GŘ pro vnitřní trh a služby Evropská komise 200, rue de la Loi 1049 Bruxelles Belgie. V Praze dne 10. září 2010 Č.j.: O/0451/10

Transkript

1 GŘ pro vnitřní trh a služby Evropská komise 200, rue de la Loi 1049 Bruxelles Belgie V Praze dne 10. září 2010 Č.j.: O/0451/10 Stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky ke Zprávě Evropské komise o dohledu nad obchodním a distribučním trhem Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020 ze dne KOM(2010)355 v konečném znění SEK(2010)807 Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, pravděpodobně stejně tak jako všichni evropští maloobchodníci, přivítal Retail Market Monitoring Report a tento akt ze strany Evropské komise považuje za správný krok správným směrem zejm. v tom ohledu, že Evropská komise v tomto dokumentu výrazně poukazuje na důležitost a význam obchodního sektoru pro občany, ekonomiku, zaměstnanost atp. v Evropské unii. Tento fakt je o to důležitější, že v poslední době zejména, jsou aktivity maloobchodních subjektů v EU a v jednotlivých členských zemích předmětem soustavné kritiky ze strany určitých zájmových skupin kvůli problémům, které mají původ obvykle zcela někde jinde než v jednání a chování maloobchodu. Rozhodujícím místům a veřejnosti jsou pak předkládána fakta, která zjednodušují pohled na podnikání v maloobchodu a vůbec (snad i záměrně) neberou ohled na mnohočetnost a důležitost funkcí, které maloobchod má a sehrává pro ekonomiku a život společnosti. Posiluje se tak historické vnímání maloobchodu jako pouhého zprostředkovatele, který výhodně (v poslední době mnohdy jakoby na úkor dodavatele) nakupuje a s vysokým (nepřiměřeným) ziskem prodává. Přehlíží se tak rozvoj, kterým maloobchod v posledních letech prošel a prochází, mnohočetnost jeho funkcí a jeho vliv na celou řadu ekonomických, finančních, sociálních, environmentálních apod. událostí, které významně a vesměs pozitivně ovlivňují život společnosti v celé řadě aspektů. Jeho vliv na přijatelnou úroveň inflace v posledních letech (v ČR jsou např. ceny potravin v poslední době považovány za podstatný protiinflační faktor, když se v současné době nachází těsně pod úrovní konce r. 2007), který také Evropská komise ve své zprávě uznává, je už jenom třešničkou na dortu. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR druhý největší zaměstnavatelský a podnikatelský svaz v ČR, sociální partner a součást řady evropských profesních organizací. Je nezávislým a dobrovolným sdružením svazů, asociací, obchodních aliancí, družstev a firem podnikajících v malo/velko-obchodě, gastronomických, ubytovacích a ostatních službách cestovního ruchu. Svaz zastupuje více než podnikatelských subjektů vytvářejících až pracovních příležitostí. Obchod a cestovní ruchu se podílí 15% na HDP i zaměstnanosti ČR. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Plzeňský Prazdroj strategický partner Svazu Těšnov 5 telefon: socr@socr.cz IČO: Praha 1 fax: č. ú.: /0100 KB Praha 1

2 Dobrá funkčnost a rozvoj jednotného trhu v EU, jako základního a strategického pilíře, je nesporná vůbec pro vlastní existenci EU. Rozpoznat, určit a správně ovlivňovat mnohočetné funkce maloobchodu ve vztahu ke spotřebiteli a dodavatelům je o to významnější. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR si je vědom komplikovanosti a náročnosti, která je nutná pro hodnocení pozice a funkce maloobchodu. V tomto ohledu vítá zprávu Evropské komise jako úvodní vklad do náročného hodnocení celého procesu a oceňuje její předložení k odborné diskuzi. Z tohoto důvodu také vnímá skutečnost, že zpráva spolu s příslušným pracovním dokumentem především naznačuje a snaží se vymezit rozsah dané problematiky a v této fázi se nezabývá ani úvahami nad variantami či možnostmi nějakého řešení či adekvátních opatření. Předpokládáme, že tomu tak bude, alespoň v zásadních směrech, ve slibovaném dokumentu na podzim tohoto roku. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, jako člen evropského sdružení EuroCommerce, Brusel, se hlásí a plně podporuje argumenty a fakta, které EuroCommerce předkládal a předkládá nejen Evropské komisi k hodnocení pozice a činnosti maloobchodu. Jde o poznatky a zkušenosti odborníků / velko- a maloobchodníků z celé Evropy a tedy informace, které vznikají z dennodenních mnohamilionových kontaktů jak s občany EU (spotřebiteli), tak i s národními a nadnárodními dodavateli. Jak je již výše uvedeno, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vítá snahu Evropské komise v daném ohledu s tím, že zprávu považuje za vstupní materiál. Proto vnímá, že zpráva zatím neobsahuje (a snad je tak i pro daný moment lépe) žádné náměty pro řešení, nepostihuje hlouběji rozvoj maloobchodu a jeho vliv na celospolečenské dění (včetně jeho významu v období krize a opatření k jejímu překonání), na spotřebitele, na rozvoj služeb z hlediska obchodní obslužnosti (např. venkovský prostor), význam maloobchodu pro výrobu a její rozhodování, komerční urbanizaci Rovněž není příliš zdůrazněna váha maloobchodního podnikání pro malé a střední podnikatele (MSP), jejichž podíl, jako podnikatelů, je na maloobchodu dosud enormní; a co je nutné udělat proto, aby pozice MSP v maloobchodu byla s ohledem na globalizaci udržitelná alespoň přiměřeně potřebnému stavu. Zpráva příznivě hodnotí vztah maloobchodu vůči spotřebiteli a snaží se identifikovat některé problémy, které brání dalšímu zlepšení jeho hospodářské výkonnosti. Uvádí, že politika spadající do této oblasti, má mít na zřeteli dopad, který bude mít na všechny články distribučního řetězce. Upozorňujeme na to, že stejně tak platí obráceně: maloobchod je nutno posuzovat a příslušná opatření zvažovat s ohledem na komplex celého dodavatelského řetězce, roli a vliv jeho jednotlivých segmentů. Je třeba si uvědomit, že maloobchod stojí až na konci tohoto řetězce a nutně tak reflektuje veškeré okolnosti (samozřejmě i cenové), které se odehrály v předchozím procesu. Jinými slovy řečeno, systém hodnocení vychází ze situace v obchodě, t.j. ze vztahu mezi obchodníkem a spotřebitelem, který je více méně důsledkem stavu v předchozích článcích řetězce. Mělo by být proto přiměřenější, aby hodnocení probíhalo zcela opačně - tzn. začít v prvovýrobě a skončit u obchodu. Je nesmyslné, tak jak je to často obvyklé, že maloobchod se v cenové problematice poměřuje vůči prvnímu výrobci, když je všeobecně známo, že mezi nimi v naprosté většině případů stojí další články, jako zpracovatelský průmysl, celá logistika, popř. velkoobchod atp. Při hodnocení není brán dostatečný zřetel na všechny články řetězce. Na druhou stranu je zcela opomíjena zemědělská prvovýroba a její vazba na zpracovatele, která může mít v některých zemích klíčovou roli. Evropská zemědělská politika, se svým systémem různorodých dotací (staré a nové země), spoluvytváří rozdílné situace v jednotlivých zemích EU. 2

3 Další zkušeností, alespoň z českého trhu je to, že se (účelově) posuzuje marže maloobchodu jako jeho zisk bez ohledu na náklady, které má maloobchod s realizací nákupu a následně prodeje spotřebiteli. Je rovněž zřejmé, že Zpráva byla zpracována se znalostí problematiky hlavně v původních (zakladatelských) zemích EU a závěry tomu odpovídají. Přitom v přistoupivších zemích je situace v každém státu natolik individuálním a jedinečným problémem, že bez její znalosti nelze dělat globální závěry. Ve Zprávě je například poukazováno na pokračující pokles počtu malých místních obchodů s potravinami v protikladu se stárnoucí populací, skupině zdravotně postižených občanů či snahou o omezování automobilové dopravy. Zpráva konstatuje, že obyvatelé jsou s tímto stavem nespokojeni (logicky) a že se prohlubuje nedostatek územní soudržnosti. Bohužel už není pojmenován významný problém tohoto stavu především ve venkovském prostoru, alespoň dle situace v ČR a jistě i v nových zemích: úroveň kupní síly obyvatelstva, která v současnosti v řadě případů neumožňuje na venkově existenci tohoto podnikání (týká se dokonce i místních restaurací). Je to důsledkem prudkého poklesu pracovních příležitostí, stěhování za prací (zůstává často starší, důchodová generace) a konkurenceschopnost (ceny) vůči větším obchodům v okolních městech. Z tohoto důvodu také došlo i k poklesu (zániku) pojízdných prodejen. V některých případech Zpráva postrádá objektivnější pohled na zjištěné skutečnosti. Například konstatuje, že obchodníci nasazují různé ceny v různých oblastech podle hospodářské soutěže v dané oblasti. V tomto případě se jedná o naprosto normální tržní, ekonomické chování, ale je současně třeba vnímat i další ekonomické důvody, jako jsou rozdílné ceny od výrobce, např. i z důvodů diferencovaných nákladů na dopravu, apod. Chování soutěžitelů ve vztahu k předpisům upravujícím nekalé obchodní praktiky, oproti předpisům upravující hospodářskou soutěž může být protisměrné a právní úprava by měla být proto vyvážená. Kromě toho vztahy, které jsou někde označovány za nepřiměřené smluvní požadavky, jsou možné jak ze strany významnějších obchodníků, tak i ze strany významnějších dodavatelů (jsou i dodavatelé, kteří ovládají prvovýrobu, potravinářskou výrobu a distribuci). Česká republika měla ještě donedávna pro maloobchod liberální prostředí. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vždy obhajoval zásadu, že problémy volného trhu mají řešit jeho účastníci mezi sebou. Jakákoliv regulace a jiné vměšování státu do normálního tržního života jsou špatnou cestou; mimoto platí, že žádný zákon je lepší než špatný a obdobně špatně dopadá i podceňování trhu v obchodních vztazích i vůči spotřebiteli. Přes 7 let trvala snaha, než se v letošním roce podařilo části dodavatelských skupin v ČR prosadit zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (na Slovensku pak zákon o neprimeraných podmienkách v obchodných vzťahoch). Na skupinu subjektů v maloobchodu je tak uplatněn diskriminační zákon (tržní síla nebo vyjednávací síla existuje ve všech dvoustranných obchodních vztazích, vždy je relativní a závisí na postavení obou stran), který je nejen ke stávající legislativě nadbytečný, ale zcela nekompromisně prolamuje volnost smluvních vztahů a pokřivuje tržní chování. Zákon v některých opatřeních velmi pravděpodobně porušuje i evropské právo, proto Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR požádal o jeho prošetření Evropskou komisi. Tento příklad uvádíme jako naši aktuální zkušenost s použitím špatné, diskriminační a nadbytečné regulace a cestu, kterou by se EU v žádném případě neměla ubírat. Mohla by totiž pokračovat stanovením marží pro maloobchod a centrálním řízením cen. Důsledky v ČR dobře známe. Zpráva hovoří o protisoutěžních praktikách, které mohou ovlivnit fungování dodavatelského řetězce na úkor spotřebitelů s tím, že je třeba zajišťovat spravedlivé podmínky hospodářské soutěže mezi všemi hospodářskými subjekty působícími v odvětví obchodu a distribuce. Zde je však nutné 3

4 trvat na tom, že stejně tak se musí hodnotit korektnost podmínek ve všech částech dodavatelského řetězce v celém jeho průběhu. Maloobchodní sektor má poměrně vysokou schopnost absorpce pracovní síly včetně té, která je v jiných odvětvích obtížněji zaměstnavatelná. Na druhé straně se jeho provoz musí přizpůsobovat specifickým potřebám prodeje (denním, týdenním, sezónním apod.) a tím zejména potřebám spotřebitelů. Proto spíše podléhá národním zvyklostem, které je třeba respektovat a nelze je při mnohotvárnosti členských zemí unifikovat. Co je však bezpodmínečně nutné společně zavést je co nejširší, samozřejmě i vůči zaměstnancům zohledněná, flexibilita pracovněprávních vztahů mezi jiným vedoucí i k vyšší motivaci zaměstnavatelů k vytváření nových pracovních míst. U problematiky tlaku na mzdové náklady v maloobchodním sektoru si je třeba uvědomit, že jak tento tlak, tak i zvyšování podílu méně kvalifikovaných zaměstnanců je zejména důsledkem konkurence a tím i nepřímým důkazem o minimalizaci ekonomických rezerv obchodníků. Konkurence, některých nestandardních obchodníků, má kromě problematicky ověřovatelných pracovněprávních vztahů i problém s ověřováním dodržování ostatních právních předpisů. Zvláště pak se to týká podniků ze třetích zemí, případně původem ze třetích zemí. Rozdíly v kolektivních smlouvách mají nesporně vliv na vznik ve zprávě uvedených problémů. V žádném případě by však proto nemělo dojít k tomu, že by měly být předmětem evropské regulace. Kategorickou podmínkou pro rozvoj malého a středního podnikání ve velko- a maloobchodě, které v mnohých zemích sehrává v podnikatelském prostředí až strategickou roli, je jeho podpora ze strany evropských a národních institucí. Nemělo by docházet k tomu, že MSP v obchodu je více méně ponecháno vlastnímu vývoji, že nemá pro podnikání srovnatelné podmínky jako jiné průmyslové obory a to prostě z toho důvodu, že nespadá pod podporované NACE v programech na podporu podnikání z evropských prostředků. V období pokračující globalizace tak jen stěží může zůstat konkurenceschopné a udržitelné. Je třeba podporovat jeho integraci, přístup k nákupům technologií, ICT, nemovitostí. To také souběžně může podpořit i zlepšení obchodní obslužnosti venkovských prostor, hůře přístupných míst či vracet obchod zpátky do městských ulic. Stejnou pozornost a podporu je nutné věnovat dostupnosti vhodného vzdělávání pro zkvalitnění znalostí o nových, efektivnějších formách prodeje, marketingu, obchodní komunikaci, nových technologií atp. Je zde namístě také zmínit co znamená maloobchodní sektor pro MSP v dodavatelské sféře. Tito výrobci / dodavatelé by bez maloobchodu nemohli z velké části vůbec prodávat své zboží na vzdálenějších trzích anebo po celé EU. K problematice nedostatku pravidel ohledně nekalých obchodních praktik a smluvních vztahů mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce poznamenáváme, že i přes určité nesrovnalosti a nedostatky v legislativním ošetření či praxi v jednotlivých zemích EU musí zůstat zásadou, že pro jejich řešení není zapotřebí žádná dodatečná a nadbytečná regulace, ale volnost smluvních vztahů v dodavatelském řetězci v rámci platného zákona o ochraně hospodářské soutěže. Je možné, že problém může vzniknout v nekvalitní legislativní úpravě nekalé hospodářské soutěže v některé členské zemi. Nesmí však docházet paradoxně k situaci, kdy v zájmu odstranění nedovoleného omezování hospodářské soutěže, legislativní úprava naopak tuto soutěž nepřiměřeně omezuje a neřeší celý dodavatelský řetězec. Jako za zcela nemyslitelnou považujeme regulaci otevírací doby na úrovni EU. Vzhledem k rozdílným nákupním zvyklostem, nákupním podmínkám a různé poptávce obyvatelstva v různých regionech je nutné ponechat stanovení otevírací doby v závislostí na místních podmínkách. 4

5 Velmi si ceníme zjištění a snahu k řešení různosti a hlavně netransparentnosti manipulačních poplatků bank při platbách platebními kartami, a stejně tak podporujeme vytvoření integrovaného trhu platebních služeb v Euro s harmonizovanými obchodními pravidly a technickými normami resp. SEPA K části vlivu na životní prostředí považujeme za důležité zdůraznit, že obchod je přínosným iniciátorem zefektivňování provozu svého podnikání ve směru jeho vlivu na životní prostředí, ať už například jde o snižování spotřeby energií či rozšiřování sortimentu ekologických výrobků resp. jeho nabídky spotřebitelům. Obchod sehrává významnou roli v systému třídění a recyklace odpadů, a to v rámci své činnosti či rozvíjejícími se aktivitami ve formě CSR. Ovšem v žádném případě není možné, aby docházelo k přenášení odpovědnosti z výroby, veřejné správy či spotřebitele (obyvatele) na obchod. Závěr: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR velice vítá aktivitu Evropské komise. Připomínky výše uvedené přikládáme především kvůli zpřesnění pohledu na maloobchod. Nicméně považujeme za nezbytné, aby podobným způsobem byly podrobně zmapovány i ostatní články dodavatelského řetězce. Za velmi zásadní považujeme: zachování smluvní volnosti v mantinelech soutěžního práva podporu malého a středního podnikání v obchodu liberální trh pouze s naprosto nevyhnutelnou regulací systematické zajištění kvalitní, objektivní a kontrolované metodiky monitoringu. Kontakt: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Těšnov Praha 1 Česká republika Tel: Fax: michovska@socr.cz 5