5/2004 B ETON. V HYBRIDNÍCH A N ETRADIâNÍCH K ONSTRUKCÍCH

Transkript

1 5/2004 B ETON V HYBRIDNÍCH A N ETRADIâNÍCH K ONSTRUKCÍCH

2 S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âasopis SVAZ V ROBCÒ CEMENTU âr K Cementárnû 1261, Praha 5 tel.: , fax: svcement@iol.cz C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 56/ O D B O R N Á E X K U R Z E D ÁNSKO 2004 HOCHTIEF VSB, A. S. /10 SVAZ V ROBCÒ BETONU âr Na Zámecké 9, Praha 4 tel./fax: svb@svb.cz 36/ A P L I K A C E V Y S O K O P E V N O S T N Í H O B E T O N U V M O S T N Í K O N S T R U K C I D211 O P E R N Í D Ò M V S Y D N E Y /60 SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, Brno tel.: , fax: mobil: ssbk@sky.cz / B E T O N O V T U N E L J A K O R O D I N N D Ò M? 24/ A R C H I T E K T O N I C K O- K O N S T R U K â N Í S O U T ù Î B E T O N O V D Ò M T R V A N L I V O S T A P R O V O Z N Í Î I V O T N O S T B E T O N O V C H M O S T Ò I N T E L I G E N T N Í N Á V R H, R E Á L N Á V S T A V B A A P E D P O K L Á D A N Á Ú D R Î B A /28 âeská BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Samcova 1, Praha 1 tel.: fax: cbz@cbz.cz

3 O B S A H Ú VODNÍK (NE)TRADIâNÍ BETONOVÉ KONSTRUKCE Petr Hájek /2 T ÉMA K OMPOZITNÍ KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Petr tûpánek /4 P ROFILY HOCHTIEF VSB, A. S. /8 SKLOCEMENT BENE, S. R. O. KOMPETENCE VE VLÁKNECH DO BETONU /12 O BRAZOVÁ P ÍLOHA HOCHTIEF VSB, A. S. /10 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE K ONCEPCE MOSTÒ STAVBY D ÁLNICE D4708 Jifií Strásk, Petr âihák, Vilém Jüttner /14 B ETONOVÁ KONSTRUKCE ROKU 2003: K NIHOVNA A KULTURNÍ CENTRUM U NIVERSITY V L LEIDA VE PANùLSKU /19 B ETONOV TUNEL JAKO RODINN DÒM? Arno t Navrátil, Petr Páv, Vladimír PetrÏílka /20 A RCHITEKTONICKO- K ONSTRUKâNÍ SOUTùÎ B ETONOV DÒM /24 S ANACE T RVANLIVOST A PROVOZNÍ ÎIVOTNOST BETONOV CH MOSTÒ I NTELIGENTNÍ NÁVRH, R EÁLNÁ V STAVBA A P EDPOKLÁDANÁ ÚDRÎBA Steen Rostam /28 P REFABRIKACE A PLIKACE VYSOKOPEVNOSTNÍHO BETONU V MOSTNÍ KONSTRUKCI D211 Ivailo Terzijski, Petr âeli, Lubomír Koneãn /36 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE B ERADUR T1 PRÍSADA UR CHªUJÚCA TUHNUTIE BETÓNU Igor Hala a /43 V ùda A V ZKUM KRUPINY BEZ DEBNENIA NOV POSTUP V BUDOVANÍ KRUPÍN Johann Kollegger, Clemens Preisinger, Vladimír Benko /45 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE Z AVÁDùNÍ EN : NAVRHOVÁNÍ BETONOV CH K ONSTRUKCÍ DO PRAXE ZÁKLADY Jaroslav Procházka, Alena Kohoutková /50 S PEKTRUM O DBORNÁ EXKURZE DÁNSKO 2004 Vlastimil rûma /56 O PERNÍ DÒM V SYDNEY Natascha Kames /60 D OTAZY, REAKCE A P IPOMÍNKY âtená Ò /63 A KTUALITY SERIÁL EN 1992 S EMINÁ E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64 B E T O N T ECHNOLOGIE K ONSTRUKCE SANACE C O N C R E T E T ECHNOLOGY S TRUCTURES RE HABILITATION Roãník: ãtvrt âíslo: 5/2004 (vy lo dne ) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v robcû cementu âr Svaz v robcû betonu âr âeskou betonáfiskou spoleãnost âssi SdruÏení pro sanace betonov ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil rûma, CSc. éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová Redakãní rada: Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Ludûk Bogdan, Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Martin Moravãík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil rûma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr tûpánek, CSc., Ing. Michal tevula, PhD, Ing. Vladimír Vesel, Prof. Ing. Jan L. Vítek Grafick návrh: DEGAS, grafick ateliér, Hefimanova 25, Praha 7 Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, Praha 5 Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, Praha 5 Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, Praha 1 Vedení vydavatelství: tel.: , fax: betontks@betontks.cz Redakce, objednávky pfiedplatného ainzerce: tel./fax: redakce@betontks.cz predplatne@betontks.cz Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E ISSN Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne Za pûvodnost pfiíspûvkû odpovídají autofii. Foto na titulní stranû: Stavba Terminálu Sever 2 na leti ti Praha-Ruzynû, foto M. Linhart Beton TKS je pfiím m nástupcem ãasopisû Beton a zdivo a Sanace. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004 1

4 Ú VOD EDITORIAL (N E ) T R A D I â N Í B E T O N O V É K O N S T R U K C E VáÏené ãtenáfiky, váïení ãtenáfii, Obr. 1 Oslo administrativní budova, kombinace Ïelezobetonov ch prefabrikovan ch sloupû s ocelov m rámem, pfiedpjat mi dutinov mi panely a dfievûn m kostrov m obvodov m plá tûm tématem leto ního pátého ãísla je vyuïití betonu v netradiãních a hybridních konstrukcích. Na první pohled by mohl vzniknout dojem, Ïe jde pfiedev ím o experimentální aï futuristická fie- ení daleko za hranicí bûïné reálné praxe. Ve skuteãnosti se v ak pouïití betonu v netradiãních konstrukãních aplikacích a netradiãních kombinacích s jin mi materiály stává bûïnou praxí, umoïàující dosaïení kvalitních, efektivních i efektních konstrukãních fie ení. Pfiedev ím v posledních deseti letech do lo k v raznému kvalitativnímu posunu v pouïívání betonu jako vysocehodnotného konstrukãního materiálu s v raznû zlep en mi technick mi parametry. Zásadním zpûsobem k tomu pfiispûl v voj nov ch silikátov ch kompozitních materiálû s lep ími mechanick mi vlastnostmi umoïàujícími realizace subtilnûj ích a souãasnû únosnûj ích konstrukcí. ZároveÀ bylo umoïnûno dosahování vysoké kvality povrchu betonov ch prvkû aè jiï prefabrikovan ch nebo realizovan ch pfiímo na stavbû v monolitické technologii. Rozvoj technologií kotvení umoïnil staticky spolehlivé a architektonicky efektní spojování konstrukãních prvkû z rozdíln ch materiálû a vznikajících rûzn mi v robními technologiemi. V poslední dobû uplatàovan a preferovan integrovan pfiístup v navrhování konstrukcí vede k vût ímu vyuïívání rûzn ch materiálû a jejich efektivních kombinací s cílem dosaïení funkãnû, ekonomicky i environmentálnû kvalitnûj ích fie ení. Vedle bûïnû pouïívan ch materiálovû kombinovan ch konstrukcí jako jsou ocelobetonové spfiaïené konstrukce je stále ãastûj í stykování nosn ch ocelov ch prvkû s Ïelezobetonov mi prefabrikáty prostfiednictvím roubov ch nebo svafiovan ch spojû; prefabrikované Ïelezobetonové stropní panely jsou podepírány ocelov mi prûvlaky skeletû aj. Realizují se subtilní mostní konstrukce z ocelové prostorové pfiíhradoviny spfiaïené s tenkostûnnou mostovkou z vysokopevnostního betonu. UplatÀují se i v hodné kombinace jin ch materiálû s betonem, jako je dfievo, plasty nebo keramika. S netradiãním pouïitím betonu v konstrukcích a s hybridními konstrukcemi se proto budeme setkávat ãím dál ãastûji v praxi i na stránkách tohoto ãasopisu. V roce 2002 byla publikována zpráva komise fib C6 Task Group 6.3 Precasted concrete in mixed construction Prefabrikovan beton ve smí en ch konstrukcích. Z názvu jasnû vypl vá zámûr ukázat moïnosti a pfiíklady pouïití betonu v kombinaci s jin mi konstrukãními materiály. V úvodu publikace je uvedeno: Cílem je ukázat, jak prefabrikovan beton mûïe b t kombinován s jin mi konstrukãními materiály za úãelem zv ení celkové funkãnosti budovy. Jako úvodní ilustrativní pfiíklad je uvedena nosná konstrukce nové leti tní budovy u Osla v Norsku, kde jde o kombinaci prefabrikovan ch Ïelezobetonov ch sloupû, ocelové konstrukce, lepen ch lamelov ch dfievûn ch nosníkû zastfie- ení a monolitického betonu. Jin m pfiíkladem je tfiináctipodlaïní administrativní budova VNO/NCW Malietoren v Haagu v Nizozemí, jejíï nosná konstrukce je tvofiena kombinací prefabrikovaného betonu, monolitického betonu a ocelov ch v ztuïn ch prvkû (konstrukce byla podrobnû popsána v ãasopise Beton a zdivo 1998/2). V obou pfiípadech lo o konstrukãní fie ení, která byla zvolena nejenom z architektonick ch dûvodû, ale pfiedev ím pro svoji technologickou, ekonomickou i environmentální v hodnost. Ukazuje se, Ïe beton mûïe b t v hodnû vyuïíván i v ménû tradiãních konstrukãních fie eních a ménû bûïn ch materiálov ch kombinacích, napfi. s dfievûn mi nebo plastov mi prvky. Na první pohled pfiekvapivou kombinací mûïe b t konstrukce obchodního domu ve Skandinávii s nosn mi sloupy a podpûrn mi prûvlaky z lepeného lamelového dfieva a prefabrikovan mi Ïelezobetonov mi stropními deskami pûdorysn ch rozmûrû 6 x 3 m. Obr. 2 Oslo International Airport, Ïelezobetonové prefabrikované sloupy s ocelov mi styãníky podepírajícími dfievûné lepené lamelové nosníky zastfie ení Obr. 3 Oslo International Airport. Návaznost prefabrikovan ch Ïelezobetonov ch sloupû, ocelové konstrukce a lepeného lamelového vazníku hlavní haly 2 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

5 Ú VOD EDITORIAL Obr. 5 Dfievûn skelet s Ïelezobetonov mi prefabrikovan mi stropními deskamí a ztuïujícím jádrem z prefabrikovaného Ïelezobetonu Obr. 4 Haag administrativní budova VNO/NCW Malietoren. Ocelová pfiíhradová konstrukce ztuïující Ïelezobetonovou prefa-monolitickou nosnou konstrukci objeku Obr. 6 Ocelov skelet s dutinov mi pfiedpjat mi stropními panely Prostorová tuhost skeletu je zaji tûna nosn mi jádry z prefabrikovaného Ïelezobetonu. Logika fie ení je ve snaze splnûní statick ch, poïárních a akustick ch poïadavkû na jedné stranû a ekonomick ch a environmentálních poïadavkû na stranû druhé. Podobn ch pfiíkladû hybridních konstrukcí lze nalézt ve zmínûné publikaci fib celou fiadu a s dal ími se mûïeme ãím dál ãastûji setkávat v kaïdodenní stavební praxi. DÛvodem je snaha o hledání optimálního konstrukãního fie ení nejenom z hlediska konstrukãnû statického ale i ekonomického, environmentálního a v neposlední fiadû estetického. Souãasné kvalitní naplnûní v ech uveden ch a dal ích technick ch a funkãních kritérií tak ãasto vede k hledání netradiãních pfiístupû ve formû hybridních konstrukcí. Beton a Ïelezobeton jsou v tûchto konstrukcích vzhledem ke sv m vlastnostem zpravidla rozhodujícími konstrukãními materiály. Atak mi nenapadá nic lep ího, neï abych i tento úvodník ukonãil stejnou vûtou jako úvodník v prvním leto ním ãísle ãasopisu Beton TKS: Beton kompozitní materiál s moïností naprogramování sv ch technick ch parametrû má znaãn, je tû zdaleka nevyãerpan potenciál. Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. pfiedseda redakãní rady ãasopisu Obr. 8 Prefabrikované Ïelezobetonové fasádní prvky montované na ocelovou skeletovou konstrukci Obr. 7 Styk ocelového kruhového sloupu a prefabrikovaného Ïelezobetonového prûvlaku Fotografie: 1, 3, 4, 6 autor, 2, 5, 7, 8 pfievzaty z fib bulletinu 19 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004 3

6 T ÉMA TOPIC K O M P O Z I T N Í K O N S T R U K C E P O Z E M N Í C H S T A V E B C O M P O S I T E S T R U C T U R E S O F B U I L D I N G C O N S T R U C T I O N S P ETR TùPÁNEK âlánek popisuje zásady moderních metod pro navrhování konstrukcí systém performance based navrhování a metodu integrovaného návrhu konstrukce a materiálu. V sledkem moderního pfiístupu k návrhu je ekonomická a spolehlivá konstrukce obvykle kompozitní. V oblasti pozemních staveb jsou v sledky návrhû efektivní, ekonomické a odolné spfiaïené konstrukce vycházející ze skeletov ch systémû. Konstrukce jsou obvykle tvofieny sloupy z ocelov ch trub vyplnûn ch betonem a vodorovn mi spfiaïen mi ocelobetonov mi konstrukcemi (ocelové prûvlaky se spfiaïen mi betonov mi deskami Ïelezobetonov mi, nebo pfiedpjat mi). Jsou uvedeny pfiíklady styãníkû rûzn ch typû konstrukcí. The paper describes principles of modern design methods for structures. A system Performance based design and a method of Integrated structures and materials design are introduced. Result of modern design of building is economic and reliable structure mostly composite. In the area of building constructions the results of modern design methods are effective, economic and resistant framed composite steel concrete structures. Columns are designed from CFT (concrete filled steel tubes) and horizontal load bearing structures are formed by composite steel beams and concrete (reinforced or prestressed) slabs. Some examples of joints of various types of structures are presented. Tendence pfii navrhování konstrukcí se soustfiedí na racionalizaci (resp. v dal ím také na optimalizaci) návrhu konstrukce zejména s ohledem na sníïení ceny pfii zachování uïitn ch parametrû. In- Ïen rská ãinnost pfii navrhování stavebních konstrukcí je odedávna motivována tak, aby konstrukce byla navrïena z materiálû, jejichï vlastnosti jsou v konstrukci plnû vyuïity, (podmínky únosnosti) a samozfiejmû, aby konstrukce splàovala podmínky pouïitelnosti (zejména s ohledem na trhliny a pfietvofiení). Proto v poslední dobû vznikla celá fiada návrhû kompozitních konstrukcí (pro které je také uïíváno oznaãení smí ené, nebo také hybridní). V kompozitních konstrukcích jsou kombinovány rûzné materiály, obvykle jde o beton (vyuïívan v tlaãené oblasti) s materiály, které mají dobré vlastnosti v tahu (ocel, sklo, uhlík, aramid). Kompozitní konstrukce jsou pouïívány pfii návrhu nov ch konstrukcí (napfi. zavû ené, obloukové, trámové hybridní mosty, komûrkové mosty se stûnami z vlnit ch materiálû; v pozemním stavitelství jsou to rûzné konstrukãní prvky skeletov ch soustav sloupy, prûvlaky); v pfiípadû zesilování stávajících betonov ch konstrukcí vznikají po zesílení, napfi. pomocí externí lepené v ztu- Ïe, také nové kompozitní konstrukce. Pfiitom za kompozitní konstrukci (resp. kompozitní materiál) lze povaïovat jakoukoliv konstrukci (resp. materiál), která je sloïena alespoà ze dvou materiálû; vïdy v ak záleïí na mûfiítku v sledného pohledu. Pokud uváïíme mikromûfiítko, lze za kompozit pova- Ïovat napfi. i jak koliv cementov kompozit vyztuïen vlákny. Pfii pohledu na tent Ï materiál z makrohlediska (mûfiítko konstrukce, resp. její ãásti nosného prvku) se tento kompozit jeví jako homogenní. V dal ím textu se budeme zab vat kompozitními konstrukcemi, nikoliv kompozitními materiály viz napfi. [8], [9]. Hlavní objem kompozitních stavebních konstrukcí je v souãasné dobû realizován jako spfiaïené ocelobetonové konstrukce. Proto se v oblasti pozemních staveb ãlánku zamûfiíme na tuto oblast kompozitních konstrukcí. O BECNÉ POZNÁMKY K NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKCÍ Návrh nosné konstrukce objektu je rozsáhl soubor architektonicko inïen rsk ch ãinností. V echny tyto ãinnosti spolu bezprostfiednû souvisí, ovlivàují se navzájem a ve svém v sledku urãují kvalitu realizovaného objektu. Jde o komplikovanou ãinnost, pfii které je nutno skloubit hlediska konstrukãní, estetická, provozní, energetická, ekonomická a ekologická. Pfiitom poïadavky konstrukãní (volba typu konstrukce, materiálû), estetické (vzhled objektu, zakomponování do okolí), provozní (funkãnost, spolehlivost a Ïivotnost konstrukce), ekonomické (pofiizovací náklady, náklady na provoz a údrïbu, náklady na modernizaci a regeneraci) a ekologické (ekologická zátûï související s Ïivotním cyklem konstrukce) jsou z vût í ãásti protichûdné. Je proto nutné, mají-li b t vynaloïené prostfiedky efektivnû vyuïity, pfiistoupit k multikriteriálnímu hodnocení a optimalizaci návrhu konstrukce [7]. Tendence pfii navrhování nosn ch konstrukcí se soustfiedí na racionalizaci a na optimalizaci návrhu konstrukce zejména s ohledem na sníïení ceny pfii zachování uïitn ch parametrû. V sledkem takového návrhu je obvykle zejména v pfiípadû vysok ch, resp. extrémnû zatíïen ch konstrukcí konstrukce kompozitní. Filozofii nového pfiístupu k navrhování konstrukcí, tzv. integrovan návrh konstrukce (ISMD, Integrated Structures and Materials Design) je zachycena na obr. 1. ISMD v sobû spojuje návrh konstrukce a návrh materiálû (z hlediska jejich fyzikálnû mechanick ch charakteristik), ze kter ch je konstrukce postavena. Návrh provedení konstrukce zahrnuje optimální volbu materiálû a tvaru konstrukce. ProtoÏe konstrukãní materiály, které mohou b t pro konstrukci pouïity jsou omezené (ocel, beton, keramika, dfievo; pfiitom v poslední dobû hrají ocel a beton dominantní roli), byl dosud obvykle dûraz kladen na hledání optimálního tvaru konstrukce. V poãet konstrukce dává do souvislosti relace mezi tvarem konstrukce, vlastnostmi materiálû a vlastnostmi konstrukce (horní trojúhelník na obr. 1). Podobné zásady návrhu v ponûkud jiném mûfiítku lze nalézt pfii návrhu materiálû v materiálovém inïen rství (dolní trojúhelník na obr. 1). Návrh materiálu jist ch vlastností je v sledkem ãinnosti mikromechaniky, která v sobû zahrnuje modifikaci mikrostruktury a technologií zpracování (v roby). V poslední dobû dochází ke zmûnû pohledu na navrhování konstrukcí. První zmûna spoãívá v zavedení snahy po dodrïování principû trvale udrïitelného rozvoje i do oblasti navrhování (stavebních) konstrukcí. Vzniká filozofie PBDC (Performance Based Design Concepts), která spoãívá v pfiechodu od pfiedepsan ch poïadavkû v návrhu konstrukce pro její materiály a tvar k specifikacím vlastností, resp. provedení (napfi. spolehlivost, opravitelnost, bezpeãnost po dobu Ïivotnosti atd.). PBDC v oblasti nosn ch konstrukcí zahrnuje zejména spolehlivost, Ïivotnost, trvanlivost, aspekty vlivû konstrukce na okolí (a naopak) a samozfiejmû ekonomické hodnocení konstrukce z hlediska jejího Ïivot- 4 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

7 T ÉMA TOPIC Obr. 1 Integrovan konstrukãní a materiálov návrh (ISMD), [3] Fig. 1 Integrated structures and material design, (ISMD) [3] Obr. 2 Souvislost EN 1994 (EC4) s ostatními evropsk mi normami Fig. 2 Dependence of EN 1994 with other European Standards ního cyklu [11]. Dal í zmûna v pfiístupu k navrhování konstrukãních materiálû je vznik filozofie PDDA (Performance Driven Design Approach), podle kterého jsou pro konkrétní aplikaci (navr- Ïeny) vytvofieny materiály s cílenû volen mi fyzikálnû-mechanick mi charakteristikami. Integrovan návrh konstrukce zahrnuje obû ãásti, tj. PBDC i PDDA (obr. 1). P ODKLADY PRO NAVRHOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH OCELOBETONOV CH KONSTRUKCÍ PODLE EN 1994 V voj evropsk ch norem fiady EC vychází ze základní my lenky dvoustupàové harmonizace jejímï cílem je harmonizovat pfiedpisy pro navrhování stavebních konstrukcí v Evropû pfii zachování specifik jednotliv ch ãlensk ch státû, harmonizovat navrhování konstrukcí z rûzn ch materiálû vytváfien ch rûzn mi konstrukãními metodami. Dosáhnout konzistentnosti návrhu konstrukcí z rûzn ch materiálû pfii dosaïení srovnatelné spolehlivosti. Pfiitom zejména druh cíl harmonizace má v znam zejména pro kompozitní konstrukce. Norma EC4 je vázána nejen na obecné pfiedpisy pro navrhování konstrukcí (EN 1990, EN 1992 a EN 1998), ale i na normy, které jsou materiálovû závislé. Podrobnosti jsou znázornûny na obr. 2. Vzájemné vazby a souvislosti mezi materiálov mi normami EC2, EC3 a EC4 jsou schematicky naznaãeny na obr 2; souvislosti a vazby návrhov ch pravidel a uïívan ch modelû jsou zfiejmé z obr. 3. Mezní stavy únosnosti pfii namáhání normálovou silou a ohybov m momentem kompozitního ocelobetonového prûfiezu lze urãit obdobn m zpûsobem jako v pfiípadû betonov ch konstrukcí; v poãty jsou zaloïeny na nelineárním modelu prûfiezu sloïeného z jednotliv ch materiálû, pfiedpokladu o lineárním prûbûhu pomûrného pfietvofiení po v ce prûfiezu a znám ch idealizovan ch pracovních diagramû materiálû (metoda mezních pfietvofiení) obr. 5, [1]. Nejvût ím problémem návrhu oh ban ch spfiaïen ch ocelobetonov ch konstrukcí je reálné vystiïení funkce spfiahovacích prv- Obr. 3 Materiály a materiálové vlastnosti souvislost norem Fig. 3 Materials and material characteristics context of standards Obr. 4 Návrhová pravidla a návrhové metody Fig. 4 Related design rules and design method Obr. 5 Interakãní diagram kompozitního spfiaïeného ocelobetonového prûfieyu namáhaného tlakovou normálovou silou a ohybov m momentem, [1] Fig. 5 Interaction curve for combined compression and uniaxial bending, [1] B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004 5

8 T ÉMA TOPIC Obr. 6 Oh bané prvky se spfiahovacími trny Fig. 6 Bended composite members with studs kû (obr. 6). Na mnoha v zkumn ch pracovi tích na celém svûtû je v voji a ovûfiování vhodn ch a v stiïn ch modelû vûnována znaãná pozornost. Obr. 7 Pfiipojení sloupu a prûvlaku pomocí diafragmat a kruhového ztuïení, [5] Fig. 7 Column and beam connection (outer, inner and through diaphragm; ring stiffener), [5] Obr. 8 Pfiipojení sloupu a prûvlaku bez diafragmat [6] Fig. 8 Column and beam connection without diaphragm [6] Obr. 9 Zv ení tuhosti rámového styãníku, [3] Fig. 9 Enhancement of joint stiffness, [3] S KELETOVÉ SYSTÉMY Skeletové spfiaïené ocelobetonové kompozitní systémy jsou v hodnou konstrukcí pro objekty v kové, resp. pro objekty, které mají relativnû vysoké uïitné zatíïení (obvykle zatíïení 5 kn/m 2 a vy í). Pfiitom jsou pouïívány jak kompozitní sloupy, tak i vodorovné (pfieváïnû oh bané) konstrukce. V hody tûchto typû rámov ch konstrukcí tvofien ch sloupy z trub vyplnûn mi betonem (CFT, Concrete Filled Steel Tube) s ocelov mi prûvlaky z válcovan ch profilû, resp. s kompozitními prûvlaky (obr. 6, 7) jiï byly popsány v fiadû publikací: spolupûsobením ocelové trouby a betonu je zabránûno boulení oceli, dochází ke zv ení pevnosti betonu v tlaku (vliv ovinutí), smr Èování betonu a jeho dotvarování je men í neï u bûïného vyztuïeného betonu, lep í vlastnosti prûfiezu: vy í pomûr plochy oceli a betonu v prûfiezu, pfii ohybu vykazuje v ztuï vût í pfietvofiení (vût í vzdálenost od tûïi tû neï u betonového prûfiezu stejn ch rozmûrû) a je tedy lépe vyuïita, v robní v hody: není nutné bednûní, je moïné pouïití betonû s men ím vodním souãinitelem, vy í poïární odolnost kompozitních sloupû ve srovnání se sloupy betonov mi. V hody tûchto skeletov ch konstrukcí se projevují zejména v oblastech se seizmick m zatíïením. Zejména v Japonsku avusa (a v poslední dobû v Nûmecku) se staví objekty s pomûrnû komplikovan mi styãníky s i bez diafragmat (obr. 7, 8). Pfiitom je snaha vylep ovat ohybové vlastnosti styãníkû (zvy ovat jejich tuhost v hlavním nosném smûru) také vkládáním dodateãn ch v ztuïn ch prvkû do vlastního sloupu tak, aby bylo moïno jej po svafiení dobfie zabetonovat (obr. 9) [3]. V Japonsku bylo touto technologií postaveno v posledních deseti letech více neï ãtyfiicet budov (pfieváïnû se jednalo o objekty obchodní, kanceláfiské a hotely). V hodou je moïnost pfieklenutí velk ch rozpûtí, etfií se v porovnání s monolitick mi konstrukcemi ãas a náklady pfii v stavbû. Pfiitom v Japonsku i v USA se tento systém stává v hodnou alternativou k ocelov m skeletûm, která je pracnûj í a draï í; hybridní konstrukce vykazuje vûãi úãinkûm zemûtfiesení a náhlému pfietíïení vy í odolnost. Pfiíkladem evropské kompozitní ocelobetonové konstrukce mû- Obr. 10 Po tovní vûï v Bonnu, CAD model, [11] Fig. 10 Post Tower in Bonn, CAD model, [11] 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

9 T ÉMA TOPIC Literatura: [1] EN EC 4. Navrhování spfiaïen ch ocelobetonov ch konstrukcí [2] Hájek P.: Sustainable Construction through Environmentally Based Optimisation, IABSE Symposium Towards a Better Built Environment, Melbourne, 2002 [3] Kann R., Shimizu N.: Strength of CFT connections stiffened with T shaped interior diaphragms, Proc. of the Conf. Composite Constructions V, July 2005, Kruger Park, South Africa, (to be published) [4] Li V. C., Fischer G.: Reinforced ECC An evolution from materials to structures, Conf. Proc. of fib congress 2002, Osaka 2002, Japan, str [5] Morino S.: Concrete filled steel tube column system recent research and construction in Japan, Conf. Proc. of fib congress 2002, Osaka 2002, Japan, str [6] Shioya T, Dewa K., Shiokawa H., Takagashi M.: Development of new type connections between CFT columns and RC beams, Conf. Proc. of fib congress 2002, Osaka 2002, Japan, str [7] tûpánek P.: Optimized reinforcement design in concrete structures, 11 th IFIP WG 7.5, conf. Reliability a Optimization of Structural Systems, November 2003, Banff, Canada proc. to be printed, 10 pp. [8] tûpánek P.: Kompozitní konstrukce, âbs âssi Praha, Kolokvium 2003 [9] tûpánek P.: HPC a FC pfii navrhování nov ch a sanacích stávajících betonov ch konstrukcí, Malenovice, 2003 [10] Tepl B. a Mach V.: Nové trendy ve stavebnictví nové otázky, nové problémy nová v zva! Zprávy + Informace âkait, 2/2003, Praha, str [11] Wolperding W.: Post Tower in Bonn. A technical Building with technical characteristics, Proc. of the Conf. Composite Constructions V, July 2005, Kruger Park, South Africa, (to be published) Ïe b t i 162,5 m vysoká po tovní vûï v Bonnu v Nûmecku, (obr. 10). Prostorová tuhost je zaji tûna ãtyfimi betonov mi jádry s maximální tlou Èkou stûn 800 mm; krychelná pevnost betonu je 75 MPa. Kromû betonov ch jader je svislá nosná konstrukce tvofiena tfiiceti osmi kompozitními kruhov mi sloupy s ocelov m oplá tûním o prûmûru 760 mm vyplnûn mi betonem; nûkteré sloupy jsou je tû vyztuïeny ocelov m jádrem. Vodorovné konstrukce tvofií spfiaïené ocelobetonové desky podporované ocelov mi prûvlaky. Z ÁVùR Perspektiva zlep ování uïitn ch vlastností stavebních konstrukcí ve vztahu k cenû, resp. k cenû kalkulované za dobu jejich Ïivotního cyklu, povede k ãastûj ímu navrhování kompozitních konstrukcí. Pfiitom zejména pro velmi vysoké konstrukce, nebo pro konstrukce extrémnû zatíïené (vãetnû zatíïení seizmického) a v neposlední fiadû i u monumentálních konstrukcí je vhodnost kompozitních ocelobetonov ch konstrukcí nade v í pochybnost; dokumentují to stavby po celém svûtû. Pfiitom se jedná i o konstrukce ekonomické. Pfiíspûvek vznikl za podpory grantu GAâR 103/02/0749, CEZ J22/ Prof. RNDr. Ing. Petr tûpánek, CSc. Ústav betonov ch a zdûn ch konstrukcí FAST VUT v Brnû Vevefií 95, Brno tel.: stepanek.p@fce.vutbr.cz, BESTEX, spol. s r. o., inïen r. a projekãní kanceláfi Bezruãova 17 a, Brno tel.: bestex@bestex.cz, [1] Van der Sluijs M. M. A., Hobbelman G. J., Van Breugel K.: Concrete with glass for aesthetic application, Proc. of fib symp. Concrete Structures: The Challenge of Creativity, 2004, Avignon, France B E T O N S E S K L E M UÏití skla do betonu bylo jiï mnohokrát navrhováno v minulosti, ale tyto iniciativy nikdy nevedly k uspokojiv m v sledkûm. Zdráhav pfiístup k vyuïití betonu se sklem byl dán obavou z alkalicko-kfiemiãité reakce. VzrÛstající mnoïství odpadového skla, ub vající zdroje a poptávka po nov ch typech estetického betonu vyvolaly oïivení zájmu o sklem modifikovan beton. Spoleãn projekt tfií fakult TU v nizozemském Delftu je zamûfien na v zkum betonu k estetickému a dekorativnímu vyuïití, v nûmï je kamenivo ãásteãnû nahrazeno recyklovan m sklem [1]. Nov typ betonu je vyroben z cementu, pfiírodního kameniva, barevn ch pigmentû, vody a kouskû skla, které dávají materiálu zvlá tní, pfiekvapivé efekty. Vnímáte hloubku betonu, v tenk ch nenosn ch stûnách lze získat jemné odlesky a aï prûsvitnost. RÛznû barevná skla (zelená, modrá, hnûdá a ãirá) rûzn ch velikostí spolu s rûznobarevn mi pigmenty vyz vají k experimentování. Realizovan m pfiíkladem uïití nového materiálu jsou samonosné fasádní prvky na budovû Stavební fakulty v nizozemském Arnhemu. Souãasné v sledky studie ukazují, Ïe ãásteãná náhrada kameniva v betonu sklem je reálnou alternativou. PouÏití prvkû v suchém, vnitfiním prostfiedí sniïuje pravdûpodobnost vzniku alkalicko-kfiemiãité reakce. Pfies je tû nezodpovûzené otázky dlouhodobého chování materiálu se zdá, Ïe sklem modifikovan beton je nadûjn m pfiíslibem pro architektonickou tvorbu. jm B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004 7

10 P ROFILY PROFILES HOCHTIEF VSB, A. S. Akciová spoleãnost HOCHTIEF VSB patfií mezi v znamné stavební firmy na ãeském trhu. Je aktivní ve v ech segmentech oboru a realizuje stavby bytové, obãanské a administrativní, prûmyslové, ekologické, vodohospodáfiské, dopravní a liniové. V souãasné dobû firma zamûstnává zhruba 1750 pracovníkû. Sídlo centrály spoleãnosti je v Praze, její od tûpné závody sídlí rovnûï v Praze nebo v oblasti JiÏních âech. Z HISTORIE SPOLEâNOSTI Ing. Václav Matyá Poãátek existence firmy je datován rokem pfiedseda pfiedstavenstva 1951, kdy byl zaloïen národní podnik Vodní a generální fieditel stavby se sídlem v Tábofie. V roce 1967 se sídlo fieditelství národního podniku pfiestûhovalo do Prahy. Zásadním mezníkem byl rok 1985, kdy zahájil ãinnost sdruïen národní podnik V stavba jaderné elektrárny Temelín. K transformaci na akciovou spoleãnost Vodní stavby Temelín do lo v roce V roce 1999 se stal nûmeck stavební koncern HOCHTIEF, ãíslo jedna na nûmeckém trhu a jedna z vedoucích firem v Evropû a na svûtû, majoritním akcionáfiem VSB, a. s. Následnû od roku 2000 do 2002 probíhala integrace VSB, a. s., do skupiny HOCHTIEF. A KCIONÁ SKÁ STRUKTURA Podíl majoritního akcionáfie, firmy HOCHTIEF AG, se sídlem v nûmeckém Essenu, ãiní 94,66 %. Základní kapitál spoleãnosti HT VSB ãiní 351 mil. Kã, vlastní kapitál pak 600 mil. Kã. HOCHTI- EF VSB, a. s., má majoritní podíl ve v i 50,1 % ve spoleãnosti Interma, akciová spoleãnost, která sídlí v Liberci a zab vá se pfiedev ím bytovou v stavbou. HOCHTIEF VSB potvrzuje své postavení mezi nejlep ími ãesk mi stavebními firmami nejen sv mi ekonomick mi v sledky, ale pfiedev ím nepfietrïit m v vojem a promûnou v moderní spoleãnost, která drïí krok se v emi souãasn mi trendy. V sledkem je firma, která umí sv m klientûm naslouchat a nabízet jim jen to nejlep í pfiedev ím kvalitní práci, dûvûryhodnost a spolehlivost, avneposlední fiadû otevfien a vstfiícn pfiístup. C ERTIFIKÁTY A OCENùNÍ Dokladem kvality je fiada získan ch certifikátû a ocenûní jak pro jednotlivé realizované projekty, tak i pro firmu samotnou. V roce 2003 získala firma certifikát QMS dle âsn EN ISO 9001:2001, spoleãnost CRA Rating Agency pfiiznala HOCHTIEF VSB, jako jedné z prvních stavebních firem v âeské republice, pro rok 2002 i 2003 CRA Rating Baa/czA- a czp-2. Toto hodnocení vypovídá o vysoké stabilitû spoleãnosti. HOCHTIEF VSB se úãastní fiady odborn ch soutûïí. Od roku 1998 se spoleãnost pravidelnû umísèuje mezi nejlep ími firmami v soutûïích âesk CH 100 BEST a CZECH TOP 100. V roce 1999 získala cenu âeské republiky za jakost, v roce 2002 získala spoleãnost ocenûní Stavba roku za stavbu administrativní budovy âez a v roce 2003 ocenûní STAVBA DESETILETÍ za projekt jaderné elektrárny Temelín. V sledky kvalitní práce, postavené na desetilet ch zku enostech zamûstnancû spoleãnosti a obohacené zaãlenûním do nadnárodní skupiny HOCHTIEF o rozsáhlé zku enosti nûmeck ch odborníkû, jsou tím nejlep ím potvrzením schopnosti spoleãnosti HOCHTIEF VSB, a. s., úspû nû podnikat v dynamicky se rozvíjejících trïních podmínkách. Z AMù ENÍ DIVIZÍ SPOLEâNOSTI HOCHTIEF VSB, a. s., divize 1, o. z., se sídlem v âesk ch Budûjovicích, poskytuje komplexní dodávky obãansk ch, prûmyslov ch, energetick ch, vodohospodáfisk ch a inïen rsk ch stavebních dûl. Disponuje vlastními kapacitami pro provádûní hlavní stavební v roby i irokého spektra stavebních fiemesel. Dále zaji - Èuje armovací a bednící práce, montáï Ïelezobetonov ch prefabrikovan ch a ocelov ch konstrukcí a sváfieãské práce. HOCHTIEF VSB, a. s., divize 4, se sídlem v Praze, se zab vá developersk mi projekty se zamûfiením na rezidenãní bytovou v stavbu pro stfiední a vy í tfiídu a Facility Management, tedy komplexní správou nemovitostí, a to nejen v rámci vlastních developersk ch aktivit, ale zejména pro externí subjekty. Spoleãnost HOCHTIEF VSB postavila za posledních deset let pfiibliïnû 2200 nov ch bytû a rodinn ch domû v rûzn ch mûstech âeské republiky. HOCHTIEF VSB, a. s., divize 6 elektro, má dlouholetou tradici, jejíï poãátky se datují od roku 1985, tedy od zahájení v stavby JE Temelín. Sídlo divize je umístûno v administrativní budovû 8 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

11 P ROFILY PROFILES spoleãnosti HOCHTIEF VSB, a. s., v Sezimovû Ústí II. Divize 6 realizuje kompletní elektromontáïní práce tzv. na klíã. Nabízí zpracování projektû, technick ch konzultací a dozorû pfii návrhu i bûhem realizace. Kromû montáïních prací zaji Èuje i provedení slaboproud ch rozvodû. HOCHTIEF VSB, a. s., divize 8, o. z., se sídlem v Praze, je druhou jednotkou, která zabezpeãuje komplexní dodávky obãansk ch, prûmyslov ch a inïen rsk ch stavebních dûl. Disponuje kapacitami na v robu betonu, prefabrikátû a souvisejících speciálních ãinností. Divize 8 je centrem pro pfiípravu a inïen rskou ãinnost, pro komplexní stavební v robu dopravních, vodohospodáfisk ch, inïen rsk ch, obãansk ch a bytov ch staveb. HOCHTIEF VSB, a. s., divize 9, o. z., je specializovan od tûpn závod, se zamûfiením na komplexní dodávky ekologick ch staveb, revitalizaci území a vodních tokû, v stavbu nov ch skládek a rekultivací, v stavbu inïen rsk ch a silniãních objektû vãetnû mostû apod. Kromû tûchto ãinností zaji Èuje také kompletní dodávky a montáïe le ení Layher, pronájmy kontejnerû, pronájmy a servis bednûní Peri, pronájmy drobné a stfiední mechanizace. V rámci silniãní nákladní dopravy disponuje velk m potenciálem pfiepravních prostfiedkû vãetnû iroké kály mobilních jefiábû. Divize 9, o. z., se samostatn mi provozy v âesk ch Budûjovicích a v Praze pûsobí na stavebním trhu v celé âeské republice. Akciová spoleãnost INTERMA se sídlem v Liberci vznikla v roce V prûbûhu roku 1996 kapitálovû vstoupila do INTER- MY spoleãnost HOCHTIEF VSB, a. s., která se odkoupením akcií stala majoritním akcionáfiem. Aktuální ãinností akciové spoleãnosti INTERMA je provádûní staveb, jejich zmûn a odstraàování; realitní a poradenská ãinnost; koupû zboïí za úãelem jeho dal ího prodeje a prodej; správa bytového a nebytového fondu; zprostfiedkovatelská ãinnost v oblasti zdravotní techniky; v roba cementového zboïí a umûlého kamene; projektová ãinnost ve v stavbû a v roba stavebních konstrukcí z hutního materiálu. R EFERENâNÍ STAVBY Mezi nejv znamnûj í referenãní stavby z historického hlediska patfií bezesporu podíl na budování rozsáhlé Vltavské kaskády vãetnû vodních dûl Hnûvkovice, Kofiensko a v stavba Jaderné elektrárny Temelín. Pfiíkladem realizovan ch projektû v oblasti bytové v stavby jsou bytové domy a komplexy v Praze, âesk ch Budûjovicích, Tábofie a Plané nad LuÏnicí nebo developersk projekt obytné zóny Sylván v Plzni. Segment obãansk ch a administrativních staveb reprezentuje projekt Hadovka v Praze 6, administrativní budova Hlavní správy spoleãnosti âez, a. s., nebo budova ALPHA rozsáhlého administrativního komplexu BB Centra v Praze 4-Michli. Samostatnou zmínku zasluhuje dlouhodobé pûsobení firmy na praïském RuzyÀském leti ti. Pod hlaviãkou HOCHTIEF VSB zde byl postaven Parking C a budova Cargo terminálu pro spoleãnost âsa. V souãasné dobû firma realizuje v stavbu prstu C na terminálu Sever II. a rozsáhl projekt Národního integrovaného stfiediska fiízení letového provozu Jenãi u Prahy. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004 9

12 HOCHTIEF VSB, A. S. fotografie: archiv spoleãnosti HOCHTIEF VSB, a. s. Praha, Rekonstrukce Hotelu President Prague, Reconstruction of President Hotel Praha, Administrativní budova Hlavní správy âez, a. s. Prague, Office building âez Praha, Cargoterminál âsa Prague, Cargoterminal âsa Praha, Technopark Pekafiská Prague, Technopark Pekafiská Praha, Tramvajová traè Hluboãepy-Barrandov, zastávka K Barrandovu / Prague, Tram line Hluboãepy-Barrandov Praha, BB Centrum budova Alpha Prague, BB Centrum building Alpha

13 Rokycany, V robní závod BORGERS Rokycany, Production factory BORGERS PlzeÀ, MontáÏní závod Siemens I., II. a III. etapa PlzeÀ, Assembling plant Siemens I st, II nd a III rd stage Praha, Administrativní budova Hadovka Prague, Office bulding Hadovka Praha, Terminál Sever 2 Prst C Prague, Finger C Terminal 2 North Praha, Národní integrované stfiedisko fiízení letového provozu Prague, National Integrated Air Traffic Control Centre Praha, Obytn soubor Na Hutích Prague, Residential complex Na Hutích

14 P ROFILY PROFILES SKLOCEMENT BENE, S. R. O. K O M P E T E N C E V E V L Á K N E C H D O B E T O N U Ing. Teodor Bene, CSc. Spoleãnost je nejen sv m názvem spojena s aktivitami sahajícími do roku 1990, kdy vznikla expertní kanceláfi Sklocement. Na ni navázala v robnû orientovaná spoleãnost Sklocement, s. r. o., která jako první ve v chodní Evropû zahájila komerãní v robu tenkostûnn ch skofiepin ze sklocementového kompozitu a to hned exportem do Nûmecka. Cíl zavést v robu, vyvolat poptávku na trhu a iniciovat vznik dal ích nov ch v roben sklocementu jsme naplnili. Dnes je u nás est v robcû sklocementu a sedm se chystá. M I KROV ZTUÎ DO BETONU Pro vlastní v robu jsme od poãátku pouïívali alkalivzdorná sklenûná vlákna Cem-FIL, která jsou vyrábûna v robotizovaném závodû Saint Gobain Vetrotex EspaÀa u Madridu. Nyní vlákna Cem- FIL pro v robu sklovláknobetonu dodáváme jako oficiální distributor pro âeskou republiku a Slovensko. V polovinû devadesát ch let jsem mûl pfiíleïitost pfiispût k v voji speciálních typû alkalivzdorn ch sklenûn ch vláken urãen ch do betonu a such ch smûsí. Jsou to dnes jiï bûïná vlákna ANTI- CRAK HD proti smr Èovacím trhlinám a ANTI-CRAK HP vynikající vysokou odolností proti otûru, pfiípadnû rozbití sklenûného pramene v betonu a v such ch smûsích. U nás se pouïívají pfiedev ím do tenkostûnn ch podlahov ch stûrek vãetnû tzv. pancéfiov ch, samonivelaãních potûrû, tenkostûnn ch betonov ch prefabrikátû, ale i do konstrukãních betonû. Letos napfi. do betonu skeletu a stropû pfiístavby tzv. BaÈova mrakodrapu ve Zlínû (realizace: Zlínstav, a. s., fa. Stejskal). V L ÁKNA DO PRÒMYSLOV CH PODLAH BENES TEEL Z anal zy potfieb na stavebním trhu nám vyplynulo, Ïe nejvût í uplatnûní rozpt lené vláknité v ztuïe je v deskách na zemním Obr. 1 âerpání vláknobetonu s BeneSteel do základové desky garáïí Korunní DvÛr, foto Ilbau, s. r. o., závod Frischbeton Fig. 1 Pumping of fibre concrete with BeneSteel into the foundation slab below the garages of Korunní DvÛr, photo by Ilbau, Ltd., Frischbeton works podloïí podlahách v robních, skladovacích a komerãních hal. I my jsme chtûli b t pfii tom. Ekonomick návrh tûchto desek vyu- Ïívá tzv. reziduální pevnost vláknobetonu, schopnost pfiená et zatíïení i po vzniku trhlin a tím umoïnit redistribuci napûtí v desce na zemním podloïí. Donedávna tuto vlastnost poskytovala pouze ocelová vlákna drátky a to je tû pouze nûkteré typy. V roce 2002 spoleãnost Sklocement Bene, s. r. o., uvedla na trh vlákna BeneSteel první evropská konstrukãní syntetická vlákna do betonu. S obdobn mi typy vláken jako jsou na e se dnes mûïete setkat pouze z v roben v Severní Americe a Japonsku. Vlákna BeneSteel jsou nová generace v ztuïn ch vláken do betonu. Pfiiná ejí lep í vlastnosti vláknobetonu, snadnûj í práci a niï í cenu. Zkrátka je to ta správná inovace. K raketovému nástupu vláken BeneSteel 80/55 na na em trhu samozfiejmû kromû poctivû proveden ch zkou ek vlastností vláknobetonu ve spolupráci s laboratofií Betotech a FSv âvut v Praze, prezentace na konferencích a aktivnímu marketingu, pfiispûl i celosvûtov nedostatek oceli. Tak se stalo, Ïe i firmy, které se bojí inovací, byly nuceny sáhnout po BeneSteelu a jiï u nûj zûstaly. Pfies silné konkurenãní lobistické tlaky jen za první pololetí roku 2004 bylo v âeské republice zrealizováno témûfi m 2 vláknobetonov ch podlah na zemním podloïí s vlákny BeneSteel. Jsou to pfiedev ím podlahy v robních hal (z vût ích napfi. Panasonic v Plzni) a obchodních center (Lidl, Tesco), ale i jin ch staveb, napfi. mycí linka vlakov ch souprav v Bohumínû. Dávkování vláken BeneSteel 80/55 stanovujeme v poãtem pomocí programu pro desky na zemním podloïí ze systému NEXIS uïívajícím metodou koneãn ch prvkû. Pfii návrhu je dûle- Ïité, aby vláknobetonová konstrukce byla bezpeãná a byly pou- Ïity správné souãinitele spolehlivosti zatíïení a materiálu podle doporuãení britské Concrete Society TR 34 a respektování platn ch norem. Není napfiíklad moïné zavádût do v poãtu prûmûrné hodnoty reziduálních pevností, jak se s tím mûïete setkat, ale musí to b t hodnoty charakteristické statisticky garantované. Obr. 2 Detail trhliny v trámci s vlákny BeneSteel Fig. 2 Crack detail in a beam with BeneSteel fibres 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

15 P ROFILY PROFILES Obr. 3 Vibrování podlahy s BeneSteel, foto Techfloor, s. r. o. Fig. 3 Vibrations of the floor with BeneSteel, photo by Techfloor, JSC Porovnáme-li pracovní diagramy vláknobetonu s ocelov mi drátky a s vlákny BeneSteel, je zfiejmé, Ïe soubory s BeneSteel jsou mnohem rovnomûrnûj í s velmi malou smûrodatnou odchylkou. Vláknobetony s BeneSteel totiï narozdíl od vláknobetonû s ocelov mi drátky netrpí segregací kameniva a vláknité v ztuïe. J INÉ APLIKACE Vláknobetony s BeneSteel jsou stále ãastûji pouïívány i mimo oblast podlah na zemním podloïí. VyuÏívá se pfiedev ím schopnosti vláken zabraàovat vzniku trhlin, pfiípadnû úãinnû bránit jejich rozvoji. V znamná je i schopnost vláknobetonu odolávat dynamickému namáhání. Vláknobeton s dávkou 0,3 % hm. BeneSteel 80/55 má podle v sledkû zkou ek odolnosti proti rázu (IZOD) proveden ch ve VUSTAH Brno 6,1 krát vy í pevnost neï nevyztuïená matrice. I proto jsou vlákna BeneSteel úspû nû pouïívána na mostních stavbách. Opravované mosty estakády v Michli a pfiemostûní nad VídeÀskou ulicí v Praze mají vyrovnávací vrstvu mostovky na nosnících v rozsahu m 2 provedenu z vláknobetonu s vlákny BeneSteel 80/55 v dávce 2,5 kg/m 3 (realizace: PraÏské silniãní a vodohospodáfiské stavby, a. s.). Vlákna BeneSteel byla pouïita také v základové desce a stropních konstrukcích vícepodlaïních garáïí Korunní DvÛr v Praze na Vinohradech. Po negativních zku enostech s vût inou garáïí, kde docházelo ke vzniku trhlin a pronikání vody a rozmrazovacích látek do konstrukce k nosné v ztuïi a dokonce k protékání na Obr. 5 Vláknobetonová podlaha s BeneSteel, foto Techfloor, s. r. o. Fig. 5 Fibre concrete floor with BeneSteel, photo by Techfloor, JSC zaparkované automobily, zvolil realizátor stavby STRABAG, a. s., Pozemní stavitelství Praha, vlákna BeneSteel 80/55 jako ochranu proti vzniku, pfiípadnû roz ífiení trhlin ve stropech souãasnû s pouïitím krystalizaãní pfiísady. Vláknobeton o objemu 900 m 3 dodal ILBAU, spol. s r. o., závod Frischbeton. Povrch byl strojnû zahlazen bez dal ích povrchov ch úprav. N OVÉ V ZVY Obr. 4 Vlákna BeneSteel Fig. 4 BeneSteel fibres Ve srovnání se zahraniãím jsme zatím nena li uplatnûní pro BeneSteel ve stfiíkan ch betonech, pfiedev ím v tunelovém stavitelství. Také v oblasti prefabrikace se, s v jimkou jednoho jiï zavedeného v robce-exportéra, toho mnoho neudálo. Vûfiím, Ïe dal í inovace s vláknobetony s BeneSteel na sebe nedají dlouho ãekat. Svûdãí o tom zájem, kter vyvolala vlákna BeneSteel na na ich stavebních fakultách. Inspirativní pro praxi mohou b t diplomové práce zab vající se pouïitím vláken BeneSteel do samozhutniteln ch betonû (Stavební fakulta VUT Brno) a ovûfiení odolnosti vláknobetonu s BeneSteel a hybridní v ztuïí sloïenou z BeneSteel a ANTI-CRAK pfii pûsobení vysok ch teplot (Stavební fakulta V B TU Ostrava). Ing. Teodor Bene, CSc. Sklocement Bene, s. r. o. Korunní 22, Ostrava tel.: , fax: info@sklocement.cz, Obr. 6 Ze zkou ek vláknobetonu s BeneSteel na FSv âvut v Praze Fig. 6 Testing of fibre concrete with BeneSteel at the Fac. of CE, CTU in Prague B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/

16 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES K O N C E P C E M O S T Ò S T A V B Y D Á L N I C E D4708 C O N C E P T U A L D E S I G N O F T H E B R I D G E S O F T H E F R E E W A Y S E C T I O N D 4708 J I Í S TRÁSK, PETR â IHÁK, V ILÉM J ÜTTNER Dokonãení ãlánku ze 4. ãísla ãasopisu S ohledem na tahová napûtí navrhují jiní projektanti ocelobetonové konstrukce jako fietûzec prost ch nosníkû spojen ch klouby vytvofien mi ve spfiaïené desce nad podpûrou (obr. 18). Tímto fie ením opravdu podstatnû eliminují úãinky dotvarování a smr Èování betonu. V pfiípadû, Ïe konstrukci v dobû betonáïe desky je tû podepfiou montáïní podpûrou, lépe vyu- Ïijí tlakovou únosnost betonu a redukují namáhání ocelového nosníku. Okrádají se v ak o statickou neurãitost a zv enou bezpeãnost konstrukce (redundancy). etûzec prost ch nosníkû tvofií konstrukãní systém, kter vyïaduje vodorovn pohyb konstrukce od jakéhokoliv nahodilého zatíïení. Vlivem tfiení v loïiscích tak vzniká konstrukãní systém, kter je namáhán velk mi lokálními silami (obr. 19). Vrubov kloub musí pfienést tomu odpovídající tahová namáhání koncentrovaná nad pfiírubami nosníkû. Proto je lépe se snaïit pochopit funkci spfiaïené Ïelezobetonové desky. Vlivem smr Èování a dotvarování betonu opravdu mohou nad podpûrami vzniknout v ãase tahy velikosti aï 4 MPa. Pfii zatûïovací Obr. 18 Porovnání namáhání spfiaïen ch konstrukcí v ãase t : a) uspofiádání konstrukcí, b) uspofiádání konstrukce s montáïní podpûrou a konstrukce s vylouãen m betonem nad vnitfiní podpûrou, c) normálová napûtí v horních vláknech betonové desky, d) normálová napûtí v dolních vláknech ocelového nosníku Fig. 18 Comparison of the stresses of the composite structures at time t : a) arrangement of the structures, b) arrangement of the structure with a temporary support and a structure in which concrete was eliminated above the intermediate support, c) normal stresses at top fibers of the concrete slab, d) normal stresses at bottom fibers of the steel girder zkou ce provedené po dokonãení mostu také vzniknou nad podpûrou tahy srovnatelné velikosti. Je samozfiejmé, Ïe beton tyto tahy nemûïe pfienést a poru í se trhlinami. Jakmile se poru í trhlinami, zmen- í se tuhost konstrukce nad podpûrami a statické úãinky se pfienesou do pole. Beton poru en trhlinami nedotvaruje. Následkem toho mají úãinky od smr Èování a dotvarování betonu v poli spojitého nosníku srovnatelnou velikost s úãinky, které vznikají u konstrukce tvofiené fietûzcem prost ch nosníkû. Navíc je jedna velká trhlina (vrubov kloub) nahrazena mnoha mal mi trhlinami, u kter ch lze snadno kontrolovat jejich ífiku (obr. 20) a souãasnû je zachována v hoda spojit ch konstrukcí. Pro ovûfiení Obr. 19 PÛsobení spojitého nosníku (a) a konstrukce tvofiené fietûzcem prost ch polí (b) Fig. 19 Function of a continuous beam (a) and a structure formed by a chain of simple beams (b) chování podporové oblasti byly na Ústavu betonov ch a zdûn ch konstrukcí VUT- FAST Brno provedeny nejen rozsáhlé parametrické v poãty, ale také modelové zkou ky v seku konstrukce. Podporová oblast poru ená trhlinami byla následnû dlouhodobû zatíïena a sledována. Na závûr byla urãena její mezní únosnost. V sledky zkou ky potvrdily teoretické pfiedpoklady vlivem dlouhodob ch objemov ch zmûn nedo lo ke zmûnû napjatosti v desce poru ené trhlinami. Parametrické v poãty fiady konstrukcí prokázaly, Ïe s ohledem na ífiku trhlin je vhodné betonovat podporovou oblast aï po vybetonování ãásti desky v poli. Pfii návrhu konstrukcí, zejména pro urãení velikosti nadv ení nosníkû, je provádûna podrobná ãasovû závislá anal za. Konstrukce je modelována podéln mi pruty modelujícími ocelové nosníky, betonáfiskou v ztuï a betonovou desku (obr. 17). Po zatûïovací zkou ce je beton nad podpûrami vylouãen je zru en prvek modelující desku. SpfiaÏená deska je navrhová- 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

17 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 20 Model v seku konstrukce trhliny v podporové oblasti spfiaïené desky Fig. 20 Model of the portion of the structure cracks at the support area of the composite slab na jako Ïelezobetonov prvek, u kterého je kontrolována vzdálenost a ífika trhlin. V betonáfiské v ztuïi je posuzováno její únavové namáhání. Ocelové nosníky jsou u podpûr spojeny pfiíãníky, které zaji Èují, Ïe zkroucení nosníkû nad podpûrami odpovídá pfiíãnému pootoãení úloïn ch prahû. Statické úãinky vyvolané pfiíãn m pootoãení základû jsou díky poddajnosti torznû mûkkého pfiíãného fiezu a poddajnosti tíhl ch podpûr v pfiijateln ch mezích. Na stavbû 4708 jsou realizovány dva dále popsané trámové viadukty. Most Rudná (objekt 201) Osa dálnice je v místû pfiemostûní v pfiechodnici navazující na pûdorysn oblouk s polomûrem R = m a v zakruïovacím oblouku s polomûrem R = m. Dálnice zde kfiíïí ulici Polaneckou, rybník Rojek, tratû âd Pfierov Dûtmarovice, Ostava-Svinov odboãka Odra, v hledovou vysokorychlostní traè, v hledovou nákladovou kolej a obsluïnou komunikaci âd (obr. 7). Most tvofií dva soubûïné spojité nosníky (obr. 21). Lev most celkové délky 581,547 m má ífiku mezi zábradlími od 14,5 do 22,88 m, prav most celkové délky 587,849 m má ífiku mezi zábradlími od 15 do 24,782 m. Rozpûtí polí je od 28,45 do 70 m. Obr. 22 Most Rudná: a) pfiíãn fiez v typick ch polích, b) pfiíãn fiez u podpûry 10 Fig. 22 Bridge Rudna: a) cross section at typical spans, b) cross section at the pier 10 Obr. 21 Most Rudná konstrukãní fie ení typick ch polí (vizualizace) Fig. 21 Bridge Rudna structural solution of the typical spans Nosnou konstrukci obou mostû tvofií v typick ch polích dva ocelové I nosníky, které jsou spfiaïeny s pfiíãnû pfiedepnutou mostovkovou deskou (obr. 22a). Nosníky jsou pomocí podporového pfiíãníku uloïeny na dvou loïiscích situovan ch na hlavici jednosloupového pilífie. V místû roz ífiení levého mostu jsou mezi krajní nosníky postupnû vloïeny jeden a následnû dal í dva stfiední nosníky, v místû roz ífiení pravého mostu je mezi krajní nosníky vloïen stfiední nosník (obr. 22b). Jednosloupová podpûra je navrïena s roz ífienou hlavicí. Podpûra má konstantní tlou Èku, její ífika se v závislosti na promûnné ífice mostu plynule mûní od 3 do 4,4 m. Hlavice je navrïena tak, aby nezasahovala do prûjezdn ch profilû Ïeleznice. Ocelová konstrukce je montována postupnû po polích s pfieãnívající konzolou. Ocelové nosníky s montáïním ztuïením jsou nejdfiíve smontovány na upraveném terénu pod mostem a následnû jsou vyzdviïeny do projektované polohy. Zdvihací zafiízení, které je tvofieno pfiedpínacími pistolemi, je osazeno na konzole pfiedcházejícího pole a na ocelov ch pfiíãnících osazen ch na podpûfie montovaného pole. Po vyzdviïení je zadní ãást nosníkû pfiivafiena k pfieãnívající konzole dfiíve smontovaného pole; v pfiední ãásti jsou nosníky svafieny s ocelov mi pfiíãníky. Most Opava (objekt 216) Osa dálnice je v místû pfiemostûní v pfiechodnici navazující na pûdorysn oblouk s polomûrem R = m a v zakruïo- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/

18 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 24 Statická funkce komorové konstrukce Fig. 24 Static function of the box girder structure Obr. 23 Most Opava pfiíãn fiez v typick ch polích Fig. 23 Bridge Opava cross section at typical spans Obr. 25 Most pfies Odru uspofiádání pfiepínacích kabelû (vizualizace) Fig. 25 Bridge across the River Odra arrangement of prestressing tendons vacím oblouku s polomûrem R = m. Dálnice zde kfiíïí traè âd Ostava-Svinov Ostrava-hlavní nádraïí, produktovody, fieku Opavu a v hledovou vysokorychlostní traè. Most tvofií dva soubûïné spojité nosníky celkové délky 717 m s rozpûtími od 33,075 do 47,246 m (obr. 23). ífika mezi svodidly levého mostu 12,5 m je po celé délce konstantní, ífika mezi svodidly pravého mostu 13,3 m se v posledních dvou polích plynule mûní na 19,675 m. Nosnou konstrukci obou mostû tvofií dva ocelové I nosníky, které jsou spfiaïeny s pfiíãnû pfiedepnutou mostovkovou deskou. V místû roz ífiení pravého mostu je mezi krajní nosníky vloïen stfiední nosník. Podélné nosníky jsou pfiímo uloïeny na úloïném prahu podepíraném tíhlou stojkou. Ocelová konstrukce je postupnû montována za opûrou a následnû vysouvána do projektované polohy. K OMOROVÉ MOSTY Dálnice pod velmi ikm mi úhly 57 a 33 kfiíïí fieky Odru a Ostravici. ProtoÏe niveleta dálnice je vedena nízko nad terénem, bylo nutno navrhnout mostní konstrukce s co moïná nejmen í stavební v kou. S ohledem na poïadavek normy [1], aby kaïd smûr dálnice byl veden po samostatném mostû umoïàující postupnou rektifikaci jednotliv ch mostû, bylo zfiejmé, Ïe zavû ené nebo obloukové konstrukce nepfiedstavují po estetické stránce optimální fie ení. Pylony se závûsy nebo oblouky by bylo nutno situovat ve ãtyfiech vzájemnû posunut ch rovinách, a tak pfii ikmém pohledu by konstrukce ztratily jednoduchou ãistou formu. Proto byly navrïeny komorové konstrukce co moïná nejmen í stavební v ky. Komorové nosníky jsou tvofieny ocelov m korytem spfiaïen m s pfiíãnû pfiedepnutou betonovou deskou. S ohledem na ikmé kfiíïení jsou nosníky na vnitfiních podpûrách podepfieny bodovû na jediném loïisku, v kroucení jsou vetknuty na krajních podpûrách. Konstrukce tak vytváfií torznû poddajn systém, u kterého pfiíãné pootoãení vnitfiních podpûr nevyvolává v konstrukci pfiídavné namáhání. ProtoÏe krajní podpûry jsou od sebe vzdáleny od 291 do 402 m, jsou pfiídavná namáhání od jejich pootoãení v pfiijateln ch mezích. Na rozdíl od trámové konstrukce pfiená- í spfiaïená deska nejen podélné a pfiíãné ohybové namáhání, ale i znaãné smykové napûtí od kroucení vyvolané nahodil m zatíïením situovan m jen na jedné polovinû mostu (obr. 24). Rozsáhl mi parametrick mi v poãty [4] jsme si ovûfiili, Ïe chování komorové konstrukce je v raznû ovlivnûno redukcí smykové tuhosti spfia- Ïené desky. Také [8] a [9] uvádí, Ïe betonové konstrukce poru ené smykov mi trhlinami vyvolan mi kroucením redukují torzní tuhost konstrukce aï na jednu desetinu tuhosti konstrukce neporu ené trhlinami. Proto jsme se rozhodli omezit vznik moïn ch trhlin na minimum a konstrukci jsme podélnû pfiedepnuli vnûj ími kabely situovan mi v dutinû konstrukce (obr. 25). Pfiedpûtí je navrïeno tak, aby hlavní tahové napûtí v desce vyvolané maximálním ohybem nebo kombinací ohybu a smyku nepfiev ilo hodnoty dovolen ch namáhání betonu povolené pro omezené pfiedpûtí. Pfii urãení velikosti pfiedpûtí byly uváïeny vlivy dotvarování a smr Èování betonu a postupu v stavby. Namáhání konstrukce bylo ovûfieno podrobnou ãasovû závislou anal zou. Most pfied Odru Osa dálnice je v místû pfiemostûní v pûdorysném oblouku s polomûrem R = m a ve vrcholovém zakruïovacím oblouku s polomûrem R = m. Dálnice zde pod ikm m úhlem 57 kfiíïí fieku Odru, slepé rameno Odry, odpadní kanál a místní komunikace. Most celkové délky 402 m tvofií dva soubûïné spojité komorové nosníky o pûti polích s rozpûtími od 49 do 102 m. Komorov nosník je na vnitfiních podpûrách podepfien jedin m loïiskem, na krajních opûrách dvojicí loïisek zachycujících kroucení (obr. 26). Pro úãinky kroucení je tedy rozpûtí obou mostû 402 m. KaÏd most je tvofien ocelobetonov m jednokomorov m nosníkem ífiek 14,75 popfiípadû 13,6 m, a v ky 4 m (obr. 27). Je tvofien ocelov m korytem a spfiaïenou 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004

19 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 26 Most pfies Odru konstrukãní fie ení mostu (vizualizace) Fig. 26 Bridge across the River Odra structural solution of the bridge betonovou mostovkovou deskou. SpfiaÏen beton je také navrïen u spodní pásnice vnitfiních podpor. Deska mostovky je po 0,5 m pfiedepnuta pfiíãn mi kabely ze ãtyfi lan Ls15,5, které jsou vedeny v ploch ch kanálcích. Most je podélnû pfiedepnut vnûj ími kabely tvofien mi dvaceti sedmi lany Ls15,7 (obr. 28). Vnûj í prûbûïné kabely jsou vedeny pfies cel most a jsou kotveny v koncov ch spfiaïen ch pfiíãnících. Kabely, jejichï prûbûh odpovídá prûbûhu ohybov ch momentû od zatí- Ïení stálého, jsou oh bány v ocelov ch deviátorech. Pfiedpínací lana jsou v pfiím ch drahách vedena v polyethylenov ch trubkách, v deviátorech jsou situována v trubkách z nerezavûjící oceli. Ocelová konstrukce byla montována v postupné konzole smûfiující od jedné opûry k druhé. Statické úãinky v montované konzole byly redukovány montáïními podpûrami. Segmenty ocelové konstrukce délky aï 24 m byly osazovány montáïním jefiábem pojíïdûjícím po montované konstrukci (obr. 29). S ohledem na namáhání kroucením vyvolané pûdorysn m zakfiivením a zatíïením vûtrem pûsobícím na montáïní jefiáb, byla konstrukce montáïnû vyztuïena vodorovnou pfiíhradovinou situovanou u horní pásnice. Po smontování ocelové konstrukce byla u vnitfiních podpûr vybetonována spodní deska komorového prûfiezu a koncové spfiaïené pfiíãníky. Potom byla postupnû, v úsecích délky 24 m, betonována a pfiíãnû pfiedpínána mostovková deska. Konstrukce mostu byla navrïena na základû prutové anal zy. V podélném smûru byla konstrukce modelována dvûma prostorov mi pruty sledujícími tûïi tní osy konstrukce a vnûj ích kabelû. Oba pruty byly spolu vzájemnû spojeny nekoneãnû tuh mi pruty situovan mi na koncích mostû a v místû deviátorû. Pfii pfiedpínání mûly kabely nulovou tuhost, za provozu mûly skuteãnou tuhost. Pfii anal ze konstrukce v pfiíãném smûru byla konstrukce fie ena jako rovinn rám podepfien ve spodních rozích komory. Pfii detailní anal ze mostovky byla mostovková deska modelována deskostûnou. Prostorové chování konstrukce bylo ovûfieno anal zou v seku konstrukce sestaveného z plo n ch a deskostûnov ch prvkû. Anal za byla provedena programov m systémem ANSYS. Velká pozornost byla vûnována ãasovû závislé anal ze konstrukce, která byla provedena programem TDA [7]. Konstrukce byla modelována dvûma vzájemnû spojen mi paralelními pruty situovan mi v tûïi ti ocelové a betonové ãásti prûfiezu. Vnûj í kabely byly modelovány pfiím mi pruty sledujícími jejich dráhu. Pro vyhodnocení pûsobení konstrukce bûhem montáïe ocelové konstrukce, be- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/

20 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 27 Most pfies Odru pfiíãn fiez mostem Fig. 27 Bridge across the River Odra cross section of the bridge tonáïe betonové mostovky a za provozu byly ve vybran ch fiezech osazeny odporové a strunové tenzometry. Konstrukce je nadále sledována. Konstrukce byla úspû nû dokonãena a pfiedána do staveni tního provozu. Obr. 29 Most pfies Odru postupná v stavba mostu (foto) Fig. 29 Bridge across the River Odra progressive erection of the bridge Most pfies Ostravici Most pfies Ostravici byl pûvodnû souãástí stavby 4708, nyní bude realizován ve stavbû 47091/1. Osa dálnice je v místû pfiemostûní v pûdorysném oblouku s polomûrem R = m a ve vrcholovém zakruïovacím oblouku s polomûrem R = m. Dálnice zde pod ikm m úhlem 33 kfiíïí fieku Ostravici. Most tvofií dva soubûïné spojité komorové nosníky o ãtyfiech polích celkov ch délek 306,4 a294,9 m s rozpûtími od 54,035 do 100,285 m. Komorov nosník je na vnitfiních podpûrách podepfien jedin m loïiskem, na krajních opûrách dvojicí loïisek zachycujících kroucení. Pro úãinky kroucení je tedy rozpûtí 302,6 m, resp. 291 m. KaÏd most je tvofien ocelobetonov m jednokomorov m nosníkem ífiky 13,655 m a promûnné v ky od 2,7 do 5 m. Komorov nosník je tvofien ocelov m korytem a spfiaïenou betonovou mostovkovou deskou. SpfiaÏen beton je také navrïen u spodní pásnice vnitfiních podpor. Deska mostovky je po 0,5 m pfiedepnuta pfiíãn mi kabely ze ãtyfi lan Ls15,5, které jsou vedeny v ploch ch kanálcích. Most je podélnû pfiedepnut vnûj ími kabely tvofien mi tfiiceti dvûma lany Ls15,7. Uspofiádání konstrukce vychází z fie ení mostu pfies Odru. Obr. 28 Most pfies Odru pfiedpínací kabely (foto) Fig. 28 Bridge across the River Odra prestressing tendons Z ÁVùR Mimo most pfies Odru, kter byl postaven v pfiedstihu, jsou v echny popsané konstrukce nyní ve stavbû. Koncepãní fie ení mostû bylo vypracováno firmou Strásk, Hust a Partnefii, s. r. o., Brno, ve spolupráci s Ústavem betonov ch a zdûn ch konstrukcí a mostû VUT-FAST Brno. Parametrické v poãty, ovûfiení konstrukãních detailû a modelové zkou ky byly provedeny v rámci fie ení grantového projektu ministerstva prûmyslu FD-K/092 Ekologické a estetické spfiaïené mostní konstrukce. Garantem projektového fie ení v ech mostních objektû je firma Strásk, Hust a Partnefii, s. r. o., Brno. Projekty ocelobetonov ch konstrukcí byly vypracovány ve spolupráci s firmou OKF Design, s. r. o., Brno. Mosty realizuje SdruÏení Moravsko- Slezská dálnice, vedoucí sdruïení je ODS Dopravní stavby Ostrava, a. s. Prof. Ing. Jifií Strásk, CSc., P. E. Stavební fakulta VUT v Brnû Vevefií 95, Brno tel.: , fax: j.strasky@usa.net Ing. Petr âihák p.cihak@shpbrno.cz Ing. Vilém Jüttner v.juttner@shpbrno.cz v ichni: STRÁSK, HUST A PARTNE I, s. r. o. Bohunická 50, P.B. 641, Brno tel.: , fax: Literatura: [8] Collins M. P., Mitchell D.: Prestressed Concrete Basics, CPCI, Ottawa 1987 [9] Priestly J. N., Seible F., Calvi G. M.: Seismic Design and Retrofit of Bridges, John Wiley & Sons, New York B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004