Informaní zdroje OECD a jejich využit. ití ve zdravotnictví. Miroslav Barták

Transkript

1 Informaní zdroje OECD a jejich využit ití ve zdravotnictví Miroslav Barták

2 Cíle prezentace Seznámen mení s informaními mi zdroji OECD v oblasti zdravotnictví Pedstavení databáze OECD Health Data 2007

3 Obsah prezentace Historie, poslání a innost OECD, OECD a R Publikace OECD vnovanv nované zdravotnictví OECD Health Data 2005 obsah a zpsob práce s databází Ukázky konkrétn tního využit ití databáze OECD Health Data pi p i srovnávání zdravotnických systém

4 Historie OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co- Operation and Development) je mezinárodn rodní vládn dní organizací se sídlem s v Paíži. Je nástupkynn stupkyní Organizace pro hospodáskou skou spolupráci v Evrop,, která mla za úkol povále lenou hospodáskou skou obnovu. OECD vznikla v roce 1961,, kdy vešel el v platnost její zakládaj dající dokument "Konvence o OECD".

5 Cíle OECD Konvence uvádí jako hlavní cíle koordinaci politik za úelem dlouhodobého ekonomického rozvoje lenských i nelenských zemí. Sdružuje uje ekonomicky nejvýznamnjší zem svta (produkují více než dv tetiny zboží a služeb svta), takže e hraje výraznou úlohu pi p rozvoji mezinárodn rodních ekonomických vztah a mezinárodn rodního obchodu. V poslední dob také stále více v reaguje na aktuáln lní výzvy vyplývající z globalizace svtov tové ekonomiky.

6 Význam OECD OECD je unikátn tním m fórem f ("permanentní mezivládn dní konferencí"), kde nejvysplej lejší zem svta slauj ují své postupy v celéad ad oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdlávání,, vda v a technika, veejn ejná správa, zemdlstv lství, životní prosted edí a další ší). Na rozdíl l od ostatních sektorov zam ených mezinárodn rodních organizací tak mžm že e OECD využít pr ezový charakter své práce a za tímto t úelem iniciovala adu horizontáln lních projekt.

7 lenské státy ty OECD Dnes mám OECD 30 lenských zemí.. Mezi dvacet zakládaj dajících ch zemí patily: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí,, Norsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Španlsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Postupn vstoupily: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland Z (1973), Mexiko (1994), eská republika (1995), Maarsko arsko (1996), Polsko (1996), J.Korea (1996) a Slovensko (2000).

8 lenství v OECD OECD je svým rozsahem globáln lní (pokrývá hlavní ekonomická centra svta), nikoliv však v univerzáln lní organizací. lenství v nín je výbrov rové ("klub bohatých") a aby se nktern která zem mohla stát lenem OECD, musí splnit nároné politické,, ekonomické a legislativní podmínky.

9 lenství v OECD V souasnosti se o další ším m rozší šíení OECD teprve jedná. Stále rozšiuje spolupráce OECD s nelenskými zemmi mi,, která je významnou souást stí jejíinnosti (zejména v rámci národnn rodních a regionáln lních program,, globáln lních fór f i i jako pozorovatelský status ve výborech) a která nyní zahrnuje více v jak 70 nelenských zemí.

10 Výstupy a zpsoby práce OECD OECD je unikátn tní fórum k diskusi a formulaci ekonomických a sociáln lních politik lenských zemí,, porovnává jejich zkušenosti a hledá odpovdi di na vznikající problémy, napomáhá koordinaci jejich politiky uvnit stát i na mezinárodn rodním m poli. Zabývá se v zásad všemi dled ležitými otázkami, kterým se vnujv nují vlády jednotlivých lenských zemí s výjimkou kultury a armády.

11 Realizace doporuen ení OECD ada doporuen ení vydávaných vaných OECD není závazná a záleží na lenských zemích, jak je budou implementovat. Systém m práce OECD však v podporuje jejich uplatov ování nepímo. Zprávy, analýzy a statistiky i diskuse vedené v OECD jsou vysoce cenny ny pro svou odbornost a nepolitinost nost (OECD jako "think" tank"). Proto je také nakonec vtšina v doporuen ení OECD, založených na metod doporuen ení nejlepší praxe (píklad klad best practices zlenských zemí), pijp ijímána a plnna na vládami lenských zemí,, i když OECD nemá formáln lní nástroje na jejich vynucení (v této t to souvislosti se proto hovoí o tzv.. soft law).

12 Hlavní orgány OECD Nejvyšší šším m orgánem organizace je Rada OECD,, která sestává z velvyslanc všech 30 lenských zemí a zástupce z Evropské komise a její zasedáníídí generáln lní tajemník k OECD. Rada na úrovni velvyslanc se schází cca 2x msín, m, aby ešila operativní a strategické otázky ízení organizace.

13 Hlavní orgány OECD Krom toho se jednou ron koná zasedání Rady OECD na ministerské úrovni,, kde ministi z lenských zemí diskutují koncepní otázky a udávaj vají dlouhodobý smr r pro OECD.

14 Organizace práce OECD Stž žejníást práce OECD se však v odehrává v odborných výborech.. V OECD existují zhruba dv desítky hlavních výbor,, které spolu s rznými r skupinami a podskupinami vytváí sí asi dvou stovek pracovních ch orgán OECD. Výbory a pracovní skupiny se scházej zejí zpravidla dvakrát t ron a zasedají v nich odborníci z lenských zemí,, kteí si vym ují zkušenosti, koordinují své postupy, pípadnp padn vytváej ejí spolená doporuen ení.

15 Sekretariát t OECD Na podporu práce výbor psobí sekretariát t OECD se sídlem s v Paíži. V ele sekretariátu tu stojí generáln lní tajemník. Sekretariát t mám asi 2000 zamstnanc stnanc,, kteí se rekrutují z lenských zemí,, nicmén v OECD zastupují nestranné zájmy mezinárodn rodní organizace. Komunikaci mezi sekretariátem tem (úst( stedím m OECD) a výbory (delegáty z ústedí) ) probíhá prostednictv ednictvím Stálých misí jednotlivých lenských zemí,, které sídlí v Paíži, mají diplomatický status a úastní se práce jednotlivých orgán.

16 R R jako len OECD eská republika vstoupila do OECD 21. prosince 1995 jako její 26. len. PedtP edtím m byla R R souást stí programu "Partnei i v transformaci". Okamžikem vstupu deklarovala R R pevzetp evzetí naprosté vtšiny instrument a závazkz vazk OECD a zbylé výjimky byly postupn odbourávány. Vládn dní materiály o stavu plnní závazkr vyplývajících ch z lenství v OECD v letech tak mohly konstatovat, že R R se již zaadila adila mezi hlavní proud len OECD. Plnní závazk OECD zárovez rove významn pisplo k pípravp pravr R na vstup do EU.

17 R R jako len OECD Gestorem spolupráce s OECD je MZV, nicmén do výbor a pracovních ch skupin je zapojena vtšina v další ších ministerstev a nejvyšší šších orgán státn tní správy, které jsou gestory za jednotlivé výbory i problematiky. Spolupráci jednotlivých resort koordinuje Pracovní skupina pro spolupráci s OECD fungující na úrovni námstkn stk a editel odbor.

18 R R jako len OECD Pestože e jádro j práce OECD spoívá v odborných výborech, jsou výstupy OECD celkem dobe e známy i u široké veejnosti ejnosti v R. Mediáln ln známé jsou zejména pravidelné Ekonomické pehledy R. Generáln lní tajemník k a další vysocí pedstavitelé OECD pravideln navštvuj vují R. v roce 2003 se zase uskutenila návštva n va prezidenta R R V. Klause v OECD.

19 Publikace OECD vnovanv nované zdravotnictví OECD zahájilo Health Project v roce 2001, aby se vyjádilo k nkterým klíovým výzvám, kterým musíelit tvrci politiky ve snaze o zlepšen ení fungování národních zdravotnických systém. Tíletá iniciativa poskytla lenským zemím mnoho pílep ležitostí,, aby se zúastnily z a získaly z znalosti z dílích studií,, zam ených na zdraz razování problém zdravotní politiky. Zem také tžily z výmny informací,, poprvé v listopadu 2001 na startovací konferenci v Ottav v Kanad a z více v než dvaceti následujících ch setkáních úedník a expert v místech jako Paíž,, Haag, i New York.

20 Publikace OECD vnovanv nované zdravotnictví OECD Health Project Series Health Data and Statistical Products Reviews of Health Systems Other Health-Related OECD Publications

21 OECD Health Project Series Towards High-Performing Health Systems Towards High-Performing Health Systems : Policy Studies Private Health Insurance in OECD Countries Long-term Care for Older People Health Technologies and Decision Making

22 Towards High-Performing Health Systems Závrená zpráva z Health Project Za použit ití rámce, který odpovídá hlavním cílm m sdíleným zemmi mi OECD, syntetizuje zpráva zjištní ze studií. Tmito cíli c jsou dosažiteln itelná a vysoce kvalitní zdravotní pée e a zdravotnické systémy, které jsou vnímav mavé,, dostupné a pedstavují dobrou hodnotu za peníze do nich vložen ené

23 Towards High-Performing Health Systems : Policy Studies Obsahuje 7 kapitol Reformy zdravotnictví Technická kvalita zdravotní pée Nerovnost dostupnosti péep Lidské zdroje ve zdravotnictví ekací doby na elektivní operace Soukromé zdravotní pojištní Stárnouc rnoucí populace projekce výdaj

24 Private Health Insurance in OECD Countries První komparace systém soukromého zdravotního pojištní ve státech tech OECD.

25 Long-term Care for Older People Trendy vývoje v oblasti Dlouhodobé pée e v 19 zemích OECD.

26 Health Technologies and Decision Making Jak jsou hodnoceny technologie? Jak jsou výsledky hodnocení využívány?

27 Health Data and Statistical Products Health at a Glance: : OECD Indicators 2007 OECD Health Data 2007 : Statistics and Indicators for 30 Countries A System of Health Accounts

28 Health at a Glance Zdravotní stav Zdroje a spoteba Výdaje a financování Nemedicínsk nské determinty zdraví Demografické a ekonomické reference od roku 2007 kvalita zdravotnické pée

29 OECD Health Data 2007 Databáze pedstavujep nejobsáhlej hlejší soubor komparativních stat. dat o zdravotnických systémech stát OECD

30 System of Health Accounts Koncept pro statistické hodnocení zdravotnictví v porovnání s další šími oblastmi ekonomické innosti a mezinárodn rodním srovnání (publikace je manuál).

31 Reviews of Health Systems Jižní Korea Finsko Mexiko Maarsko arsko Švýcarsko

32 Other Health-Related OECD Publications Measuring Up závry z konference OECD v kanadské Ottaw Newsletters Health UpDate Policy Brief

33 OECD HEALTH DATA 2007 Interaktivní databáze nejnovjších srovnatelných statistických údaj o zdravotnických systémech stát OECD. Významný nástroj n pro politiky, expertní poradce, výzkumníky, ky, zástupce z podnikatelského sektoru i obanskou veejnost. ejnost. Databáze je využívána pro úely ady vdnv dních obor.

34 OECD HEALTH DATA 2007 Více než indikátor tor Zdravotní stav Zdroje (pístroje, lidé, ) Spoteba zdravotní pée Výdaje na zdravotnictví Financování zdravotnictví Systémy sociáln lní ochrany Farmaceutický trh Nemedicínsk nské determinanty zdraví Demografické ukazatele Ekonomické ukazatele Kvalita zdravotnické pée

35 Úvodní obrazovka Snadný pístup p k hlavním m modulm programu

36

37 Volba jazyka Možnost volby jazyka (anglitina, francouzština, ruština, španlština, nmina, italština) tina)

38 Metody a zdroje Detailní definice ukazatel; Pvod zdrojových dat; Odlišnosti v metodologii v rámci r jednotlivých stát.

39 Internetová aktualizace Umož žuje aktualizaci ze stránek OECD

40 lenní kapitol OECD Health Data

41 Grafy, mapy

42 Podporované formáty pro export dat

43 Dkuji za pozornost