Dotazník veřejné konzultace

Transkript

1 SHRNUTÍ Dotazník veřejné konzultace Evropská komise vyhlásila od dubna do července 2015 všeobecnou veřejnou konzultaci ke směrnicím o ochraně ptáků a ochraně přírodních stanovišť. Konzultace se uskutečnila v rámci procesu shromažďování podkladů a názorů pro celkové zhodnocení účelnosti ("Fitness Check") uvedených dvou směrnic, které posoudí, zda je současný právní rámec přiměřený a vhodný ke svému účelu a také, nakolik tyto směrnice dosahují svých cílů. Konzultace proběhla online a skončila po dvanácti týdnech dne 26. července. Dotazník obsahoval 32 otázek, byl rozdělen na dvě části. Bylo možno odpovědět buďto jen na prvních 14 obecných otázek v části I, nebo na všech 32 otázek včetně 18 podrobnějších v části II (jež ovšem vyžadovaly větší obeznámenost s uvedenými směrnicemi). Všechny otázky poskytovaly možnost výběru z více odpovědí. Na závěr, u poslední volně položené otázky, mohli účastníci připojit doplňující poznámky k libovolnému tématu, ke kterému se chtěli vyjádřit podrobněji. Otázky byly formulovány takovým způsobem, aby byly získány názory a kvalitativní údaje postihující různé aspekty pěti základních kritérií hodnocení pro celkové zhodnocení účelnosti účelnosti, účinnosti, soudržnosti, relevanci a přidané hodnotě na úrovni EU, což bylo cílem této konzultace. Konzultace poskytne část podkladů pro celkové zhodnocení účelnosti 1. Tato zpráva z veřejné konzultace podává analýzu, která byla vypracována smluvním partnerem Evropské komise a která bude zapracována do jeho závěrečné zprávy založené na analýze všech podkladů shromážděných pro účely celkového zhodnocení účelnosti. Komise podává rozbor odpovědí na veřejnou konzultaci včetně všech doplňujících poznámek (viz kapitola 6) a výsledky této práce budou zapracovány do konečných závěrů všeobecného hodnocení účelnosti, jež sepíšou útvary Komise. Přehled respondentů Konzultace vzbudila nebývalý zájem ve všech 28 členských státech EU a dalších zemích. Celkem bylo odesláno odpovědí. To je největší množství odpovědí, jaké dosud Komise obdržela v rámci jedné online konzultace. Nejvíce odpovědí přišlo z Německa a ze Spojeného království (z každé z těchto zemí zhruba odpovědí), dále z Itálie (přibližně ), Španělska, Belgie, Nizozemska a Francie (z každé země zhruba odpovědí). 97 % respondentů odpovědělo pouze na část I dotazníku ( odpovědí). 3 % vyplnila také část II ( odpovědí). Většina odpovědí ( ) pocházela od jednotlivců odpovědí zaslaly organizace, z nichž více než polovinu (2 371 odpovědí) tvořily podniky. Mezi respondenty, kteří odpověděli pouze na část I dotazníku, a těmi, kteří vyplnili také část II, byl zaznamenán značný rozdíl z hlediska jejich motivace. 93 % respondentů, kteří odpověděli pouze na část I ( ), uvedlo, že se zajímají hlavně o přírodu nebo jsou v této oblasti činní. Mezi respondenty, kteří odpověděli na části I i II, byl rozptyl zájmů mnohem větší: jako svůj hlavní zájem 21 % z nich uvedlo myslivost, 19 % přírodu, 17 % lesnictví, 15 % zemědělství a 5 % vědu. 1

2 Různé zájmové skupiny uspořádaly nejméně dvanáct kampaní, jež nabádaly respondenty, jakým způsobem vyplnit dotazník. Jejich vliv na výsledky nebylo možné přesně určit, neboť ne všechny z těchto kampaní zveřejnily přehled doporučených odpovědí a někteří respondenti jimi mohli být ovlivněni, aniž by se řídili předepsaným souborem odpovědí. Jiní respondenti mohli uvést stejné odpovědi náhodně. Na odpovědích na část I dotazníku se projevila velmi vysoká podpora největší kampani: Nature Alert. Zorganizovalo ji konsorcium environmentálních nevládních organizací. Kampaň podpořila kladné hodnocení směrnic, nicméně poukázala na určité problémy s jejich prováděním. Radila respondentům pouze, jak odpovědět na část I dotazníku. Na svých internetových stránkách tato kampaň uvádí, že vygenerovala odpovědí (94 % všech odpovědí). Podle výsledků konzultace odpovědělo respondentů, neboli 92 % 2, přesně podle doporučení této kampaně, což svědčí o tom, že souhrnné odpovědi na část I ve velmi velké míře odrážejí názory podporované touto kampaní. Osoby, jež odpověděly prostřednictvím kampaně Nature Alert, uvedly, že jsou jednotlivci se zájmem o přírodu. Další významnou zaznamenanou kampaní je kampaň fóra Aktionsbündnis Forum Natur AFN, jež podle svých internetových stránek zastupuje zájmové oblasti zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybolovu. Kampaň podpořila kritický názor na uvedené na směrnice a doporučila odpovědi jak na část I, tak na část II dotazníku. Internetové stránky tohoto fóra neinformují, kolik odpovědí vyvolala. Z analýzy odpovědí však vyplývá, že respondentů odpovědělo shodně s doporučeními této kampaně, což představuje 1,1 % odpovědí na část I a 38,2 % na část II (94 %) odpovědí přišlo z Německa, 329 (5 %) z Rakouska a zbývajících 34 z jiných zemí. Hlavními zájmy uvedenými respondenty bylo zemědělství (1 758), lesnictví (1 821) a myslivost (1 793). Ačkoliv se ví o řadě dalších kampaní, jež byly vedeny, nebylo zatím možné odhadnout, kolik odpovědí vyvolaly. Odpovědi na část I dotazníku Všichni respondenti v této veřejné konzultaci ( ) odpověděli na 14 otázek v části I, jejichž zodpovězení bylo povinné z těchto odpovědí pocházelo od jednotlivců, od podniků, 824 od nevládních organizací a 817 od jiných organizací. Vládní instituce předložily 356 a výzkumné instituce 232 vyjádření. Definice těchto kategorií je uvedena ve zprávě. Celkově je zřejmé, že ve výsledcích části I se do značné míry odrážejí odpovědi doporučené kampaní Nature Alert. Analýza předložená v této zprávě, jež zkoumá odpovědi podle jednotlivých kategorií zúčastněných subjektů (jednotlivci, podniky, nevládní organizace atd.) a jednotlivých oblastí zájmu (příroda, myslivost, lesnictví atd.), však umožňuje posoudit, jak se jednotlivé zájmové skupiny názorově lišily. Velká většina respondentů na část I uvedla, že podle jejich názoru: směrnice o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť jsou důležité nebo velmi důležité pro ochranu přírody (98 %), strategické cíle a přístup stanovené v těchto směrnicích jsou vhodné nebo velmi respondentů uvedlo stejné odpovědi, jaké doporučovala tato kampaň. Z nich se zaregistrovalo jako jednotlivci, jejichž hlavní oblastí zájmu je příroda vzhledem k tomu, že tyto dvě odpovědi automaticky vyplňoval systém kampaně, lze z toho vyvozovat, že odpovědi zbývajících 326 respondentů byly shodné náhodou, nebo že tito respondenti na průzkum odpovídali samostatně, ale řídili se doporučeními kampaně.

3 vhodné pro ochranu přírody v EU (94 %), směrnice jsou účinné nebo velmi účinné při ochraně přírody (93 %), přínosy provádění těchto směrnic zdaleka přesahují náklady (93 %), ekonomické, sociální a kulturní aspekty a regionální a místní podmínky jsou při provádění směrnic zohledněny velmi dobře nebo dostatečně (v obou případech zhruba %), politika EU v oblasti životního prostředí přispívá ke splnění cílů obou směrnic (94 % souhlasí), politiky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova (93 %), energetiky (96 %) a dopravy (97 %) nepřispívají ke splnění cílů těchto směrnic, politiky v dalších oblastech 3 by mohly přispět více, tyto směrnice přinášejí výraznou přidanou hodnotu oproti tomu, čeho by mohlo být dosaženo v této oblasti právními předpisy na úrovni členského státu nebo regionu (93 %), směrnice mají výraznou přidanou hodnotu pro ekonomiku (93 %), směrnice přinášejí dodatečný sociální prospěch (95 %), nadále jsou zapotřebí právní předpisy EU na ochranu živočišných a rostlinných druhů a přírodních stanovišť (98 %). Jednotlivé kategorie respondentů se však názorově lišily. Zatímco většina jednotlivců se domnívala, že přínosy zdaleka přesahují náklady (94 % odpovědí jednotlivců), tři čtvrtiny (75 %) podniků uvedly, že podle jejich názoru náklady na provádění zdaleka přesahují přínosy. U podniků činných v odvětví zemědělství a lesnictví vzrostl tento podíl na 85 %. Podniky se od jednotlivců odlišovaly rovněž v názoru na ekonomické aspekty: o tom, že při provádění směrnic byly zohledněny ekonomické aspekty, bylo přesvědčeno 13 % podniků, zatímco jednotlivců 94 %. Co se týče relevance těchto směrnic, většina kategorií respondentů sice odpověděla, že jsou nadále zapotřebí (98 % jednotlivců, 89 % vysokoškolských nebo výzkumných institucí, 82 % nevládních organizací, 78 % vládních institucí nebo subjektů veřejného sektoru a 76 % ostatních organizací), ale většina respondentů z řad podniků (63 %) byla přesvědčena, že už v této oblasti právní předpisy EU nejsou zapotřebí. Odpovědi na část II dotazníku Zodpovězení 18 otázek položených v části II bylo dobrovolné a vyžadovalo větší obeznámenost s oběma směrnicemi. Pouze 3 % všech respondentů ( odpovědí z celkem odpovědí) odpovědělo na část I i část II těchto odpovědí pocházelo od jednotlivců, od podniků, 660 od nevládních organizací a 491 od ostatních organizací. Vládní instituce zaslaly 277 a výzkumné instituce 155 odpovědí. 249 odpovědí pocházelo od respondentů, kteří se registrovali jako ostatní. Ve srovnání s jinými zeměmi (14 %) uvedl větší podíl respondentů z Německa a Rakouska (44 %), že jejich hlavními oblastmi zájmu jsou zemědělství a lesnictví. To může být odrazem výše zmíněných kampaní, jako např. Aktionsbündnis Forum Natur AFN, jež různé zájmové skupiny organizovaly v dotčených zemích. Část II dotazníku, jak se zdá, poskytuje opačný názor na účelnost, účinnost, relevanci a soudržnost uvedených směrnic než část I. To může být dáno odlišným složením respondentů, kteří odpovídali na jednotlivé části dotazníku, a vlivem odlišných kampaní. 3 Rybolov a námořní záležitosti, soudržnost, průmysl a podnikání, změna klimatu, zdraví, výzkum a inovace.

4 Většina respondentů, kteří odpověděli na část II, se shodovala v názoru, že: správní náklady spojené s prováděním směrnic jsou vysoké (60 %), provádění směrnic je nedostatečně financováno (77 %), tento nedostatek finančních prostředků významně zpomalil pokrok (74 %), účinné prosazování, účinná koordinace na vnitrostátní úrovni, mezinárodní spolupráce, informovanost a poradenství veřejnosti do jisté míry přispěly k tomu, že směrnice úspěšně sloužily svému účelu (87 90 %), pokrok významně zpomalují tyto aspekty: nedostatečné zapojení zúčastněných stran (65 %), neúčinná koordinace na místní úrovni (62 %), mezery ve vědeckých poznatcích o živočišných a rostlinných druzích a přírodních stanovištích (61 %), znění směrnic není srozumitelné (54 %), neúčinná koordinace na úrovni EU (54 %), interakce s jinými právními předpisy a politikami EU způsobily neúčinnost do jisté míry (58 %) nebo do značné míry (27 %). V odpovědích na část II dotazníku se projevovaly názorové rozdíly v závislosti na kategorii zúčastněných subjektů, oblasti jejích zájmu a zemi původu: většina respondentů z řad podniků (79 %), jednotlivců (59 %) a vládních institucí (56 %) a polovina respondentů z jiných organizací nebo sdružení (50 %) byla toho názoru, že směrnice jsou do jisté míry účinné, zatímco většina nevládních organizací (52 %) a výzkumných institucí (53 %) byla přesvědčena, že směrnice jsou velmi účinné, většina respondentů z odvětví zemědělství a lesnictví (80 %) a rybolovu, rybářství a myslivosti (62 %) byla toho názoru, že směrnice nemají velký význam pro zachování biologické rozmanitosti Evropy, zatímco více než polovina respondentů z oblasti průmyslu (stavebnictví, těžební průmysl, doprava) byla přesvědčena, že pro to mají význam (54 %). Respondenti se zájmem o přírodu a životní prostředí byli rovněž obecně přesvědčeni, že směrnice mají velký význam (83 %), zatímco ve většině zemí byli respondenti toho názoru, že směrnice mají velký význam pro zachování biologické rozmanitosti Evropy, 69 % respondentů z Německa a 67 % respondentů z Rakouska bylo přesvědčeno, že směrnice pro to nemají velký význam. Takovouto odpověď doporučovala kampaň Aktionsbündnis Forum Natur AFN. Názory vyjádřené u závěrečné volně položené otázky K závěrečné volné otázce se vyjádřilo celkem respondentů (1,8 % z celkového počtu zaslaných odpovědí) z nich byli jednotlivci, 875 podniky, 449 nevládní organizace a 393 ostatní organizace. Vládní instituce zaslaly 143 a výzkumné instituce 101 komentářů. 149 respondentů odpovědělo v kategorii ostatní. Velká část komentářů (43 %) pocházela od respondentů se zájmem o přírodu a životní prostředí, následovaných s malým odstupem respondenty se zájmem o zemědělství, lesnictví, rybolov či myslivost nebo činnými v těchto oblastech (celkem 37 %). Podrobná analýza těchto příspěvků byla provedena pomocí náhodného stratifikovaného výběru komentářů. Stratifikace byla založena na kombinaci kategorie respondenta a hlavní oblasti zájmu a byl použit vzorek 10 % odpovědí z každé skupiny. Celkem analýza zahrnula odpovědí. Jedním z problémů, na nějž všechny kategorie respondentů (jednotlivci i organizace) ve vzorku komentářů nejčastěji poukazovaly, bylo špatné provádění nebo prosazování cílů směrnic. Komentáře měly různorodý charakter od obecných vyjádření o nedostatečném prosazování, kontrole nebo sledování ke konkrétnějším připomínkám ke špatné správě chráněných oblastí, k nedostatečné koordinaci nebo k nevhodnosti prováděných opatření.

5 Tento druh komentáře představovalo 23 % všech odpovědí ve vzorku. Dalším častým komentářem bylo, že směrnice jsou účinné a přispěly k ochraně přírody (17 % komentářů ve vzorku). Pokud jde o respondenty se zájmem o zemědělství, lesnictví, rybolov a myslivost nebo respondenty činné v těchto oblastech, 20 % odpovědělo, že nebyly dostatečně zohledněny sociální a ekonomické aspekty, že do provádění směrnic nebyli dostatečně zapojeni vlastníci a uživatelé pozemků jakožto odborníci na využívání či správu přírody nebo přírodních zdrojů (35 %). Dále často uváděli (20 % ve vzorku respondentů s těmito oblastmi zájmu), že směrnice o ochraně přírody se sebou nesou značné náklady, pokud jde o jejich provádění, přičemž tyto náklady pro tuto skupinu respondentů představují příliš velkou zátěž. Poukazovali také na to, že pravidla jsou někdy natolik komplikovaná, že je nelze provádět, že jsou pro ně nesrozumitelná (32 % odpovědí v tomto vzorku). Respondenti se zájmem o přírodu a životní prostředí nejčastěji uváděli, že problémy při provádění souvisejí s nedostatečným prosazováním (35 % ve vzorku této skupiny). Mnoho komentářů také uvádělo, že směrnice byly účinné (31 % ve vzorku komentářů od respondentů s těmito zájmy), a poukazovalo na nedostatek finančních a lidských zdrojů (12 %). 30 % komentářů v rámci této skupiny zdůraznilo, že směrnice mají přidanou hodnotu oproti vnitrostátním právním předpisům a že by měly nadále existovat.