6. LOGOPEDICKÁ PREVENCE A SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝ PŘÍSTUP K DĚTEM S VADAMI ŘEČI A)

Transkript

1 6. LOGOPEDICKÁ PREVENCE A SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝ PŘÍSTUP K DĚTEM S VADAMI ŘEČI A) Logopedie vymezení oboru, předmět a cíl péče B) Ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči preverbální a verbální vývoj C) Ústrojí respirační, fonační a artikulační D) Dyslalie E) OVŘ F) Vývojová dysfázie G) Koktavost a breptavost H) Palatolalie I) Dysartrie J) Diagnostika, diferenciální diagnostika, K) Speciálně pedagogická péče o děti v MŠ A) Logopedie vymezení oboru, předmět c cíl péče Def.: Vědní obor, který se zabývá výchovou, vzděláváním a komplexním rozvojem osob s NKS a předcházení (prevenci) tohoto narušení. NKS (narušená komunikační schopnost) zahrnuje stránku: a) verbální (všechny jazykové roviny) 1 b) neverbální (některé poruchy, např. koktavost se projevují i poruchou mimiky 2, gestiky 3 ) Předmět a cíl péče: Předcházení, vyhledávání, diagnostikování a odstraňování NKS a rozvoj komunikačních schopností. Organizace logopedické péče: - logopedi (kliničtí nebo speciální pedagog logoped) - asistenti logopeda (bak. studium) - pediatr - uč. MŠ - SPC pro děti s vadami řeči - logopedické třídy při MŠ nebo speciální MŠ B) Ontogeneze řeči (podle Sováka) 1. Stadium preverbálního vývoje (0-1 rok) - Období křiku (0-4m): - reflexní křik - emocionální křik (libost x nelibost) - broukání (kolem 3-4 měsíce) - Období žvatlání (5-8m): - pudové žvatlání: mlaskání, chrčení, podle toho, v jakém postavení mluvidla právě jsou, vznikají tak první nevědomé slabiky; - napodobivé žvatlání (8-10m): echolalické napodobování; - Období porozumění řeči (9-12m), 5-7 slov 2. Stadium vlastního řečového vývoje (1-5 let) - Stadium emocionálně volní (1-1a3/4): - citově zabarvené slabiky: MA-MA, TA-TA 1 Jazykové roviny: morfologicko-syntaktická (gramatika), lexikálně-sémantická (slovní zásoba), fonetickofonologická (zvuková stránka), pragmatická (uplatnění komunikač. schopností). 2 souhyby grimasy v obličeji. 3 součiny pohyby rukou. 1

2 - hraní si se slovy, - uvědomuje si, že zvuky (slova) mají význam: HAM, FUJ, PA-PÁ - Stadium egocentrické: ( slov) - opakuje to, co slyší - dvouslovné věty: MAMI HAM, DEME VEN - Stadium asociačně-reprodukční (2-2,5 let), asi 1000 slov - přenáší vlastnosti předmětů (všechno co má 4 nohy je HAF) - typická je otázka Co? (I. věk otázek) - začíná ohýbat slova, časovat, skloňovat, používat j. a mn. č. - srozumitelnost je asi 70 % - tvoří víceslovné věty - Stadium logických pojmů (3. roky), asi 1500 slov - otázka Proč? (II. věk otázek) - rozvíjí se transfer zažité zkušenosti přenese na jinou situaci a tvoří souvětí - prudký řečový rozvoj (nárůst slovní zásoby) - období fyziologických obtíží (dyslalie, koktavost) - reprodukuje krátkou básničku - Stadium intelektualizace řeči (4. roky) až 3000 slov - kvantitativní (slovní zásoba) i kvalitativní rozvoj (správná gramatika) - používání všech slovních druhů - dokáže vysvětlit funkci předmětů Po 6. roce: dozrává fonematický sluch C) Ústrojí respirační, fonační a artikulační Zvuky lidské řeči se tvoří mluvními orgány, k nimž patří: 1. ústrojí respirační (dýchací) 2. ústrojí fonační (hlasové) 3. ústrojí artikulační RESPIRAČNÍ ORGÁNY primární funkcí je dýchání (plíce, průdušky) sekundární funkce dítě se musí naučit způsobu dýchání při řeči; ÚSTROJÍ FONAČNÍ Výdechový proud prochází průdušnicí do hrtanu, kde jsou uloženy hlasivky. Výdechový proud může: a) procházet rozevřenými hlasivkami (hlasivky se nerozkmitají), nevzniká hlas (při artikulaci neznělých souhlásek (s, š, c, č, p, f, t, k, ch) ; b) procházet sevřenými hlasivkami, které se rozkmitají vzniká hlas a tvoří se samohlásky a souhlásky znělé (b, m, d, v, n, z, r, l, j, g, h). Hlas vzniká činností hlasivek a také resonancí vyvolanou v dutinách nadhrtanových (ty dávají hlasové zabarvení tembr). Výjimkou je tvoření české hlásky h, která se tvoří přímo v hrtanu a tvoření rázu (zvuku, který nemá grafický znak. Ráz vzniká prudkým rozražením hlasivek, sevřených a připravených k fonaci. Tomuto začátku se říká tvrdý hlasový začátek (ničí hlasivky). Při výslovnosti bez rázu, (pozvolné rozkmitání hlasivek na začátku fonace) hovoříme o měkkém hlasovém začátku. ÚSTROJÍ ARTIKULAČNÍ V resonančních dutinách nad hrtanem dochází k hlavnímu rozlišení zvuků řeči. Změnami v postavení dolní čelisti, jazyka, měkkého patra se mění velikost objemu resonančních dutin. Souhře jednotlivých mluvních orgánů při tvoření zvuků určitého jazykového systému se říká artikulace (článkování) hlásek. 2

3 D) Dyslalie (F80.0) Dyslalie je porucha výslovnosti jedné nebo více hlásek, které jsou tvořeny na nesprávném artikulačním místě nebo patologickým artikulačním mechanismem. Jedná se o VÝVOJOVOU VADU vznikla vývojem výslovnosti. Diagnostika dyslalie: je nutné rozlišit a) nesprávnou výslovnost mogilalie dítě hlásku ve slově vynechává paralalii dítě hlásku ve slově nahrazuje b) vadnou výslovnost (dyslalie) hláska je tvořena patologickým artikulačním mechanismem, koncovka ismus (sigmatismus, rotacismus, atd.) Etiologie (příčiny) a) Vnitřní příčiny - dědičnost dědí se artikulační neobratnost vede k poruchám artikulace; - poruchy zraku a sluchu - převodní nedoslýchavost neslyší nižší tóny: B, P - percepční nedoslýchavost neslyší vyšší tóny: sykavky - porucha fonematického sluchu - opožděné dozrávání CNS (nedostatečná diferenciační schopnost mozku - neobratnost mluvidel - anatomické vady řečového orgánu - poškození CNS - neuromotorické poruchy (poškození odstředivých a dostředivých drah) b) Vnější příčiny: - nesprávný mluvní vzor - nevhodný výchovný styl - citová deprivace Symptomy: - paralalie = nahrazování hlásek jinými (lampa jampa) - mogilálie = vynechávání hlásek (motya místo motyka, tefon místo telefon) - asimilace = přizpůsobování podobných hlásek (guga místo guma, bub míst buk) - přesmyky hlásek (Kaler místo Karel, jarčata místo rajčata) - reduplikace = vkládání zdvojené hlásky (vova místo voda) Klasifikace: 1. Z vývojového hlediska: a) fyziologickou dyslalie - nesprávnou výslovnost do 5 let; b) prodlouženou fyziologickou dyslalii od 5 let c) pravou dyslalii od 7 let 2. Podle rozsahu: - d. levis (parciální) - vadná výslovnost 1-2 hlásek - d. gratis (multiplex) vadná výslovnost více jak 2 hlásek - d. univerzalis není rozumět - d. totální zvládá jen samohlásky (tetismus) 3. Podle způsobu tvoření: - konstantní danou hlásku tvoří vždy vadně - nekonstantní donou hlásku vysloví občas dobře, občas vadně - konsekventní hlásku tvoří 1 patologickým mechanismem - nonkonsekventní hlásku tvoří pokaždé jiným patologickým mechanismem 4. Podle kontextu: - hlásková d.- vadná výslovnost izolované hlásky - slovní d. vadná výslovnost hlásky ve slovech (slabikách), izolovaně hlásku vytvoří; 3

4 Diferenciální diagnostika - odlišení dyslalie od: - v.v. při poruchách sluchu - onemocnění CNS - vývojové vady při MR, DMO - v.v. u breptavosti, LMD - vliv nářečí - cizojazyčné prostředí Metodika logopedické péče: 1. krátkodobé, ale časté cvičení 2. od snadnějšího k obtížnějšímu (vychází se ze zásad vývojovosti) 3. vždy vyvozujeme jen jednu hlásku 4. využití substitučních hlásek, např. R z D (tdnka, tdouba) 5. zásada minimální akce 6. multisenzoriální přísutp 7. sluchová kontrola (dokud dítě nerozliší hlásku sluchem, nemůže ji nacvičit) 8. Individuální přístup 9. Zásada vývojovosti 10. Názornost Etapy reedukace (5 fází) 1. Přípravná předartikulační cvičení - sluchová cvičení - orofaciální stimulace (gymnastika mluvidel) - dechová cvičení 2. Identifikace hlásky (zrakem, sluchem hmatem) 3. Vyvození hlásky (5 metod) 4. Fixace nového mluvního stereotypu 5. Automatizace Metody vyvození hlásky: 1. Nepřímá z onomatopoií = významových zvuků v situaci (cink, buch, píp ) 2. Přímá - zrakovým a sluchovým napodobováním 3. Substituční z hlásky tvořené podobným artikulačním mechanismem 4. Mechanická polohování mluvidel (logopedické špachtle, sondy, rotavibrátor) 5. Vyvozování z globálních mluvních celků pokud dítě hlásku říká v některém slově; Fyziologický vývoj artikulace hlásek: do 2,5 roku: B, P, M, J, D, T, N, do 3,5 roku: V, F, H, CH, K, L do 4,5 roku: měkčení do 5,5 roku: sykavky tupé (š,č,ž), ostré (s,c,z) do 6,5 roku: R, Ř E) OVŘ Def.: Absence (nebo téměř úplná absence) řeči u dítěte ve věku 3 let, ačkoliv rozumové schopnosti dítěte a ostatní fyzické předpoklady jsou v normě. Etiologie: a) Vnitřní příčiny: - dědičnost - různá lehká poškození CNS - opožděné dozrávání CNS - slabý typ NS 4

5 - LMD b) Vnější příčiny: - patologie výchovného prostředí (nepodnětné, citová deprivace) - negativní vliv médií (závislost na TV vedoucí k psychické izolovanosti - přeučované leváctví Symptomy: - opožděný začátek vývoje řeči + psychomotorického vývoje - vadná výslovnost - chudá slovní zásoba + dysgramatismy - ALE IQ je v normě, bez fyziologických nálezů a dítě řeči rozumí Diferenciální diagnostika musí vyloučit (2,5-3 roky): - vadu zraku, sluchu, mluvidel - MR, artismus - poruchu CNS (např. akustickou dysgnózii neschopnost pamatovat si slova a rozumět jim); Prostředek: Zjistit zájem dítěte o komunikaci: a) má zájem b) střídaný zájem c) nezájem ukazuje na závažné poškození (artismus, MR, psychickou poruchu) Stupně OVŘ 1. Fyziologická nemluvnost do 1 roku věku (normální) 2. Prodloužená fyziologická nemluvnost do 3 let věku 3. Vývojová dysfluence kolem 3 let věku (příčinou je přechod z 1. na 2. signální soustavu) 4. OVŘ prostý do 4 let jen časové zpoždění vývoje řeči, není narušena struktura řeči. 5. Patologická nemluvnost = vývojová dysfázie 6. Afázie získaná orgánová nemluvnost 7. Mutismus - získaná psychogenní nemluvnsot Terapie (do 4 let) OVŘ - podnětné prostředí - rozvíjení slovní zásoby (pasivní, pak aktivní) - rozvíjení sluchové a zrakové percepce - rozvíjení motorických schopností Zásady rozvíjení slovní zásoby: 1. Nejprve obsahovou stránku řeči (neopravujeme výslovnost, pouze opakujeme správně) 2. Nácvik správné výslovnosti 3. Rozvoj fonematického sluchu 4. Postupujeme podle zásad vývojovosti zjistíme verbální úroveň dítěte (vždy vycházíme z dosažené etapy vývoje) = žvatlání slabiky - onomatopoie podstatná jména. 5. Vždy fixovat, upevňovat, teprve pak pokračovat dál 6. Podpora mluvního apetitu F) Vývojová dysfázie Def.: Úplná nebo částečná neschopnost užívat řeč jako komunikační prostředek z důvodu centrální poruchy NS difúzního charakteru. (Neurologické nálezy jsou v normě! Příčina není zcela objasněna.) Etiologie: - difúzní poškození mozku v oblasti řečové zóny L hemisféry - multifaktoriální charakter (více činitelů, např.: riziková gravidita + nižší sociokulturní zázemí); 5

6 - difúzní (nevýrazná, ale četná) poškození mozkové kůry obou hemisfér = bilaterální poškození, která mozek není schopen kompenzovat; - LMD Klasifikace: a) Expresivní dysfázie = postižení Brockova centra v mozku - chápe řeč, ale není schopen ji tvořit; - zaostává vývoj oromotoriky - řeč je těžkopádná, někdy jen několik slov - OVŘ až nemluvnost - aktivní slovník je výrazně nižší než porozumění - STAGNACE řečového projevu - dysgramatismy, vadná artikulace b) Receptivní dysfázie = postižena je Wernicovo centrum v mozku - dítě nerozumí řeči, tvoří si vlastní slovník; - nápadná a konstantní deformace slov (mluví dost, ale okolí mu nerozumí) - počáteční vývoj nemusí být opožděn - nedostatečné porozumění slovům a větám (Ukaž mi - neukáže) c) Totální kombinace obojího Typy: - úplná: dítě nezačalo vůbec mluvit - částečná: OVŘ, dítě ustrne v některém nižším stadiu vývoje řeči (žvatlání) - někdy pouze dysfatické rysy řeči pozorujeme pouze některé symptomy Symptomy: - porucha přesahuje rámec řečové poruchy!!! Deficit má dítě i v jiných oblastech: - deficit v jemné motorice a grafomotorice - deficity v oblasti paměti, pozornosti - emoční a motivační obtíže (reakce dítěte na skutečnost, že nedokáže komunikovat) - snadná unavitelnost - nevyhraněná lateralita Diferenciální diagnostika musí vyloučit: - MR - autismus - OVŘ - sluchovou vadu - mutismus Rozdíl mezi dysfázií x MR: - U dysfázie je dítě zvídavé při MR není - může být až hyperaktivní při MR je spíše pomalé - tvořivě si hraje při MR stereotypní činnosti - komunikuje neverbálně - při MR má menší snahu, je pasivní Rozdíl mezi dysfázií x sluchové postižení: - u dysfázie reaguje dítě na akustické podněty při sluch. postižení nereaguje - má normální melodii řeči nepřirozená melodie řeči Reedukace: velmi náročná, vyžaduje odbornou a dlouhodobou intervenci - vhodné je dítě zařadit do MŠ (ZŠ) speciální o pro děti s vadami řeči o nebo sluchově postižené; - využít odklad školní docházky - normy často nedosáhnou 3 základní metody: 6

7 - Metoda komentovaných činností - Metoda imitace: řeknu to, co dítě, ale správně: řekne oto já: auto - Shilingova metoda (šepot do ucha) G) Koktavost a breptavost BREPTAVOST tumultus sermonis Def.: Porucha tempa řeči. Extrémně rychlé tempo řeči (tachylalie) překotná mluva. Deformovaný je obsah i forma sdělení. Etiologie: - více faktorů, nejčastěji soubor příznaků jako u LMD; - nezralost CNS - abnormální EEG - poškození podkorových oblastí; Symptomy: - malý čelistní úhel; - zrychlené tempo řeči (tachylalie) - redukce počtu hlásek, vypouštění slabik ( Na Vácském námstí. ) - narušené je i koverbální chování působí roztržitě, motorická nejistota; - embolofrazie slovní vmetky (vsouvání hlásek do slov, když tam nepatří), grimasy; - poruchy dýchání (častá aspirace, monotónní hlas, poruchy artikulace) - dysgramatismy - malá slovní zásoba - obtíže v celé osobnosti: nepořádnáý, ledabylý (spíš extrovert); - AKCELERACE tempa řeči může být: a) ve slově (intraverbální) b) mezi slovy (interverbální) Diferenciální diagnostika musí rozlišit breptavost a koktavost. (Breptavost se může změnit v koktavost přidají se spazmy = křeče + vědomí poruchy) BREPTAVOST Porucha tempa a modulace řeči Nespastická (pouze časté aspirace) Při soustředění se stav zlepší Mluví rád (žvanivost) Narušené koverbální chování Velká gestikulace Hlasité čtení neznámého textu - zlepšení Leeův efekt: zhoršení řeči KOKTAVOST Porucha plynulosti řeči Spastická: křeče dýchacích, fonačních i artikulačních orgánů Při soustředění se stav zhorší Logofobie (strach z muvení) Souhyby (grimasy) a součiny (pohyby rukou) Malá gestikulace - zhoršení - zlepšení řeči Logopedická péče: - upozorňujeme: Nespěchej, když mluvíš! + zřetelná výslovnost; - nácvik dýchání; - součástí jsou i tělesná cvičení spojující řeč a pohyb: chůte + říkadla: Pochodují vojáci postupné zpomalování chůze i mluvy; - artikulační cvičení: do řady samohlásek vsuneme souhlasku: mamemimomu, pak 2: plaplepliploplu, tvoření stereotypů; - říkat + psát slovo; - spojování řeči s rytmem; 7

8 - popis dějových obrázků: Řekni mi, co je tam nejdůležitější. KOKTAVOST BALBUTIES Nejzávažnější porucha řeči, 4-5 % dětí v populaci, vznikl podobor balbutologie. Def.: Porucha plynulosti (dynamiky) řeči v důsledku narušení koordinace orgánů, které se podílejí na její tvorbě. Projevuje se nedobrovolným: a) klonickým (opakování) b) tonickým (napínání) přerušováním řečového projevu, nebo kombinací obou (klonickotonická forma koktavosti). Na tvorbě řeči spolupracují: - mozek - respirační orgány - hlasivky - artikulační orgány Při koktavosti je jejich spolupráce narušena spazmy (křečí) a vzniká tak neplynulost. Etiologie - multifaktoriální: - dědičnost: často u lidí s neuropatickými sklony (migrény, astma, psychické nemoci, metabolické poruchy); - orgánové příčiny: - narušený biochemismus v mozku v důsledku stresových hormonů - dyskoordinace mozkových hemisfér (zvýšená činnost P hemisféry místo L, kde je centrum řeči); - křeče bránice, hlasivek; - sociální prostředí: - psychotrauma - perfekcionalistická výchova Existuje i VNITŘNÍ KOKTAVOST křeč je vidět na krku, ale v řeči se nemusí projevit. RIZIKOVÁ OBDOBÍ: let: 70 % balbutiků (období fyziologické dysfluence přechod z I. na II. sig. soustavu) - nástup do školy (20%) - puberta (10%) Stupně postižení: 1. Hraniční koktavost občasný výskyt dysfluence (3-4 rok), odezní, nebo přejde v koktavost. 2. Incipientní koktavost začínající (5-7 let), přidružuje se narušené koverbální chování (tliky, třes, ale občas je ještě řeč OK). 3. Fixovaná koktavost (7-13 let), balbutik si poruchu uvědomuje; 4. Chronická koktavost od 14 let, rozvinutí s komplexními symptomy;!!! Protahování slov s tlakem bez opakování je ZHORŠENÍ STAVU!!! HLOUBKA POSTIŽENÍ: - Koktá jen v přímé řeči (recituje a zpívá bez koktání) = méně závažné. - Koktá i při zpěvu a recitaci nejhlubší postižení. - Pokud koktá jen v přímé řeči, ale v řeči zástupné (mluví za loutku) nekoktá jde o neurózu. Profylaxe koktavosti = souhrn léčebných výchovných opatření, kterými se odstraňuje příčina koktavosti. TERAPIE: - současný trend: tvorba terapeutických programů různé techniky podle typu koktavosti a osobnosti balbutika. 1. Cvičná terapie: nácvik správného dýchání, fonace a artikulace (jejich koordinace) 8

9 2. Farmakoterapie zmírnění stresu, léky neuvolnění; 3. Psychologické přístupy: relaxace, sugesce (pro odstranění logofobie), behaviorální techniky, biofeedback aj. 4. Zpětná sluchová vazba Leeův efekt (do sluchátek pouští balbutikovi jeho řeč, ten ji opakuje bez koktání); 5. Uvolnění artikulačních orgánů (blá, plá vlá odstranit tenzi mluvidel) H) Palatolalie (z latin. palatum patro) Vada řeči na základě vrozeného orgánového defektu (rozštěpu patra, popř. rtu a patra). Nový název: Velofaryngální insufience (česky: patrohltanová nedostatečnost). - Vývojová a orgánová vada (příčina vzniku není úplně známa) - Nejnápadnější NKS - Postiženy jsou všechny roviny řeči - Více postihuje chlapce - Vzniká v 8-9 týdnu embryonálního vývoje - Termín rozštěp je poněkud zavádějící, protože se nic nerozštíplo, ale došlo k vývojové chybě a nevytvoření některých struktur. ETIOLOGIE: a) endogenní: genové mutace a chromozomové aberace b) exogenní: vnější teratogenní vlivy: virová a bakteriální onemocnění (zarděnky, toxoplasmóza, chřipky) nesprávná výživa matky (nedostatek vitamínu B, nadbytek A) metabolické poruchy matky (diabetes) chemické a toxické látky (léky, alkohol) KLASIFIKACE ROZŠTĚPŮ: 1. Rozštěpy primárního patra rtu, alveorálního výčnělku 2. Rozštěpy sekundárního patra rozštěp tvrdého, měkkého patra až po čípek 3. Rozštěpy primárního i sekundárního patra 4. Atypické rozštěpy tváře, nosu. 5. Submukózní rozštěp není na první pohled vidět; Zvláštní skupina: děti s vrozeně krátkým patrem: OVŘ, předkus horní čelisti, horní ret je zkrácený; Symptomy: - deformity nosu, čelisti, chrupu - poruchy artikulace, sluchu, koverbálního chování - dyslalie, OVŘ - hypernasallita = rinolalie aperta = vzduch uniká do nosní dutiny u všech hlásek a tím mění jejich zvuk; - dysfonie KOMPLEXNÍ léčba: - plastická chirurgie: I. operace rtu již ve 3.-4.m (váha dítě aspoň 5 kg) - těžké rozšpěpy později - zákrok na patře do 6 let (pak operace estetického rázu) - pediatrie: náhradní formy krmení (hrozí podvýživa) - ortodontie: rovnátka, protézy (podle potřeby) - foniatrie: úprava výslovnosti a zvuku hlasu (stálá kontrola) - logopedická péče: dechová cvičení 9

10 I) Dysartrie Def.: Porucha artikulace jako celku v důsledku organického poškození CNS. Je narušena inervace mluvidel: a) částečná obrna: hltanu, měkkého patra, jazyka, rtů, tvařového svalu; b) úplná obrna (úplná neschopnost hláskovat = anartrie) Etiologie: a) Vývojové příčiny: - infekce matky - vrozené vady - DMO b) Perinatální příčiny: - protrahovaný porod - asfyxie - těžká novorozenecká žloutenka (ikterus) c) Dysartrie získaná (postnatální): - následek úrazu (hlavy) - meningitida, encefalitida - Parkinsonova nemoc - roztroušená skleróza Symptomy - narušená je: - artikulace: postižena je motorická realizace hlásek - aspirace: plytké, nedostatečné, křečovité dýchání; - fonace narušena je tvorba hlasu; - resonance otevřená rinolalie - koverbální chování neuvědomělé pohyby mluvidel - salivace (slinění) + dysfagie (obtíže s polykáním) - prozódické faktory přízvuk na nesprávné slabice, kolísavé tempo řeči; Typy: 1. Korová porucha korové oblasti mozku - tlačená, křečovitá řeč s důrazem na první slabiku - přídatné mlaskavé zvuky 2. Pyramidová porušená je motorická pyramidová dráha - spastická obrna svalstva mluvidel, přirovnání: řeč jako při žvýkání stravy - archaické funkce žvýkání a polykání zůstávají nenarušeny; 3. Extrapyramidová hypertonická: - otevřená huhňavost - u Parkinsonovi nemoci - řeč je pomalá, jako ztuhlá 4. Extrapyramidová hypotonická - porucha dýchání při řeči i v klidu - řeč je nezřetelná 5. Celeberální (mozečková) - připomíná řeč opilého (skandovaná) 6. Bulbární nejvíce po úrazech ( slabá obrna - porušená je artikulace náročnějších hlásek - řeč připomíná mluvení jako při polykání horké brambory 7. Smíšená Terapie: 10

11 - Propojení logopedické péče s fyzioterapií: Bobathova metoda, Vojtova metoda (reflexní lokomoce) - navození uvolněné stabilní polohy + relaxace - snaha minimalizovat souhyby těla a mluvidel - Terapie řečových schopností: udržení očního kontaktu masáže mluvidel cvičení fonematického sluchu dechová + fonační cvičení rytmizace - Terapie příjmu potravy + polykání = myofunkční terapie: odstranění dysfagie (poruch polykání) svalová cvičení v orofaciální oblasti rozvoj hybnosti jazyka, rtů VOJTOVA METODA - základní jsou 2 pohybové prvky: a) reflexní plazení b) reflexní otáčení CÍL: postupné napřimování až po dosažení chůze dítěte, protože bez rozvoje hybnosti nedojde k rozvoji řeči; BOBATHOVA MEMTODA obsahuje prvky fyzioterapie + kryoterapie + logopedie CÍL: utlumení patologických křečovitých reflexů; 11