Projekt CZ /0.0/0.0/15_005/ Místní akční plán vzdělávání pro ORP Přerov

Transkript

1 Projekt CZ /0.0/0.0/15_005/ Místní akční plán vzdělávání pro ORP Přerov 1

2 Obsah 1 Analytická část Obecná část analýzy Základní informace o řešeném území Analýza existujících strategických záměrů a dokumentů v území majících souvislost s oblastí vzdělávání Vyhodnocení dotazníkového šetření Charakteristika školství v řešeném území Zajištění dopravní dostupnosti škol v území Sociální situace Návaznost na dokončené základní vzdělání (provázanost s KAPEM) Specifická část analýzy Témata MAP v řešeném území Cílová skupina Analýza dotčených skupin jejich zapojení, způsob spolupráce a komunikace Téma 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Téma 2A. Čtenářská gramotnost v základním vzdělávání Téma 2B. Matematická gramotnost v základním vzdělávání Téma 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Téma 4. Rozvoj podnikavosti, iniciativy a kreativity žáků Téma 5. Rozvoj kompetencí žáků v polytechnickém vzdělávání Téma 6. Kariérové poradenství v základních školách Téma 7. Rozvoj digitálních kompetencí dětí a žáků Téma 8. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka Téma 9. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků Téma 10. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků Téma 11. Rozvoj infrastruktury základních škol

3 1.3 Východiska pro strategickou část Vymezení problémových oblastí Vymezení prioritních oblastí SWOT-3 analýza Seznamy zkratek, tabulek, obrázků a grafů Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů

4 1 Analytická část 1.1 Obecná část analýzy Základní informace o řešeném území ORP Přerov se nachází v jihovýchodní části Olomouckého kraje. V jeho sousedství se nachází správní obvody obcí a rozšířenou působností Prostějov, Olomouc a Lipník nad Bečvou. Do jeho působnosti spadá 59 obcí, má 80 částí obcí a 80 katastrů, 118 základních sídelních jednotek. Z celkového počtu obcí byl třem obcím udělen statut města (Přerov, Tovačov, Kojetín). K žilo v ORP Přerov obyvatel. 1 Základní údaje o ORP Přerov: Kód ORP: 1996 Kód podle ČSÚ: 7109 Název ORP: Přerov Kraj: Olomoucký Obrázek 1: Mapa ORP Přerov Výčet obcí ORP Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kojetín, 1 4

5 Mikroregion Moštěnka Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Kojetína, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Uhřičice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice. Do přípravy Místního akčního plánu vzdělávání pro ORP Přerov se zapojilo 41 obcí. Jejich výčet, včetně mateřských a základních škol, ležících na jejich katastru se nachází v tabulce 1. Tabulka 1: Obce ORP Přerov zapojené do projektu MAP ORP Přerov Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Základní a Mateřská škola Beňov, okres Přerov, příspěvková 1 Beňov 686 organizace Mateřská škola Bezuchov, okres Přerov, 2 Bezuchov 182 příspěvková organizace Mateřská škola Bochoř, okres Přerov, příspěvková organizace Základní škola Bochoř, okres 3 Bochoř 978 Přerov, příspěvková organizace 4 Čechy Dobrčice Základní škola a mateřská škola Domaželice, okres Přerov, příspěvková 6 Domaželice 578 organizace Mateřská škola Pramínek, Dřevohostice Základní škola Dřevohostice, Městys okres Přerov, 7 Dřevohostice 1520 příspěvková organizace Základní a Mateřská škola Horní Horní Moštěnice, 8 Moštěnice 1651 příspěvková organizace 9 Křtomil Lipová Mateřská škola Včelka, Líšná, 11 Líšná 248 příspěvková organizace 12 Nahošovice Podolí Přestavlky Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Beňov 73, Přerov Bezuchov 57, Soběchleby Náves 16, Bochoř Školní 213/13, Bochoř Domaželice 13, , Domaželice Školní 367, Dřevohostice, Školní 355, Dřevohostice, Pod Vinohrady 30, Horní Moštěnice, Líšná 73, Domaželice 5

6 Statutární město Přerov Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Radkova 15 Lhota Radkovy Říkovice Základní škola a mateřská škola Stará Ves, okres Přerov, příspěvková organizace 18 Stará Ves Turovice Věžky Základní škola a Mateřská škola Vlkoš, 21 Vlkoš 710 příspěvková organizace Mateřská škola Želatovice, okres Přerov, 22 příspěvková organizace Základní škola Želatovice, okres Přerov, Želatovice 545 příspěvková organizace Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Stará Ves 49, Přerov odloučené pracoviště, Říkovice 1, Říkovice Náves 43, Vlkoš, Želatovice 84, Želatovice 95, Tabulka 2: Seznam školských zařízení Subjekt Číslo Obec 1 Přerov Počet obyvatel obce (k ) Název školy Mateřská škola Přerov, Máchova 14 Mateřská škola Přerov, Dvořákova 23 Mateřská škola Přerov, Komenského 25 Mateřská škola Přerov, Kouřílkova 2 Mateřská škola Přerov, Kratochvílova 19 Mateřská škola Přerov, Lešetínská 5 Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Máchova 14, Přerov, odloučené prac. Sokolská 26, Přerov, Dvořákova 23, Přerov, Komenského 25, Přerov, Kouřílkova 2, Přerov, odloučené prac. Jasinkova 4, Přerov, Kratochvílova 19, Přerov, Lešetínská 5, Přerov,

7 Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Mateřská škola Přerov, Optiky 14 Mateřská škola Přerov, U tenisu 2 Mateřská škola Radost, Přerov, Kozlovská 44 Mateřská škola Píšťalka, Přerov, Máchova 8 Mateřská škola Přerov - Újezdec, Hlavní 61, příspěvková organizace Základní škola J.A.Komenského a Mateřská škola, Přerov - Předmostí, Hranická 14 Základní škola Přerov, Boženy Němcové 16 Základní škola Přerov, Svisle 13 Základní škola Přerov, Trávník 27 Základní škola Přerov, U tenisu 4 Základní škola Přerov, Velká Dlážka 5 Základní škola Přerov, Za mlýnem 1 Základní škola Přerov, Želatovská 8 Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Optiky 14, Přerov, odloučené prac. Přerov - Kozlovice, Grymovská 21 U tenisu 2, Přerov, odloučené prac. Přerov - Henčlov, Zakladatelů 9 Kozlovská 44, Přerov, Máchova 8, Přerov, odloučené prac. Na odpoledni 16, Přerov Hlavní 61, Přerov - Újezdec, odloučené prac. Přerov - Lověšice, Mírová 19, ZŠ - Hranická 14, Přerov - Předmostí, MŠ - odloučené prac. Přerov - Čekyně, Jabloňová 4, MŠ - odloučené prac. Přerov - Vinary, Za humny 1, MŠ - odloučené prac. Přerov - Předmostí, Pod skalkou 13, Boženy Němcové 16, Přerov, Svisle 13, Přerov, Trávník 27, Přerov, U tenisu 4, Přerov, Velká Dlážka 5, Přerov Za mlýnem 1, Přerov, Želatovská 8, Přerov,

8 Hanácké Království Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Církevní mateřská škola v Přerově Mateřská škola A & T s.r.o. Speciální mateřská škola A & J s.r.o. Soukromá základní škola Acorn s & John s school s.r.o. Základní škola a Mateřská škola Přerov, Malá Dlážka 4 Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Palackého 2833/17a, Přerov, U Bečvy 2883/2, Přerov, U Bečvy 2883/2, Přerov, U Bečvy 2883/2, pracoviště Máchova 3, Přerov, Malá Dlážka 4, Přerov, odloučené pracoviště: Na odpoledni 16, Přerov, odloučené pracoviště: Dvořákova 1800 (nemocnice), Přerov, odloučené pracoviště: Lapač 499 (domov ADAM), Dřevohostice Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Mateřská škola Brodek u Přerova, okres Přerov, příspěvková organizace Městys Brodek u Základní škola Brodek u Přerova, 1 Přerova 1997 okres Přerov 2 Císařov Mateřská škola Citov, 3 Citov 557 příspěvková organizace 4 Čelechovice Základní škola a Mateřská škola 5 Kokory 1136 Kokory 6 Lhotka 64-7 Nelešovice Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Tyršova 217, , Brodek u Přerova Majetínská 275, Brodek u Přerova, Citov 14, , Brodek u Přerova Kokory 251, , Kokory 8

9 Střední Haná Subjekt Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy Základní škola a mateřská škola Rokytnice, okres Přerov, příspěvková 8 Rokytnice 1477 organizace Počet obyvatel obce (k Číslo Obec ) Název školy 1 Město Kojetín 6176 Mateřská škola Kojetín, příspěvková organizace Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně Základní škola Kojetín, náměstí Míru 83, okres Přerov Základní škola Kojetín, Svatopkuka Čecha 586, okres Přerov 8 Troubky Stříbrnice Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Rokytnice 89, Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Hanusíkova 10, Kojetín odloučené pracoviště: Masarykovo nám. 52, Kojetín Komenského nám. 49, , Kojetín náměstí Míru 83, Kojetín, Svatopluka Čecha 586, Kojetín, Sladovní 492, Kojetín, Základní škola Kojetín, Sladovní 492 Základní škola a Mateřská škola Křenovice, okres Přerov, příspěvková Křenovice 4, 2 Křenovice 416 organizace Kojetín, Základní škola a mateřská škola Lobodice, Lobodice 39, 3 Lobodice 734 příspěvková organizace Tovačov, Základní škola a Mateřská škola Měrovice nad Měrovice Měrovice nad Hanou, Hanou 28, Kojetín 4 n.h. 669 příspěvková organizace Oplocany Základní škola a mateřská škola Polkovice, příspěvková Polkovice 85, Polkovice 503 organizace 44 Město Základní škola a Mateřská škola Podvalí 353, 7 Tovačov 2514 Tovačov Tovačov Dědina 36/10, Troubky Základní škola a Mateřská škola odloučené Troubky pracoviště:sportovní 2/29, Troubky 14 Uhřičice 579 Mateřská škola Uhřičice, okres Přerov, příspěvková Uhřičice 111, Kojetín,

10 Subjekt Číslo Obec Počet obyvatel obce (k ) Název školy organizace Sídlo školy / Adresa odloučeného pracoviště Poznámka: "-" = škola se v obci nenachází V obci Říkovice se nachází odloučené pracoviště Základní školy a mateřské školy, Stará Ves, okres Přerov, příspěvková organizace Analýza existujících strategických záměrů a dokumentů v území majících souvislost s oblastí vzdělávání Strategie na menších územích, než je správní obvod ORP (školské koncepce, schválené strategie dobrovolných svazků obcí, Strategie CLLD, strategie ITI/IPRÚ pokud je relevantní, strategie sociálního začleňování zasahující sociálně vyloučené lokality v území atd.) Strategie na vyšších územních úrovních (krajské dokumenty, například Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje atd.) Strategie na národní úrovni (Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky , Strategie vzdělávání 2020, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období ) Strategie na menších územích, než je správní obvod ORP (školské koncepce, schválené strategie dobrovolných svazků obcí, Strategie CLLD, strategie ITI/IPRÚ pokud je relevantní, strategie sociálního začleňování zasahující sociálně vyloučené lokality v území atd.) Strategie ITI Olomoucké aglomerace (vznik ) se zabývá oblastí vzdělávání ve vztahu k realizaci strategických cílů definovaných pro oblast Olomouc, Přerov, Prostějov. SWOT analýza území hodnotí jako silnou stránku oblasti ochotu investovat do rozvoje škol a jejich vybavení, za slabé 10

11 stranky považuje zejména nízkou kapacitu zařízení v rámci předškolního vzdělávání, nevyhovující stav vzdělávací infrastruktury či nesoulad mezi exitujícími obory, nabídkou zaměstnavatelů a jejich atraktvitiou pro studenty. Ke slabým stránkám oblasti patří také nízký podíl zájmových kroužků nabízející technické, přírodovědné, řemeslné a jazykové vzdělání a nízký podíl pedagogických pracovníků absolvujících další vzdělávání v odborném vzdělávání pro střední školy. Příležitosti jsou spatřovány zejména v posílení spolupráce vzdělávacích institucí s Univerzitou Palackého i s místními podniky a firmami a vyšším počtem žáků a studentů studujících polytechnické, přírodovědné a další žádané obory. Za nejvýznamnější hrozby v plnění strategických cílů pro oblast vzdělávání je považován zejména odliv vzdělaných osob z regionu, přetrvávající nedostatečná motivace žáků a studentů ke studiu klíčových kompetencí a přetrvávající nesoulad mezi stávajícími obory, jejich atraktivitou pro žáky a studenty a požadavky trhu práce. Nedostatkem regionu je také skutečnost, že univerzita sídlící v rámci Olomoucké aglomerace nenabízí svým případným studentům technické a strojírenské obory. Olomoucká aglomerace se rovněž vyznačuje nízkou mírou podnikavosti, proto by právě tyto dovednosti měly být podporovány v oblasti vzdělávání. Ve strategii ITI se rovněž počítá se synergickými vazbami s aktivitami mimo ITI OA, tedy především vazbou na MAP a KAP a jednotlivé aktivity v oblasti vzdělávání jsou navrženy tak, aby došlo k optimalizovanému propojení strategických cílů. Podporované aktivity tedy budou mít vliv na zlepšení podmínek pro rozvoj profesního růstu pedagogů předškolního, základního i středoškolského vzdělávání, na zlepšení odborných a podnikatelských kompetencí absolventů, což může vést ke zvýšení jejich uplatnitelnost na trhu práce. Opatření Zvýšení kapacity vzdělávací infrastruktury předškolního vzdělávání Opatření podpoří rozšíření kapacit předškolního vzdělávání včetně zařízení péče o děti do tří let, vybudování vhodného zázemí pro nové třídy a zázemí pro zajištění provozu předškolního vzdělávání. Opatření je v souladu s aktivitami MAP realizovanými na území Olomoucké aglomerace v rámci povinného opatření MAP 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost, inkluze a kvalita, zohledňujícího zejména počet narozených dětí na daném území a předpokládané nároky na jejich umístění v mateřské škole, přičemž zároveň reaguje na předpokládanou legislativní změnu povinného předškolního vzdělávání od 5 let s předpokládanou účinností od roku Vytvořením nezbytné infrastruktury pro osoby se SVP reagujeme také na potřebu aktivit MAP zaměřených na podporu inkluze na úrovni MŠ, k nimž bude patřit zejména vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol v oblasti inkluze a příprava komplexních programů MŠ podporující inkluzivní vzdělávání. Opatření je zároveň synergické s volitelným opatřením MAP Rozvoj kompetencí dětí a žáků o oblast vědy a technologií polytechnické vzdělávání, v rámci kterého budou realizovány vzdělávací aktivity na podporu rozvoje polytechnické výchovy v mateřských školách. 11

12 Opatření Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury základních škol Opatření podpoří pořízení nového a moderního vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen. Opatření je mimo podporu přírodovědných, technických a řemeslných oborů zaměřeno také na další klíčové kompetence, jako jsou schopnost žáků komunikovat v cizích jazycích a rozvoj dovedností žáků v práci s digitálními technologiemi. Stejně tak budou podporovány projekty zajišťující vnitřní konektivitu škol a připojení k internetu. Nezbytnou podmínkou všech projektů bude zajištění fyzické dostupnosti a bezbariérovosti vzdělávacích zařízení. Opatření vytváří optimalizované materiální podmínky pro realizaci vzdělávacích aktivit MAP, které budou realizovány na území Olomoucké aglomerace v rámci povinného opatření 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání a které budou zaměřeny zejména na proškolení pedagogických pracovníků základních škol v oblasti rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti žáků a aktivizačních metod, v zavádění efektivních přístupů v rámci celé školy (zahrnující mj. spolupráci a propojení s aktivitami místních knihoven a zapojením rodičů do partnerství se školami a knihovnami v těchto aktivitách) a dále v zavádění inovativních aktivizujících metod výuky matematiky na základních školách. Toto opatření je také v souladu s povinným opatřením MAP 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora žáků ohrožených školním neúspěchem, neboť vytvořením nezbytné infrastruktury pro žáky se SVP bude umožněna realizace proinkluzivních aktivit, a to zejména v oblasti tvorby podpůrných opatření pro intenzivní podporu rozvoje gramotností žáků se SVP a spolupráci se speciálními pedagogy v oblasti metodické a konzultační činnosti na základních školách. Toto opatření je dále synergické s akcentovanými volitelným opatřeními MAP na daném území, zaměřenými na rozvoj klíčových schopností a dovedností žáků základních škol, zejména Rozvoj kompetencí dětí a žáků o oblasti vědy a technologií polytechnické vzdělávání, Rozvoj digitálních kompetencí dětí a žáků, Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka, Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků a Kariérové poradenství v základních školách, Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků a Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků. Opatření Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury středních škol Opatření podpoří pořízení nového a moderního vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen. Opatření je synergické s prioritami KAP realizovanými na území Olomouckého kraje, neboť připraví hmotné podmínky a zabezpečení pro efektivnější realizaci rozvoje požadovaných kompetencí studentů, a to zejména v rámci mandatorních klíčových témat KAP: Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné, technické a environmentální vzdělávání), Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Rozvoj kariérového poradenství. Toto opatření vytváří vhodné materiální 12

13 podmínky také pro realizaci dalších klíčových témat KAP, zejm. Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání a Infrastruktura SŠ a VOŠ (oblast podpory přírodovědného a technického vzdělávání, podpora center odborného vzdělávání, podpora cizích jazyků, konektivity škol a digitálních kompetencí, sociální inkluze, celoživotního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání). V rámci tohoto opatření budou zejména díky podporované aktivitě zaměřené na vybavení škol kompenzačními pomůckami pro studenty s SVP nastaveny vhodné materiální podmínky rovněž pro realizaci mandatorního klíčového tématu KAP Podpora inkluze. Realizací daného opatření budou rovněž vytvořeny optimalizované podmínky pro realizaci dalších akcentovaných témat Olomouckého kraje, zejm. Rozvoj výuky cizích jazyků, ICT kompetence, Čtenářská a matematická gramotnost, příp. dalších témat, která budou prioritizována v průběhu realizace KAP na daném území. Opatření Zkvalitnění infrastruktury zájmového vzdělávání Opatření podpoří stavby, stavební úpravy a vybavení zařízení pro vzdělávání a dalších subjektů podílejících se na realizaci zájmového a neformálního vzdělávání. Podporované aktivity povedou ke zvýšení klíčových schopností. Opatření vytváří optimalizované podmínky pro realizaci aktivit, které jsou souladu s MAP realizovanými územími Olomoucké aglomerace zejména v rámci povinného opatření 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost, inkluze a kvalita, přičemž budou realizovány aktivity zaměřené na předškolní vzdělávání v nízkoprahových (neformálních) zařízeních v oblasti manuálních, technických, a přírodovědných dovedností a znalostí dětí a dále aktivity zaměřené na usnadnění přechodu dětí do předškolního vzdělávání a při přípravě na vzdělávání v běžné základní škole a následný přechod do základního vzdělávání. Vytvářením materiálních podmínek pro vznik nových příležitostí v oblasti neformálního vzdělávání je zároveň dosahováno synergického efektu při realizaci vzdělávacích aktivit MAP 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem, které mohou vést k efektivnější podpoře začleňování zejména žáků či studentů se specifickými potřebami, žáků či studentů ohrožených sociálním vyloučením nebo žáků či studentů ohrožených obecně školním neúspěchem. Strategie na vyšších územních úrovních (krajské dokumenty, například Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje atd.) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje (platnost ) koncipuje strategické návrhy v oblastech, které mají přímou vazbu na MAP: 1. Předškolní vzdělávání v oblasti preprimárního školství chce OK zejména optimalizovat síť mateřských škol s ohledem na demografický vývoj ve spolupráci s obcemi jako jejich zřizovateli, 13

14 podporovat vznik nových tříd nebo mateřských škol v lokalitách, kde je nedostatek kapacit k umístění dětí k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, dále podporovat další vzdělávání a zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků, zejména v oblasti vnitřní evaluace a hodnocení individuálního rozvoje a vzdělávacích pokroků dětí. Důraz je kladen i na jazykovou přípravu pedagogů. Důležitou oblastí je rovněž zajištění odborné péče pro děti s lehčími vadami řeči v běžných třídách, a to proškolením pedagogických pracovníků pro logopedickou prevenci. Bude podporováno vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích u dětí a rovněž základní seznámení s cizím jazykem. Kraj chce rovněž podporovat vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a rozvíjet spolupráci mateřských škol se speciálními pedagogickými centry nebo pedagogicko-psychologickými poradnami. Pozornost je věnována také vzniku tříd s alternativní pedagogikou, podpora firemních školek či rozvoj spolupráce mateřských škol s poskytovateli sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. 2. Základní vzdělávání V oblasti základního vzdělávání jsou sledovány zejména tyto priority: a) zkvalitnit ŠVP na školách tak, aby byly v souladu s RVP a lépe umožňovala mobilitu žáků a jejich přípravu na studium na středních školách; b) zvyšovat kvalifikovanost učitelů základních škol, zejména v oblasti výuky cizích jazyků a oborových didaktik; c) v odůvodněných případech a za podmínky dostatečného zájmu veřejnosti podporovat vznik tříd s alternativní pedagogikou na ZŠ; d) podporovat organizování kurzů k doplnění základního vzdělání základními školami; e) podporovat přípravu žáků, kteří jsou dětmi osob se státní příslušností členského státu EU, k jejich začlenění do základního vzdělávání; f) podpora vzniku škol zřizovaných svazky obcí; g) podporovat zavedení anglického jazyka jako prvního cizího jazyka od 3. ročníku základní školy; h) monitorovat výsledky žáků 5. a 9. tříd základních škol na území kraje a na jejich základě jednat se zástupci zřizovatelů o krocích vedoucích k zachování úrovně vzdělávání na základních školách. 3. Další vzdělávání V oblasti dalšího vzdělávání bude podporováno zejména zapojení škol a školských zařízení zřizovaných Olomouckým krajem do oblasti dalšího vzdělávání prostřednictvím realizace vzdělávacích 14

15 akcí pro veřejnost, zaměstnavatele a veřejnou správu (např. realizace rekvalifikačních kurzů) atd. Školy a školská zařízení budou podporovány v oblasti dobudování infrastruktury využívané pro účely dalšího vzdělávání a jejich zapojení do národních projektů a aktivit. Bude podporována činnost Centra uznávání a celoživotního učení Olomouckého kraje, podporovány projekty a aktivity stimulující poptávku po dalším vzdělávání a zapojování středních škol do systému ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělání v rámci Národní soustavy kvalifikací. 4. Speciální vzdělávání V oblasti speciálního vzdělávání bude kraj podporovat zejména návaznost SOU, OU a PrŠ na ZŠ praktické a ZŠ speciální, včetně podpory zřízení nových učebních oborů v oblastech, kde je jich nedostatek. Dále je potřebné optimalizovat síť škol a školských zařízení pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a podporovat práci Sdružení speciálních škol a zařízení Olomouckého kraje. 5. Základní umělecké školy V oblasti uměleckých škol je potřebné zejména řešit komplexně oblast uměleckého školství, a to v souladu s jejich aktivitami v rámci měst a obcí, a připravit podmínky na jejich převedení do zřizovatelských kompetencí na základě vzájemné dohody. Není vhodné již zvyšovat kapacity ZUŠ či rozšiřovat stávající síť ZUŠ o další samostatné ZUŠ. 6. Zájmové vzdělávání V oblasti zájmového vzdělávání je potřebné řešit komplexně volnočasové a zájmové vzdělávací aktivity ve školních družinách, zejména tím, že nebude nově podporovat plošné souběžné fungování školních klubů, školních družin a středisek volného času u jedné právnické osoby. Co se týče středisek volného času, je potřebné po dohodě s obcemi usilovat o přechod středisek volného času zřizovaných krajem, do zřizovatelské kompetence obcí a vytvářet možnosti vícezdrojového financování SVČ. Je potřebné podporovat prezentaci příkladů dobré praxe v oblasti zájmového vzdělávání s využitím výstupů projektů OP VK a rozšiřovat nabídku spontánních aktivit, volně přístupných, nezávislých na pravidelné účasti dětí. K akcentům Olomouckého kraje patří dále Rovné příležitosti ve vzdělávání, spočívající v zajištění rovného přístupu ke vzdělávání bez ohledu na druh znevýhodnění (např. zdravotní, ekonomické, sociální, etnické, podle pohlaví), které bude realizováno podporou zřizování přípravných tříd a pracovních pozic asistentů pedagoga především v mateřských a základních školách 15

16 s vyšším počtem sociálně znevýhodněných dětí, podporou studia dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na středních školách a podporou inkluzivního vzdělávání především v mateřských a základních školách. Dalším cílem je rozvoj Systému poradenství ve školství, a to podporou zřízení jednoho speciálně pedagogického centra s celokrajskou působností, podporou rozšíření nabídky služeb speciálně pedagogických center formou dalších míst poskytování školských služeb s ohledem na potřeby regionu a zřizovatele a podporou zřízení střediska výchovné péče (SVP) pro území Olomouckého kraje s ambulantním poradenským provozem mj. také pro řešení úkolů primární prevence a sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. V oblasti podpory Kariérového poradenství je potřebné zejména zajistit organizaci prezentační výstavy oborů vzdělání středních škol a vyšších odborných škol Olomouckého kraje, podílet se i nadále na vydávání Sborníku oborů vzdělání středních škol a vyšších odborných škol Olomouckého kraje, informovat veřejnost o podpoře Olomouckého kraje žákům učebních oborů požadovaných na trhu práce a podporovat provázání kariérového poradenství s potřebami trhu práce. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) bude v Olomouckém kraji podporována zejména prostřednictvím realizace bodů Akčníhoplánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje, a to cílenou podporou vybraných aktivit, zejména v těchto oblastech: podporou environmentálních projektů škol, školských zařízení a dalších subjektů prostřednictvím vyhlašovaných grantových schémat Olomouckého kraje, vyhlašovaných soutěží, hledáním dalších finančních zdrojů a prezentací úspěšných projektů, podporou realizace doporučených postupů pro školy a školská zařízení daných Metodickým pokynem MŠMT k zajištění EVVO a rozvojem spolupráce s organizacemi (př. nevládní neziskové organizace) poskytujícími služby v oblasti EVVO zacílenými na děti, mládež a veřejnost. Podpora výuky cizích jazyků a informačních a komunikačních technologií Podmínkou rozvoje vzdělávání v těchto směrech je dostatek kvalitních pedagogických pracovníků. Podpora do těchto oblastí je tedy zaměřena na přípravu nových kvalifikovaných absolventů a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Významným úkolem je zlepšení vybavenosti škol moderními informačními a komunikačními technologiemi. S tím souvisí i zajištění financování této oblasti. Podpora výuky cizích jazyků bude ve školách realizována prostřednictvím rozšíření kvalifikované výuky cizího jazyka, především anglického, v mateřských školách a na 1. stupni ZŠ, podporou rozšíření nabídky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Olomouckého kraje v oblasti cizích 16

17 jazyků (ve spolupráci s fakultami a např. prostřednictvím příspěvkové organizace Olomouckého kraje Schola servis) a metodickou a organizační podporou využívání finančních prostředků z programu EU peníze školám (ZŠ) a programu EU peníze středním školám v oblasti jazykového vzdělávání. Podpora výuky informačních a komunikačních technologií bude realizována prostřednictvím podpory ICT vzdělávání ve školách prostřednictvím prostředků z rozpočtu Olomouckého kraje, metodickou a organizační podporou využití finančních prostředků z programu EU peníze školám (ZŠ) a programu EU peníze středním školám, podporou škol při podávání dalších grantových projektů zaměřených na podporu ICT a dalším vzděláváním učitelů se zaměřením na praktické využití ICT ve výuce. Strategie na národní úrovni (Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky , Strategie vzdělávání 2020, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období ). Strategie vzdělávání 2020 Celonárodní strategie vzdělávání do roku 2020 byla schválena usnesením vlády a představuje základní kámen české vzdělávací politiky. V oblasti předškolního vzdělávání byla stanovena opatření vedoucí k zavedení posledního roku předškolního vzdělávání jako k povinnému, dále k systematickému posilování sítě mateřských škol a navyšování jejich kapacit, k posílení spolupráce mezi rodinou a školním prostředím a zvyšování účasti na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Dále bude zahájena diskuze o obsahu vzdělávání učitelů mateřských škol a možném požadavku na jejich vyšší kvalifikaci a budou vyhodnoceny praktické zkušenosti s kurikulární reformou v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání. Bude navrženo systémové řešení v oblasti vzdělávání a péče o děti do 3 let a v oblasti alternativních forem péče o děti ve věku do zahájení povinné školní docházky. Bude kladen důraz na propojování školního a mimoškolního vzdělávání V základním vzdělávání budou v návaznosti na demografické trendy vytvářeny podmínky pro průběžné posilování kapacit základních škol, budou pomocí včasné diagnostiky potíží dětí eliminovány odklady školní docházky, bude provedena revize mechanismů podporujících vnější diferenciaci vzdělávacích cest mezi předškolním vzděláváním, prvním a druhým stupněm základního vzdělávání, jakými jsou zejména diagnostické nástroje s cílem eliminovat nedůvodně vysokou míru vyčleňování dětí mimo hlavní vzdělávací proud, dále vyrovnávat podmínky v přístupu k mimoškolním vzdělávacím 17

18 příležitostem, zdrojům a službám a specificky se přitom zaměřit na lokality a skupiny ohrožené sociálním, kulturním nebo jazykovým vyloučením. Bude specifiky zlepšována kvalita vzdělávání na 2. stupni ZŠ, vyhodnoceny praktické zkušenosti s kurikulární reformou v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání, jasněji vymezeny očekávané cíle vzdělávání jako referenční body srozumitelné pro učitele, žáky a studenty, rodiče, zaměstnavatele i veřejnost. Bude vytvořen mechanismus pro shromažďování všech podnětů k úpravě kurikulárních dokumentů a stabilní odbornou platformu pro jejich vyhodnocování. Bude kladen důraz na zapojování aktivit vedoucích ke zdravému životnímu stylu V oblasti inkluzivního vzdělávání patří k prioritním tématům zejména: nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny, činnost a role školských poradenských zařízení v oblasti diagnostických nástrojů, supervizní mechanismy v oblasti inkluzivního vzdělávání, evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí, inkluze v předškolním vzdělávání a snižování předčasných odchodů ze vzdělávání. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR Mezi hlavní úkoly v oblasti předškolního vzdělávání patří zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání a podpora mateřských škol při začleňování dětí ze znevýhodněných skupin, v místech zvýšeného zájmu o předškolní vzdělávání navýšení nedostatečných kapacit mateřských škol a zvyšování kvality předškolního vzdělávání. K opatřením v oblasti předškolního vzdělávání patří zejména příprava legislativních úprav, zřízení přípravných tříd jakožto alternativního způsobu předškolní přípravy určené např. pro děti s odkladem povinné školní docházky, navýšení kapacit mateřských škol s podporou obcí a MŠMT, zvýšení odpovědnosti a zainteresovanosti obcí při zvyšování kapacity mateřských škol v lokalitách, kde došlo ke koncentraci mladých rodin s dětmi, podpora vzniku mateřských škol určených ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalšími odborníky v této oblasti bude potřebné také motivovat rodiny ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením k účasti jejich dětí v mateřské škole, popř. v jiném zařízení pro děti předškolního věku. Je potřebné také rozvíjet kompetence pedagogů mateřských škol pro podporu při začleňování dětí s potřebou podpůrných opatření a zahájit diskuzi o potřebě vyšší kvalifikace učitelů mateřských škol a projednat možnost zvýšení kvalifikace učitelů v mateřských školách s Asociací předškolní výchovy, Asociací středních pedagogických škol, dalšími profesními organizacemi a dalšími odborníky v oblasti předškolního vzdělávání. K prioritám patří rovněž podpora manuální zručnosti a prvky polytechnické výchovy ve vzdělávání v mateřských školách (např. technické hračky a stavebnice, metodické doporučení vč. příkladů dobré praxe) a zajištění možnosti přístupu dětí mladších 3 let do zařízení pro děti předškolního věku. 18

19 V oblasti základního vzdělávání patří k prioritám zejména navýšení kapacity základních škol v místech potřeby, s podporou obcí a MŠMT, dále snižování mezikrajových rozdílů v posuzování školní zralosti prostřednictvím jednotné diagnostiky dítěte, lepší spolupráce s rodiči a poskytnutím možnosti vzdělávání v přípravných třídách základních škol všem dětem, nejen pouze dětem se sociálním znevýhodněním. Bude rovněž zvyšována kvalita pedagogické práce na 1. stupni zejména s ohledem na zlepšování výsledků žáků s potřebou podpůrných opatření se zvláštním zřetelem na podporu romských žáků. Je potřebné nastavit jednotná pravidla pro diagnostickou a intervenční práci ve školských poradenských zařízeních tak, aby nedocházelo k neoprávněnému vyčleňování dětí a žáků mimo hlavní vzdělávací proud. Je rovněž potřebné zlepšit přípravu v programech fakult připravujících učitele základních škol zvýšením nároků na pregraduální přípravu učitelů podle profesního standardu učitele a zvýšením podílu pedagogické praxe a zvýšit motivaci pedagogů ve školách k pravidelnému vedení pedagogických praxí studentů (např. promítnutím do připravovaného kariérního řádu) a zvýšit připravenost pedagogů na práci s heterogenní skupinou a klimatem třídy a školy. Je potřebné zvyšovat kompetence pedagogů, zejména na 2. stupni ZŠ, které povedou k lepším vzdělávacím výsledkům žáků včetně schopnosti vyhodnocovat kvalitu výuky, dále ji rozvíjet a poskytovat zpětnou vazbu žákům i jejich rodičům, s akcentem na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost (v rámci OP VVV), rovněž zvýšit efektivitu dalšího vzdělávání učitelů ZŠ v kurzech a jiných dlouhodobých formách podpory zaměřených na inovace ve vzdělávacích programech, především v oblasti výuky matematiky a cizích jazyků, pedagogické dovednosti, zlepšení oborových didaktik, implementaci průřezových témat do výuky, lepšího ovládnutí nových technologií ve výuce, řešení výchovných problémů, apod. Upravit obsah vzdělávání pro ředitele škol a školských zařízení a pro vedoucí pedagogické pracovníky tak, aby odpovídalo současným požadavkům kladených na management škol a školských zařízení. Je potřebné zlepšit materiální, finanční aj. podmínky pro činnost základních škol a podporovat spolupráci ZŠ se SŠ a zaměstnavateli při realizaci praktické výuky ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. V neposlední řadě je potřebné zhodnotit dosavadní účinnost dvoustupňového kurikula a zjednodušit mechanismus provádění úprav v ŠVP při změnách RVP a provést obsahové úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) tak, aby: a) zdůrazňovaly očekávané výstupy v rozhodujících složkách vzdělávání, b) směřovaly ke zřetelnějšímu vymezení cílů (např. ve formě standardů) v RVP ZV, c) podpořily matematické, jazykové, polytechnické (včetně manuální zručnosti), občanské a ICT vzdělávání, d) zahrnovaly popisy očekávaných úrovní znalostí, dovedností a postojů vytvářejících předpoklady pro aktivní občanství a udržitelný rozvoj. 19

20 V oblasti zájmového vzdělávání je potřebné podporovat spolupráci škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání a dalších mimoškolních organizací při výuce a rozvoji nadání včetně nabídky vzdělávacích služeb školám, programů, soutěží a stimulujících mimoškolních aktivit (odborná soustředění, přípravné kursy, on-line vzdělávání, zájmová činnost aj.). Dále je potřebné zvyšovat přístupnost zájmového a neformálního vzdělávání žákům s potřebou podpůrných opatření, podporovat spolupráci škol a dalších organizací při rozvoji a začleňování dětí ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání v mimoškolních aktivitách, podporovat spolupráci škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání a dalších mimoškolních organizací při výuce a rozvoji nadání včetně nabídky vzdělávacích služeb školám, programů, soutěží a stimulujících mimoškolních aktivit (odborná soustředění, přípravné kursy, on-line vzdělávání, zájmová činnost aj.). Je nutné zvyšovat přístupnost zájmového a neformálního vzdělávání žákům s potřebou podpůrných opatření, podporovat spolupráci škol a dalších organizací při rozvoji a začleňování dětí ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání v mimoškolních aktivitách a podporovat propojování školního a mimoškolního vzdělávání Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit je podíl nezaměstnaných v sociálně vyloučených lokalitách v průměru přibližně 80 až 85 procent. Nezaměstnanost je vyšší v etnicky homogenních lokalitách, jejichž obyvatelé se kromě malé nabídky vhodných pracovních míst také musejí vyrovnávat s předsudky na trhu práce a se specifiky pracovního trhu v těžko přístupných venkovských oblastech. Nejvyšší průměrnou nezaměstnanost vykazovaly obce v Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém kraji. Tomuto nevyrovnanému stavu je potřebné čelit již na úrovni vzdělávání. Základní vize Strategie je následující: Všichni obyvatelé České republiky mají rovný přístup ke vzdělání na všech vzdělávacích stupních; je podporováno společné vzdělávání a vzdělávací úspěch všech dětí včetně zajištění financování podpůrných opatření za spolupráce všech aktérů působících v systému vzdělávání dětí, žáků a studentů ze sociálně vyloučených lokalit. Inkluzivní školství je širokou veřejností přijímáno jako nejvhodnější vzdělávací koncept. Ke klíčovým problémům realizace v oblasti práce s dětmi ze SVL patří: Nízký počet dětí ze SVL absolvujících předškolní vzdělávání Nízká školní úspěšnost dětí ze SVL na základních školách Vysoký počet dětí a žáků ze SVL předčasně opouštějících základní vzdělávání Nízká úroveň motivace dětí a žáků ze SVL ke vzdělávání Nízký počet absolventů středoškolského studia pocházejících ze SVL Vysoký podíl předčasných odchodů ze sekundárního vzdělávání u žáků ze SVL 20

21 Minimální počet absolventů terciálního vzdělávání pocházejících ze SVL Etnická segregace dětí, žáků a studentů v systému vzdělávání Nepřipravovat školského systému na inkluzivní vzdělávání Ke strategickým cílům, které řeší výše uvedené problémy, patří zejména: Zvýšení počtu dětí ze sociálně vyloučených lokalit absolvujících formy předškolní přípravy ve společném kvalitním vzdělávání poskytovaném metodicky, finančně a technicky zajištěnými odborníky za aktivní spolupráce všech aktérů Zvýšení podílu dětí ze sociálně vyloučených lokalit účastnících se předškolního vzdělávání od 3 let věku (případně od 2 let věku) Zvýšení počtu dětí a žáků ze sociálně vyloučených lokalit absolvujících základní školní docházku ve společném vzdělávání poskytovaném metodicky, finančně a technicky zajištěnými odborníky školského systému Zvýšení počtu žáků z území s výskytem sociálně vyloučených lokalit absolvujících široké spektrum středoškolského vzdělávání Zvýšení počtu absolventů terciárního vzdělávání pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit Zvýšení počtu dospělých pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit, kteří získají novou kvalifikaci, případně si stávající kvalifikaci zvýší, rozšíří, prohloubí nebo obnoví Akční plán inkluzivního vzdělávání Cílem plánu je nastavení pozitivních podmínek pro vzdělávání všech žáků tak, aby při zabezpečení adekvátních podpůrných opatření, nezbytných pro zajištění vzdělávacích potřeb každého žáka, bylo možné vzdělávání uskutečňovat přednostně v hlavním vzdělávacím proudu. K prioritním úkolům patří zejména: Zrušení přílohy RVP ZV-LMP a revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, Prováděcí předpis k 16 novely školského zákona a příprava diagnostických nástrojů. V oblasti inkluzivního systému vzdělávání jsou definovány tyto strategické cesty: zavedení povinného předškolního vzdělávání od pěti let, místní identifikace / místní navýšení potřeb kapacit mateřských škol s podporou obcí, včasná diagnostika potíží a účinná podpora dětí a žáků v předškolním věku, podpůrné a motivační sítě pro rodiče dětí se SVP ve včasné a rané péči, legislativní a metodická podpora přijetí dětí a žáků se SVP ze spádového území, včasné plánování a podpora žáků se SVP při přechodu mezi stupni vzdělání, podpora efektivní a cílené primárně preventivní aktivity určené žákům i pedagogům s cílem minimalizace či oddálení rizika spojeného 21

22 s výskytem rizikového chování a preventivně výchovná péče a transformace systému institucionální výchovy. Dále je plánována systémová dlouhodobá podpora partnerské spolupráce, připravována podpora pro inkluzivní vzdělávání na středních školách v krajích, realizace školských inkluzivních koncepcí krajů, podpora inkluzivního vzdělávání v místě a ve školách, místní akční plány rozvoje vzdělávání, podpora inkluzivního vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami, podpora škol, pedagogických pracovníků a žáků, podpora pedagogických pracovníků v rozvoji formativního hodnocení, podpora žáků ze strany asistentů pedagoga, metodická podpora škol v oblasti prevence rizikového chování na školách, podpora systémové práce s žáky s odlišným mateřským jazykem a podpora začleňování žáků se SVP do neformálního a zájmového vzdělávání. V oblasti podpory pedagogů je plánováno vzdělávání pedagogických pracovníků škol a pracovníků ŠPZ v oblastech zaměřených na porozumění podpůrným opatřením a jejich zavádění do praxe, příprava standardu učitele jako nástroje profesního rozvoje v oblastech inkluzivní pedagogiky, pedagogické diagnostiky, formativního hodnocení, pozitivního ovlivňování třídního a školního klimatu a spolupráce s dalšími aktéry ve výchově a vzdělávání, podpora kvality počáteční přípravy pedagogických pracovníků, podpora pedagogického vedení škol, podpora vzdělávání pedagogických pracovníků, školních psychologů a školních speciálních pedagogů v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu a vzdělávání k překonávání předsudků a k předcházení projevů diskriminace. V oblasti poradenských služeb je plánováno vytvoření Rámcového programu školských poradenských služeb, ověření, implementace a podmínky k naplňování standardu poradenských služeb v ŠPZ, zavedení podpůrných opatření na úrovni ŠPZ, systémové nastavení podmínek pro činnost specialistů ve školách a školských poradenských zařízeních, zavedení podpůrných opatření na úrovni školy, podpora kompenzaci všech typů speciálních vzdělávacích potřeb žáků, včetně podpory žáků nadaných, a to na principu individualizace podpory, zavedení systému diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro děti a žáky z jiného socio-kulturně odlišného prostředí tak, aby bylo možno vyhodnocovat úspěšnost opatření na podporu jejich vzdělávání, dopracování metodik pro práci s žáky se specifickými poruchami učení a chování, vzdělávání poradenských pracovníků v práci s diagnostickými, intervenčními nástroji a stanovování závěrů vyšetření, rozvoj a podpora efektivní poradenské činnosti v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí, žáků a studentů a nastavení efektivního modelu financování podpůrných opatření za využití stávajících prostředků na financování regionálního školství, dotačních a rozvojových programů a evropských strukturálních a investičních fondů, které se vážou na oblast práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V této souvislosti budou pro oblast vzdělávání přijata opatření stran činnosti České školní inspekce, v rámci způsobu evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí, nastavení monitorovacích indikátorů OP VVV, monitoringu Strategie romské integrace 2020, evaluace dopadů 22

23 a kvality podpořených projektů OP VVV, ověření a vyhodnocení implementace zákonem zavedených podpůrných opatření. KONCEPCE V OBLASTI ŠKOLSTVÍ PRO LÉTA VE VZTAHU K MATEŘSKÝM A ZÁKLADNÍM ŠKOLÁM ZŘIZOVANÝM STATUTÁRNÍM MĚSTEM PŘEROVEM Koncepce v oblasti školství pro léta ve vztahu ke školám zřizovaným statutárním městem Přerovem je strategickým dokumentem stanovujícím základní směry rozvoje v oblasti předškolního, základního a zájmového vzdělávání, které zajišťuje statutární město Přerov prostřednictvím jím zřizovaných příspěvkových organizací. Každá z kapitol koncepce se člení na analytickou a strategickou část. Analytická část popisuje dosažený stav předmětné oblasti. Strategická část vytyčuje cíle v předmětné oblasti, které vycházejí z posouzení aktuálního stavu a potřeb předmětné oblasti. Strategické cíle jsou strukturovány do konkretizovaných strategických opatření, příp. následně do jednotlivých aktivit. Přílohou jednotlivých kapitol jsou grafy a tabulky. Hlavní priority regionu: vytvořit optimální sítě mateřských a základních škol, které poskytují kvalitní předškolní a základní vzdělávání, poskytovat rovné příležitosti pro všechny děti, podporovat vybavení škol a zlepšovat stavebně technický stav objektů, ve kterých mateřské a základní školy sídlí, dostatečné finanční prostředky na výdaje mateřských a základních škol na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby, hračky. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Střední Haná, o.p.s. pro programové období Tato střednědobá strategie pracuje s integrovaným nástrojem, komunitně vedeným místním rozvojem. Rozvoj je realizován v území působnosti MAS Střední Haná a je koncipován s ohledem na lokální potřeby a potenciál. Zahrnuje v sobě inovativní prvky v souvislostech daného území, vytváření sítí a spolupráci MAS. Strategie řeší témata schválení Evropskou komisí, která byla dále konkretizována prostřednictvím požadavků jednotlivých řídících orgánů. 23

24 Při tvorbě strategie byli v území místní akční skupiny aktivně zapojeni aktéři z řad široké veřejnosti, neziskových organizací, spolků, zemědělských a nezemědělských podnikatelů a zástupci měst a obcí. Strategie obsahuje vyplývající z potřeb regionu, které jsou jasně definované a měřitelné prostřednictvím indikátorů. V programovém období může být MAS Střední Haná nápomocna svým žadatelům při získávání prostředků z Integrovaného regionálního operačního programu, Operačního programu Zaměstnanost a Programu rozvoje venkova. Následující tabulka obsahuje klíčové oblasti rozvoje území a jim přidělené strategické cíle: Klíčové oblasti Veřejná správa, lidé Podnikání, zaměstnanost Infrastruktura Kultura, památky Cestovní ruch Životní prostředí Občanská vybavenost Strategické cíle Kvalitní veřejná správa a služby Podpora podnikání a zaměstnanosti Zlepšení technické a dopravní infrastruktury Ochrana kulturního dědictví Rozvoj cestovního ruchu Péče o životní prostředí Investice do občanské vybavenosti Strategie komunitně vedeného místního rozvoje na období MAS Partnerství Moštěnka Náš region naše radost Strategie komunitně vedeného místního rozvoje na období MAS Partnerství Moštěnka, o.p.s., je střednědobým strategickým dokumentem regionu MAS Partnerství Moštěnka, který zahrnuje 51 obcí v Olomouckém a Zlínském kraji. Strategie reaguje na konkrétní potřeby území a obsahuje konkrétní kroky k rozvoji regionu ve všech směrech. Jejím cílem je zkvalitnění života místních obyvatel. Strategie vychází z přístupu plánování zdola nahoru a prohlubování místního partnerství v území. Klíčovými oblastmi rozvoje regionu definovanými ve strategii jsou: Rozvoj života v obcích (investování do vesnic pro zvýšení jejich vybavenosti a kvality života a spokojenosti místních obyvatel), Podpora podnikání a zaměstnanosti (zvýšení konkurenceschopnosti místních podniků, místní produkce k potravinové soběstačnosti a zaměstnanosti v regionu), 24

25 Propojování vesnic, měst a regionu (zlepšení spolupráce obcí pro využití potenciálu regionu a jeho celkový rozvoj), Péče o krajinu a životní prostředí (zvýšení ekologické stability krajiny a naplňování principů dlouhodobé udržitelnosti s ohledem na potřeby přírody a člověka), Rozvíjení spolupráce a místního partnerství (posílení místního partnerství a spolupráce prostřednictvím MAS ve prospěch zdejších společenství). Dosažení cílů v daných klíčových oblastech se předpokládá realizací projektů širokého spektra nositelů a to jak v rámci operačních programů podporujících komunitně vedený místní rozvoj prostřednictvím výzev MAS (IROP, PRV, OPZ), tak z vlastních zdrojů žadatelů, z jiných evropských, národních, krajských dotačních titulů, programů Strategie komunitně vedeného místního rozvoje na období Společně pro království (část školství) Strategický dokument MAS Hanácké Království Společně pro Království obsahuje v úvodu analýzu území, specifikaci potřeb regionu, vyhodnocení a SWOT analýzu. Stežejní částí je strategická část, která specifikuje priority regionu na další roky. Posláním MAS je zavádět metodu LEADER na svém území a rozvíjet tak spolupráci mezi jednotlivými subjekty i s dalšími partnery navenek. MAS usiluje o zpříjemnění a zkvalitnění života v regionu a to prostřednictvím dotací (zejména evropských) i bez nich. V praxi a podmínkách MAS Hanácké Království to znamená, že se snažíme najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým pokrokem. Současně pracujeme na sociální soudržnosti a nediskriminujeme žádnou skupinu obyvatel ani jednotlivce. Pracujeme pod heslem MYSLI GLOBÁLNĚ, JEDNEJ LOKÁLNĚ. Strategie MAS má sedm prioritních oblastí, které vychází z globálních cílů. 1. Živé vesnice 2. Lepší prostředí 3. Přijeďte k nám 4. Služby pro všechny generace 5. Konkurenceschopné zemědělství 6. Podnikáme na venkově 7. Partnerství a spolupráce Každá prioritní oblast je dále rozčleněna na opatření, která jsou základem pro stanovení specifických cílů. 25

26 Specifické cíle jsou rozděleny do jednotlivých aktivit. Některá opatření jsou specifickými tématy, proto se dále do aktivit nečlení Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření realizované MŠMT v listopadu 2015 se na území ORP Přerov setkalo s pozitivní odezvou, přičemž počet škol, které vyplnily dotazník, byl 100 %, což je více než krajský i republikový průměr. V oblasti základních škol byla nejvíce prioritizována (1. pořadí) oblast Rozvoj infrastruktury škol, na 2. místě Rozvoj čtenářské gramotnosti, na 3. místě Rozvoj matematické gramotnosti, na 4. místě Podpora inkluzivního/společného vzdělávání, na 5. místě skončila Podpora polytechnického vzdělávání a 6. pořadí obsadila Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků. Toto pořadí korespondovalo jak s krajským, tak celorepublikovým pořadím. Priority v dalších oblastech podpory se shodovaly s celorepublikovým průměrem: 1. Jazykové vzdělávání, 2. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) a 3. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence. Nejlépe hodnocenou oblastí byly Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence (2,83) a nejslabší hodnocení aktuálního stavu se objevilo u Jazykového vzdělávání (2,11) a Matematické gramotnosti (2,16). V oblasti mateřských škol bylo pořadí následující: 1. Rozvoj infrastruktury škol, 2. podpora polytechnického vzdělávání, 3. podpora inkluzivního/společného vzdělávání, 4. podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti, 5. podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí a 6. podpora rozvoje matematické pregramotnosti. Toto pořadí se mírně odlišovalo od krajského průměru, kde se inkluzivní/společné vzdělávání umístilo až na 4. místě a v opačném pořadí skončily rozvoj matematické gramotnosti a podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí (stejný výsledek v tomto případě uvádí i republikový průměr). Co se týče dílčích výsledků, nejlépe hodnocenou oblastí byly v případě MŠ Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence (3,00) a Digitální kompetence (2,93). Nejslabší hodnocení aktuálního stavu škol bylo spatřováno u Polytechnického vzdělávání (2,22) a Matematické pregramotnosti (2,39) Co se týče dílčích výsledků dotazníkového šetření MŠMT, jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách ve specifické části dokumentu (viz kapitola XX), přičemž jsou vždy vyhodnoceny potřeby škol v období , výhled na období , je analyzováno průměrného hodnocení aktuálního stavu škol a překážky, které brání dosažení stavu ideálního. 26

27 1.1.4 Charakteristika školství v řešeném území Celkem se na území ORP Přerov nachází 62 škol, a to v 31 obcích. Z toho 30 obcí zřizuje 36 škol, Statutární město Přerov je zřizovatelem 19 škol. Dále se na území nachází 2 školy, jejichž zřizovatelem je Olomoucký kraj, 2 církevní školy a 3 školy soukromé. Ze škol, které zřizují obce, nejsou do projektu přípravy Místního akčního plánu vzdělávání pro ORP Přerov zapojeny obce Buk, Lazníky, Pavlovice u Přerova, Prosenice, Radslavice, Sušice, Tučín a Výkleky. Celkový počet škol zapojených do projektu je 54. V území ORP Přerov jsou mateřské i základní školy rozmístěny rovnoměrně a jsou dostupné dětem a žákům všech obcí. Jsou zde školy různých zřizovatelů, tj. školy obecní, soukromé, církevní i krajské. Obecně lze konstatovat, že školství se potýká s nedostatkem finančních prostředků, zejména na vybavení, infrastrukturu, energeticky úsporná opatření apod Předškolní vzdělávání Vývoj počtu MŠ v řešeném území Celkový počet MŠ v regionu (ORP): 24 Počet respondentů: 100% (údaje byly poskytnuty Odborem sociálních věcí a školství Magistrátu města Přerova, nebyly součástí dotazníkového šetření) Následující tabulka je odvozena ze sledovaného počtu ředitelství. Počet mateřských škol byl ve školních letech 2011/ /2016 neměnný. 27

28 Graf 1: Vývoj počtu MŠ 28

29 Běžné třídy V roce 2011/2012 byl počet běžných tříd 97, v následujících 2 letech vzrostl až na 102 (2013/2014), následuje pokles na 100 tříd (v roce 2014/2015) a následně na 99 tříd v posledním sledovaném roce. Graf 2: Počet běžných tříd MŠ Graf 3: Počet běžných tříd MŠ celkem v ORP Přerov 29

30 Speciální třídy Počet speciálních tříd MŠ, které jsou zaměřeny na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, je téměř neměnný. Mateřské školy se speciálními třídami se nachází v Přerově, z toho v letech 2011/ /2015 byly 2 třídy v soukromých MŠ a 3 třídy v MŠ zřízených Statutárním městem Přerovem. V roce 2015/2016 přibyla jedna speciální třída v soukromé MŠ. Graf 4: Počet speciálních tříd MŠ Vyhodnocení (dílčí): V závěru sledovaného období došlo k mírnému poklesu běžných tříd, a to na území Mikroregionu Moštěnka, Střední Hané. Došlo k navýšení celkového počtu speciálních tříd, které jsou na území ORP k dispozici. 30

31 Vývoj počtu dětí v MŠ Na území ORP bylo v roce 2011/2012 umístěno v mateřských školách dětí. Jejich počet kulminoval ve školním roce 2013/2014, kdy MŠ navštěvovalo dětí. Následoval pokles na dětí v roce 2014/2015 až na konečných dětí v roce 2015/2016. Graf 5: Vývoj počtu dětí MŠ Graf 6: Celkový počet dětí v MŠ v ORP Přerov 31

32 Z následujícího grafu je patrné, že počet dětí navštěvujících mateřské školy zřizované statutárním městem Přerovem kopíruje situaci v rámci celého ORP Přerov. V roce 2011/2012 byl počet dětí 1.239, další rok následoval pokles o 4 děti. Počet kulminoval v roce 2013/2014, kdy činil V dalším roce MŠ navštěvovalo dětí. V posledním roce (2015/2016) nastal mírný pokles o cca 1,6 % na dětí oproti předchozímu školnímu roku. Graf 7: Počet dětí v MŠ (Statutární město Přerov) V grafu 8 je zaznamenám celkový počet dětí navštěvujících církevní MŠ v Přerově, soukromé MŠ v Přerově, MŠ na území Střední Hané (a to vč. církevní MŠ v Kojetíně), Hanáckého Království a Mikroregionu Moštěnka. Vyjma církevní MŠ v Přerově, kde je počet dětí konstantně 24, i zde platí, že ve sledovaném horizontu došlo k poklesu celkového počtu dětí navštěvujících MŠ. 32

33 Graf 8: Počet dětí v MŠ (mimo školy zřizované městem Přerov) Vyhodnocení (dílčí): V území ORP Přerov došlo ve sledovaném období k úbytku dětí, navštěvujících MŠ. Při bližším pohledu je patrné, že stejně jako v celém ORP i v rámci statutárního města Přerova, Mikroregionu Moštěnka a Hanáckého Království nastala kulminace počtu dětí ve školním roce 2013/2014. Ve Střední Hané tomu tak bylo o rok dříve a poté následoval pokles, soukromé MŠ naopak nejvyšší počet dětí zaznamenaly v roce 2014/2015. Výjimku představuje církevní MŠ Přerov, kde byl počet dětí ve sledovaných 5 letech konstantní (24 dětí) Vývoj počtu pracovníků v MŠ Přepočtený počet pracovníků MŠ měl vzestupnou tendenci do roku 2014, kdy dosáhl hodnoty 299,302 pracovníků. Po tomto cca 5% nárůstu (v porovnání s rokem 2011) následoval mírný pokles na 297,126 pracovníků v roce

34 Graf 9: Přepočtený počet pracovníků MŠ Graf 10: Přepočtený počet pracovníků MŠ v ORP Přerov 34

35 Vyhodnocení (dílčí): K výše uvedeným údajům lze konstatovat, že nárůst počtu pracovních úvazků byl zaznamenán ve všech kategoriích, a to u učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků. Počet žen vysoce převyšuje počet mužů. Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků výrazně ve sledovaném období poklesl, a to z 6,33 % v roce 2011 na 0,78 % v roce Hospodaření MŠ Mateřské školy příjmy Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, dále hospodaří s prostředky svých fondů s peněžitými dary. Dále hospodaří s finančními prostředky získanými z prostředků evropských fondů. Pozn. Údaje v dále uvedených tabulkách vztahujících se k MŠ nezahrnují školské organizace v Beňově, Křenovicích, Přerově na Malé Dlážce, Horní Moštěnici a Měrovicích, které jsou zároveň ZŠ i MŠ a nevedou své příjmy a výdaje odděleně. Částky příjmů a výdajů byly zahrnuty do dále uvedených tabulek v části týkající se základních škol. Celkové příjmy se dále dělí na jednotlivé druhy příjmů: příjmy z doplňkové činnosti příjmy od zřizovatele provozní příjmy od zřizovatele investiční příjmy ze státního rozpočtu příjmy z dotací jiné příjmy (např. dary na provoz) Celková výše příjmů má rostoucí tendenci. Zatímco v roce 2011 dosahovala hodnoty Kč, v následujícím roce to bylo již Kč. V roce 2013 činila hodnota příjmů Kč. Mezi roky následoval největší nárůst, a to o cca 9 % na hodnotu Kč. V posledním sledovaném roce dosáhla výše příjmů Kč. 35

36 Graf 11: Příjmy MŠ za ORP Přerov celkem Graf 12 zachycuje příjmy z doplňkové činnosti mateřských škol. U nich je zaznamenán pokles výše, a to z Kč v roce 2011, na Kč v roce V roce 2013 byla zjištěna hodnota ,27 Kč. Následoval poměrně velký pokles (o necelých 12 % oproti předchozímu školnímu roku) na ,03 Kč. V roce 2015 byly příjmy z doplňkové činnosti nižší oproti předchozímu školnímu roku o cca 10,5 %. MŠ získaly pouze ,07 Kč. 36

37 Graf 12: Příjmy z doplňkové činnosti Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz svým příspěvkovým organizacím zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. V roce 2011 získaly MŠ od svých zřizovatelů celkem Kč, v následujícím roce to bylo Kč, v roce 2013 činila částka příspěvku na provoz Kč. Po této mírné stagnaci následoval cca 14% nárůst na částku Kč. V posledním sledovaném roce byly příjmy od zřizovatele Kč. 37

38 Graf 13: Příjmy od zřizovatele za celou PO - provozní Investiční příjmy od zřizovatele za příspěvkové organizace byly zaznamenány pouze v letech V roce 2012 poskytl zřizovatel MŠ Kč, v roce 2013 byla poskytnuta částka Kč, v roce 2014 částka Kč. Graf 14: Příjmy od zřizovatele za PO - investiční Příjmy ze státního rozpočtu (označené ÚZ jen platy) tvoří největší příjmovou položku mateřských škol. V území ORP Přerov došlo ve sledovaném období k jejímu celkovému cca 23 % nárůstu. V roce 2011 byla částka, kterou školy zapojené do dotazníkového šetření obdržely, Kč. V následujícím roce došlo k nárůstu na Kč. V roce 2013 představovala částka určená na platy Kč. V roce 2014 výše prostředků vzrostla na úroveň Kč 38

39 Kč, v posledním sledovaném roce došlo k mírnému poklesu na Kč z důvodu poklesu počtu dětí v MŠ. Graf 15: Příjmy ze státního rozpočtu (ÚZ jen platy) Graf 16 - po propadu ostatních dotací z Kč v roce 2011 na v roce 2012 tyto postupně stoupaly až na Kč v roce Graf 16: Dotace (ostatní dotace, platy, projekty, ONIV apod.) 39

40 Graf 17 zachycuje příjmovou položku jiné, která zahrnuje mimo jiné např. i dary na provoz. V roce 2011 částka představovala Kč. V roce 2012 došlo k mírnému poklesu na Kč. Od tohoto roku příjmy rostly, a to na Kč v roce 2013, dále na Kč v roce V roce 2015 došlo k poklesu na Kč. Graf 17: Jiné (např. dary na provoz ne např. na lyžařský výcvik, ŠvP) Vyhodnocení (dílčí): Ve sledovaném období došlo k celkovému nárůstu příjmu mateřských škol, a to o přibližně o 22 % v porovnání let 2011 a V pětiletém horizontu došlo k nárůstu provozních příjmů od zřizovatele, příjmů ze státního rozpočtu, dotací a prostředků zařazených do kategorie jiné. K poklesu došlo u příjmů z doplňkové činnosti a investičních příjmů od zřizovatele za příspěvkové organizace, což je způsobeno tím, že investiční akce financuje přímo zřizovatel. V roce 2015 se již projevuje pokles financování ze SR v závislosti na poklesu počtu dětí docházejících do MŠ. Mateřské školy - výdaje Výdajové položky jsou tvořeny: výdaji na provoz výdaji za stavební investice výdaji za nestavební investice 40

41 Ve sledovaném období let došlo k nárůstu prostředků, které byly vynaloženy na provoz příspěvkové organizace. V roce 2011 se jednalo o částku Kč, v následujícím roce Kč. V roce 2013 došlo k mírnému poklesu na V roce 2014 výdaje na provoz narostly do výše Kč. Nejvyšší hodnoty dosáhly v posledním sledovaném roce, a to Kč. Graf 18: Výdaje za provoz za celou PO Výdaje za stavební investice měly kolísavý vývoj. V roce 2011 představovaly Kč, následoval cca 108% nárůst na Kč. V roce 2013 výdaje klesly na Kč. V roce 2014 došlo k dalšímu poklesu na Kč V posledním roce je u stavebních investic zaznamenán nárůst na Kč. Stavební investice provádí, jak již bylo řečeno, ve většině případů přímo zřizovatel MŠ. Graf 19: Výdaje za investice stavební 41

42 V území došlo v průběhu sledovaného období k přibližně 90% nárůstu v oblasti nestavebních investic. V roce 2011 činila hodnota Kč, v roce 2012 mírně poklesla na Kč. V následujícím roce narostla hodnota do výše Kč. V roce 2014 nastal další nárůst na Kč. V roce 2015 se hodnota investic oproti předchozímu roku navýšila o dalších cca 12,6 % na Kč. Graf 20: Výdaje za investice nestavební Vyhodnocení (dílčí): V rozmezí let došlo k nárůstu všech sledovaných výdajových položek. Největší objem financí zahrnuje položka výdaje za provoz za celou příspěvkovou organizaci, která zahrnuje např. spotřebu energií, nákup materiálu, odpisy majetku, nákup služeb, cestovné, dopravné, opravy a údržbu atd. Výše výdajů za stavební a nestavební investice se odvíjí od aktuálních potřeb školy. Stavební i nestavební investice jsou financovány z fondu investic nebo investičních dotací, jejich realizace podléhá schválení zřizovatele. Velké stavební investice (např. energeticky úsporná opatření) hradí ve většině případů přímo zřizovatel a následně je příspěvkové organizaci svěří k hospodaření, tyto částky rozpočty škol neprocházejí, a tudíž zde nejsou uvedené. Závěr příjmy a výdaje MŠ: Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu jsou v plné výši spotřebovány, případné zůstatky jsou vždy vraceny prostřednictvím krajského úřadu do státního rozpočtu. Finanční prostředky od zřizovatele, či z vlastních zdrojů (např. doplňková činnost, dary apod.) jsou v případě kladného výsledku hospodaření po schválení zřizovatelem přidělovány jednotlivým příspěvkovým organizacím v souladu se zákonem 250/2000 Sb. do fondu rezervního a do fondu odměn. Tyto fondy se následně stávají vlastními zdroji k financování organizace pro nadcházející období. 42

43 Zhodnocení technického stavu a stavu vybavenosti MŠ (rozbor investičních a neinvestičních potřeb MŠ včetně jejich součástí) Budova MŠ Respondenti v oblasti Zhodnocení technického stavu MŠ posuzovali technický stav jednotlivých položek, a to konkrétně budovy MŠ, vybavení budovy MŠ, vybavení zahrady, vybavení hřiště, vybavení tělocvičny, budovy školní výdejny a vybavení školní výdejny. V jednotlivých tabulkách, které byly pro výše uvedené položky zpracovány, dotazovaní určovali stav (vyhovující nevyhovující) a předpokládaný rok realizace včetně odhadu ceny (v členění na neinvestiční a investiční potřeby). Ke každé položce při zpracování výsledků vznikly tabulky. První tabulka k dané položce obsahuje údaje o tom, kolik respondentů vyhodnotilo, že jednotlivé součásti dané položky jsou v nevyhovujícím stavu a opět součet neinvestičních a investičních potřeb k jednotlivým součástem položky. Další dvě tabulky vymezují období, kdy by mělo k případné opravě/investici dojít a celkovou částku, která je k danému období přiřazena. Pokud respondenti nedokázali (ne)investici časově přiřadit, obsahují tabulky interpunkční znaménko otazník. V tabulkách jsou barevně odlišena nejvýznamnější data (vzhledem k počtu označení jednotlivých součástí položky respondenty za (ne)/vyhovující a vzhledem k výši součtu cenového vymezení (ne)investičních potřeb). Následující tabulka obsahuje součásti položky Budova MŠ s udáním počtu označení stavu jednotlivých součástí jako nevyhovující. I zde je vymezen součet (ne)investičních potřeb. Jako nejvíce nevyhovující bylo označeno zateplení objektu (21 respondentů). Součet neinvestiční potřeby činí Kč, investiční potřeby dosahují výše Kč. Technický stav střechy byl označen jako nevyhovující 20 respondenty. Neinvestiční potřeba v součtu Kč, investiční Kč. Třetí nejoznačovanější nevyhovující položkou je rozvod elektřiny (18 respondentů), neinvestice vymezeny na Kč, investiční potřeby ve výši Kč. Z hlediska výše investiční potřeby je význačnou součástí odvlhčení objektu ( Kč) a vzduchotechnika ( Kč), jejichž nevyhovující stav byl označen vždy jedním respondentem. Tabulka 3: Budova MŠ (nevyhovující) Počet z Součet z Součet z Součásti položky nevyhovující neinvestiční potřeby investiční potřeby zateplení objektu , ,00 43

44 Součásti položky Počet z Součet z Součet z nevyhovující neinvestiční potřeby investiční potřeby střecha , ,00 rozvody elektřiny , ,00 sociální zařízení , ,00 okna , ,00 rozvody voda, plyn ,00 0,00 kanalizace ,00 0,00 vytápění (případná změna) , ,00 podlahy ,00 0,00 okapy ,00 0,00 hromosvody ,00 0,00 sanace objektu ,00 0,00 kotel ,00 0,00 renovace vnitřních dveří ,00 0,00 oplocení ,00 0,00 vchodové dveře (knihovna + zadní vchod) 1 0, ,00 plyn ,00 0,00 malování ,00 0,00 výměna polykarbonátu ,00 0,00 dlažba, obklady ve výdejnách ,00 0,00 zabezpečení škol 1 0, ,00 nákladní výtah ,00 0,00 vchodové dveře ,00 0,00 odvlhčení objektu 1 0, ,00 výmalba, nátěry 1 0, ,00 zabezpečení budovy ,00 0,00 výtah 1 0, ,00 kuchyňská linka ,00 0,00 vzduchotechnika 1 0, ,00 omyvatelné stěny 1 0,00 0,00 44

45 Součásti položky Počet z Součet z Součet z nevyhovující neinvestiční potřeby investiční potřeby osvětlení soc. zařízení 1 0, ,00 stříška nad vchodem ,00 0,00 terasy, balkony ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Nejvyšší součet neinvestičních potřeb byl respondenty přiřazen k letům 2017 ( Kč), 2018 částka Kč a k roku 2020 ( Kč). Tabulka 4: Budova MŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Nejvyšší investice jsou mateřskými školami uvažovány v letech 2018 ( Kč), 2020 ( Kč) a 2021 ( Kč). Tabulka 5: Budova MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) , , ,00 45

46 Období Součet z investiční potřeby (Kč) , , , ,00? ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení budovy MŠ Za nejvíce nevyhovující součást položky Vybavení budova MŠ bylo označeno PC a IT technologie (celkem 29 respondentů, neinvestiční potřeby Kč, investiční potřeby Kč). Další v pořadí dle počtu respondentů je nábytek pro personál (celkem označilo za nevyhovující 22 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). Třetí v pořadí je dětský nábytek (19 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). Tabulka 6: Vybavení - budova MŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z nevyhovující Součet z neinvestiční potřeby (Kč) Součet z investiční potřeby (Kč) bojler ,00 0,00 čističky vzduchu ,00 0,00 dětský nábytek , ,00 kanalizace ,00 0,00 koberce , ,00 koberec 1 0, ,00 kopírky, tiskárny ,00 0,00 lehátka ,00 0,00 ložní prádlo , ,00 ložní prádlo - polštáře 1 0, ,00 mobil MŠ 1 0,00 0,00 46

47 Součásti položky Počet z nevyhovující Součet z neinvestiční potřeby (Kč) Součet z investiční potřeby (Kč) myčka ,00 0,00 nábytek personál , ,00 obložení stěn ve třídě 1 0, ,00 PC a IT technologie , ,00 povlečení , ,00 pračka , ,00 PVC 1 0, ,00 sušička , ,00 vnitřní telefony 1 0, ,00 zateplení objektu 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Nejvíce neinvestičních potřeb bylo vymezeno (uvedeno chronologicky) v letech 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2021 ( Kč). Tabulka 7: Vybavení - budova MŠ (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , , , , , , , ,00 47

48 Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. V rámci investičních potřeb do vybavení budovy mateřské školy byly coby roky realizace s nejvyššími částkami stanoveny: 2017 ( Kč), 2018 ( Kč), 2020 ( Kč). Tabulka 8: Vybavení - budova MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení zahrady MŠ V tabulce vybavení zahrady MŠ (nevyhovující) vyznačilo tento stav 20 odpovídajících u položky herní prvky. Spolu s tím vymezili neinvestiční potřeby na Kč, investiční na Kč. Sportovní povrch je v nevyhovujícím stavu podle 16 respondentů (neinvestiční potřeby Kč, investiční Kč). Shodně, a to 15 byl označen zahradní domek (neinvestice Kč, investice Kč) a pískoviště (neinvestice Kč, investice Kč). 48

49 Tabulka 9: Vybavení zahrady MŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby (Kč) potřeby (Kč) herní prvky , ,00 sportovní povrch , ,00 zahradní domek , ,00 pískoviště , ,00 bazén 7 0, ,00 dlažba ,00 0,00 oplocení ,00 0,00 sítě na pískoviště ,00 0,00 lavičky ,00 0,00 chodníky 1 0,00 0,00 zastínění pískoviště ,00 0,00 plot ,00 0,00 sekačky ,00 0,00 úprava dvora 1 0, ,00 výsadba zeleně 1 0,00 0,00 travnatá plocha, porost, oplocení 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Tabulka 10: Vybavení zahrady MŠ (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) není stanoveno , , ,000, , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. 49

50 Největší investice jsou uvažovány v letech 2017 ( Kč) a 2018 ( Kč), třetí nejvyšší položku ( Kč) představují investice, které nejsou časově přiřazeny. Tabulka 11: Vybavení zahrady MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) není stanoveno , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení hřiště K nevyhovujícím součástem položky vybavení hřiště MŠ patří sportovní povrch (označen 5 respondenty, neinvestice Kč, investice Kč), bazén (4 respondenti, neinvestice 0,00 Kč, investice Kč) a herní prvky (označen 4, neinvestice Kč, investice Kč). Tabulka 12: Vybavení hřiště MŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby (Kč) potřeby (Kč) sportovní povrch , ,00 zahradní domek , ,00 bazén 4 0, ,00 herní prvky , ,00 pískoviště 4 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Největší neinvestice jsou uvažovány v roce 2018, a to v celkové výši Kč. 50

51 Tabulka 13: Vybavení hřiště MŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Obdobně to platí i pro investice. Ty jsou také nejčastěji přiřazovány k roku Jejich výše činí Kč. Tabulka 14: Vybavení hřiště MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení tělocvičny V nevyhovujícím stavu se nachází tělocvičné náčiní a nářadí (10 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč), podlaha (6 respondentů, investice Kč) a osvětlení (5 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). Tabulka 15: Vybavení tělocvičny MŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby (Kč) potřeby (Kč) tělocvičné náčiní a nářadí , ,00 podlaha 6 0, ,00 osvětlení , ,00 výmalba 1 0, ,00 okna 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč 51

52 Nejvyšší neinvestice jsou plánovány v rozmezí let ( Kč), dále přímo v roce 2018 ( Kč) a v roce 2019 ( Kč). Tabulka 16: Vybavení tělocvičny MŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení tělocvičny, do které se bude nejvíce investovat, bylo určeno pro roky 2017 ( Kč) a 2019 ( Kč). Tabulka 17: Vybavení tělocvičny MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) není stanoveno , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Budova - školní výdejna V nevyhovujícím stavu byly respondenty označeny rozvody elektřiny (označeno celkem 7, součet neinvestičních potřeb Kč, součet investičních potřeb Kč), střecha (označena 6, neinvestice Kč, investice Kč) a zateplení objektu (5 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). 52

53 Tabulka 18: Budova - školní výdejna MŠ (nevyhovující Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby (Kč) potřeby (Kč) digestoř ,00 0,00 kanalizace ,00 0,00 okna , ,00 rozvody elektřiny , ,00 rozvody voda, plyn ,00 0,00 sociální zařízení ,00 0,00 střecha , ,00 výmalba 1 0, ,00 vytápění (případná změna) , ,00 vzduchotechnika 1 0,00 0,00 zateplení objektu , ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Po součtu neinvestičních potřeb a jejich přiřazení dle předpokládaného roku realizace, bylo stanoveno, že neinvestice s nejvyšší hodnotou jsou plánovány v letech 2016, 2017 a Tabulka 19: Budova školní výdejna MŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Přibližně 95 % investicí do budov školních výdejen nebylo časově vymezeno. Jejich předpokládaná hodnota činí Kč. 53

54 Tabulka 20: Budova - školní výdejna MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) není stanoveno , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení - školní výdejna Za nevyhovující součásti položky vybavení školních jídelen byl určen stav lednic (10 respondenty). Neinvestice do tohoto vybavení byly stanoveny na Kč, investice Kč. Shodně, 10, byly označeny myčky nádobí (neinvestice Kč, investice Kč), třetí nejnákladnější položkou jsou kotle (označeny třemi respondenty, neinvestice Kč, investice Kč). Tab. 20 Vybavení - školní výdejna MŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby lednice , ,00 myčka nádobí , ,00 nádobí kuchyňské , ,00 příbory , ,00 ubrusy , ,00 kotle , ,00 boxy PVC na přepravu jídla 2 0, ,00 mikrovlnné trouby ,00 0,00 konvektomat 1 0,00 0,00 sporák 1 0, ,00 termoporty ,00 0,00 varné konvice ,00 0,00 bojler ,00 0,00 54

55 Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby várnice na přepravu jídla 1 0, ,00 nádobí kuchyňské - 1 0, ,00 várnice nerez várnice ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Nejvíce neinvestičních výdajů je uvažovány v letech 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2020 ( Kč). Tabulka 21: Vybavení - školní výdejna MŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby (Kč) , , , , , , , ,00 průběžně ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Investiční výdaje do vybavení školních jídelen jsou plánovány v letech 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2023 ( Kč). Časově nepřiřazeny jsou investice ve výši Kč. 55

56 Tabulka 22: Vybavení - školní výdejna MŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby (Kč) není stanoveno , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Závěr zhodnocení technického stavu a stavu vybavenosti MŠ, rozboru investičních a neinvestičních potřeb MŠ vč. jejich součástí: Ve shora uvedených tabulkách se jedná o výčet dat poskytnutých jednotlivými řediteli MŠ. Tyto údaje nejsou ve většině případů správně posouzeny, zda se jedná o výdaje investiční či neinvestiční (např. výměny oken či opravy střech jsou neinvestičního charakteru, avšak ředitelé je označili jako potřebu investiční). Rovněž v uvedení období a částek se jedná pouze o odhady ředitelů škol, část ředitelů uvedla pouze potřeby nikoliv jejich finanční vyčíslení. Konkrétní výše nákladů by tedy vzešla až např. z výběrových řízení, zpracování projektových dokumentací či cenových nabídek. Ve shora uvedených tabulkách jsou zachyceny investiční a neinvestiční požadavky ředitelů jednotlivých škol v časovém horizontu. Cílem časových tabulek je zachycení požadovaného termínu realizace a jejich předpokládané celkové výše. Součty investičních a neinvestičních potřeb ve výše uvedených tabulkách nekopírují prosté součty pouze nevyhovujících položek, ale částečně i položek, které byli jednotlivými řediteli uvedeny jako vyhovující, avšak u nich byl přesto vyčíslen finanční požadavek Základní vzdělávání Celkový počet ZŠ v regionu (ORP): 30 Počet respondentů: 100% (údaje byly poskytnuty Odborem sociálních věcí a školství Magistrátu města Přerova, nebyly součástí dotazníkového šetření) Vývoj počtu ZŠ v řešeném území Počet základních škol v řešeném území je téměř neměnný. Výjimku tvoří statutární město Přerov, kde v roce 2013/2014 došlo k snížení počtu škol o 1. Od tohoto roku je počet škol 30. Nejvíce základních 56

57 škol se nachází ve městě Přerov, Střední Hané a Mikroregionu Moštěnka (tam je počet v rámci 5 let identický se stavem ZŠ ve Střední Hané). Graf 21: Vývoj počtu ZŠ Běžné třídy ZŠ Celkový počet běžných tříd v území ORP Přerov je relativně neměnný. K patrným změnám dochází zejména díky zejména díky statutárnímu městu Přerov. Zde byl počet tříd 156 (rok 2011/2012), v následujících letech počet běžných tříd rostl: 157 (2012/2013), 160 (2013/2014), 160 (2014/2015). V posledním sledovaném roce došlo k poklesu na 157 tříd. Ke změnám v počtu tříd docházelo dále i v Hanáckém Království a Střední Hané. Graf 22: Vývoj počtu běžných tříd ZŠ 57

58 Následující graf znázorňuje celkový počet běžných tříd ZŠ v ORP Přerov. Zde je patrný výše uvedený nárůst počtu tříd. Ten rostl až do roku 2014/2015, kdy hodnota dosahovala maxima (ve sledovaném období) 247. V roce 2015/2016 následoval pokles na 243. Graf 23: Celkový počet běžných tříd ZŠ za ORP Přerov Speciální třídy ZŠ Počet speciálních tříd v území je rovněž relativně stálý. Ve školách zřízených statutárním městem Přerovem se aktuálně nenachází žádná speciální třída. Tato hodnota se týká i Mikroregionu Moštěnka a Hanáckého Království. Ve Střední Hané se nachází jedna speciální třída. V soukromých ZŠ Přerov jsou ve sledovaném časovém období 2 tyto třídy. Nejvyšší počet je v krajem zřízených ZŠ, a to 18 (k roku 2015/2016). Graf 24: Vývoj počtu speciálních tříd ZŠ 58

59 U této hodnoty v průběhu let dochází k minimálním výkyvům. V roce 2011/2012 to bylo 17 speciálních tříd, v roce 2012/2013 to bylo 26 tříd. V posledních 5 letech byla hodnota neměnná (21 speciálních tříd). Graf 25: Celkový počet speciálních tříd ZŠ Vyhodnocení (dílčí): Vzhledem k demografickému vývoji v regionu v současném období dochází k poklesu počtu dětí v MŠ a zároveň narůstá počet žáků v ZŠ. Kapacity jsou dostačující, avšak v jednotlivých školách může docházet k vyšší naplněnosti tříd Vývoj počtu žáků v ZŠ Vývoj počtu žáků ZŠ Ve sledovaném období dochází u všech subjektů k růstu počtu žáků. 59

60 Graf 26: Vývoj počtu žáků ZŠ V rozmezí let 2011/ /2016 došlo k nárůstu o přibližně 7,6 % z 5598 žáků na 6022 žáků. K největším nárůstům došlo mezi lety 2013/ /2015, a to o 2,4 % a následně mezi lety 2014/ /2016 o 2,33 %. Graf 27: Celkový počet žáků ZŠ v ORP Přerov Následující graf zachycuje vývoj počtu žáků zakládních škol statutárního města Přerova. Výchozí počet v prvním monitorovaném roce je Následuje zvyšení počtu o cca 0,5 % na žáků. 60

61 Přibližně stejný nárůst je zaznamenán i v dalším roce (2013/2014), a to na hodnotu 3501 žáků. Ve školním roce 2014/2015 se počet žáků zvýšil o dalších 1,43 % na Poslední meziroční růst je o 1,77 % na žáků. Celkově se tedy procento žáků navštěvujích ZŠ zřizovanou statutárním městem Přerov od roku 2011/2012 zvýšilo o cca 4,3 %. Graf 28: Počet žáků ZŠ statutárního města Přerov V grafu 29 jsou zachycené základní školy zřízené krajem, soukromá přerovská ZŠ, ZŠ nacházející se v Střední Hané, Hanáckém Království a Mikroregionu Moštěnka. U všech uvedených došlo ve sledovaném pětiletém období k nárůstu počtu děti navštěvujících ZŠ Graf 29: Počet žáků v ZŠ (mimo školy zřizované městem Přerov) 61

62 Vyhodnocení (dílčí): V území ORP Přerov došlo ve sledovaném období k nárůstu žáků docházejících do ZŠ. Při bližším pohledu je patrné, že stejně jako v celém ORP i v rámci statutárního města Přerova, Mikroregionu Moštěnka a Hanáckého Království narostl počet žáků zejména od školního roku 2014/ Vývoj počtu pracovníků v ZŠ Vývoj počtu pracovníků ZŠ V grafu 30 je zachycen přepočtený počet pracovníků ZŠ za jednotlivé subjekty ORP Přerov. U všech je shodně zachycen mírný pokles mezi lety 2011 a Nárůst je patrný zejména u přerovských základních škol, a to v porovnání mezi lety 2011 z 323,071 na 331,692 v roce 2015, což činí 2,5 %. Graf 30: Přepočtený počet pracovníků ZŠ Situace je patrná i z grafu 31, který nabízí přehled za celé území ORP Přerov. Po poklesu o 2,34 % mezi lety dochází k setrvalému růstu na konečných 645,597 pracovníků v roce

63 Graf 31: Přepočtený počet pracovníků ZŠ (celkem) Vyhodnocení (dílčí): K výše uvedeným údajům lze konstatovat, že nárůst počtu pracovních úvazků byl zaznamenán ve všech kategoriích, a to u učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků. Počet žen stejně jako u MŠ vysoce převyšuje počet mužů, který v roce 2015 činil 11,6 % z celkového počtu pracovníků ZŠ. Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků výrazně ve sledovaném období poklesl, a to z 6,28 % v roce 2011 na 2,27 % v roce Docházka do škol a informace týkající se dokončení základního vzdělávání Analýza ukončeni základního vzdělávaní Počet respondentů: 30 Údaje byly získány formou dotazníkového šetření realizovaného v termínu až V tabulce 23 jsou zachyceny počty absolventů, kteří v letech 2011/ /2016 úspěšně dokončili základní školu a získali základní vzdělání. Mimo to je možné z tabulky vyčíst, kolik žáků ukončilo docházku v běžné a kolik ve speciální třídě, včetně přehledu, ve které třídě k ukončení studia došlo. Tabulka 23: Ukončení základního vzdělávání Počet absolventů, kteří úspěšně dokončili ZŠ a získali základní vzdělání

64 Počet žáků, kteří ukončili školní docházku v běžné třídě: v ročníku v 6. ročníku v 7. ročníku v 8. ročníku v 9. ročníku v 10. ročníku Počet žáků, kteří ukončili školní docházku ve speciální třídě: v ročníku v 6. ročníku v 7. ročníku v 8. ročníku v 9. ročníku v 10. ročníku Ukončená docházka Poměr úspěšně ukončené docházky 90% 93% 90% 87% 91% Graf 32 zachycuje poměr úspěšného dokončení základní školy a získání základního vzdělání v poměru k ukončené docházce v letech 2011/ /2016. Takto bylo zjištěno procento žáků, kteří úspěšně ukončili ZŠ. V roce 2011/2012 činil poměr žáků, kteří získali základní vzdělání 90 %, v následujícím roce úspěšně ZŠ ukončilo 93 % žáků. V dalších letech procento již jen klesalo. Ve školním roce 2013/2014 na 90 %. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce v roce 2014/2015 na 87 % a v roce 2015/2016 došlo k opětovnému nárůstu na 91 %. 64

65 Graf 32: Poměr úspěšně ukončené docházky a získání základního vzdělání Vyhodnocení (dílčí): Dle sdělení ředitelů byly hlavními důvody pro předčasné ukončení školní docházky zejména školní neúspěch, opakování ročníku, nezájem o výuku. Přechod ze ZŠ do nižších ročníků gymnázia Žáci mají možnost opustit základní školu po přijetí na víceleté gymnázium, a to na šestileté nebo osmileté. Na šestileté gymnázium nastupují žáci ze 7. třídy a na gymnázium začínají studium v tercii, která odpovídá 8. třídě základní školy. V případě osmiletého gymnázia odchází žáci v 5. třídě na gymnáziu navštěvují primu (= odpovídá 6. třídě ZŠ). Počet žáků ZŠ, kteří odešli na víceletá gymnázia z 5. třídy, kulminuje ve školním roce 2013/2014 (117 žáků). V roce 2015/2016 došlo k poklesu počtu žáků pod výchozí hodnotu, která činí

66 Graf 33: Celkem z 5. ročníku Počet žáků, kteří opouští ZŠ a odchází na 6-ti leté gymnázium, je minimální. Ve školním roce 2011/2012 se jedná o 3 žáky, v následujících 3 letech je to vždy jen 1 žák. V posledním roce (2015/2016) jsou to žáci 2. Graf 34: Celkem ze 7. ročníku 66

67 Vyhodnocení (dílčí): Školská legislativa umožňuje nadaným žákům, aby po 5. nebo 7. ročníku ZŠ pokračovali v plnění povinné školní docházky na víceletých gymnáziích. Rodiče využívají spíše možnosti odchodu na gymnázia z 5. ročníku ZŠ Hospodaření ZŠ Základní školy příjmy Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, dále hospodaří s prostředky svých fondů s peněžitými dary. Dále hospodaří s finančními prostředky získanými z prostředků evropských fondů. Pozn. Jak bylo uvedeno v sekci MŠ, údaje v dále uvedených tabulkách vztahujících se k ZŠ zahrnují školské organizace v Beňově, Křenovicích, Přerově na Malé Dlážce, Horní Moštěnici a Měrovicích, které jsou zároveň ZŠ i MŠ a nevedou své příjmy a výdaje odděleně. Celkové příjmy se dále dělí na jednotlivé druhy příjmů: - příjmy z doplňkové činnosti - příjmy od zřizovatele provozní - příjmy od zřizovatele investiční - příjmy ze státního rozpočtu (ÚZ jen platy) - příjmy z dotací (ostatní dotace platy, projekty, ONIV apod.) - jiné příjmy (např. dary na provoz ne např. na lyžařský výcvik, ŠvP) 67

68 Graf 35: Celkem příjmy ZŠ I u příjmů z doplňkové činnosti docházelo k setrvalému růstu. Největší nárůst byl identifikován v letech z celkové hodnoty Kč na Kč, tedy průměrně o necelých 6 %. Po tomto období se nárůst vrací na mírně vyšší růstovou hodnotu na Kč. Graf 36: ZŠ příjmy z doplňkové činnosti 68

69 V roce 2011 činila výše provozních příjmů od zřizovatele pro příspěvkové organizace Kč. V následujícím roce došlo k cca milionovému poklesu na Kč. Od roku 2013 se příspěvky zřizovatelů opět navyšovaly, to až na hodnotu Kč v roce Graf 37: ZŠ příjmy od zřizovatele provozní za ORP Přerov Příjmy od zřizovatele investiční byly zaznamenány pouze ve dvou letech, a to v roce 2011 ( Kč) a v roce 2014 ( Kč). Graf 38: ZŠ příjmy od zřizovatele za celou ORP Přerov - investiční Graf 39 Příjmy ze státního rozpočtu označené ÚZ mají po celé sledované období vzrůstající tendenci. 69

70 Graf 39: Příjmy ze státního rozpočtu (ÚZ jen platy) Další příjmovou položkou jsou dotace ZŠ. V roce 2011 dosáhly druhé nejvyšší hodnoty za sledované období ( Kč). Nejvyšší hodnoty dotace dosáhly v roce 2015 ( Kč). Graf 40: ZŠ dotace (ostatní dotace platy, projekty, ONIV apod.) Poslední uvedenou příjmovou položkou jsou jiné (např. dary na provoz). Zde se příjmy škol zapojených do dotazníkového šetření pohybují v rozmezí Kč až Kč s tím, že tyto hodnoty jsou částky náležející k letům 2011 a 2012, v roce 2013 následoval pokles na Kč. V dalších dvou letech nastal mírný nárůst až na Kč v roce

71 Graf 41: ZŠ jiné (např. dary na provoz ne např. na lyžařský výcvik, ŠvP) Vyhodnocení (dílčí): Ve sledovaném období došlo k celkovému nárůstu příjmu základních škol, a to o přibližně o 16 % v porovnání let 2011 a V pětiletém horizontu došlo k nárůstu provozních příjmů od zřizovatele, příjmů ze státního rozpočtu, dotací a prostředků zařazených do kategorie jiné. K poklesu došlo u příjmů z doplňkové činnosti a investičních příjmů od zřizovatele za příspěvkové organizace. Základní školy výdaje Výdaje základních škol jsou tvořeny třemi položkami: výdaje na provoz, výdaje na investice stavební, výdaje na investice nestavební Z grafu 42 je patrný vývoj provozních výdajů za celou příspěvkovou organizaci. V roce 2011 odpovídala částka hodnotě Kč, následoval pokles, a to až na Kč v roce 2013, v následujících letech částka znovu rostla rok 2014 částka Kč a za rok Kč. Ve sledovaném období tedy došlo k průměrnému nárůstu výdajů o necelých 13%. 71

72 Graf 42: ZŠ provoz za celou PO Výdaje za stavební investice se zvyšovaly do roku 2013 ( Kč). V roce 2014 mírně poklesly ( Kč). V roce 2015 prudce vzrostly na téměř trojnásobek úrovně investic z roku 2011 a dosáhly maximální hodnoty ( Kč). Graf 43: ZŠ investice stavební Nestavební investice dosahovaly oproti stavebním vyšších hodnot. Minimum v roce 2011 ( Kč), následoval mírný nárůst na Kč (rok 2012), dále Kč (rok 2013), v roce

73 výdaje mírně poklesly ( Kč). V roce 2015 pak znova narostly na přibližně stejnou úroveň roku 2013, a to Kč. Graf 44: ZŠ investice nestavební Vyhodnocení (dílčí): V rozmezí let došlo k nárůstu všech sledovaných výdajových položek. Největší objem financí zahrnuje položka výdaje za provoz za celou příspěvkovou organizaci, která zahrnuje např. spotřebu energií, nákup materiálu, odpisy majetku, nákup služeb, cestovné, dopravné, opravy a údržbu atd. Výše výdajů za stavební a nestavební investice se odvíjí od aktuálních potřeb školy. Stavební i nestavební investice jsou financovány z fondu investic nebo investičních dotací, jejich realizace podléhá schválení zřizovatele. Velké stavební investice (např. energeticky úsporná opatření) hradí ve většině případů přímo zřizovatel a následně je příspěvkové organizaci svěří k hospodaření, tyto částky rozpočty škol neprocházejí, a tudíž zde nejsou uvedené. Závěr příjmy a výdaje ZŠ: Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu jsou v plné výši spotřebovány, případné zůstatky jsou vždy vraceny prostřednictvím krajského úřadu do státního rozpočtu. Finanční prostředky od zřizovatele, či z vlastních zdrojů (např. doplňková činnost, dary apod.) jsou v případě kladného výsledku hospodaření po schválení zřizovatelem přidělovány jednotlivým příspěvkovým organizacím v souladu se zákonem 250/2000 Sb. do fondu rezervního a do fondu odměn. Tyto fondy se následně stávají vlastními zdroji k financování organizace pro nadcházející období. 73

74 Zhodnocení technického stavu a stavu vybavenosti ZŠ (rozbor investičních a neinvestičních potřeb ZŠ včetně jejich součástí) Respondenti v oblasti Zhodnocení technického stavu ZŠ, stejně jako v případě mateřských škol, posuzovali technický stav jednotlivých položek, a to konkrétně budovy ZŠ, vybavení budovy ZŠ, vybavení zahrady, vybavení hřiště, vybavení tělocvičny, budovy školní výdejny a vybavení školní výdejny. V jednotlivých tabulkách, které byly pro výše uvedené položky zpracovány, dotazovaní určovali stav (vyhovující nevyhovující) a předpokládaný rok realizace včetně odhadu ceny (v členění na neinvestiční a investiční potřeby). Ke každé položce po zpracování výsledků byly vyhotoveny tabulky. V první je vždy uvedeno, kolik respondentů vyhodnotilo, že jednotlivé součásti dané položky jsou v nevyhovujícím stavu a opět součet neinvestičních a investičních potřeb k jednotlivým součástem položky. Další dvě tabulky vymezují období, kdy by mělo k případné opravě/investici dojít a celkovou částku, která je k danému období přiřazena. Pokud respondenti nedokázali (ne)investici časově přiřadit, obsahují tabulky otazník. V tabulkách jsou barevně odlišena nejvýznamnější data (vzhledem k počtu označení jednotlivých součástí položky respondenty za (ne)/vyhovující a vzhledem k výši součtu cenového vymezení (ne)investičních potřeb). Hodnoty uvedené v tabulkách jsou pouze orientační a představují hrubý odhad respondenta. V některých případech, kdy respondent identifikoval nevyhovující položku, a zároveň nebyl schopný odhad investiční potřeby vyčíslit, uvedl částku rovnající se 0. Budova ZŠ Za nevyhovující byl označen technický stav rozvodů elektřiny (11 respondentů). Dotazovaní stanovili uvažované neinvestiční potřeby na částku Kč, investiční na Kč. Následuje technický stav vytápění. Označen 9 dotazovanými (neinvestiční potřeby Kč, investiční Kč). Další významnou položkou jsou podlahy. Označeny 5 respondenty (neinvestiční potřeby ve výši Kč). Tabulka 24: Budova ZŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby zateplení objektu , ,00 rozvody elektřiny , ,00 74

75 Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby vytápění (případná změna) , ,00 sociální zařízení , ,00 střecha , ,00 rozvody voda, plyn , ,00 kanalizace , ,00 podlahy ,00 0,00 okna ,00 0,00 suterén, šatny 1 0,00 0,00 stropy,podlahy,stěny 1 0, ,00 vytápění - rozvody ,00 0,00 zabezpečení objektu ,00 0,00 osvětlení učeben 1 0, ,00 tepelná čerpadla 1 0, ,00 povrch tělocvičny ,00 0,00 venkovní stínění ,00 0,00 výmalba ,00 0,00 oprava zdí učeben ,00 0,00 podhledy do učeben 1 0, ,00 osvětlení ,00 0,00 chodby 1 0, ,00 dveře do místností 1 0, ,00 rozvody voda ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Nejvyšší hodnoty neinvestičních potřeb byly stanoveny na roky 2017 ( Kč), 2020 ( Kč) a 2023 ( Kč). 75

76 Tabulka 25: Budova ZŠ (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby není stanoveno , , , , , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Investiční potřeby v oblasti investic do budov ZŠ byly přiřazeny až do roku Nejvyšší předpokládané investice ale spadají do let 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2019 ( Kč). Tabulka 26: Budova ZŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu 76

77 Budova - školní družina / školní klub Za nevyhovující byl označen stav rozvodů elektřiny. Toto označilo 8 odpovídajících (neinvestiční potřeby Kč, investiční potřeby Kč). Se stavem sociálního zařízení nejsou spokojeny 4 respondenti (neinvestice Kč, investice Kč). Se stavem vytápění se neztotožňují 3 respondenti (investiční potřeba Kč). Tabulka 27: Budova - školní družina / školní klub (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby rozvody elektřiny , ,00 sociální zařízení , ,00 kanalizace 3 0, ,00 vytápění (případná změna) ,00 0,00 podlahy ,00 0,00 okna ,00 0,00 zateplení objektu 3 0, ,00 rozvody voda, plyn , ,00 střecha ,00 0,00 venkovní stínění ,00 0,00 rozvody voda ,00 0,00 výmalba ,00 0,00 vytápění - rozvody ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Neinvestiční výdaje spojné s budovou školní družiny/školního klubu byly časově stanoveny zejména na rok 2017 ( Kč), 2020 a 2023 (shodně Kč. Relativně vysoká částka, a to Kč zůstává časově nezařazena. 77

78 Tabulka 28: Budova - školní družina / školní klub (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby není stanoveno , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu Investice do budovy školní družiny, školního klubu jsou směřovány primárně k roku Respondenti uvedli celkovou částku Kč. Tabulka 29: Budova - školní družina / školní klub (období/investice) Období Součet z investiční potřeby není stanoveno , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení budovy ZŠ V nevyhovujícím technickém stavu se dle respondentů nachází školní nábytek (16 odpovídajících, neinvestice Kč, investice Kč) PC a IT technologie (15 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). Odborné učebny nejsou zcela v pořádku dle 13 respondentů (neinvestice Kč, investice Kč). 78

79 Tabulka 30: Vybavení budovy ZŠ (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby nábytek personál , ,00 školní nábytek , ,00 PC a IT technologie , ,00 odborné učebny , ,00 odborné kabinety (předměty) 1 0, ,00 podlahy a krytiny ,00 0,00 odborné učebny - ICT 1 0, ,00 odborné učebny - SVP 1 0, ,00 odborné učebny keramická pec 1 0, ,00 odborné učebny - jazyky 1 0, ,00 relaxační prostor pro žáky 1 0, ,00 stínící technika 1 0, ,00 a jiné - výmalba včetně oškrabání ,00 0,00 odborné učebny - knihovna 1 0, ,00 odborné učebny - prvouka 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Neinvestiční potřeby jsou rozloženy do roku Nejvyšší hodnoty (řazeno chronologicky) stanoveny pro rok 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2019 ( Kč). 79

80 Tabulka 31: Vybavení budovy ZŠ (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby , , , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Investiční potřeby, dosahující nejvyšší hodnoty spadají do let 2017 ( Kč), ( Kč) a 2018 ( Kč). Tabulka 32: Vybavení budovy ZŠ (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , , , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. 80

81 Vybavení školní družiny / školního klubu V nevyhovujících součástech položky Vybavení školní družiny / školního klubu se opět objevují PC a IT technologie (označeno 13 respondenty, součet neinvestičních potřeb Kč, součet investičních potřeb Kč), školní nábytek (10 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč) a nábytek pro personál (shodně 10 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč). Tabulka 33: Vybavení školní družiny / školního klubu (nevyhovující) Součásti položky Součet z Počet z Součet z neinvestiční nevyhovující investiční potřeby potřeby PC a IT technologie , ,00 školní nábytek , ,00 nábytek personál , ,00 sportovní prvky 1 0, ,00 a jiné výmalba včetně 1 oškrabání ,00 0,00 interaktivní hračky ,00 0,00 nádrž na vodu ,00 0,00 herní prvky ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Celkové neinvestiční potřeby jsou téměř beze zbytku rozděleny do let 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2020 ( Kč). Tabulka 34: Vybavení školní družiny / školního klubu (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. 81

82 V oblasti investičních potřeb jsou tyto rovnoměrně rozděleny do 4 let (2016, 2017, 2018, 2019). Největší investice jsou plánovány do roku 2016 ( Kč). Tabulka 35: Vybavení školní družiny / školního klubu (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení zahrady K nevyhovujícím prvkům vybavení zahrady patří herní prvky (označeno 10 ; neinvestice Kč, investice Kč). Další významnou nevyhovující položkou je zahradní domek (označeno 6 respondenty; součet neinvestiční potřeby Kč, investiční potřeba Kč), stejný počet respondentů označil i sportovní povrch (neinvestice Kč, investice Kč). Tabulka 36: Vybavení zahrady (nevyhovující) Součásti položky Součet z Počet z Součet z neinvestiční nevyhovující investiční potřeby potřeby herní prvky , ,00 pískoviště , ,00 zahradní domek , ,00 sportovní povrch , ,00 bazén 3 0, ,00 zeleň v atriu + povrch 1 0, ,00 a jiné oplocení ,00 0,00 a jiné (vypsat) - Oplocení 1 0,00 0,00 travnatý povrch 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Největší objem neinvestic je plánován zejména do let

83 Tabulka 37: Vybavení zahrady (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby není stanoveno , , , , ,00 každý rok 0,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Největší investice do vybavení zahrad je jsou plánovány v letech 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2021 ( Kč). Tabulka 38: Vybavení zahrady (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení hřiště K nevyhovujícím položkám byly zařazeny sportovní povrch (10 respondentů, neinvestice Kč, investice Kč), herní prvky (označeno 6, neinvestice Kč, investice Kč), další významnou položku představuje zahradní domek (vymezen 3, investice Kč). 83

84 Tabulka 39: Vybavení hřiště (nevyhovující) Součásti položky Součet z Součet z Počet z neinvestiční investiční nevyhovující potřeby potřeby sportovní povrch , ,00 herní prvky , ,00 pískoviště 3 0,00 0,00 zahradní domek 3 0, ,00 lajnování ,00 0,00 bazén 1 0,00 0,00 oplocení ,00 0,00 venkovní tělocv. nářadí + oplocení 1 0, ,00 kompletni rekonstrukce hřiště 1 0,00 0,00 a jiné - sítě ,00 0,00 ochranné sitě na hrazení ,00 0,00 lakování povrchu ,00 0,00 modernizace zahrady ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Největší množství neinvestic bylo požadováno v letech Tabulka 40: Vybavení hřiště (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby není stanoveno , , , , ,00 každý rok 0,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. 84

85 Investice vybavení hřiště jsou plánovány do let Největší z toho na rok 2017 ( Kč), 2018 ( Kč) a 2021 ( Kč). Tabulka 41: Vybavení hřiště (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení tělocvičny Níže uvedené prvky byly označovány i jako nevyhovující. Tělocvičné náčiní a nářadí označilo 7 respondentů, součet neinvestičních potřeb byl vymezen na Kč, investičních potřeb Kč. Osvětlení bylo označeno za nevyhovující 7, neinvestice Kč, investice Kč. Nejvýraznější položkou je podlaha; označena 5, součet neinvestičních potřeb Kč. Tabulka 42: Vybavení tělocvičny (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby tělocvičné náčiní a nářadí , ,00 osvětlení , ,00 podlaha ,00 0,00 zrcadlový sál - zrcadla ,00 0,00 zajištění oken ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč 85

86 Neinvestiční projekty zaměřené na vybavení tělocvičen jsou plánovány na roky 2017 ( Kč), 2020 ( Kč). Poměrně velká částka zůstává časově nezařazena. Tabulka 43: Vybavení tělocvičny (období/neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby není stanoveno , , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Investice do vybavení tělocvičny jsou momentálně vymezeny na rok 2018 ( Kč). Tabulka 44: Vybavení tělocvičny (období/investice) Období Součet z investiční potřeby ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení posilovny Za nevyhovující vybavení posiloven bylo stanoveno tělocvičné náčiní a nářadí, a to 2 respondenty. Přiřazena byla i neinvestiční potřeba ve výši Kč. Tabulka 45: Vybavení posilovny (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby osvětlení 2 0, ,00 tělocvičné náčiní a nářadí ,00 0,00 podlaha 2 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč 86

87 Součet neinvestičních potřeb činí Kč. Tato potřeba byla přiřazena k roku Tabulka 46: Vybavení posilovny (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Investiční potřeby představují částku Kč. Časově jsou vymezeny na rok Tabulka 47: Vybavení posilovny (období/investice) Období Součet z investiční potřeby ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Budova - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna Nevyhovující je pro 3 respondenty zateplení objektu (investiční potřeby vymezeny na Kč). Po jednom respondentu označilo kanalizaci (neinvestice ve výši Kč) a střechu ( Kč) Tabulka 48: Budova - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (nevyhovující) Součásti položky Počet z Součet z neinvestiční Součet z investiční nevyhovující potřeby potřeby zateplení objektu 3 0, ,00 rozvody elektřiny ,00 0,00 okna ,00 0,00 rozvody voda, plyn , ,00 kanalizace ,00 0,00 vytápění (případná 1 změna) ,00 0,00 sociální zařízení ,00 0,00 střecha ,00 0,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč 87

88 K investicím byly přiřazeny zejména roky 2017 ( Kč) a 2018 ( Kč). Tabulka 49: Budova - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Nejvýraznější položkou jsou investice do budovy plánované na rok 2018 ( Kč) Tabulka 50: Budova - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (období/investice) Období Součet z investiční potřeby není stanoveno 0, , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Vybavení - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna V oblasti nevyhovujícího vybavení představuje největší položku konvektomat ( Kč) a kotle ( Kč). Tabulka 51: Vybavení - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (nevyhovující) Součásti položky Počet z nevyhovující Součet z neinvestiční potřeby Součet z investiční potřeby ubrusy ,00 0,00 lednice , ,00 myčka nádobí 1 0, ,00 příbory ,00 0,00 nádobí kuchyňské ,00 0,00 88

89 Součásti položky Počet z nevyhovující Součet z neinvestiční potřeby Součet z investiční potřeby konvektomat 1 0, ,00 kotle 1 0, ,00 fritéza 1 0,00 0,00 mixér 1 0, ,00 Celkový součet ,00 Kč ,00 Kč Oblasti Neinvestiční výdaj za vybavení byl přiřazen k roku Jeho výše představuje Kč. Tabulka 52: Vybavení - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (období / neinvestice) Období Součet z neinvestiční potřeby , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Ke dvěma uvažovaným investicím s nejvyšší hodnotou patří ta k roku 2018 ( Kč) a 2021 ( Kč). Tabulka 53: Vybavení - školní výdejna / školní jídelna / školní vývařovna (období/investice) Období Součet z investiční potřeby , , , ,00 Celkový součet ,00 Kč Upozornění: Tabulka zahrnuje plánované nebo předpokládané výdaje (investiční / neinvestiční) na položky jak v nevyhovujícím tak i ve vyhovujícím technickém stavu. Závěr zhodnocení technického stavu a stavu vybavenosti ZŠ, rozboru investičních a neinvestičních potřeb ZŠ vč. jejich součástí: 89

90 Ve shora uvedených tabulkách se jedná o výčet dat poskytnutých jednotlivými řediteli ZŠ. Tyto údaje nejsou, stejně jako v případě MŠ, ve většině případů správně posouzeny, zda se jedná o výdaje investiční či neinvestiční (např. výměny oken či opravy střech jsou neinvestičního charakteru, avšak ředitelé je označili jako potřebu investiční). Rovněž v uvedení období a částek se jedná pouze o odhady ředitelů škol, část ředitelů uvedla pouze potřeby nikoliv jejich finanční vyčíslení. Konkrétní výše nákladů by tedy vzešla až např. z výběrových řízení, zpracování projektových dokumentací či cenových nabídek. Ve shora uvedených tabulkách jsou zachyceny investiční i neinvestiční požadavky ředitelů jednotlivých škol v časovém horizontu. Cílem časových tabulek je zachycení požadovaného termínu realizace a jejich předpokládané celkové výše. Součty investičních a neinvestičních potřeb ve výše uvedených tabulkách nekopírují prosté součty pouze nevyhovujících položek, ale částečně i položek, které byli jednotlivými řediteli uvedeny jako vyhovující, avšak u nich byl přesto vyčíslen finanční požadavek Základní umělecké vzdělávání, jeho dostupnost a rozbor v řešeném území Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, uskutečňuje se v základní umělecké škole. Základní umělecká škola organizuje přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé. Cíle a obsahy vzdělávání obou stupňů na sebe navazují a vytvářejí základ pro rozvoj klíčových kompetencí, ale také pro úspěšný vstup do dalšího uměleckého vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Na území ORP Přerov působí 2 základní umělecké školy, a to v Přerově a v Kojetíně. Obě tyto školy jsou zřízeny Olomouckým krajem. Základní umělecká škola Bedřicha Kozánka, Přerov Druhy vyučovaných oborů: hudební, výtvarný. Oddělení hudebního oboru: klavírní, smyčcové, dechové, akordeon-keybord-zpěv, hudební nauka. Tabulka 54: Vývoj počtu pracovníků Vývoj počtu pracovníků Absolutní počet Přepočtený počet 2011/ , / , / , / , / ,94 90

91 Základní umělecká škola, Kojetín Druhy vyučovaných oborů: hudební, vyučuje se v 17 studijních zaměřeních. Tabulka 55: Vývoj počtu pracovníků Vývoj počtu pracovníků Absolutní počet Přepočtený počet 2011/ , / , / , / , / ,54 Výuka v obou základních školách je dostupná nejen žákům z Přerova a Kojetína, ale účastní se jí i žáci z okolních obcí. Neformální a zájmové vzdělávání, jeho dostupnost a rozbor a) Zájmové vzdělávání Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby. Účastníky zájmového vzdělávání jsou děti, žáci a studenti; účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků, popřípadě další fyzické osoby. Zájmové vzdělávání lze uskutečňovat zejména těmito formami: příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činností nespojenou s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání, pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činností, táborovou činností a další činností spojenou s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání, osvětovou činností včetně shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby, činností vedoucí k prevenci rizikového chování a výchovou k dobrovolnictví, individuální prací, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů, nebo 91

92 využitím otevřené nabídky spontánních činností. Zájmové vzdělávání, i když neposkytuje stupeň vzdělání, se zabývá aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní (prevence šíření rizikového chování), zdravotní (relaxační a regenerační), sociální rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, nadání, upevňuje sociální vztahy. Školní vzdělávací programy školských zařízení pro zájmové vzdělávání (např. SVČ) mají přímou vazbu na rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé úrovně vzdělávání a prostřednictvím ŠVP pomáhají naplňovat vzdělávací cíle stanovené RVP všemi formami zájmového vzdělávání (pravidelnou výchovnou a vzdělávací činností, příležitostnou, tematickou rekreační, táborovou, osvětovou činností, otevřenou nabídkou spontánních činností). Jedná se především o průřezová témata RVP osobnostní a sociální výchovu, výchovu demokratického občana, výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní, environmentální, mediální a etickou výchovu. b) Neformální vzdělávání Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém (formální vzdělávání vede k dosažení určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem, např. vysvědčením, diplomem) a nevede k ucelenému školskému vzdělání. Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další. Na území ORP Přerov působí různé typy subjektů poskytujících neformální vzdělávání. Mezi nejvýznamnější patří: Městská knihovna v Přerově, příspěvková organizace Zřizovatelem knihovny je statutární město Přerov, jedná se o významnou organizaci působící na poli kultury a vzdělávání ve městě Přerově. Knihovna organizuje akce pro děti, mládež i dospělé. Velmi úzce spolupracuje se školami. Pro děti a mládež se na všech pobočkách městské knihovny a v půjčovně pro děti pořádají pravidelná setkání a besedy, které jsou zaměřeny na literární i všeobecně naučná témata. 92

93 Městská knihovna v průběhu roku 2015 aktualizovala a rozšířila nabídku lekcí informační výchovy a besed pro školy ve městě a regionu Přerov, které probíhaly na všech pobočkách knihovny, v půjčovně pro děti, studovně a v přednáškové místnosti / učebně. Vybraná témata byla rovněž připravována na základě požadavků pedagogických pracovníků přerovských škol, aby mohla navázat na jejich vzdělávací programy. Během roku 2015 se uskutečnilo celkem 165 besed pro žáky mateřských, základních a středních škol, kterých se zúčastnilo účastníků. Lekcí informační výchovy a exkurzí do knihovny se v roce 2015 uskutečnilo celkem 58 a těchto akcí se zúčastnilo návštěvníků z řad dětí a studentů. Celkového počtu 49 soutěží se zúčastnilo celkem dětí. Tabulka 56: Počet pracovníků a pořádané akce Besedy pro veřejnost Besedy a lekce informační výchovy pro MŠ, ZŠ a SŠ Vzdělávací kurzy pro veřejnost Počet zaměstnanců Rok Počet Účast Počet Účast Počet Účast absolutní přepočtený Pozn. Počet zaměstnanců je určen odhadem, protože na realizaci neformálního vzdělávání se podílí většina pracovníků knihovny v rámci svých pracovních povinností. Moravský institut vzdělávání, o.p.s., Přerov Institut poskytuje neformální vzdělávání v těchto oborech: taneční výchova, současný tanec, angličtina v pohybu a dále projekty pro MŠ a ZŠ: Taneční a pohybová výchova, 1. krůčky k hudbě. Organizace vznikla v roce Tabulka 57: Přehled počtu pracovníků Rok Přepočtený počet

94 Duha klub Rodinka Klub Rodinka nabízí programy pro rodiny s dětmi a jejich příznivce od jednodenních přes víkendové až po týdenní pobyty v přírodě, nebo u moře. Pro mladé rodiny nabízí přípravu plavání kojenců v domácím prostředí, plavání na pobytových akcích, cvičení rodičů s dětmi od 3 měsíců, hudebně výtvarně -dramatický program s prvky jógy zaměřený ke zklidnění, uvolnění a soustředění. V nabídce klubu jsou také přednášky a besedy s odborníky z nejrůznějších oblastí zdravé výživy, logopedie, astrologie, numerologie, kineziologie, relaxace a psychologie. Cílem pobytových akcí je zlepšení vzájemných vztahů jednotlivých členů rodiny, možnost výměny zkušeností a komunikace s dalšími rodinami. Všichni mají příležitost zažít radost z užitečné práce. Rozmanitých akcí se mohou zúčastnit kromě členů klubu i všichni ostatní, kteří chtějí rozvíjet schopnosti svého dítěte jakéhokoli věku. Dětem nabízíme vzájemné setkávání se svými vrstevníky a možnost hrát si jinak než doma. Příklady aktivit klubu: zájmové kroužky (např. cvičení s nejmenšími, miniworkshopy se cvičením, hravá angličtina, malý pohádkář, malý badatel, Eldovy hry), akce pro veřejnost (karnevaly, toulky přírodou, Den Země, Míle pro mámu, rodinný desetiboj apod.), vzdělávání pro rodiče a veřejnost (systémová vektorová psychologie, reflexní terapie, tvořivé dílny, hlasový seminář, masáže pro děti apod.), pobyty a příměstské tábory (s angličtinou, relaxačně turistický víkend s plaváním). Další aktivita: AJORODINKA o.p.s. Dětská skupina pro děti ve věku 1 4 roky. Rodinné prostředí, zážitkové vzdělávání, jóga pro děti, práce s netradičními pomůckami (hudební nástroje, didaktické pomůcky a hry, ), výlety a exkurze, alternativní postupy (podle M. Montessori), individuální přístup k jednotlivým dětem (díky malému kolektivu do 10 dětí), flexibilní provozní doba, možnost hlídání dětí v rodinách. 94

95 Tabulka 58: Přehled počtu pracovníků Rok Absolutní počet Přepočtený počet , , , , ,84 Člověk v tísni, o.p.s. Nevládní nezisková organizace vycházející z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity, usilující o otevřenou, informovanou, angažovanou a zodpovědnou společnost k problémům doma i za hranicemi naší země. Aktivně se podílí na vytváření společnosti, ve které jsou kulturní, etnické, rasové a jiné odlišnosti zdrojem obohacení, a nikoli konfliktů. Společnost Člověk v tísni usiluje o zvyšování povědomí české společnosti o problematice chudoby, rozvojové spolupráce, migrace nebo porušování lidských práv, i o zmírnění rasových a národnostních předsudků a xenofobie v České republice. Prostředkem k naplnění těchto cílů jsou vzdělávací a informační programy. Oblasti činnosti: terénní programy komunitní práce sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nízkoprahový klub a klub matek Brouk pracovní poradenství výkon veřejné služby sociální asistence v trestním řízení. Předškolní klub Brouk v Přerově Smyslem nízkoprahového předškolního klubu je připravit dítě na úspěšný vstup do mateřské školy, popř. do základní školy. Zaměřuje se na celkový rozvoj osobnosti dítěte, vytváření a osvojování návyků, znalostí a dovedností potřebných pro další vzdělávání. Snaží se o zmírnění negativních jevů, které dětem přináší život v sociálním vyloučení a které následně vedou k selhávání ve vzdělávacím procesu. 95

96 Cílovou skupinou jsou děti předškolního věku od 3 let do nástupu do školy. Počet klientů za období činil 81, celkový počet aktivit 94. Rodinné centrum Sluníčko, z.s., Přerov - nabízí útulné prostory pro setkávání rodičů s malými dětmi. Zprostředkovává vzdělávací a poradenské aktivity pro rodiče a děti, podporuje zdravé fungování rodin a pomáhá rodinám neúplným. Snaží se o aktivní využití volného času stráveného na mateřské dovolené, pomáhá maminkám s hlídáním a výchovou jejich dětí. Další subjekty V regionu je mnoho dalších organizací věnujících se práci s dětmi, nelze však říci, že jde o soustavné vzdělávací aktivity (např. Sokol, SDH, myslivecká sdružení, výtvarná dílna Lipka Bochoř, Vlastivědná společnost Žerotín, modeláři Želatovice apod.) Střediska volného času, Domy dětí a mládeže a jejich přehled Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov - nabízí výchovně - vzdělávací zájmové aktivity pro děti, mládež a širokou veřejnost s cílem vytvářet a rozvíjet klíčové kompetence, které mohou účastníkům zkvalitňovat osobní i společenský život. Součástí činnosti SVČ jsou aktivity pro rodiče s dětmi, pracovníci se v doplňkové činnosti věnují také volnočasovým aktivitám dospělých. Při činnostech pracovníci SVČ využívají aktivizační metody práce, podněcující děti a mládež k participaci na činnostech (realizace, příprava činností, pomoc při vedení ZÚ). Velkou částí nabídky je také metodická pomoc školám a organizování vlastních soutěží různého zaměření. Pravidelnou činnost SVČ realizuje na odděleních kultury, tělovýchovy, taneční a jazykové školy, ekologie a chovatelství, 2 další (odd. Dopravní výchovy a Příležitostných aktivit) se převážně zabývají činností nepravidelnou. Středisko volného času ATLAS a BIOS je také pověřeno organizováním okresních a krajských soutěží vyhlašovaných MŠMT, dále organizuje soutěže vlastní, pořádá koncerty a vystoupení, je v povědomí široké veřejnosti jako kvalitní organizátor příležitostných aktivit např. taneční soutěž Dance Evolution. 96

97 Tabulka 59: Struktura střediska a počty akcí Počty zájmových útvarů (ZÚ) členů ZÚ celkem účastníků nepravidelných akcí účastníků táborů a pobytových akcí účastníků soutěží MŠMT Tabulka 60: Vývoj počtu pracovníků Vývoj počtu pracovníků: Interní pracovníci ,3 17,2 17,45 17,35 17,5 Externí pracovníci * * externí pracovníci pracují většinou na DPP v rozsahu 1-3 hodiny/ týdně jako vedoucí zájmových útvarů = kroužků a kurzů. Nabídka zájmové činnosti je určena nejen dětem z Přerova, ale kroužků a aktivit se účastní i děti z cca okolních 20 obcí. Zřizovatelem střediska volného času je Olomoucký kraj. Dům dětí a mládeže Kojetín - je školské zařízení, nabízející služby v oblasti výchovy a vzdělávání pro širokou veřejnost. Svou činností DDM rozvíjí zájmy dětí, mládeže a rodičů a naplňuje potřeby a trendy města Kojetín a obcí sdružených v Mikroregionu Střední Haná Kojetín, Oplocany, Polkovice, Měrovice, Stříbrnice, Křenovice. Cílem všech aktivit DDM je pestrá nabídka činností pro děti, mládež a dospělé ve volném čase a jejich aktivní zapojení. DDM Kojetín působí ve městě s obyvateli. V průběhu celého roku poskytuje 97

98 Školní rok Počet ZK Počet účastníků Počet táborů Počet účastníků Příležitostná činnost Počet účastníků Další činnostpočet účastníků Soutěže MŠMT Počet účastníků Počet pracovníků absolutně Počet pracovníků přepočteno služby v oblasti zájmového vzdělávání. Cílem zájmového vzdělávání v podmínkách DDM není osvojování co největšího objemu faktů, ale získávání klíčových kompetencí jako vyváženého souboru vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V tomto pojetí se aktivity zaměřují na směřování ke komplexnějším a prakticky zaměřeným dovednostem, se kterými je možno uspět jak ve známých situacích, tak v situacích nových, na základě vlastní aktivity, sebeuvědomění a spolupráce. Cíle zájmového vzdělávání Domu dětí a mládeže Kojetín jsou plněny v souladu s prostorovými, personálními i finančními podmínkami. Posláním DDM je motivace a přiměřená nabídka kvalitně a účelně stráveného volného času, jeho využití k poznání sebe sama přes různé zájmové aktivity, pomoc při hledání budoucího profesního uplatnění, navázání nových vztahů. Činnost se zaměřuje na prevenci vzniku sociálně negativních jevů, vytváří podmínky a podporuje žádoucí zájmové činnosti ve více oborech zájmového vzdělávání. Zřizovatelem příspěvkové organizace Dům dětí a mládeže je Město Kojetín. Tabulka 61: Vývoj počtu aktivit 2011/ / / / / ZK aktivity, které ještě probíhají a budou probíhat během letních prázdnin. Vysvětlivky Zájmový kroužek / útvar - pravidelná činnost Tábory Příležitostná činnost Další činnost Letní a zimní pobytové tábory, letní a zimní příměstské akce spojené s pobytem Příležitostná výchovná, vzdělávací, zájmová a tematická rekreační, nespojená s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost zařízení pro zájmové vzdělávání Osvětová činnost - výukové programy. Individuální práce, zejména vytváření podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Spontánní činnost. Osvětová činnost, Individuální práce, zejména vytváření podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. 98

99 Neziskové organizace zabývající se vzděláváním, působící v území Obyvatelé mikroregionu Moštěnka využívají zařízení zájmového vzdělávání (SVČ, ZUŠ) v Přerově a Bystřici pod Hostýnem. V regionu je mnoho NNO věnujících se práci s dětmi, nelze však říci, že jde o soustavné vzdělávací aktivity (Sokol, SDH, myslivecká sdružení, Juvena, výtvarná dílna Lipka Bochoř, Vlastivědná společnost Žerotín, modeláři Želatovice apod.) Občanská společnost DSi, o.s. Beňov sdružení orientované na rozvoj, posilování a zakořenění hodnot rodiny a venkova a posilování mezigeneračních vztahů. Na území MAS Hanácké Království působí NNO uvedené v tabulce X. Nejčastěji na území působí a s dětmi pracuje SDH (příprava soutěží, dětský den, Mikuláš). Sokol zajišťuje cvičení pro děti. Skauti pracují s dětmi celoročně, přes léto pořádají tábory. Tabulka 62: Přehled NNO na území MAS Hanácké Království Název obce Brodek u Přerova SD H Soko l Fotbal Mateřské/rodinn é centrum/ klub Skaut i x x x x Citov x x x Čelechovice Kokory x x x Lhotka Nelešovice x x x Junác i Rokytnice x x Císařov x Kopaná - dospělí M Jiné Mažoretky, rybáři Klub seniorů, zahrádkáři, Myslivci Pro Střední Hanou platí obdobné. Na území obcí působí zejména SDH, Sokol, fotbalisté, skauti, myslivci a rybáři. Nejedná se o cílenou a soustavnou vzdělávací činnost dětí. Závěr neformální a zájmové vzdělávání Neformální a zájmové vzdělávání vhodným způsobem doplňuje a rozšiřuje formální vzdělávání. Nabídka aktivit je dostupná dětem a žákům v rámci celého ORP Přerov. 99

100 1.1.5 Zajištění dopravní dostupnosti škol v území Dojíždění do MŠ a ZŠ: Mateřské školy Počet respondentů: 32 (údaje byly získány formou dotazníkového šetření realizovaného v termínu až ). Následující tabulka obsahuje údaje o celkovém počtu dětí, zapsaných v rámci ORP / za respondenta do mateřských škol. Je z ní také patrný počet dojíždějících dětí, který se pohybuje přibližně okolo tří set. Tabulka 63: Počty dojíždějících dětí (MŠ) Počty dojíždějících dětí 2011/ / / / /2016 Celkový počet zapsaných dětí (za ORP - oficiální) Celkový počet zapsaných dětí (ze získaných odpovědí) Celkem dojíždějících dětí do MŠ Poměr dojíždějících dětí MŠ k celkovému počtu zapsaných dětí za respondenta. 15 % 15 % 15 % 16 % 15 % Pozn. Pro výpočty jsou použity pouze odpovědi získané z dotazníků (2. a 3. řádek tabulky). První řádek tabulky popisuje celkový počet evidovaných zapsaných dětí pro získání představy skutečného počtu dojíždějících. Následující tabulka vymezuje vzdálenosti a počty dětí, kterých se tyto dojížděné vzdálenosti týkají. Nejvíce dětí se týká dojíždění do 5 km, následuje vzdálenost 5-10 km. Na třetím místě je kategorie vzdálenosti km. 100

101 Tabulka 64: Dojížděné vzdálenosti Vzdálenost [km] Období / počet dětí Od Do 2011/ / / / / Tabulka 65: Vyjíždění dětí z obce do MŠ v jiné obci Obec 2011/ / / / /2016 Průměr Vlkoš ,4 Přerov ,2 Stříbrnice ,8 Měrovice nad Hanou ,8 Domaželice ,2 Čechy ,6 Líšná ,4 Oplocany ,6 Uhřičice ,4 Žeravice Kojetín ,8 Bezuchov ,2 Dobrčice Císařov

102 Obec 2011/ / / / /2016 Průměr Podolí ,6 Nahošovice ,4 Šišma Hradčany ,2 Přestavlky ,2 Kovalovice ,6 Turovice ,4 Majetín Radkovy Obědkovice Dluhonice ,8 Věžky ,8 Čelechovice ,8 Stará ves ,6 Újezdec ,6 Oprostovice ,4 Radslavice Křenovice Popůvky ,4 Nelešovice ,4 Citov ,2 Horní Moštěnice Prosenice Křtomil ,8 Penčice ,6 Říkovice ,6 102

103 Obec 2011/ / / / /2016 Průměr Dřevohostice ,6 Radkova Lhota ,6 Lipová ,6 Obědkovice ,6 Bystřice pod Hostýnem ,6 Čekyně ,4 Kladníky ,4 Tovačov ,4 Osek nad Bečvou ,4 Polkovice ,4 Věrovany ,2 Tištín ,2 Kokory ,2 Želatovice ,2 Tučín ,2 Henčlov ,2 Rokytnice ,2 Nezamyslice ,2 Polkovice Klopotovice Klenovice Bochoř Kroměříž Troubky Olomouc Brodek u Přerova

104 Obec 2011/ / / / /2016 Průměr Němčice ,8 Žákovice ,8 Kovalovice ,8 Podhůra ,6 Výmyslov ,6 Radkovy ,6 Vinary ,6 Prusy ,6 Tršice ,4 Buk ,4 Luková ,4 Lipník nad Bečvou ,4 Nenakonice ,4 Hranice na Moravě ,4 Lobodice ,4 Chropyně ,4 Kozlovice ,4 Annín ,4 Beňov ,4 Bořenovice ,4 Sovadina ,2 Radslavice ,2 Lipňany ,2 Pavlovice ,2 Dolní Lhota ,2 Kostelec u Holešova ,2 104

105 Obec 2011/ / / / /2016 Průměr Kostelec ,2 Vel. Újezd ,2 Radvanice ,2 Bílsko ,2 Grygov ,2 Veselíčko ,2 Grymov , Základní školy Počet respondentů: 32 (údaje byly získány formou dotazníkového šetření realizovaného v termínu až ). V následující tabulce jsou zachyceny: celkový počet zapsaných žáků, který má rostoucí tendenci. Další údaje se týkají dojíždění. Zajímavý je poměr dojíždějících žáků vzhledem k celkovému počtu žáků ZŠ. Tento poměr dosahoval ve sledovaných 5 letech hodnoty mezi %. Tabulka 66: Počty dojíždějících dětí (ZŠ) Počty dojíždějících dětí 2011/ / / / /2016 Celkový zapsaných žáků počet Celkem dojíždějících (ze získaných odpovědí) Celkem dojíždějících žáků do spádové školy Celkem dojíždějících žáků do mimo-spádové školy

106 Počty dojíždějících dětí 2011/ / / / /2016 Dojíždějící žáci do spádové školy k celkovému počtu dojíždějících Dojíždějící žáci do mimo-spádové školy k celkovému počtu dojíždějících 41% 40% 43% 44% 45% 59% 60% 57% 56% 55% Dojíždějící počet žáků ZŠ /celkový 23% 23% 24% 24% 24% Pozn. Pro výpočty jsou použity pouze odpovědi získané z dotazníků (2., 3. a 4. řádek tabulky). První řádek tabulky popisuje celkový počet evidovaných zapsaných žáků pro získání představy skutečného počtu dojíždějících. V grafu 45 je zachyceno procentuální porovnání žáků dojíždějících do spádové školy k celkovému počtu dojíždějících a dojíždějících žáků do mimo spádové školy vzhledem k celkovému počtu dojíždějících. Z grafu je patrné, že poměr dojíždějících žáků do mimo spádové školy k celkovému počtu dojíždějících převyšuje druhou alternativu zaznamenanou v grafu o %. Graf 45: Dojíždějící žáci do spádové / mimo spádové školy k celkovému počtu dojíždějících 106

107 Tabulka 67 znázorňuje vzdálenosti a počty dětí, kterých se tyto dojížděné vzdálenosti týkají. Nejvíce dětí se týká dojíždění do 5 km, následuje vzdálenost 5-10 km. Na třetím místě je kategorie vzdálenosti km. Tabulka 67: Dojížděné vzdálenosti do spádových škol Vzdálenost [km] Období / počet žáků Od Do 2011/ / / / / Tabulka 68: Dojížděné vzdálenosti do mimo-spádových škol Vzdálenost [km] Období / počet žáků Od Do 2011/ / / / / více Poznámka: Výše uvedené tabulky jsou řediteli jednotlivých škol vyplněny podle místa trvalého pobytu žáka. Průměrná hodnota počtu dojíždějících žáků je vypočítána jako prostý aritmetický průměr dojíždějících žáků za sledované období a slouží pouze k řazení obcí dle počtu vyjíždějících žáků. Atribut kumulativní vzdálenost představuje hodnotu celkového počtu kilometrů ujetých dojíždějícími žáky za sledované období. Tento údaj napomáhá pouze vážení poměru počtu dojíždějících žáků a potřebné vzdálenosti. Jeho vyčíslení a srovnání je provedeno v následující tabulce. 107

108 Tabulka 69: Vyjíždění dětí z obce do ZŠ v jiné obci řazeno dle průměrného počtu dojíždějících vyšší než 20 Obec Průměr vyjíždějící Kumulativní vzdálenost Přerov ,4 Újezdec , Lověšice ,4 984 Rokytnice u Přerova ,2 1234,4 Radslavice ,4 1449,2 Bochoř , Citov ,5 Domaželice ,2 1294,4 Uhřičice ,6 457,4 Žeravice ,6 493,8 Císařov ,4 532,1 Prosenice ,4 755,2 Radkovy ,4 342,6 Vlkoš Přerova u ,2 1173,7 Beňov ,1 Ivaň ,8 568 Říkovice ,2 1093,8 Stará Ves , Lobodice ,8 546,9 Majetín ,8 559,2 Želatovice ,2 457,2 Stříbrnice ,2 583 Výpočet kumulativní vzdálenosti: D k = vzdálenost obce * součet dojíždějících z obce za sledované období[km]. Z této tabulky byly odstraněny záznamy obsahující extrémní vzdálenosti (př. Minsk, Bratislav, České Budějovice apod.), které vznikly způsobem vyplnění dotazníků 108

109 Tabulka 70: Vyjíždění dětí z obce do ZŠ v jiné obci výběr 15 obcí s nejvyšší kumulativní vzdáleností Obec Průměr vyjíždějící Kumulativní vzdálenost Radslavice ,4 1449,2 Domaželice ,2 1294,4 Rokytnice u Přerova ,2 1234,4 Újezdec , Lipník Bečvou Vlkoš Přerova nad u ,6 1193, ,2 1173,7 Říkovice ,2 1093,8 Bochoř , Stará Ves , Minsk , Lověšice ,4 984 Tovačov ,2 908,6 Beňov ,1 Brodek Přerova u ,4 886,8 Lazníky ,4 863,2 Prosenice ,4 755,2 Tabulka 71: Vyjíždění dětí z obce do ZŠ v jiné obci kompletní tabulka Průměr Obec vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Bánov u Uh. Brodu ,4 158 Bělkovice ,6 83,1 Beňov ,1 109

110 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Bezměrov ,2 24 Bezuchov ,2 15 Blatec ,2 11,9 Blazice ,2 6,2 Bochoř , Bradlecká Lhota ,4 434 Bratislava ,4 418 Brodek u Přerova ,4 886,8 Bruntál ,6 222 Břeclav ,6 414 Břidličná ,2 66 Buk ,6 701 Bystřice pod Hostýnem ,4 Býškovice ,2 12,5 Císařov ,4 532,1 Citov ,5 Čechy ,4 289,6 Čekyně ,8 231,4 Čelechovice ,4 162,7 České Budějovice , Český Těšín ,2 107 Další ,2 105 Dluhonice ,4 Dobrčice ,8 446 Dobromilice Dolany ,

111 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Dolní Lhota u Luhač ,2 62 Dolní Újezd Domaželice ,2 1294,4 Dřevohostice ,8 544,3 Dub nad Moravou ,2 82 Grygov ,4 113,9 Grymov ,6 102 Halenkovice ,2 40 Havířov- Město ,6 289,5 Hlinsko ,8 60 Hlubočany ,6 180 Holešov ,6 66 Horní Moštěnice ,6 517,9 Hradčany ,4 82 Hranice ,2 27 Hulín ,4 2,6 Chropyně ,8 377,8 Ivaň ,8 568 Jemnice ,4 360 Kladníky ,4 330 Klenovice na Hané ,4 159 Klopotovice ,6 392 Kojetín ,2 300 Kokory ,6 144,2 Kostelec u

112 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Holešova Kovalovice ,6 4,5 Kozlovice ,8 102 Krčmaň ,4 35 Krmelín ,6 249 Kroměříž ,4 252,9 Křenovice ,8 294,8 Křtomil ,8 104,4 Kyselovice ,2 72 Lazníčky ,8 60 Lazníky ,4 863,2 Lhotka ,6 Lipňany ,2 6 Lipník nad Bečvou ,6 1193,2 Lipová ,8 208,1 Liptovský Mikuláš ,6 666 Líšná ,6 112,5 Lobodice ,8 546,9 Lověšice ,4 984 Luková ,2 158 Luková Lutopecny ,4 17 Lýsky ,7 Majetín ,8 559,2 Měrovice ,4 35 Měrovice nad Hanou ,2 124,8 Minsk ,

113 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Moravský Beroun ,4 106 Nahošovice ,8 156,6 Náměšť nad oslavou ,2 738 Nelešovice ,6 276 Němčice ,4 56 Němčice nad Hanou ,2 6,3 Nezamyslice Obědkovice ,6 114 Oldřichov ,4 26 Olomouc ,4 362,8 Oplocany ,8 284 Orlová - Lutyně Osek nad Bečvou ,6 297,2 Ostrava ,8 352 Ostrava Poruba ,2 73 Pačlavice ,2 45 Pavlovice u Přerova ,6 205 Penčice ,2 Podolí Polkovice ,6 505,9 Popovice ,6 43,8 Poprad ,4 534 Popůvky ,

114 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Potštát ,2 30 Praha ,2 290 Prosenice ,4 755,2 Prostějov ,2 21,4 Prusinovice ,6 51 Prusy ,2 8 Přerov ,4 Přerov - Henčlov ,8 344 Přerov - Újezdec ,2 11,2 Přestavlky ,8 556 Příkazy ,2 28 Radkova Lhota ,8 294,2 Radkovy ,4 342,6 Radslavice ,4 1449,2 Radvanice ,8 Rokytnice u Přerova ,2 1234,4 Roštění ,2 18 Rudná pod Pradědem Rusava Rymice ,4 126 Říkovice ,2 1093,8 Sankt Peterburg , Slatinky Soběchleby ,6 114

115 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Sobíšky ,7 Staměřice ,8 68 Stará Ves , Stříbrnice ,2 583 Suchonice ,4 Sušice ,6 387 Šišma ,8 52 Šumperk ,2 86 Tištín ,6 126 Tovačov ,2 908,6 Troubky nad Bečvou ,6 664,4 Tršice ,6 85,8 Tučín ,8 325 Turovice ,4 57 Týn nad Bečvou ,2 19 Uhřičice ,6 457,4 Újezdec , Velký Týnec Věrovany ,6 104,4 Veselíčko ,8 438 Věžky ,6 308,5 Vinary ,8 Vitčice ,6 69,4 Vlkoš u Přerova ,2 1173,7 Vrchoslavice ,2 7 Vsetín ,2 69 Všechovice ,

116 Obec Průměr vyjíždějí cí Kumulativní vzdálenost Výkleky Výmyslov Vyškov ,4 60,4 Výšovice ,2 30 Zábeštní Lhota ,8 393,2 Záříčí ,6 51 Zborovice ,6 45 Žákovice ,2 120 Žďár nad Sázavou ,2 159 Želatovice ,2 457,2 Žeravice ,6 493,8 Závěr dopravní dostupnost škol v území MŠ i ZŠ jsou na území ORP rovnoměrně rozmístěny. Z obcí, kde není škola zřízena, dojíždějí děti a žáci do okolních obcí. Rodiče využívají buďto hromadnou nebo vlastní dopravu. Vzhledem k faktu, že některé obce zřizují pouze školy od 1. do 5. ročníku, od 6. ročníku žáci přejíždějí do úplné ZŠ v jiné obci, která zřizuje úplnou ZŠ. Některé obce uzavírají s jinými obcemi dohodu o spádovém obvodu ZŠ. V průměru v území ORP Přerov dojíždí do ZŠ cca 25 % žáků a cca 15 % dětí MŠ Sociální situace Sociologicko-patologické jevy Celkový počet respondentů: 29 Data byla získána formou dotazníkového šetření, které bylo ve školách realizováno v termínu až Časový horizont byl 5-letý. V jednotlivých školních letech (2011/ /2016) bylo sledování rizikové chování, které bylo rozděleno podle svého charakteru do 7. skupin: 1. agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus, xenofobie, homofobie, 116

117 2. záškoláctví, 3. závislostní chování (užívání všech návykových látek, netolismus, gambling), 4. rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů, 5. spektrum poruch příjmu potravy, 6. negativní působení sekt, 7. sexuální rizikové chování. Dále byly identifikovány následující další jevy: ničení majetku školy, odmítání práce / výhružky učiteli, krádeže a CAN (zkratka Child Abuse and Neglect, syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte), zanedbání povinné péče). SKUPINA 1: AGRESE, ŠIKANA, KYBERŠIKANA A DALŠÍ RIZIKOVÉ FORMY KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM MULTIMÉDIÍ, NÁSILÍ, VANDALISMUS, INTOLERANCE, ANTISEMITISMUS, EXTREMISMUS, RASISMUS, XENOFOBIE, HOMOFOBIE Agrese je chování, které vědomě a se záměrem (úmyslně) ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci. Agresí není přemýšlení o negativním činu. Rozeznáváme více typů agrese: z hlediska formy: myšlenková, verbální, fyzická z hlediska povahy a kontextu příčin: afektivní, instrumentální + nově šikanování z hlediska zaměření: proti osobám, věcem, nebo na jiný objekt, než který byl spouštěčem 2 Šikana právní řád České republiky definici neuvádí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vymezilo šikanu takto: "Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování a zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků." 3 Kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií. Kyberšikanu definujeme jako zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně

118 jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Předpona kyber- značí prostředí, ve kterém se šikana odehrává, tedy kybernetický svět počítačů, internetu a mobilních telefonů. Kyberšikana může samozřejmě probíhat i přes jiné technické komunikační prostředky, např. pagery, v české realitě jsou však v drtivé většině využívány právě výše zmíněné mobilní telefony a internet. 4 Násilí je patologickou formou agrese, jejímž cílem je úmyslné použití či hrozba použitím fyzické síly nebo moci proti sobě, jiné osobě, proti skupině či komunitě, a to síly (moci), která má, nebo s vysokou pravděpodobností bude mít, za následek poranění, smrt, psychickou újmu, poruchu vývoje či osobnosti. To je ovšem pouze jedno z možných pojetí definice násilí. Násilí představuje velmi složitý fenomén, zahrnující širokou škálu projevů a etiologických příčin, takže jeho jednotná a ucelená definice neexistuje. Násilí lze dělit podle řady kritérií (např. podle způsobu provedení, příčin vzniku, délky trvání, aktérů i obětí, následků pro účastníky, očekávaností či neočekávaností vzniku apod.) Stejně jako neexistuje jednotná definice násilí, neexistuje ani jednotná teorie jeho podmíněnosti. Obecně se rozlišují vlivy vrozené (biologické) a vlivy prostředí (sociální, které jsou převážně výsledkem učení). V posledních letech se vědci již shodují v tom, že biologické a sociální faktory působí společně a zároveň se vzájemně ovlivňují. Nalezení a prozkoumání všech možných příčin násilného chování je velmi důležité pro nalezení co nejvhodnějších způsobů jak snížit jeho výskyt ve společnosti a jeho kontrolu, která je úkolem primární, sekundární, terciální prevence a léčby a jejich programů. Úkolem primární prevence je také ovlivňování prognózy výskytu násilného chování ve smyslu snah o snižování jeho výskytu prostřednictvím vzdělávacích programů a osvětové činnosti. 5 Vandalismus - Vandalismus ve školním prostředí se projevuje ničením školního majetku nebo jeho poškozováním a ničením majetku ostatních žáků a žákyň, případně dalších členů školní komunity. Jedná se buď o významné útoky na věci, které mají za následek jejich úplné zničení (ulomené části nábytku, prokopnuté dveře, utržené vodovodní kohoutky, utrhané hadice od hasicích přístrojů, zničené školní pomůcky, učebnice části oblečení) nebo významné poškození (čmáranice a nápisy na zdech nebo školním nábytku, popsané a polité učebnice, oloupané nejrůznější rohy, nalepený toaletní papír na stropě apod.) Důvody pro takové chování jsou nejrůznější a pro vypořádání se s jevem je třeba se jimi zabývat v každém konkrétním případě. Jestliže se jedná o záměr a cíl, pak je třeba použít vůči žákyni/žákovi jiné opatření, než když se jedná o snahu na sebe upozornit, vyrovnat se spolužákům a spolužačkám nebo o následek šikany, či její doprovodný projev

119 V různé míře se jev vyskytuje ve všech školách a všech stupních vzdělávací soustavy. Prostory, na jejichž konečné podobě se nějak podíleli i žáci a žákyně jsou terčem útoků méně často, než prostory ostatní a jsou také školní komunitou více střežené. 6 Intolerance - je nesnášenlivost, nedostatek úcty k jiným způsobům chování a jednání, nedostatek respektu k jinému přesvědčení či víře než je naše. Projevuje se zákazem odlišných způsobů chování či názorů než jsou naše vlastní. Může také znamenat, že se s některými lidmi nezachází odpovídajícím způsobem (např. kvůli sexuální orientaci). 7 Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase. Přestože samotné slovo antisemitismus odkazuje ke všem semitským národům, je tento termín používán většinově pro označení nepřátelství vůči židům. Jde o formu xenofobie, která může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné perzekuci. Krajním příkladem antisemitismu je otevřeně nepřátelská nacistická ideologie Adolfa Hitlera, která vedla ke genocidě evropských židů. 8 Extremismus je termín, jímž bývají označovány jednání, ideologie či skupiny mimo hlavní (střední) proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, historickým revizionismem, sociální demagogií, motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí. Při obecném užití nabývá termín často pejorativního nádechu bývají jím označovány nejen velmi závažné jevy, ale i takové odchylky od středního proudu, jejichž nebezpečnost pro společnost je sporná nebo mizivá. Označené skupiny, jednání nebo ideologie jsou tak delegimitizovány, je navozen předpoklad neoprávněnosti jejich ústředních idejí či metod. Problémem pojmu extremismus je, že nemá v zásadě žádný konkrétní obsah, neříká nic o tom, čeho chce subjekt dosáhnout, jak, ani proč, jeho podstatou je pouze hodnocení. 9 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi. Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem. Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné rasy, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly. Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti

120 jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin. 10 Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist. Slovo xenofobie pochází z řečtiny (ξενοφοβία) a skládá se ze dvou částí: xénos (ξένος) znamená cizí, příchozí, cizinec, ale také najatý, námezdný a fobos (φόβος) znamená strach, bázeň, úzkost. V překladu tedy xenofobie značí strach z cizinců spojený s pocitem ohrožení a nedůvěry. Xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích. Do jisté míry může být xenofobie přirozeným projevem. Obavu z cizích můžeme u člověka pozorovat již na kojencích ve věku do tří měsíců. Jde o společenskovědní termín na pomezí oblasti psychologie (neboť jde o individuální psychický stav) a sociologie (neboť má vážně společenské důsledky). Xenofobie je často spojována s různými formami rasismu jako jejich původce. Z psychologického hlediska je jejím opakem xenofilie, neboli přehnaná, často neurotická záliba ve všem, co je cizí. 11 Homofobie - Homofobie v nejširším slova smyslu zahrnuje postoje a chování vyjadřující nepřátelství vůči lidem s menšinovou sexuální orientací či pohlavní identitou, respektive vůči lidem, kteří vybočují z běžných genderových norem. V užším slova smyslu se jedná pouze o postoje a jednání negativně namířené vůči homosexuálním lidem. Pro podobné jevy ve vztahu k lidem bisexuálním se někdy používá separátní termín bifobie, zatímco v případě nenávisti vůči lidem transsexuálním se mluví o transfobii, avšak tyto termíny nejsou v českém jazykovém prostředí příliš rozšířené. Ačkoliv se tyto tři jevy v některých detailech odlišují, jejich kořeny a projevy jsou velmi podobné. Toto rizikové chování souvisí s dvěma dalšími problémovými oblastmi, kterými jsou šikana a extremismus. Homofobní postoje často vedou k šikaně namířené vůči lidem, u nichž je známa nebo se předpokládá menšinová sexuální orientace. Tou jsou často postiženi i heterosexuální lidé, kteří nesplňují v očích svých vrstevníků genderové stereotypy, tj. představy o tom, jak se má chovat a vypadat správný chlapec či správná dívka. Podle populační studie z USA dokonce počet heterosexuálních lidí zasažených homofobně motivovanou šikanou či obtěžováním přesahuje počet lidí homosexuálních setkávajících se s tímto problémem. Počátky výzkumů zabývající homofobií se datují do sedmdesátých let dvacátého století. Výzkumy zaměřené na její dopady ve školním prostředí se objevily v devadesátých letech nejprve v USA a

121 později také v západní Evropě. V České republice bylo zatím toto téma zpracováno jen omezeně, přičemž empirický výzkum týkající se této problematiky proběhl pouze jeden. Zahraniční studie ukazují, že velká část mladých lidí s menšinovou sexuální orientací se stává obětí šikany či izolovaných fyzických a verbálních útoků. Zkušenost se šikanou je podle několika výzkumů až třikrát častější, než je tomu u jejich heterosexuálních vrstevníků. Česká retrospektivní studie ukázala, že s projevy homofobní šikany či obtěžování se na střední škole setkala více než třetina mladých gayů a lesbických žen. Výsledky studie naznačují, že situace je zde v mnohém podobná té v zahraničí. Ukazuje se, že zde existují značné genderové rozdíly, přičemž gay muži uváděli téměř dvojnásobnou četnost zkušeností se šikanou či obtěžováním, než lesbické ženy. Stejně jako homofobie obecně, tak i homofobní šikana se objevuje více v prostředí chlapeckém, než v kolektivech dívčích. 12 V následujícím grafu se nachází výstupy z dotazníkového šetření. Graf bez další bližší specifikace udává počet výskytu jevů náležejících do první skupiny. Z grafu je patrné, že výskyt jevů, zařazených do skupiny 1 má vzestupnou tendenci. Zatímco ve školním roce 2011 / 2012 jich školy evidovaly 118, v následujícím roce došlo k cca 22% nárůstu (na 144), v roce následoval narůst o necelých 5 % na 151. V roce představoval počet jevů 168 (oproti předchozímu roku nárůst o cca 11 %). V posledním sledovaném školním roce, tj / 2016, bylo defektní chování zaznamenáno ve 174 případech. Za sledované období došlo k téměř 48% nárůstu výskytu jevů náležejících do skupiny

122 Graf 46: Agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus, xenofobie a homofobie Vyhodnocení (dílčí): V současné době se školy, pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče a vůbec všechna zařízení zabývající se výchovou, potýkají s mnoha sociálně patologickými jevy, které se objevují u našich dětí a mládeže. Nejedná se pouze o zneužívání návykových látek, o záškoláctví, lhaní a podobně, stále častěji se objevuje agresivita, agrese a takzvaná šikana (tedy záměrné ubližování). Vedle těchto jevů se stále častěji setkáváme s inklinací dětí a mládeže k různým subkulturám, jako jsou například fotbaloví hooligans (spouštějící násilí na fotbalových stadionech nejen v průběhu zápasu, ale i po něm), dále skinheads, Gottic rock, Emo a podobně. Pokud někdo tvrdí, že na jeho škole se tyto jevy nevyskytují, dává pouze najevo neznalost prostředí vlastní školy, popřípadě v horším případě tyto jevy popírá, nechce je vidět. Určitou příčinou tohoto popření je bezradnost nad řešením sociálně patologických jevů, někdy i strach z reakce okolí, především rodičů, kteří své děti mnohdy až nekriticky brání. 13 Vzhledem k trendu, jakým se školy v této oblasti ubírají, tzn. 48% nárůst během sledovaných 5 let, je nutné tuto skutečnost nepodceňovat. Ideální prevencí proti zmiňovaným patologickým jevům je i návrat k tradičním rodinným hodnotám. Neexistuje lepší prevence než rodinné prostředí plné důvěry, lásky, pochopení a především vzájemné komunikace

123 Co se týče školy, povinností učitele by mělo být vždy při podezření na šikanu kontaktovat rodiče potencionální oběti, velice citlivě se ptát na pocity dítěte ze školy, na jeho chování doma, na kamarády, zda dítě chodí ze školy samo, zda nechodí domů zablácené, s modřinami a podobně. Neví-li si sám učitel rady, jak zasáhnout, je lepší obrátit se na některého z odborníků. Pedagog by se nikdy neměl do jakéhokoliv vyšetřování pouštět živelně a bez rozmyslu hrozí nebezpečí, že vyšetřování vyzní naprázdno, pozice oběti se ještě zhorší a tím vznikne více škody než užitku. 14 SKUPINA 2: ZÁŠKOLÁCTVÍ Za záškoláctví ( chození za školu ) je považována neomluvená absence žáka (absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy o omlouvání absence) základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního řádu (pravidel stanovených školou), současně jde o porušení školského zákona, který vymezuje povinnou školní docházku. Nezřídka je spojeno s dalšími typy rizikového chování, které obvykle negativně ovlivňují osobnostní vývoj jedince. Prevence záškoláctví je součástí školního řádu, školní docházku eviduje třídní učitel a v případě podezření na záškoláctví se obrací na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo může požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán. Prevence záškoláctví, způsob omlouvání nepřítomnosti žáků, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů je ošetřen Metodickým pokynem MŠMT K jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví vydaným pod č. j / Školy si upravují postup pro případy záškoláctví interně, takže se liší v počtu neomluvených hodin, které jsou již vymezovány jako porušení školního řádu a jsou obvykle postihovány kázeňsky (napomenutí a důtky, podmínečné vyloučení ze školy a vyloučení ze školy u žáků kteří mají ukončenou povinnou školní docházku) či sníženou známkou z chování. Záškoláctvím bývá označován přestupek žáka, který úmyslně zanedbává návštěvu školy. Kyriacou rozlišuje několik kategorií záškoláctví: Pravé záškoláctví žák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí Záškoláctví s vědomím rodičů na této formě se podílí několik typů rodičů, jejichž hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti Záškoláctví s klamáním rodičů - existují děti, kteří dokážou přesvědčit rodiče o svých zdravotních obtížích, po které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro tyto

124 zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtížně rozlišitelný od záškoláctví s vědomím rodičů Útěky ze školy někdy se tomuto typu říká interní záškoláctví, kdy žáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na několik hodin odejdou, přičemž zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí Odmítání školy některým typům žáků činí představa školní docházky psychické obtíže, např. v důsledku problémů ve škole souvisejících s obtížností učiva, při strachu ze šikany, či výskytu školní fobie nebo deprese. 15 Ve sledovaném časovém úseku docházelo průběžně k nárůstu počtu výskytu záškoláctví. Ve školním roce 2011 / 2012 se jednalo celkem o 48 případů. Následoval cca 15% nárůst na 55 výskytů. V dalším roce (2013 / 2014) došlo ke skokovému nárůstu o cca 38 % (76 případů). V následujícím školním roce došlo k mírnému poklesu. Počet případů záškoláctví klesl o přibližně 10,5 % na 68. V posledním roce dochází k nárůstu o jeden případ. Při porovnání s prvním sledováním ze školního roku 2011 / 2012 došlo v posledním roce k nárůstu výskytu jevu záškoláctví o cca 44 %. Graf 47: Záškoláctví Vyhodnocení (dílčí): Změny sociálních poměrů odstranily staré příčiny záškoláctví, které spočívaly častěji v sociální oblasti. V minulosti mnohé rodiny (zvláště méně majetné) omezovaly školní docházku svých dětí, protože děti musely, převážně na vesnici, pomáhat při domácích pracích nebo z důvodu nedostatku financí

125 Dnešní příčiny záškoláctví jsou zcela jiné. V učebnici dětské psychiatrie se uvádí, že záškoláctví je nejvýraznější formou odporu dítěte ke škole. Bývá spojováno s útěky dítěte z domova nebo toulkami. Nejčastěji je záškoláctví řazeno do asociálních poruch chování. Toto rizikové chování je většinou spojeno s dalšími rizikovými projevy chování jako je zneužívání návykových látek, gambling, dětská kriminalita, prostituce aj. Dle věkové kategorie dětí se vyskytuje ve zvýšené míře na druhém stupni základní škol a graduje ve věku středoškolského studia (15-18 let). V tomto období dospívání až na pokraji zletilosti je z mnoha důvodů velmi obtížné udržet nastavená pravidla ve školním řádu vůči tomuto rozšířenému jevu. 16 Na výskyt záškoláctví mají vliv faktory z několika oblastí společnost, osobnost jedince, škola, rodina, vrstevnické prostředí. Obecně lze tedy konstatovat, že jasně definovaná pravidla ve společnosti, zdravá osobnost jedince, zdravé klima školy a třídního kolektivu, funkční rodina s otevřenou komunikací a kvalitní, pestrá nabídka volnočasových aktivit by měly umožnit výskytu jevu záškoláctví předcházet, popřípadě jej minimalizovat. Rostoucí procentu výskytu záškoláctví (o 44 % v porovnání školních let 2011 / / 2016 je upozorněním, že některá z výše uvedených oblastí není zcela funkční, což se pak promítá do výsledného synergického efektu. SKUPINA 3: ZÁVISLOSTNÍ CHOVÁNÍ (UŽÍVÁNÍ VŠECH NÁVYKOVÝCH LÁTEK, NETOLISMUS, GAMBLING) Závislostní chování - Světová zdravotnická organizace (SZO, World Healt Organisation) roku 1964 formulovala pojem závislost jako stav, při kterém absence látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže. Vzniká po opakovaném nebo chronickém užívání látky, ale i při určité činnosti, která přináší nadměrné uspokojení (prevence-info.cz) Závislost je tedy stav, při kterém jedinec prožívá silnou touhu, chtíč (craving) užít látku, látky, či provozovat činnost, přestože ví o rizicích s tím spojených. Užívání látky či provozování činnosti zastiňuje jiné činnosti, kterým se jedinec dříve rád věnoval, poškozuje vztahy, zdraví, finanční situaci jedince atd. Závislosti můžeme dělit na: a) látkové (závislosti na legálních i nelegálních návykových látkách) b) nelátkové (např. netolismus, gambling). Ad a) Návykové látky jsou takové látky, jejichž užívání může způsobit vznik fyzické i psychické závislosti. Za legální návykové látky označujeme ty, jejichž výroba, držení a konzumace jsou za určitých podmínek zákonem povoleny (v ČR alkohol, tabák a další), nelegální návykové látky (NNL)

126 jsou ty, jejichž držení, výroba, pěstování, prodej atd. je klasifikováno jako trestný čin nebo přestupek. Kromě vzniku závislosti s sebou nesou NNL ještě riziko zákonných postihů a zvýšené zdravotní riziko (nelegálně vyráběné a prodávané návykové látky nemají jasný obsah účinné látky a mohou obsahovat zdraví škodlivé příměsi). 17 Ad b) Nelátkové závislosti Netolismus tímto termínem se označuje závislost (závislostní chování (behaviorální závislost) či závislost na procesu) na tzv. virtuálních drogách. Mezi ně patří zejména počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, televize aj. Mezi znaky netolismu lze zařadit například např. silnou touhu zapnout počítač bez jasného cíle, zkontrolovat SMS, zkontrolovat statuty na sociální síti, neschopnost vymezit si začátek a konec aktivit na internetu, postupně zanedbávat další aktivity atd. 18 Gambling (gamblerství) je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře a vytvářejí tak bludný kruh. Závislé osoby (tzv. gambleři) dokážou prohrát ohromné částky, což má často za následek zásadní narušení mezilidských vztahů a existenční potíže nejen samotných hráčů, ale často i jejich blízkých. Gamblerství bývá spojeno s jinými druhy závislostí, například na drogách. Český zákon nedovoluje hru hazardních her osobám mladším osmnácti let a do heren s automaty jim pak úplně zakazuje vstup. 19 Ve školním roce 2011 / 2012 bylo na sledovaných školách zaznamenáno 26 případů výskytu závislostního chování. V následujícím roce došlo k nárůstu o cca 15 % na 30 případů. Následuje pokles na 28 případů (v roce 2013 / 2014). V roce 2014 / 2015 došlo k poklesu výskytu závislostního chování o necelých 43 % (16 případů). V posledním sledovaném roce bylo zaznamenáno pouze 12 případů. Ve sledované periodě došlo k cca 54% poklesu

127 Graf 48: Závislostní chování (užívání všech návykových látek, netolismus, gambling) Vyhodnocení (dílčí): V případě závislostního chování lze obecně vymezit, jakým způsobem postupovat u jednotlivých vývojových období: V předškolním věku je třeba komunikovat s dítětem kongruentně, tak, aby byla slovní a mimoslovní část sdělení v souladu, poskytovat vřelost a dostatek času. Obraz světa, který rodiče nabízejí, by měl odpovídat skutečnosti a usnadnit fungování. V tomto věku se dítě musí naučit vytvářet sociální kontakty mimo rodinu, respektovat normy, hranice a nutná omezení, osvojovat si první sociální role. V mladším školním věku by rodiče měli zabránit dostupnosti návykových látek v rodině. Je třeba dbát na to, aby se dítě pohybovalo pokud možno v bezpečném prostředí a aby byl zajištěn přiměřený dohled. V dospívání povzbuzovat ke kvalitním zájmům a zálibám, umožnit rozvoj jeho schopností a nadání, ale zároveň na něj neklást nerealistické nároky. Prohlubovat svoji znalost pozitivních alternativ k návykovým látkám. Všestranně rozvíjet osobnost dospívajícího a připravovat ho na život mimo rodinu. Získávat dovednosti v oblasti sebeuvědomování, relaxace, autoregulace. Schopnost předvídat následky svého jednání, mediální gramotnost. Tento výčet ideálních dovedností se dá pojmout jako doporučení, neboť v praxi bude zřejmě velmi obtížné splnit všechny nároky kladené na výchovu. 20 Velmi pozitivní skutečností je klesající trend. Téměř 54% pokles. Otázkou je, nakolik je např. výskyt netolismu objektivně rozpoznatelný a hodnotitelný. SKUPINA 4: RIZIKOVÉ SPORTY A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ

128 Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě je relativně nová forma rizikového chování (z hlediska masového rozšíření). Obecně lze definovat jako záměrné vystavování sebe nebo druhých nepřiměřeně vysokému riziku újmy na zdraví nebo dokonce přímého ohrožení života v rámci sportovní činnosti nebo v dopravě. Řadí se sem např. tajné závody aut přímo za plného provozu, záměrné ježdění pod vlivem psychoaktivních látek atd. Z hlediska sportu pak jde např. o aktivity jednoznačně a vědomě překračující fyzické síly a možnosti aktéra či aktérů (např. nekvalitně připravené raftové sjezdy divokých řek bez potřebného vybavení a zkušeností), vystavování se nepřiměřenému riziku při sportu (např. snowboarding v lavinových polích nebo extrémní sjezdy horských kol v nebezpečném terénu bez ochranných pomůcek atd.). Riziko přitom v duchu předchozího není chápáno pouze jako záměrné vystavování sebe sama nepřiměřenému riziku, ale současně ohrožování dalších osob a poškozování svého i cizího majetku a vybavení. 21 Prevence úrazů pojem prevence pochází z řeckého slova praeveniere, který se dá přeložit jako předcházení, nebo včasná obrana a ochrana. Prevenci lze definovat následujícím způsobem: Jde o systém opatření zaměřených na snižování, případně vyloučení rizika výskytu určitých životních situací, stavů, procesů, jevů, negativně působících na člověka nebo skupiny lidí, pod vlivem existujících životních, pracovních a sociálně ekonomických podmínek a způsobů života. 22 Z následujícího grafu je patrný rostoucí trend počtu zaznamenaných případů náležejících k této skupině. Z 10 případů evidovaných ve školním roce 2011/2012 došlo v následujícím roce k 40% nárůstu (na 14 výskytů). Maxima případů dosáhla tato skupina v roce 2013/2014, a to 16. V následujícím roce došlo k cca 19% poklesu na 13 případů. V posledním sledovaném roce se počet monitorovaných jevů zvýšil na

129 Graf 49: Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě Vyhodnocení (dílčí): Prevence úrazů se dělí na primární, sekundární a terciární. Primární prevence si klade za cíl co nejvíce zabránit rizikovému chování a tím předcházet úrazům. Cílem primární prevence je informovat laickou i odbornou veřejnost o protiúrazové problematice, například v rámci výchovy k zodpovědnému přístupu k vlastní bezpečnosti. Primární prevenci v České republice zajišťují především rodiny, školská zařízení, zájmové činnosti a ambulantní lékaři. Sekundární prevence si klade za cíl ochránit jedince, kteří jsou reálně ohroženi určitým negativním jevem nebo prostředím. Zaměřuje se zejména na kvalitní poskytnutí první pomoci tak, aby došlo k co nejmenšímu dopadu úrazu na dítě a k jeho rychlejšímu návratu do plného zdraví. Sekundární prevence si klade za úkol sledovat rizikové a ohrožené skupiny a tím zamezit působení nepříznivých jevů. Prioritním může být sledování skupin dětí, u kterých došlo k úrazu v důsledku týrání nebo násilí. Za terciární prevenci můžeme považovat opatření, která vedou k zamezení dalšího zhoršování stavu u osob, které jsou již nějakým způsobem postiženy. Cílem terciární prevence je zabránit zhoršení situace a minimalizovat následky úrazu. Snahou je vrátit trvale poškozené dítě mezi běžnou populaci. Toho může být dosaženo například zavedením rehabilitací u zdravotně postižených osob, čímž může dojít k minimalizaci následků zdravotního postižení. Terciární prevence probíhá ve zdravotnických za řízeních, která ošetřují již vzniklé dětské úrazy. Trend grafu zaznamenávací počet jevů náležejících do skupiny 4 je rostoucí, nicméně celkový počet jevů je vzhledem k počtu škol zapojených do šetření velmi nízký. 129

130 V oblasti rizikového chování v dopravě mezi vhodné postupy Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních doporučuje: I) Dopravní výchova a) dopravní besedy v prostředí školní třídy může vést dopravní policista, dopravní psycholog, vyškolený pedagog, b) použití multimediálních pomůcek ilustrace prostřednictvím audiozáznamu, PC her, přehrávání scének, různých ilustrovaných materiálů (např. pro výuku dopravního značení více informací v odkazech na literaturu), c) praktický nácvik na dopravním hřišti, d) exkurze (pracoviště dopravní policie, dopravní podnik aj.). II) Práce s rodinou Formou poskytování informací na rodičovských schůzkách, případně individuální konzultace s rodiči. Za vhodné považujeme poskytnutí informačního materiálu rodičům (více viz odkazy na literaturu) podle způsobu dopravy jejich dítěte do školy. III) Práce s osobností dítěte Za vhodné považujeme indikaci prostřednictvím pozorování při dopravní výuce (případně na dopravním hřišti), nebo dle rizikových faktorů (uvedených výše) zjištěných při screeningu rizikového chování obecně. Ve výjimečných případech může jít také o informace od policie (přestupky nebo trestné činy). Za nevhodné postupy pro děti na ZŠ považujeme multimediální masové akce založené na prezentaci negativních dopadů (formou zastrašování) rizikového chování v dopravě (např. akce The Action). SKUPINA 5: PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY Mezi poruchy příjmu potravy řadíme mentální anorexii a bulimii. Ty ve svých projevech představují mezní polohy jídelního chování od život ohrožujícího omezování příjmu potravy až po přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je příznačný nadměrný strach z tloušťky, nespokojenost s tělem a nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení. Další psychické a zdravotní problémy většinou souvisí s mírou podvýživy a s intenzitou užívaných metod na zhubnutí. 130

131 Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Základním kritériem anorexie je nízká tělesná hmotnost (alespoň o 15% nižší než odpovídá věku a výšce) a aktivní snaha hubnout nebo nepřibrat (nemocní někdy popírají snahu hubnout, ale mluví o zdravé výživě a životním stylu). Postupně si zvykají na snížený příjem energie, nadměrnou sebekontrolu v jídle a často i zvýšený energetický výdej, snadno se cítí přejedeni. Bývá rozlišován nebulimický (restriktivní) a bulimický (purgativní) typ mentální anorexie, kdy v jejím průběhu dochází k opakovaným epizodám přejídání nebo zvracení, užívání laxativ nebo diuretik. Mentální bulimie je porucha charakterizovaná zejména opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Rozhodujícím kritériem přejídání je subjektivní pocit ztráty kontroly nad jídlem. Někdy je rozlišován purgativní (vyskytuje se zvracení, laxativa nebo diuretika) a nepurgativní (ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení) typ bulimie. 23 Ve sledovaném období docházelo ke konstantnímu nárůstu počtu dětí trpící některou z poruch příjmu potravy. V roce 2011/2012 byl počet zaznamenaných případů 0 a spolu s každým dalším školním rokem se navyšoval o jednoho žáka. V roce 2015/2016 byly tedy zaznamenány celkem 4 výskyty tohoto jevu. 23 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních ( 131

132 Graf 50: Spektrum poruch příjmu potravy Vyhodnocení (dílčí): Mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku třinácti až osmnácti let, mentální bulimie obvykle mezi patnáctým až pětadvacátým rokem věku. Poruchy příjmu potravy patří mezi nejčastější problémy dospívajících dívek a mladých žen (poměr ženy : muži bývá uváděn 8-15 : 1). Kolem 6 % děvčat vykazuje koncem puberty některé anorektické příznaky. I když zaznamenaný počet případů výskytu v ORP Přerov není vysoký a úspěšnost léčby poruch příjmu potravy je relativně vysoká, mohou mít tyto poruchy velmi závažné důsledky pro život nemocného. Mentální anorexie patří mezi nejletálnější duševní poruchy. Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat řadu zdravotních komplikací, které souvisí především s váhovým úbytkem a nedostatečnou výživou nebo jsou důsledky zvracení, nadužívání projímadel nebo diuretik. SKUPINA 6: NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT Pod výrazem náboženská sekta se nejčastěji míní seskupení vystižené některou ze čtyř dále uvedených charakteristik: 1. Náboženská společnost vzniklá ve snaze reformovat nauku a/nebo praktiky větší a starší náboženské společnosti, např. některé etablované církve. Obvykle přejímá většinu nauky původní skupiny, ale má i nové, odlišné ideje. Protože porušila tradice, existuje mezi ní a okolím určité napětí. Mnoho takových sekt brzy zanikne. Jiné přežívají. Další rostou a vyvíjejí se v etablované náboženské společnosti, od kterých se případně zase odštěpují nové sekty. Jako sekty v tomto smyslu začínala mnohá dnes etablovaná náboženství, včetně křesťanství. (Římští Židé označili podle Skutků apoštolů 28, 22 v rozhovoru s apoštolem Pavlem začínající křesťanství jako sektu.) 132

133 2. Podle některých křesťanů relativně nová, spíše menší náboženská společnost, buď výslovně mimo křesťanství, nebo odmítající pojetí křesťanství jimi preferované. V této souvislosti bývají označováni za sektáře např. adventisté, letniční křesťané jako celek, kvakeři, Křesťanská věda, Obec křesťanů, případně antroposofie, a někdy také (zejména evropští) buddhisté, hinduisté, taoisté, někdy i muslimové. 3. Náboženská společnost, v níž převládají tendence jako autoritářství, uzavřenost, fanatismus, nesnášenlivost, selekce informací apod. 4. Náboženská společnost, která svým stoupencům škodí, obvykle takzvaným vymýváním mozku. (Kolem toho ale zřejmě koluje mnoho pověr. Je nesnadné to exaktně potvrdit. Z téhož bývají recipročně obviňovány i některé antisektářské aktivity.) Dále do této skupiny patří náboženské společnosti s násilnými, popř. vražednými či sebevražednými tendencemi. Na území ORP Přerov nebyl ani v jednom ze sledovaných školních let zjištěn výskyt negativního působení sekt na děti. Graf 51: Negativní působení sekt Vyhodnocení (dílčí): Přesto, že v území nebyl zaznamenán žádný případ negativního působení sekt, je tato otázka neopomenutelná. Do této oblasti mohou být děti vtaženy především díky vlivu svých rodičů, vzhledem k tomu, že se jedná o věkovou skupiny spadající do vývojového období předškolního věku až staršího školního věku. Mění se přístup dítěte, a to od prvotního rozlišení toho, co je dobré a co špatné chování, přes bezvýhradné přijetí náboženských dogmat až po přechod od slepé vůči autoritám k požadování důkazů, tedy od názorové závislosti k nezávislosti. V prostředí sekt může tato přirozená potřeba vyústit až v úplný rozchod dítěte s daným náboženstvím, potažmo s rodinou

134 SKUPINA 7: SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Sexuální rizikové chování je souborem projevů chování, které doprovázejí sexuální aktivity a současně vykazují pro jedince rizika v různých oblastech (zdravotní, sociální atd.). Lze sem zařadit např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti, výrazně promiskuitní chování, rizikové sexuální praktiky, kombinace užívání návykových látek a rizikového sexu, sexuální zneužívání ve všech jeho formách, zveřejňování intimních fotografií na internetu či jejich zasílání mobilním telefonem apod. 25 Z níže uvedeného grafu vyplývá, že tento jev má v území ORP rostoucí trend. Nejedná se o konstantní nárůst. Zatímco v roce 2011/2012 bylo zaznamenáno 6 případů, v následujících dvou školních letech se počet držel na poloviční hodnotě. V roce 2014/2015 dochází k opětovnému nárůstu na výchozí hodnotu. V posledním sledovaném roce se počet výskytu sexuálního rizikového chování zvyšuje o jednoho žáka, a to na 7. Graf 52: Sexuální rizikové chování Vyhodnocení (dílčí): Je dobré, pokud je možná spolupráce s rodiči. V tomto případě lze, podle závažnosti, řešit vzniklou situaci buď na půdě školy (kde je zastoupena kromě rodičů také instituce školy, například učitelem, případně je přítomen mediátor probíhajícího procesu např. školní psycholog), nebo ve složitějších případech zprostředkovat kontakt rodičů se specializovaným pracovištěm, které nabízí psychologické, terapeutické a poradenské služby rodinám a jejich jednotlivým členům nacházejícím se v obtížné životní situaci

135 V případě, že rodiče nemají zájem řešit situaci, je potřeba navázat spolupráci se školním metodikem prevence, výchovným poradcem, školním nebo klinickým psychologem, kteří by měli operovat s vlastní sítí důležitých kontaktů pro řešení nadstandardních problémů. Mimo výše uvedených 7 základních skupin sociologicko-patologických jevů z dotazníkového šetření vyplynulo, že se školy dále potýkají s následujícími problémy: 1) Ničení majetku školy 2) Odmítání práce/výhružky učiteli 3) Krádeže 4) CAN, zanedbání povinné péče Ad 1) Otázka ničení školního majetku náleží do skupiny 1 (agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus, xenofobie, homofobie). Vandalismus ve školním prostředí se projevuje ničením školního majetku nebo jeho poškozováním a ničením majetku ostatních žáků a žákyň, případně dalších členů školní komunity. Nejrizikovější čas co do četnosti případů vandalismu je rozhodně přestávka mezi vyučovacími hodinami nebo přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. Ve sledovaném období došlo k 350 % nárůstu výskytu případu ničení majetku ve školách zapojených do dotazníkového šetření. Celkový počet ve školním 2015 / 2016 činil 9 případů. Graf 53: Ničení majetku školy Vyhodnocení (dílčí): Eliminace jevu v této době pomocí situačních opatření je možná, a to následujícím způsobem: 135

136 a) Fyzický dohled nad žáky a žákyněmi jedním ze způsobů kontroly jevu je vykonávání přímého fyzického dohledu (tedy tzv. dozor ). Přítomnost dospělé osoby na rizikovém místě komplikuje provedení útoku proti věci a řadu vandalů odradí. b) Vnitřní kamerové systémy - umisťování kamerových systémů do škol není vítanou aktivitou pro Úřad pro ochranu osobních údajů, pro některé rodiče a zástupce pedagogické veřejnosti. Učitelky, učitelé a školští manažeři a manažerky se na tento technický prostředek obvykle dívají jinak. Prostor střežený kamerou je z hlediska vandalismu zcela bezpečný prostor. c) Organizované přestávkové aktivity někteří žáci a žákyně, kteří nevědí, co by měli o přestávce dělat, vyplňují tuto prázdnotu násilím vůči věcem. d) Místa k sezení - nejrůznější sedací kouty, lavičky, židle v rozích apod. umožňují vykonávání další přirozené činnosti, tedy posezení s přáteli a nezávazné rokování. Ad 2) Odmítání práce / výhružky učiteli Chování dnešních dětí překračuje všechny myslitelné hranice. Potrestat drzé žáky je prakticky nemožné, spolupráce s rodiči obtížná. Své potomky omlouvají nebo je rovnou v agresivním vystupování vůči učiteli podpoří. Takové hlasy zaznívají z úst pedagogů čím dál častěji. Stejně jako odpovědi kolegů, nadřízených i rodičů: Když nejste schopni žáky zvládnout, neučte. 26 Počet výskytů uvedených jevů v ORP byl v roce 2011 / 2012 celkem 11. V příštím školním roce narostl počet o jeden případ. Následoval více než 80% skok na 22 případů. V roce 2014 / 2015 dosáhla hodnota dokonce 40, což je opět cca 80 % nárůst oproti předchozímu roku. V posledním sledovaném roce došlo k 62,5 % poklesu na 15 výskytů. Graf 54: Odmítání práce / výhružky učiteli

137 Vyhodnocení (dílčí): V pozadí přibývajících případů šikany učitelů žáky obecný, celospolečenský problém nedodržování pravidel, chybějících mantinelů a vytváření jakýchsi nafukovacích hranic, s nimiž se dá úspěšně účelově manipulovat. Proklamovaná občanská svoboda se často nepojí s občanskou odpovědností. To, že každý je odpovědný sám za sebe, často chápeme tak, že má právo o sobě rozhodovat bez ohledu na cokoli. Děti jsou vychovávány k tomu, že mají svá práva, říká se jim, co všechno si nemají nechat líbit, málokdy se přitom zdůrazňuje druhá stránka věci respektování pravidel a hranic. Je na ně přenášena odpovědnost za sebe sama, aniž by bylo bráno v potaz, zda jsou na to dostatečně sociálně a citově zralé. 27 Ad3) Krádeže Krádež je takové jednání, při kterém se někdo zmocní věci, která není jeho a to za účelem si ji ponechat, používat ji apod., aniž by s tím majitel věci souhlasil, nebo o tom byl informován. Drobné krádeže se vyskytují ve všech školách a všech stupních vzdělávací soustavy. Stejně jako v předchozím případě, jsou důvody tohoto chování různé a pro vypořádání se s daným jevem je nutné se jimi vždy v konkrétním případě zabývat. 28 Počet krádeží ve sledovaných 5 letech byl relativně konstantní. V prvním roce byl zaznamenán jeden případ, po následujících dvou letech, ve kterém byly zjištěny 2 případy krádeže, následoval rok, který byl tohoto jevu prost. V posledním školním roce (2015 / 2016), který byl sledován, byly opět zjištěny 2 krádeže. Graf 55: Krádeže chovani.pdf 137

138 Vyhodnocení (dílčí): Přesto, že počet případů byl nevysoký, je nutné pracovat s tímto jevem, zejména v oblasti prevence. Děti by si měly vědomy toho, co je to krádež, že se jedná o protiprávní jednání. Školní řád by měl obsahovat sankce, které škola použije v případě, že se někdo dopustí krádeže. Důležitá je komunikace a náležité prošetření nastalé situace. Je nutné zabývat se každou zjištěnou krádeží. Důležitá je také komunikace s rodiči, která by měla následovat po precizním zjištění všech okolností krádeže. 29 Ad 4) CAN, zanedbání povinné péče Posledním zjištěným jevem bylo CAN (zkratka Child Abuse and Neglect, syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte) Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - CHILD ABUSE AND NEGLECT). Jde o jakoukoliv formu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naší společnost nepřijatelná. Statistiky uvádějí, že CAN v ČR trpí v současné době 1-2 % dětské populace, což představuje tisíc dětí. Dítě nejčastěji poškozují jeho rodiče a další členové rodiny, pokud jsou k dítěti necitliví a bezohlední a pokud je podřizují nebo využívají k uspokojení vlastních potřeb. Takové chování můžeme chápat jako zneužití fyzické síly nebo psychické nadřazenosti a moci dospělého nad podřízeným a závislým dítětem. 30 V prvních dvou sledovaných letech nebyl zaznamenán žádný výskyt tohoto jevu. Ve školním roce 2013 / 2014 byl zaznamenán 1 případ zanedbání povinné péče. V následujícím roce to byly případy dva. V roce 2015 / 2016 pokles na jeden případ. 29 chovani.pdf chovani.pdf 138

139 Graf 56: CAN, zanedbání povinné péče Vyhodnocení (dílčí): V ORP Přerov byl tento jev zaznamenán pouze sporadicky, což nesnižuje jeho závažnost. Školy a školská zařízení jsou spolu se zdravotnickými zařízeními těmi subjekty, které případy týrání, zneužívání či zanedbávání dítěte oznamují příslušným úřadům nejčastěji. Pedagogové jsou navíc od lékařů ještě v užším průběžném kontaktu s dětmi. Učitelé jsou hned po rodičích dítěti nejblíže. A pokud pedagog vyučuje dítě, které je pravděpodobně týráno, může sehrát klíčovou roli při zamezení dalšímu týrání může mu pomoci zbavit ho dalšího fyzického nebo psychického týrání a může mu dokonce někdy zachránit i život. 31 Závěr sociologicko-patologické jevy: Do dotazníkového šetření týkajícího se problematiky sociologicko-patologických jevů na školách ORP Přerov bylo zapojeno celkem 29 respondentů. Byly zjišťovány počty výskytu jednotlivých jevů: 1. agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus, xenofobie, homofobie, 2. záškoláctví, 3. závislostní chování (užívání všech návykových látek, netolismus, gambling), 4. rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů, 5. spektrum poruch příjmu potravy, 6. negativní působení sekt, 31 chovani.pdf 139

140 7. sexuální rizikové chování. Nad rámec tohoto základního výčtu sociologicko-patologických jevů byl respondenty zvlášť vymezen výskyt případů týkajících se: ničení majetku školy; odmítání práce/ výhružky učiteli; krádeže a CAN, zanedbání povinné péče). Nejvyšší hodnoty, byly zaznamenány u agrese - ve školním roce 2015 / 2016 celkem 174 případů a celkový nárůst 48 % oproti prvnímu sledovanému roku (2011 / 2012). Následovalo záškoláctví. V roce 2015 / případů. Celkově 44% nárůst oproti prvnímu sledovanému roku (2011 / 2012). Naopak početně nejméně, i když s rostoucím trendem byl zastoupen jev spektrum poruch příjmu potravy, jehož hodnota začínala v 1. sledovaném roce na nule a s každým dalším školním rokem se zvyšovala o jeden další případ. Druhým, příliš nepočetným jevem s rostoucím trendem, byl CAN, zanedbání povinné péče. Z původní 0 se počet zvýšil na 1-2 dle sledovaného roku. V souhrnu lze říct, že u veškerých sledovaných jevů byl zaznamenán rostoucí trend. Výjimku představovalo pouze závislostní chování, kde došlo k 54% poklesu z 26 na 12 případů (porovnání let 2011 / 2012 a 2015 / 2016). V případě výskytu krádeží byl stav relativně konstantní. Hodnota oscilovala mezi hodnotami 0-2 výskytů. Jevem, který nebyl v ORP při šetření vůbec zaznamenán, bylo negativní působení sekt Výskyt sociálně vyloučené lokality Sociálně vyloučené lokality Přerov: - ulice Kojetínská, Tovačovská, Husova, Škodova, Denisova, částečně Gen. Štefánika - jednotlivé bytové domy v Přerově: Kainarova 12, Jižní čtvrť II/5, II/13 - ubytovny na území města Přerova: 140

141 Tabulka 72: Seznam... Azylový dům pro matky s dětmi ul. 9. května 107, Přerov I-Město, Přerov ARMÁDA SPÁSY FITNESS AVE Jiří Pechál LGD Přerov Michaela Sasáková Na Čáře První ubytovací, s. r. o. Ubytovna Pavel Mirga Ubytovna BERNARD Ubytovna DONA Ubytovna Jaroslav Rybka Ubytovna CHEMIK (První KPU s. r.o.) Ubytovna CHEMIK 2 Nádražní 2810/2, Přerov I-Město, Přerov Dluhonská 2426/90, Přerov I-Město, Přerov Škodova 2238/4, Přerov I-Město, Přerov Škodova 752/1, Přerov I-Město, Přerov Kojetínská 2288/3, Přerov I-Město, Přerov Kojetínská 910/13, Přerov I-Město, Přerov Dluhonská 2935/94, Přerov I-Město, Přerov Kojetínská 358/71, Přerov I-Město, Přerov Čechova 1672/14, Přerov I-Město, Přerov Hranická 157/23, Přerov II-Předmostí, Přerov Velké Novosady 1573/13, Přerov I-Město, Přerov Velké Novosady 1571/11, Přerov I-Město, Přerov Marek Rybka, Miluše Sasáková Ubytovna na Tovární Magion Holding, s. r. o. Ubytovna pro bezdomovce Ubytovna SP CENTRUM UMZ, s. r. o. ZAKOMONT, s. r. o. Tovární 1204/3, Přerov I-Město, Přerov U výstaviště 1269/12, Přerov I- Město, U výstaviště 1273/14, Přerov Dluhonská 2926/100, Přerov I-Město, Přerov Dluhonská 2942/102, Přerov I-Město, Přerov Dluhonská 2418/110, Dluhonská 2417/112, Přerov I Město, Přerov 141

142 Sociálně vyloučená lokalita Kojetín V současné době se sociálně vyloučená lokalita na území města nenachází. Žije zde přibližně 300 sociálně vyloučených občanů, kteří v 60 domech žijí na území celého města. Domy jsou z 80 % ve vlastnictví města. Ve města neprobíhá realizace integrační politiky, existuje jen snaha předejít koncentrování sociálně slabých a tím vzniku sociálně vyloučené lokality. Další tendenci je zamezit vzniku soukromých ubytoven pro chudé. Město zaznamenává neustálý příliv obyvatelstva s nízkým sociálním statusem. V Kojetíně i okolí je poměrně vysoká nezaměstnanost a málo pracovních příležitostí pro nízko kvalifikované obyvatele SVL. Jejich největším zaměstnavatelem je město v rámci institutu VPP. Většina dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí navštěvuje ZŠ vyučující podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která realizuje řadu inkluzivních opatření (přípravná třída, asistenti pedagoga, projekt Centra podpory inkluzivního vzdělávání). Pomoc sociálně vyloučeným zde poskytuje zejména velmi dobře fungující Charita Kojetín (terénní programy, sociálně aktivizační služby, Azylový dům, rodinný klub Maria, volnočasové aktivity pro děti, doučování) a také Člověk v tísni o.p.s. (terénní programy) Sociální a další služby zaměřené na děti, mládež a rodiče (nízkoprahové kluby, odpolední kluby, rodinná centra, mateřská centra, atd.) Přerov: Tabulka 73: Sociální a další služby zaměřené na děti, mládež a rodiče poskytované v regionu Sociální a další služby zaměřené na: DĚTI, MLÁDEŽ a RODIČE poskytované v regionu (nízkoprahové kluby, odpolední kluby, rodinná centra, mateřská centra, atd.) Název (poskytovatele, klubu,..) a sídlo Služba, která je poskytována Kontakty Člověk v tísni, o.p.s. 1. Sociálně aktivizační služby Šafaříkova 635/24, Praha 2-Vinohrady, 120 pro rodiny s dětmi 00 Praha 2 cíl. skupina: rodiny s místo poskytování: Komenského 840/15, Přerov I-Město, dítětem/dětmi věk.kategorie: bez omezení věku kapacita: 16 jedná se o maximální okamžitou kapacitu (maximální kapacita pracovníka pro přímou práci s klientem je 10 klientů, se kterými aktivně spolupracuje) 142

143 Oblastní charita Přerov sídlo: 9. května 1925/82, Přerov I-Město, Přerov 2 Místo poskytování: Kojetínská 1946/38, Přerov I-Město, SOS dětské vesničky, z.s. Sídlo: Revoluční 764/17, Praha 1-Staré Město, Praha 1 Místo poskytování: Žerotínovo nám. 163/12, Přerov I-Město, Armáda spásy v ČR, z.s. sídlo: Petržílkova 2565/23, Praha 13- Stodůlky, Praha 58 místo poskytování: 9. května 2481/107, Přerov I-Město, Terénní programy cíl. skupina: osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách věk. kategorie: Služba je poskytována od 18 let kapacita: 23 jedná se o maximální okamžitou kapacitu (maximální kapacita pracovníka pro přímou práci s klientem je 20 klientů, se kterými aktivně spolupracuje) 1. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi cíl. skupina: rodiny s dítětem/dětmi věk. kategorie: 0-64 let kapacita: ambulantní forma - 15 uživatelů/terénní forma- 18 uživatelů 2. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež cíl. skupina: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy věk. kategorie: 0-64 let kapacita: ambulantní forma - 15 Okamžitá denní kapacita klientů činí 15. Aktivit mimo zařízení se může zúčastnit více jak 20 klientů. Od bude okamžitá denní kapacita 20 klientů (za předpokladu přítomnosti 4 pracovníků). 1. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmicíl. skupina: rodiny s dítětem/dětmi věk. kategorie: 0-80 letkapacita: ambulantní forma - 63 (uvedený počet je denní kapacita služby)terénní forma - 36 (uvedený počet je denní kapacita služby) 1. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež cíl. skupina: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy věk. kategorie: děti let kapacita:

144 Centrum Dominika Kokory, příspěvková organizace sídlo: Kokory 54, Kokory 2. Azylové domy cíl. skupina: osoby bez přístřeší věk. kategorie: 0-64 let kapacita: počet lůžek Sociální služba je poskytována zletilým ženám s nezaopatřenými dětmi do 18 let (v případě nezaopatřenosti do 26 let) a těhotným ženám v nepříznivé sociální situaci. 1. Domovy pro osoby se zdravotním postižením cíl. skupina: osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením věk. kategorie: od 3 let - bez omezení věku kapacita: 153 Zařízení v Kokorách: dospělé ženy s mentálním postižením i s možnými přidruženými kombinovanými vadami (fyzické i smyslové), ženy mobilní i imobilní. Zařízení v Dřevohosticích: osoby mužského pohlaví s mentálním postižením od 3 let věku, které jsou závislé na pomoci a podpoře jiné fyzické osoby i s možnými přidruženými kombinovanými vadami (fyzické i smyslové), mobilní i imobilní. Duševní zdraví, o.p.s. Sídlo: nám. Přerovského povstání 2803/1, Přerov I- Město, Sociální rehabilitacecíl. skupina: osoby s chronickým duševním onemocněním věk. kategorie: letkapacita: 12 Počet 12 klientů je okamžitá kapacita skupinová, celková kapacita služby - celkový počet uzavřených smluv k danému dni je 65, denní kapacita není nastavena. Služba je určena osobám s chronickým duševním onemocněním ve věku od 16 do 80 let, které podstoupily psychiatrickou léčbu, nebo se podrobují ambulantní psychiatrické léčbě, a které chtějí řešit svou 144

145 stávající nepříznivou sociální situaci. Služba není určena pro osoby v akutní fázi psychického onemocnění, které vyžadují hospitalizaci nebo pobyt v pobyt. zařízení s celodenní péčí. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR sídlo: Krakovská 1695/21, Praha 1-Nové Město, Praha 1 místo poskytování: Čechova 2, Přerov 1. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi cíl. skupina: osoby se zrakovým postižením věk. kategorie: let kapacita: 20/ denní kapacita Kamila Hošková, DiS. prerovodbocka@sons.cz TyfloCentrum Olomouc, obecně prospěšná společnost sídlo: I. P. Pavlova 184/69, Nová Ulice, Olomouc 9 místo poskytování: Čechova 2, Přerov 2. Odborné sociální poradenství cíl. skupina: osoby se zrakovým postižením věk. kategorie: let kapacita: 4/ denní kapacita 1. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi cíl. skupina: osoby se zrakovým postižením věk. kategorie: 15 - bez omezení kapacita: 4 uživatelé Spolusetkávání Přerov, z.ú. Sídlo: Kosmákova 2324/46, Přerov I-Město, Sociální rehabilitace cíl. skupina: osoby se zrakovým postižením věk. kategorie: 15 - bez omezení věku kapacita: 4 uživatelé 1. Denní stacionářcíl. skupina: osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením věk. kategorie: letkapacita: 20 Denní kapacita služby je 20 osob

146 Jsme tady, o.p.s. Sídlo: Sokolská 520/26, Přerov I-Město, Přerov 2 o.s. KAPPA-HELP sídlo: nám. Přerovského povstání 2803/1, Přerov I-Město Centrum pro rodinu a děti Přerov, z.s. Sídlo: Dluhonská 1481/91, Přerov Místo poskytování: Sušilova 24, Přerov 1. Centra denních služeb cíl. skupina: osoby s kombinovaným postižením věk. kategorie: let kapacita: 8 1. kontaktní centra cíl. skupina: osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách věk. kategorie: Kontaktní centrum poskytuje služby anonymně, klientům od 15 let. kapacita: denní kapacita =20 2. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež cíl. skupina: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách etnické menšiny věk. kategorie: let. kapacita: denní kapacita =20 3. Terénní programycíl. skupina: osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách věk. kategorie: od 15 letkapacita: Okamžitá kapacita počtu klientů: 4 (skupinová práce), 1 (individuální práce). Denní kapacita: 15 klientů. Pozn.: 0-20 klientů, které se podaří kontaktovat během dne v jejich přirozeném prostředí; nelze určit délku kontaktu, intervence jsou různé. Někdy se jedná pouze o podání informací, které může trvat 10 minut, jindy jde o delší intervenci. Nabízí pomoc a podporu dětem a rodinám, které se nacházejí v nepříznivé životní situaci. psychologické poradenství pro dítě a rodinu psychoterapie dětí (terapie hrou) i dospívajících

147 kurz Filiální terapie pro rodiče - trénink rodičovských zručností rodinné konference, asistovaný kontakt, doučování dětí Počet registrovaných členů: 3 Počet aktivních členů: 3 DUHA Klub Rodinka sídlo: tř. 17. listopadu 277/16, Přerov Místo poskytování: Želatovská 12 Rodinné centrum Sluníčko sídlo: Sokolská 26, Přerov Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z.s. Klub Korálek sídlo: Náměstí Svobody 4, Přerov KROUŽEK - Spolek sluchově a komunikačně znevýhodněných Sídlo: Na Loučkách 3, Přerov Posláním organizace je podpora rodin s dětmi, které se ocitnou v ohrožení, řeší obtížné životní situace. Počet registrovaných členů: 130 Počet aktivních členů: 35 Rodinné centrum Sluníčko v Přerově, zapsaný spolek (dále jen RC Sluníčko, dříve MC Sluníčko) nabízí útulné prostory pro setkávání rodičů s malými dětmi. Zprostředkovává vzdělávací a poradenské aktivity pro rodiče a děti, podporuje zdravé fungování rodin a pomáhá rodinám neúplným. Snaží se o aktivní využití volného času stráveného na mateřské dovolené. Pomáhá maminkám s hlídáním a výchovou jejich dětí. Počet registrovaných členů= 35 zdrav. postižených dětí z toho 17 členů plně imobilních Klub pracuje s dětmi i jejich rodiči. Počet registrovaných členů: 34 Počet aktivních členů: tel.: slunicko.mc@seznam.cz Kojetín: Rodinný klub Maria (dále jen RKM) Představuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi je registrovanou sociální službou Charity Kojetín od 26. července 2007 pod identifikačním číslem Od 1. ledna 2011 poskytuje Rodinný klub Maria sociální služby na základě veřejné zakázky Zajištění poskytování sociálních 147

148 služeb v Olomouckém kraji sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Projekt je financován z dotací Evropského sociální fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Posláním RKM je formou terénních a ambulantních služeb podporovat, pomáhat a sociálně aktivizovat rodiny s dětmi, které se ocitly v nepříznivé situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Služby jsou poskytovány v Kojetíně a okolí, aby byly zajištěny základní funkce rodiny. Služby jsou určeny sociálně znevýhodněným rodinám s dětmi (dítětem) do 18 let. Za sociálně znevýhodněné rodiny považujeme rodiny, v nichž se vyskytují sociálně nežádoucí jevy (např. nezaměstnanost, zadluženost, nízké příjmy, problémy ve výchově dětí, jakékoliv formy závislosti, vyčlenění mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace apod.). Služby neposkytuje rodinám bez dětí (dítěte) do 18 let, rodinám s dětmi, které nejsou sociálně znevýhodněné (tedy rodinám, v nichž se nevyskytují sociálně nežádoucí jevy) a jednotlivým osobám, které netvoří rodinu s dětmi do 18 let. Rodinný klub Maria nabízí uživatelům tyto základní činnosti podle 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (např. podpora při vedení domácnosti, pomoc při hospodaření, pomoc při jednání na úřadech, ve školách, pomoc školákům při psaní domácích úkolů, doučování, volnočasové aktivity, akce pro rodiny s dětmi apod.), - zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (např. s lékaři (povinné očkování, prohlídky), se školami (poradenství při volbě povolání) apod.), - sociálně terapeutické činnosti (např. pomoc při získávání praktických dovedností při hledání zaměstnání (příprava na pracovní pohovory, dovednost napsat životopis či žádost o pracovní místo atd.), pomoc při získávání dovedností pro volbu vhodného povolání apod.), - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (např. informování o nárokových a nenárokových sociálních dávkách, pomoc s vypisováním formulářů a žádostí (sociální dávky, splátkové kalendáře), právní poradenství, pomoc při hledání zaměstnání prostřednictvím internetu apod.). Všechny služby jsou poskytovány bezplatně. (zdroj: Azylový dům pro matky s dětmi Sociální služba poskytovaná dle 57 zákona č. 108/2006 Sb.: Azylové domy je registrovanou sociální službou Charity Kojetín pod identifikačním číslem Posláním Azylového domu pro matky s dětmi v tísni je pomoci matkám s dětmi a těhotným ženám v tíživé životní situaci spojené se ztrátou přístřeší překlenout jejich obtížné životní období a podpořit je při návratu do běžného života. Ženám je pomoženo při zajištění stravy, poskytnuto ubytování, a to maximálně po dobu 1 roku a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 148

149 Cílem služby je: - zajistit uživatelkám a jejich dětem bezpečí a zázemí po dobu, kterou nezbytně potřebují ke zvládnutí své nepříznivé situace, - zvýšit povědomí uživatelek o možnostech řešení jejich situace, jejich právech a povinnostech, - zlepšit schopnost uživatelek účinně řešit své problémy (v oblasti sociální, materiální, finanční, vztahové, psychické apod.), - usnadnit a zprostředkovat přístup uživatelek i jejich dětí k pomoci dalších odborníků (lékaře, psychologa, právníka apod.), - rozvinout a posílit schopnost uživatelek vytvářet podmínky pro zdravý fyzický a psychický vývoj svých dětí a vést vlastní domácnost, - zvýšit soběstačnost uživatelek natolik, že po opuštění zařízení budou schopny sobě a svým dětem zabezpečit život nezávislý na naší službě. Služba je pobytová, poskytovaná nepřetržitě. Úhrada za pobyt je stanovena v souladu s nařízením vlády Vyhlášky č. 505/2006 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí (ceník je k dispozici na stránkách Charity Kojetín). (zdroj: Návaznost na dokončené základní vzdělání (provázanost s KAPEM) Prioritizace potřeb MAP ORP Přerov pro rozvoj předškolního a základního školního vzdělávání je koncipována tak, aby došlo k přímému provázání aktivit v tématech relevantních i pro Krajský akční plán Olomouckého kraje (KAP), přičemž provázanost aktivit je realizována oboustranně, protože v rámci přípravy KAP byly zpracovány i výstupy z Analýzy potřeb škol základních a mateřských. Dotazníkového šetření realizovaného MŠMT se v Olomouckém kraji zúčastnilo 95,1 % základních škol a 89,6 % mateřských škol. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že výše hodnocená témata jsou významná i pro základní a mateřské školy v ORP Přerov. Společná témata zajišťující provázanost MAP ORP Olomouc a KAP jsou: 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků o oblasti vědy a technologií polytechnické vzdělávání 3. Kariérové poradenství v základních školách Olomoucký kraj prostřednictvím realizace KAP plánuje významné posílení podpory polytechnického vzdělávání a zapojení žáků a studentů do činností a aktivit podporujících rozvoj polytechnického vzdělávání a podpory rozvoje podnikavosti a iniciativy. Z toho důvodu je potřebné, aby tyto aktivity byly akcentovány i na úrovni základního vzdělávání, a to jak ve formálním, tak neformálním vzdělávání v ORP Přerov. Cílem je připravit žáky již na úrovni základního školství, aby byli vybaveni potřebnými 149

150 vědomostmi a dovednostmi i pro potřebné profese v oborech technických a přírodovědných, příp. získali potřebné charakteristiky umožňující jim v budoucnu realizovat samostatné podnikání. Významnou roli v těchto oblastech budou hrát rovněž výchovní/kariéroví poradci, kteří by měli vhodným způsobem dokázat identifikovat a rozvíjet individuální předpoklady jednotlivých žáků Vazby na středoškolské vzdělání Analýza vazeb na SŠ aktualizované tabulky a grafy Počet respondentů: 25 Celkový počet žáků přijatých k středoškolskému studiu během let 2011 / / 2016 poklesl o 9,2 %. Tabulka 74: Počet žáků přijatých ke středoškolskému vzdělávání Počet žáků přijatých ke středoškolskému vzdělávání v daném školním roce Druh střední školy učiliště gymnázia obchodní akademie průmyslové školy pedagogické školy zemědělské školy zdravotnické školy Ostatní Celkem Graf 57: Počet žáků přijatých ke středoškolskému vzdělávání 150

151 Graf 58: Počet žáků přijatých ke středoškolskému vzdělávání v daném školním roce Důležitost propojení přípravy základního a středního vzdělávání je dána zejména tím, že nejvíce žáků základních škol pokračuje po ukončení základního vzdělávání ve studiu na středních školách a středních odborných učilištích. V roce 2015 dokončilo dle údajů Výroční zprávy o stavu vzdělávací soustavy Olomouckého kraje základní vzdělání žáků, z toho 479 žáků pokračovalo na středních školách (bez gymnázií), na odborná učiliště bez maturity bylo přijato 228 žáků. Na gymnázia z 9. tříd bylo přijato 216 žáků. Nejmenší počet žáků ve sledovaném období pokračoval ve studiu na 151

152 konzervatoři. Na víceletá gymnázia bylo přijato 224 žáků, z celkového počtu bylo z 5. třídy přijato 138 žáků a ze 7. tříd 86 žáků Možnosti uplatnění na trhu práce V současné době se projevuje velký nedostatek absolventů technických oborů středních škol. Polytechnické vzdělávání je třeba zavést a podpořit již u dětí mateřských a základních škol. Bylo by vhodné navázat spolupráci mezi základními a středními školami v rámci kraje. Většina žáků má zájem studovat spíše humanitní obory, což v konečném důsledku způsobuje nedostatek řemeslníků na trhu práce. Je třeba v dětech probudit zájem o řemeslo a navázat na tradici tzv. zlatých českých rukou. Je třeba pracovat i s cílovou skupinou rodičů, jelikož právě oni mohou ovlivnit budoucnost svých dětí. Okres Přerov patří mezi průmyslové oblasti, leží v centrální části kraje. Přes příznivé podmínky k rozvoji vykazuje v celorepublikovém srovnání poměrně vysoký PNO, který v polovině roku 2014 překonal dokonce i příhraniční okres Jeseník. To se pak opakovalo i v průběhu roku Na Přerovsku nezaměstnanost meziročně klesla o osob, což v procentuálním vyjádření bylo 20 %. Počet volných míst se zvýšil o 82 % (z 808 na 1 474) a zároveň klesl počet UoZ na 1 VM (z 11 na 5). K patřil Přerov stále k oblastem s vyšším indexem nezaměstnanosti ve srovnání s ORP Olomouc nebo ORP Prostějov. V Přerově činil PNO 8,6 %, k nejvyšším v ORP patří zejména Kojetín (9,7 %) nebo Lipník nad Bečvou (8,4 %). Co se týče uplatnění absolventů základních škol v ORP Přerov, kteří se nerozhodli pokračovat po ukončení povinného základního vzdělávání ve studiu na středním stupni školství, dle statistik Úřadu práce v Olomouci bylo v roce 2014 v Olomouckém kraji hlášeno uchazečů o pracovní místa s požadavkem základního vzdělání, volných míst bylo k dispozici 906, tudíž na 1 pracovní místo připadalo 11,1 zaměstnanců. Nicméně v roce 2015 to bylo již uchazečů a 2346 pracovních míst, tudíž situace byla příznivější, neboť na 1 pracovní místo připadalo 3,6 zaměstnanců. Statistiky roku 2016 nejsou dosud k dispozici, nicméně dle čtvrtletních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí je na Úřadu práce v okrese Přerov evidováno za 3. čtvrtletí 2016 celkem 356 pracovních míst, na které je vyžadováno ukončené základní vzdělání či vzdělání získané na praktické škole: 152

153 Tabulka 75: Nabídka volných míst v 3. čtvrtletí 2016 pro okres Přerov Zdroj: Statistika ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dostupné na Následující tabulka analyzuje podrobněji poptávku po jednotlivých profesích vykonávaných absolventy se základním vzděláním v okrese Přerov (3. čtvrtletí 2016): 153

154 Tabulka 76: Nabídka volných míst dle poptávané profese v 3. čtvrtletí 2016 pro okres Přerov Zdroj:Statistika ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dostupné na Z tabulky je patrné, že v ORP Přerov je nejvyšší poptávka po řemeslných oborech a po nekvalifikovaných pracovnících. Na trhu práce v rámci profesí se základním vzděláním dlouhodobě totiž chybějí obecně zejména dělnické profese, což lze vysvětlit výše uvedeným vyhýbáním se těmto profesím mladou generací, která nenahrazuje pracovníky odcházející do důchodu, což následně vede zaměstnavatele k nutnosti dovážení pracovní sily ze zahraničí. Dlouhodobě chybějí pracovní síly zejména ve strojírenství, elektrotechnice a stavebnictví. Vzhledem k malému zájmu žáků o technické obory není tato poptávka často dlouhodobě uspokojena. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů je také o zkušené řidiče mezinárodní kamionové dopravy, kteří komunikativně ovládají alespoň jeden světový jazyk, skladníky a další dělnické profese ve výrobních podnicích. Vysoká (a často dlouhodobě neuspokojená) je i poptávka po různých řemeslnících a určitých potravinářských profesích (např. řezník uzenář). 154

155 Zároveň je potřebné zdůraznit, že mladiství jsou z hlediska uplatnění na trhu práce problematickou skupinou, neboť jejich zaměstnatelnost je ovlivněna zejména legislativním omezením práce mladistvých a dále nabídkou volných pracovních míst pro tuto skupiny nezaměstnaných. Dalším důvodem je nedostatek praxe a pracovních zkušeností, nereálné představy absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo pracovním zařazení či neschopnost absolventů přizpůsobit se firemním pravidlům a v neposlední řadě absence vzorů s pracovními návyky v rodině. Z toho důvodu je potřebné vyvíjet nadále úsilí k nápravě výše popsaných skutečností, a to v případě těchto profesí již na úrovni základního vzdělávání. 1.2 Specifická část analýzy Témata MAP v řešeném území 32 Zřizovatelé škol a školských zařízení začleněných do území ORP Přerov plánovali v předchozím období své investiční akce zejména směrem k realizaci energeticky úsporných opatření na budovách, v nichž jmenované organizace působí. Součástí těchto investic byly výměny oken za plastová, zateplování plášťů budov a rekonstrukce jejich střech. Investiční akce měly za cíl snížit provozní náklady objektů škol, které tvoří významnou část rozpočtů měst a obcí. Pokud zřizovatelé škol získali finanční dotaci ze SFŽP ČR, museli se spolupodílet na většinou mnohamilionových investicích a z tohoto důvodu byly na dalších objektech sloužících pro potřeby školství realizovány jen nejnutnější opravy, údržba a havarijní stavy. Většina škol v našem ORP se potýká se zastaralým vybavením tříd, šaten, heren, ložnic a kabinetů a nemá dostatek finančních zdrojů na plošné investice do tohoto zařízení. Finanční prostředky chybí i v oblasti financované ze státních prostředků a z jejich přiděleného množství absolutně nelze pokrýt požadavky škol na moderní učební pomůcky. Smysluplným čerpáním finančních zdrojů uvolněných pro MAP ORP Přerov, může dojít k výraznému posunu úrovně materiálního i technického zabezpečení jednotlivých škol. Pro území ORP Přerov byly na základě analýzy současného stavu území, metaanalýzy národních i regionálních strategií a analýzy agregovaných dat MŠMT byly pro území ORP Přerov stanoveny oblasti: 32 Je nutné postupovat podle informací uvedených v Postupech zpracování MAP, tj. vycházet striktně z názvu a řešit povinná opatření, vybraná doporučená, průřezová a volitelná opatření MAP. Je však možno pro jejich různou úroveň obecnosti a průřezovosti více tématy odkazovat, ke kterému opatření dle Postupů MAP se téma váže. Lépe si definovat regionu a aktérům vlastní opatření a klíčová témata, která vyplynou ze zpracované analýzy a informací z území v tomto případě by nebyla opatření striktně pojmenována jako tomu je v první variantě, ale byla by pojmenována vlastním způsobem (informace týkající se problematiky povinných a dalších opatření dle Postupů zpracování MAP by byly zakomponovány v textu, tj. provazba na povinně řešená témata by byla zřejmá). 155

156 Opatření definovaná v jednotlivých tématech budou směřovat k realizaci jednotlivých strategických cílů. Těmto tématům pak odpovídají i nadefinované strategické cíle, které povedou k naplnění globálního cíle pro ORP Přerov: Cílová skupina Cílové skupiny: o o o o o děti mateřských škol žáci základních škol pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci mateřských a základních škol vedení dotčených škol zřizovatelé škol Zainteresovaní aktéři: 156