Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 /2019

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 3 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Gangloffův náhon Zpracovali: Ing.Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Mgr. Tomáš Ostrožlík Ing.Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Doc.RNDr. Jan Unucka, Ph.D. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na počátku měsíce ovlivňovalo počasí u nás zvlněné frontální rozhraní, které oddělovalo studený vzduch nad Pobaltím od teplejšího nad západní Evropou. Toto rozhraní ustoupilo dále k jihovýchodu a do střední Evropy se přechodně rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu od západu. V dalších dnech první dekády se nad Severním mořem a Skandinávií prohloubila oblast nízkého tlaku vzduchu a mezi ní a tlakovou výší nad jižní Evropou se vytvořilo silné západní proudění, které přinášelo do Evropy vlhký a chladnější vzduch z Atlantiku. V silném západním proudění postupovaly přes naše území jednotlivé frontální systémy. Počasí mělo proměnlivý charakter, slunečné dny s odpoledními teplotami přes 15 C střídaly dny zamračené, s přeháňkami a teplotami 10 až 15 C. 10. března postupovala přes Německo a Polsko tlaková níže, která přinesla do střední Evropy vydatnější srážky a také silný nárazovitý vítr. Nárazy větru dosahovaly hodnot kolem 25 m/s (Prostějov 29 m/s, Ostrava a Osoblaha 28 m/s), na hřebenech hor až kolem 35 m/s (Javorový 37 m/s). V týlu tlakové níže se ochladilo a sněhové srážky se opět objevily i v nižších polohách. V chladném vzduchu se na začátku druhé dekády rozšířila do střední Evropy od západu tlaková výše, která ovšem rychle ustoupila dále na Balkán. Současně postupovala přes severní Atlantik nad Severní moře a jižní Skandinávii další hluboká tlaková níže. Nad západní a střední Evropou se opět zformovalo čerstvé západní proudění, v němž postupovaly jednotlivé frontální systémy z Atlantiku do Evropy. Před zvlněnou studenou frontou, která postupovala přes naše území v noci na 18. března, k nám přechodně pronikl od jihu teplý vzduch. Při přechodu studené fronty se vyskytly nárazy větru kolem 20 m/s, na horách kolem 25 m/s (Lysá hora 31 m/s) a také i bouřky. Za studenou frontou se do střední Evropy rozšířila od západu tlaková výše. Na počátku třetí dekády se nad střední Evropou udržovala tlaková výše. Převládalo slunečné počasí, zpočátku chladné s ranními mrazíky, ale postupně se oteplovalo. Slunečné počasí ukončila 23. března studená fronta od severozápadu, která se nad Slovenskem zvlnila a ovlivňovala počasí u nás ještě 25. března. Za studenou frontou k nám po přední straně rozsáhlé tlakové výše nad Britskými ostrovy proudil chladnější a vlhký vzduch od severozápadu, počasí bylo proměnlivé s přeháňkami. V závěru měsíce se tlaková výše z Britských ostrovů přesunula nad střední Evropu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 5,3 C, což je o 2,9 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc březen byl v kraji hodnocen jako teplotně silně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 6,5 C, což je tepleji oproti normálu o 2,8 C. Na Lysé hoře byla v březnu průměrná teplota vzduchu 0,3 C (o 2,4 C tepleji oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena ve Slezské Ostravě (7,2 C), druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána na stanicích Chuchelná a Bohumín (7,1 C) a třetí nejvyšší v Karviné, Mošnově a Osoblaze (6,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Lysé hoře ( 0,3 C), druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na - 2 -

4 Javorovém vrchu (+1,6 C) a třetí nejnižší průměrnou měsíční teplotu vzduchu měla Karlova Studánka (+2,9 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 17. března (14,4 C), ve stejný den následovaly stanice Ropice (14,1 C) a Frenštát pod Radhoštěm (13,8 C). Nejchladnějším dnem byl 2. březen s nejnižším denním průměrem na Lysé hoře ( 5,5 C), druhý nejnižší denní průměr byl zaznamenán na Javorovém vrchu u Třince ( 4,8 C) a třetí v Bílé pod Konečnou ( 1,7 C), oba opět dne 2. března. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 17. března (21,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 2. března na Lysé hoře ( 3,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 2. března ( 7,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 4. března v Chuchelné (8,5 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 20. března v Rýmařově ( 10,0 C). V Moravskoslezském kraji spadlo průměrně 45,2 mm srážek, což je 90 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v březnu 32,8 mm srážek (76 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 69,0 mm, což odpovídá 72 % normálu. Nejvíce srážek spadlo v Karlově Studánce (89,8 mm), dále v Horní Lomné (88,1 mm) a v Rýmařově (76,3 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (15,2 mm), následovaly stanice Sudice (16,0 mm) a Opava (17,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 10. března v Lomnici u Rýmařova (22,9 mm). Nejvíce sněhu v březnu napadlo na stanicích Lysá hora (55 cm), Karlova Studánka (17 cm) a Bílá pod Konečnou (12 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 14. března na Lysé hoře (12 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 15. března na stanici Lysá hora (164 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 138,5 hodin, což bylo o 20,4 hodiny více než normál, tj. 117 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Opavě (159,0 hod.), ve Světlé Hoře (158,2 hod.) a v Krnově (151,1 hod.), nejméně v Bohumíně (122,9 hod.), v Lučině (124,4 hod.) a v Jablunkově (129,5 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře dne 30. března, kdy Slunce svítilo 12,4 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 5,5 C byl o 3,0 C teplejší než normál. Kraj byl v březnu klasifikován jako teplotně silně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 7,4 C (tepleji oproti normálu o 3,6 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v březnu 0,6 C (tepleji oproti průměru o 2,1 C). V Šumperku byla zaznamenána průměrná měsíční teplota vzduchu 5,7 C, (tepleji o 3,1 C oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci a v Javorníku (7,4 C), následovala stanice Vidnava (7,0 C), třetí nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla naměřena v Prostějově (6,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Šeráku ( 0,6 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (+1,4 C) a třetí v Klepáčově (+2,7 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě dne 7. března - 3 -

5 a v Javorníku dne 23. března (12,6 C), druhá nejvyšší hodnota byla změřena dne 17. března v Bělotíně (12,3 C) a třetí dne 31. března v Olomouci (12,0 C). Nejnižší denní průměr teploty vzduchu byl zaznamenán dne 11. března na Šeráku ( 5,6 C), druhá nejnižší hodnota byla změřena dne 11. března na Paprsku ( 2,9 C) a třetí rovněž dne 11. března v Klepáčově ( 1,3 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v březnu změřena v Hanušovicích dne 23. března (20,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 12. března na Šeráku ( 3,8 C). Nejnižší minimální teplota byla zaznamenána dne 12. března na Šeráku ( 6,9 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 4. března v Javorníku (8,7 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Šumperku dne 1. března ( 9,8 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 48,0 mm (104 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 24,2 mm, což je 86 % normálu, v Šumperku 63,8 mm (132 % normálu) a na Šeráku 90,6 mm (101 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Bělé pod Pradědem (110,8 mm), následovaly stanice Paprsek (97,1 mm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (95,1 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Kojetín (10,6 mm), Kralice na Hané (11,1 mm) a Vidnava (13,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 10. března na stanici Dlouhé Stráně-dolní nádrž (38,0 mm). Nejvíce sněhu napadlo v březnu na Šeráku (50 cm). Následovaly stanice Malá Morava- Sklenné (13 cm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (12 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 14. března na Šeráku (14 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 15. března (142 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 144,3 hodiny. To bylo o 30,6 hodiny méně než normál, tj. 127 % normálu. V březnu Slunce svítilo nejvíce v Prostějově (176,1 hod.), dále v Olomouci (163,1 hod.) a v Luké (158,3 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (109,1 hod.), v Bělotíně (131,8 hod.) a v Pasece (135,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn délky slunečního svitu jsme naměřili dne 30. března na Šeráku, kdy Slunce svítilo 12,3 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 5,3 5,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,9 +3,0 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +7,2 Olomouc, Javorník +7,4 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 0,3 Šerák 0,6 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 17. den / 2. den 23. den / 11. den Absolutní maximum teploty (ºC) 17. den Karviná +21,0 23. den Hanušovice +20,9 Absolutní minimum teploty (ºC) 2. den Lysá hora 7,4 12. den Šerák 6,9 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 20. den Rýmařov 10,0 20. den Šumperk 9,8 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice Bohumín- Záblatí datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,6 Přerov ,8 Minimální teplota Kravaře ,0 Štíty ,5-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 45,2 48,0 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Karlova Studánka 89,8 Bělá pod Pradědem 110,8 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 15,2 Kojetín 10,6 Nejvyšší denní úhrn (mm) 10. den Lomnice 22,9 10.den Dlouhé Stráně 38,0 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Vidly 34 Ramzová 44 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 14. den Lysá hora den Šerák 14 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 15. den Lysá hora den Šerák 142 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Morávka-Uspolka ,7 stanice Bělá pod Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Březen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 9,7 8,4 4,3 2,4 2,1 0,0 1, so 9,3 3,8 1,6-1,3 0,0 0, ne 9,0 11,2 7,9 1,8 6,5 1, po 8,7 18,3 10,5 7,5 8,6 5,3 0, út 8,3 10,9 5,9 4,0 5,0 1,3 1, st 5,3 11,7 6,0 1,2 4,1 8, čt 8,7 17,0 11,0 4,8 8,2 8,3 1, pá 4,0 14,2 8,7 6,3 6,0 6, so 8,7 11,5 7,3 2,5 4,5 1,1 1, ne 9,0 8,8 6,8 4,2 4,0 0,8 5, po KR 7,3 9,5 2,3 0,2-0,8 3,5 3, út 6,3 8,6 2,4 0,4-0,6 4, st 8,3 9,7 5,9-0,3 2,9 2,6 1, čt 8,0 10,4 5,7 2,3 2,5 1,7 0, pá 8,7 10,3 7,0 3,9 3,6 1,2 5, so 9,7 11,4 7,1 4,7 3,4 1,0 0, ne 3,3 19,7 11,8 4,0 7,6 10,9 5, po 6,3 12,3 5,7 4,4 1,3 2, út 6,7 8,9 3,7-1,1-0,1 5, st 2,7 9,4 1,5-2,8-1,7 7, čt 4,0 13,1 5,4-2,3 1,4 4, pá 7,3 11,4 8,5 0,1 4,1 1, so 4,0 19,5 10,6 1,7 6,0 7, ne 7,3 12,0 9,0 6,3 3,6 3,6 0, po 7,3 12,4 4,4 1,2-1,0 4,6 0, út 8,7 10,2 6,3 0,4 0,6 2,8 0, st 5,7 10,0 4,3 0,7-1,2 8,6 0, čt 6,7 10,4 6,8 3,1 1,1 0,6 2, pá 5,0 12,9 5,5-0,9-0,3 7, so 3,0 18,7 7,8-1,3 1,4 11, ne 4,0 19,3 10,9-0,1 3,5 9,5-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Březen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 9,7 11,1 7,6 4,7 6,3 0,4 1, so 9,7 7,2 4,6 2,4 3,3 1,2 0, ne 9,0 12,7 9,6 3,3 8,3 0,6 0, po 8,3 16,5 11,2 5,3 9,1 4,8 0, út 6,0 11,4 5,4 0,6 3,5 5,4 0, st 5,7 11,9 7,0 2,2 4,9 8, čt 7,7 18,3 11,6 5,3 9,1 6,8 0, pá 8,3 14,5 8,8 6,4 6,0 2, so 7,7 12,5 8,1 0,6 4,9 1,0 0, ne 9,0 9,7 7,6 3,9 4,7 0,5 13, po 6,7 10,3 2,5-0,4-0,3 3,6 0,0 0R út 5,3 8,2 2,2-0,5-0,3 5, st 8,3 10,9 6,0-0,9 3,2 3,8 0, čt 8,7 10,5 5,8 1,6 2,6 1,6 0, pá 8,7 10,6 7,4 4,6 4,3 0,5 3, so 9,3 9,6 7,1 5,9 3,7 1,0 0, ne 7,0 18,4 10,7 3,2 7,3 8,9 0, po 7,0 11,5 4,7 1,3 0,7 2, út N 5,3 9,7 4,7-1,9 1,0 8, st N 5,3 10,0 3,5-1,5-0,3 8, čt N 3,7 15,1 5,8-3,5 1,0 10, pá 3,7 16,8 9,2-0,5 4,4 9, so 4,3 18,6 10,0 0,8 5,3 6, ne 8,0 15,1 10,7 4,4 5,3 5, po KR 6,7 11,7 6,6 3,9 0,7 5,4 1,0 0R út 7,3 8,7 6,2-0,4 0,4 3, st 3,3 11,7 7,4 2,4 1,4 10, čt 9,0 12,5 9,4 5,9 3,6 0,8 2, pá 6,0 15,3 7,9-0,1 1,9 11, so 4,0 18,0 9,5-0,6 3,1 11, ne 3,3 20,1 12,0 0,8 4,4 10,1-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce března byly hladiny vodních toků v povodí Odry převážně setrvalé. Přechodně stoupaly pouze hladiny vodních toků v povodí Olše. Na začátku druhé dekády se výrazně oteplilo a vydatně pršelo. Srážky v kombinaci s odtáváním sněhové pokrývky způsobily výraznější vzestupy hladin na všech tocích v povodí Odry. Dne 10. března došlo ke krátkodobému překročení 1. SPA na Moravici v profilech Velká Štáhle a Valšov. V noci na 11. března se opět ochladilo a hladiny začaly klesat. Od 15. března se opět oteplilo a teploty přes den dosahovaly kladných hodnot i v horských polohách. Dne 14. a 15. března se vyskytly na celém území srážky, zpočátku místy a postupně četné a ojediněle vydatné a také foukal čerstvý vítr. Vlivem kombinace těchto srážek, čerstvého větru a kladných teplot vzduchu docházelo opět k intenzivnějšímu odtávání sněhové pokrývky i z horských poloh a hladiny na tocích stoupaly. Po této epizodě hladiny vodních toků v povodí Odry až do konce měsíce převážně zvolna klesaly nebo jen slabě kolísaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 11. března v 10:00 hodin při hodnotě průtoku 20,8 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno následující den v 08:40 hodin a průtok dosahoval hodnoty 32,8 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum ve stejný den v 10:00 hodin při 87,4 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 2. března v 06:10 hodin při 11,6 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo ve stejný den v 14:20 hodin při hodnotě průtoku 17,5 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 11. března v 05:30 hodin při hodnotě průtoku 46,2 m 3.s -1. Olše v Jablunkově zaznamenala maximum dne 16. března v 04:50 hodin a průtok dosáhl hodnoty 11,7 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo 16. března v 13:00 hodin při 43,2 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 58 až 119 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce března převážně setrvalé nebo pozvolna stoupaly. K výraznější změně v tendenci hladin došlo dne 10. března vlivem oteplení a následného odtávání sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami. K opětovným vzestupům hladin vlivem srážek a odtávání sněhu došlo ve dnech března. V posledním březnovém týdnu se sněhová pokrývka vyskytovala pouze na hřebenech Jeseníků a docházelo k jejímu pozvolnému odtávání. Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy až do konce měsíce převážně zvolna klesaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 10. března v 23:00 hodin při hodnotě průtoku 25,2 m 3.s -1. Desná v Šumperku ve stejný den v 20:00 hodin při hodnotě průtoku 13 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum 16. března v 05:30 hodin při hodnotě průtoku 23,9 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum následující den v 00:10 hodin při hodnotě průtoku 90,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí 43 až 107 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy v první polovině měsíce března přechodně stoupaly a kolísaly vlivem postupného odtávání sněhové pokrývky, v některých dnech i v důsledku kombinace s dešťovými srážkami. Dne 11. března došlo k překročení 1. SPA na Vsetínské Bečvě ve Velkých Karlovicích a vlivem manipulací na VD Karolinka také na Velké Stanovnici pod nádrží. Od 17. března hladiny vodních toků v povodí Bečvy slabě kolísaly s převažující klesající tendencí. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 11. března v 01:40 hodin při hodnotě průtoku 18,2 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 10:00 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 81,4 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly se v rozmezí 81 až 96 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 11 10:00 20,8 43,9 62,3 82,9 10 Svinov 12 08:40 32, Opava 02 06:10 11,6 55,5 89, Děhylov 02 14:20 17,5 67, Frýdek-Místek 11 00:50 30, Ostrava 11 05:30 46, Bohumín 12 10:00 87, Jablunkov 16 04:50 11,7 37,4 86, Český Těšín 16 07:40 32, Věřňovice 16 13:00 43, Mikulovice 10 23:30 9,75 44,2 71,9 94,2 8 Raškov 10 23:00 25,2 29,3 46,8 60,5 1 Šumperk 10 20: ,5 61,6 84,2 11 Lupěné 16 05:30 23,9 33,7 57,8 89,7 6 Moravičany* 16 16:10 59, , Olomouc 17 00:10 90, Vsetín 11 02:00 55,8 99, Valašské Meziříčí 11 01:40 18,2 60, Teplice nad Bečvou 11 07:00 84, Dluhonice 11 10:00 81,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 7,3 8,9 82 ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov 5,7 5,4 105 OPAVA Opava 9 9,7 93 OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek-Místek OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 4,3 3,6 119 OLŠE Český Těšín OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 6,4 5,6 114 MOR. SÁZAVA Lupěné MORAVA Moravičany* TŘEBŮVKA Loštice 2,1 4,92 43 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 7,1 7,3 96 BEČVA Dluhonice * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - březen 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,100 0, Ostravice - Pod horečkou 0,185 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 1,778 1, Starý Jičín - Oční studánka 0,685 1, Suchá Rudná - Nad pilou 1,458 1, Veřovice - Pramen Jičínky 4,015 3, Vlčovice - U Holého vrchu 0,760 0, Železná pod Pradědem C 1 8,143 5, Horní údolí - Pod jeřábem 2,282 1, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,820 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,635 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,980 3, Ostružná - U Přerovské chaty 0,778 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,838 0, Strážná - Pod samotou 2,110 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,383 0, Rajnochovice - V lese 3 0,455 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 3,173 1, Zašová - Stračka 0,258 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly velmi rozkolísané. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu Pod samotou ve Strážné (230 %). Minimálních hodnot pak v lokalitě Stojanův pramen na Bílé (39 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje ( %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - březen 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje (78 96 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (130 %), minimálních v Hranicích (70 %)

24 Kvalita ovzduší Během března došlo k několika překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském i Olomouckém kraji uvedených v tab. 12, kromě stanice v Prostějově. Imisní limit NO 2 a SO 2 v březnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Gangloffův náhon Brdy respektive Brdská vrchovina jsou z přírodovědného hlediska zajímavým fenoménem středních Čech. Toto málo osídlené a převážně zalesněné pohoří má svůj SV okraj u Hořovic a JZ u Mitrovic. Bývalý vojenský újezd Střední Brdy byl v roce 2015 vyhlášen Chráněnou krajinnou oblastí. Z geologického hlediska je pohoří budováno velmi starými metamorfovanými horninami paleozoického a místy i proterozoického stáří (buližníky). Toto kyselé horninové podloží spolu s klimatickými poměry byly jedním z důvodů, proč toto pohoří zůstalo i v historické době převážně zalesněné bez intenzivnějšího zemědělského využití. Z botanického hlediska proto převažují druhy oreofytika (tzn. horské druhy) a smrkové porosty (včetně kulticenóz) zde vykazují lepší zdravotní stav než v okolních oblastech. Mezi vzácné faunistické prvky lze zařadit původního a v současnosti silně ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), sýce rousného (Aegolius funereus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) nebo v posledních letech několikrát zaznamenaného rysa ostrovida (Lynx lynx). Jelení zvěř byla v rámci historických honiteb vyhlášená svou chovnou kvalitou, bohužel další charakteristický druh oblasti tetřev hlušec (Tetrao urogallus) s největší pravděpodobností z oblasti vymizel. V Brdech poblíž Rožmitálu pod Třemšínem mezi vrcholem Praha (862 m n. m., na kterém je umístěn meteorologický radar ČHMÚ) a Padrťskými rybníky se vyskytuje pozoruhodné vodní dílo, které v době svého vzniku a provozu v 19. stol. bylo významné z hlediska převodu vody a vodní energie pro hamry, v době dnešní je pak pozoruhodným krajinným prvkem a připomínkou technického umu našich předků. Tento náhon je dílem lesníka a technika Karla Daniela Gangloffa ( ), kterému přátelé s mírnou nadsázkou udělili přezdívku český Archimedes. Je pravdou, že byl schopným a usilovným vynálezcem, mezi jeho patenty či zlepšovací návrhy lze zařadit planimetr pro usnadnění výpočtu rovinné plochy v mapě. Přestože existuje více variant planimetru (např. Prytzův), K. D. Gangloff obdržel v roce 1877 za tento svůj vynález čestnou medaili na hospodářské výstavě v Praze. Mezi jeho další vynálezy lze zařadit dendrometr (na výpočet kubatur dřeva), stroj na výrobu sirek (schopný za minutu vyrobit přes milion dřívek na sirky) a šindelku (pravděpodobně v roce 1855). Samotné vodní dílo lze tedy zařadit mezi jeden z mnoha počinů tohoto lesníka a vynálezce. Samotný počátek náhonu a rozdělovací objekt lze situovat na Klabavu ve výšce 709 m n. m. (průměrná hodnota z DMR 5G a GNSS), konec náhonu (soutok s Bukovou) se pak nalézá ve výšce 644 m n. m. Celková délka v současnosti dochované trasy náhonu činí 2,9 km

28 Dne 25. března 2019 proběhl terénní průzkum a měření průtoků na Gangloffově náhonu, Bukové a Klabavě spolu s kolegy historiky, jmenovitě Mgr. Rudolfem Šimkem (kurátor sbírek Podbrdského muzea a jeden ze spoluautorů monografie o Brdech) a Ing. Jiřím V. Svatošem (mj. jeden z největších odborníků na historické elektroinstalace ve vodních mlýnech). V rámci terénního šetření byla provedena pochůzka s fotodokumentací podél celé trasy náhonu a měření průtoků na výše zmiňovaných lokalitách pomocí ADV přístroje YSI / SonTek FlowTracker 2. Následné analýzy probíhaly v prostředí GIS a sestávaly především analýzy DMR 5G v ESRI ArcGIS, GRASS GIS a SAGA GIS spolu s přípravou podkladů pro hydraulický model náhonu. Z těchto analýz po verifikaci výstupů s historickými mapovými podklady (např. II. a III. vojenské mapování) vyplynulo několik zajímavých zjištění, která budou předmětem dalšího společného výzkumu. Podrobnější průzkum náhonu proběhl z důvodu zamýšlené výstavy, která proběhne v listopadu lednu 2020 v Podbrdském muzeu. Osobě K. D. Gangloffa bude věnována i podrobná publikace, která by měla vyjít na podzim Obr. 11: Klabava nad rozdělovacím objektem pro Gangloffův náhon (foto Jan Unucka)

29 Obr. 12: Torzo rozdělovacího objektu pro Gangloffův náhon (foto Jan Unucka). Obr. 13: Závěrečná pasáž Gangloffova náhonu nad soutokem s Bukovou (foto Jan Unucka)

30 Obr. 14: Gangloffův náhon zachycený na III. vojenském mapování