Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 6 /2019

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 6 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Není ozon jako ozon Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Ing. Eduard Jarcovják Mgr. Alena Kamínková Ing. Věra Šeděnková RNDr. Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Počátkem měsíce ovlivňovala naše území tlaková výše postupující přes střední Evropu k východu. Od pondělí 3. června k nám začal proudit teplý vzduch od jihovýchodu. V teplém labilním vzduchu se od středy 5. června do pátku 7. června tvořily četné přeháňky a bouřky. Příliv teplého vzduchu ukončila v noci na sobotu 8. června studená fronta od západu. Za ní se nad naše území rozšířila nová tlaková výše, jejíž střed se přesunul v neděli 9. června k severovýchodu a v jejím týlu proudil nad naše území v období od pondělí 10. června do středy 12. června velmi teplý vzduch a tak jsme na několika místech zaznamenali teplotní rekordy, tropické dny i tropické noci. Zmírnění tropického počasí přinesla ve čtvrtek 13. června od západu studená fronta s přeháňkami a bouřkami, ojediněle i s přívalovými srážkami a krupobitím. V pátek 14. června se ještě místy tvořily přeháňky i bouřky. V sobotu 15. června se obnovil příliv velmi teplého vzduchu od jihu a odpolední teploty vystoupaly na 30 až 34 C. V noci na 16. června se místy vyskytly bouřky, ojediněle s přívalovými srážkami a kroupami. Příliv teplého vzduchu ukončila během neděle 16. června od západu postupující studená fronta opět s bouřkami, místy s přívaly deště a krupobitím. V pondělí 17. června se nad naše území rozšířila od západu tlaková výše, jejíž střed se přesunul k severovýchodu a tak od úterý 18. června k nám začal proudit teplý vzduch od jihu. Ve dnech 19. a 20. června k nám pokračoval příliv teplého a vlhkého vzduchu od jihu. Místy se tvořily bouřky, i silné s přívalovými srážkami a krupobitím. Příliv teplého labilního vzduchu ukončila v pátek 21. června od západu postupující studená fronta, také s bouřkami, ale s mírnějšími projevy. V sobotu 22. června se do střední Evropy začala rozšiřovat tlaková výše a po její přední straně proudil nad naše území poněkud chladnější vzduch od severovýchodu, v oblasti Beskyd se vytvářely bouřky, ojediněle i intenzivní. Od neděle 23. června do středy 26. června ovlivňovala naše území tlaková výše, jejíž střed se přes jižní Skandinávii nad Pobaltí a v jejím týlu k nám opět proudil velmi teplý, původem tropický vzduch od jihu, přičemž ve středu 26. června vystoupaly nejvyšší denní teploty k 35 C. Ve čtvrtek 27. června nás dopoledne přešla od severozápadu studená fronta beze srážek, projevila se mírným ochlazením. V pátek 28. června k nám po přední straně tlakové výše se středem nad Severním mořem přechodně pronikl chladnější vzduch od severu. Tlaková výše se přesunula přes střední Evropu nad Balkán a v sobotu 29. června a v neděli 30. června opět proudil nad naše území velmi teplý vzduch od jihu a nejvyšší denní teploty v neděli 30. června ojediněle vystoupaly nad 35 C

4 Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 20,6 C, což je o 5,0 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc červen byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 22,5 C, což je tepleji oproti normálu o 5,4 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červnu 15,8 C (o 5,5 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Karviné (23,1 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána ve Slezské Ostravě (22,8 C) a třetí nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána v Ostravě-Porubě (22,5 C). Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Lysé hoře (15,8 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (17,2 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch u Třince (17,9 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Karviné dne 26. června (28,7 C). Nejchladnějším dnem byl 28. červen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (10,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 30. června (35,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 28. června na Lysé hoře (15,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (4,2 C) byla zaznamenána v Rýmařově dne 9. června. Nejvyšší hodnotu minimální teploty vzduchu (23,1 C) naměřili dne 12. června v Mořkově. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána 9. června v Rýmařově, a to 0,4 C. V MS kraji spadlo průměrně 37,8 mm srážek, což je 37 % krajového normálu (srážkově silně podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červnu 36,7 mm srážek (40 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 84,6 mm srážek, což odpovídá 51 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Ostravici (95,7 mm). Druhý nejvyšší úhrn jsme zaznamenali na Lysé hoře (84,6 mm) a třetí nejvyšší v Rýmařově (83,8 mm). Nejméně srážek spadlo na stanicích Šenov u Ostravy (1,9 mm), Dolní Lutyně-Nerad (7,0 mm) a v Bohumíně (7,6 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 5. června v Ostravici (55,6 mm). V kraji svítilo Slunce průměrně 300,7 hod., což bylo o 88,2 hod. více než normál, tj. 142 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Krnově (337,9 hod.), dále následovaly stanice Opava (333,8 hod.) a Červená (331,4 hod.). Nejméně svítilo Slunce na Lysé hoře (260,8 hod.), ve Frenštátě pod Radhoštěm (271,6 hod.) a v Rýmařově (274,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 2. června v Krnově a 3. června na Červené, kdy Slunce svítilo 15,2 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 20,5 C, byl o 4,7 C teplejší než krajový normál. Kraj byl v červnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 22,8 C (teplejší oproti normálu o 5,2 C), v Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 20,5 C (teplejší oproti normálu o 4,3 C). Průměrná měsíční teplota vzduchu na Šeráku byla v červnu 14,9 C, což je o 4,5 C tepleji než dlouhodobý průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (22,8 C), druhá nejvyšší ve Šternberku (22,2 C) a třetí v Prostějově, Javorníku a Medlově-Hlivicích (22,0 C)

5 Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Šeráku (14,9 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla změřena na Paprsku (17,2 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (18,0 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě dne 26. června (29,3 C). Nejchladnějším dnem byl 28. červen s nejnižším denním průměrem na Šeráku (10,2 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (35,0 C) byla změřena v Javorníku dne 30. června. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 28. června na Šeráku (13,6 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (5,5 C) byla zaznamenána dne 9. června v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 12. června ve Šternberku (22,8 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 9. června na Paprsku, a to 2,5 C. Srážek spadlo v kraji průměrně 69,0 mm (80 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 39,4 mm srážek, což je 58 % normálu, v Šumperku to bylo 103,1 mm (126 % normálu) a na Šeráku 99,6 mm (76 % dlouhodobého průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Kojetíně (174,1 mm), druhý nejvyšší v Klepáčově (128,9 mm) a třetí nejvyšší ve Velkých Losinách (118,2 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn byl zaznamenán ve Velkém Újezdu (17,4 mm), na stanici Potštát-Boškov (18,4 mm) a v Bělotíně (23,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 19. června v Luké (66,9 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 305,5 hod., což bylo o 104,1 hod. více než normál, tj. 152 % normálu. V červnu Slunce svítilo nejvíce v Medlově-Hlivicích (329,0 hod.), následovaly stanice Přerov (323,2 hod.) a Olomouc (317,4 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně (266,4 hod.), v Pasece (276,7 hod.) a v Jeseníku (289,3 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Luké dne 29. června, kdy Slunce svítilo 15,5 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +20,6 +20,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +5,0 +4,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Karviná +23,1 Olomouc-Holice +22,8 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +15,8 Šerák +14,9 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 26. den / 28.den 26. den / 28.den Absolutní maximum teploty (ºC) 30. den Karviná +35,5 30. den Javorník +35,0 Absolutní minimum teploty (ºC) 9. den Rýmařov +4,2 9. den Hanušovice +5,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 23. den Rýmařov 0,7 23. den Paprsek +0,5 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice datum extrému Kravaře Opava hodnota ( C) Minimální teplota Praděd ,9 stanice datum extrému hodnota ( C) +36,8 Újezd ,8 Králický Sněžník ,6-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 37,8 69,0 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Ostravice 95,7 Kojetín 174,1 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Šenov u Ostravy 1,9 Velký Újezd 17,4 Nejvyšší denní úhrn (mm) 5. den Ostravice 55,6 19. den Luká 66,9 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Lysá hora ,1 stanice Bělá p. Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) ,5 Morávka-Lúčka ,0 Praděd ,8-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Červen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 5,0 24,1 18,0 9,7 2,8 5,4 0, ne 1,7 27,0 20,6 10,6 4,3 13, po 1,3 27,8 22,8 11,9 5,9 14, út 2,3 29,5 22,3 12,4 5,3 14, st 2,0 28,3 20,9 13,2 4,3 13, čt 2,7 27,1 21,1 13,5 4,4 13,8 4, pá 5,3 26,2 20,3 16,2 3,5 7,5 0, so 4,3 26,1 18,4 14,2 1,4 5,4 0, ne 3,3 25,9 20,6 10,1 3,5 12, po 0,7 30,9 23,8 14,4 6,6 13, út 0,3 33,3 26,2 15,5 8,8 13,7 0, st 1,0 31,8 25,6 16,6 8,7 14, čt 5,0 33,2 25,1 18,2 8,4 9,0 0, pá 3,3 29,1 24,3 18,8 7,7 8, so 4,7 33,5 26,4 17,3 9,5 11, ne 6,7 25,7 21,2 18,5 5,2 5,7 1, po 6,3 25,8 21,1 17,5 5,5 10, út 5,7 27,2 22,3 13,1 5,8 13, st 6,3 29,2 23,3 15,4 6,0 9, čt KR 7,3 27,7 19,7 16,7 2,4 5,0 30, pá 4,7 25,8 20,8 14,9 2,9 7, so 8,3 25,5 21,7 15,0 4,3 2, ne 7,0 26,3 21,5 18,7 4,6 3, po 4,0 27,7 22,4 15,7 5,8 12, út 1,0 33,0 25,5 15,1 8,6 14, st 1,3 33,5 27,6 17,9 10,0 14, čt 1,0 29,5 24,2 21,1 5,9 13, pá 3,3 23,4 18,1 13,3-0,2 9, so 1,7 29,0 21,8 11,2 3,2 13, ne 0,3 33,6 26,4 14,4 8,0 14,5-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Červen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 5,7 25,4 20,1 12,5 4,5 7,2 0, ne 2,3 28,2 20,5 12,5 4,5 12, po 2,7 29,4 22,4 13,8 6,0 11, út 3,3 29,7 22,8 13,3 5,9 12,1 1, st 4,0 28,8 21,1 14,3 4,1 11, čt 5,3 24,8 20,7 15,0 3,4 7,2 12, pá 6,0 25,4 21,1 15,0 3,7 9, so 4,3 23,5 18,2 15,6 1,2 6, ne 4,3 26,8 21,4 10,5 4,3 11, po 4,0 29,2 23,9 14,6 6,7 11, út 2,0 30,8 25,6 20,1 8,6 14, st 2,7 30,0 25,5 19,4 8,4 13, čt D 6,3 31,4 23,7 19,8 6,8 8,8 4, pá 2,7 30,3 25,0 18,3 8,1 12, so 4,0 31,4 26,4 18,3 9,5 12, ne 7,7 25,9 21,0 16,1 4,6 3,8 16, po 6,0 25,6 21,8 18,3 5,8 10, út 6,3 27,8 23,0 16,3 6,1 13, st 6,3 28,8 22,9 15,0 5,4 11,2 0, čt 8,0 27,2 21,1 18,0 3,6 4, pá 7,3 27,0 21,8 14,4 4,0 6, so 9,0 26,8 21,7 17,3 3,6 2,6 3, ne 7,7 26,4 22,4 17,8 4,8 5, po 5,3 28,4 23,8 18,1 6,4 12, út 1,3 31,8 25,6 15,3 8,1 14, st 2,0 33,3 27,0 18,6 8,5 14, čt 1,3 31,4 25,6 21,8 6,5 13, pá 3,0 25,5 20,9 15,2 2,7 12, so 1,7 29,4 22,2 10,7 4,3 15, ne 0,3 33,1 25,1 14,0 7,5 14,7-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly celý měsíc červen zvolna klesající tendenci, která byla přerušena kolísáním hladin, zejména při bouřkách. Bouřky byly místy intenzivní, s přívalovými srážkami, zejména 13. června a v noci z 15. na 16. června. Výraznější kolísání bylo zaznamenáno převážně u menších vodních toků, jako např. Jičínky nebo u některých vodních toků v povodí Vidnávky a v povodí Moravice po VD Slezská Harta. K překročení SPA však nedošlo. U větších vodních toků docházelo celý měsíc červen jen k mírnému kolísání hladin. Konec měsíce se pak vyznačoval setrvalými stavy hladin. Odra v profilu Svinov byla na svém maximu již dne 1. června v 00:00 hodin při hodnotě průtoku 29,7 m 3.s -1. Opava v Krnově kulminovala ve stejný den v 00:00 hodin při 7,83 m 3.s -1 a Opavice v Krnově také 1. června v 00:00 hodin při 1,63 m 3.s -1. Opava v Opavě pak po lokální bouřce dosáhla svého maxima dne 7. června v 3:50 hodin při 13,3 m 3.s -1, ale v Děhylově již 1. června v 00:00 hodin při 21,9 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě kulminovala dne 5. června v 23:40 hodin při 24,9 m 3.s -1. Odra v Bohumíně zaznamenala své maximu již 1. června v 00:00 hodin při hodnotě průtoků 72,3 m 3.s -1. Olše ve Věřňovicích kulminovala 1. června v 00:40 hodin při 27,7 m 3.s -1. Osoblaha v Osoblaze zaznamenala své měsíční maximum 1. června v 00:20 hodin při hodnotě průtoku 1,07 m 3.s -1 a Bělá v Mikulovicích pak 20. června v 18:20 hodin při 12,9 m 3.s -1. Vodnost toků se během měsíce převážně plynule zmenšovala. V první dekádě se vodnosti pohybovaly nejčastěji mezi Q 60d až Q 90d, v druhé dekádě pak mezi Q 150d až Q 240d a třetí dekáda měsíce června se vyznačovala hodnotami Q 180d až Q 330d. Z předpovědních profilů byla nejméně vodná Olše ve Věřňovicích a Osoblaha v Osoblaze, kde se vodnosti od druhé dekády pohybovaly kolem Q 330d v Osoblaze a od Q 330d do Q 364d ve Věřňovicích. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen (Bohumín 60 % Q VI ). Nejméně vodná byla Osoblaha v Osoblaze jen 17 % Q VI. Naopak nejvíce vodné byly vodní toky v povodí Vidnávky a Bělé (např. Vidnávka ve Vidnavě 94 % Q VI, Bělá v Mikulovicích 98 % Q VI a Bělá v Jeseníku 101 % Q VI )

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

16 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do začátku třetí dekády měsíce června klesající tendenci, která byla přerušována krátkodobým, výraznějším kolísáním hladin v době výskytu bouřek. Bouřky, i intenzivní s přívalovými srážkami, byly zaznamenány zejména ve dnech 7., 13., a 16. června. V tomto období došlo také k ojedinělému překročení SPA. 13. a 16. června byl dosažen 1. SPA v profilu Sobotín (Merta) a 16. června pak 2. SPA v profilu Mezihoří (Třebůvka). Na konci měsíce se srážky již nevyskytovaly a hladiny byly převážně setrvalé nebo zvolna klesaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 7. června v 06:50 hodin při hodnotě průtoku 8,85 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 13. června v 19:30 hodin při 18,4 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném 16. června v 02:50 hodin při 16,6 m 3.s -1. Morava v Moravičanech kulminovala ve stejný den v 09:30 při 38,1 m 3.s -1. Třebůvka v Lošticích kulminovala také dne 16. června v 08:40 hodin při 14,5 m 3.s -1 a Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 16. června v 21:50 hodin při hodnotě průtoku 46,4 m 3.s -1. Vodnosti toků v povodí horní Moravy vlivem bouřek a kolísání hladin vodních toků během dvou dekád měsíce června kolísaly. Nejčastěji se pohybovaly mezi Q 90d až Q 180d. Třetí dekáda se pak vyznačovala hodnotami nejčastěji mezi Q 210d až Q 330d. Z předpovědních profilů byla nejméně vodná Třebůvka v Lošticích, kde se vodnost převážnou část měsíce pohybovala v rozmezí Q 330d až Q 364d. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly v širokém rozmezí dlouhodobého měsíčního průměru. Nejvíce vodné byly vodní toky v povodí v povodí Desné a Moravské Sázavy (Merta v Sobotíně 137 % Q VI, Březná v Hoštejně 112 % Q VI ). Nejméně vodné byly vodní toky v povodí Třebůvky (Jevíčka v Chornicích 22 % Q VI ). Průměrný měsíční průtok Moravy v profilu Olomouc dosáhl 81 % Q VI

17 Obr. 8 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

18 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly také první dvě dekády měsíce června zvolna klesající tendenci, která byla přerušována krátkodobým kolísáním hladin v době bouřek. Nejvýraznější kolísání bylo zaznamenáno dne 5. června, kdy se vyskytly intenzivní bouřky, s přívalovými srážkami, které setrvávaly delší dobu nad povodím Bystřice. Následkem předchozího nasycení a intenzivních srážek došlo během dvaceti minut k překročení 3. SPA v profilu Bystřička nad nádrží (Bystřička). Následkem vypouštění z VD Bystřička byl pak také dosažen 1. SPA v profilu Bystřička pod nádrží (Bystřička). Na ostatních tocích v povodí Bečvy nedocházelo k tak výrazným vzestupům hladin. Kolísání hladin v povodí Bečvy pak pokračovalo až do začátku třetí dekády měsíce června, opět v oblastech zasažených bouřkovou činností. Konec měsíce se pak již vyznačoval převážně setrvalými stavy nebo pozvolnými poklesy hladin vodních toků. Vodnosti toků se v první dekádě měsíce pohybovaly nejčastěji v rozmezí Q 60d až Q 120d. Druhá dekáda se vyznačovala hodnotami Q 180d až Q 240d a třetí dekáda pak nejčastěji hodnotami Q 150d až Q 330d. Vsetínská Bečva v Jarcové kulminovala dne 5. června v 19:50 hodin při 41,9 m 3.s -1. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dne 22. června v 21:00 hodin při 9,27 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích kulminovala dne 6. června v 03:50 hodin při 39,8 m 3.s -1. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen (Dluhonice 67 % Q VI )

19 Obr. 9 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků a vodních stavů ve sledovaných profilech Tok Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota 1. SPA 2. SPA 3. SPA [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] Odra Svinov 01 00: , Opava Krnov 01 00: , , , ,1 Opavice Krnov 01 00: , , , ,7 Opava Opava 07 03: , , , Opava Děhylov 01 00: , , Ostravice Ostrava 05 23: , Odra Bohumín 01 00: , Olše Věřňovice 01 00: , Osoblaha Osoblaha 01 00: , , , ,2 Bělá Mikulovice 20 18: , , , ,2 Morava Raškov 07 06: , , , ,5 Desná Šumperk 13 19: , , , ,2 Moravská Sázava Lupěné 16 02: , , , ,7 Morava Moravičany* 16 09: , , Třebůvka Loštice 16 08: , , , ,1 Morava Olomouc 16 21: , Vsetínská Bečva Rožnovská Bečva Jarcová 05 19: , Valašské Meziříčí 22 21: , , Bečva Dluhonice 06 03: ,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech, srovnání s dlouhodobým průměrem a průměrná měsíční vodnost Tok Stanice Průměrný měsíční průtok Q [m 3 /s] Dlouhodobý průměr QM [m 3 /s] Q v % dlouhodobého průměru % QM Průměrná měsíční vodnost Qd Odra Svinov 6, Opava Krnov 3,1 4, Opavice Krnov 0,55 1, Opava Opava 5 6, Opava Děhylov Ostravice Ostrava 7, Odra Bohumín Olše Věřňovice Osoblaha Osoblaha 0,28 1, Bělá Mikulovice 4,3 4, Morava Raškov 4,1 5, Desná Šumperk 3,7 3, Moravská Sázava Lupěné 2,8 2, Morava Moravičany* 9, Třebůvka Loštice 0,94 2, Morava Olomouc Vsetínská Bečva Jarcová 5,8 7, Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 1,9 3, Bečva Dluhonice * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - červen 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,120 0, Ostravice - Pod horečkou 0,220 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,320 0, Starý Jičín - Oční studánka 2,590 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,680 1, Veřovice - Pramen Jičínky 1,680 2, Vlčovice - U Holého vrchu 1,330 0, Železná pod Pradědem C 1 6,200 6, Horní údolí - Pod jeřábem 3,057 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,470 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,700 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,663 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,380 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,725 1, Strážná - Pod samotou 1,450 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,290 0, Rajnochovice - V lese 3 * 0,725 * Velké Karlovice - Ve škaredici 0,550 0, Zašová - Stračka 0,420 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru velmi rozkolísané. Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V úvoze v Útěchově u Mor. Třebové (34 %). Maximálních hodnot pak na pramenu Pod samotou ve Strážné (324 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje ( %). *Vydatnost pramene V lese 3 v Rajnochovicích nebyla v měsíci červnu měřena

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - červen 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod nebo kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Starém Městě u Karviné (114 %), minimálních v Mokrých Lazcích a ve Valašském Meziříčí (79 %)

24 Kvalita ovzduší Během června došlo k několika překročením limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 na všech stanicích uvedených v přehledu níže v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Jednalo se především o dny s vysokou intenzitou slunečního záření a teploty. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. V jednom případě došlo k překročení imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3 a to na stanici v Havířově. Imisní limit NO 2 v červnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Není ozon jako ozon Ozon je tříatomová molekula kyslíku (O3). Účinky ozonu se však výrazně liší podle oblasti výskytu. Jeden nás chrání, druhý nám škodí. V prvním případě se jedná o ozon stratosférický, který Zemi chrání před škodlivým UV zářením. V druhém případě se jedná o škodlivinu troposférický ozon (nebo také přízemní ozon), která má nepříznivé účinky na lidské zdraví a ekosystémy. Tato znečišťující látka je označována jako sekundární, což znamená, že v atmosféře nemá vlastní významný zdroj, ale tvoří se celou řadou komplikovaných fotochemických reakcí ze svých prekurzorů. Těmito prekurzory jsou hlavně: oxidy dusíku, nemetanické těkavé organické látky, metan a oxid uhelnatý. Vznik přízemního ozonu je podmíněn meteorologickými podmínkami, převážně intenzitou slunečního záření, teplotou, rychlostí větru a výskytem srážek. Právě parné dny s velkou intenzitou slunečního záření a vysokými teplotami přispívají ke zvýšené tvorbě této látky. Obr. 11 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací max. 8hod. klouzavého průměru přízemního ozonu (průměry pro daný typ stanice), 2017 Nejvyšší koncentrace této škodliviny se vyskytují na venkovských pozaďových lokalitách (zde patří také horské oblasti). Naopak nejnižší koncentrace O 3 měříme ve městech, převážně na dopravou významně ovlivněných lokalitách. Přízemní ozon je velmi reaktivní a takřka po svém vzniku je schopný ihned reagovat s oxidem dusnatým, jehož koncentrace jsou vyšší právě na lokalitách s vyšší intenzitou dopravy. Díky této reakci se rozkládá na oxid dusičitý a kyslík

28 Obr nejvyšší hodnoty maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrací přízemního ozonu v průměru za 3 roky měřené na stanicích imisního monitoringu, Účinky Přízemní ozon vykazuje negativní účinky na lidský organismus. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Může mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Zvláště citlivé na vyšší koncentrace ozonu mohou být osoby s chronickým onemocněním plic a astmatem. Ozon má nepříznivé účinky rovněž na vegetaci. Ovlivňuje rostlinný růst a zapříčiňuje ztrátu výnosů zemědělských plodin, jeho působením může dojít k poškození lesních ekosystémů a snížení biodiverzity. Značné negativní účinky má na dlouho žijící stromy a na relativně pomalu rostoucí zemědělské plodiny. Mezi nejcitlivější rostliny patří jeteloviny. Ozon zejména poškozuje listy a jehličí citlivých rostlin zejména tím, že poruší celistvost buněčných membrán a narušuje metabolické pochody, např. fotosyntézu. Náchylnost jednotlivých orgánů a tkání na poškození ozonem je daná především jejich dostupností k znečištěnému ovzduší a velikostí kontaktní plochy. Viditelnými příznaky je žloutnutí listů, nekróza, předčasné stárnutí a defoliace. Ozonem ovlivněné rostliny mohou mít rovněž sníženou obranyschopnost vůči houbám, virům, hmyzu či klimatickým stresům (mrazu a suchu)

29 Obrázek 13 Účinky ozonu na vegetaci (zdroj: vysledky-kauzalniho-monitoringu-vlivu-imisi-na-zemedelskou-vyrobu-v-roce-2008/4-04-sledovanivlivu-ozonu-na-rostliny/ ucinky-ozonu-na-vegetaci) Imisní limity Pro přízemní ozon je stanoven maximální 8hodinový denní limit pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m - 3 s tím, že legislativou je tolerován maximální počet 25 překročení v roce v průměru za 3 roky (vyhodnocováno zpětně). Tab. 13 Imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví dle zákona č. 201/2012 Sb.., v platném znění a vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích Znečišťující látka O 3 Doba průměrování maximální denní 8hod. klouzavý průměr Hodnota imisního limitu 120 µg.m -3 25x v průměru za 3 roky Poznámka: Maximální denní 8hodinová koncentrace se stanoví posouzením 8hodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý 8hodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z 8hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin

30 Obr. 14 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, Tab. 14 Imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace dle zákona č. 201/2012 Sb.., v platném znění Znečišťující látka AOT40 Doba průměrování vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Hodnota imisního limitu µg.m -3.h průměr za 5 let Poznámka: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období ( )

31 Obr. 15 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, Smogové situace, 2015 červen 2019 Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace je 180 µg.m -3. V roce 2015 bylo vyhlášeno 24 smogových situací pro přízemní ozon v celkové délce 2386 h. Nejčastěji (4x) byly smogové situace vyhlášeny v aglomeraci Praha (325 h) a dále (3x) v zóně Střední Čechy (306 h) a v Ústeckém kraji (283 h). Signál varování nebyl vyhlášen v žádné oblasti SVRS. V roce 2016 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace pro přízemní ozon. V roce 2017 byly vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon v celkové délce trvání 54 h. Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017, a to v Plzeňském a Ústeckém kraji. Prahová hodnota pro varování nebyla v roce 2017 překročena. V roce 2018 bylo vyhlášeno 12 smogových situací pro přízemní ozon O 3 v celkové délce trvání 378 h. Smogové situace byly vyhlašovány zejména v první dekádě července 2018 a na území aglomerace Praha, zóny Střední Čechy a Ústeckého kraje i na sklonku července, resp. v první dekádě srpna. Prahová hodnota pro varování nebyla v roce 2018 překročena. V letošním roce bylo zatím vyhlášeno 5 smogových situací (Ústecký kraj, Liberecký kraj, zóna Střední Čechy, Královehradecký kraj, Pardubický kraj). Všechny byly vyhlášeny

32 Tab. 15 Přehled vyhlášených smogových situací pro přízemní ozon, 2015 červen 2019 Vyhlášení / Announced Smogová situace Smog situation Vyhlášené situace pro O 3 Varování Alert Varování Alert Odvolání / Cancelled Smogová situace Smog situation Oblast SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T začátek začátek konec konec :31 x x :01 Aglomerace Praha :54 x x :43 Zóna Střední Čechy :07 x x :30 Ústecký kraj :50 x x :08 Aglomerace Praha :28 x x :41 Aglomerace Praha :40 x x :06 Zóna Moravskoslezsko :33 x x :44 Olomoucký kraj :33 x x :44 Zlínský kraj :35 x x :41 Zóna Střední Čechy :42 x x :26 Ústecký kraj :30 x x :30 Aglomerace Brno :31 x x :26 Jihomoravský kraj bez aglomerace Brno :32 x x :44 Aglomerace O/K/F-M :55 x x :44 Zóna Moravskoslezsko :38 x x :55 Kraj Vysočina :08 x x :26 Liberecký kraj :15 x x :05 Plzeňský kraj :32 x x :05 Karlovarský kraj :46 x x :22 Jihočeský kraj :29 x x :14 Aglomerace Praha :29 x x :04 Zóna Střední Čechy :59 x x :55 Ústecký kraj :20 x x :44 Pardubický kraj :20 x x :44 Královéhradecký kraj :47 x x :37 Ústecký kraj :21 x x :59 Plzeňský kraj :12 x x :27 Ústecký kraj :59 x x :13 Aglomerace Praha :01 x x :14 Zóna Střední Čechy :48 x x :29 Královéhradecký kraj :48 x x :29 Pardubický kraj :58 x x :27 Liberecký kraj :50 x x :06 Aglomerace O/K/F-M :35 x x :51 Zóna Střední Čechy :25 x x :23 Ústecký kraj :31 x x :10 Ústecký kraj :54 x x :25 Aglomerace Praha :54 x x :25 Zóna Střední Čechy :27 x x :20 Ústecký kraj :36 x x :02 Liberecký kraj :36 x x :32 Zóna Střední Čechy :03 x x :47 Královéhradecký kraj :03 x x :34 Pardubický kraj

33 Trend koncentrací O 3 ( ) Trend 26. nejvyššího denního maximálního 8hodinového klouzavého průměru koncentrací O 3 má od roku 2000 klesající tendenci. Tomuto trendu se výrazně vymykají roky 2003 (resp. průměr za tříleté období ), 2006 (resp. průměr za období ) a 2015 (resp. průměr za období ). V roce 2003 byla 26. nejvyšší hodnota maximálního 8hodinového klouzavého průměru nejvyšší za celé sledované období. Tento rok se v celé Evropě vyznačoval výrazně nadprůměrnými koncentracemi přízemního O 3 s nadprůměrnými teplotami během letního období. Do roku 2008 došlo v několika letech k překročení imisního limitu, v následujících letech se 26. nejvyšší hodnoty maximálního 8hodinového průměru pohybovaly pod imisním limitem, ale v roce 2015 byl imisní limit opět překročen. Klesající tendence koncentrací přízemního O 3 byla zaznamenána nejen v Evropě, ale také v USA. V letech bylo na stanicích v Evropě a USA také vypozorováno snížení rozdílů mezi koncentracemi měřenými na lokalitách venkovských a městských. Zároveň na těchto stanicích došlo ke snížení maximálních měřených hodnot. Zmiňovaný pokles koncentrací přízemního O 3 je mimo jiné připisován redukci emisí jeho prekurzorů, zejména NO X, ve vyspělých státech. Expoziční index AOT40 (pětiletý průměr za roky ) zaznamenal v roce 2017 mírný nárůst v porovnání s rokem Obr. 16 Pole 93,2 percentilu denních maximálních 8hodinových koncentrací O 3 v Evropě,

34 Závěrem Přízemní ozon je zdraví škodlivá látka, jejíž vysoké (případně nadlimitní) koncentrace jsou měřeny v teplém období roku. V případě vyhlášení smogové situace pro přízemní ozon je Státním zdravotním ústavem ( doporučováno omezit výskyt a fyzickou aktivitu v dotčených oblastech. Navzdory podstatnému snížení emisních prekursorů i snížení imisních koncentrací O 3 na většině stanic, představuje O 3 stále značný problém. Pro žádoucí snížení imisních úrovní O 3 je kritický poměr NO/NO 2 ; samotné současné významné snížení emisí NO X není pro snížení přízemního ozonu dostačující. Literatura: ČHMÚ, Znečištění ovzduší na území České republiky v roce Praha: ČHMÚ. ISBN