Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 7 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Výzkumné povodí VÚLHM U dvou louček Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Ing.Marie Labajová Ing. Věra Šeděnková Ing.Veronika Šustková doc.rndr.jan Unucka,Ph.D. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Zpočátku k nám mezi tlakovou výší nad Skandinávií a tlakovou níží nad Ukrajinou proudil chladnější vzduch od severu. Tlaková výše postupně zeslábla a níže se odsunula dále k severu, takže naše území se octlo v nevýrazném tlakovém poli. 5. a 6. července naše území ovlivňovala mělká brázda, za kterou se k nám od západu rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu, po jehož přední straně k nám proudil chladnější vzduch od severu. Začátkem druhé červencové dekády přes naše území směrem k východu až severovýchodu postupovala výšková tlaková níže. Od 14. do 15. července nad naše území zasahoval od západu hřeben vyššího tlaku, který zeslábl, a naše území se opět nacházelo v nevýrazném tlakovém poli. V posledních dnech druhé červencové dekády ( července) nás ovlivňovala tlaková níže nad jihovýchodním Ruskem a Ukrajinou. Od 20.července do 22. července se naše území nacházelo v nevýrazném tlakovém poli. Následující den se k nám od západu přechodně rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu. Od 25. července se naše území opět nacházelo v nevýrazném tlakovém poli. 29. července přes naše území přecházela od západu rozpadající se studená fronta. V posledních dvou dnech měsíce června nad naše území zasahoval hřeben vyššího tlaku vzduchu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 18,8 C, což je o 1,1 C vyšší hodnota než krajový normál Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 20,8 C, což je tepleji oproti normálu o 1,7 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červenci 13,6 C (o 0,9 C tepleji oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena ve Slezské Ostravě a v Ostravě-Porubě (20,8 C). Druhá nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Chuchelné (20,6 C) a třetí nejvyšší v Karviné, Mošnově a Osoblaze (20,5 C). Průměrně nejchladněji bylo v červenci na Lysé hoře (13,6 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla změřena na Javorovém vrchu u Třince (15,2 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla stanice Karlova Studánka (15,7 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena dne 29. července v Opavě (25,7 C). Nejchladnějším dnem byl 1. červenec s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (5,1 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Opavě dne 30. července (33,1 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 1. července na Lysé hoře (10,2 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 2. července shodně v Rýmařově a Světlé Hoře (1,7 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána 29. července na stanici Červená (19,6 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 2. července v Rýmařově ( 2,5 C). V MS kraji spadlo průměrně 71,2 mm srážek, což je 67 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červenci 46,7 mm srážek (50 % normálu)

4 Na Lysé hoře to bylo 299,7 mm, což odpovídá 159 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji byl zaznamenán na Lysé hoře (299,7 mm), druhý nejvyšší na stanici Nýdek-Filipka (247,3 mm) a třetí nejvyšší v Ostravici (196,8 mm). Nejméně srážek spadlo ve Světlé Hoře (9,0 mm), dále pak v Lichnově (16,4 mm) a v Krnově (16,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, byl zaznamenán dne 18. července na stanici Lysá hora (153,0 mm). Slunce v kraji svítilo průměrně 227,8 hodin. Bylo to o 0,5 hod. více než normál, tj. 100,2 % normálu. V červenci nejvíce svítilo Slunce v Osoblaze (256,3 hod.), v Mošnově (249,1 hod.) a v Lučině (242,6 hod.), nejméně v Rýmařově (199,4 hod.), na Lysé hoře (203,5 hod.) a ve Světlé Hoře (210,4 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na stanici Červená dne 4. července, kdy Slunce svítilo 14,1 hodiny. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 19,3 C byl o 1,4 C teplejší než krajový normál (teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 22,0 C (teplejší oproti normálu o 2,3 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v červenci 13,1 C, což je o 0,1 C tepleji než průměr. V Šumperku byla průměrná měsíční teplota 19,6 C, což bylo o 1,5 C tepleji oproti normálu. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (22,0 C), druhá nejvyšší v Prostějově a Medlově-Hlivicích (21,2 C) a třetí nejvyšší v Přerově (21,0 C). Průměrně nejchladněji bylo v červenci na Šeráku (13,1 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji (15,3 C) a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (16,8 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu v kraji byla zaznamenána dne 31. července v Olomouci (27,3 C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 1. červenec, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (4,8 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (34,1 C) byla změřena v Dubicku a Pasece dne 30. července. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 1. července na Šeráku (8,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (1,8 C) byla zaznamenána dne 1. července na Šeráku. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána 30. července v Olomouci (19,5 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena na Paprsku dne 2. července (0,2 C). Srážek spadlo v OL kraji průměrně 51,1 mm (57 % normálu ). Jednalo se o srážkově podnormální měsíc. V Olomouci spadlo 30,6 mm, což je 42 % normálu, na Šeráku to bylo 115,7 mm (85 % průměru) a v Šumperku 41,8 mm, což je 53 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Jeseníku (133,7 mm), druhý nejvyšší na Paprsku (124,5 mm) a třetí nejvyšší na Šeráku (115,7 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn byl zaznamenán v Hoštejně (18,3 mm), druhý nejnižší ve Štítech (20,0 mm) a třetí v Kojetíně (23,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 18. července v Jeseníku (53,9 mm). Slunce v kraji svítilo průměrně 237,8 hodin. Bylo to o 24,3 hod. více než normál, tj. 111,4 % normálu. V červenci Slunce svítilo nejvíce v Medlově-Hlivicích (270,4 hod.), Olomouci (257,2 hod.) - 3 -

5 a v Luké (252,2 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně (198,0 hod.), v Pasece (211,4 hod.) a v Jeseníku (218,3 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 3. července v Luké a 4. července na Šeráku, kdy Slunce svítilo 15,6 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +18,8 +19,3 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,1 +1,4 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava, Ostrava-Poruba +20,8 Olomouc +22,0 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +13,6 Šerák +13,1 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 29. den / 1. den 31.den / 1. den Absolutní maximum teploty (ºC) 30. den Opava +33,1 30. den Dubicko, Paseka +34,1 Absolutní minimum teploty (ºC) 2. den Rýmařov, Světlá Hora +1,7 1. den Šerák +1,8 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 2. den Rýmařov 2,5 2. den Paprsek +0,2 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Karviná ,6 Bernartice Přerov ,0 Minimální teplota Praděd ,7 Město Libavá ,6-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 71,2 51,1 v % dlouhodobé hodnoty 67,2 56,8 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 299,7 Jeseník 133,7 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Světlá Hora 9,0 Hoštejn 18,3 Nejvyšší denní úhrn (mm) 18. den Lysá hora 153,0 18. den Jeseník 53,9 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Šance ,2 Červená Voda ,2 Lysá hora ,8 Jeseník ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Červenec 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA ne 6,3 17,9 12,7 9,0-6,1 4,9 0, po 2,3 20,8 14,8 5,5-3,9 9, út 4,7 25,5 17,7 6,7-2,0 8, st 1,7 28,8 20,9 8,8 1,8 14, čt 2,7 31,9 24,2 11,6 5,1 11, pá 8,0 27,0 22,7 16,0 4,2 4, so 5,3 26,2 20,4 15,8 2,1 8, ne 5,3 26,4 20,5 13,4 2,2 7, po 3,7 28,5 23,0 12,7 4,8 10, út 8,3 26,3 19,3 17,4 0,5 3,2 0, st 9,7 19,3 17,2 14,9-1,7 0,1 3, čt 7,7 23,5 17,7 11,0-1,6 7,1 0, pá 5,7 24,7 19,4 15,9 0,2 4,7 0, so 5,7 26,9 20,9 12,8 1,9 7,2 0, ne 3,0 26,9 20,9 14,8 1,9 11, po 3,7 29,4 22,2 11,3 2,9 11,6 2, út 9,3 21,2 18,4 15,8-0,9 0,1 15, st 10,0 19,7 18,3 17,3-0,8 0,0 14, čt 10,0 23,7 19,3 17,7 0,8 0,1 0, pá 5,0 27,0 20,3 17,1 1,3 7, so 4,7 29,5 21,6 12,0 2,5 11, ne 8,0 27,1 21,9 16,3 1,9 2,1 0, po 2,3 28,6 23,5 18,7 3,9 12, út 3,0 29,6 23,8 16,8 4,3 11, st 2,3 29,2 23,1 15,3 4,5 9, čt 4,3 27,4 20,9 16,5 2,0 7,1 8, pá 7,0 29,4 22,7 16,6 3,1 5, so 5,7 30,7 23,4 18,4 4,0 6, ne 3,0 30,6 24,4 17,3 4,7 11,9 0, po 3,0 30,2 24,0 16,5 4,0 10,4 0, út 1,3 30,4 25,4 18,1 5,6 13,6-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Červenec 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA ne 3,7 20,7 16,0 13,0-3,4 9,3 0, po 2,3 23,7 16,7 5,4-2,7 10, út 1,0 27,2 19,6 7,9-0,3 15, st 3,0 30,6 22,6 9,2 3,3 15, čt 5,0 32,3 24,7 11,5 5,5 11,2 0, pá 9,0 28,0 21,9 17,6 3,2 2,9 5, so 3,3 27,3 21,8 14,7 3,0 11, ne 6,3 27,0 21,6 13,6 2,7 8, po 5,0 28,1 21,9 14,9 2,9 7,8 0, út 8,7 23,6 19,5 15,2 0,1 2,3 0, st D 7,7 21,7 17,4 14,9-2,1 0,2 0, čt 8,0 23,0 17,0 10,0-2,6 4, pá 6,0 26,1 18,8 16,6-0,8 5,4 0, so 1,7 29,5 22,8 12,1 3,3 14, ne 2,0 29,2 23,0 13,9 3,4 14, po 5,3 31,3 23,2 13,3 3,4 11, út 8,0 24,9 19,5 15,5-0,5 2,9 2, st 9,3 20,6 19,7 18,3 0,1 0,0 9, čt 9,3 25,8 22,3 18,8 2,8 0, pá 6,7 28,8 23,1 18,1 3,6 7, so 5,0 31,5 24,3 13,7 4,6 11, ne 9,3 26,4 21,7 18,8 1,4 0,5 8, po 3,7 30,7 24,1 17,9 3,6 10, út 4,0 31,7 25,0 16,8 5,0 10, st 5,7 28,0 22,6 17,0 3,2 7,0 3, čt 5,3 30,7 24,4 17,8 4,6 8, pá 5,0 31,1 24,8 18,2 4,5 6,9 0, so 3,7 31,1 24,4 17,4 3,9 9,2 0, ne 3,3 31,6 24,4 17,6 3,6 9, po 2,7 33,3 26,4 19,5 5,3 14, út 1,7 33,1 27,3 19,4 6,4 13,6-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce července byly hladiny vodních toků v povodí Odry převážně setrvalé nebo jen zvolna klesaly. Až do poloviny měsíce se žádné významnější srážkové epizody ve sledovaném území nevyskytovaly. Od 17. do 19. července ovlivňovala zejména východ a severovýchod našeho území tlaková níže se středem nad východní Evropou. 17. července nejvíce pršelo právě na východě území, převážně v Beskydech. Následující den pršelo nejvydatněji a v celé severovýchodní části našeho území byly srážky navíc zesílené návětřím hor. V Jeseníkách spadlo za 24 hodin kolem 50 mm a v Beskydech 100 až 150 mm srážek (úhrny na Lysé hoře za 72 hod až 229 mm). Hladiny vodních toků v povodí Odry v reakci na vydatné srážky prudce stoupaly a v několika profilech na tocích v povodí Odry, Ostravice a Olše došlo k překročení 1. SPA. Na Ondřejnici v Rychalticích a v Kozlovicích byl dokonce dne 18. července v odpoledních hodinách krátkodobě překročen 2. SPA. Dne 19. července srážky na severovýchodně území doznívaly a následující den se objevily již jen ojediněle. Po této epizodě hladiny vodních toků až do konce měsíce převážně klesaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 1. července v 0:20 hodin při hodnotě průtoku 0,42 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno 18. července v 20:00 hodin a průtok dosahoval hodnoty 59 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala ve stejný den v 21:40 hodin při 176 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 19. července v 6:40 hodin při 15,2 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo v 14:20 hodin při hodnotě průtoku 17,9 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 18. července v 17:50 hodin při hodnotě průtoku 133 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 18. července v 20:50 hodin a průtok dosáhl hodnoty 19,3 m 3.s -1. V Českém Těšíně Olše překročila dne 19. července 1. SPA. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo také 19. července v 10:50 hodin při 163 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum dne 18. července v 16:40 hodin při hodnotě průtoku 8,48 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 4 až 95 % dlouhodobého průměru pro měsíc červenec

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly po celý měsíc červenec převážně setrvalé nebo jen přechodně rozkolísané. V reakci na srážky ze dne 17. a 18. července některé menší toky odvodňující Jeseníky kolísaly nebo přechodně stoupaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. července v 21:30 hodin při hodnotě průtoku 6,25 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 9. července v 14:40 hodin při hodnotě průtoku 6,02 m 3.s -1. Vzestup hladiny byl způsoben manipulacemi a vypouštěním dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum 19. července v 3:40 hodin při hodnotě průtoku 1,13 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech ve stejný den v 8:10 hodin a průtok dosahoval hodnoty 8,5 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 9. července v 7:40 hodin po lokálních srážkách při hodnotě průtoku 11,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí pouze 17 až 33 % dlouhodobého průměru pro měsíc červenec

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Tendence hladin na většině toků v povodí Bečvy byla až do poloviny měsíce července převážně setrvalá. Výraznější vzestupy hladin byly zaznamenány ve dnech 18. a 19. července vlivem vydatných a trvalých srážek v Beskydech. Na Rožnovské Bečvě v Rožnově pod Radhoštěm byl 18. července odpoledne překročen 1. SPA. Vlivem manipulace na VD Bystřička byl také překročen 1. SPA na Bystřičce pod nádrží. Poslední týden v měsíci hladiny převážně zvolna klesaly. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. července v 17:10 hodin při hodnotě průtoku 46 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích následující den v 8:00 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 62,8 m 3.s -1. Náhlý vzestup a pokles hladiny na Bečvě v Dluhonicích ve dnech 23. a 27. července byl způsoben srážkou hladiny a následnou údržbou jezu v Přerově. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červenec v rozmezí 40 až 80 % Q VII. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 1 0:20 0, ,9 83,3 46 Svinov 18 20: Opava 19 6:40 15,2 55,5 89, Děhylov 19 14:20 17,9 67, Frýdek-Místek 18 15: Ostrava 18 17: Bohumín 18 21: Jablunkov 18 20:50 19,3 37,4 86, Český Těšín 19 6: Věřňovice 19 10: Mikulovice 18 16:40 8,48 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 18 21:30 6,25 29,3 46,8 60,5 1 Šumperk 9 14:40 6,02 35,5 61,6 84,2 1 Lupěné 19 3:40 1,13 32,8 57,2 89,5 18 Moravičany 19 8:10 8,5 85, Olomouc 9 7:40 11, Vsetín 19 0:30 20,9 99, Valašské Meziříčí 18 17: , Teplice nad Bečvou 19 2:20 65, Dluhonice 19 8:00 62,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,15 3,4 4 ODRA Svinov 4, ODRA Bohumín OPAVA Krnov 1,7 4,5 37 OPAVA Opava 3,9 7,8 50 OPAVA Děhylov 9, OSTRAVICE Frýdek-Místek 10 9,2 111 OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 1, OLŠE Český Těšín 9 8,2 110 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 1,6 3,5 46 MOR. SÁZAVA Lupěné 0, MORAVA Moravičany 4, TŘEBŮVKA Loštice 0,46 2,7 17 MORAVA Olomouc 4, VSET. BEČVA Vsetín 2,2 5,5 40 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 3,4 4,2 80 BEČVA Dluhonice 6,

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - červenec 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,095 0, Ostravice - Pod horečkou 0,148 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,020 0,786 3 Starý Jičín - Oční studánka 0,370 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,670 1, Veřovice - Pramen Jičínky 1,413 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,840 0, Železná pod Pradědem C 1 4,528 5, Horní údolí - Pod jeřábem 2,131 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,723 1, Mladeč - V-2 2,783 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,183 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,563 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,158 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,090 1, Strážná - Pod samotou 0,185 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,345 0, Rajnochovice - V lese 3 0,400 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,653 0, Zašová - Stračka 0,058 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořil pouze pramen V-2 v Mladči (168 %). Na pramenu U kostela v Rýmařově bylo dosaženo minimálních hodnot (3 %). Moravskoslezský kraj (3-91 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (40-61 %), severní část Zlínského kraje (16-69 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - červenec 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj (81 97 %), východní okraj Pardubického kraje (93-98 %) a severní část Zlínského kraje (78 97 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Písku u Jablunkova (107 %), minimálních v Mokrých Lazcích (71 %)

24 Kvalita ovzduší Během července došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 na všech stanicích uváděných v přehledu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo rovněž k výskytu několika vysokých desetiminutových a hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanicích Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Na stanici Ostrava-Fifejdy byla dvakrát překročena hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m -3, a to 7. a Imisní limit NO 2 a PM 10 v červenci překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Výzkumné povodí VÚLHM U dvou louček V rámci územní působnosti ČHMÚ Ostrava se v tuto chvíli nacházejí tři výzkumná povodí VÚLHM, jak již bylo zmíněno v jednom ze starších vydání pobočkového zpravodaje (7/2016). Na těchto povodích provádí VÚLHM ve spolupráci s ČHMÚ dlouhodobý monitoring ekologie porostu a stanoviště včetně vláhové bilance. Tradiční pohled na lesnickou hydrologii nejčastěji představuje úvahy o protipovodňové funkci lesa, přičemž poměrně vyčerpávající shrnutí této problematiky lze nalézt v publikaci Kantora a kolektivu Lesy a povodně (2003). V současnosti se však stále častěji diskutuje problematika sucha, jeho dopadu na lesní ekosystémy a porušení jejich ekologické stability, která se projevuje buď přímým úhynem jedinců a porostů v důsledku nedostatku vody, nebo častěji úhynu a rozpadu porostu v důsledku gradace tzv. parazitických organismů, např. fytofágního hmyzu, mezi který můžeme zařadit i různé druhy kůrovců. V rámci snahy zkoumat a alespoň částečně přispět k řešení této problematiky pracovníci ČHMÚ Ostrava navštívili ve dnech 30. až 31. července 2018 výzkumnou stanici VÚLHM v Opočně, přičemž součástí byla i exkurze na zmíněné výzkumné povodí. Povodí se nachází na pozemcích správy Kolowratských lesů v katastru obce Říčky v 0rlických horách v povodí Anenského potoka ( ) pod vrcholovými partiemi Mezivrší (949 m. n. m.) a Anenského vrchu (992 m n. m.) a taktéž v blízkosti Jiráskovy stezky. Tato experimentální plocha VÚLHM byla založena coby pilotní území pro řešení problematiky odvodnění horských zamokřených lesních porostů. Rozsah nadmořských výšek povodí je 880 m n. m. až 950 m n. m., průměrná výška podle hypsografické křivky 922 m n. m. s délkou údolnice 530 m. Celková plocha povodí je 32 ha. Průměrný sklon vypočtený v GIS nad DMR 5G činí 6.2 a maximální sklon 25. Hlavní hydrografická osa odvodňující povodí je tvořena dvěma rameny o délkách cca 300 m s průměrným sklonem cca 5. Přes 20 % rozlohy povodí je ovlivněno vysokou hladinou podzemní vody (protékající voda a prameniště). Odvodňovací opatření, sledující obnovení funkčnosti existující odvodňovací sítě a podchycení odtoku z pramenišť a bezodtokových míst, se uskutečnilo na ploše větší než 2 ha. Délka odvodňovacích příkopů přitom dosáhla ca 500 m. V současnosti dominuje v lesních porostech smrk ztepilý (Picea excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle (Abies alba), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a dalších dřevin. Dominujícím půdním typem je kambizem místy přecházející do podzolu a s výskytem organozemě na rašeliništích. Povodí je vybaveno sítí srážkoměrů včetně měření podkorunových srážek, půdních vlhkoměrů, vodoměrným přelivem a sítí pro měření hladiny podzemní vody. Průměrný průtok za vyhodnocovací období činí 7.6 l.s-1 ve vegetačním období a 14.9 l.s-1 v mimovegetačním období

28 Obr. 11: Závěrový profil experimentálního povodí U dvou louček (foto Jan Unucka) Obr. 12: Sondáž hladiny podzemní vody (foto Jan Unucka)

29 Obr. 13: Ukázka výsledků analýz pilotního povodí v GIS a distribuovaných srážkoodtokových modelech rastr výšky povrchového odtoku na pilotním povodí