Technicko-ekonomická optimalizace mikrokogera ní jednotky využívající energie biomasy
|
|
- Rudolf Doležal
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Technicko-ekonomická optimalizace mikrokogera ní jednotky využívající energie biomasy Martin LISÝ 1, *, Marek BALÁŠ 1, Michal ŠPILÁ EK 1, Zden k SKÁLA 1 1 Vysoké u ení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství,energetický ústav, Odbor energetického inženýrství, Technická 2896/2, Brno, eská Republika *Koresponden ní autor: lisy@fme.vutbr.cz; tel.: Abstrakt P ísp vek se zabývá porovnáním n kolika variant ešení mikrokogenera ní technologie s využitím spalování nebo zply ování biomasy ke kombinované výrob elektrické energie a tepla pro jednotku o výkonu 200 kw. Bylo zpracováno celkem šest základních variant, pro které bylo zpracováno n kolik alternativních ešení, jež byly následn porovnány a vyhodnoceny. Klí ová slova: biomasa, mikrokogenerace, technicko-ekonomická optimalizace 1 Úvod Energetický ústav FSI VUT v Brn se od roku 2000 soustavn v nuje vývoji zply ování. V laborato ích ústavu je postaven atmosférický fluidní generátor Biofluid 100 o výkonu 150 kwt[1]. P edm tem výzkumu jsou zejména technologie išt ní plynu. K jednotce je p ipojena kogenera ní jednotka na bázi spalovacího motoru o výkonu 22 kwe, na které je možno testovat provoz jednotky na plyn generovaný ze zply ování. Hlavním problémem p i uplatn ní zply ovacích technologií v kombinaci se spalovacími motory a nespolehlivost daných jednotek. išt ní plynu je také energeticky a ekonomicky náro né. Proto se EU FSI podílí vývoji n kolika projekt zabývajících se návrhem a výrobou koncep n zcela nových kogenera ních jednotek. Již n kolik rok se pracovišt EU FSI podílí na ešení projekt, zabývajícího se návrhem a výrobou koncep n zcela nové kogenera ní jednotky. Spo ívá v použití biomasové spalovací nebo zply ovací jednotky, kdy uvoln né spaliny v následném vým níku oh ívají stla ený vzduch z kompresoru. Oh átý vzduch je pak zaveden do turbosoustrojí, kde expanduje. Vzduch odcházející z turbíny má stale vysokou teplotu, takže je využíván jednak pro spalování, zbytek je použit ve sm si se spalinami pro sušení biomasy, pop. pro vytáp ní. 2 Návrh a bilan ní výpo ty mikrokogenera ní jednotky V následujícím textu je porovnáno šest základních variant, a jejich modifikací, jednotky s projektovaným elektrickým výkonem 200 kw, kdy odpadní teplo má být použito pro sušení biomasy. Z d vodu rozsahu textu není možné uvád t kompletní specifikace jednotlivých variant, pouze základní parametry a zejména hlavní rozdíly mezi nimi. Základní návrhové parametry byly následující: hmotnostní pr tok vzduchu, teplota a tlak vzduchu p ed a za turbínou. Požadovaná teplota spalin na konci technologie, tedy na vstupu do sušárny byla 175 C. Vstupní teplota spalin do vým níku byla omezena na 1000 C z d vodu jeho životnosti a materiálové náro nosti. Snížení teploty spalin bylo dosaženo vyšším p ebytkem vzduchu p i spalování, vede však k v tším rozm r m vým níku. Tlak vzduchu p ed turbínou byl 400 kpa. Konkrétní vstupní údaje pro jednotlivé varianty budou uvedeny v následujících tabulkách. Varianty se krom konkrétních parametr jednotlivých medií liší i v n kolika klí ových bodech ešení daného ob hu. Základní konstruk ní charakteristiky a rozdíly lze stru n shrnout následovn : 41
2 Obr. 1 Schéma navrhované technologie varianta 1 VARIANTA 1: Vzduch je oh íván ve vým níku, který je umíst n za kotel na d evní št pku. Zdrojem tepla jsou spaliny z kotle o teplot cca C. Vzduch po stla ení v kompresoru prochází vým níkem a vstupuje do turbíny. ást vzduchu vystupujícího z turbíny je používán jako spalovací vzduch, zbytek je smíchán se spalinami za vým níkem tepla. Do proudu vzduchu za turbínou je za azen regenerativní vým ník k p edeh evu vzduchu za kompresorem, stupe regenerace byl zvolen = 0,73. Sm s spalin a horkého vzduchu je smísena se studeným vzduchem, aby bylo dosaženo požadované teploty spalin p ed sušárnou. Tlak vzduchu za turbínou je atmosférický, v systému tedy musí být za azen spalinový ventilátor. Schéma viz. Obr.1 VARIANTA 2 se od p edchozí liší zejména tím, že v ní není za azen regenerativní vým ník a parametry pr toku vzduchu a jeho teploty za turbínou. VARIANTA 3 a 4 také neuvažují s regenerativním vým níkem. Dále uvažují s p etlakem vystupujícího vzduchu z turbíny 10 kpa, tudíž i spalovací komora by byla konstruována jako p etlaková a nebyl by instalován spalinový ventilátor. U Varianty 4 je zásadní rozdíl ve vyšší teplot vzduchu p ed turbínou C. Tyto základní 4 varianty byly porovnány na základ bilan ního výpo tu, p i kterém však nebylo uvažováno s tepelnými ani tlakovými ztrátami. Stejn tak byla zanedbána vlastní spot eba za ízení, zejména p íkon spalinového ventilátoru. P i díl ích záv rech bylo konstatováno, že nízká celková ú innost je zp sobena zejména výrazným na ed ním spalin studeným vzduchem kv li redukci jejich teploty p ed sušárnou. Zejména p i využití regenerace, kdy do vým níku vstupuje již p edeh átý vzduch a výstupní teplota spalin je cca. o 200 C vyšší se pr tok spalin po z ed ní de facto zdvojnásobí. Nejen že nar stá komínová ztráta, znamenalo by to i neúm rný p íkon spalinového ventilátoru. Proto v dalších zp esn ních již varianta 1 nebyla uvažována. Zp esn ní a rozší ení navrhovaných variant Na základ získaných hodnot bylo rozhodnuto o zp esn ní výpo t variant 2 až 4 a to ve dvou variantách. Varianty A - uvažuje se zapo ítáním tepelných ztrát ob hu, jež byly stanoveny áste n výpo tem, ást z provozních zkušeností na obdobné jednotce o výkonu 80 kwe [2]. Dále byl na základ známého pr toku spalin stanoven p edpokládaný p íkon spalinového ventilátoru [3]. U t chto variant je vždy uvažováno s dochlazením spalin smísením se studeným vzduchem a jejich využití v sušárn biomasy. Varianty B - u t chto variant je oproti p edchozí var. A mísení spalin a studeného vzduchu nahrazeno ochlazením spalin ve vým níku spaliny/voda a jejich využití v sušárn biomasy, ímž se sníží pr tok spalin do komína, dochází ke snížení komínové ztráty a p íkonu spal. ventilátoru. Jako alternativní varianty výše uvedených možností byly hodnoceny varianty s využitím p etlakového ho áku na pelety s možností p ímého zavedení spalin na turbosoustrojí. Vzduch stla ený kompresorem bude zaveden do p etlakového 42
3 ho áku pelety. Horké spaliny budou ve vým níku spaliny/voda vychlazeny na požadovanou teplotu vstupu na turbínu a musí mít definovaný, požadovaný pr tok. Spaliny vystupující z turbíny budou op t ve vým níku spaliny/voda dochlazeny na požadovanou teplotu pro sušárnu. Varianta 5 uvažuje turbosoustrojí shodné s variantou 2 (750 C, 101,3kPa za turbínou), varianta 6 uvažuje turbosoustrojí shodné s variantou 3 (750 C, 111,3kPa za turbínou), tj. p etlakové ešení sušárny bez spalinového ventilátoru. Obr. 2 Schéma navrhované technologie var. 6 Výpo et variant 5 a 6 byl vždy proveden pro r zné hodnoty sou initele p ebytku vzduchu. Bylo po ítáno se sou initelem v intervalu 1,8 3,6. P i rostouc m p ebytku vzduchu klesá teplota spalin v komo e a tím i pot eba chlazení spalin p ed turbínou (p íkon teplovodního vým níku). Hrani ní hodnotou je cca. = 3,6, kdy výsledná teplota spalin, po zapo tení ztráty, odpovídá požadované teplot spalin p ed turbínou viz. Tabulka 1. Tab.. 1 Porovnání výsledk variant s peletovým ho ákem varianta 5 Sou initel p ebytku vzduchu Množství paliva Teplota spalin z ho áku Tepelný výkon chlazení za ho ákem Tepelný výkon chladi e za turbínou Tepelný p íkon sušárny [kg/h] [ C] [kw] [kw] [kw] 3,6 427, , ,4 627, ,8 818, Tepelný výkon celkový Elektrický výkon Elektrická ú innost Tepelná ú innost Celková ú innost [kw] [kw] [%] [%] [%] 3, ,2 9,4 55,6 65, ,2 7,9 60,2 68,1 2, ,2 6,4 64,7 71,1 1, ,2 4,9 68,8 73,7 Obecn lze íci, že s rostoucím p ebytkem vzr stá elektrická ú innost, klesá výkon tepelný, ale také celková ú innost. Z porovnaných variant lze doporu it variantu s maximálním možným p ebytkem vzduchu, kdy by nebylo nutné instalovat vým ník mezi komoru a turbínu, teplota spalin by byla regulována p ímo v komo e. Jednak toto ešení p inese investi ní úspory, jednak odpadnou p ípadné problémy s uplatn ním získaného tepla. Tato varianta p ináší maximální elektrickou ú innost. V následující tabulce 2 je provedeno zhodnocení jednotlivých variant 2A, 2B, 3A, 3B, 4A, 4B, 5 a 6 a jejich porovnání s p vodními variantami 2-4 bez uvažovaných ztrát a vlastní spot eby spalinového ventilátoru. Zjist né výsledky v podstat korespondují z údaji zjišt nými p i spolupráci na vývoji a zprovoz ování obdobné jednotky o výkonu 80 kwe [1]. 3 Ekonomické porovnání navržených variant V p edchozích kapitolách bylo navrženo n kolik možných variant mikrokogenera ních jednotek spalujících biomasu. Optimální variantu je nutno hledat také pomocí ekonomického p ínosu celého projektu. K takovému hodnocení lze nejlépe využít ukazatele, které jsou všeobecn používány. Je to Net Present Value (NPV), která vyjad uje zhodnocení investice se zapo tením náklad na kapitál v ase, v daném asovém horizontu nej ast ji daném životností za ízení. Dalšími ukazateli jsou prostá návratnost investice (nepo ítá se zm nou hodnoty pen z v ase) a diskontovaná návratnost, Internal Rate of Return (IRR) vyjad ující procento zhodnocení kapitálu. Mén d ležitými ukazateli jsou Payback Period (PP), index rentability (IR) a Return of Investment (ROI). Pro základní ekonomické zhodnocení je t eba dob e ur it ceny vstupních i výstupních komodit. P edevším je t eba mít reálné hodnoty investic a fixních náklad. Pro ú ely našich studií byly ur eny ceny základních prvk jednotky, drobná vydání a vícepráce jsou bu to zahrnuty v jednotlivých prvcích nebo zanedbány. Fixní náklady zahrnují pouze náklady p ímo spojené s provozem jednotky, náklady na další služby (nap. ú etnictví, režie firmy atp.) se zanedbávají. 43
4 Tab. 2 Celkové porovnání všech variant ovšem Množství vzduchu Teplota p ed turbínou Teplota za turbínou Tlak za turbínou Množství paliva Pr tok spalin P íkon ventilátoru Elektrický výkon Tepelný p íkon sušárny Tepelný výkon vodního chlazení Elektrická ú innost Tepelná ú innost Celková ú innost [kg/s] [ C] [ C] [kpa] [kg/h] [kg/h] [kw] [kw] [kw] [kw] [%] [%] [%] Var. 2 2, ,3 416, ,4 43,4 57,8 Var. 2A 2, , ,85 29,9 38,8 Var.2B 2, , ,75 36,2 45,9 Var. 3 3, ,3 490, ,2 45,0 57,3 Var. 3A 3, ,3 652, ,2 32,3 40,5 Var.3B 3, ,3 652, ,2 37,9 47,1 Var. 4 2, ,3 379, ,8 41,7 57,5 Var. 4A 2, , ,6 29,2 40,8 Var.4B 2, , ,6 35,2 46,8 Var. 5 3, , ,8 193, ,4 55,6 65,0 Var.6 3, , ,0 57,7 65,7 Tab 3 P ehled vstupních investic a fixních náklad Investice zply ova 2 mil. K turbogenerátor 5 mil. K vým ník spaliny-vzduch 2 mil. K vým ník spaliny-voda K Fixní náklady servis K /rok náklady na obsluhu K /rok Dále je t eba ur it ceny vstup (palivo) a prodejní ceny výstup (elektrická energie a teplo). Ceny energií lze ur it podle trendu tržních cen nebo, je-li to možné, podle výše státem garantovaných výkupních cen i zelených bonus. Pro provedení výpo tu byly ur eny i další veli iny - doba provozu 7500 hod/rok, diskont 6 %. O zanedbávání ztrát a dalších veli in bylo již psáno d íve, stejn tak nejsou zohledn ny možné zm ny v cenách paliva i obou generovaných energií v ase. Jejich prognóza je velice složitá a je nad rámec tohoto lánku. Tab. 4 P ehled cen paliva a výkupních cen energií Prom nné náklady a prodejní ceny cena paliva št pka 2100 K /t cena paliva pelety 4200 K /t výkupní cena elekt iny 3875 K /MWh prodejní cena tepla (v etn 350K /GJ zeleného bonusu) Na základ stanovaných hodnot náklad a výnos byla pro posouzení jednotlivých variant provedena analýza. Výsledky analýzy jsou patrné z grafu na Obr. 3 a z tabulky 5. Z grafu je patrné, že nejkratší dobu návratnosti mají varianty 5 a 6, nejvyšší výnos po ur enou dobu životnosti lze o ekávat z projekt navržených podle variant 4B a 3B. Varianty bez možnosti využití zbytkového tepla ve vým níku (varianty A) se jeví jako nejhorší, investice do varianty 2A se dokonce zaplatí až na samém konci doby životnosti. Varianty 3B, 4B, 5 a 6 mají také dobrou dobu návratnosti 5-6 let. Obr. 3 DCF uvažovaných variant P i posuzování ekonomických studií je t eba provést také citlivostní analýzu na jednotlivé veli iny, aby bylo dop edu z ejmé, jak zm na jednotlivé veli iny ovlivní p edpokládaný výsledek. Pro tuto studii byly jako základní veli iny pro citlivostní analýzu vybrány investice, cena paliva, výkupní cena elektrické energie a prodejní cena tepla. Citlivost jednotlivých variant pro tyto veli iny byla vesm s stejná, proto byl d kladný propo et proveden pro varianty 4B a 5. Zkoumal se vliv vybraných veli in na NPV a diskontovanou dobu návratnosti. 44
5 Tab. 5 Ekonomické parametry porovnávaných variant Var. 2A Var. 2B Var. 3A Var. 3B Var. 4A Var. 4B Var.5 Var.6 prostá doba návratnosti rok Dis. doba návratnosti rok PP NPV tis,k 5715, , , , , , , , 3 IRR % 3.5% 26.8% 14.4% 33.1% 20.9% 34.2% 27.5% 29.4% IR ROI % 5.1% 14.6% 9.7% 17.4% 12.7% 17.9% 18.9% 20.0% Výsledky citlivostní analýzy jsou patrné z graf na Obr. 4 až 7, kde je pro p íklad uvedena závislost NPV a doby splatnosti na cen tepla a investicích. Na základ výpo tu lze íci, že na cen paliva, výkupní cen elektrické energie a prodejní cen tepla je jak NPV, tak doba návratnosti siln závislá, doba návratnosti dokonce exponenciáln. Oproti tomu je závislost na cen investice minimální. Obr. 6 Závislost NPV na výši investice Obr. 4 Závislost NPV na prodejní cen tepla Obr. 7 Diskontovaná doba návratnosti v závislosti na výši investice 4 Celkové zhodnocení a porovnání jednotlivých variant Obr. 5 Diskontovaná doba návratnosti v závislosti na prodejní cen tepla U varianty 2 se s elektrická ú innost se snížila cca o 5%, celková o více než 10%, a to vlivem jak tepelných ztrát, tak zejména snížením istého elektrického výkonu. A koliv u varianty 3 není nutno uvažovat s p íkonem spalinového ventilátoru, není elektrická ani celková ú innost výrazn vyšší než u varianty 2A a 2B. U varianty 4 je dosaženo nejvyšší elektrické ú innosti z p vodn ešených variant, a to z d vodu vyšší teploty vzduchu p ed turbínou. Odpadá zde také významný podíl vlastní spot eby ventilátoru, nicmén celá technologie by 45
6 musela být ešena jako p etlaková, což by p ineslo ur ité komplikace p i t sn ní spalovacího za ízení, nicmén toto ešení je technicky ešitelné. Stejn jako problematika chlazení kotle a roštu p i spalování velmi horkým spalovacím vzduchem, jež na druhé stran umožní spalovat i horší, velmi vlhké palivo. Ve všech p ípadech se jako výhodn jší jeví alternativní varianta B, kde je místo p ívodu studeného vzduchu za azen vým ník pro oh ev topné vody za ú elem snížení teploty spalin na teplotu požadovanou ve vým níku (175 C). Nejvyšší elektrická ú innost byla dosažena u p vodní varianty 4 s klasíckým kotlem a oh evem vzduchu ve vým níku. Nejvyšší celková ú innost byla stanovena pro varianty s p ímým zavedením spalin do turbosoustrojí s využitím peletového ho áku. A koliv elektrická ú innost nedosáhla p edpokládaných hodnot 15-20%, jsou získané výsledky adekvátní nap íklad p i porovnání s technologíí ORC Je t eba si uv domit, že publikované údaje ú innosti ORC technologií v intervalu 17-18% [3] se vztahují pouze na samotnou ORC jednotku. Za vstupní tok energie uvažují teplo nesené termoolejem. Není zde zapo ítána ú innost kotle, vlastní spot eba kotle a spot eba termoolejového okruhu ( erpadlo oleje). Jedná se tedy o mírn zavád jící údaj. Po zapo ítání veškerých ztrát a všech vlastních spot eb a ú innosti kotle, byla stanovena istá elektrická ú innost ORC technologie vztažená k energii v palivu stanovena kolem 11%. P i sníženém výkonu na hranici 50% klesá celková elektrická ú innost pod 9% pro jednotku o výkonu 1MWe. Z ekonomického hlediska vychází nejlépe, a tém totožn, 3B, 4B, 5 a 6. Jejich návratnost je v intervalu 5-6 rok. Je tedy možné se rozhodnout mezi t mito variantami na základ technických kritérií. Tato volba byla p edložena zadavateli. Výhody a nevýhody jednotlivých variant lze stru n shrnout následovn : - varianty 3B a 4B produkují mén tepla p i shodném elektrické výkonu, což usnadní jeho kompletní využití - varianta 4B p edpokládá oproti var. 3B vyšší teplotu oh átí vzduchu na 850 C, což je limitní hodnota výrobce turbosoustrojí a m že p inést i problémy s velikostí a teplotním zatížením, resp. chlazením vým níku, což potvrzují i praktické zkušenosti z jiných instalací - varianta 4B naopak dosahuje vyšší elektrickou ú innost než varianta 3B, celková ú innost je srovnatelná - ob varianty uvažují s využitím horkého spalovacího vzduchu o tlaku 10 kpa, tudíž je nutno ešit spalovací jednotku jako p etlakovou, což p ináší ur ité problémy nap. s proho íváním dopravních cest paliva - u variant 5 a 6 odpadá nutnost instalace vým níku spaliny/vzduch, což je výrazná investi ní úspora, je dosaženo výrazn vyšší celkové ú innosti - nicmén nevýhodou t chto variant 5 a 6 je v tší produkce tepla, nutnost využívání standardizovaného kvalitního paliva (pelety), konstrukce ho áku pro spalování p i tlaku 40 bar a zejména nutnost nulového obsahu tuhých ne istot ve spalinách, které proudí p ímo do turbosoustrojí. 5 Záv r Tento p ísp vek shrnuje situaci v oblasti produkce energie v eské republice, se zam ením na cíle a sm ování energetického sektoru v R. Zaobírá se využíváním obnovitelných zdroj a odpad. Ve druhé ásti jsou uvedeny hlavní oblasti výzkumu na Energetickém ústavu, VUT FSI v oblasti mikrokogenerace s využitím spalování biomasy. V p ísp vku je popsána technickoekonomická optimalizace návrhu nové jednotky, s projektovaným elektrickým výkonem 200 kw. V záv ru je provedeno porovnání výsledk. Elektrická ú innost vychází v intervalu 9-12 %, celková ú innost jednotky je 65 %. Z ekonomické analýzy vyplývá návratnost jednotky 5-8 rok. Tyto jednotky mohou najít uplatn ní v provozech, kde je získáváno palivo jako odpad z d eva ské, d evozpracující nebo zem d lské výroby. Zárove musí být zajišt n celoro ní odb r zbytkového tepla. ešitel projektu také p edpokládá export a využití technologie v rozvojových zemích s nedostate nou rozvodnou sítí. V t chto lokalitách bývá v tšinou dostate né množství velmi levné biomasy nedostatek elektrické energie. Pro tyto ú ely by takováto navržená technologie byla vhodným ešením. Pod kování Tento p ísp vek vznikl za podpory projektu MPO FR-TI4/353. Použitá literatura [1] BALÁŠ, M.; KOHOUT, P.; LISÝ, M.; OCHRANA, L.; SKÁLA, Z. Sou asné výsledky zply ování na stendu BIOFLUID 100. Kotle a energetická za ízení 2006, 2007, ro. 15,. 1, s. 1 ( s.)issn:
7 [2] LISÝ, M.; ŠTELCL, O.; BALÁŠ, M.; SKÁLA, Z. New cogeneration technology for small industrial application. Acta metalurgica slovaca, 2011, ro. 2,. 1, s ISSN: [3] KUNC J.: ORC technologie v realizaci (II) - Trhové Sviny, srovnání, Cited: , Cited from z: 47
Snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Jilemnice - výstavba kogenera ní jednotky. Únor 2013
Snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Jilemnice - výstavba kogenera ní jednotky Únor 2013 sto Jilemnice, Zásobování teplem Jilemnice S rostoucí cenou zemního plynu, a tím i ceny tepelné energie,
VíceTEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLA
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ
VíceD DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS VZDUCHOTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA
D. DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.4. VZDUCHOTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVBA: VÝM NA ZDROJE VYTÁP NÍ MENERGO a.s. Hlávkova 463/6, Ostrava, P ívoz, PS 702 00, I 286 38 298 ÁST: PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
VíceMožnosti vytápění: Čím můžete topit? A za kolik?
Možnosti vytápění: Čím můžete topit? A za kolik? Vytápět dům lze v dnešní době různě. Jak ale vybrat ten správný způsob vytápění? Jaký je rozdíl mezi topením v pasivním domě a v domě s vyšší spotřebou
VíceKombiventil pro otopná
2 85 Kombiventil pro otopná t lesa Mini-kombiventil pro dvoutrubkové topné rozvody. VPD... VPE... Mini-kombiventil je termostatický ventil s integrovanou regulací diferen ního tlaku. Slouží k optimálnímu
VíceTeze novely vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., o podrobnostech stanovení energetické náročnosti budov a zpracování průkazu energetické náročnosti budov
Teze novely vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., o podrobnostech stanovení energetické náročnosti budov a zpracování průkazu energetické náročnosti budov Zmocnění ze zákona : k provedení 6a novely zákona č. 406/2000
VíceFINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU
FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA,INVESTOVÁNÍ,OCE OVÁNÍ,RIZIKO,FLEXIBILITA Dana Dluhošová Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Jozef Kra ovi, CSc. prof. Dr. Ing. Zden k Zmeškal Finan
VíceMETODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA
METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA Získávání tepla ze vzduchu Tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu jsou označovaná jako vzduch-voda" případně vzduch-vzduch". Teplo obsažené
VíceNabídka na snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Chrastavy - výstavba kogenera ní jednotky skupinou EZ 25.10.2012
Nabídka na snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Chrastavy - výstavba kogenera ní jednotky skupinou EZ 25.10.2012 EZ Energo - provozovatel kogenera ních jednotek EZ Energo, s. r. o., vznikl za átkem
VíceAKUMULA NÍ NÁDRŽE PSW 200, PSWF 300, PSWF 500, PSWF 800, PSWF 1000, PSWF 1500, PSWF 2000, PSWF 3000, PSWF 4000 a PSWF 5000
Návod na instalaci a použití AKUMULA NÍ NÁDRŽ PSW 200, 300, 500, 800, 1000, 1500, 2000, 3000, 4000 a 5000 CZ verze 1.2 OSAH 1 Popis za ízení... 3 1.1 ypová ada... 3 1.2 Ochrana nádrže... 3 1.3 epelná izolace...
VíceProstorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace
Aplikační list C 206 Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace Cenově příznivé, komfortní řešení regulace vybíjení akumulace Akumulace dovoluje provozovat zdroj tepla s maximální účinností
VíceD. Dokumentace stavebního objektu
Ing. Věra Kadlečková AZ PROJEKT - V projektová a inženýrská kancelář Plynárenská 830 280 02 Kolín IV tel. 321 728 755, e-mail kadleckova@azproject.cz Stavebník : Stavba : OBEC BÝCHORY, BÝCHORY č.p. 57,
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 968 Vládní návrh na vydání zákona kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a
VíceTECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. ROZPTYLOVÁ STUDIE. č. E/3795/2013
TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. ROZPTYLOVÁ STUDIE č. E/3795/2013 Rozšíření CZT a výstavba zdroje tepla na biomasu v Budišově nad Budišovkou Zadavatel: Vypracoval: Město Budišov nad
VíceD. DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.1. KOGENERA NÍ JEDNOTKA + PLYNOVÉ KOTLE TECHNICKÁ ZPRÁVA
D. DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.1. KOGENERA NÍ JEDNOTKA + PLYNOVÉ KOTLE TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVBA: VÝM NA ZDROJE VYTÁP NÍ MENERGO a.s. Hlávkova 463/6, Ostrava, P ívoz, PS 702 00, I 286 38 298 ÁST:
VíceEnergetické vzdělávání. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.
Energetické vzdělávání prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Zpracovávání energetických auditů a energetických posudků Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický
VícePřeplňování zážehových motorů
Přeplňování zážehových motorů Cílem přeplňování ZM je především zvýšení výkonu motoru (ale i zlepšení hospodárnosti provozu a snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech). Zvyšování výkonu, resp.
VíceAplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy
Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního
VíceNEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č
NEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č. 16 ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH S ohledem na zjištění učiněná při posuzování
VíceZpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2009
Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 29 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního
VíceObnovitelné zdroje energie v roce 2010
Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2010 Výsledky statistického zjišťování říjen 2011 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum Ing. Aleš Bufka oddělení surovinové
VícePROJEKČNÍ KANCELÁŘ: ING. PETR KYCELT
PROJEKČNÍ KANCELÁŘ: ING. PETR KYCELT VYTÁPĚNÍ, VZDUCHOTECHNIKA A ROZVODY PLYNU, ENERGETICKÉ HODNOCENÍ BUDOV 53 5 CHLUMEC N. C., VRCHLICKÉHO 85/IV, tel. 495 485 567, email: petr.kycelt@seznam.cz OBSAH:.
VíceCenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, k cenám tepelné energie
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů
VícePodpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.
Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.cz Obsah prezentace Stručné představení ERÚ Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře
VícePetr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ KE STUDII
Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ KE STUDII Modelový výpo et hladin akustického tlaku z provozu výrobního areálu pro výrobu
VíceF O T O V O L T A I K A a OZE
F O T O V O L T A I K A a OZE 1 Indikativní cíle lenských zemí EU do roku 2010 80 78 70 60 60 50 40 39 30 29 29 32 25 20 10 6 12,5 21 20 13 6 9 10 8 0 A B D DK E FIN F GR % IRL I L NL P S GB CZ % - podíl
VíceEnergy Performance Contracting v PKN a.s.
Answers for infrastructure Energy Performance Contracting v PKN a.s. Základní informace k projektu Diskusní fórum 21.1.2015 Hotel EURO, Pardubice Kdo jsme, co d láme a pro koho Obchodní úsek BPS, divize
VíceVzorový příklad Energetický model (zelená louka)
Vzorový příklad Energetický model (zelená louka) Kotel na biomasu MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800
VíceStavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov
Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Zásady pro určení nájemného z bytů a nebytových prostorů, záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostorů a jejich vyúčtování
VíceEPC energetické služby se zaru eným výsledkem
EPC energetické služby se zaru eným výsledkem Postup využití energetických služeb se zaru eným výsledkem (se zaru enou úsporou) v Pardubické krajské nemocnici, a.s. Ing. Vladimíra Henelová, Ing. Helena
VícePROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ
PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ Obsah 1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách... Varianty řešení... 3 Kritéria pro výběr projektů...3 Přínosy...3.1 Přínosy energetické...3. Přínosy environmentální...
VíceZpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení územního samosprávného celku Obec Mi kov za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení 1/6 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE Název ÚSC: Obec
Více1. Účel použití. Univerzální hořáky (27kW až 90kW)
1. Účel použití Univerzální hořáky (27kW až 90kW) Univerzální hořáky jsou určeny pro spalování tuhých paliv do zrnitosti 30mm. Hořáky jsou konstruovány tak, že k běžným materiálům, jako je hnědé uhlí ořech
VícePROGRAM TEPLO BIOMASOU
PROGRAM TEPLO BIOMASOU Obsah 1 Úvod...2 2 Varianty řešení...2 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3 Přínosy ekonomické...6 5 Finanční
VíceStavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov
Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Zásady pro určení nájemného z bytů a nebytových prostorů, záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostorů a jejich vyúčtování
VíceDohřev vody ze solárního systému
Dohřev vody ze solárního systému Datum: 2.2.2009 Autor: Mgr. Jan Dvořák Solární soustava a dohřevné zařízení musí být jeden navzájem sladěný a efektivně pracující systém, který maximalizuje efektivitu
VíceOblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV
Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV
VíceINDUKČNÍ ODSAVAČE PAR
SYSTEMAIR a.s. Sídlo firmy: Oderská 333/5, 196 00 Praha 9 Kanceláře a sklad: Hlavní 826, 250 64 Hovorčovice Tel : 283 910 900-2 Fax : 283 910 622 E-mail: central@systemair.cz http://www.systemair.cz INDUKČNÍ
VíceVýroba energie z biomasy
Výroba energie z biomasy Co je to biomasa Biomasa je definována jako hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů
VíceJE Dukovany v roce 2015 z pohledu divize výroba a Skupiny EZ. Ladislav Št pánek Dalešice, 19.11. 2015
JE Dukovany v roce 2015 z pohledu divize výroba a Skupiny EZ Ladislav Št pánek Dalešice, 19.11. 2015 TRADI NÍ ENERGETIKA V NOVÝCH PODMÍNKÁCH ENERGETICKO-KLIMATICKÉ CÍLE EK PRO ROK 2030 ZÁSADN OVLIVNÍ ENERGETIKU
VíceD. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ
D. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015 ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA
VíceVYTÁPĚNÍ - PASPORT D UT (D 1.4) ZATEPLENÍ A STAVEBNÍ ÚPRAVY BYTOVÉHO DOMU Datum: OKRUŽNÍ ČP. 700 HRADEC KRÁLOVÉ
Hlavní projektant: Ing. Jiří KODÝTEK Odpovědný projektant: Ivo NAVRÁTIL Magistrát: Hradec Králové Investor: SVJ Okružní 7, HRADEC KRÁLOVÉ Akce: ZATEPLENÍ A STAVEBNÍ ÚPRAVY BYTOVÉHO DOMU Datum: -26 OKRUŽNÍ
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA, SPECIFIKACE MATERIÁLU
HEGAs, s.r.o. 739 61 T inec, ul. Kaštanová 182 558 321 152 hegas@hegas.cz, www.hegas.cz Stavba : ást stavby: Místo stavby : Objednatel : Stupe PD : Energetické úspory objektu Hasi ské zbrojnice v Bernarticích
VíceKritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury
Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. V tomto dokumentu jsou uvedena kritéria EU, která byla vypracována pro skupinu
VíceEPC energetické služby se zaru eným výsledkem
EPC energetické služby se zaru eným výsledkem Postup využití energetických služeb se zaru eným výsledkem (se zaru enou úsporou) v Pardubické krajské nemocnici, a.s. Ing. Vladimíra Henelová, Ing. Helena
VíceEmílie a Františka Rezidence ernošice SO 10 Bytový komplex
polohopisný systém: JTSK výškový systém: BPV ±0,000 = 282,200 investor: hlavní architekt projektu: hlavní inženýr projektu: profese: IBS ROKAL, s. r. o. Vrážská 73, 153 00 Praha 5 - Radotín Czech Republic
Víceenia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF 2012 16.10. - 18.10. 2012 Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -
Energetický audit - príklady riešenia enia úspor v podnikoch 10. medzinárodn rodná konferencia ENEF 2012 16.10. - 18.10. 2012 Michal Židek VŠB - TU Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM - 1 - OSNOVA 1.
VíceZákladní ustanovení. změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 289/2013 Sb. 31.10.2013. a) mezi přepravní soustavou a
změněno s účinností od poznámka vyhláškou č 289/203 Sb 30203 08 VYHLÁŠKA ze dne 4 dubna 20 o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném
VíceSoupis provedených prací elektro
Soupis provedených prací elektro Odběratel: Dodavatel: ProfiCan Zdeněk Turek, Luční 360, 387 11 Katovice IČ: 74302388 Název objektu: Objednávka: Smlouva č.: Období: Podle Vaší objednávky a v rozsahu Vámi
VíceVariantní ešení umíst ní energetického zdroje ZEVO JIHLAVA pomocí výpo tu do zadaných lokalit v území m sta Jihlavy
Variantní ešení umíst ní energetického zdroje ZEVO JIHLAVA pomocí výpo tu do zadaných lokalit v území m sta Jihlavy 1 ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV POBO KA BRNO Úvod 2 studie slouží k posouzení vhodnosti
VíceTechnické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení
Technické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení Specifikace dodávky Základní položky Plynový motor Vzduchový
VícePlatné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv
KATEDRA VOZIDEL A MOTOR Rozd lení PSM #1/14 Karel Páv Princip a rozd lení tepelných motor Transformace tepelné energie na mechanickou 2 / 6 Chemická energie v palivu Tepelná energie Mechanická práce Okysli
VíceFreecooling pro chlazení kapalin
Freecooling pro chlazení kapalin Zpracoval: Ing. Martin Uhlíř, Energoekonom spol. s r.o. Freecooling = úspora nákladů Freecooling (volné chlazení) obecně je ekonomická metoda využití nízkých okolních teplot
VíceF. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB
F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB OPRAVA KOTELNY V OBJEKTU MŠ Husova 1444/3, Jablonec nad Nisou Investor : Stupeň : Statutární město Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 467 51
VíceProtokol k průkazu energetické náročnosti budovy
Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy str. 1 / 18 Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Účel zpracování průkazu Nová budova Prodej budovy nebo její části Budova užívaná orgánem veřejné
VíceBC1S jeden topný had BC2S dva topné hady (solární aplikace)
a seřízení CZ BC1S jeden topný had BC2S dva topné hady (solární aplikace) Dodatečná montáž elektrické topné vložky (volitelné) Popis a určení spotřebiče Zásobníky BC1S, BC2S jsou určeny pro ohřev teplé
VíceSolární soustavy pro bytové domy Tomáš Matuška
Solární soustavy pro bytové domy Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz Bytové domy v ČR sčítání
Více269/2015 Sb. VYHLÁŠKA
269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé
VíceDUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat
DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat ze sady: 02 tematický okruh sady: Kreslení schémat ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika 18-20-M/01
VíceVyhláška č. 18/1979 Sb.
Vyhláška č. 18/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich
VíceCenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ze dne 2. září 2008, k cenám tepelné energie
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ze dne 2. září 2008, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů
VíceDálkové p enosy ze za ízení aktivní protikorozní ochrany Severomoravské plynárenské, a.s.
Dálkové p enosy ze za ízení aktivní protikorozní ochrany Severomoravské plynárenské, a.s. Tomáš D dina, Lubomír Herman Severomoravská plynárenská, a.s. Hlavní d vody realizace Podmínkou bezpe nosti a spolehlivosti
VíceVYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě
VYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Energetický regulační úřad stanoví podle 98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
Více5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní
VíceNízké škodliviny a efektivní způsob provozu
Změny vyhrazeny Logano S161 a zvláštnosti Moderní koncept kotle ocelový teplovodní zplyňovací kotel pro spalování dřeva v jedno- i vícegeneračních rodinných domech 2 velikosti kotle o jmenovitém tepelném
VíceSLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ VODY
8:27:408:27:40 ODVAD E KONDENZÁTU - P ÍSLUŠENSTVÍ SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ VODY obsahu TDS (zcela rozpušt ných pevných látek) 1 ODVAD E KONDENZÁTU - P ÍSLUŠENSTVÍ SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ
Vícek OBSLUZE a instalaci TŘÍCESTNÉ MÍSÍCÍ ARMATURY VERNER ČSN EN ISO 9001: 2009
NÁVOD k OBSLUZE a instalaci v TŘÍCESTNÉ MÍSÍCÍ ARMATURY VERNER ČSN EN ISO 9001: 2009 NÁVOD K OBSLUZE OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA, ÚČEL A POUŽITÍ 2 2. TECHNICKÝ POPIS 2 3. TECHNICKÉ PARAMETRY 2 4. MONTÁŽ
VíceD DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.5 PLYNOINSTALACE TECHNICKÁ ZPRÁVA
D. DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.5 PLYNOINSTALACE TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVBA: VÝM NA ZDROJE VYTÁP NÍ MENERGO a.s. Hlávkova 463/6, Ostrava, P ívoz, PS 702 00, I 286 38 298 ÁST: PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
VíceProjekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,
164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:
VíceA.3.1.2 ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ. Akce: BYTOVÝ DŮM MILADY HORÁKOVÉ 494/52, SVITAVY RESOCIALIZAČNÍ BYTY
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY A.3.1.2 ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ Akce: BYTOVÝ DŮM MILADY HORÁKOVÉ 494/52, SVITAVY RESOCIALIZAČNÍ BYTY A.3.1.2.01 TECHNICKÁ ZPRÁVA Zodpovědný projektant: Vypracoval:
VíceZPRÁVA O JEDNORÁZOVÉ KONTROLE KOTL
Spole nost je držitelem certifikátu systému managmentu jakosti dle ISO 9001:2000 ENERGOPLAN s.r.o. Hlavní 174/22 362 63 Dalovice Tel: +420-353 232 701 Fax: +420-353 232 702 E-mail: energoplan@energoplan.cz
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ze dne 21.11.2012 Částka 151/2012
Více3D sou adnicový m icí stroj. Od vodn ní vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona. 137/2006 Sb.
Název ve ejné zakázky: 3D sou adnicový m icí stroj Od vodn ní vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona. 137/2006 Sb. Technická podmínka: Od vodn ní Je požadován 3D sou adnicový m
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ
VV - Projekt, Havlíčkova 44, Jihlava Jaroslav Fiala - IČO 440 56 923 investor : Obecní úřad Vyskytná nad Jihlavou TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ REKONSTRUKCE KOTELNY ZŠ VYSKYTNÁ NAD JIHLAVOU 67, 588
VíceNOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU
NOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU Jan Kanta Manažer útvaru legislativa a trh Konference Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu XI. Špindler v Mlýn hotel Horal, 13-14. dubna 2016
VíceVeřejné připomínky k cenovému rozhodnutí, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny
Veřejné připomínky k cenovému rozhodnutí, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny Kategorie připomínky Rezervovaná kapacita výrobců první kategorie Subjekt Připomínka Vyhodnocení
Více3. Výzva programu NZÚ pro Rodinné domy
3. Výzva programu NZÚ pro Rodinné domy Základní informace: vyčleněná alokace: při vyhlášení výzvy 500 mil. Kč + průběžné doplňován alokace (dle výnosů prodeje emisních povolenek), příjem žádostí: 22. 10.
VíceKlí ové kompetence II 2009/2010
Analýza dovedností a tematických ástí testu 100 t ída 8. ro níky gymnázií 90 84 80 70 69 69 74 74 67 65 pr m rný percentil 60 50 40 30 20 10 0 82 67 67 74 69 68 66 Celek kompetence komunikativní kompetence
VíceSpínané a regulované elektrické polarizované drenáže. Jan íp ATEKO, s.r.o., P emyslovc 29, 709 00 Ostrava 9
Spínané a regulované elektrické polarizované drenáže Jan íp ATEKO, s.r.o., P emyslovc 29, 709 00 Ostrava 9 Klí ová slova : katodická ochrana, elektrická polarizovaná drenáž, bludné proudy Anotace lánek
VíceŘada P45. Ochranná kontrola tlakového mazacího oleje s vestavěným spínačem časového zpoždění. Vlastnosti a výhody
PSC9705 Sekce katalogu Řízení tlaku Informace o výrobku P45 Datum vydání 970/005CZ Rev. Řada P45 Ochranná kontrola tlakového mazacího oleje s vestavěným spínačem časového zpoždění Ú vod Regulátory řady
VíceTypový list kogenera ní jednotky
Typový list kogenera ní jednotky Technické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení Specifikace dodávky Základní
VícePr vodní technická dokumentace
Pr vodní technická dokumentace Dopravník šroubový IN-EKO TEAM s.r.o., Trnec 1734, 666 03 Tišnov, CZ Tel.: +420 549 415 234 e-mail: secretary@in-eko.cz I O: 63 47 84 63 +420 549 415 589 trade@in-eko.cz
VíceHW vybavení nov vybudovaného datového centra SSZ (Zvýšení kapacity Datového úložišt )
OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY HW vybavení nov vybudovaného datového centra SSZ (Zvýšení kapacity Datového úložišt ) Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky
VíceBHP 4 /7 BHP 4 /8 Návod k obsluze a montáži
BHP 4 /7 BHP 4 /8 Návod k obsluze a montáži 1. ÚVOD Před použitím Vašeho čerpadla je nejprve nutné seznámit se s následujícím návodem a montážními pokyny. Tento návod Vám usnadní instalaci a provozování.
VíceÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM
Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ
VíceObec Mi kov. Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení. územního samosprávného celku. za období od do
i! " # $ % & ' % ( ' ) % * & + #, - -. / $ 0 1 $ 2 3 4 5 6 2 7 2 8 9 : 5 ; : ; < = > % %? & ) @? A B C D E F G H I J K L M N O P Q = 2 R 4 S : T U T & & V W E X K L M N O P Y Z [ S U > \ 6 9 ] ^ _ ` a
VíceTechnické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení
Technické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení Specifikace dodávky Základní položky Plynový motor Vzduchový
VícePasport veřejného osvětlení
Pasport veřejného osvětlení Černolice 2014 SATHEA VISION s.r.o 1 Obsah 1 Úvod... 3 2 Pasport veřejného osvětlení... 3 2.1 Rozvodná síť... 3 Rozvodna 1 U obecního úřadu (Černolice 64)... 3 Rozvodna 2 Nový
VíceESTIA - tepelné erpadlo vzduch-voda
ESTIA - tepelné erpadlo vzduch-voda ESTIA Venkovní jednotky Toshiba Twin-Rotary kompresor Kostruk n obdobné jako RAV S-DI Pln invertorové ízení Až 30 m délky rozvod chladiva Možnost chlazení (p i použití
VícePrůkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.
Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. A Identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, popisné číslo, PSČ): Růžová č.p. 1951-1952, 547 01 Náchod Účel budovy: Bytový
VíceOD VODN NÍ A. OBECNÁ ÁST. Záv re ná zpráva z hodnocení dopad regulace malá RIA. 1. D vod p edložení Název
OD VODN NÍ A. OBECNÁ ÁST Záv re ná zpráva z hodnocení dopad regulace malá RIA 1. D vod p edložení 1.1. Název Vyhláška, kterou se m ní vyhláška Ministerstva životního prost edí eské republiky. 395/1992
VíceSokolovna Lípa ústřední vytápění 2
Sokolovna Lípa ústřední vytápění 2 Úvod Objekt je třípodlažní budova. Po stavební stránce objekt musí vyhovovat ČSN 730540. Tepelné ztráty byly počítány dle ČSN 06 0210.Vnitřní teploty jsou dle ČSN. Podkladem
VíceTypový list kogenera ní jednotky
Typový list kogenera ní jednotky Technické parametry Palivo Kogenera ní jednotka Motor Bilance Generátor Chlazení Funk ní schéma Rozm rové ná rty Požadavky na stavební ešení Specifikace dodávky Základní
VíceÚVOD. V jejich stínu pak na trhu nalezneme i tzv. větrné mikroelektrárny, které se vyznačují malý
Mikroelektrárny ÚVOD Vedle solárních článků pro potřeby výroby el. energie, jsou k dispozici i další možnosti. Jednou jsou i větrné elektrárny. Pro účely malých výkonů slouží malé a mikroelektrárny malých
Víceílohy II Sm rnice Ministerstva životního prost edí o poskytování finan ních prost edk ze Státního fondu životního prost edí na opat
Přílohy II Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR na opatření v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití
VíceI. M E T P R O D E S T 8 0-5 0 0 0
METPRODEST 80-5000 I. M E T P R O D E S T 8 0-5 0 0 0 Vakuový destilační systém je koncipován pro úpravu až 20.000 m 3 odpadní vody za rok. Vakuová destilační jednotka je standardně vybavena samozavlažovacím
VíceDiagnostika systému stla eného vzduchu
Diagnostika systému stla eného vzduchu pro dosažení výrazných energetických úspor www.mostechnik.cz Jist, stla ený vzduch pat í v dnešní dob mezi nejdražší média! Jeho výroba je energeticky náro ná a proto
VíceDřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové
Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Současná doba přináší výrazné změny v pohledu na
VíceZákladní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování
Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Zde ka Niklasová 3. 11. 2014 editelka odboru ve ejných dražeb a realitní innosti Základní východiska
Více