1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí

Transkript

1 ř 1. Difuz vodní páry a jjí kondnzac uvnit konstrukcí Hodnocní ší ř ní vodní páry konstrukcí j jdnou z vlmi dů lžitých úloh stavbní tplné tchniky. Slouží k ově ní charaktru dlouhodobého tplně vlhkostního chování konstrukc Požadavky Norma Č SN v č l požaduj, aby byly bz kondnzac vodní páry uvnit ř konstrukc navržny všchny konstrukc, u ktrých by zkondnzovaná vodní pára ohrozila jjich požadovanou funkci 1. Splně ní tohoto požadavku s prokazuj výpoč tm s použitím návrhové vnkovní tploty a návrhové tploty a vlhkosti vnit ř ního vzduchu. U ostatních konstrukcí j podl č l v Č SN kondnzac vodní páry uvnit ř skladby p ř ípustná, pokud jsou splně ny násldující podmínky: zkondnzovaná vodní pára nohrozí požadovanou funkci konstrukc v stavbní konstrukci nsmí v roč ní bilanci kondnzac a vypa ř ování zbýt žádné zkondnzované množství vodní páry M c,a, ktré by zvyšovalo vlhkost konstrukc roč ní množství zkondnzované vodní páry M c,a musí být nižší nž limit M c,a,n, ktrý č iní: o M c,a,n = 0,10 kg/(m 2.a) pro jdnoplášť ové st ř chy, pro konstrukc s kontaktním zatplním a pro další konstrukc s málo propustnými vně jšími vrstvami o M c,a,n = 0,50 kg/(m 2.a) nbo 0,5% plošné hmotnosti matriálu (nižší z hodnot) pro ostatní stavbní konstrukc. U dvouplášť ových konstrukcí s výš uvdné požadavky vztahují na vnit ř ní plášť. Navíc musí podl č l. 6.3 rlativní vlhkost vzduchu proudícího v vě trané vzduchové vrstvě po clé jjí délc splň ovat i za bzvě t ř í podmínku ϕ < 90 %. [%] (1) 1.2. Postup výpoč tu Ově ní výskytu kondnzac v skladbě konstrukc P ř i posouzní ší ř ní vodní páry konstrukcí j njprv t ř ba zjistit, zda v konstrukci dochází č i ndochází v zimním období k kondnzaci vodní páry. Tnto výpoč t s provádí s pomocí tradič ní Glasrovy mtody, jjíž popis najd laskavý č tná ř v Č SN a v clé ř adě publikací 2. Dů lžité j, ž s v tomto výpoč tu používají návrhové okrajové podmínky (tj. návrhová vnkovní tplota a rlativní vlhkost a návrhová tplota a rlativní vlhkost vnit ř ního vzduchu viz kapitola Okrajové podmínky). V zásadě s posuzuj jn jdn výpoč tový stav charaktrizovaný vlmi nízkou vnkovní tplotou (-12 až -21 C). Výsldkm tohoto kroku j buď prokázání, ž konstrukc kondnzací v zimním období ohrožna nní, nbo stanovní konkrétní kondnzač ní zóny (č i zón) a aktuální míry kondnzac v kg/(m 2.s) Roč ní bilanc zkondnzované a vypa ř né vodní páry Roč ní bilanc zkondnzované a vypa ř né vodní páry s provádí bilanč ním výpoč tm po mě sících podl nové normy Č SN EN ISO Pouz v p ř ípadě, kdy njsou k dispozici pot ř bné klimatické údaj, p ř ipouští Č SN , aby byl výpoč t roč ní bilanc vodní páry provdn 1 Za ohrožní funkc konstrukc s považuj zkrácní jjí životnosti, objmové změ ny matriálů, výrazné zvýšní hmotnosti č i takové zvýšní vlhkosti matriálů, ktré by způ sobovalo jjich dgradaci. Pozor j tř ba dát př dvším na matriály organického pů vodu (např. dř vo, papír). 2 Pro rychlé př ipomnutí: zmíně ná mtoda vychází z porovnání tortického prů bě hu č ástč ných tlaků vodní páry p a prů bě hu č ástč ných tlaků nasycné vodní páry p sat. J-li kř ivka p p sat., dochází v konstrukci k kondnzaci a kondnzač ní zóna s nalzn s pomocí tč n z koncových bodů př ímky p k kř ivc p sat.

2 tradič ním postupm podl Č SN Ať s použij postup ktrékoli z uvdných norm, j výsldkm výpoč tu vždy soubor údajů, ktré zjdnodušně charaktrizují vlhkostní chování konstrukc v č as. Výpoč tm podl nové vropské normy lz získat množství kondnzátu v dílč ích kondnzač ních zónách na konci jdnotlivých mě síců v roc lz tdy vlic názorně sldovat, jak s obsah kondnzátu v konstrukci bě hm zimních mě síců zvyšuj a jak zas bě hm jara a léta klsá (Obr. 1). Výpoč tm podl Č SN lz získat pouz dvě hodnoty, ktré č asově promě nné chování konstrukc shrnují. Jd o roč ní množství zkondnzované vodní páry a o roč ní množství odpa ř itlné vodní páry (kapacitu odparu). Z jjich porovnání lz pak usuzovat, zda s v zimě vzniklý kondnzát mů ž p ř s tpljší mě síc odpa ř it č i nikoliv. Roč ní množství kondnzátu G k = 0,213 kg/(m 2.a) Obr. 1 Obsah kondnzátu v konstrukci bě hm roku Výpoč t difuz vodní páry a jjí roč ní bilanc j pomě rně nároč ný, a to p ř dvším v p ř ípadě manuálního zpracování. Standardm s proto již p ř d ř adou lt stalo provádě ní tohoto výpoč tu s pomocí spcializovaných programů. Závě rm této kapitoly s jště podívjm poně kud podrobně ji na mtodiku roč ní bilanc podl Č SN EN ISO Výpoč t j opě t založn na Glasrově mtodě. Zásadně odlišně od tradič ního postupu podl Č SN jsou ovšm do výpoč tu zavádě ny okrajové podmínky. Zatímco v mtodic Č SN s hodnocní konstrukc provádí pro postupně s zvyšující vně jší tploty 4, mtodika Č SN EN ISO p ř dpisuj výpoč t po jdnotlivých mě sících s použitím prů mě rných mě síč ních tplot a vlhkostí vně jšího vzduchu. Odlišnosti v okrajových podmínkách s al ntýkají pouz xtriéru. Mtodika Č SN EN ISO umožň uj také zavést do výpoč tu pro každý hodnocný mě síc odlišnou prů mě rnou tplotu a vlhkost vnit ř ního vzduchu, což p ř i použití standardního postupu podl Č SN nní možné. Pro rlativní vlhkost vnit ř ního vzduchu podporuj Č SN EN ISO navíc trojí způ sob jjího stanovní (podrobně ji v kapitol Okrajové podmínky). Změ ny v zavádě ní okrajových podmínk do výpoč tu podl Č SN EN ISO lz clkově hodnotit jako krok k rálně jšímu modlování skutč ného chování konstrukc bě hm roku. Poně kud np ř íjmná j pouz skutč nost, ž výpoč t podl Č SN EN ISO zcla opomíjí vně jší tploty nižší, nž jsou njnižší prů mě rné mě síč ní tploty. Prakticky to znamná, ž tnto výpoč t nzjistí, jak bud vypadat situac v konstrukci p ř i vně jší tplotě nižší nž cca 5 C. Právě proto j nutné provádě t ově ní toho, zda v konstrukci bud č i nbud v zimním období kondnzovat vodní pára, mtodikou Č SN s použitím návrhových okrajových podmínk (viz kapitola 1.2.1). Zajímavé rozdíly mzi mtodikami Č SN a Č SN EN ISO jsou i v výpoč tu akumulovaného množství kondnzátu v konstrukci. Postup podl Č SN EN ISO p ř dpisuj jako první krok výpoč tu cloroč ní bilanc vodní páry stanovní výchozího mě síc výpoč tu, tdy 3 J-li to možné, j vždy lpší provést výpoč t roč ní bilanc obě ma možnými mtodikami. Výsldky postupu podl Č SN EN ISO a podl Č SN s totiž č asto liší. Vyjd-li hodnocná konstrukc jako vyhovující př i použití obou výpoč tních mtodik, j jjí návrh skutč ně spolhlivě ově ř n. 4 Podrobný popis mtodiky j uvdn njn v Č SN , al i v lit. Chyba! Nnalzn zdroj odkazů./, Chyba! Nnalzn zdroj odkazů./, Chyba! Nnalzn zdroj odkazů./, Chyba! Nnalzn zdroj odkazů./ č i Chyba! Nnalzn zdroj odkazů./.

3 prvního mě síc v roc, kdy s objví kondnzac vodní páry v konstrukci. Dál s stanovuj postupně narů stající množství kondnzátu v konstrukci bě hm násldujících mě síců. Jakmil zač n docházt k odpa ř ování, množství naakumulované vlhkosti s postupně zač n o mě síč ní odpar snižovat. Pokud j po roc od zač átku kondnzac konstrukc suchá, stač il s vzniklý kondnzát odpa ř it (Obr. 1). V opač ném p ř ípadě s kondnzát bud v konstrukci hromadit. Znač nou výhodou takto dfinovaného výpoč tového postupu j možnost zavést do výpoč tu poč átč ní stavbní vlhkost č i vlhkost naakumulovanou bě hm stávající xistnc konstrukc. Projktanti tak po vydání Č SN EN ISO dostali do rukou alspoň p ř ibližný výpoč tový postup, jak s vyrovnat s tímto dosud noprávně ně opomíjným fnoménm, ktrý má ovšm č asto zásadní význam (nap ř. p ř i rkonstrukcích plochých st ř ch) Rlativní vlhkost vzduchu v vě trané vrstvě Rlativní vlhkost vzduchu proudícího v prově trávané vzduchové vrstvě dvouplášť ových konstrukcí s stanovuj z vztahu p ϕ = 100, [%] (2) p, sat kd p j č ástč ný tlak vodní páry a p,sat j č ástč ný tlak nasycné vodní páry v proudícím vzduchu v Pa. Hodnotu p,sat lz zjistit na základě vypoč tné tploty proudícího vzduchu. Postup p ř sného výpoč tu 6 jdnotlivých vlič in dfinuj Č SN Principilně s postupuj v násldujících krocích: stanovní rychlosti proudě ní vzduchu v jdnotlivých úscích vě trané vrstvy na základě rovnováhy mzi rozdílm tlaku vlivm gravitac, vlivm vě tru, vlivm t ř ní a vlivm v ř azných odporů. V jdnotlivých úscích vě trané vrstvy (Obr. 2) vychází obcně odlišné rychlosti proudě ní podl zákona kontinuity j vyšší rychlost proudě ní v úscích s mnším prů zm. stanovní prů bě hu tplot proudícího vzduchu stanovní prů bě hu č ástč ných tlaků nasycné vodní páry z vypoč tných tplot vzduchu stanovní prů bě hu č ástč ných tlaků vodní páry v proudícím vzduchu stanovní prů bě hu rlativních vlhkostí podl (2) stanovní vnit ř ní povrchové tploty vně jšího pláště a Obr. 2 Dvouplášť ová konstrukc urč ní požadavku na tuto tplotu. Podrobně dál komntovat p ř s víc úsky sný výpoč t nní kvů li omznému rozsahu skript možné. Podívjm s zato víc na p ř ibližný výpoč t, ktrý j na rozdíl od p ř sného postupu ralizovatlný snadno i s pomocí kalkulač ky 7. V p ř ibližném výpoč tu s rychlost proudě ní vzduchu v vě trané vrstvě uvažuj nulová a tplota na konci vzduchové vrstvy 8 s stanovuj z vztahu: 5 Výpoč t roč ní bilanc s vlivm poč átč ní zabudované vlhkosti ukazuj hlavně tndnc v vlhkostním chování konstrukc a nlz od ně j vzhldm k jho jdnoduchosti oč kávat vysokou př snost konkrétních výsldků. Samotná norma Č SN EN ISO proto svou mtodiku pro tnto typ hodnocní ndoporuč uj. Použij-li s nicméně tnto výpoč t např íklad jn k výbě ru optimální varianty sanac a k výsldků m s bud př istupovat vždy s rzrvou, mů ž upravná mtodika projktantovi poskytnout ř adu cnných služb. 6 Výpoč t j př sný jn v srovnání s dál komntovaným př ibližným postupm. Jinak s pochopitlně jdná znovu jn o urč itý modl rality. Existují samozř jmě i př sně jší výpoč ty např. CFD modly. 7 Př sný výpoč t j dosti č asově nároč ný a dns s provádí prakticky výhradně s využitím výpoč tní tchniky. 8 Tplota na zač átku vě trané vrstvy j shodná s tplotou vně jšího vzduchu (návrhovou vnkovní tplotou).

4 U θ + U θ i ai θ =, [ C] (3) U i + U kd U i a U jsou souč initlé prostupu tpla vnit ř ního a vně jšího pláště konstrukc v W/(m 2.K), θ ai j návrhová tplota vnit ř ního vzduchu a θ j návrhová vnkovní tplota v C. Na základě tploty θ lz pak stanovit č ástč ný tlak nasycné vodní páry p,sat. Zbývající č ástč ný tlak p s urč í z vztahu pi Z p, i + p Z p, p =, maximálně al jn p,sat, [Pa] (4) 1 Z +1 Z p, i p, kd Z pi a Z p jsou difuzní odpory vnit ř ního a vně jšího pláště konstrukc v m/s a p i a p jsou č ástč né tlaky vodní páry v vnit ř ním a vně jším vzduchu v Pa. Dosazním do vztahu (2) s pak stanoví rlativní vlhkost vzduchu v vě trané vrstvě na jjím konci. P ř i použití komntovaného p ř ibližného výpoč tu nbud v této hodnotě zahrnut vliv proudě ní vzduchu výsldky budou tdy dosti na straně bzpč nosti. Pokud vychází takto p ř ibližně stanovná vlhkost vyšší nž požadavk Č SN , j možné provést jště ově ní p ř sným výpoč tm 9. Zbývá stanovit tplotu vnit ř ního povrchu vně jšího pláště na konci vzduchové vrstvy z vztahu θ s s ( θ θ ) = θ U R, [ C] (5) kd θ j tplota na konci vě trané vrstvy podl (3), θ j návrhová vnkovní tplota v C, U j souč initl prostupu tpla vně jšího pláště konstrukc v W/(m 2.K) a R s j tplný odpor p ř i p ř stupu tpla v vě trané vrstvě (0,10 m 2.K/W pro st ř chy a 0,13 m 2.K/W pro stě ny). Požadavk na tuto tplotu s stanovuj pro vypoč tné paramtry vzduchu v vě trané vrstvě. Nastavní pro p ř irozně vě trané byty Rychlé zadávání podmínk Nastavní standardních podmínk Mě síč ní hodnoty pro Prahu Obr. 3 Zadání okrajových podmínk do programu Tplo Př ibližný výpoč t j znač ně npř íznivý hlavně pro konstrukc s rozdílm výšk mzi vstupním a výstupním otvorm, u ktrých s uplatň uj př irozné proudě ní vzduchu v vě trané vrstvě i za bzvě tř í.

5 1.3. P ř íklady Konstrukc s vnit ř ní tplnou izolací Prvním p ř íkladm j konstrukc s tplnou izolací z vnit ř ní strany podl kapitoly Souč initl prostupu tpla. Pro výpoč t roč ní bilanc vodní páry byl použit program Tplo Zadání skladby konstrukc do programu ukazuj Obr. 14 v kapitol Souč initl prostupu tpla. Zadané okrajové podmínky pro výpoč t ukazuj Obr. 3. Č ást výsldků výpoč tu ukazuj protokol na Obr. 4. Podívjm s njprv na horní č ást výpisu. J tam uvdno vyhodnocní difuz vodní páry v návrhových okrajových podmínkách tdy pro vně jší paramtry -15 C a 84% a vnit ř ní paramtry 21 C a 50% (bod 1). Z výsldků j z ř jmé, ž v konstrukci za tě chto podmínk dochází k kondnzaci. Z grafického výstupu lz zjistit, ž k kondnzaci dochází na rozhraní mzi tplnou izolací a zdivm tdy i v místch, kd jsou d ř vě né latě. U bodu 2 j na výpisu uvdna roč ní bilanc vodní páry podl Č SN Množství zkondnzované vodní páry a kapacita odparu jsou z ř jmé p ř ímo z výpisu. Zbývá roč ní bilanc podl Č SN EN ISO (bod 3). V tabulc nás bud zajímat p ř dvším posldní sloupc akumulovaná vlhkost, ktrá ukazuj obsah kondnzátu v konstrukci na konci jdnotlivých mě síců v roc. Maximální hodnota v tomto sloupci (0,024 kg/(m 2.a)) odpovídá roč nímu množství zkondnzované vodní páry. Požadavky Č SN na hodnocnou konstrukci jsou uvdny v kapitol 1.1. Konstrukc splň uj dílč í požadavk na maximální množství zkondnzova- Difuz vodní páry v návrhových podmínkách a bilanc vlhkosti dl ČSN : Prů b ě h tplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní: i tpl.[c]: p [Pa]: p,sat [Pa]: P ř i vnkovní návrhové tplot ě dochází v konstrukci k kondnzaci vodní páry. Cloroč ní bilanc vlhkosti: Množství zkondnzované vodní páry Množství vypa ř itlné vodní páry Mc,a: kg/m2,rok Mv,a: kg/m2,rok K kondnzaci dochází p ř i vnkovní tplot ě nižší nž 0.0 C. Bilanc zkondnzované a vypařné vlhkosti dl ČSN EN ISO 13788: V konstrukci dochází b ě hm modlového roku k kondnzaci. Kondnzační zóna č. 1 Hranic kondnzační zóny Akumul.vlhkost Měsíc lvá [m] pravá Ma [kg/m2] Maximální množství kondnzátu Mc,a: kg/m2 Na konci modlového roku j zóna suchá (tj. Mc,a < Mv,a). Obr. 4 Č ást protokolu o výpoč tu programu Tplo né vodní páry, protož M c,a = 0,024 kg/(m 2.a) j mnší nž 0,5 kg/(m 2.a) i nž 0,03 kg/(m 2.a) 10. Konstrukc splň uj i požadavk na aktivní bilanci vodní páry, nboť vškrý vzniklý kondnzát s v roč ní prů bě hu mů ž odpa ř it. Konstrukci j p ř sto nutné hodnotit jako rizikovou, protož nní jdnoznač ně splně n i posldní požadavk na jjí bzproblémovou funkci p ř i kondnzaci vodní páry. Kondnzací by totiž mohly být ohrožny d ř vě né latě umístě né v tplné izolaci. Navíc j nutné uvést, ž chování hodnocné konstrukc bud v rozhodující mí ř závislé na kvalitě provdní parozábrany, což j nanště stí znač ně njistý faktor. Závě rm zbývá jště uvést, ž pro vyhodnocní j vhodné používat vždy ty výsldky obou bilanč ních výpoč tů (Č SN a Č SN EN ISO 13788), ktré jsou méně p ř íznivé Jdná s o 0,5% z plošné hmotnosti minrálních vlákn, v nichž k kondnzaci č ástč ně dochází.

6 Konstrukc s poč átč ní zabudovanou vlhkostí Druhým p ř íkladm j hodnocní sanac ploché st ř šní konstrukc plavckého bazénu, jjíž stávající skladbu ukazuj Obr. 5. Sondami bylo zjiště no, ž hraklit s prakticky rozpadá, jho hmotnostní vlhkost č iní zhruba 80%. Hmotnostní vlhkost polystyrnu p ř sahuj 60%. Lpnka, ktrá mě la v skladbě z ř jmě plnit jakousi funkci parozábrany, j rovně ž zcla dgradovaná. Clkový obsah vody v st ř šní konstrukci č iní zhruba 3,5 kg/m 2. Invstor požadoval zvýšní tplného odporu konstrukc a zajiště ní jjí vodotě snosti. Jím prfrovaná varianta spoč ívala v p ř idání dsk z minrálních vlákn tl. 140 mm a v provdní nové hydroizolac z modifikovaných asfaltových pásů. Navrhovaná sanac byla vyhodnocna s pomocí programu Tplo Na Obr. 6 j vidě t zadání jdnotlivých vrstv konstrukc vč tně poč átč ní zabudované vlhkosti 3,5 kg/m 2 v hraklitu. Okrajové podmínky, ktré byly zadány na základě mě ní mikroklimatu v objktu, ukazuj Obr. 7. Hodnocní bylo provdno pro 15 lt od rkonstrukc plánované na srpn. Modif. asf. pás tl. 4 mm Asfaltové pásy tl. 12 mm Hraklit tl. 10 mm Polystyrn tl. 35 mm Dgradovaná asf. lpnka tl. 1 mm Bton tl mm Trapézové plchy tl. 3 mm Výsldky ukazují na pomě rně rychlé vysychání stávajících vrstv do šsti lt by mě l být hraklit suchý (Obr. 8). Np ř íjmné ovšm j, ž souč asně dochází k znač nému nárů stu Obr. 5 Stávající skladba stř chy bazénu obsahu vlhkosti v nové tplné izolaci (Obr. 9). Po šsti ltch obsahuj nová tplná izolac zhruba 0,24 kg/m 2 vody, po dsti ltch j to již 0,29 kg/m 2 a trnd zů stává np ř íznivý. Navrhovaná rkonstrukc j tdy problmatická. Na jdnu stranu s po jjím provdní vě tšina naakumulované vlhkosti odpa ř í, na druhou stranu s nodpa ř ný zbytk p ř sun do nové tplné izolac a tam vytvo ř í základ pro další hromadě ní kondnzátu. Navržná rkonstrukc j proto v dlouhodobém horizontu nvhodná. Dtail záložky Doplň ující paramtry Poč átč ní vlhkost Obr. 6 Zadání skladby konstrukc a poč átč ní vlhkosti

7 Dtail záložky Doplň ující paramtry výpoč tu Poč t lt Obr. 7 Zadání okrajových podmínk Obr. 8 Akumulovaná vlhkost v hraklitu bě hm 6. roku od rkonstrukc Obr. 9 Akumulovaná vlhkost v nové tplné izolaci bě hm 6. roku od rkonstrukc Dvouplášť ová konstrukc Posldním p ř íkladm j hodnocní šikmé st ř šní konstrukc na Obr. 10. St ř cha j umístě na nad ohýbárnou d ř va s návrhovou tplotou vnit ř ního vzduchu 25 C a rlativní vlhkostí 70%. Návrhová vnkovní tplota j -15 C. Skladba st ř chy j shora: trapézové plchy vě traná vrstva minrální vlákna 200 mm bdně ní 25 mm PE foli sádrokarton 12,5 mm na roštu.

8 Vě trací otvory jsou kryté síť kami. P ř výšní výstupního otvoru vů č i otvoru vstupnímu j 2 m. Požadavky na st ř šní konstrukci uvádí kapitola 1.1. P ř i posouzní ší ř ní vodní páry j njprv t ř ba vyhodnotit vnit ř ní plášť. Po zadání skladby vnit ř ního pláště do programu Tplo 11 bylo výpoč tm zjiště no, ž v vnit ř ním plášti ndochází k kondnzaci vodní páry. Vnit ř ní plášť tdy splní požadavky Č SN na ší ř ní vodní páry. 250 Otvory 100/150 mm á 1000 mm Prů bě žný otvor o výšc 150 mm Dalším krokm posouzní j vyhodnocní rlativní vlhkosti v Obr. 10 Šikmá dvouplášť ová stř cha vě trané vrstvě. Podívjm s njprv na p ř ibližný postup. Podl vztahu (3) vychází tplota proudícího vzduchu na konci vě trané vrstvy θ = ( 0, ,14 15) ( 0,18 + 7,14) = 14, 0 C.Č ástč ný tlak nasycné vodní páry p,sat stanovný z vztahu Chyba! Nnalzn zdroj odkazů. č iní pro tuto tplotu 181 Pa. Zbývá urč it č ástč ný tlak vodní páry z vztahu (4): p = ( , ,9 10 ) ( 1 45, ,9 10 ) = 674 Pa. Vypoč tná hodno-ta p j vyšší nž p,sat proto musí být p = 181 Pa. Z vztahu (2) pak vychází rlativní vlhkost proudícího vzduchu na konci vě trané vrstvy ϕ = 100% a konstrukc tdy nvyhovuj. Provď m nyní p ř sně jší vyhodnocní s pomocí programu Mzra. Na Obr. 11 j vidě t zadání paramtrů hodnocné dvouplášť ové st ř chy do jdnotlivých formulá ř ů programu. Výpoč t byl provdn pro p ř dpoklad bzvě t ř í. Z výpoč tu vychází prů mě rná rychlost proudě ní vzduchu v vě trané vrstvě v = 0,006 m/s. Tplota vzduchu na konci vě trané vrstvy j θ = -14,1 C. Tyto výsldky pomě rně dob ř odpovídají p ř ibližnému ř šní. Výrazný rozdíl j ovšm v rlativní vlhkosti na konci vě trané vrstvy, ktrá z p ř sně jšího výpoč tu vychází jn ϕ = 80%. Tplota vnit ř ního povrchu vně jšího pláště na konci vě trané vrstvy vychází z výpoč tu programm Mzra v výši θ s = -14,7 C. Tato hodnota splní požadavk Č SN , protož j vyšší nž θ s,n = -14,9 C (kritická tplota s p ř irážkou 0,5 C). Na základě p ř sně jšího výpoč tu tdy hodnocná dvouplášť ová st ř cha splní všchny požadavky Č SN na ší ř ní vodní páry konstrukcí. Upozornit j ovšm t ř ba na to, ž chování této konstrukc závisí v rozhodující mí ř na kvalitě provdní parozábrany. J proto naprosto nzbytné vě novat vlkou pozornost projktovému ř šní všch dtailů a bě hm ralizac provádě t núnavně a pč livě stavbní dozor Zadání s provd standardním postupm podl př íkladu v kapitol Jdinou atypickou zadávanou hodnotou j tplný odpor př i př stupu na vně jší straně, ktrý č iní 0,10 m 2.K/W (v vě trané vrstvě ).

9 Obr. 11 Zadání stř šní konstrukc do programu Mzra 2005 Rdukc na vliv spár a ntě sností