USAAF 1, archeologie a Brno

Transkript

1 USAAF 1, archeologie a Brno David Merta Brno, podobne jako ve tsina me st v cel Evrope, bylo poznamena no nejmasove jsım a za roven nejrozsa hlejsım va lec ny m konfliktem v de jina ch kontinentu, Druhou sve tovou va lkou. Me sto nebylo ponic e- no tolik, jako ne ktera me sta v nichz byla soustrede na va lec na vyroba Tretı rıse nebo ta, ktera byla Spojenci kobercove bombardova na z jiny ch duvodu (Hamburk, Kolın nad Rynem, Dra z any, Augsburg, Vıdensk Nov Me sto ú ). S blızıcım se koncem Druh sve tov va lky se protektora tnı Ž zemı dostalo do prostoru pusobenı spojeneck ho letectva. Samo me sto Brno se stalo cılem na letu celkem trikra t. V pa tek 25. srpna 1944 napadlo prumyslovou oblast Brne nska 314 Flying Fortressu a Libera toru 5. a 304. BW 2. Vojensky dulezity ch cılu bylo ne kolik, provozy Zbrojovky v Z idenicıch, poboc ka tova rny Flugmotorenwerke Ostmark GmbH v Lısni, poboc ka Klockner Flugmotorbau v Kurimi a tak letiste ve Slatine. U tok na Lısen a Slatinu zaha jilo 159 Fortressu od 5. BW v hod. Na Brno a Kurim zaž toc ilo 82 Libera toru od 304. BW. Vsechny tyto vojensk cıle utrpe ly vazn skody. Za roven vsak bylo preva zne v Z idenicıch a v okolı Cejlu znic eno 82 domu a poskozeno dalsıch 821, o zivot prislo 179 osob. Jeste hure bylo me sto postizeno 20. listopadu 1944 na letem asi 150 Fortressu 5. BW. Cılem bombard ru, kter svrhly svuj na klad mezi a hod. skrz pokry vku mraku pomocı radioloka toru, bylo na drazı, ale te zce zasazena byla i okolnı za stavba. Zcela znic eno bylo 183 domu a 1499 utrzilo ruzn stupne poskozenı. Celkem 410 osob zemrelo a 405 utrpe lo zrane nı. Poslednı vetsı Ž tok na Brno byl proveden 1. prosince Bylo pri nem poskozeno 33 domu a zrane no 5 osob (Rajlich 1997). Ne kolik bomb dopadlo do prostoru na me stı Svobody a blızkosti Petrova (Drımal š Pes a 1973). Na sam m konci va lky, pri osvobozova nı Brna Rudou arma dou, bylo me sto zasazeno jeste ne kolikra t pri na letech sove tsk ho taktick ho letectva a pri de lostrelecky ch soubojıch obou zžcastne ny ch stran. Pro narusenı archeologicky ch situacı je podstatne jsı c innost spojeneck ho letectva, ktera byla nesrovnatelne mohutne jsı a razantne jsı nez sove tska vzdusna a pozemnı aktivita. USAAF pouzıvala tak pumy o ve tsı hmotnosti a tedy i s ve tsım Ž cinkem, coz se prımo doty ka situacı v ter nu. Tyto va lec n aktivity musely v ra mci brne nsk me stsk pama tkov rezervace ne jaky m zpusobem archeologick situace nejen ovlivnit, ale za sadne se v nich i projevit. Jejich zachycenı a interpretace v ra mci samotny ch ter nnıch vyzkumu souvisı s vy vojem archeologie stredove ku. Vzhledem k tomu, ze plosn vy zkumy se poc aly realizovat az v 90. letech 20. stoletı, je nasnade, ze stopy Druh sve tov va lky byly zachyceny az v tomto obdobı. Pri nektery ch za chranny ch archeologicky ch vyzkumech probıhajıcıch v prostoru MPR Brno byl pozorova n zvla stnı fenom n tykajıcı se ne ktery ch objektu. Tyto Ž tvary svou vy plnı jevily charakter stredove ky ch c i rane novove ky ch antropogennıch aktivit, nebylo je vsak mozno zaradit do za dn kategorie archeologicky ch objektu. Autor se s tımto probl mem poprve setkal v ra mci vyzkumu prova - de n m pri sanaci podzemı bloku 26 Č 35, konkr tne na vychodnım konci ulice Koblizna. Dve z pruzkumnych sachtic zachytily podobnou stratigrafickou situaci, mohutna zvrstvenı homogennıho charakteru obsahujıcı stredove ky keramicky materia l, uhlıky a mazanice. Spodnı hranice objektu nebylo dosazeno v dusledku technicky ch potızı (Merta 1998). Pri konzultaci s kolegy (PhDr. R. Procha zka) vyslo najevo, ze takovy ch objektu bylo v minulosti zkouma no a dokumentova no vıce. Podobna situace byla napr. zachycena vy zkumem AU CSAV Brno (Himmelova š Procha zka 1990/1991) pri akci hotel Baron Trenk, c i vyzkumem AU CSAV Brno na Kozı 4 (Procha zka 1986). V prostoru Velk ho Spalıc ku se pak situace opakovala pri vy zkumu probıhajıcım v ra mci vy stavby Obchodnı galerie Velky Spalıc ek v roce Podrobne ji se zmınım o za chranny ch archeologicky ch vy zkumech z poslednı doby, vyzkumu Obchodnı galerie Velky Spalıc ek a vy zkumu kostela sv. Mikula se na na me stı Svobody. 1 USAAF (United States Army Air Force) š americke arma dnıletectvo. 2 BW (Bombardment Wing) š bombardovacıkrıdlo. 58

2 V prıpade kostela sv. Mikula se jsme se s problematikou bombardova nı setkali jiz pri vypracova nı reserse ty kajıcı se pripravovan ho vy zkumu. Pri procha zenı dokumentace publikovan PhDr. Borisem Novotny m byla na profilu veden m v ose presbyta re zachycena dle popisu vcelku nelogicka situace. Mısto podlahy kostela, ktera v te chto mıstech me la nasedat na zkulturne ny horizont naruseny ojedine ly mi predlokac nımi a lokac nımi objekty (stratigraficka situace se pri samotn m vy zkumu uka zala by t slozite jsı), profil zachytil asi 2,2 m hluboky, mısovity vy kop. B. Novotny popisuje situaci takto: Sonda II o rozmů rech 320 x 200 cm byla vyhloubena uprostred podelne osy uvnitr za kladu presbyteria. Sahala do hloubky 220 cm, tj. az na spras ove podlozı. V tomto odkryvu, ktery byl z velke ca sti porus en druhotnymi za sahy a navazkami, jsme zjistili obdobnou situaci, jako v predes le sondů. Stredovů ka i novovů ka keramika, tj. jejı zlomky byly rozptyleny v porus enych vrstva ch,ť(novotny 1966). Na sledny archeologicky vy zkum tento stav plne potvrdil, dva kra tery byly lokalizova ny v presbyta ri, dalsı dva pak severne ji v by val me stsk va ze. Jejich vy pln ve vyssıch horizontech tvorila suř z vybombardovan ho obchodnıho domu Jepa. Pumy znic ily archeologick situace do Ž rovne 2,2 m pod dnesnı povrch na - me stı, zustalo tedy zachova no asi 0,2 az 0,5 m neporuseny ch archeologicky ch situacı. Situace v bezprostrednı blızkosti byly navıc deformova ny a stlac eny vybuchem (viz obr. 5), takze jejich interpretace byla znac ne ztızena (Merta 2000). V prostoru Obchodnı galerie Velky spalıc ek byly v ra mci za chrann ho archeologick ho vyzkumu (Merta š Pes ka š Sadılek š Zapletalova š Zu bek 2000) mimo jin vyklizeny sklepy byval ho domu a Dominika nsk m na mestı 12. V tomto prıpade jsme ovsem na sledky va lky predpokla dali, bomby navıc dopadly do prostoru stojıcıch domu, kter byly v minulosti ne kolikra t za sadne ji prestavova ny. Starsı fa ze stavby byly ope t zachova ny ve sklepıch, nebyly tedy zcela znic eny a bylo mozno je jeste velmi dobre rozlisit a na sledne interpretovat. Za sah domu a jeho na slednou demolici dosve dc uje i na lez na ste nny ch hodin, jejichz ruc ic ky se zastavily ve 12,15 hod., tedy v dobe te sne navazujıcı na konec na letu 20. listopadu 1944 (hodiny byly preda ny do sbırek Technick ho muzea v Brne ). Za kladnım pramenem pro identifikaci jednotlivy ch za sahu stredu me sta byl autorovi pla n prekresleny Fr. Hlava cem na za klade podkladu Frantiska Srby z pame tnı knihy Katastra lnıho mestsk ho Žradu Brno (Hlavac 1988). Po vynesenı pla nu s vyznac enım dopadu bomb za na letu na Brno do prıslusny ch podkladu mapovy ch listu 1:500 lze dopad jednotlivy ch pum lokalizovat pome rne presne i mimo dnesnı za stavbu, v na me stıch, ulicıch a parcıch. V prostoru MPR Brno lze tedy jiz dopredu predpovıdat situace zpusoben leteckou aktivitou za Druh sve tov va lky pome rne presne. Horsı situace je mimo historickou sıdelnı oblast, pro kterou je krome pame tnıku nositelem zdrojem informacı i dobovy tisk, tedy kolem velky ch prumyslovy ch center s va lec nou vy robou (Kurim, Prerov ú ), vojensky ch zarızenı (napr. letisř) a mıst kde po delsı dobu probıhaly intenzıvnı boje. Literatura a prameny [1] DRIMAL, J. Č PESA, V. 1973: De jiny me sta Brna 2, Brno, s [2] FOUD, K. Č KRATKY, V. Č VLADAR, J. 1997: Poslednı akce, operace americk ho a britsk ho letectva nad Ž zemım Cech v dubnu a kve tnu 1945, Plzen, s. 48 Č 49, 123. [3] HLAVAC, F.: Kdyz padaly bomby na Brno, Brno v minulosti a dnes 10, s. 113 Č 118. [4] Deutsche, Italienische, Britisch Č Amerikanische und Sowjetische Kriegsflugzeuge, Dresden 1943, s. 21. [5] MERTA, D Č 1998: Brno, Koblizna ulice blok 26 Č 35, Prehledy vy zkumu 40, s. 288 Č 289. [6] MERTA, D. 2000: Kostel sv. Mikula se na na me stı Svobody v Brne Č za chranny archeologicky vy zkum 2000, Na lezova zpra va, archiv spolec nosti Archaia. [7] MERTA, D. Č PESKA, M. Č SADILEK, J. Č ZAPLETALOVA, D. Č Z BEK, A. 2000: Obchodnı galerie Velky spalıc ek Č za chranny archeologicky vy zkum 2000, Ter nnı dokumentace, archiv spolec nosti Archaia. [8] NOVOTNY, B. 1966: Za chranny vyzkum za kladu a okolı zanikl ho kostela sv. Mikula se v Brne, Prehledy vy zkumu, s. 77 Č 78. [9] PROCHAZKA, R. 1986: Koblizna, Kozı Č parcela c. 54, Ter nnı dokumentace vy zkumu, archiv spolec nosti Archaia. [10] RAJLICH, J. 1997: Mustangy nad Protektora tem, operace britsk ho a americk ho letectva nad c esky mi zeme mi a ne mecka obrana, Praha, s. 52, 74 a 86. [11] R Z ICKA, B. 1994: Na lety na Ž zemı Cesk republiky za 2. sve tov va lky, Letectvı a kosmonautika 8/1994, s. 597 Č 601. [12] VHA Praha, Fond: MNO Londy n, inspektora t c sl. letectva, studijnı odde lenı, Sign. 107/127 (dokument B-2 fol.). 59

3 Obr. 1 Celkovy pla n stredu me sta Brna s vyznac enım dopadu bomb 60

4 Obr. 2 Technicky vy kres pumy o va ze 500 lb (227 kg) Obr. 3 Kra tery po puma ch ruzn hmotnosti z prıruc ky Kriegsflugzeuge (me rıtko cca 1 : 400) 61

5 Obr. 4 Pudorys kostela sv. Mikula se s vyznac enım za sahu bombami 62

6 Obr. 5 Strepina bomby v presbyta ri kostela sv. Mikula se Obr. 6 Rez kra terem v presbyta ri 63