního platného znění této normy, ve kterém byl poplatník vymezen jako subjekt, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, nyní může být jednotka za tímto účelem zřízena, když v současnosti tuto činnost neprovádí. Následně je také přímo definováno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není, i když neprovádí podnikatelskou činnost. Mezi tyto subjekty můžeme zařadit obchodní korporace, Českou televizi, Český rozhlas a ČTK, profesní komoru nebo poplatníka (založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizací zaměstnavatelů), dále zdravotní pojišťovny a společenství vlastníků jednotek. Naopak VPP může být i nadace v případě že neslouží k podpoře osob blízkých zakladatele. Nejdůležitější oblastí, ve které došlo ke změně znění zákona, je předmět daně veřejně prospěšných poplatníků. V 18a odstavci 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je rozdělen předmět daně v závislosti na tom, zda je jednotka veřejně prospěšným poplatníkem s tzv. širokým základem daně či úzkým základem daně. Pokud je subjekt VPP se širokým základem daně, pak jsou předmětem daně z příjmů veškeré příjmy s výjimkou investičních dotací. Mezi jednotky se širokým základem daně řadíme veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, poskytovatele zdravotních služeb, obecně prospěšné společnosti a ústavy. V původním znění zákona nebyly mimo jiné základem daně příjmy z úroků na běžných účtech, nyní již ano u poplatníků s širokým základem daně se stávají položkou zvyšující obecný základ daně. V případě VPP s úzkým předmětem daně je pak taxativně definováno, které příjmy budou předmětem zdanění či nikoliv. Zákon považuje za předmět daně vždy příjmy spojené s reklamou, z členských příspěvků a z nájemného (výjimkou je nájem státního majetku). Naopak předmětem daně nejsou příjmy z dotací, příspěvků vlastníků jednotek na správu domů a pozemků, úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor, z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje jsou vyšší než příjmy, dále pak také příjmy z bezúplatného nabytí věcí podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, podpora od Vinařského fondu a výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného plnění, který plyne obci nebo kraji. U úzkého základu daně je opět specifikem výnos z úroku z běžného účtu, oproti širokému základu daně jsou zde však zdaněny zvláštní sazbou daně 19 % a do běžného základě daně tak nevstupují. Menší změnu lze pozorovat u odčitatelné položky dle 20 odst. 7, která se již nyní netýká obcí, krajů a poskytovatelů zdravotních služeb. Ostatní VPP si mohou snížit základ daně o 30 %, minimálně o Kč a maximálně o Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, které nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. VPP se širokým základem daně pak musí tyto prostředky použít již v následujícím zdaňovacím období, v případě veřejné VŠ a veřejné výzkumné instituce pak lze odečíst minimálně Kč a maximálně Kč. Bezúplatné příjmy na rozdíl od obecného výkladu daně z příjmů lze v případě veřejně prospěšného poplatníka osvobodit, pokud bude tento dar využit na veřejně prospěšnou činnost, kterou jednotka vykonává. Pokud subjekt toto osvobození využije, pak však musí se základu daně vyloučit veškeré náklady, které s bezúplatným nabytím souvisejí (odpisy, zůstatkovou cenu, hodnotu zásob nabytých a spotřebovaných, atd.). Dochází také k omezení daňové uznatelnosti vstupní ceny u hmotného majetku používaného pro činnosti, které nejsou předmětem daně u veřejně prospěšného poplatníka. Zúčtovaný náklad při prodeji je uznatelný pouze do výše souvisejících příjmů, přitom není rozhodující, v jaké míře byl majetek k veřejně prospěšným činnostem používán. Poslední novinkou je výjimka v oznamovací povinnosti 38mc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokud VPP nemusí podávat přiznání k dani, tzn., pokud mají příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nemusí tuto místně příslušnému správci daně oznamovat.

3 3 Novinky v dani z přidané hodnoty v roce 2014 a vize budoucího vývoje Ing. Vendula Opravilová Povinná elektronická forma podání do konce roku 2013 platilo, že povinná elektronická forma podání se týká pouze Souhrnného hlášení, Výpisu z evidence u přenesení daňové povinnosti podle 92e a Žádosti o vrácení daně z členských států EU. Zatím poslední novela zákona o DPH zavedla pro část daňových subjektů povinnost podávat daňová přiznání a ostatní podání pouze elektronicky. A to i v případě, že subjektu nevzniká daňová povinnost (tedy i v případě nulových přiznání). Tato nová úprava se týká právnických osob bez výjimky a fyzických osob, pokud jejich obrat překročil za posledních 12 kalendářních měsíců 6 mil. korun. Omezení se netýká fyzických osob, které mají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Při překročení uvedeného obratu se první elektronické podání uskuteční za zdaňovací období následující po období, v němž k překročení došlo. Znamená to tedy, že pokud plátce překročí obrat v květnu, první elektronické podání učiní měsíční plátce za červen a čtvrtletní plátce za 3. kvartál. Elektronicky pak podává po dobu minimálně šesti kalendářních měsíců. Ručení za nezaplacenou daň ( 109 zákona o DPH) již v roce 2013 mělo platit, že pokud zaplatíme svému dodavateli na účet jiný, než zveřejněný v Registru plátců DPH stáváme se ručitelem za nezaplacenou daň. Generální finanční ředitelství však tuto povinnost několikrát odložilo a do praxe se dostala až začátkem roku Současně s tímto vstoupilo v platnost zákonné opatření senátu, dle kterého budeme ručit pouze za bezhotovostní úhradu na neregistrovaný účet dodavatele v částce dvojnásobně překračující limit plateb v hotovosti, tedy nad Kč. Terminologické změny v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku a Zákonu o obchodních korporacích bylo třeba upravit některé termíny v zákonu o DPH. Nově se rozlišují pojmy daň a daňová povinnost. Tam kde se jedná pouze o peněžité plnění, se uvádí pojem daň z toho důvodu, že pojem daňová povinnost v sobě obsahuje všechny práva a povinnosti subjektu vztahující se k dani. Ze zákona zmizel také pojem převodu a přechodu nemovitostí, a to z důvodu nové definice pojmu zboží, která nemovitosti zahrnuje ( 4 odst. 2): hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů, právo stavby, živé zvíře, lidské tělo a část lidského těla, plyn, elektřina, teplo a chlad. Podle nové soukromoprávní úpravy je nemovitost hmotnou věcí. Zvíře naopak věcí není, ale ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně. Rozšířil se pojem nájem o termíny podnájem, pacht a podpacht. V případě pachtu se jedná o přenechání věci zároveň i s právem požívat plody věci. Nový občanský zákoník (NOZ) nahradil pojem sdružení pojmem společnost, nově se tedy setkáváme se společníkem společnosti místo členem sdružení. Občanské sdružení bylo nahrazeno pojmem spolek. Obchodní společnosti a družstva byly zahrnuty pod název obchodní korporace. Další terminologickou změnou je slovo zápůjčka, které nahradilo pojem půjčka. Pojem podnik byl nahrazen pojmem závod. Termín prodej podniku je označován jako pozbytí obchodního závodu a nadále nepodléhá DPH ( 14 odst. 5 ZDPH). V případě úmrtí plátce DPH přechází daňová povinnost na dědice dnem rozhodnutí soudu o dědictví, nikoli dnem úmrtí zůstavitele, jak tomu bylo do konce roku Doba a lhůta dobou se rozumí ohraničený časový úsek, po jehož uplynutí zaniká právo či povinnost, přičemž osoba, které se to týká, nemusí nic činit, přesto k zániku práva/povinnost dojde. Naopak do konce lhůty musí osoba projevit vůli, čímž zachová své právo nebo splní svou povinnost. Není-li lhůta dodržena, zaniká právo nebo vznikají sankce za nesplnění povinnosti (například lhůta pro povinnost podat daňové přiznání). Právo stavby - jelikož se podle NOZ stavba stává součástí pozemku, existuje nový právní institut právo stavby, například pro situace, kdy vlastník pozemku umožní postavit jiné osobě stavbu na svém pozemku, který je nadále v jeho vlastnictví. Převod práva stavby je předmětem DPH. Převody nemovitých věcí stavby jsou dle NOZ součástmi pozemků na nichž stojí a podléhají tedy stejnému režimu DPH jako daný pozemek. Pro uplatnění osvobození od daně musí být splněny současně dvě podmínky uvedené v 56 odst. 2 ZDPH. Při nesplnění jedné z nich, i při nesplnění obou současně, se nebude jednat o pozemek, jehož převod Profesionální přístup Dlouholetá praxe Úspora nákladů Daňové poradenství nejen v Brně Pobočky v Brně, v Praze a v Bratislavě

4 4 je osvobozen. Dodání pozemku je tedy osvobozeno pokud: 1. na pozemku není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem, nebo zde není inženýrská síť a zároveň 2. na pozemku nemůže být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Zjednodušeně řečeno od je osvobozen pouze převod nezastavěného pozemku bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby. Podle 56 odst. 3 zákona o DPH se ale, při dodržení principu nedělitelnosti režimu zdanění stavby a přiléhajícího pozemku, osvobodí i pozemek, pokud na něm stojí stavba splňující podmínky osvobození. Změny pro rok 2015 Od roku 2015 zatím platí snížení limitu obratu pro registrace k DPH z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč, přičemž se nezačíná počítat obrat od nuly, jako tomu bylo při změnách do současnosti, ale do dvanácti kalendářních měsíců se počítají i ty z roku Pro rok 2015 se uvažuje o trojí sazbě DPH, kdy nejnižší sazbu by měli léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelná výživa. Dále se uvažuje o: rozšíření institutu režimu přenesení daňové povinnosti, možnosti uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v tzv. režimu rychlé reakce tzn., že by se operativně prováděcím předpisem stanovil okruh komodit a služeb podléhajících režimu PDP, rozšíření institutu nespolehlivého plátce, zřízení centrálního registru bankovních účtů. Dopady zrušení daně dědické a darovací do daně z příjmů fyzických osob Ing. Michal Šesták Daňový poradce ev. č Jak již jistě všichni zaznamenali, byl s účinností k zrušen zákon ČNR č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Problematika daně dědické a darovací je tedy s účinností od začleněna do zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, problematiku daně z převodu nemovitostí řeší Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. V tomto příspěvku bych se rád zaměřil na problematiku dopadů dědění či darování do daně z příjmů fyzických sob. Jistě dobrou zprávou je, že bezúplatné příjmy z dědictví nebo odkazu jsou u fyzických osob ve všech případech osvobozeny v 4a zákona o DzP. Výtěžnost této daně byla s ohledem na osvobození osob v první a druhé skupině (obecně rodinných příslušníků) nižší, než její správa. Při nabytí majetku děděním tedy nevzniká povinnost k dani ani osobám původně ve třetí skupině (tedy všem ostatním dědicům). Jiná situace ovšem nastává v případě darování. Dary jsou nově předmětem daně z příjmů a jedná se u fyzických osob o příjmy dle 10 odst. 1 písm. n) zákona. Nová právní úprava v dani z příjmů ovšem do značné míry kopíruje původní úpravu v dani darovací, není se tedy třeba obávat zvýšené daňové zátěže u darování např. mezi rodiči a dětmi. Osvobození od daně darovací je v zákoně o DzP řešeno ve dvou paragrafech: Dle 4a/i až l je bezúplatný příjem vyplývající z nabytí daru osvobozen: u poplatníka s bydlištěm v členském státě EU, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení u poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takovéto pomůcky poskytnutý na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby Pro občany je ovšem ve vztahu k darování důležitější úprava přímo v 10 zákona, neboť právě zde jsou řešeny běžné případy darování. Dle 10 odst. 3 písm. d) jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela, nebo manžela rodičů od osoby, se kterou poplatník žil po dobu nejméně jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou obmyšleného majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2 nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje ,- Kč Je tedy zřejmé, že oproti původní úpravě v dani darovací se z hlediska osvobození nic zásadně nemění. Každopádně v případě že někdo od letošního roku obdrží dar a nevztahuje se na něj osvobození dle předchozích odstavů, musí hodnotu tohoto daru zdanit daní z příjmů fyzických osob v 10 platnou sazbou pro fyzické osoby (pro rok 2014 tedy 15%).

5 5 Práce ve více členských státech EU sociální a zdravotní pojištění Ing. Veronika Mynářová Jedním ze základních principů EU je právo na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU stejně jako s vlastními občany tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v jednotlivých členských zemích. Na evropské úrovni upravují sociální zabezpečení migrujících osob dva základní právní předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 (jedná se o tzv. koordinační nařízení) Tato dvě nařízení obsahují pravidla, jejichž cílem je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a poskytování dávek. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale k jejich koordinaci. Pokud se na osobu vztahují evropská koordinační nařízení, používá stejných výhod a povinností v oblasti sociálního zabezpečení jako občan členského státu, do něhož migrovala. Vedle koordinačních pravidel EU existuje síť dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení upravujících vztahy ke státům mimo EU, EHP a Švýcarska. Zaměstnanci odcházející za prací do jiného členského státu Tento zaměstnanec bude od počátku pracovního vztahu v členském státě podléhat tamnímu systému sociálního zabezpečení, bude tam odvádět pojistné a bude mít možnost žádat o tamní sociální dávky za stejných podmínek jako tamní občané. Nebude již účasten systému českého sociálního zabezpečení. Tuto skutečnost je povinný sdělit své zdravotní pojišťovně. Z účasti na nemocenském a důchodovém pojištění odhlašuje své zaměstnance zaměstnavatel, zaměstnanci zde žádná povinnost nevzniká. K době pojištění získané v jiném členském státě bude přihlédnuto například při posuzování nároku na český důchod. Jakmile dosáhne důchodového věku, může požádat o starobní důchod ve všech státech, kde pracoval. Zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem do jiného členského státu Pokud vyšle zaměstnavatel svého zaměstnance na dobu kratší než 24 měsíců do jiného členského státu, aby pro něj vykonával práci, na příslušnosti k českému sociálnímu zabezpečení se nic nemění. Zaměstnavatel za zaměstnance bude nadále odvádět pojistné do českého systému. Zaměstnanec by měl mít vystaveno od českého úřadu osvědčení o vyslání. Jedná se o formulář A1, který je vystavován příslušnou OSSZ. Žádost o vystavení formuláře A1 podávají společně zaměstnanec i zaměstnavatel. Ze strany zdravotního hlediska má zaměstnanec nárok na zdravotní péči v rozsahu, jako tamní občané. Tato péče je poskytována na náklady české zdravotní pojišťovny. K tomu slouží Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Po dobu, na kterou byl vystaven formulář A1, zůstává českým pojištěncem a můžu uplatňovat v členském státě nárok na některou z českých dávek nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné). Souběžné zaměstnání ve více státech Je možné, že zaměstnanec své zaměstnání v ČR nepřeruší a současně začne pracovat jako zaměstnanec v jiném členském státě. V tomto případě bude podléhat právním předpisům státu, v němž bydlí (centrum zájmů). Pokud má bydliště v ČR, je potřeba kontaktovat instituce: A) OSSZ - zaměstnanec musí oznámit začátek souběžné činnosti v několika členských státech. Na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele podané na místně příslušné OSSZ bude následně rozhodnuto, ve kterém členském státě bude podléhat pojištění. Pokud OSSZ rozhodne, že bude i nadále pojištěn v ČR, bude zahraniční zaměstnavatel odvádět pojistné do ČR. Pokud OSSZ určí jako stát pojištění jiný členský stát, bude ze všech zaměstnání v různých státech odvádět pojistné tomuto státu. B) Zdravotní pojišťovna je třeba kontaktovat i ZP. Do doby než obdrží rozhodnutí OSSZ o právní příslušnosti k předpisům konkrétního státu, bude odvádět pojistné za podmínek, jako by se jednalo pouze o zaměstnání v ČR. Po rozhodnutí, že příslušným státem je ČR, je povinen odvádět do českého systému i pojistné z příjmů ze zaměstnání v ostatních členských státech. V opačném případě předloží české zdravotní pojišťovně rozhodnutí o příslušnosti k právním předpisům a požádá ji o vrácení plateb pojistného za dobu souběhu zaměstnání. Bude povinen je odvést zdravotní pojišťovně členského státu. Podle koordinačních nařízení podléhá zaměstnanec právním předpisům jediného státu. V tomto státě je sociálně pojištěn a odvádí do jeho systému pojistné na sociální zabezpečení i z příjmů z činnosti, kterou vykonává v jiném členském státě.

6 6 Cestovní náhrady v příkladech S cestovními náhradami se ve své praxi setká téměř každý zaměstnavatel. Pro některé je to rutinní záležitost, jiní se s poskytováním cestovních náhrad setkávají jen výjimečně. Z tohoto důvodu je dobré připomenout si různé varianty výpočtu, specifické případy, a také upozornit na momenty, které mají daňový dopad a na které se zapomíná. Ing. Kamila Procházková Jedním z případů, kdy se můžeme rozhodnout mezi dvěma variantami výpočtu cestovních náhrad, je dvoudenní pracovní cesta. Příklad: Zaměstnanec vyjel na tuzemskou pracovní cestu ve 20:00 hod., na místě přespal, ráno šel na pracovní schůzku a zpět se vrátil v 11:00 hod.. Použil služební vozidlo a za ubytování zaplatil 500,- Kč. Nebylo mu zdarma poskytnuto žádné jídlo a zaměstnavatel poskytuje náhrady za stravné v minimální výši. Na tento případ lze pohlížet dvěma způsoby. Jednak jako na dvoudenní pracovní cestu, ale také jako na jednodenní pracovní cestu. Varianta 1) Náhrada za ubytování Náhrada za stravné 500 Kč 1.den 4 hodiny (méně než 5 hodin) 0 Kč 2.den 11 hodin (sazba 5-12 hodin) 67 Kč Celkem by zaměstnanec dostal cestovní náhrady ve výši 567 Kč. Varianta 2) Náhrada za ubytování 500,- Kč Náhrada za stravné (sečteme hodiny za oba dva dny dohromady) = a 2. den (sazba nad 12 do 18 hodin) 102 Kč Celkem by zaměstnanec dostal cestovní náhrady ve výši 602 Kč. Oba tyto výpočty jsou správné. Pro zaměstnance je výhodnější výpočet variantou 2). Pokud je možnost výběru mezi více variantami, vždy by měla být použita ta, která je pro zaměstnance výhodnější, v tomto případě tedy varianta 2). Přestože hlavním předmětem naší činnosti je vedení účetnictví, dokážeme klientům nabídnout komplexní portfolio ekonomických činností. Přenechejte nám administrativu své firmy a věnujte se jejímu rozvoji!

7 7 Při vyúčtovávání pracovních cest bývává opomíjeno krácení stravného. Pokud je totiž zaměstnanci na pracovní cestě bezplatně poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, krátí se stravné za každé takové bezplatné jídlo při pracovní cestě, která trvá: 5-12 hodin o 70% nad 12 do 18 hodin o 35% nad 18 hodin o 25%. Příklad: Zaměstnanec byl na třídenní pracovní cestě služebním vozidlem. První den vyjížděl v 7:00 hod., třetí den se vracel v 17:00 hod.. Měl zajištěno ubytování na dvě noci za 800,- Kč/noc. V ceně ubytování byla snídaně. Zaměstnanec byl na semináři, který trval celé tři dny a v ceně semináře byl každý den i oběd. Zaměstnavatel poskytuje stravné v maximální výši. Zaměstnanci tedy bylo poskytováno bezplatné jídlo a musí se tedy použít krácení. Následně si ukážeme, jaké by byly dopady, kdybychom krácení opominuly: Bez krácení: Ubytování Stravné Kč 1.den (17 hodin) 123 Kč 2.den (24 hodin) 191 Kč 3.den (17 hodin) 123 Kč Celkem by bez krácení zaměstnanec dostal 2 037,- Kč. S krácením: Ubytování Kč Stravné 1.den (17 hodin, 1 jídlo) 80 Kč (krácení o 35 %) 2.den (24 hodin, 2 jídla) 96 Kč (krácení o 2 x 25 %) 3.den (17 hodin, 2 jídla) 37 Kč (krácení o 2 x 35 %) Celkem má správně zaměstnanec dostat Kč. Zde je vidět, že pokud krácení nepoužijeme, zaměstnanec dostane o 224 Kč více. Z hlediska nákladů se nic neděje. Jakékoliv stravné, které zaměstnavatel zaměstnanci uzná, je daňové. Jiná situace je ale na straně zaměstnance. Stravné, které je nad limit stanovený vyhláškou, je pro zaměstnance zdanitelným příjmem a jako takový musí být dodaněn ve mzdě a rovněž z něho musí být odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Další z případů, ve kterém se dělají chyby, je při kombinaci tuzemské a zahraniční pracovní cesty. První pásmo časového rozpětí u zahraničního stravného je totiž dvojí, záleží na tom, zda současně vznikne nárok na tuzemské stravné, či nikoliv hodin pokud nevznikne současně nárok na tuzemské stravné hodin pokud vznikne současně nárok na tuzemské stravné. Pokud by například zaměstnanec vyjížděl na zahraniční pracovní cestu na Slovensko v 17:00 hodin večer, hranice přejel ve 22:30 hodin, stravné za tento den by bylo následující (zaměstnavatel poskytuje stravné v maximální výši): Tuzemské stravné (5,5 hodin) 80 Kč Zahraniční stravné (1,5 hodin) 0 Kč V případě, že vznikne nárok na tuzemské stravné, je spodní časové rozpětí 5-12 hodin. Pokud by to ale zaměstnanec jel na hranice kratší dobu, např. vyjížděl až v 18:00 hodin a na hranicích by byl ve 22:30 hodin, byl by výpočet stravného následující: Tuzemské stravné (4,5 hodin) 0,- Kč Zahraniční stravné (1,5 hodin) 11,67 EUR Pokud nevznikne nárok na tuzemské stravné, je spodní časové rozpětí 1-12 hodin. Základní stravné na Slovensku je 35 EUR, ve spodním časovém pásmu je nárok na 1/3 této sazby, tedy 11,67 EUR. Vyúčtování pracovní cesty tedy vždy musíme posuzovat komplexně, nelze řešit odděleně jednotlivé úseky (tuzemsko, zahraničí). Cestovní náhrady sice ve většině firem nepředstavují vysoké náklady, přesto jsou poměrně časté a je tedy dobré na problematické případy upozornit.

8 8 ESCAPE TEAM Vedení společnosti: Ing. Michal Šesták daňový poradce č Ing. Michal Markvart daňový poradce č Odborní pracovníci: Ing. Veronika Mynářová/mzdová účetní Gabriela Vlaha Hudcová/účetní Jana Nováková/asistentka Jitka Hrozníčková/mzdová účetní Ing. Bc. Jana Klimková/účetní daňový poradce č Ing. Martina Procházková/účetní Ing. Kamila Procházková/ekonom Ing. Vendula Opravilová/účetní Ing. Eva Štipčáková/účetní Mgr. Ing. Lucie Benešová/účetní Kamila Pírková/účetní Ing. Martina Ťoková/účetní Ing. Karolína Nietscheová Ing. Jitka Červinková/ekonom Ing. Marek Šrubař Ing. Lukáš Vecheta/účetní Bc. Hana Protivová Radka Maloňová Jana Šikulová/účetní Bc. Jan Škarvada