ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010) 727 v konečném znění ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót CS CS

3 OBSAH ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót... 1 ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót... 3 Mandát 3 Úvod 3 1. Vývoj situace na trhu s mlékem a střednědobá prognóza Současný vývoj trhu Vývoj z hlediska hladkého postupného ukončení režimu mléčných kvót Produkce mléka pod úrovní kvóty Klesající ceny mléčných kvót Očekávaný vývoj a analýza citlivosti Členské státy jsou na hladký průběh připraveny Závěrečné poznámky... 7 CS 2 CS

4 ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót MANDÁT Ustanovení čl. 184 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů ), stanoví, že Komise do 31. prosince 2010 a do 31. prosince 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy o vývoji situace na trhu a následných podmínkách pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót, případně s vhodnými návrhy. Tato zpráva je první ze dvou výše uvedených. ÚVOD Zpráva je rozdělena do dvou částí: První část popisuje vývoj situace na trhu s kravským mlékem od roku 2008, kdy bylo rozhodnuto o kontrole stavu, do poloviny roku 2010 a předkládá střednědobou prognózu. Druhá část se zabývá ukončením režimu mléčných kvót. 1. VÝVOJ SITUACE NA TRHU S MLÉKEM A STŘEDNĚDOBÁ PROGNÓZA Po značném propadu cen a příjmů producentů v letech , který následoval po prudkém nárůstu cen v roce 2007, se trh s mlékem a mléčnými výrobky ve druhé polovině roku 2009 zotavil a během první poloviny roku 2010 se situace dále zlepšovala Současný vývoj trhu Dodávky kravského mléka zůstaly v uplynulých třech letech v EU-27 poměrně stabilní pouze s malými meziročními odchylkami v řádu procent (+1 % v roce 2008, 0,6 % v roce 2009, +0,03 % v prvních 7 měsících roku 2010). Vývoj cen mléka je uveden v příloze I. Od okamžiku výjimečného vrcholu, jehož dosáhly ceny v roce 2007, výkupní ceny mléka postupně klesaly v návaznosti na pokles cen mléka a mléčných výrobků. Po mírném zotavení v období od července do září 2008 ceny v květnu 2009 klesly na nízkou úroveň, která v průměru jen o málo přesahovala úroveň záchranné sítě. Od května do listopadu 2009 se ceny mléka zvyšovaly a na dosažené úrovni se stabilizovaly přibližně v prvním čtvrtletí 2010, v rozporu se sezónním charakterem, který obvykle v zimě a na jaře vykazuje klesající tendenci. Od jara 2010 se ceny mléka zvyšovaly a v srpnu dosáhly 31,5 centů/kg (vážený průměr EU-27). Přehled výrazných rozdílů cen v jednotlivých členských státech je k dispozici v příloze II, kde je uvedeno srovnání cen mléka v jednotlivých členských státech v srpnu 2010 oproti srpnu Intervenční zásoby másla a sušeného odstředěného mléka byly v roce 2008 vyčerpané, ale soukromé zásoby a zásoby odvětví mléka jak u másla, tak i sušeného odstředěného mléka v letech rostly, což naznačuje, že přestože byl trh na vzestupu, rostoucí množství surovin v EU na něj nenašlo cestu. Intervenční zásoby rychle narostly v roce 2009 v důsledku propadu poptávky. Zhoršující se situace na trhu v roce 2009 přiměla mlékárny, aby se odvrátily od mléčných výrobků s vysokou přidanou hodnotou (jako je sýr, čerstvé produkty, jogurt atd.) a zaměřily se na produkty intervenční (sušené odstředěné mléko a máslo). Do intervenčních zásob bylo v roce 2009 nakoupeno celkem tun másla a tun sušeného odstředěného mléka. Ukázalo se, že záchranná síť dokáže vrátit trhu rovnováhu tím, CS 3 CS

5 že z něj stáhne produkty odpovídající jednomu až dvěma procentům celkové produkce mléka. Díky výraznému oživení cen másla koncem roku 2009 a v průběhu roku 2010 spolu s příznivým vývojem trhu s mlékem a mléčnými výrobky obecně nedošlo v roce 2010 k žádným nákupům do intervenčních zásob, zásoby másla jsou nyní téměř vyčerpané a zásoby sušeného odstředěného mléka se postupně snižují díky jejich uvolnění v rámci režimu pro nejchudší osoby a prodejům v otevřených nabídkových řízeních. K oživení cen mléka došlo zejména v důsledku snížených dodávek z jižní polokoule a nad očekávání lepším oživením světové poptávky po mléčných výrobcích. Zlepšené tržní podmínky umožnily, aby se mlékárny vrátily k mléčným výrobkům s vysokou přidanou hodnotou. Vývoj průměrných cen hlavních mlékárenských komodit v EU od roku 2008 až do současnosti kolísal. Na začátku roku 2008 byly ceny velmi vysoké, v první polovině roku 2009 klesly na velmi nízkou úroveň a pak se ve druhé polovině roku 2009 a prvních třech čtvrtletích roku 2010 postupně zvyšovaly. Vývoz mléčných výrobků z EU vykázal v roce 2008 propad, zejména v pokud jde o máslo a máselný olej, jedinou výjimkou bylo sušené plnotučné mléko. Tento trend byl v roce 2009 zastaven zavedením vývozních náhrad na pokrytí části rostoucího rozdílu mezi cenami na světových trzích a v EU. Vývoz z EU se obnovil v prvních měsících roku 2010 bez vývozních náhrad v důsledku zvýšené světové poptávky Střednědobý vývoj trhu Střednědobá prognóza trhu EU byla simulována pomocí modelu Aglink-Cosimo. Světové tržní a politické prostředí vychází ze Zemědělského výhledu na období vydaného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), používá nejnovější dostupné makroekonomické prognózy a po rozhodnutích vyplývajících z kontroly stavu neočekává žádné změny společné zemědělské politiky ani obchodní politiky. K nejdůležitějším hnacím silám tržních prognóz patří lepší výhledy v oblasti růstu HDP, předpoklad postupného posilování eura vůči americkému dolaru a prognóza světových tržních cen OECD-FAO 1 pro mlékárenské komodity. Pokud se některé z těchto prognóz/předpokladů nesplní, bude to mít značný vliv na výsledné prognózy. Do modelu Aglink-Cosimo navíc není zapracováno větší kolísání cen. Na základě tohoto modelu a výše uvedených předpokladů se očekává, že produkce mléka se od roku 2011 díky dosti optimistickým výhledům v oblasti poptávky, které vychází ze zlepšených makroekonomických výhledů, vrátí ke vzestupné tendenci. V roce 2020 by tak produkce mléka v EU-27 překročila úroveň z roku 2009 přibližně o 3 %. Dodávky mléka by se měly zvyšovat o něco vyšší měrou, přičemž rozdíl vyplývá z postupně klesající spotřeby přímo v hospodářství v EU-12. V souvislosti se zrušením kvóty se očekává, že produkce mléka v EU-27 zaznamená jen velmi mírnou změnu v dodávkách EU ke konci režimu kvót (viz graf 2 v příloze III). Zdá se, že i pro mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou jsou v důsledku rostoucí poptávky po sýrech a čerstvých mlékárenských produktech výhledy příznivé. Produkce čerstvých mlékárenských produktů (včetně konzumního mléka, smetany, jogurtů atd.) by měla stoupnout přibližně o 8 % (od roku 2009 do roku 2020), výroba sýrů přibližně o 10 %. Výhledy vývozu sýrů lze považovat za příznivé, a to navzdory předpokládanému postupnému posilování eura. EU si tak udržuje stabilní podíl na celosvětových vývozech sýra ve výši přesahující 30 %. 1 V Zemědělském výhledu na období OECD-FAO vychází světové tržní ceny z kotací cen v Oceánii. CS 4 CS

6 Pokud jde o sušené plnotučné mléko, střednědobě se očekává, že v důsledku stabilní celosvětové poptávky produkce jen mírně klesne pod úroveň z roku 2009 a vývozy EU zůstanou stabilní. Tržní podíl EU na celosvětových vývozech by však měl do roku 2020 postupně klesat na 21 % (z 24 % v roce 2009). V případě trvající domácí poptávky prognóza předpokládá stabilní trhy pro máslo. Zvýšení očekávané produkce v roce 2015 (rok zrušení kvóty) by vedlo ke zvýšení vývozu EU. Prognózy vývozu sušeného odstředěného mléka nejsou vzhledem k předpokládanému posilování eura a velkým dodávkám od jiných vývozců tak příznivé. Navzdory poměrně příznivé prognóze a zjevné stabilitě trhu se sušeným odstředěným mlékem jsou krátkodobé předpovědi nadále citlivé na celosvětový vývoj nabídky a poptávky a schopnost trhů EU absorbovat uvolněné intervenční zásoby. Příslušné grafy jsou připojeny v příloze III. 2. VÝVOJ Z HLEDISKA HLADKÉHO POSTUPNÉHO UKONČENÍ REŽIMU MLÉČNÝCH KVÓT 2.1. Produkce mléka pod úrovní kvóty Dne 1. dubna 2008 Rada rozhodla o 2% zvýšení mléčných kvót. Rozhodnutí vyplývající z kontroly stavu v listopadu 2008 vedla k ročnímu navyšování kvót na mléko v průběhu následujících 5 let vždy o 1 % počínaje dnem 1. dubna 2009, a kromě toho k úpravě faktoru korekce tuku, která vyústila v další zvýšení kvót prakticky o 1 %. Do vypršení režimu kvót dne 1. dubna 2015 zbývají ještě 3 zvýšení o 1 % (kromě Itálie, kde bylo rozhodnuto provést 5% zvýšení jednorázově již od 1. dubna 2009). Každý rok pozbývají kvóty na mléko na významu, protože ve stále větším počtu členských států produkce mléka nedosahuje kvót. Zatímco za kvótový rok 2008/09 platilo dávku z přebytku 6 členských států, za kvótový rok 2009/10 ji budou platit jen 3 státy. Podle oficiálních oznámení členských států se odhaduje, že za kvótový rok 2009/10 skončí dodávky mléka v EU přibližně 7 % pod kvótou (viz graf v příloze IV). V roce 2008 vzrostla produkce mléka v EU pouze okrajově navzdory 2% zvýšení kvóty stanovenému na kvótový rok 2008/09 a poměrně příznivým cenám mléka vypláceným producentům v průběhu kalendářního roku. Hospodářská recese negativně ovlivnila evropskou i celosvětovou poptávku po mléčných výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, což v roce 2009 stlačilo ceny mléka a mléčných výrobků a vedlo ke značnému propadu výrobních cen mléka. Tyto nízké ceny mléka přispěly v roce 2009 a počátkem roku 2010 k mírnému poklesu produkce mléka v EU. V důsledku toho skončil kvótový rok 2008/09 rekordním propadem dodávek EU ve vztahu k využívání kvót. Tento propad se v průběhu kvótového roku 2009/10 dále prohluboval. Produkce mléka v EU zaznamenala během roku 2010 oživení, zůstala však výrazně pod úrovní kvóty. Pomalá reakce na zvýšení kvóty souvisí s hospodářskou recesí, která způsobila nejen nižší poptávku po mléku a mléčných výrobcích, ale také zvýšené náklady a z toho vyplývající nižší marže. Zkušenosti získané z dopadu zvýšení kvót v roce 2008/09 ukazují, že reakce produkce mléka na agregované úrovni EU je poměrně mírná navzdory výrazně vyšší průměrné výrobní ceně mléka. Poslední čísla do července 2010 ukazují silnější reakci produkce na zvýšené ceny mléka. Mléčné kvóty postupně ztrácejí na významu, dodávky mléka EU dokáží lépe reagovat na tržní příležitosti, reakce zemědělců na cenové signály je méně zkreslená a pomocí restrukturalizace lze dosáhnout nárůstu efektivity. CS 5 CS

7 V členských státech, kde se kvóta nadále překračuje, je to pravděpodobně způsobeno skutečností, že někteří producenti mají na nákladech stanovenu dostatečně vysokou marži, aby pokryli riziko přebytku dodávek, a plně využívají svou kapacitu v naději, že ostatní ji plně nevyužijí. Pokud ceny pouze pokrývají výrobní náklady, považují tito zemědělci zvyšování produkce dokonce i při nižších cenách za nezbytné, aby pokryli své investiční náklady. V některých členských státech, jejichž odvětví zpracování mléka se zaměřuje na vývoz, to souvisí i se skutečností, že jim skladba produktů umožňuje vyrábět pro vývozní trhy a nalézat odbyt pro své produkty Klesající ceny mléčných kvót Jedním z hlavních znaků hladkého průběhu rušení kvót je postupné ubývání pronájmu kvóty. Pronájem kvóty se definuje jako rozdíl mezi cenou pod kvótou (při závazných kvótách vyšších než tržní cena) a marginálními výrobními náklady. Cena kvóty je dobrým ukazatelem pronájmu kvóty. Jak je podrobně uvedeno v příloze V, s blížícím se ukončením režimu kvót se cena mléčné kvóty snižuje a v převážné většině členských států je již velmi nízká nebo se blíží nule. Situaci lze vidět ze tří hledisek: 1) Členské státy, jejichž dodávky mléka leží výrazně pod hranicí kvóty V členských státech, jejichž dodávky mléka leží výrazně pod hranicí kvóty, je cena kvóty již velmi nízká nebo dokonce rovna nule. V některých byla přijata vnitrostátní správní opatření k meziročnímu upevnění klesající ceny kvóty tak, aby dosáhla nuly v roce Pokud budou současné tendence objemu produkce pokračovat, v členských státech, kde není cena kvóty administrativně stanovena, ale už nyní je velmi nízká nebo rovna nule, se neočekává, že se budou ceny kvóty výrazně lišit od současné úrovně. V členských státech, kde je trh pro kvóty, stále existuje cena za mléčné kvóty bez ohledu na to, že se neplatí dávka z přebytku. S blížícím se rokem 2015 by měly všechny kvóty ztratit váhu, protože jejich význam pro trh klesá a termín pro odpisy se zkracuje. 2) Členské státy, jejichž dodávky mléka se blíží hranici kvóty V členských státech, jejichž dodávky mléka se blíží hranici kvóty, ovlivňuje cenu kvóty předpovídaná nebo očekávaná dávka z přebytku. V případě nevyužití vnitrostátní mléčné kvóty cena kvóty klesá. V budoucnu se očekává, že nákupy kvót budou dále klesat až na nulu, s výkyvy způsobenými přebytkem produkce a cenami mléka. 3) Členské státy, jejichž dodávky mléka překračují kvótu V omezeném počtu členských států, v nichž dodávky mléka překračují kvótu, zůstávají ceny kvót poměrně vysoké a v poslední době se zvýšily. V těchto členských státech jsou producenti zjevně dostatečně konkurenční nebo jsou nuceni pro udržení produkce plně využívat svou kapacitu a nakonec zaplatit dávku z přebytku. V těchto členských státech nelze hladký průběh zaručit Očekávaný vývoj a analýza citlivosti Vývoj produkce mléka po zrušení kvót závisí na několika faktorech: na formě společné zemědělské politiky po roce 2013 (tržní opatření, přímé platby, rozvoj venkova), na výrobních nákladech, povinnostech v oblasti životního prostředí, alternativách v oblasti zaměstnanosti a výroby, vývoji vnitrostátních a mezinárodních trhů s mlékem a mléčnými výrobky včetně cen mléka. Podle ekonometrického modelu, který použilo GŘ AGRI pro sestavení střednědobé a dlouhodobé prognózy, se očekává, že zvýšení produkce mléka bude v příštích letech mírné i po zrušení režimu mléčných kvót (viz bod 1.2 výše). Některé vnitrostátní studie naznačují CS 6 CS

8 potenciál velkého zvýšení produkce mléka, ale většina z nich nebere v úvahu celou EU-27. Díky cenovému mechanismu by neměly vznikat strukturální přebytky. Různé studie 2 provedené v souvislosti s kontrolou stavu ukazují, že pouze v několika členských státech se z různých důvodů očekává plné využití zvýšených kvót na mléko, většina však očekává, že bude v důsledku očekávaného celkového poklesu cen mléka produkovat méně Členské státy jsou na hladký průběh připraveny Vývoj produkce mléka ve srovnání s mléčnými kvótami stejně jako klesající tendence cen kvót ukazují, že hladký průběh je připraven. V převážné většině členských států už kvóty nemají pro omezování produkce význam a cena kvóty dosáhla nuly nebo se k ní blíží. V rámci kontroly stavu a v souvislosti se zrušením režimu kvót bylo odvětví produkce mléka a mléčných výrobků začleněno do tzv. nových úkolů druhého pilíře společné zemědělské politiky, kde cílem těchto nových úkolů bylo zvýšení finančních prostředků získaných v důsledku modulace. To poskytne zemědělcům produkujícím mléko a mléčné výrobky při přípravě na ukončení režimu kvót další pomoc. 3. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Odvětví produkce mléka a mléčných výrobků prošlo v letech 2007 až 2009 obdobím značného kolísání cen. Od té doby se situace na trhu zlepšila a vyhlídky jsou veskrze pozitivní. Obecně se odvětví produkce mléka a mléčných výrobků postupně více přiklání k tržní orientaci. Tento proces ovlivnila hospodářská krize v letech 2008 a Nestálost, která je v tržně orientovaném odvětví běžným jevem, se více projevila a způsobila tak větší škody v důsledku spolupůsobení vnějších faktorů, jako je propad spotřeby domácností v důsledku poklesu kupní síly způsobeného hospodářskou krizí. V převážné většině členských států je hladký průběh připraven. Ceny mléčných kvót jsou na velmi nízké úrovni, v některých členských státech téměř na nule, a ve většině ostatních klesají a do roku 2015 by se měly rovnat nule. Mléčné kvóty přestaly ve většině členských států fungovat jako omezení produkce, zejména v nových členských státech, a v řadě z nich je už nyní vůdčí zásadou tržní orientace. Lze z toho usoudit, že za těchto okolností není třeba revidovat rozhodnutí učiněná v rámci kontroly stavu týkající se postupného zvyšování kvót a ukončení režimu kvót k 1. dubnu V rámci přípravy na zrušení kvót v roce 2015 by Komise ráda dala ke zvážení další krok, který napomůže připravit hladký průběh procesu: v zájmu zvýšení povědomí a odpovědnosti provozovatelů mlékárenského řetězce je třeba více sledovat signály trhu a přizpůsobit nabídku poptávce a je třeba zlepšit transparentnost, jak zdůraznila skupina na vysoké úrovni pro mléko. Kromě informačních systémů, které už jsou k dispozici, by se pořádala setkání odborníků správního výboru jednotné společné organizace trhu s poradní skupinou pro mléko, jejichž cílem by bylo sledovat vývoj trhu a hodnotit situaci na trhu a vyhlídky. 2 Hospodářská analýza důsledků ukončení režimu mléčných kvót v EU (Economic analysis of the effects of the expiry of the EU milk quota system) ( Hospodářský dopad zrušení režimu mléčných kvót regionální analýza produkce mléka v EU (Economic Impact of the Abolition of the Milk Quota Regime Regional Analysis of the Milk Production in the EU) ( CS 7 CS

9 V případě závažné nerovnováhy by Komise mohla jako další nástroj ke stabilizaci trhu a jako výjimečné opatření, pokud se všechna ostatní opatření jednotné společné organizace trhu ukáží jako nedostatečná, zvážit režim založený na článku 186 jednotného nařízení o společné organizaci trhů ( ustanovení o narušení trhu ), který by producentům mléka umožnil za náhradu dobrovolně snížit dodávky. Zkušenosti získané v průběhu mléčné krize ukazují, že k vyrovnání nerovnováhy a stabilizaci trhu, jak je uvedeno v bodě 1.1 výše 3, by mohlo stačit odejmout z trhu 1 nebo 2 % celkové produkce mléka. Další zpráva bude předložena do konce roku Přílohy: I. Vývoj cen mléka II. Výkupní ceny mléka v jednotlivých členských státech III. Střednědobá prognóza pro odvětví mléka IV. Produkce mléka ve srovnání s kvótou V. Vývoj ceny mléčné kvóty v EU 3 Posouzení takového režimu včetně finančních důsledků bude provedeno v okamžiku předložení případného návrhu. CS 8 CS

10 PŘÍLOHA I: 1. Vývoj cen mléka v EUR/tunu 425 EU-25 Ceny mléka v EU (EU - srpen 2010) (svět - září 2010) EUR/tunu 200 Ekvivalentní cena mléka ve světě (na základě průměrné kotace másla a sušeného odstředěného mléka) Ekvivalentní dotovaná cena mléka v EU (na základě intervenčních cen sušeného odstředěného mléka a másla ) CS 9 CS

11 PŘÍLOHA II: Výkupní ceny mléka v jednotlivých členských státech srpen 2010 / srpen 2009 Ceny mléka v EU (srpen 2010 oproti srpnu 2009) 51,4 Cena mléka 2009 Cena mléka ,8 39,3 36,8 35,1 34,1 33,8 32,8 CY MT FI EL SE FR NL IT DK IE AT DE EU 27 32,2 31,9 31,9 31,8 31,5 31,1 29,9 29,1 28,6 28,1 27,6 27,2 27,1 27,0 26,8 26,6 25,3 24,4 22,9 21,2 BE LU UK ES CZ EE PL PT SK BG SI HU LV LT RO v EUR/100 kg CS 10 CS

12 PŘÍLOHA III: Střednědobá prognóza pro odvětví mléka Graf 1: Dodávky mléka a velikost stád EU-12 EU-25 EU Produkce a dodávky mléka (v mil. tun) EU-12 Produkce mléka Stádo dojnic EU-10 Dodávky mléka do mlékáren období výhledu EU Počet dojnic (v mil. kusů) e 2010f 2011f 2012f 2013f 2014f 2015f 2016f 2017f 2018f 2019f 2020f 0 Graf 2: Očekávaný vývoj dodávek mléka ve srovnání s kvótou 154 Období výhledu 150, v m ilionech tun Dodávky mléka do mlékáren Vývoj mléčných kvót 138,32 138,97 139, e 2010f 2011f 2012f 2013f 2014f 2015f 2016f 2017f 2018f 2019f 2020f CS 11 CS

13 Graf 3: Rovnováha trhu se sýry 11,0 10,0 EU-12 EU-25 EU-27 2,2 2,0 9,0 1,8 8,0 Produkce 1,6 Produkce, spotřeba 7,0 6,0 5,0 4,0 Spotřeba Období výhledu Vývoz 1,4 1,2 1,0 0,8 Obchod 3,0 0,6 2,0 Dovoz 0,4 1,0 0,2 0,0 0, e 2010f 2011f 2012f 2013f 2014f 2015f 2016f 2017f 2018f 2019f 2020f Graf 4: Rovnováha trhu s máslem 2,5 2,3 EU-12 EU-25 EU-27 1,0 0,9 2,1 Produkce 0,8 1,9 0,7 Produkce, spotřeba 1,7 1,5 1,3 1,1 Intervenční zásoby Dovoz Spotřeba Období výhledu Vývoz 0,6 0,5 0,4 0,3 Obchod, zásoby 0,9 0,2 0,7 0,1 0, e 2010f 2011f 2012f 2013f 2014f 2015f 2016f 2017f 2018f 2019f 2020f 0,0 CS 12 CS

14 Graf 5: Rovnováha trhu se sušeným odstředěným mlékem 1,6 EU-12 EU-25 EU-27 0,8 1,4 0,7 1,2 Produkce 0,6 Období výhledu Produkce, spotřeba 1,0 0,8 0,6 Vývoz 0,5 0,4 0,3 Obchod, zásoby 0,4 Spotřeba 0,2 0,2 Dovoz Intervenční zásoby 0,1 0, e 2010f 2011f 2012f 2013f 2014f 2015f 2016f 2017f 2018f 2019f 2020f 0,0 Graf 6: Prognóza světových tržních cen 3500 Období výhledu EUR/tunu sýr cheese máslo butter suš. odstř. mléko SMP e 2011f 2013f 2015f 2017f 2019f CS 13 CS

15 PŘÍLOHA IV: Produkce mléka ve srovnání s kvótou Překročení/nevyužití dodávek v EU (v % kvóty) DK NL CY LU AT DE BE IT PL ES PT FR IE SI FI UK CZ EE BG LV EL SE MT SK HU LT RO + 0,4% + 0,4% + 0,3% + 5% + 0% - 0,9% - 1,5% - 2,1% - 3,7% - 3,7% - 4,4% 2007/ /09-6,1% - 7,7% - 8,8% - 10,3% - 10,5% - 10,5% - 12,1% - 12,3% - 12,7% - 13,7% - 15,1% - 17,5% - 17,7% - 19,7% - 20,7% - 22,6% - 24,7% - 5% - 10% - 15% - 20% - 25% - 30% v % dostupného množství 2009/10 p - 35% - 37,6% - 40% - 45% CS 14 CS

16 Vývoj dodávek a přímého prodeje mléka v EU ve srovnání s kvótou Úprava obsahu tuku Celkový přímý prodej v EU Celkové dodávky v EU (bez úpravy obsahu tuku) Kvóta celkem (dodávky + přímý prodej) v tisících tun * p : předběžné dodávky Dodávky (včetně úpravy obsahu tuku) a přímý prodej mléka v EU Nové čl. státy EU NČS EU NČS EU NČS EU NČS EU NČS EU V tisících tun * Kvótové roky 0 * předběžné údaje CS 15 CS

17 PŘÍLOHA V:. Vývoj ceny mléčné kvóty v EU Ceny za kvótu v centech/kg CY 100 NL 80 DE UK FR DK * zahrnuje : AT, BE, BG, CZ, EL, ES, FI, HU, IE, IT, LT, LU, LV, PL, PT, RO, SE, SI. CS 16 CS